Archiv Včelařské konference

Než vzdálenost je důležetější výška plotu. Doporučeno je min 2m živého plotu
(nebo husté sítě) pro včely neprolétnutelného plotu. Jakmile včely naberou
výšku, už jste s velkou pravděpodobností v bezpečí a včelz nemají potřebu
bránit česno. Ještě lepší když by úly byly k vašemu plotu obráceny zády,
česnem na opačnou stranu. Co jsem měl já stačilo 1m a česnem na druhou
stranu. I když mně zuřivě pronásledovali (červenec, srpen), kupodivu za plot
neletěli.:-))

Pavel


----- Original Message -----
From: "EvaRandová" <evatrzek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 7:27 PM
Subject: [Spam] Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda


> Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby
> nám
> včely neohrožovaly vnoučata?
> Tržek u Litomyšle

> -Já mám Včelařství od Veselého z roku 2003.Zdeněk
> >
> >
> >
>
>
>

To odpovídá prostorem moravskému univerzálu Já má zkusmu jeden dva nástavky po 14 ale také mne to nenadchlo

Pepan


--------- Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: n?stavky
> Datum: 06.7.2008 19:27:45
> ----------------------------------------
> Pane "pepane".I já jsem důchodce a taky to v nástavcích už
> nezvládám.Sundavat je samotnému problém a tak jsem se letos patřičně
> naštval v květnu začal dělat nové úly.Plodiště na 14 rámků 39x28 což vydá
> za 2 nástavky 39x24 a medník na 11 rámků.Když ho 2x naplní tak je tam víc
> než 40 kg.Medník pouze překlápím, pokud potřebuji rámky překládat
> nahoru,takže už nic nezvedám.Jsou-li včely silné přídám ještě polovinu
> medníku.Teď už jen doufám, že když mají nový byt,budu jim také moci
> zvednout nájem.Některé mi po přeložení prostavěly pod mřížkou celý podmet
> 5cm vysoký.
>
>
>

Mně připadá, že dříve jednak byla v přírodě, louky, lesy, plevele v polích,
větší nabídka snůšky, snad až na řepku, jednak současná včelstva posbírají
mnohem více sladiny. Jedno dnešní včelstvo v neomezeném prostoru
nastavkového úlu přinese i spotřebuje jako 2 - 3 včelstva v zadovácích. Pro
silnou snůšku, jako je řepka nebo maliny atd v květnu a červnu to je dobře,
včely přinesou mnohem více než v zadovácích, pro slabou a slabší
medovicovou snůšku třeba v červenci z lesa to je špatně, zatímco v
zadovácích včely spotřebují jen část přinesené sladiny a zbytek zůstává
včelaři, v nastavcích včely spotřebují všechno, co přinesou. Je tam ještě
další věc, protože nastavkový úl se ošetřuje několikrát rychleji než třeba
zadovák, někteří včelaři zaměření na množství produkce medu chovají 2 - 4 x
více včelstev v nastavcích než kolik by dříve chovali v zadovácích. Znamená
to tedy, že oproti době před 20 - 40 lety, kdy se včelařilo v zadovácích,
nyní soubor všech včelstev jednoho nastavkového včelaře potřebuje pro
dobrou snůšku až 4 - 8 x větší nabídku sladiny v přírodě než potřeboval
jeho otec na dobrou snůšku v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 12:59 PM
Subject: Re: Odd


> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice
možností.

Za prvé, není jasné, co to znamená, že matky plodují nebo neplodují. Jestli
neplodují ty matky, co nemají ve včelstvu ani buňku plodu a ostatní plodují,
nebo ty matky, co mají třeba1 dm 2 plodu ještě neplodují a ty, co mají
jeden dm2 a 1 cm2 k tomu už plodují? V srpnu jsem viděl normální včely s
matkou bez plodu, ale v září nikdy. Za druhé pokud je na stanovišti v srpnu
a září nějaká snůška a nějaký přínos pylu, včely vždy plodují. Pokud snůška
není, pak možná některé neplodují, jiné plodují, tomu by odpovídal ten
výsledek zhruba půl na půl, ale pokud je aspoň pár dnů snůška nebo
pravidelný přínos sladiny, tak plodují. Pokud je slabá snůška, možná ji
některá včelstva nezachytí a potom spíše neplodují, pokud ji zachytí, potom
spíše plodují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 10:37 AM
Subject: Re: Oddělky


> Jinak ale myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích
intenzívně
> plodují ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. R.P.
>
> Ja mám iné skúsenosti s plodovaním mladých a starých matiek koncom IX. a
> začiatkom X. mesiaca. Tri roky som hodnotil na pôzdne plodovanie matiek,
> do pokusu bolo zaradené 2x50 včelstiev. V prvej skupine jedno a viacročné,
> v druhej skupine boli mladé matky, boli to vlastne dvojvčelstvá s mladými
> matkami. Tieto výsledky mám presne zdokumentované a k dispozícii.
>
> Keď som pečlive vyhodnotil tento pokus, dostal som sa k zaujímavým číslam:
> mladé jedno a viacročné matky plodovali v počte 48,6% a skupina s mladými
> matkami 51,4%. Toto nie je základné pravidlo, že to tak u mňa a všade inde
> musí byť. Raz boli npfr. v prevahe staré matky, ktoré, ktoré percentuálne
> plodovali viac. Samozrejme, čo predpokladám, na iných stanovištiach môže
> byť aj inak, ale nie je možné jednoznačne tvrdiť, že a priori to môže byť
v
> každom prípade
> u každého včelstva.
>
> Čo je to stará či mladá matka. Každá matka riadne olodnená ploduje podľa
> mojich skúseností rovnako až do času, jej skutočnej staroby t. j., keď už
> nemá dostatok aktívnych spermií.
> Na jednom veľkom stanovišti mal včelár značenú matku, preto vedel jej
> presný rok. Táto matka udivovala svojou výkonnosťou (dobrý rozvoj, dobrý
> znáškový výsledok a NEROJILA sa) až 4 roky. V ten istý rok si matku
> odniesli pracovníci Ústavu včelárstva z Liptovského Hrádku ako plemenný
> materiál na rozchov matiek s tak vzorným "chovaním", v očakávaní, že jej
> vlastnosti sa prenesú na jej potomstvo. Po zazimovaní ako 5 ročná začal
> vzorne, plodovala mimoriadne skoro a silno. Na prekvapenie až na piaty rok
> prišlo to čo nik neočakával, včelstvo prišlo do rojovej nálady a vyrojilo
> sa.
> Tak kedy je matka "starou" a neschopnou? Matka môže byť skôr vo zmysle
> stará (nekvalitne oplodnená, postihnutá chorobou, poškodená npr. stačí
> nemať jedno tykadlo a matka nedokáže kontrolovať obsah bunky a pod.

Na tom něco bude Jelikož jsem ji čtvrtá generace včelařů tak mám rúzné úly a také se mi někdy zdá že právě ve slabších snůškách jsou univerzály se svými dvěma prostory lepší a naopak v sylné snůšce řpky se ve vysokých úlech včelstvo příliš rozroste a pak je u něj bída.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 22:50:15
> ----------------------------------------
> Mně připadá, že dříve jednak byla v přírodě, louky, lesy, plevele v polích,
> větší nabídka snůšky, snad až na řepku, jednak současná včelstva posbírají
> mnohem více sladiny. Jedno dnešní včelstvo v neomezeném prostoru
> nastavkového úlu přinese i spotřebuje jako 2 - 3 včelstva v zadovácích. Pro
> silnou snůšku, jako je řepka nebo maliny atd v květnu a červnu to je dobře,
> včely přinesou mnohem více než v zadovácích, pro slabou a slabší
> medovicovou snůšku třeba v červenci z lesa to je špatně, zatímco v
> zadovácích včely spotřebují jen část přinesené sladiny a zbytek zůstává
> včelaři, v nastavcích včely spotřebují všechno, co přinesou. Je tam ještě
> další věc, protože nastavkový úl se ošetřuje několikrát rychleji než třeba
> zadovák, někteří včelaři zaměření na množství produkce medu chovají 2 - 4 x
> více včelstev v nastavcích než kolik by dříve chovali v zadovácích. Znamená
> to tedy, že oproti době před 20 - 40 lety, kdy se včelařilo v zadovácích,
> nyní soubor všech včelstev jednoho nastavkového včelaře potřebuje pro
> dobrou snůšku až 4 - 8 x větší nabídku sladiny v přírodě než potřeboval
> jeho otec na dobrou snůšku v zadovácích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, July 06, 2008 12:59 PM
> Subject: Re: Odd
>
>
> > Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> > nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> > současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice
> možností.
>
>
>
>

u nás je bída těch 30 kilo dal řepka a pak je zatím konec


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 12:59:15
> ----------------------------------------
> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.
>
>
>

Na jeden rámek se počítá kilo to platí všeobecně ale pro tak malý prostor se musí krmit v menších dávkách aby měly kde vychovávat zimní generaci včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Odd?lky
> Datum: 07.7.2008 07:07:43
> ----------------------------------------
> Já rezervní
> > oddělky zimuji na 6 a i to stačí
> >
> > Pepan
>
> Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu
> oddelku na 6-7 ramkach staci?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Snůška dá se říci skončila,alespoň pro letošek.
______________________________________________________________

Nevím jak u Vás, ale u nás snůška stále vytrvává. Když bych ji měl porovnávat s koncem června, letos začátkem července u nás došlo k jejímu znatelnému zesílení. Včera jsem projížděl okolí mého stanoviště. Lípy dokvétají, medovici jsem na nich nenašel, kvete jetel, vojtěška a luční květy. Slunečnice a svazenka v doletu není. Večer jsem se díval z boku úlů na přistávající včely u oček. Bylo krásně vidět, jak se létavky vracejí domů plné nasáty nektarem ( medovicí ). Les je ode mě vzdálen 3 km.


- Konec produkčního období ve vztahu k celému roku –

Přelom plného léta v podletí je významné období ve vztahu k výnosu v příštím produkčním roce. Valná většina zimních včel se tvoří v srpnu. Z toho bychom měli vycházet při zazimování tak, abychom jejich tvorbu podporovali, chceme-li vyzimovat silná včelstva, tedy včelstva perspektivnější pro předjarní a jarní snůšku.

S posledním medobraním rozhodně nespěchám. Poslední vytáčení dělám koncem července. Pro výnosy v příštím roce je u mého způsobu včelaření velmi důležité po medobraní ihned začít krmit a léčit proti varroáze, abych uchoval sílu včelstev na jaro, které pro mě představuje nejvýznamnější období snůšky.

Moje zásady zní:
V létě nezužovat, po posledním medobraní nástavky se starším dílem umístit jako spodní polovinu úlu, nástavky s novějším dílem umístit jako horní polovinu úlu. Ihned po vytočení medu podám první dávku krmiva. Zkrmuji 24 kg ( 3-4 kg na 1 NN ) ve třech dávkách v týdenním intervalu. Krmím cukerným roztokem 3:2 ( cukr:voda ), protože jeho zpracování vykazuje nejmenší ztráty. Koncem září ( začátkem října ) odeberu spodní nástavky, tím provedu obměna díla, a ke každému produkčnímu včelstvu připojím 2 NN oddělek, při čemž vyměním matku. Včelstva posilněná oddělem nechávám přezimovat na 6 NN, v produkčním období mají k dispozici 9 NN, v podletí a začátkem podzimu 8 NN. Včelařím v Optimalech ( drátěná vysoká dna, očka v nástavcích ), po celý rok je důležité zajistit dostatečné provzdušnění úlu. Uteplování nemá u velmi silných včelstev smysl ( v létě je vhodné stinné, v předjaří prosluněné stanoviště...umístit úly pod listnaté stromy ). Včelařím s mednými komorami, takže včely po celý rok mají alespoň 15 kg zásob stále k dispozici. Mateří mřížky se snažím nepoužívat, jde to dobře i bez ní. Snažím se co nejvíce omezit zásahy do včelstev a včelařit především jen s nástavkami ....

... Tyto rady mohou s úspěchem využít především nízkonástavkoví včelaři. Vloni jsem si konečně uvědomil, že u ostatních typů úlů ( vysokonástavkové, dadant, dvouprostorové ) nemá tato metoda včelaření takový vliv na výsledné množství zimních včel, protože včely se zpravidla početním stavem přizpůsobují jednomu vysokému nástavku, mají-li ho k dispozici. Včely reagují na mezeru mezi nástavky, i když se jedná o pouhých 8 mm a spodní loučka, případně i horní loučka rámků, je všemožně úzká a všelijak umístěná. Včelstvo raději vychová slabší zimní generaci odpovídající síle jednomu vysokému nástavku, na němž v zimě přednostně žijí. Včelstvo preferuje zimování na celistvé plástové ploše ve srovnání se zimováním přes více nástavků. Jedině zásoby umí z části vytlačit chumáč z vysokého nástavku do dalšího.

Podobné, i když ne tak znatelné, přizpůsobování včelstva vysokému nástavku lze pozorovat i ve zbytku roku ( na tomto principu je založen dadant-systém včelaření bez mateří mřížky ). Vysoký nástavek se zcela nehodí chovu velmi silných včelstev.

