Archiv Včelařské konference

:::Pepča:::

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů.

Kdo to má při tom věkovém průměru dělat?
Ze ZO přesunout maximum agendy na krajské organizace (z důvodu kopírování struktury státní správy a samosprávy) - zde mít jednoho až dva placené pracovníky - profesionály na plný úvazek. Snížit význam, zatížení a případně i počet ZO (sloučení). Co nejvíce jim odebrat administrativu.
(Uvedený systém funguje a je oveřen v "dětských" organizacích - taktéž musely přejít z "okresní" struktury na "krajskou". Placení krajští tajemnící se více než osvědčili (dělají "rutinní" administrativu). To, zda chtějí mít základní článek (obdoba ZO u včelařů) závisí na nadšení - není-li, dochází ke slučování či rušení.)

Kde vzít mladé a studované funkcionáře?
Vypsat regulérní výběrové řízení na jednoho až dva placené pracovníky na kraj - není nezbytné, aby to byli včelař, hlavně musí mít organizační a komunikativní schopnosti, znalost práce s počítačem, ... Znalost oboru se naučí snáz než být důsledný, organizačně schopný a flexibilní. Vybrat z došlých přihlášek. Zkušební doba je 3 měsíce ze zákona, první smlouvu sepsat na rok, prodloužit po osvědčení nebo vypsat nové výběrové řízení. Důsledně kontrolovat výkon práce. Nedat jim moc rozhodovat o jiných, nýbrž pouhou administrativu.


Základem je porozhlédnout se, jak to funguje v jiných obdobných organizacích (celorepublikové, s místními složkami, pracujícími s dobrovolníky, ...). Porovnat různé systémy, vymyslet vhodnou strukturu s přihlédnutím ke včelařským specifikům, tu pak aplikovat. Třeba zkušebně v jednom kraji, posléze celorepublikově.
Nebát se začít lidi platit za práci, kterou dělají pro ostatní. Zvlášť když je víc než zjevné, že na dobrovolné bázi je to dlouhodobě neudržitelné. Umožní to výběr schopných oproti systému, kdy to dělá ten, který se nechá k funkci přemluvit...

Mimochodem - tento proces asi není nezbytné inciovat - spustí se sám poté, co stávající funkcionáři funkce "položí" a v ZO (OV) se nikdo jiný nenajde. Začne to slučováním ZO, postupnou profesionalizací pracovníků a následným "zeštíhlovaním" a zefektivňováním struktury.

Ale jak jsem napsal na začátku - je to jen můj osobní názor. Nehodlám jej nijak prosazovat - myslím si, že k vhodnému (rozuměj efektivnímu a udržitelnému zárověň) řešení se dospěje časem samo - stačí počkat. Výsledek může být i jiný, než předjímám.
Taktéž nemá smysl rouzpoutávat diskuse, není-li vůle vyvodit z nich důsledky.

Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...

Oznamuji konferenci, že naše ZO Příbram se zůčastní na průmyslové výstavě v Příbrami. Výstava bude probíhat ve dnech 23 - 25. května v prostoru zimního stadionu v Příbrami. Zveme všechny včelaře, zvláště př. Kozlíka, který mi vyčetl, že posledně jsem výstavu ohlásil pozdě. K vidění bude panel s živými včelami a včelařské výpěstky.

Vyvářím teď větší množství plástů a v některých je pyl, kterého je mi líto. Jaké máte zkušenosti s jeho dobýváním. Kdysi jsem si koupil na to takové pístové udělátko, s kterým to prakticky moc nejde, protože se zalepuje. Mě se nejvíc osvědčil malý háček s 1,5 anticoro elektrody s nepatrným zobáčkem, ale že by to šlo nějak rychle, to ani náhodou. Nevíte o něčem lepším?? Zdraví R. Stonjek

"Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:
Ze ZO přesunout maximum agendy na krajské organizace (z důvodu kopírování struktury státní správy a samosprávy) - zde mít jednoho až dva placené pracovníky - profesionály na plný úvazek. Snížit význam, zatížení a případně i počet ZO (sloučení). Co nejvíce jim odebrat administrativu".
JD
----------------------------------------------------------
Vážený příteli,
Tvůj názor má hlavu i patu. Myslím, že toto je ta správná cesta. Pokusím se v našem kraji získat přívržence.
Pepča

R.Stonjek:>Nevíte o něčem lepším??<
.......

Řekl bych, že pergy jsou v medu stejně težké až těžší než vosk, který vyplave napovrch. Zmrazit, v mlýnku na jablka(ježkovité dva válce) pomlet a naložit do medu, promíchat. Potom odseparovat (sškrábnout) vosk a košilky a potom nechat odkapat med. Jen teoreticky. Prakticky nato nemám čas a ani odbyt. Možná kdyby byl normální odbyt - výkup...