V případě nízkonástavkových úlů nelze úspěšně přezimovat pouze v jednom prostoru ( včelstvo by bylo příliš slabé a v horších zimách by hrozil jeho zánik ). To si včely uvědomují, a tak, pokud mají optimální podmínky ( zásoby, prostor, mnoho letních včel ), s chutí vytvářejí početnější generaci zimních včel než je ,,typické,,. Nízkonástavkový úl žene včelstva k vytváření velkého počtu zimních včel kompenzující hendikep nízkých nástavků ( spoustu mezinástavkových mezer ). V nízkonástavkových úlech jsou plně rozvinutá včelstva ( bez posilnění oddělkem ) v zimě tvořena 30 000-40 000 včel, což představuje obrovský potenciál pro dosažení velkého výnosu z jarní snůšky. Na jaře tyto včelstva dorůstají do síly 60 000-80 000 včel. Ale tento stav lze docílit a zužitkovat jedině vhodným ošetřováním zaměřeným na dostatek prostoru ( alespoň 1 NN na 10 000 včel ), zásob ( medná komora ), minimalizaci rojových nálad ( LBV metoda ). Upozorňuji, že bez umění včelaření bez rojových nálad hrozí během produkčního období vyrojení všech velmi silných včelstev, čímž se z nich stanou opět včelstva slabá. Rojové nálady vznikají, i když se jim poskytne prostoru a zásob sebevíce ( což v rojové náladě ( pro někoho překvapivě ) včely k rojení popuzuje ). Prostor a zásoby jsou jedním z faktorů ovlivňující vznik rojových nálad, ale to neznamená, že více tohohle znamená vždy méně támhletoho. Vliv prostoru a zásob na omezení rojových nálad s rostoucí sílou včelstva klesá.

Tvorba velmi-silných včelstev bez posilování oddělky je záležitost na dlouhou dobu ( trvá nejméně dva roky, než běžná včelstva dorostou, většinou se však výsledek dostaví až za tři a více let, což je pro nedočkavce neúnosně dlouhá doba ). Proto se vyplatí na jaře ( i když tím dojde k ztrátě snůšky ) začátkem května včelstva rozdělit na 3 díly. Nejvhodnější metoda je permanentní přeléták s matkou, odebrané plodiště se rozdělí na dvě poloviny, do kterých se přidají matečníky. V říjnu ( nebo začátkem předjaří ) se tyto trojsouvčelství, jejichž složky ( jednotlivé části kmenového včelstva ) během produkčního období dorostla v běžná včelstva, sloučí v jedno velmi silné včelstvo ( ponechá se mladá kvalitní matka ). Tímto způsobem se během roku docílí velmi silných včelstev, která si pak svoji sílu při správném včelaření udržují. Každoročně lze beze ztráty na medném výnosu v rámci protirojových opatření ze včelstev odebrat 4 plodové rámky ( 2 rámky v 6 týdenním intervalu ), jež se použijí na tvorbu manipulačního oddělku. Tyto oddělky slouží k posílení produkčních včelstev a tím přispívají k udržování jejich trvalého přesílení ( až 50 000 zimních včel v jednom včelstvu... to jsou včelstva jež využijí veškerou snůšku během roku ( můžete očekávat nástavky plné vrbového medu, pokud máte v okolí rozsáhlejší vrbové porosty... v takovém případě se vyplatí při rozkvětu vrby jívy nasadit na každé včelstvo rozšiřovací nástavek k zanesení medem ). Zaznamenávám výnosy v průměru 2-3x větší než při klasickém včelaření.

Tímto chci poděkovat RNDr. Romanu Linhartovi, prof. RNDr. Vítězslavu Bičíkovi, CSc., doc. RNDr. Jiřímu Vagerovi, CSc., autorům LVB metody ( metody nadbytku trubců ), která mi znatelně zjednodušila včelaření, protože nyní bez problému udržuji velmi silná včelstva stabilní, což mi před tím dělalo obtíže.

S pozdravem...M. Václavek...

Tady v podhůří Beskyd - 330 m nad m. lípa bohužel dokvétá, možná kromě
zvlášť pozdě kvetoucích stromů, jednotliví jedinci lípy mají tu dobu květu
vzájemně rozhozenou, ale každopádně hlavní část lípy je pryč, zbývají jen
paběrky spíše jako popora pro případ medovice než jako samostatná snůška.
Jenže na to to zas nyní nevypadá, protože následující týdny je hlášeno
počasí s hodně dešti, které mšice smyje. Pokud ale jsou někde lípy 500 - 900
m nad mořem někde v horách, mohou právě lípy malolisté rozkvétat. Obecně
letos lípa malolistá kvetla asi o 3 týdny dříve než jindy, zřejmě kvůli
teplému jaru. Co se týká hořčice a svazenky, jsou to rostliny seté, tudíž o
době, kdy kvetou rozhoduje jen doba, kdy je zaseto. Svazenka je výhradně
včelařtká záležitost, takže ji seje včelař na nějakém volném pozemku,
hořčice, která kvete nyní by musela být zaseta někdy na konci května,
nicméně myslím, že pokud by kvetla nyní, v pohodě by ještě stihla vyzrát,
takže porost hořčice na semeno by to ještě mohl být. Pokud někdy v druhé
polovině července nenastane suchší teplé počasí a přemnožení producentů
medovice, snůška na většině stanovišť už nebude. Zdroje běžné podletní
snůšky, v podletí kvetoucí rostliny a menší poměrně běžné medovicové snůšky,
dříve cca co druhý rok, dnešní včelstva v nastavkových úlech nedokáží
využít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "E.M." <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 07, 2008 4:17 PM
Subject: jak komu libo


> Ale snůška je v plném proudu.
> Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spousta pylu, lípa
> malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.
>
> U mě teprve teď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to
> mají včely na zimu. Velmi vám fandím,takovýchto nezištných včelařů je v
> českých zemích pramálo .
> --------------------------------------------------------------------------
-
> ---------------------------
> U Vás v HK že lípa rozkvétá? Tomu nelze věřit,již musí být odkvetlá. Co
se
> týká hořčice,ta
> musí být také odkvetlá. Svazenka,ta jistě bude ještě kvést 14
> dnů.Medovice,ta není nikdy jistá.Již dříve jsem požádal přítele
> Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani
> neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
> odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený
plat.
> Je to škoda,zdá
> se,že je ukřivděný naším vedením a podle mne si to určitě nezaslouží.
> Přeji vše dobré.

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

Ja osobne bez ohľadu na to koľko rámikov odloženec obsadí v zimných mesiacoch, podám toľko zásob z ohľadom na vlastné zásoby, aby ich celkové množstvo bolo 14-16 kg. Ja viem, že na prezimovanie včelstva stačí oveľa menej, ale príde jar a včelstvo k svojmu rozvoju musí mať zásoby. Z toho množstvo, ktoré včelstvu musím doplniť, dám v auguste 2/3 a 1/3 do 10.9, z dôvodu, že takto podané posledné zásoby sa dostanú na miesto kde bude zimovať včelí chumáč.

V čase keď začnem podávať zásoby, včely obsadajú všetky plásty v plodisku, čím potom dosiahnem, že tých skutočných 15 kg zásob (nie cukru) včely umiestnia na každý plást, čo oceníte na jar, keď včelstvo bez problémov (netrpí hladom) obsadí dokonale plodisko. AK na zimu zúžite zimujúce včely, prebytok zásob odložíte do komory a na jar použijete na rozširovanie alebo plodisko nezúžite, budú mať včely k dispozícii. Ja svoje včelstvá už 30 rokov nezužujem, nie je potrebné s ohľadom na princíp nevyhrievanie celého priestoru úľa, som už vtedy som pochopil, že včelám tým neublížim a zároveň si ušetrím zbytočnú prácu. Anton

O. Haragsim má už nějak k 80 letům, dovedu si představit, že když se u nás
nikdo jiný problematice producentů medovice nevěnuje, tak se ho mohou na
medovici každý den ptát desítky až stovky včelařů. I člověk v produktivním
věku by měl problémy všem odpovědět. Navíc medovice je úzce místní
záležitost týkající se prakticky jednoho jediného porostu, na jednom místě
může medovice kapat, o kilometr dál nemusí být vůbec nic. Producentů
medovice významných pro včely je celkem asi k stovce a přemnožit během 14
dnů se může kterýkoliv z nich. Solidní předpověď na medovici se dá získat
jedině prohlídkou porostů na místě, kde se zjistí množství jednotlivých
producentů a podle toho na další týdny se předpoví, jestli se přemnoží nebo
ne a to ještě musí vyjít počasí. Jinak O. Haragsim se předpovídáním
medovicové snůšky věnoval někdy v 70 letech, kdy toto dělali pro kočovné
včelaře v červnu a červenci, případně v srpnu před srpnovou snůškou z jetele
na semeno. Školil dokonce lidi a chtěli zavést plošné hlášení výskytu
medovice v tehdejším Československu. Nakonec to nějak nevyšlo, jeden z
důvodů byla právě i nevyzpytatelnost medovice, druhý zřejmě vysoká pracnost
sledování medovice.

R. Polášek

Já bych to neuváděl přímo na kila. Pro přežití zimy je minimum na rámcích v
průměru 5 centimetrů vysoká plocha zásob od loučky k loučce rámku 39x24, to
je nějak necelé kilo na rámek. Ale musí to být tak v listopadu, kdy už
neplodují a část zásob ještě před zimou nevyberou. Pokud to je v srpnu, část
těchto zásob do zimy proplodují a ty potom v zimě chybí. V zimě potom berou
zásoby na plástech, které obsazují, pokud to je oddělek na 7 plástech,
obsazují v zimě tak 2 - 3 uličky. V předjaří a na jaře po oteplení berou
zásoby z krajních plástů, na které v zimě kvůli nízké teplotě nedosáhly.
Maximum zaplnění plástů 39x24 je zavíčkovaná celá plocha rámku kromě asi 1 -
2 dm2 na každé straně středního plástu, kde vyběhl poslední plod. Pro rámky
39x24 je to asi 2 kila cukru na plást. problém není v zimě ani v předjaří,
ale na jaře, kdy je omezeno plodování pro nedostetk volných buněk.
Takže kilo na rámek plus to, co spotřebují plodováním v září a teplém říjnu
plus nějaké kilo rezerva na špatné počasí v zimě a předjaří.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 07, 2008 7:07 AM
Subject: Re:Odd?lky


Já rezervní
> oddělky zimuji na 6 a i to stačí
>
> Pepan

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu
takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

jednoduchým a snadno vyrobitelným jeřábem a dostupným každému včelaři. Jeho výrobní cena se rovná 10 kg medu.Obsluhu zvládne i dítě. Snadno se přenáší a podle použitého materiálu nepřekročí váhu 15kg.
--------------------------------------------------------
Př. Vojtěchu, buď tak laskav a pošli snímky svého zvedacího zařízení. Jsem limitován terénem, prostorem za úly a též i prostorem před úly. Nevím kam se vrtnout a záda bolíííí.
e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
Předem dík Pepča

Dobrý večer.
Zcela souhlasím s panem Votrubcem ohledně sousedských vztahů. Doplním: Nehledejte žádná nařízení o vzdálenostech, umístění a pod. Nejsou, nesmím nikoho obtěžovat osobně ani včelami, psem, autem .., musím chovat včelstva, která neobtěžují nikoho na vlastní ani sousedních zahrádkách. Když z některého úlu občas některá včela zlobí, při otevření víka vyletí a musí se podívat, kdo vyrušuje, když travní sekačka při drbnutí do úlu probudí zvědavost, přiložená ruka na česno vyruší strážkyně a pod. nedej bože, že by bodaly - má matka vystaven úmrtní list. Mírná kraňka / ne každá je mírná/, šlechtěná, výběrová je budoucnost včelaření u nás. Ne bastardi o kterých se při tvorbě oddělků píše.
U nás snůška skončila, lípa nemedovala, pohanka nemeduje, svazenky si včely nevšimly, les nejde zato váha jde stále dolů. Snůškově to je jeden z nejhorčích roků mého dlouhého čtyřičetiletého včelaření /ale bylo i hůř/
Nástavky nízké i vysoké jsou pro pmne i poloprázdné příliš těžké, a pracovat s nějakou vysokou pyramidou na křivé zemi,na nebezpečných schůdkách jde přímo o život. Proto jsem se navrátil k vysokým rámkům a prascuji s jednotlivými. Včely na nich "jdou" výborně a z tříkilových odpoledene již také bolí záda.Proto nikdy nebudu doporučovat rámky nízké, vysoké, řiroké.. Ať si každý zvolí takové jaké mu vyhovují, ale navymýšlí si nějaké nové rozměry, máme jich až až a ať si uvědomí, že jednou nebude mladý.

Ja svoje včelstvá už 30
> rokov nezužujem, nie je potrebné s ohľadom na princíp nevyhrievanie celého
> priestoru úľa, som už vtedy som pochopil, že včelám tým neublížim a zároveň
> si ušetrím zbytočnú prácu. Anton
>

O zuzovani jsem ani nepremyslel, mam letos sve prvni vychovane matky v oddelcich, neodhadnu jeste jak se rozvinou, o nektere nemam obavu, spis mam problem, ze pro ne nemam dalsi nastavek :-( Ale asi dvoje jsou slabsi, nyni tak 5-6 ramku, vim ze lepe by bylo je spojit, ale na druhou stranu chci videt jak se poperou abych si udelal predstavu ....
Kazdopadne je pokrmuju prubezne tak verim, ze to dozenou

T.H.

Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita, pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno, že z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen program obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité, někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo tmelí.Za předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 07.7.2008 20:45:05
> ----------------------------------------
> Tady v podhůří Beskyd - 330 m nad m. lípa bohužel dokvétá, možná kromě
> zvlášť pozdě kvetoucích stromů, jednotliví jedinci lípy mají tu dobu květu
> vzájemně rozhozenou, ale každopádně hlavní část lípy je pryč, zbývají jen
> paběrky spíše jako popora pro případ medovice než jako samostatná snůška.
> Jenže na to to zas nyní nevypadá, protože následující týdny je hlášeno
> počasí s hodně dešti, které mšice smyje. Pokud ale jsou někde lípy 500 - 900
> m nad mořem někde v horách, mohou právě lípy malolisté rozkvétat. Obecně
> letos lípa malolistá kvetla asi o 3 týdny dříve než jindy, zřejmě kvůli
> teplému jaru. Co se týká hořčice a svazenky, jsou to rostliny seté, tudíž o
> době, kdy kvetou rozhoduje jen doba, kdy je zaseto. Svazenka je výhradně
> včelařtká záležitost, takže ji seje včelař na nějakém volném pozemku,
> hořčice, která kvete nyní by musela být zaseta někdy na konci května,
> nicméně myslím, že pokud by kvetla nyní, v pohodě by ještě stihla vyzrát,
> takže porost hořčice na semeno by to ještě mohl být. Pokud někdy v druhé
> polovině července nenastane suchší teplé počasí a přemnožení producentů
> medovice, snůška na většině stanovišť už nebude. Zdroje běžné podletní
> snůšky, v podletí kvetoucí rostliny a menší poměrně běžné medovicové snůšky,
> dříve cca co druhý rok, dnešní včelstva v nastavkových úlech nedokáží
> využít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "E.M." <emca5/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 07, 2008 4:17 PM
> Subject: jak komu libo
>
>
> > Ale snůška je v plném proudu.
> > Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spousta pylu, lípa
> > malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.
> >
> > U mě teprve teď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to
> > mají včely na zimu. Velmi vám fandím,takovýchto nezištných včelařů je v
> > českých zemích pramálo .
> > --------------------------------------------------------------------------
> -
> > ---------------------------
> > U Vás v HK že lípa rozkvétá? Tomu nelze věřit,již musí být odkvetlá. Co
> se
> > týká hořčice,ta
> > musí být také odkvetlá. Svazenka,ta jistě bude ještě kvést 14
> > dnů.Medovice,ta není nikdy jistá.Již dříve jsem požádal přítele
> > Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani
> > neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
> > odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený
> plat.
> > Je to škoda,zdá
> > se,že je ukřivděný naším vedením a podle mne si to určitě nezaslouží.
> > Přeji vše dobré.
>
>
>
>

Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.

http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html

S pozdravem...M. Václavek

Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan
-----
Tady se povídá, že jde na export do Rakouska.
Za semeno asi moc nedávají, takže se vyplácí jeho pěstování v podhůří. Tady ho občas někdo pár hektarů vyseje. A asi záleží na půdě a počasí.
Jednou jsem ji zažil v rámci dotačního titulu (už zaniklého) uvádění půdy do klidu, kde ji zaseli s hořčicí snad přes kilometr čtvereční. A to byl hukot. Ale ten titul umož'noval po 1.7. to zaorat, což zemědělci bohužel hned udělali, aby měli volné ruce na žně.
Tenkrát jsem tam odvezl oddělky a první včelstva v langstrotech a litoval jsem, že s Brennery se kočovat nedalo. :-)

Karel

Z 70 let si pamatuji obrovské rozdíly mezi včelstvy. Týkaly se vzhledu,
jarního rozvoje, citlivosti na různé počasí v zimě i rozdílného využívání
květových a medovicových snůšek. Podle vzhledu byla v některých včelstvech
zřetelná příměs včely italské. Dalo se tehdy říct, že pro jakékoliv počasí
a jakoukoliv kombinaci snůšky vždy některá včelstva dorostla velká a využilo
některou snůšku naplno, zatímco jiná se zase rozvinula za jiného počasí a
snůšky. Jestliže dříve byly rozdíly mezi včelstvy 100 %, dneska jsou tyto
rozdíly mezi včelstva a to i když se nekupují chovné matky a neodchovávají
od nich dcery, několik %. Například poslední dvě zimy by vyhovovaly včelám s
příměsí italek, ty jsou zvyklé na teplou zimu jen s krátkým obdobím mrazů
nebo vůbec žádným, ty by už na jaře akcelerovaly a využily by květnovou
snůšku nejspíš lépe než ty dnešní. Zase jak byla před několika lety zima,
kdy tady nasněžilo v prosinci a sníh roztál až na začátku dubna, tak v
takové zimě by ty italky měly problém vůbec přežít, vyšly by ze zimy
oslabené a půlku léta by jen sílily, než by něco přinesly. Zatímco včely s
příměsí kraňky a možná i černé zimní včely by přezimovaly silné stejně jako
dnešní včely. Potom není pravda, že kraňské včely využívají dobře všechny
snůšky. Kraňky, aspoň linie rozchovávané v 70 a 80 letech využívaly velice
špatně medovicovou snůšku, proti původní tmavé lesní včele. Kraňka je totiž
včela alpských, balkánských a karpatských horských a podhorských luk, kde se
medovice moc nevyskytuje. Současné linie jsou sice pokříženy tak, aby se to
využití medovice zvýšilo, asi tomu tak je, viz linie Vučko a jiné, ale na
druhé straně vymizela původní včela, takže není měřítko, jestli využití
medovicové snůšky je skutečně takové dobré, jako by mohlo být. Z té doby si
pamatuji, že jak se objevily pod stromy první lístečky zaprášené medovicí,
tak pokud následovalo pár nedeštivých dnů, byla medovicová snůška a
medovicový med. Ten byl tak 4 roky z pěti. Dneska lístečky zaprášené
medovicí absolutně nestačí, musí toho být mnohem více, aby v dnešních úlech
byla nějaká medovicová snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:16 AM
Subject: "před válkou se chovaly jiné línie"


> Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy
> doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela
> kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny
> včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita,
> pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno,
že
> z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen
program
> obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a
> zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité,
> někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán
> dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má
> zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku
> /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje
> velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo
tmelí.Za
> předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší
> než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 9:28 AM
Subject: Re: jak komu libo


Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně
používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po
sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan

Já jen vím, že v zadovácích staří včelaři včelařili do té doby, dokud byli
schopni unést v rukách jeden plný rámek, u míry 39x24 to byla dvě kila. Úl
byl 20 - 30 centimetrů nad zemí, včelař si k tomu sednul na stoličku a po
celou dobu práce se včelami seděl. Takže při takové práci včelař často
včelařil prakticky až do smrti.
Co se týká nastavků, to zobrazené hejble je samo od sebe neobratné a poměrně
těžké. Na nějaké kočovné stanoviště kdesi v lese nebo poli to stejně není.
Pokud by se mělo jednat jen o zahradu, já bych sázel na drážku nad úly.
Neměl by být nějaký velký problém vyrobit takovou drážku s nosností mezi
50 - 100 kily, pojízdný vozík na ni z nějakých koleček pod nábytek a nějakou
kladku s úchopem, který by nastavek uchopil za úchopové lišty, třeba takové,
jako je popsal Liebig ve své příručce "Včelaříme jednoduše"

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 10:21 AM
Subject: Re: Odd


> Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
> Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství
> včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v
> úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.
>
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
> http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html
>
> S pozdravem...M. Václavek

Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".

Dobrý den,

dovolím si vstoupit do diskuzního příspěvku pana Poláška. Očividně Vám agrotechnika a termíny setí kulturních plodin nepadly do počtů, co vše by bylo pro Váš a Vaše včely milé.

Hořčice i svazenka se pěstují na semeno častěji než v 90.letech (hořčice i kvůli semeni na výrobu pochutin) - souhlas Pepanem. Velký díl ale mají na jejich rozšíření dotace na zelené hnojení, mírně posun v myšlení agronomů co se týče ochrany půdy. Na semeno se ale svazenka ve větším pěstuje na méně bonitních půdách, kde se to vyplatí a ne na polích, kde lze s větším ekonomickým ziskem pěstovat jarní ječmen, potravinářskou pšenici či cukrovku. Často sem vídával množitelské porosty svazenky na Vysočině, na Žambersku. Kousky do 1 ha co různě vidíte jsou porosty založené fandy - včelaři, ne pro ekonomiku zemědělského podniku/farmy. Případně si někdo dělá semeno samozásobitelsky.

Zaset semeno ještě do vzrostlého porostu obilí jen kvůli včelám je s prominutím pitomost - jednat technicky, druhak proč - jen kvůli včelám? Ty náklady zaplatí zemědělci kdo? Zelené hnojení se seje/rozmetá po sklizni jen tam, kde to dovolí technologie - většinou po sklizni pšenice či ječmene, kde v následném roce poroste cukrovka či jarní obilnina, příp. kukuřice. Tam, kde přijde řepka, tam se nic na zelené hnojení neseje i z důvodu, že je třeba aby vyklíčil výdrol(často ječmene) a ten se zaoral a stihla se naset ozimá řepka do konce srpna. Svazenka ani hořcice by tam stejně nestihla vyrůst, natož vykvést a medovat, druhak výdrolu po řepce je až dost.

Podzimní kvetoucí zelené hnojení je tedy jen paběrkováním a přilepšení pro včely, vzůstnost porostů a následné kvetení hodně závisí na průběhu roku, srážkách a termínu založení. Pro snůšku mají význam semenářské porosty a místně políčka fandů/cípy velkých polí o menší výměře. Kde si po dohodě s farmářem včelař naseje "co chce". Takových míst ale v úrodnějších oblastech moc není.

S pozdravem

radek k.


Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.

Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 08.7.2008 14:24:18
> ----------------------------------------
> Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
> Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
> nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
> Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
> nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
> nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
> pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
> včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
> hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
> hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
> byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
> odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
> proti varoa.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 08, 2008 9:28 AM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně
> používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po
> sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva
>
> Pepan
>
>
>
>

... který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ....
-----
Samozřejmě zádům to je jedno. Ale ruce ocení dobře udělaný úchop.
Pár nástavků jsem vybavil lištami obdélníkového profilu (neměl jsem tehdy jednoduchou technologickou možnost srazit hranu) a když tento nástavek nesu, oproti těm s úchopovou lištou se o hodně víc nadřu.
U Langstrothů jsem nakonec zkončil na průřezu 50x22(+-) a hrany alespoň centimetr srazit. ABy se prsty za to pěkně dostaly. Pak se dá prázdný nástavek nést v pohodě v jedné ruce.

Jeřáb jsem ještě nevyráběl, ake protože mám teď docela dobrý přístup k paletám, a vzhledem k tomu, že jsem si pokusně vyrobil a včelám nechal stavět rámky výšky 30cm a chci si odzkoušet kompinovaný USAdadant - něco jako Eurodadandt, tam mám následující plán:

Úly teď stavím na palety tak aby prkna byly ve směru studené stavby. (Částečně jsem dal letos překližkové palety, ale není to ono, nevypadají na to, že by dlouho vydržely.) Prkna doplním, pokud tam nebudou, aby byly i vně boků.
No a k tomu co si dám pak svařit mě inspiroval Jindrův rudlík:
Rukojeť na šíři úlu a něco bokem. Dole větší ložiska. V tom místě budou v úhlu menším než devadesát stupňů jackly. Bude to stavitelné, ale podstatné je, že na konci budou nějaké packy, co zapadnou do boční lišty, nebo jiného držáku. Zatím to nemám rozhodnuto, podle dostupnosti materiálu asi tvrdší dřevo.
Takže vezmu tu ukojeť od kočárku, nasadím ji ze zadu těmi jackly do nějakého úchopu a rukojeť tlačím dolů. Podle toho co jsem zatím kdy páčil, soudím, že ložiska pojedou dopředu a nástavek asi o 2-5cm zvednu. Rukojeť dostanu až do vodorovné polohy, těžiště bude uvnitř. A podle situace popojedu s tou rukojetí dopředu v teplých, nebo přijdou na řadu dvě zadní ložiska.
Když bude na paletě dost místa vepředu, tak s medníky popojedu a plodiště je volné.
Kvůli polomedníkům to ani tak nedělám, ty nakonec snad zvednu po jednom, ale potřebuji zvednout plodiště, abych podhodil polonástavek a starý odebral, případně se dostal na dno. Proto chci mít ty jackly na boku stavitelné.
Ale to je řešení pro nízké výšky.

Takže zkusím, jak bude včelám vyhovovat široké plodiště.

Když to tady řešíte, tak ve Včelaárovi ukazovaly kdysi úl pro senirory. vysoké plodiště a o něco míň plástů v polomednících nad ním. Mělo to výhodu částečného příszupu do plodiště. Podle mě tomu chybělo obdobné zvedací zařízení.
Na boku paralelogramy svislá strana asi 10cm, dvakrát 2 ložiska, kolejničky. Zapáčím,nadzvednu medníky horní stranou paralelogramu odjistím a popojedu dopředu. K deseti včelstvům by se to dalo v pohodě udělat.

Karel

který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...

Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
B.V.

Neporadim, ale jestli se to deje na zacatku prkna tak je to zdrejme bezne, mame ocelovy valec a obcas se to take stane :-(
Holt se stim musi trochu pocitat a neprotahovat kratky prkna. Take tomu pomahaji tupe noze.

Vcelam to asi tolik vadit nebude ... :-)

T.H.

> Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný
> unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne
> a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".
>
>
>

Dobrý den.Já jsem si udělal madla která jsou k vidění zde-http://vcnoviny.savana.cz/view.php?cisloclanku=2005033001
na včelařských novinách.Jsem s nima spokojenej.U nás na baráku měnili okna a parapety takže jeden hliníkovej starej parapet jsem zachránil a mám madla už i lakovaná bílou barvou.Drží perfektně a uchopení za ně je taky dobrý.Můžu jenom doporučit.Míra

Na uteplenych nastavkach mam madla z latky 2x2.5cm delka kolem 15 cm chycene dvema az trema vruty. Je to rychle a staci to bohate

T.H.

Pár firem to u nás dělá, stačí zadat do vyhledávače heslo "pogumování válců"
a potom oslovit firmy. Za stovku to pogumování ale nebude..... Kutilsky by
se dalo pogumování nahradit některými tmely určenými na tmelení kovů. Na
kovech a na hodně plastických hmot drží dobře neutrální silikon a potom
některé jednosložkové polyuretanové tmely. Silikon je levnější, ale
mechanicky měkčí, zase ke dřevu by mohl při podávání lépe přilnout než
polyuretan. Kov se musí zbavit mastnoty a zbytků pryskyřice ze dřeva
nejlépe důkladným odmaštěním a potom pořádným přebroušením jemným smirkovýcm
papírem tak od 500 výše, jinak tmely nedrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 3:35 PM
Subject: hoblovka


> Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný
> unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne
> a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".

Očka by musela být nejméně tři, aby se zavěšený nastavek nepřevracel. Ta
lišta se mně zdá lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 11:17 PM
Subject: Re: Odd


> který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...
>
> Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před
> zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo
> kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný
> úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete
> vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
> B.V.

Správně by se měly zaorat nebo aspoň posekat v době květu, aby
nevysemenily. Jenže na podzim nevysemení díky mrazům a tak zemědělci to
posekání šetří k malé radosti myslivců, kterým v zimě hyne zvěř nažraná pro
ně toxickou hořčicí a řepkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:13 PM
Subject: Re: jak komu libo


Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na
pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara
jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak
zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu

Pepan

Pogumování válců se běžně u hoblovek nepoužívá. První válec co to tam strká je rýhovaný a odebírací je hladký a oba z kovu. Základem jsou dobře nabroušené kudly, bez toho to nejde. Prakticky kdo nemá rýhovaný válec, měl by asi zvážit koupi hotové protahovačky. Cena originál 1 kusu by asi vyšla hodně vysoko. Já jsem použil válec z přídavného zařízení, co se kdysi vyrábělo k pilám a točilo se u tlouštkování klikou.Další možnost je tlačit prkna ručně bez posunu a pak se dají použít válce např z dopravníku a ty už mají v sobě i ložiska. Práce radostná to však není. Kdybych dnes věděl, co mě čeká výrobou protahovačky doma na koleně, určitě bych si udělal radost a koupil ji hotovou od profes. výrobce. Je to spousta času předělávek bádání a vzhled nic moc. Teď už běhá dobře a tak mě je líto jí dávat pryč. Určitě bych dnes volil firmu Rojek. To je jako se svářečkou. Začal jsem zabržděným kroužkovým motorem, pokračoval dynamem z tanku, pak nějaké transformátory no a teď mám koupený inventor, váha 4 kg a v kombinaci se zh ášecí kuklou si připadám jak mistr světa. Když včelky vydělávají je potřeba si udělat občas radost. Jak říkají staří včelaři - kvete lípa Vánoce jsou tu coby dup a tak si říkám takový menší soustruh ...... Zdraví R. Stonjek

Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky a seje se na jaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 10:20:00
> ----------------------------------------
> Správně by se měly zaorat nebo aspoň posekat v době květu, aby
> nevysemenily. Jenže na podzim nevysemení díky mrazům a tak zemědělci to
> posekání šetří k malé radosti myslivců, kterým v zimě hyne zvěř nažraná pro
> ně toxickou hořčicí a řepkou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:13 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na
> pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara
> jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak
> zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu
>
> Pepan
>
>
>
>

Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
Subject: Re: jak komu libo


Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby
jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky
a seje se na jaře.

Pepan

> O. Haragsim má už nějak k 80 letům ...
viz. článek v posledním Moderním včelaři č. 3 (www.modernivcelar.cz)

> dovedu si představit, že když se u nás
> nikdo jiný problematice producentů medovice nevěnuje

Na poslední Letní škole nástavkového včelaření pořádané PSNV-CZ přednášel
problematiku producentů medovice student lesnické a dřevařské fakulty
Mendelovy univerzity v Brně Michal Počuch. Pokud by někoho tato problematika
zajímala a byl z okolí Drahanské vysočiny, kde tento student působí, jistě
bude rád, když se s ním spojíte (www.is.mendelu.cz).

Antonín Přidal

Hořčice bílá
Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha. Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost 24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních plodinách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 13:12:39
> ----------------------------------------
> Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby
> jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky
> a seje se na jaře.
>
> Pepan
>
>
>
>

Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
učebnice o polních plodinách? Bohouš

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:38 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: jak komu libo

Hořčice bílá
Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu
pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a
pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů
sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha.
Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v
poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost
24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních
plodinách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 13:12:39
> ----------------------------------------
> Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka
aby
> jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba
řepky
> a seje se na jaře.
>
> Pepan
>
>
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3256 (20080710)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Nejvíce nektaru dává v poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost 24,3%.
______________________________________________________________

Správně má být: produkce nektaru 0,45 mg

Přesně je to rostlinná výroba ale jelikož je to salátové vydání které jsme používaly ve škole v roce1960 tak tyto údaje tam již nejsou
Ale podobné údaje o hořčici jsem našel i v knize včelí pastva r.v. 75 autor Drašar - Kodoň

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: RE: jak komu libo
> Datum: 10.7.2008 08:30:13
> ----------------------------------------
> Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
> učebnice o polních plodinách? Bohouš
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:38 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: jak komu libo
>
> Hořčice bílá
> Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu
> pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a
> pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů
> sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha.
> Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v
> poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost
> 24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních
> plodinách.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: jak komu libo
> > Datum: 09.7.2008 13:12:39
> > ----------------------------------------
> > Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> > zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> > považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> > Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> > zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> > Subject: Re: jak komu libo
> >
> >
> > Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka
> aby
> > jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba
> řepky
> > a seje se na jaře.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3256 (20080710)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Bohouši,

moderni ucebnici pro rostlinnou produkci asi jen tak nesezete (bavim se o urovni vysokych skol). Tiskem se vydavaji specialni knihy o jednotlivych plodinach (repka, psenice, jecmen - viz http://obchod.agroweb.cz/project/section.php?ids=1), levnejsi variantou je zavitat do skriptarny jedne ze tri ceskych zemedelskych fakult (Brno, Praha, Budejovice) a sehnat si skripta pro specialni produkci rostlinnou. Nekdy jsou poucne i katalogy jednotlivych dodavatelu osiv a postriku (je treba ale umet filtrovat informace :-)

Nejsnazsi ale je vyhledat si moderni on-line studijni zdroje. Obecne texty (i o repce, horcici) najdete napr. na
http://etext.czu.cz/php/skripta/skrhttp://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=30405&reply=30405&(30355)%20(30373)%20(30381)%20(30385)%20(30389)%20(30397)%20(30399)%20(30400)%20(30402)%20(30403)
Diskuzeiptum.php?titul_key=4

Neni to uplne vycerpavajici text, protoze jak autori v uvodu uvadi, je urcen predevsim pro studenty bez specializace na agronomii.

S pozdravem

radek k.

Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
učebnice o polních plodinách? Bohouš

Ten druhy odkaz se mi nepovedl.

Tady je oprava:

http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4

radek k.

kdo jste neviděli

www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html

Pominuli to zčernalé dílo v Praze a debata o znečištění medu, a které vidno při vybírání a vkládání do medometu je typicky pospravované včelou, pominuli to, že se včela nepěstuje ,ale chová a pominuli fakt, že kvalitní zboží může mít cen více v penězích i nízkou např. velkoobchodní a tak také vysokou konečnou a vůbec při kvalitě medu nerozhoduje to, jestli je koupen ze supermarketu nebo přímo od včelaře, (desetitisíce kg tekutého sirupu z průmyslového cukru lijí i včelaři) tak takový filmový pokus o vyvrácení dogmat a omylů je stále jen pokus. (viz první texty)

Bohužel. Záměr o propagaci "českého včelařství" dobrý, ale jako propagace spotřeby medu v národě který nakupuje hlavně v obchodních řetězcích dost krátkozraké.

Tak jsem včera do noci vytáčel.
Teď jsem koukal ve včelíně ani včelka, všechny to berou na vyšší letovou hladinu a někam pílí.
Tak aby nám to vydrželo.

Hořčce jak jsem koukal z kopce na kopec už je zelená. Na kvetoucích lipách spousta breberek, takže kdyby se trochu oteplilo...

Med je podstatně tmavší, než před 14 dny.

Karel

Zanechávalo to na mne stejný dojem


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ho?te oko
> Datum: 10.7.2008 15:36:25
> ----------------------------------------
> Pominuli to zčernalé dílo v Praze a debata o znečištění medu, a které vidno
> při vybírání a vkládání do medometu je typicky pospravované včelou,
> pominuli to, že se včela nepěstuje ,ale chová a pominuli fakt, že kvalitní
> zboží může mít cen více v penězích i nízkou např. velkoobchodní a tak také
> vysokou konečnou a vůbec při kvalitě medu nerozhoduje to, jestli je koupen
> ze supermarketu nebo přímo od včelaře, (desetitisíce kg tekutého sirupu z
> průmyslového cukru lijí i včelaři) tak takový filmový pokus o vyvrácení
> dogmat a omylů je stále jen pokus. (viz první texty)
>
> Bohužel. Záměr o propagaci "českého včelařství" dobrý, ale jako propagace
> spotřeby medu v národě který nakupuje hlavně v obchodních řetězcích dost
> krátkozraké.
>
>
>

Pánové, zkuste někdy "z fleku" (bez přípravy) odpovídat plynule, bez zaškobrtnutí, přeřeknutí či drobných chyb na zvídavé dotazy redaktora.
A navíc na kameru.

Příspěvky na konferenci si v klidu připravíte, přečtete před odesláním, opravíte nesmysly - to je neporovnatelné. A i tak se tu vyskytují perly - ať gramatické nebo obsahové...

Projev pana Podroužka jistě není bez šmouhy - ale chtěl bych vidět Vás...

Medomet a plásty jsou věc jiná, i když ... určitě nemáte ve svých včelách podobný plást, který po medobraní půjde na vytavení...???

Kritizování je tak snadné...

JD:>Kritizování je tak snadné... <
........

Hodnotím, nekritizuji, kritika je něco jiného. Jako celek jsem stručně napsal že dobrý, ale dominantní efekt by mohl být vždy takový, aby se vědělo jak se med dělá (zpracovává) a jeho pozitiva při zpracování v domácnostech. Ten medomed z katalogu Švarce před 90 lety nebo nutnost vykupovat med abych se mohl vůbec včelařstvím uživit ... ?

Já bych pana redaktora klidně provedl třeba výkupem medu, měřením a analýzami, které musí být v pořádku, skladem medu, rozehříváním homogenizací nebo pastováním medu, a hlavně plněním medu do skla, medvědů, tub, šampónovek, ... paletizací a expedicí. To je můj pohled na včelařství které je potřeba mít, protože nějaké příštipkaření nikoho moc neuživí a tím to moc ani oboru jako takovému moc neprospěje. Toť můj názor.

Nechtějte po mě pozitivní dojem, jestli celé dny nevidím nic jiného než včely a ... med, který je potřeba prodávat zpracovatelům a výkupcům za slušné ceny stále. A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to? Můj dojem je dobrý, ale pochybuji o ostatních , je to zajímavý jak dopravní nehoda, kde ze stovek zvědavců pomůže (koupí si med) málokdo vedle akceschopných jednotlivců a profesních záchranářů.

A co tak Gustíku jim to sám nabídnout jako reakci na tento poměrně slušný pořad. I ty redaktory je nutné pozvat neb oni se v té problematice nevyznají a berou co jim kdo nabídne (Je to vlastní zkušenost z našeho muzea)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ho?te oko
> Datum: 10.7.2008 19:54:31
> ----------------------------------------
> JD:>Kritizování je tak snadné... <
> .......
>
> Hodnotím, nekritizuji, kritika je něco jiného. Jako celek jsem stručně
> napsal že dobrý, ale dominantní efekt by mohl být vždy takový, aby se
> vědělo jak se med dělá (zpracovává) a jeho pozitiva při zpracování v
> domácnostech. Ten medomed z katalogu Švarce před 90 lety nebo nutnost
> vykupovat med abych se mohl vůbec včelařstvím uživit ... ?
>
> Já bych pana redaktora klidně provedl třeba výkupem medu, měřením a
> analýzami, které musí být v pořádku, skladem medu, rozehříváním
> homogenizací nebo pastováním medu, a hlavně plněním medu do skla, medvědů,
> tub, šampónovek, ... paletizací a expedicí. To je můj pohled na včelařství
> které je potřeba mít, protože nějaké příštipkaření nikoho moc neuživí a tím
> to moc ani oboru jako takovému moc neprospěje. Toť můj názor.
>
> Nechtějte po mě pozitivní dojem, jestli celé dny nevidím nic jiného než
> včely a ... med, který je potřeba prodávat zpracovatelům a výkupcům za
> slušné ceny stále. A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med
> po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to? Můj dojem
> je dobrý, ale pochybuji o ostatních , je to zajímavý jak dopravní nehoda,
> kde ze stovek zvědavců pomůže (koupí si med) málokdo vedle akceschopných
> jednotlivců a profesních záchranářů.
>
>
>

GP:>
...A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to?...
------------------------------

Je potřeba umět rozlišovat mezi reklamou na med a pořadem o včelařích...

Pepan:>A co tak Gustíku jim to sám nabídnout jako reakci na tento poměrně slušný pořad. I ty redaktory je nutné pozvat neb oni se v té problematice nevyznají a berou co jim kdo nabídne (Je to vlastní zkušenost z našeho muzea)<

..........

Já ale nemám co ukázat. Mám jen pár strojů na zakázku a pár zatím zdravých rukou a ty prodej medu moc nezvednou. Až se přestane veřejně a mediálně hanit med u nás, možná se k něčemu odhodlám.

Dost zajímavý jsou pořady typu "Jak se to dělá" nebo jiné vzdělávací encyklopedické naučné pořady. Například taková výroba brusinek mne naprosto fasinuje. (viz například brusinky: http://www.zkouknito.cz/video-jak-se-to-dela-brusinky?m=61d1977457 )

Umí naše včelařství ukázat now how jak se dělá Český med?

JD:>Je potřeba umět rozlišovat mezi reklamou na med a pořadem o včelařích...<
........

Pořady o včelařích patří včelařům. Pořady o spotřebě medu patří spotřebitelům medu. A to jsou asi u někoho těžko oddělitelné dvě naprosto odlišné představy o propagaci prodeje medu.

Jak jsem napsal, mne na pořadech o včelařích často překvapují jen ty doslova archiválie co ukazují. Oproti tomu pořady o medu dokážou zvednout jeho prodejnost. Nábory na včelaře je zbytečné dělat, protože včelařů by podle srovnávání statistik odjinud ze světa měl být velký u nás velký přebytek.

43. minuta

minuta 23:40

Před několika dny jsem zrovna lepil neutrálním silikonem, konkrétně
transparentním neutrálním sanitárním silikonem Soudal díry v hliníkovém
parním hrnci na vyvařování vosku a můžu řict, že tento silikon bude pro
potažení válce hoblovky nejspíš příliš málo pevný a měkký. Při posuvu desek
do hoblovky by se nejspíš rychle odrolil. Možná kdyby se silikon podrobil
nějaké tepelné úpravě, třeba doma v troubě při 100 - 150 st C, tak by možná
zpevnil... Jinak se ale ideálně hodí na těsnění, třeba kovových nádob.
Myslím, že by se pomocí toho silikonu mohly dělat nádoby třeba na vyvařování
vosku a možná i vana na parafínování nastavků, teplotní odolnost tohoto
silikonu je podle technických listů až 180 st C. Plech by se ohnul do
potřebného tvaru a nádoba by se potom snýtovala, štěrbiny by se těsnily
silikonem jako levná domácí alternativa k nerezovým nádobám svařovaným.
Podobným způsobem by šlo opravit prorezlé vařáky na vosk. Dneska jsem na
díry nanášel tmel podruhé, potom bude několik dní tmel vytvrzovat a za pár
dní budu vyvařovat. Jak se oprava povedla a jak bude silikon po několika
vyvařováních na hliníku držet dám vědět.
Když jsem prohlížel technický a bezpečnostní list, našel jsem zajímavé věci.
Píše se tam o tom, že tmel obsahuje ve vodě rozpustné fungicidy a o půl
listu dále se píše, že výrobek odpovídá požadavkům zákona a vyhláškám na
výrobky přicházející do přímého styku s potravinami a pitnou vodou. Třeba by
šel ten silikon použít i do medometu nebo třeba do nádob na med, vzhledem k
těm ve vodě rozpustným fungicidům ? Myslím těsnění spár a tak podobně, na
nátěr je silikon měkký.
Silikon je typ 673000 transparent, stránka tmelu je na
http://www.soudal.cz/cz/product-detail.php?evc=1239200

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:24 AM
Subject: Re: hoblovka


> Pár firem to u nás dělá, stačí zadat do vyhledávače heslo "pogumování
válců"
> a potom oslovit firmy. Za stovku to pogumování ale nebude..... Kutilsky
by
> se dalo pogumování nahradit některými tmely určenými na tmelení kovů. Na
> kovech a na hodně plastických hmot drží dobře neutrální silikon a potom
> některé jednosložkové polyuretanové tmely. Silikon je levnější, ale
> mechanicky měkčí, zase ke dřevu by mohl při podávání lépe přilnout než
> polyuretan. Kov se musí zbavit mastnoty a zbytků pryskyřice ze dřeva
> nejlépe důkladným odmaštěním a potom pořádným přebroušením jemným
smirkovýcm
> papírem tak od 500 výše, jinak tmely nedrží.
>
> R. Polášek

Gusto a někteří další. Myslím, že by jsme měli být rádí za to co tam bylo. Díval jsem se na ten pořad na internetu a nezdá se mi tam nic závadného z pohledu spotřebitele. Pořád o včelách je běžným asi náučným pořadem, ale o medu už je to asi svým způsobem reklama. Za reklamu se platí staticíce za cca jednu minutu a jste ochotní to investovat? Ona ta kritika je síce někdy dobrá, ale domnívám se, že v tomto případě trochu zcestná. Je zvykem na těchto stránkách VN, že někteří kritizujete vše co má nějaký podtext ČSV.Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o včelách a medu. Nikdo vám v tom nebrání.

Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích "JAK SE TO DĚLÁ,,.

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 07:34:34
> ----------------------------------------
> Gusto a někteří další. Myslím, že by jsme měli být rádí za to co tam
> bylo. Díval jsem se na ten pořad na internetu a nezdá se mi tam nic
> závadného z pohledu spotřebitele. Pořád o včelách je běžným asi náučným
> pořadem, ale o medu už je to asi svým způsobem reklama. Za reklamu se platí
> staticíce za cca jednu minutu a jste ochotní to investovat? Ona ta kritika
> je síce někdy dobrá, ale domnívám se, že v tomto případě trochu zcestná. Je
> zvykem na těchto stránkách VN, že někteří kritizujete vše co má nějaký
> podtext ČSV.Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své
> občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o
> včelách a medu. Nikdo vám v tom nebrání.
>
>
>

Pepa:
....Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o včelách a medu ....
-----
To byl pořad z podnětu ČSV?

-----
Já osobně sleduji v posledních letech zvýšený zájem o med, lepší informovanost lidí o medu a včelách a podle mě se to i obráží i v kvalitě a nabídce medu v obchodech.
Testy a kontroly až na určité vyjímky nezaznamenávají nějakých závad. Viz poslední test MF.
Aź na to HMF několikrát nad limit:-)
Jak to s tím Gusto dopadlo?

Karel

Pepa:>...ale o medu už je to asi svým způsobem reklama.<
......

Pepo a podobně chapající. Nekritizuji. Pokladám si ale vždy otázku. CO včelařství potřebuje nejvíc? Potřebuje stabilní odbyt produktu - medu. Nejde o reklamu ale o pořady kde se ukazuje med a se jako produkt nepomlouvá.

Např. se mi líbí velmi životopisný přehled vlastními slovy od tajemníka ČSV a nakonec ukáže na stole na své chalupě sklenici Český med a nabere a dá si do čaje. To je pořad. kterých by mělo být mraky. Produkt a jeho demonstrace používání, proces jak se dělá, jak se zpracovává, a nakonec možná nějaké problémy co včelařství unás má. V médiích mám často pocit, že je to přesně obráceně.

Dobrý jsou dva odkazy: příspěvek konference číslo 30418

(je pěkně také u těchto dvou pořadů vidět, že jako včelaři otevřou úl a ukazují po otevření úlu nové čisté dílo )

Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích "JAK SE TO DĚLÁ,,.
______________________________________________________________

Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.

S pozdravem...M. Václavek...

Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj. Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a vos. Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj. Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a vos. Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Zajímavý pořad.

Docela k smíchu ( spíše k pláči ) je to, že dotyčný včelař vytáčí ze starých ( možná i plesnivějících ) plástů v rezivějícím zaneřáděným medometu ( prase ten, kdo v něčem takovém vytáčí, či přechovává med ) a při tom hovoří o čistě medu. Tomu říkám pokažená propagace ( hlavně co se týče bystřejších diváků )

S pozdravem...M. Václavek...

Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete propagovat med, co vám
brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o těch
správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné servery.
Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 10:54 AM
Subject: Re: ho?te oko


> Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl
> lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj.
> Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a
vos.
> Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v
> podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Aby to k něčemu bylo, musel by jsi to mít jako profesi a mít i štáb scénář a hlavně vybavení a náklady na jeden film nebo seriál do 90 minut tak počítám rozpočet milion. Na vybavení a zkušenostech hodně záleží. Výsledek musí takový film mít, aby to k něčemu bylo, jako dojem po kterrém konzument koupí meda otom je tu řeč.

Desítky kamer v rukou včelařů jsem viděl např. na výstavě v Praze Letňanech cca před dvěma lety a kolik se toho dostalo na web?? Dal jsem to v nesestříhaném - surovém stavu Google. Odvažuji se říci, že jsem byl jediný ovážlivec. V produkci filmů jsem amatér. A hodně lidí se za svůj amatérský přístup stydí a nezveřejní. Hodně lidí také jen natočí a pustí to kolegům např. na schůzi a smaže to, protože se to zdá bezcenné.


.......
R.Polášek:>Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete propagovat med, co vám
brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o těch
správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné servery.
Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.<

Karel Jiruš:>Aź na to HMF několikrát nad limit:-)
Jak to s tím Gusto dopadlo?<
........

Zkus si vykupovat a zpracovávat med ve velkém. Jak by jsi řešil HMF? Včelař ti to strčí na váhu a kouká tě hned zkasírovat. HMF bych osobně jako nějaké měřítko kvality omezil, protože chuťově pro mne nejlepší jsou jako u vína právě starší a na té které sezoně sezoně závislé medy.

On Sunday 06 of July 2008 07:18:54 J. efčík wrote:

> příslušné vyhlášky. Majitel stanovišť na několíka místech - obcích musí
> také dodržovat toto nařízení. Nemůže svévolně stěhovat včely z jedného na
> druhé. Výše pokuty je stanovena z veterinarního zákona. U soukromých osob
> je to do 50.000.- a u právnických osob je to asi až jeden milion. Žel
> mentalita včelařů je stále obcházet nějaká nařízení a vždy vyhledávat
> způsoby jak toto nařízení minimalizovat.

Dobry den,

tusim v predposlednim vcelari byl metodicky navod, kde bylo psano, ze v ramci
kraje muze chovatel, ktery ma vice stanovist sve vcely v ramci techto
stanovist presouvat, nebo jsem to pochopil spatne ?

Honza

Vždy záleží na Inspektorátu SVS, pod kterou patříte. Tam je dobré se informovat a jestli není aktivní ochranné pásmo a je diagnóza u Vašich včel na mor negativní, nemělo by bránit přemístění dle dalších regulí nic.(ohlášení na obci a eventuálně souhlas majitele pozemku a vhodnost umístění)
..........
Dobry den,

tusim v predposlednim vcelari byl metodicky navod, kde bylo psano, ze v ramci
kraje muze chovatel, ktery ma vice stanovist sve vcely v ramci techto
stanovist presouvat, nebo jsem to pochopil spatne ?

Honza

HMF bych osobně jako nějaké měřítko kvality omezil, protože chuťově pro mne nejlepší jsou jako u vína právě starší a na té které sezoně sezoně závislé medy.
______________________________________________________________

Jenže HMF je dobrým ukazatelem, jak bylo s medem nakládáno ( např. zahříváno nad 45°C, čímž ztratí svoje léčivé vlastnosti, tím i hodnotu ).

S pozdravem...M. Václavek...