Já myslím, že v dnešní době se nedá nějak zeštíhlit a zefektivnit řízení
základních organizací bez využívání počítače a internetu. Moje zkušenosti se
"staříky" ve vedení jsou totiž zoufalé. Seznamy včelstev k dotacím od jen 70
včelařů by chtěli aspoň 14 dní předem, než je musí odevzdat, protože by je
prý "nestihli" zpracovat. Pro jistotu je sbírají o měsíc dříve. Domlouvat
něco s řadovými včelaři nechtějí, telefon už dávno není zadarmo, jak to bylo
kdysi, když seděli u fabrických telefonů a obvolávali včelaře z nich.
Internet nepoužívají vůbec. Když chtějí něco oznámit řadovým členům, sezvou
důvěrníky na schůzi, rozdají lístečky a důvěrníci objíždějí jednotlivé
včelaře. Jak to dělají s lidmi, kteří často nejsou doma, to nevím. Že to těm
důvěrníkům zabere obrovskou spoustu času, je jasné. Seznamy vyplácených
dotací na schůzi mají pečlivě vytištěny dopředu, když oznámím, že třeba mám
o včelstvo méně a chci o to méně, počítají to ručně, div že ne ještě sčotem
nebo logaritmickým pravítkem a mají při tom řečí, že by to vydalo na jedny
hlavní televizní noviny. Cokoliv zorganizovat, propočítat, vyplatit 70
včelařům je obrovský problém, člověk by řekl, že večer přijdou ze schůze a
následně na tom makají 14 dní vždycky od rána až do večera. Na 70 včelařů je
tak 15 - 25 členů výboru a důvěrníků, z toho 2 / 3 to dělají víceméně z
musu, protože nikdo jiný nechtěl a vědí, že kdyby chtěli skončit, nikdo to
po nich nebude mít zájem dělat. Je to už 10 let, co jsem jako technolog ve
fabrice začal pracovat s databázemi na tehdy ještě PC 286, dělal jsem
pomocné programy k dílenským uzávěrkám, dělal jsem propočty třeba k
optimalizaci externích zakázek na dílnách a další, běžně jsem pracoval s
databázemi, kdy bylo několik tisíc položek, největší databáze tuším
skladových položek měla nějak 70 - 80 tisíc položek a ke každé bylo v
databázi evidovaných 15 - 20 údajů. Proti tomu nějaká agenda pro 70 - 80
včelařů je úplně směšná věc. Můj názor je, že při plném využití internetu a
programů v počítači veškerou agendu základní organizace do 100 členů zvládne
jeden člověk. Znamená to komunikaci po internetu, co se týká zpráv řadovým
členům a jejich odpovědí a sběru dat a znamená to na všechny propočty,
hlášení a takové věci využívat taky příslušné programy v počítači. Přitom to
ani nemusí být v podstatě profesionální programy pro včelařskou evidenci a
ZO, ale úplně stačí univerzální program - zdarma šířený v podstatě jakýkoliv
tabulkový procesor a textový editor. V dnešní době kopírování textů přes CTR
C a CTRL V není vůbec žádný problém, pokud existují vzory, s jakýmkoliv
hlášením a formulářem. Kromě toho jednoho člověka, co by zvládnul agendu se
svazem a komunikaci se včelaři potom může být ve výboru libovolný počet
"stařiků" od jednoho výše, kteří obstarají žvanění na schůzích a ostatní
méně podstatné věci. Organizaci třeba včelařského zájezdu a podobných akcí
potom není problém udělat tak, že místo členů výboru, kteří to mají víceméně
povinné dělat to, co si řadoví členové odhlasují, potom klidně může udělat
řadový člen, který by to chtěl, kterého to napadne a který má třeba
příslušné kontakty na cestovku a vedení ZO by mu k tomu jen poskytlo servis,
co se týká třeba shánění zájemců nebo nějaký právní rámec či nějaká finanční
podpora atd.
Fakt je ale, že poslední nejméně rok jakousi prazvláštní náhodou vedení naší
ZO vždy určí termín včelařské schůze na jeden z 5 - 10 dnů v měsíci, kdy
prostě v ty 2 - 3 hodiny odpoledne být v onom městě nemůžu, protože musím
být někde úplně jinde, během té doby došlo k jakési změně ve vedení a možná,
že tam trochu zavane čerstvý vítr.

R. Polášek

JD:
.....Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...
__________________________________________________________

Asi to Werich řekl, nevím, ale určitě je to v Osudech dobrého vojáka Švejka takto: "Ať si bylo jak si bylo, vždycky jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo."
A Werich načetl Švejka na desky geniálně a znal ho velmi dobře.

Jinak k obsahu příspěvku JD:
Hodně dlouho jsem nečetl na toto téma něco tak dobrého jako tento text, co by mě zaujalo. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na Gorbačova a jeho perestrojku. Následoval rozpad říše zla.
A pak ještě jsem si na něco vzpomněl, na citát z Hrabala:
http://cs.wikiquote.org/wiki/Bohumil_Hrabal
"Jsou skvrny které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky".

To jen tak na okraj a možná to někoho pobaví.

Rudo, sběrem včelího chleba se sice programově nezabývám, ale mám ho rád. Pojídám ho vždy když na něj narazím při odvíčkování plástů s medem. Protože stejně jako ty používám pro med jen panenské souše a protože pyl v "medníku" nemá co dělat, tak jej vždy z plástu nožem vylomím. Z panenské souše to jde dobře bez porušení mezistěny. To že v něm zůstane nepatrné množství vosku ze stěn buněk naprosto ničemu nevadí. Zároveň je pyl obalen medem a tím i konzervován. Větší množství pylu v panenské souši může způsobit její roztržení při vytáčení a tak odstranění pylu má dvojí význam. Na závěr: odpůrci oček tvrdí, že včely pak ukládají v "medníku" větší množství pylu. To ale nemohu potvrdit a přesto, že nechávám v tomto prostoru zaklást stavební rámky, pylu je v medových plástech opravdu "pomálu"!
Honza

Ano na tom se nakonec shodujeme. V sobotu jsem ho vrátil a dnes jsem koupil No name - asi hercules výkon 1.1 kW s 24 litrovou nádrží v Bauhausu Pankrác za 2890,- a hned ho nanečisto vyzkoušel. Těch 300 kPa dodává nepřetržitě. Také je chlazený lépe a také lépe krytovaný a o hlavu již nehrozí spálení. Zkoušel jsem i natlakovat nádrž a pak používat jen tlak z nádrže. Po cca 4 minutách tlak klesne pod těch 300 KPa. Takže to by bylo tak na dvoje včely. Tudy cesta nepovede.

Jak je tam málo masa, tak to otéká více. V pondělí jsem dostal 2 letos první žihadla.Do krku a do dlaně.Pálilo to jako čert , ale dneska o nich nevím. Otok po žihadlech je normální. Alergie by to byla po otocích na jiných částech těla než u vpichu, při pocitech na omdlení a dušení.

Díky , jestli nebudu mít službu tak určitě přijdu.

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů
............................

Tak jsem po čase zabloudil na tuto konferenci a po prokousání se haldy nudných příspěvků narazím na takové super téma.

Už dlouho jsem se takhle nenasmál. Opravdu dobré téma -)

Ještě pánové navrhněte, jak uvést do života např. krajské stáčírny medu - třeba by to šlo taky prostřednictvím netu-)

Ať žije HMYZUTOPIE.

Leoš

To je ale pěkná pitomina. Felix

Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů. Musel by být nějaký centrální orgán, který by kraje koordinoval a ten by jednal za včelaře někde např. na Min. zemědělství atd. Není možné, aby každý kraj jednal samostatně. Když to všechno spočítate, klidně si může ústředí navýšit mzdy a i tak budou nižší náklady ČSV od nesmyslného modelu.
Osobně se domnívám, že za pár let nebude co řešit. V okrese zůstaně tak jedna a nebo dvě organizace a zbytek zanikně. Podívejte se klolem sebe kolik máte mladých včelařů a jaký je o ten obr zájem.

Na http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-vcelarum.html je zajímavý článek.

Je tam zajímavá věta:
Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým situacím, jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat profesionalizaci včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.

"Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady"
Pepa
-----------------------------------------------------------
Zrušit ústředí ČSV??? O tom snad řeč nebyla. Nebo Ano???
Já tento návrh pochopil jako centralizaci zdola. Řeč byla pouze o tom, že na úrovni ZO nejsou funkcionáři. Nebo máš jiný názor??
Pepča

>To je ale pěkná pitomina. Felix

Tuhle větu prý řekl ruský car, když mu vykládali o komunistickém manifestu a Leninovi.
------------------------------------------------
>Pepa:
>Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů.
_______________________________________________________

Určitě by to vyšlo mnohem levněji, než nás všechny stojí provoz strany zelených a nadělalo by to méně nenapravitelných škod. Ještě si na mě vzpomenete.

Já jsem to taky tak pochopil jako centralizaci zdola, podstatné omezení
počtu dobrovolných funkcionářů v ZO ruku v ruce s podstatným zkvalitněním
jejich práce. Ostatně jestli chce ČSV přežít jako organizace sdružující
převážnou většinu včelařů, nic jiného jim nezbude. V té souvislosti je
velice zajímavá věta ministra zemědělství Gandaloviče, že bude podporovat
profesionalizaci včelařů. Já to vidím jako přesně opačný směr než o co se
snaží vedení ČSV a sice zvyšování nebo aspoň udržování počtu malých včelařů,
kteří zajišťují plošné zavčelení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 7:25 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> "Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje,
skuste
> počítat náklady"
> Pepa
> -----------------------------------------------------------
> Zrušit ústředí ČSV??? O tom snad řeč nebyla. Nebo Ano???
> Já tento návrh pochopil jako centralizaci zdola. Řeč byla pouze o tom, že
> na úrovni ZO nejsou funkcionáři. Nebo máš jiný názor??
> Pepča

>Pepa:
>Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů.
----------
Převedení okresních výborů na kraj - protože tam je dnes samospráva, sloučení ZO do větších, když bude málo funkcinonářů (jak tady správně poznamenal Radim, jeden člověk trochu zběhlý v administrativě s počítačem by se stejnou, nebo menší námahou nahradil několik dalších dobrovolných funkcionářů) atd. navrhoval za PSNV P.Texl. V podtstaě se mu dostalo pouze předvolání před koncil moravských funkcionářů a několika přiblblých a servilních komentářů ve Včelařství.

Pokud umím počítat, tak ten návrh nebyl blbý a určitě by nepřinesl zvýšení nákladů.

Zkuste si spočítat, kolik stojí provoz dnešních ZO, vynásobte to jejich počtem, přidejte si OV a jejich provoz.
Kolik dnes stojí provoz takové jedné střední ZO?