To je dneska nesmysl. V natáčení videa dneska probíhá podobná revoluce, jaká
před mnoha lety proběhla v počítačích s nástupem Windows. Před nástupem
Windows bylo prostředí počítačů uživatelsky nepřívětivé a složíté, nárok ho
ovládat měl prakticky jen nadprůměrně inteligentní jedinec po delším
školení. Windows způsobila, že dneska může smysluplně ovládat počítač téměř
každý, i ten prakticky úplně hloupý si ve Windows najde něco, co může
ovládat a co je pro něho a zaujme ho. Úplně stejně to je nyní v natáčení
videa v oborech, kde se natáčí dokumenty, kde nejsou třeba herci, kompars a
vůbec nějaký složitý štáb. Dnešní videokamery jsou dělané tak, že stačí
koupit, přečíst stručně návod a rovnou začít točit to, co mám před sebou.
Podobně jsou dělané programy, kde se ty natočené záběry stříhají. Jak si
myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
amatérská videa, že to netočil nějaký profesionální televizní štáb,
mimochodem zprávy do zpravodajství točí taky jen dva lidi, redaktor, co
mluví a kameramam, co natáčí redaktora nebo příslušnou událost a sestříhává
se to na notebooku někde na sedadle v autě, v redakci už vůbec nebo málo.
Jak si myslíš, že se natáčí venkovní scény takových pořadů jako je třeba
Receptář, Kluci v akci nebo třeba o rybách s Jakubem, příjmení teď nevím a
podobné. Z televize tam přijedou v jednom autě jen moderátoři, jeden
kameraman a možná ještě nějaký podržtaška, co moderátorům nosí kafe, aby jim
nevyprahlo, jinak nikdo. Záběry se točí napoprvé nebo napodruhé, za půl
hodiny je hotovo, sedne se do auta a jede se x kilometrů dál na natočit
druhou schůzku. Prostě dneska točit se štábem, scénářem a miliónovým
nákladem už vůbec není třeba, podstatné je mít dobrý nápad a vyvarovat se
některých chyb, které amatérští začínající kameramani dělají. Je to totéž
jako s fotkami. Doba, kdy fotograf musel mít v první řadě kvalitní drahé
aparáty a mnohaleté zkušenosti, aby vůbec mohl udělat jen technicky
koukatelnou fotku a teprve když toto uměl, ukázalo se, jestli dokáže udělat
umělecky kvalitní fotky je pryč. Dneska stačí průměrný amatérský aparát za
levný peníz na fotku kvalitou srovnatelnou s profesionální fotkou. V
posledních letech dokonce profesionální fotosoutěže vyhrávají amatérští
fotografové, rozhoduje jen nápad a štěstí být tam a zmáčknout v pravou
chvíli spoušť než řemeslo.
Kromě toho taky přibývá profesionálních kameramanů a dalších pracovníků, v
každém trochu větším městě je nyní městská kabelová televize, kolem které se
tito lidé soustřeďují, je mezi nimi velká konkurence a tak pokud se osloví
kvůli natočení něčeho lidi z těchto okruhů, jdou náklady za tyto služby
podstatným způsobem dolů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 11:28 AM
Subject: Re: ho?te oko


> Aby to k něčemu bylo, musel by jsi to mít jako profesi a mít i štáb scénář
> a hlavně vybavení a náklady na jeden film nebo seriál do 90 minut tak
> počítám rozpočet milion. Na vybavení a zkušenostech hodně záleží. Výsledek
> musí takový film mít, aby to k něčemu bylo, jako dojem po kterrém
konzument
> koupí meda otom je tu řeč.
>
> Desítky kamer v rukou včelařů jsem viděl např. na výstavě v Praze
> Letňanech cca před dvěma lety a kolik se toho dostalo na web?? Dal jsem to
> v nesestříhaném - surovém stavu Google. Odvažuji se říci, že jsem byl
> jediný ovážlivec. V produkci filmů jsem amatér. A hodně lidí se za svůj
> amatérský přístup stydí a nezveřejní. Hodně lidí také jen natočí a pustí
to
> kolegům např. na schůzi a smaže to, protože se to zdá bezcenné.
>
>
> ......
> R.Polášek:>Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete
propagovat
> med, co vám
> brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o
> těch
> správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné
servery.
> Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
> statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
> Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
> zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.<

Gusto jednou si zajděte s tajemníkem někde na pivo a vyříkejte se vše. Stále útočíš na svaz a vše co má hlavičku ČSV. Je to pouze Tvoje věc, že nějseš členem ČSV. I kdyby tam seděl na místě Peroutky někdo jiný, současný stav českého včelařství by to nějak nezměnilo. České včelařství dožívá a za několik let /cca 10/ bude stačit jedina organizace na celký kraj i kdyby VD to nějak neovlivnil. Mladí o to moc zájem nemají a že by nám výkupci v budoucnu platili slušní peněz za med, to asi nehrozí.Provatizace Včely Předboj dopadla stejným způsobem jako stovky jiných. Myšlenka byla dobrá, ale podvodníci mají vždy navrh. V ČR se rozkradlo, zničilo co se dálo a nějaký Předboj, to je ta poslední maličkost. Doma mám 20 akcií Včely Předboj, asi je nalepím na včelníci na stromy.
Tak se milý Gusto nerozčíluj nad nějakým pořadem v ČT a nech v klidu dožit funkcionáře ČSV. Stejně o tyto funkce nemá nikdo zájem. Je to obdobné jako o funce v ZO OV atd.

R.Polášek:>To je dneska nesmysl. ...<
.........

To tedy není nesmysl. Díval jsi se naco se takové pořady natáčí? To jsou standardy, které se kvůli kvalitě přenosu vyžadují. Pokud tomu tak není, musí se to přepočítat znovu na standartizačních mašinkách, ktreré vůbec nejsou zadarmo. A to vše stojí peníze. Nějací lokální nadšenci také nejdou zadarmo, protože moc dobře znají ceny za produkci. Jinak. Podržtaška je většinou zvukař.

Chtěl jsem pro vyšší stupeň se na FAMU přihlásit a zrovna toho podržtašku studovat, ale včely zvítězily. Mám výběrové vzdělání. ;-)

Pepo to je jen Váš problém co si o mě myslíte. Já měl bohužel vždy jakýsi odstup komusi stranit a přivírat jedno oko a druhým si něco namlouvat že jsem naté "dobré" straně. Hodnotím situace a to má od kritiky nebo soudu hodně daleko. Mícháte hrušky s jablkama a tím zbytečně nade mnou plýtváte svou energii. Mějte se.


.........
Pepa:>Gusto jednou si zajděte s tajemníkem někde na pivo a vyříkejte se vše. Stále útočíš na svaz a vše co má hlavičku ČSV. Je to pouze Tvoje věc, že nějseš členem ČSV. I kdyby tam seděl na místě Peroutky někdo jiný, současný stav českého včelařství by to nějak nezměnilo. České včelařství dožívá a za několik let /cca 10/ bude stačit jedina organizace na celký kraj i kdyby VD to nějak neovlivnil. Mladí o to moc zájem nemají a že by nám výkupci v budoucnu platili slušní peněz za med, to asi nehrozí.Provatizace Včely Předboj dopadla stejným způsobem jako stovky jiných. Myšlenka byla dobrá, ale podvodníci mají vždy navrh. V ČR se rozkradlo, zničilo co se dálo a nějaký Předboj, to je ta poslední maličkost. Doma mám 20 akcií Včely Předboj, asi je nalepím na včelníci na stromy.
Tak se milý Gusto nerozčíluj nad nějakým pořadem v ČT a nech v klidu dožit funkcionáře ČSV. Stejně o tyto funkce nemá nikdo zájem. Je to obdobné jako o funce v ZO OV atd.<

Jak se to dělá je pořad na Spektru. A ukazují tam výrobní procesy všeho možného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 10:39:12
> ----------------------------------------
> Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích
> "JAK SE TO DĚLÁ,,.
> ______________________________________________________________
>
> Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu
> vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je
> schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o
> to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad
> sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v
> televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Dobrý večer,



dovolte, abychom Vám nabídli barvy Antirezin. Barvy Antirezin jsou na dřevo (AktiKolor, AktiLazur(dříve AktiDřevin, UNI)- vhodné i na dětský nábytek, hračky, železo AkvaMetal- výborné na rez, skvělé také na střechy...) Barvy Antirezin mají vrchní i základní barvu v jednom, lesklá. Výborně kryje,Dlouhá životnost nátěru.Obsahuje UV filtr. Cca za méně než poloviční cenu (1kg barvy nabízím za 100,--Kč). Platba až po obdržení zboží !!! Barvy jsou nové, originální. S případným vrácením zbožím není problém. S dopravou zboží také není problém

Díval jsem se ten pořad "Přidej se", na který tu byl internetový link:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html

Myslím, že z hlediska oslovení a poučení veřejnosti je to dost dobrý a
zajímavý pořad.

Ti dva stateční včelaři, kteří tam "nesli kůži na trh", odvedli
pořádný kus práce při propagaci včelařství na veřejnosti.

Chci jim zde za to poděkovat. Já sám bych tu odvahu do toho jít neměl.
(Jedině snad pokud bych zrovna měl čerstvě koupené kompletní medařské
vybavení kompletně z nerezu a nově udělané úly Langstroth a všechny
plásty v úle čerstvě vystavěné ;-)

-----------

Jen takovou poznámku na okraj té debaty o videomateriálech k propagaci
včelařství (ale vše v dobrém):

> Jak si myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa, že to netočil nějaký profesionální televizní štáb

Opravdu nevím, jestli by propagaci českého včelařství pomohly
videosnímky, které by byly na úrovni těch statisíců videí na You Tube.
Myslím, že by nám publikování takového amatérismu spíše uškodilo.

> Dnešní videokamery jsou dělané tak, že stačí
> koupit, přečíst stručně návod a rovnou začít točit to, co mám před sebou.
> Podobně jsou dělané programy, kde se ty natočené záběry stříhají. Jak si
> myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa,

Když se řekne, že je na těchto videích "poznat, že jsou to amatérská
videa", tak je to řečeno velice jemně. Na drtivou většinu takovýchto
amatérských videí se totiž nedá koukat (resp. podívá se na to jen ten,
kdo má k němu nějaký osobní vztah: zná ty lidi, co jsou tam
nafilmovaní, anebo ho extrémně zajímá předmět, který tam je natočený).
Pořad připravený na úrovni amatérských videí, jakých jsou tisíce na
You Tube, by žádná seriosní televize neodvysílala. (Snad jedině když
takový amatér nafilmuje UFO nebo obnaženou herečku či opilého politika
apod. - tam pak na kvalitě snímku nesejde.)

K natočení kvalitního snímku je potřeba jakž-takž kvalitní technika a
hlavně to musí dělat člověk, který to umí. A musí být schopen napsat
si scénář atd. K tomu nestačí přečíst si návod k videokameře, pak
namířit kameru na objekt a točit a točit a točit... :-)

> podstatné je mít dobrý nápad a vyvarovat se
> některých chyb, které amatérští začínající kameramani dělají.

Ano, to je právě to, co dělá profesionála. Musí sehnat dobrý nápad a
vyvarovat se amatérismu. Většina těch, co si zrovna přinesou domů
kameru za 10.000 Kč, nemají to první a nedokážou to druhé. A nevědí,
že mezi nápadem a filmováním stojí práce na scénáři, který je potřeba,
aby výsledek měl vůbec nějakou "hlavu a patu".

Takže z této strany bych průlom ve včelařské videopropagaci nečekal.
:-)

J. P. Baudiš

No, doba se mění. Čím dále méně bude takových pořadů, co se na ně měsíce
píšou scénáře, co se na ně rok shání milión a co se točí s jakýmsi obrovským
štábem, pokud to nebude hraný film, který na to bude muset vydělat vstupným
v kinech nebo pořad, který může majitel prodat do x světových televizí a tím
na velký štáb vydělat. Čím dále více se budou prosazovat pořady, kde borec
přijede, dva dny, týden točí, večer to na pokoji sestříhá, po týdnu pořad
odevzdá a jde zase točit něco jiného. Nechápu, co je na tom složitého,
ukázat jak se rozebírá včelstvo, jak se vybírají rámky, jak se vytáčí med
atd, na to není třeba žádný obrovský štáb, pokud se nemá hrát nebo kašírovat
skutečnost, prostě se jen natočí, jak se to normálně dělá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <baudis.konference/=/or.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 10:22 PM
Subject: Re[2]: hodte oko - podekovani protagonistum


Díval jsem se ten pořad "Přidej se", na který tu byl internetový link:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-prid
ej-se.html

Myslím, že z hlediska oslovení a poučení veřejnosti je to dost dobrý a
zajímavý pořad.

Ti dva stateční včelaři, kteří tam "nesli kůži na trh", odvedli
pořádný kus práce při propagaci včelařství na veřejnosti.

Chci jim zde za to poděkovat. Já sám bych tu odvahu do toho jít neměl.
(Jedině snad pokud bych zrovna měl čerstvě koupené kompletní medařské
vybavení kompletně z nerezu a nově udělané úly Langstroth a všechny
plásty v úle čerstvě vystavěné ;-)

-----------

Jen takovou poznámku na okraj té debaty o videomateriálech k propagaci
včelařství (ale vše v dobrém):

> Jak si myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí
dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa, že to netočil nějaký profesionální televizní štáb

Opravdu nevím, jestli by propagaci českého včelařství pomohly
videosnímky, které by byly na úrovni těch statisíců videí na You Tube.
Myslím, že by nám publikování takového amatérismu spíše uškodilo.

> Dnešní videokamery jsou dělané tak, že stačí
> koupit, přečíst stručně návod a rovnou začít točit to, co mám před sebou.
> Podobně jsou dělané programy, kde se ty natočené záběry stříhají. Jak si
> myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa,

Když se řekne, že je na těchto videích "poznat, že jsou to amatérská
videa", tak je to řečeno velice jemně. Na drtivou většinu takovýchto
amatérských videí se totiž nedá koukat (resp. podívá se na to jen ten,
kdo má k němu nějaký osobní vztah: zná ty lidi, co jsou tam
nafilmovaní, anebo ho extrémně zajímá předmět, který tam je natočený).
Pořad připravený na úrovni amatérských videí, jakých jsou tisíce na
You Tube, by žádná seriosní televize neodvysílala. (Snad jedině když
takový amatér nafilmuje UFO nebo obnaženou herečku či opilého politika
apod. - tam pak na kvalitě snímku nesejde.)

K natočení kvalitního snímku je potřeba jakž-takž kvalitní technika a
hlavně to musí dělat člověk, který to umí. A musí být schopen napsat
si scénář atd. K tomu nestačí přečíst si návod k videokameře, pak
namířit kameru na objekt a točit a točit a točit... :-)

> podstatné je mít dobrý nápad a vyvarovat se
> některých chyb, které amatérští začínající kameramani dělají.