Stačí si spočítat makročísla. Jsou teď na stole. Stát narve do včelařství 150 milionů.
Když jsem se o to zajímal takl míval rozpočet centra - tedy jen Křemencové (a snad NASAVRK protože kam mizelo těch 20 milionů z rozpočtu na všeobecně prospěšnou činnost nikdo nikdy nevysvětlil) 50 milionů. Tedy polovinu z toho co šlo do včelařiny přímo (tehdy 80 mil. na D1 a 20mil. přímo do Křemencové = 100Mega). Dalších padesát to skoro nikdo neviděl - mizelo to na nějaké dotace (i léčiva), granty - výzkum velkofarmy a bůhví kam. OBčas asi někdo dostal dotaci, pokud mu to ZO dokázala zadministrovat.

A ze zbytku těch 50 přímých milionů žily i ZO a OV. Vybíralo se to třeba jako polatek za léčení atd. Vždyť kolik musel mít kdo včelstev, aby při vyplácení dotací po stržení všeh příspěvků byl v plusu. Bývalo to asi 6 včelstev, jak kde. To znamená že dotace na prvních 6 (doplňte si číslo podle vašich ZO) dotací u každého včelaře spolka režije "samosprávy" a náklady na léčení. Když nepočítám Gabon, tak vlastní léčení bez dotací asi 6Kč, po dotacích 2Kč.

Takže přátelé, tady nejde o to jak prodražit aparát, ale jak za těch 50 až 100 milionů co to dnes stojí udělat funkční systém.

Berte v úvahu průměrné platy. Přenesením dvou platů z Prahy máte tři platy na kraji. Kolega než vystoupil to počítal a podle něho měla Křemencová průměrný plat asi 35 tisích. Přes 8milionů mzdových nákladů, to je 40 000Kč denně.

Vy si myslíte, že za tuto částku nemůže fungovat celostátní aparát. Přes půl mega na kraj.

Do výpočtu si můžete dosadit aktuální čísla z rozpočtu.
Tenkrát když jsem to počítal to vycházelo dobře. Ale bylo třeba udržet koryta, zabránit vyšetřování Včely atd. a tak to dopadlo jak to dopadlo.

Dneska si můžete počítat co chcete, nic stejně nezměníte.

Jdu se kouknout na včely:-) Ty tady budou i bez nás a tak to u nich člověk uvidí z jiné perspektivy a v klidu.

Karel

Karel:>Jdu se kouknout na včely:-) Ty tady budou i bez nás a tak to u nich člověk uvidí z jiné perspektivy a v klidu.
<
..........
Pro "provincii" Česká Republika stačí málo. Pár amatérů, pár profesních včelařů, pár obchodníků a baličů a trochu té péče o zdraví včel. A hlavně propagovat prodej medu.

A to je o číslech 2-5 tis amatérů a 1-2 tisíce profesních včelařů a jeden správní orgán na Křemencovce.

Bohužel prosakují zprávy, že ani ta Křemencovka není jistá, takže zbývá konstatovat, že dobře laxním členům tak. Jdu také něco dělat, v mateřích miskách se začaly objevovat za poslední dva dny vajíčka. Nastává období dělení včelstev.

Štědřenec (můj název - žlutý akát) vykvetl = do 10 dnů kvete akát bílý.

>..věta ministra zemědělství Gandaloviče, že bude podporovat
>profesionalizaci včelařů. Já to vidím jako přesně opačný směr než o co se snaží vedení ČSV a sice zvyšování nebo aspoň udržování počtu malých včelařů, kteří zajišťují plošné zavčelení.
_______________________________________________

Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku.

Eman:
Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku.
------- Ještě tady smolím jeden mail v němčině a tak tady trčím. :-)

Aby to vydrželo (tedy ten záměr).
Já bych tu profesionalizaci neviděl v onom limitu EU 150 včelstev, ani v tom, že včelařina představuje hlavní příjem.


Profesionalita je i odbornost, ekonomičnost atd.

Kdysi jsem někde řekl, že pokud budu v nějaké organizaci, tak přínosy ze členství musí vyvážit mé náklady na členství v ní. Moderátor, který asi málokdy hnul pro včely prstem aniž by si alespoň nevyplnil cesták, provedl klasickou demagogii ve stylu:"A co ty soudruhu, co ty jsi vykonal". Od dobrovolného funkcionáře dobrá otázka, od profesionálního demagogie, protože je to nesrovnatelné (i když znám příklady, kdy by to srovnatelné bylo).

Takže si osobně myslím, že organizace budou, ale ty, které budou fungovat efektivně. Pro mě by byla zajímavá ta, která by pro mě šetřila náklady a umožnla by mi se soustředit na včely a ne na věci okolo.
Příklady.
Ve vhodných termínech bych šel do putyky a tam dal dvacku a formulář do Hradištka. Ten co by to posbíral a dal do jedné obálky (a ještě by si mohl zkontrolovat-aktualizovat databázi) by při 52 členech získal po zaplacení jednoho poštovného čistých 1000Kč a my všichni by jsme ušetřili spoustu času. To samé při hlášení stanovišť OÚ v únoru atd. Jednání s agronomy, aby jsme vyšli v dobrém, studium dotací, společné získávání materiálu - ať už plemenného nebo i sklenic, léčiva atd.
Společné využívání provozních zařízení která jsou nákladná a vlastně skoro celý rok leží. V mém případě nějaká linka na vyvařování vosku, vana na parafinování, společný tisk etiket, to všechno by mi zlevnilo a zjednodušilo malovčelaření a ještě by pomohlo financovat činnost společnosti. A ještě by jsme mohli spoečně jezdit na výlety.