Ano, to je právě to, co dělá profesionála. Musí sehnat dobrý nápad a
vyvarovat se amatérismu. Většina těch, co si zrovna přinesou domů
kameru za 10.000 Kč, nemají to první a nedokážou to druhé. A nevědí,
že mezi nápadem a filmováním stojí práce na scénáři, který je potřeba,
aby výsledek měl vůbec nějakou "hlavu a patu".

Takže z této strany bych průlom ve včelařské videopropagaci nečekal.
:-)

J. P. Baudiš

Jak se to dělá, třeba lízátka
http://www.stream.cz/video/84452-jak-se-co-dela-lizatka . Tento soubor
videí je, co se týká obsahové kvality, pro propagaci včelaření úplně
dostačující a v žádném případě to nedělal nějaký štáb s půlmiliónem v
rozpočtu, ale odhaduji 2 - 3 lidi, natočit to trvalo pár hodin, jedna delší
exkurze v závodě, příprava taky pár hodin, střih hodinu, dvě hodiny. Jen by
mohli mít kvalitnější kameru, na videu je množství vypálených detailů. No,
díval jsem se na další díly, někde ta příprava musela trvat déle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 6:38 PM
Subject: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?


Jak se to dělá je pořad na Spektru. A ukazují tam výrobní procesy všeho
možného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 10:39:12
> ----------------------------------------
> Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích
> "JAK SE TO DĚLÁ,,.
> ______________________________________________________________
>
> Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu
> vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je
> schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o
> to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad
> sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v
> televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Radime raději o tomto hereckém oboru nefilozofuj. Aby se někdo prosadil, musí vědět jak to udělat a sčím dojít. Typuji, že vybavení mají vypůjčené z divadel včetně toh parádního mikrofonu co ve svých reportážích drží v ruce.

Musí takový mladí nadšenci mít hlavně způsob jak přežít jestli nemaj sponzory nebo bohatý a hodný rodiče. Přesně takto rostou budoucí herci posléze třebas - profesní redaktoři a odborníci pro média a na streamu.cz mají k tomu prostor. A to je o růstu osobnosti a profesionality jednotlivce nebo týmu.

Včelařství je ale obor koumlesů a tajnůstkářů a co včelař, to jiný pořad "Jak se co dělá". ;-)

Paní, (slečna)Jana Bridget Hadrbolcová je mi velmi svým stylem pojetí práce (zakousnout se a nepustit) blízká a ví jak se vypracovat aby jak jsem na začátku řekl - přežila. Je nezávislá.

Ano, jestli má ČSV nějaké finanční rezervy ať ji osloví a zkusí ji navrhnout co by se mohlo zkusit. Má nato udělat v oboru včelařství za pomoci např. Cechu dobrou reportáž pro veřejnost třebas přes stream.cz. V republice je již vybavení odpovídající nauce o produkci medu. Viz:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=31

Blíže o osobnosti Jana Bridget Hadrbolcová:
http://www.kulturnicentrum.cz/prehlidky/data/popelka3.pdf

............
Radim Polášek:
>Jak se to dělá, třeba lízátka
http://www.stream.cz/video/84452-jak-se-co-dela-lizatka . Tento soubor
videí je, co se týká obsahové kvality, pro propagaci včelaření úplně
dostačující a v žádném případě to nedělal nějaký štáb s půlmiliónem v
rozpočtu, ale odhaduji 2 - 3 lidi, natočit to trvalo pár hodin, jedna delší
exkurze v závodě, příprava taky pár hodin, střih hodinu, dvě hodiny. Jen by
mohli mít kvalitnější kameru, na videu je množství vypálených detailů. No,
díval jsem se na další díly, někde ta příprava musela trvat déle.<

Já nevím, co je v tom za filozofování. Prostě technické možnosti pokročily
natolik, že je možné přijít a prakticky na počkání v dostatečné kvalitě
takový pořad natočit. A pokud má člověk nápady a umí to, tak ten pořad stojí
za to. Kdo by to chtěl dělat postaru, zdlouhavě to připravovat, dávat
dohromady jakýsi mnohohlavý štáb a utratit na to statisíce a milióny, tak
ten ať se připraví, že v konkurenci neobstojí, případně že ty peníze vyhodil
oknem. Obávám se, že vedení ČSV bude to, co bude peníze vyhazovat oknem.
Vybavení asi nebudou mít půjčené z divadla, protože kameraman René Melichar
podle internetu pracoval předtím delší dobu na Nově, nyní je kameraman na
volné noze, točil taky Hvězdu mého srdce na ČT, takže asi točí na svoje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 12, 2008 1:53 AM
Subject: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?


> Radime raději o tomto hereckém oboru nefilozofuj. Aby se někdo prosadil,
> musí vědět jak to udělat a sčím dojít. Typuji, že vybavení mají vypůjčené
z
> divadel včetně toh parádního mikrofonu co ve svých reportážích drží v
ruce.
>
> Musí takový mladí nadšenci mít hlavně způsob jak přežít jestli nemaj
> sponzory nebo bohatý a hodný rodiče. Přesně takto rostou budoucí herci
> posléze třebas - profesní redaktoři a odborníci pro média a na streamu.cz
> mají k tomu prostor. A to je o růstu osobnosti a profesionality
jednotlivce
> nebo týmu.
>
> Včelařství je ale obor koumlesů a tajnůstkářů a co včelař, to jiný pořad
> "Jak se co dělá". ;-)
>
> Paní, (slečna)Jana Bridget Hadrbolcová je mi velmi svým stylem pojetí
práce
> (zakousnout se a nepustit) blízká a ví jak se vypracovat aby jak jsem na
> začátku řekl - přežila. Je nezávislá.
>
> Ano, jestli má ČSV nějaké finanční rezervy ať ji osloví a zkusí ji
> navrhnout co by se mohlo zkusit. Má nato udělat v oboru včelařství za
> pomoci např. Cechu dobrou reportáž pro veřejnost třebas přes stream.cz. V
> republice je již vybavení odpovídající nauce o produkci medu. Viz:
>
> http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=31
>
> Blíže o osobnosti Jana Bridget Hadrbolcová:
> http://www.kulturnicentrum.cz/prehlidky/data/popelka3.pdf
>
> ...........
> Radim Polášek:
> >Jak se to dělá, třeba lízátka
> http://www.stream.cz/video/84452-jak-se-co-dela-lizatka . Tento soubor
> videí je, co se týká obsahové kvality, pro propagaci včelaření úplně
> dostačující a v žádném případě to nedělal nějaký štáb s půlmiliónem v
> rozpočtu, ale odhaduji 2 - 3 lidi, natočit to trvalo pár hodin, jedna
delší
> exkurze v závodě, příprava taky pár hodin, střih hodinu, dvě hodiny. Jen
by
> mohli mít kvalitnější kameru, na videu je množství vypálených detailů. No,
> díval jsem se na další díly, někde ta příprava musela trvat déle.<

R.Polášek:>Prostě technické možnosti pokročily
natolik, že je možné přijít a prakticky na počkání v dostatečné kvalitě
takový pořad natočit.<
.......

A kdo ho natočí? Já těžko. Hypoteticky amatérským způsobem někdo jiný ze včelařů? Jediná lepší produkce od našich včelařů na internetu pro veřejnost byl dokument vloni - "Proč hynou včely", který určitě prodejnost medu nezvýšil. Také to financovalo MZe v rámci dvou projektů s VÚ Dol. Takže jaká konkurence a o jaké kvalitě to mluvíš, jestli tu nic jako video od včelařů pro propagaci lepší prodejnosti medu není?

Technicky - neznám moc včelařů co mají lepší kameru. Ale znám moře včelařů, co určitě nic nenatočí pro druhé včelaře nebo veřejnost a navíc neuveřejní to už jako vůbec jako dokument na internetu.

Gusto. Jak Ti někdo "šáhně" na tvůj názor, okamžitě útočíš. Nemyslíš, že také jiní mohou mít na věc zcelá jiný názor a může být mnohdy i lepší než ten tvůj. Zamyslí se trochu nad tím ! Uděláš lépe když nebudeš okamžitě reagovat.

Pepo Ty máš nějaké zkušenosti v oboru umělecké a mediální produkce že mě tu poučuješ? Z tohoto jobu jsem dávno odešel do včelařství, protože uchytit se a živit se uměním nebo filmem je velmi nejistý a tvrdý chleba a pochybuji, že by se nějakým nezajímavým amatérismem zabývalo např. Min. kultury nebo měli umělci nějaký soubor nebo kolektiv, jejíchž produkce ve výsledku by se kvůli chybám nedala poslouchat. Omlouvat chyby v umění nefunguje. Nebo to tak funguje ve včelařství?

A omlouvat kupříkladu včelaře citovým vztahem k přestárlému včelařskému vybavení se na MZe také opravdu nenosí jak p. tajemník činí.

(viz. 43:00 http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095889602-barvy-zivota/208562221200020-13.06.2008-11:00.html?streamtype=WH )

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2008_03_c04.pdf






.........
Pepa:>
Gusto. Jak Ti někdo "šáhně" na tvůj názor, okamžitě útočíš. Nemyslíš, že také jiní mohou mít na věc zcelá jiný názor a může být mnohdy i lepší než ten tvůj. Zamyslí se trochu nad tím ! Uděláš lépe když nebudeš okamžitě reagovat.<

A kdo ho natočí? Já těžko. Hypoteticky amatérským způsobem někdo jiný ze včelařů? Jediná lepší produkce od našich včelařů na internetu pro veřejnost byl dokument vloni - "Proč hynou včely", který určitě prodejnost medu nezvýšil. Také to financovalo MZe v rámci dvou projektů s VÚ Dol. Takže jaká konkurence a o jaké kvalitě to mluvíš, jestli tu nic jako video od včelařů pro propagaci lepší prodejnosti medu není?

Technicky - neznám moc včelařů co mají lepší kameru. Ale znám moře včelařů, co určitě nic nenatočí pro druhé včelaře nebo veřejnost a navíc neuveřejní to už jako vůbec jako dokument na internetu.
----------------------------------------------------------
Plně souhlasím,nejde o kameru,to vůbec ne,tu má dnes kde kdo.Spíše jde o to,aby se ty natočené šoty dostaly do televize.A to je ten hlavní problém a bezplatně to určitě nepůjde.Jenže kdo má z těch soukromých kameramanů možnost
aby ten jeho šot byl na obrazovce? Myslím že nikdo.
Je zapotřebí buď konat těmi,kteří to dokáží a nebo ještě lépe toto téma opustit jako neuskutečnitelné.Bylo by samozřejmě ideální,kdyby po zaslání šotu do televize toto
bylo prezentováno na obrazovkách.To ani náhodou.Nezbývá nic jiného,než doufat,že peníze které proudí do svazu neskončí někde v nedohlednu a více budou proudit na propagaci medu,i když se mi to taky moc nelíbí,jenže jiná cesta pomoci včelařství u nás asi není,prozatím...
Takže nastolte jiná témata,která budou k něčemu.

A co tohle?
http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med

Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 12, 2008 3:04 PM
Subject: Re: propagace medu pomocí videa


> A co tohle?
> http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med

----- Original Message -----
From: quarks/=/wdr.de
To: undisclosed-recipients
Sent: Friday, July 11, 2008 5:40 PM
Subject: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


Quarks & Co Newsletter vom 11.07.2008


Liebe Zuschauer,

am nächsten Dienstag, 15.07., sehen Sie um 21.00 Uhr im WDR Fernsehen:

Warum sterben die Bienen?

Seit Herbst 2006 verschwinden in den USA Millionen von Bienenvölkern. Quarks & Co begibt sich auf die Spur dieses unheimlichen Phänomens und sucht nach Antworten auf die Fragen: Warum sterben die Bienen? Welche Folgen hat das Verschwinden der Honigbienen für den Menschen, denn ein Drittel der menschlichen Nahrung ist direkt oder indirekt von ihnen abhängig. Mehr unter: http://www.wdr.de/tv/quarks/sendungsbeitraege/2008/0717/000_bienen.jsp

Byl to pořad ,,Přidej se", tedy určen pro nevčelaře. Byly dva díly. Ve čtvrtek a v pátek. Po prázdninách má být pokračování. Jestli jste si všimli, bylo to natočeno v roce 2005. Myslím taky, že účel to plnně splnilo. Vytýkám také ukazování tmavých rámků a starých medometů, ale taková je praxe. Já nové zařízení mám a taky bych do toho raději nešel. Hlavně, když čtu tady tu kritiku. Pokud by si ji přečetli oni, už by raději do toho taky nešli. Před kamerou taky není jednoduché mluvit. Dělal jsem předsedu AMK a jezdili jsme ME v motokrosu. Řeknou vám otázky, máte chvilku na promyšlení a jedou. Můžeme být rádi, že to někdo odvysílal. Já bych tam snad doplnil jenom pro nevčelaře, co to ta alergie je. Myslí si, že je to klasický otok. Jenomže v té rychlosti se toho zapomene hodně.
Jsem teď po operaci prostaty a hned mně to připomělo jak je med zdravý a denně ho k snídani vyžaduju, abych se rychle vyléčil.
Tonda

>Díval jsem se ten pořad "Přidej se", na který tu byl internetový link:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html
Myslím, že z hlediska oslovení a poučení veřejnosti je to dost dobrý a zajímavý pořad.
Ti dva stateční včelaři, kteří tam "nesli kůži na trh", odvedli
pořádný kus práce při propagaci včelařství na veřejnosti.