Rozhodně bych od ní ale neočekával, že mi bude chodit natírat včely. Samozřemě kompresor a vyvíječ je příklad toho, co je dobré vlastnit nějak společně, ale aby to obsluhovala nějaká menší skupina lidí.
Je na vztazích v organizaci, zda aby se to půjčovalo (asi jen skutečně nerozbitelné věci) nebo by to někdo za nějaký poplatek obsluhoval.

Ale k tomuhle to musí dojít samo, stejně tak jak nikdo před sto lety nenařizoval včelařům, že se mají spolčovat.

Karel

Pod tu zajímavou větu bych se podepsal.

pf

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 01, 2008 11:31 PM
Subject: článek


> Na
> http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-
> vcelarum.html je zajímavý článek.
>
> Je tam zajímavá věta:
> Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým
> situacím,
> jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat
> profesionalizaci
> včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.
>

Vážení přátelé,ani by mne nenapadlo ve snu,že svým příspěvkem vzbudím takovouto odezvu.Všem Vám moc děkuji za Vaše názory,které obohatily tuto včelařskou konferenci.
Takže " JAK TO VIDÍM JÁ " ČSVos asi pro nás zájmové a drobné včelaře nebude asi partner,protože nám bude odebírat
v budoucnosti dotace přidělené od ministra Gandaloviče a min.zemědělství. Takže v budoucnosti se budeme dělit společně o dotace s firmami,které vzniknou na základě dotací z EU,protože obyčejní včelaři na ně nedosáhnou.
Plošné zavčelení ale tyto firmy nedosáhnou,je to jen pro jejich dosažitelnou mobilní oblast.Již dnes jsou obce,kde není ani jeden včelař,co vy na to ?

88.100.95.205:>Plošné zavčelení ale tyto firmy nedosáhnou,je to jen pro jejich dosažitelnou mobilní oblast.Již dnes jsou obce,kde není ani jeden včelař,co vy na to ?<

........

Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin. Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat. Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.

Eman:>Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku. <

.......

Ano, doba velkých chovů přichází. Ještě musí takový velký chovatel pochopit, že prodávat oddělky a neprodukovat tedy opylení přímo, je ztrátová aa kontraproduktivní činnost.

Jinak nevím jestli je tomu tak, ale vypadá to, že dotace D1 je těmi 25 miliony navýšena. Tz, že ji dostane chovatel, který zazimuje (vyzimuje) svá včelstva. Je tomu tak???

Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.

Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží. Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Děkuji za radu.


S pozdravem...M. Václavek

Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.

Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Děkuji za radu.


S pozdravem. M. Václavek

Už dlouhých pár let jsem po žihadle neotekl.
Předevčírem a včera jsem dostal cca 30 žihadel a taky jsem neotekl. Ale proč jsem je dostal? Včely na mne začaly útočit. Jak k tomu došlo?
Začátkem tohoto týdne na dvou místech v blízkousti úlů pracovali s traktorem a bagrem po dobu 3 dnů na výměně stožárů elektrického vedení. K tomu i řezaly stromy motorovou pilou. To včely tak rozrušilo, že i když jsem se přiblížil kvůli úklidu větví, tak na mne zaútočily. Ne jedna nebo dvě včely, pokaždé nejméně osm včel.
To jsem zvědavý, za jak dlouho se zklidní. Teď mám vinikající hlídačky zahrady.

V běžné fermeži je asi 1/3 ředidla, proto bude polystyren přece jen trochu
naleptávat, ale některé tvrdší polystyreny by nemusela. Fermež ale je jen
rozpouštědlo, nemá pigmenty, proto nějakou ochrannou vrstvu na povrchu
tvořit moc nebude. Když už, tak neředěná fermežová nebo olejová barva, ta po
zaschnutí vrstvu tvoří a z hlediska naleptání polystyrenu je to zhruba totéž
jako fermež. Lepší asi bude vodouředitelná barva a asi do ní zapuštěná
nějaká látková mřížka, uživatelé polystyrenu na úly to mají vymakané. Nějaký
systém by se určitě našel i po pohledání na internetu, polystyren není žádná
novinka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:35 AM
Subject: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.
>
> Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před
> vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat
> laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat
> neměla.
>
> Děkuji za radu.
>
>
> S pozdravem. M. Václavek
>
>

Já myslím, že jestli budou zemědělci za opylování nějak rozumně platit,
včelstva se určitě najdou. Akorát to bude asi na trochu jiné úrovni než
kdysi, pokud už zemědělec zaplatí za opylování, bude pro něho lepší, když
doveze 100 včelstev jeden chovatel než 100 včelstev ve všelijakých povozech
a úlech 20 chovatelů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:04 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...
>
> Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin.
> Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení
> včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky
> pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat.
> Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch
> hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů
> kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.

Jako sušidlo se dával do fermeže oxid olovnatý.Co se dává nyní nevím.
B.V.

Více než 20 let chovám matky a mohu je počítat už na tisíce. Proč polysterénový oplodňáček nebo plemenáč? Používám obečejné prkno 15 mm silné bez úteplení a do těch starších už mám různé zeschlé otvory. Chovnou stanici mám v n.v. 680 metrů. Pokud je slušné počasí cca za 14 dnů mám kladoucí matky od naškolkování. Je zcelá zbytečné používat tyto materiály.

Olovo plus mix sloučenin dalších kovů, v tom se moc nezměnilo. Pořád je
fermež ale určením napouštědlo pórovitých materiálů, ne nátěrová hmota,
která dává na povrchu po zaschnutí nějakou vrstvu. Maximálně to je surovina
pro výrobu fermežových a olejových nátěrových hmot, když se do něho
zamíchají a "zamelou" pigmenty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Jako sušidlo se dával do fermeže oxid olovnatý.Co se dává nyní nevím.
> B.V.

Zrovna včera jsem se v podvečer díval na national geografi wild kde byl film o CCD tam hovořily , že se mizení včelstev netýká jen včel , ale mizí i ostatní opylovači. Ukazovali tam i situaci v jedné čínské oblasti kde po nezřízeném používání postřiků chybí opylovači Jde o oblast kde se pěstují hrušně ve velkém a došlo to tak daleko , že se opylování provádí ručně Jeden pracovník dokáže opylit za den i 30 stromů. Také tam varovaly evropské vlády , že výskyt CCD berou na lehkou váhu . V USA va tom problému pracují celé ústavy Největší pohromou je právě to pro profi včelaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: článek
> Datum: 02.5.2008 10:03:14
> ----------------------------------------
> Pod tu zajímavou větu bych se podepsal.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, May 01, 2008 11:31 PM
> Subject: článek
>
>
> > Na
> > http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-
> > vcelarum.html je zajímavý článek.
> >
> > Je tam zajímavá věta:
> > Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým
> > situacím,
> > jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat
> > profesionalizaci
> > včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.
> >
>
>
>
>

Více než 20 let chovám matky a mohu je počítat už na tisíce. Proč polysterénový oplodňáček nebo plemenáč? Používám obečejné prkno 15 mm silné bez úteplení a do těch starších už mám různé zeschlé otvory. Chovnou stanici mám v n.v. 680 metrů. Pokud je slušné počasí cca za 14 dnů mám kladoucí matky od naškolkování.

_______________________________________________________________

Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační úlek pro zájemce o život včel. Na chov matek používám výhradně jen nástavky rozdělené přepážkami. Plně mi to vyhovuje. Myslím, že matky odchované v nástavkách jsou kvalitnější a určitě méně náchylné k nosemóze než matky z oplodňáčků.

Kdysi jsem měl vlastnoručně vyrobený tenkostěnný dřevěný oplodňáček, který se mi neosvědčil. Když na něj pražilo slunce, včelstvíčko se následkem přehřátí vyrojilo.

Plánuji nechat osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok. Pochybuji, že by včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Polystyrénový oplodňáček, který vlastním, lze shlédnout na stránkách:
http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby

Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin. Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat. Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.
…………………………………………………………………………………………………
Ano, doba velkých chovů přichází. Ještě musí takový velký chovatel pochopit, že prodávat oddělky a neprodukovat tedy opylení přímo, je ztrátová a kontraproduktivní činnost.
…………………………………………………………………………………………………
Zrovna včera jsem se v podvečer díval na national geografi wild kde byl film o CCD tam hovořili , že se mizení včelstev netýká jen včel , ale mizí i ostatní opylovači. Ukazovali tam i situaci v jedné čínské oblasti kde po nezřízeném používání postřiků chybí opylovači. Jde o oblast kde se pěstují hrušně ve velkém a došlo to tak daleko , že se opylování provádí ručně. Jeden pracovník dokáže opylit za den i 30 stromů. Také tam varovali evropské vlády , že výskyt CCD berou na lehkou váhu . V USA na tom problému pracují celé ústavy Největší pohromou je právě to pro profi včelaře.
-------------------------------------------------------------------------
Tolik 3 příspěvky k tomuto tématu.

Takže není ohroženo pouze zájmové včelařství,ale hlavně komerční.To se opylování olejnin netýká,řepka bude i bez včel,akorát budou asi o 20 % nižší výnosy.Horší to bude se slunečnicí,to asi měl na mysli GP. V našich
zeměpisných šířkách se pěstuje hlavně řepka a o slunečnici není potuchy.
Jenže opylovači zde nejsou jen pro olejniny ale pro celou floru na této
planetě.Komerce nekomerce,každý to vidí ze svého hlediska a o důležitosti
chovu včel netřeba pochybovat. To si pište,že čmeláci a mouchy včely nemohou nahradit.Nechci se pouštět do historie,ale je třeba připomenout
že osvícení panovníci v minulosti důležitosti včel si byli vědomi a také
osvobodili včelaře od daní a podporovali je. Dnes malovčelaři jsou také
osvobozeni od daní,díky tomu,jenže je dnes doba jiná a včelařství se potýká
s fenoménem jednak stářím včelařů a nemocemi včelstev ,které dříve nebyly.
Z toho vidno,že se něco zanedbalo,proč dnes včelaří dědečci kolem 70 let a
mladých pomálu,odpověď je nasnadě,bije se na poplach když je dost pozdě.