Chci jim zde za to poděkovat. Já sám bych tu odvahu do toho jít neměl.
(Jedině snad pokud bych zrovna měl čerstvě koupené kompletní medařské
vybavení kompletně z nerezu a nově udělané úly Langstroth a všechny
plásty v úle čerstvě vystavěné ;-)

Nápodobně na ČTV.

http://www.ceskatelevize.cz/program/port/tema/316-budoucnost-vcel/

chat
http://www.ceskatelevize.cz/chat/chat.php?id=711

Ale to jen informuje o nemocech. O medu je osobní zmínka jen v chatu.

..................

Jirí Cafourek (e-mailem) --- 12. 7. 2008
Fw: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


----- Original Message -----
From: quarks/=/wdr.de
To: undisclosed-recipients
Sent: Friday, July 11, 2008 5:40 PM
Subject: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


Quarks & Co Newsletter vom 11.07.2008


Liebe Zuschauer,

am nächsten Dienstag, 15.07., sehen Sie um 21.00 Uhr im WDR Fernsehen:

Warum sterben die Bienen?

Seit Herbst 2006 verschwinden in den USA Millionen von Bienenvölkern. Quarks & Co begibt sich auf die Spur dieses unheimlichen Phänomens und sucht nach Antworten auf die Fragen: Warum sterben die Bienen? Welche Folgen hat das Verschwinden der Honigbienen für den Menschen, denn ein Drittel der menschlichen Nahrung ist direkt oder indirekt von ihnen abhängig. Mehr unter: http://www.wdr.de/tv/quarks/sendungsbeitraege/2008/0717/000_bienen.jsp

Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.

R. Polášek
-------
To byl takový hec. :-))
Video opravdu nestojí za nic, ale to co je na něm.

Kdysi jsme to napsal, že problém s malou propagací je pouze ve včelařích.

Než nějaký pořad v TV mimo hlavní čas, a tam je většina takových pořadů, je jednoduší to valit osobně lidem do hlavy.

50 000 včelařů, každý osloví 10 lidí, ...

Ale tady u počítače je mi líp, než se někde na veřejnosti ztrapňovat:-)

Karel

Pořád je to lepší než to prázdné mlácení slámy ktré tady poslední dobou probíhá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: propagace medu pomocí videa
> Datum: 12.7.2008 17:07:06
> ----------------------------------------
> Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 12, 2008 3:04 PM
> Subject: Re: propagace medu pomocí videa
>
>
> > A co tohle?
> > http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med
>
>
>
>

Tak na mě došlo a už tam peru Gabon. Prvně v životě jsme viděl varoozu a je to síla. :-(( (www.varroamonitoring.cz)

Už jsem se po tom sháněl. Kdysi ve Včelařství někdo popisoval, jak upevňuje pásek s Gabonem mezi rámky pomocí kolíčku na prádlo. Mělo to výhodu, že ten pásek byl dobře vedený a nehrozilo jeho přilepení na jednu stěnu plástu.
Jen si nedovedu vzpomenout, jak byl ten kolík zajištěný proti propadnutí. To bylo dávno a po Gabonu jsme tehdy ani nevzdechl.

Neznáte to někdo?

Díky.

Karel

PS.
Samozřejmě ten dementní for s Gabonem mezi dva kolíčky a do česna znám a nemusíte jej posílat:-)

Tak to já se musím pochlubit,že snad poprvé co včelařím,jsem varoázu ve svých včelstvech nepotkal.Přičítám to tomu,že okolním včelařům letos uhynula převážná většina včelstev,tudíž reinvaze je pravděpodobně na nízké,snad zanedbatelné úrovni.Ale do podzimu ještě daleko.
S pozdravem.

Jednoduché. Používá se dřevěný kolíček. Ve vodorovné poloze se ve středu kolíčku pod péro zasune dráek /asi 1mm průměr a délka 50mm/, který zabrání proadnutí kolíčku do rámkové mezery.

Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

S pozdravem...M. Václavek...

Karle kašli na kolíčky a podobné nesmysly. Gabon když funguje, tak zavěšený v PLODOVÝCH uličkách A NA HÁČKU PODLE VZORU!

Háček znamená vázací 1 - 1.5 drát a Gabon se tím sníží pod zásobní věnec.

Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda

>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Já ty háčky mám o drobek delší než jsou v balení abych jej dostal přibližně do středu plodového hnízda v nástavku

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kol
> Datum: 13.7.2008 11:39:52
> ----------------------------------------
> Karle kašli na kolíčky a podobné nesmysly. Gabon když funguje, tak zavěšený
> v PLODOVÝCH uličkách A NA HÁČKU PODLE VZORU!
>
> Háček znamená vázací 1 - 1.5 drát a Gabon se tím sníží pod zásobní věnec.
>
>
>

Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm , ale to je věc značení výrobce.)
Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to, že to udělají v prac. době:-)

Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při minulé aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla poloviční akt. plocha.

Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl jsem za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by tam Gabon mohl viset až do jara.

Karel

Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem kleštíka včelího. Je to dobré pro informovanost o jeho další možném místě výskytu a jeho event. možnosti šíření. Nebo zadej info na "Varroamonitoring". Moc Ti jménem svým i ostatních včelařů děkuji. Nezbav

>Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda

>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Fascinovaný včelař (http://ovcsvpardubice.blog.cz) uveřejnil nedávno na toto téma článek "Proč nemůžu najít roztoče?" K tomuto článku jsem připojil komentář, který vkládám také sem:

To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.
Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.
Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil.

Broněk Gruna

PS: Myslím, že o populační biologii a strategii šíření roztoče ještě nevíme vše.

Neberte to jako chlubení, ale u nás jako kdyby roztoč nebyl. Na včelách jsem ho neviděl na rozrýpaném trubčím plodu také ne a podložky jsou rovněž bez něj. Přesto ale už tam mám pár dní Gabon. Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Mezi severní a jižní strání Berounky je tak asi 1,5 km. V loňském roce došlo na jižní stráni k totálnímu odvčelení, na severní většina včelstev přežila bez léčení. Takže kdyby např Ing Sejk, co má severní expozici napsal, že je bez roztoče a někdo o 2 km dál na jihu se tím řídil, to by to dopadlo!!! Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu. Příznivou situaci v roztoči vidím v kompletním jarním plošném přeléčení, kdy naše ZO to provedla v jednom dni. Uvidíme jak na podzim. Zdraví R. Stonjek

Nabízím 2 desetirámkové oddělky, RM 39*24, letošní matka Vigor - F1 volně pářená (vlastním licenci k chovu Vigor). Oddělky jsou přeléčeny proti V.D. kyselinou mravenčí. Samozřejmostí je atest na moru včelího plodu.Jsou částečně zakrmeny. Cena 1500Kč/ks. Odběr asi za 2 týdny.
Valašské Meziříčí, Krhová 121, tel: 724 758 774

Nejlépe osobní odběr do vlastních přepravek, úlů.

Něco jako háček jsem řešil černým drátem na jedno použití. Prakticky se zpětně nevrací do úlu kvůli možným nemocem a proto jsem ho nechával s polu s impregnovaným dřevem rozložit mimo úly (zakopal) nebo ho popřípadě spálím.

Varroamonitoring nezavrhuji naopak, ano, doporučuji ho každému kdo má problémy s vyzimováním zdravých včelstev. Takže. Jednak to je dobrá cesta pro začínající včelaře naučit se sledovat a rozhodovat nad roztočem a druhak je to projekt, který uchovává určitá data a ty mohou po vyhodnocení ukazovat na další aspekty, které by jinak nešlo spozorovat. Nad tím by se v ČSV měli zamyslet a plně tento projekt podpořit. (i spoonzorsky)





...........
Stonjek:>Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné.

Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.<

Nezbav:
Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem kleštíka včelího
-----
Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
------
Stonjek:
Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné-
-------
Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje - v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.

Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on, zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.

Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali, tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon :-)
Tam já momentálně vidím smysl.

Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.

Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je trochu dopředu.

Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali by jsme dva měsíce. :-)
K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou padat včely?


Karel

My máme nařízeno 6 týdnů s přesunutím po 4 týdnech do místa kde se aktuálně nachází plod A JEDNÁ SE O GABON 92, NAŘÍZENÍ 4 TÝDNŮ SE TÝKÁ GABONU 90

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kol??ek na Gabon
> Datum: 13.7.2008 17:35:52
> ----------------------------------------
> Nezbav:
> Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem
> kleštíka včelího
> -----
> Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
> ------
> Stonjek:
> Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi
> téměř nepoužitelné-
> -------
> Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje -
> v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak
> a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.
>
> Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on,
> zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.
>
> Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak
> pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali,
> tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon
> :-)
> Tam já momentálně vidím smysl.
>
> Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil
> koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
> Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.
>
> Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je
> trochu dopředu.
>
> Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali
> by jsme dva měsíce. :-)
> K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou
> padat včely?
>
>
> Karel
>
>
>

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách. Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná. Většina včelařů ještě ani nevytočila med, takže samozřejmě Gabon vložit nemůže, proto se mi jako vhodnější jeví použití KM. Právě pro takový přístup ztráci systém monitorování vypovídací hodnotu. Všichni too známe kolik je výkladů jak se má provádět fumigace. Pouze jeden postuj je však správný. Možná jsem to špatně pochopil a nebo vy jste se špatně vyjádřil. Dle mého názoru je potřeba uvádět čísla spadu na podložkách.
Pavel

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách.
-----
Ano je to tam. A zatím tam není sledování napadení trubčiny a děl. plodu atd. Takže jsem rozsvítil červenou zadáním "99". Nic mi to snad nezakazuje.:-)
-----
Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná.
------
0 plošném nasazování Gabonu nic nevím. Podle mě je to fáma, co šíří neinformování.
Přesvědčte mě citací platné vyhlášky SVS.

Ve vyhlášce co platí je zhruba toto:

1) varroamonitoring je povinnen dělat každý včelař.
2) Gabon se nasazuje v červenci či v srpnu co nejdříve hned po vytočení medu.

Podle mě jsem postupoval v naprostém souladu s platnou vyhláškou, jedině jsem váhal s tím, zda to zveřejnit. A to byla asi opravdu chyba.

Karel

Ano máte pravdu, můžete vyplnit jakékoliv číslo chcete.

Nejde o to číslo, tady jde spíše o to tradované tvrzení, že Gabon se má dávat plošně najednou. To podle mě způsobuje značné problémy, když ne škody.

Tady zaznělo od znalých funkcionářů, že Gabon, Formidol atd. si objednává včelař u své ZO a ta mu to má do 30.6. zajistit.
V tomhle se neorientuji, to je vnitřní záležitost ČSV-SVS, ale podle vlastních zkušeností (nejen s naší ZO) je to poněkud problematické. Funkcionářům se nechce nechat zodpovědnost včelařům a mají snahy je ochránit od omylů.

Proto jsem tak vyjel, vloni dost včelařů a včel odneslo to, že museli čekat, až dá někdo bumážku.

Karel

Stonjek: > Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.

Nic nemůže nahradit vlastní sledování podložek. Společný monitoring může varovat ty, kteří nesledují spad a monitorujícím dát větší jistotu v rozhodování. Loňské úhyny dokládají, že k přemnožení roztoče došlo na rozsáhlém území, i když jistě existují místní rozdíly. Kdyby loni fungovaly stránky VMS, jistě by mnoho včelařů mělo šanci zachránit svá včelstva. Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému. Přes vaši skepsi si myslím, že se na stránky VMS občas podíváte.

Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému.
Spad sleduji u každéhu úlu, ale zatím jsem ani jednoho kleštíka nenašel.
B.V.

Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek

Přátelé,

zajímalo by měm, co si myslíte o možnosti pastovat med pomocí vibračního stolu. Myslím tím, zjednodušeně, připevnit celou konev na vibrační stůl, přidat časový spínač a několikrát denně ji protřepat.

Zkoušel už to někdo?

Vím samozřejmě o všelijakých metodách pastování, ale nic mi nevyhovuje. Potřebuji něco bezobslužného a vhodného pro plastovou konev.

mp

Přemýšlel jsem o tom, mimo jiné vyrábíme "vibrátorky", tedy el.motorky do ABS s excentrem na hřídeli. Mohlo by to snad fungovat. Budu rád za informace o pokusech.

Letos jsme to pastovali klasicky, spirála ve vrtačce Narex.
A protože jsem se k vytáčení dostal pozdě, med byl hodně připravený, vrtěli jsme jen asi 4x během týdne a pak pořádně během stáčení.
Ono to sice zatuhne, ale dobrá a výkoná vrtačka to rozhněte do lívancového těsta. Takže to mi taky nakonec přišlo dost bezobslužné. Udělali jsme dvě vytáčení, poprvé dva 35l hoboky a podruhé 3. Řekl bych, že při tomto množství výrobu udělátka zatím odkládám. Výhodu by to mělo, že by nádoba byla uzavřená.
Ale doufám, že příští rok bude lepší.:-)

Zajímavé řešení vymyslel pan Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

S pozdravem...M. Václavek...

http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.

Myslím, že každý včelař by měl v zájmu zdraví včelstev na každém svém stanovišti provádět varroamonitoring. Kvůli reinvazi se situace může nečekaně vyvíjet, proto se vyplatí aktuální stav zamoření v rizikových měsících ( červen-září ) stále sledovat. Včasným přeléčením ( Gabon, kyselina mravenčí ) se předejde možné zkáze. Nelze se spoléhat na ostatní včelaře, kteří monitoring provádějí. Množství roztočů na jednotlivých stanovištích ( i jednotlivých včeltev ) se mohou znatelně lišit, i když jsou relativně blízko sebe.

S pozdravem...M. Václavek...