Na přepážky z tvrzeného polystyrenu jsem loni použil vodou ředitelnou
barvu dixol (bezbarvý). Letos jsem zhotovil pár úlků na způsob
minioptimalu a plánuji je ošetřit stejně. Jediná jeho nevýhoda byla, že
se přepážky položené na sebe slepují i po dlouhé době od nátěru ale to
by na oplodňáčky nemělo vadit.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.
>
> Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před
> vykousáním natřít fermeží. Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát,
> proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.
>
> Děkuji za radu.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Já jsem kdysi použil na PS nástavky z venčí sololit - nesl váhu a zevnitř omyvatelnou tapetu. Teď tuto rámkovou míru ruším a nástavky jsou po víc jak dvaceti letech na venkovní včelnici použitelné, pokud jsem tapetu neopálil při fumigaci. Pokud bych se dokopal k desinfekci, přišlo mi to desinfikovatelné omyvem.
Posledení várku izol. úlů - konstrukci jsem zkoušel před pár lety s vychvalovanou 8cm PS izolací:
osvědčilo se mi - perlinka a nátěr - fasádní lepidlo takový lepší cement. Pár nástavků jsem tak chránil i zvenčí a kupodivu bez problémů - nic do toho nekousalo a neklofalo. Ani mravenci. To se nedalo říci tam, kde jsem to obil zvenčí AL tiskařskou ofsetovou folií. To mi chválili místní ochránci mraveneců okolo Dr. Milese (založil jsem několik pěkných lesních mravenišť z rozkousaných nástavků :-) )

V rámci této poslední série jsem udělal pár kusů, kde jsem vnitřek jen natřel tím lepidlem - je to vlastně potěr cementem a pak nějaký "balakryl".

Drží to, pokud do toho člověk něčím nešťouchne. Jakmile se nátěr porušil, včely začaly tunelovat.

Takže by to podle mě chtělo nějakou nosnou vrstvu. Samotná barva atd. drží jen do prvního narušení.

Protože stále zvažuji výrobu pár eurodadantů, abych viděl o čem je řeč, a pár neizolovaných a pár izolovaných, napadlo mě že bych PS chránil netkanou textilií nalepenou disperním lepidlem a pak nějakou barvou. (Vím že je styrodur, ale PS mám plnou půdu). Podle mě by to mohlo fungovat, je to celkem laciný matroš (fasádní perlinka je docela drahá) snadno prosákne lepidlem a docela pevný. Má s tím někdo zkušenosti?

dík za info.
Karel

Netkaná textilie má velice různou gramáž, bílá polypropylenová na zakrytí
záhonů má nějak tuším 40 gramů, doma mám taky POP netkanou s gramáží 400
gramů na m2. S tou tenkou na záhony spravuji v současné době okapy,
protřená asfaltovým nátěrem v rýně docela funguje, na polystyren s
vodouředitelnou barvou by mohla taky docela dobře jít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 9:35 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Já jsem kdysi použil na PS nástavky z venčí sololit - nesl váhu a zevnitř
> omyvatelnou tapetu. Teď tuto rámkovou míru ruším a nástavky jsou po víc
jak
> dvaceti letech na venkovní včelnici použitelné, pokud jsem tapetu neopálil
> při fumigaci. Pokud bych se dokopal k desinfekci, přišlo mi to
> desinfikovatelné omyvem.
> Posledení várku izol. úlů - konstrukci jsem zkoušel před pár lety s
> vychvalovanou 8cm PS izolací:
> osvědčilo se mi - perlinka a nátěr - fasádní lepidlo takový lepší cement.
> Pár nástavků jsem tak chránil i zvenčí a kupodivu bez problémů - nic do
> toho nekousalo a neklofalo. Ani mravenci. To se nedalo říci tam, kde jsem
> to obil zvenčí AL tiskařskou ofsetovou folií. To mi chválili místní
> ochránci mraveneců okolo Dr. Milese (založil jsem několik pěkných lesních
> mravenišť z rozkousaných nástavků :-) )
>
> V rámci této poslední série jsem udělal pár kusů, kde jsem vnitřek jen
> natřel tím lepidlem - je to vlastně potěr cementem a pak nějaký
"balakryl".
>
> Drží to, pokud do toho člověk něčím nešťouchne. Jakmile se nátěr porušil,
> včely začaly tunelovat.
>
> Takže by to podle mě chtělo nějakou nosnou vrstvu. Samotná barva atd. drží
> jen do prvního narušení.
>
> Protože stále zvažuji výrobu pár eurodadantů, abych viděl o čem je řeč, a
> pár neizolovaných a pár izolovaných, napadlo mě že bych PS chránil
netkanou
> textilií nalepenou disperním lepidlem a pak nějakou barvou. (Vím že je
> styrodur, ale PS mám plnou půdu). Podle mě by to mohlo fungovat, je to
> celkem laciný matroš (fasádní perlinka je docela drahá) snadno prosákne
> lepidlem a docela pevný. Má s tím někdo zkušenosti?
>
> dík za info.
> Karel

Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Janíček" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 7:33 PM
Subject: jak to vidíte Vy ?


Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin...

Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
-----
Bez ohledu na to, jestli by to šlo bez včelařů či včel je argumentace dotací trochu mimo. To svědčí o schopnosti protlačit dotace, ne o smysluplnosti dotovaného (viz třeba biopaliva atd)
a třeba tady (upozorňuji, všimněte si, že to neporušilo pravidla pro čerpání dotací):
http://www.novinky.cz/clanek/139074-necas-potrestal-uredniky-kteri-si-za-penize-eu-uzivali-na-vysocine.html

Karel

To ano - proto jsem také použil slova "mimo jiné" a "patrně" :-)
Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:16 PM
Subject: Re: jak to vidíte Vy ?


Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to
s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
-----
Bez ohledu na to, jestli by to šlo bez včelařů či včel je argumentace
dotací trochu mimo. To svědčí o schopnosti protlačit dotace, ne o
smysluplnosti dotovaného (viz třeba biopaliva atd)
a třeba tady (upozorňuji, všimněte si, že to neporušilo pravidla pro
čerpání dotací):
http://www.novinky.cz/clanek/139074-necas-potrestal-uredniky-kteri-si-za-pe
nize-eu-uzivali-na-vysocine.html

Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3071 (20080502)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Fermež se rozhodně nehodí, protože PS není dostatečně nasákavý. Myslím, že už se to tady probíralo, vnitřek se natírá buďto rozehřátým voskem nebo propolisem v lihu, z vnějšku fasádnická barva. Tenhle nápad mi připadal nejrozumnější, sám ale PS nástavky nemám.
zdenek


Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Se zmizením včel jako hlavního opylovače dojde k mizení na nich závislých rostlin a následně i ke snížení úživného prostoru pro ostatní opylovací hmyz hmyz. Ten pak následně také mizí To ukázal právě případ v Číně který jsem zmiňoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: jak to vidíte Vy ?
> Datum: 02.5.2008 22:36:11
> ----------------------------------------
> Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
> hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
> vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
> radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Janíček" <emca5/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, May 02, 2008 7:33 PM
> Subject: jak to vidíte Vy ?
>
>
> Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin...
>
>
>
>

P.Lokvenc:>Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).<

...........
Psát a mluvit jako :-) takto, nebo slova "mimo jiné" a "patrně", oničem nejsou. Prioritou i přes ten hrubý nesouhlas je stále účel dotace, a to opylení hospodářských rostlin.

Jestli se někde pořádaj rauty a rekreační kratochíle v nějakém čtyřhvězdičkovém hotelu za peníze EU a daňových poplatníků stím nemá co dělat. Nebo chovatel, který nedoloží písemně, že opylení hospodářských rostlin prováděl, nemá nárok na 1D, a měl by dotaci případně vrátit? :-o

Se zmizením včel jako hlavního opylovače dojde k mizení na nich závislých ...
----vrátil bych tuto akademickou debatu k původnímu tvrzení- že zmizí včelaři. A tím zmizí včely.

Mám pochybnosti o obojím.
Včelaři nezmizí, to jen až zmizení jedné uzavřené sekty otevře pole. Ta sekta je až na vyjímky uzavřená a nedává o sobě nijak vědět, každého zájemce vystraší stesky o "konci včelaření", ztrátovosti, náročnosti, nákladnosti a pokud někdo přeci jen setrvá ve svém přesvědčení, tak mu pro jistotu prodají předražené staré nepotřebné úly a pak mu vysvětlí tu správnou alchymii, takže dotyčný nabyde dojmu, že asi tak po 30 letech se z něj stane včelař. :-)

KAždý rok PSNV najde nové včelaře, kteřípřijdou na Nástavkovou školu. A to si to platí sami, bez dotací. To a mnoho dalšího mě vede k přesvědčení, že včelaři budou, i mladí. Jen až si to ti stávající přeberou a pochopí, že jsou dva přístupy - koníček (a tady si každý může dělat co chce) a profesionální (i malo) byznys při kterém se počítají peníze a má to svá tvrdá pravidla. A současné naříkání přičítám tomu, že si to lidi stále pletou. Koníček co při 25 včelstvech hodil to co rok ve fabrice už asi nebude.

A nedá mi to,abych si nekopl. 20 milionů na prospěšnou a vzdělávací činnost - kolik "škol" pro adepty to zafinacovalo? Ani to Včelařství ne, protože to si začátečník užije až tak za rok. Natož aby si koupil starý ročník. O nové včelaře v podstatě nikdo nestojí - dělají potíže, zkouší něco jiného, pořád se ptají a nechápou některé "jasné" věci: že to prostě nejde! - většinou nepamatují ani jednu vítěznou pětiletku a to je ta potíž, myslí si, že koníčky si finacuje každý sám atd, pokud se něco prodává, tak aby to přineslo zisk...

Za druhé, pokud by zmizeli včelaři, po určitém období, kdy by hynuly všechny ty neduživé kmeny co tady stále uržujeme zužováním, přikrmováním, podněcováním,.. atd by v lokalitách, kde jsou k tomu snůškové podmínky určitě včely přežívaly. Prostě by se včely vrátily do přírody se vším co k tomu patří. I náhlé kalamity nějakého druhu - napadá mě třeba mizení jilmů, teď ten "brouk" co likviduje "kaštany" atd.
Tady je pro včely poměrně klika v tom, že kolaps velkovýroby v zemědělství a velké "divoké"plochy co dříve nebyly, protože se muselo vše sekat nebo obdělávat mění podmínky - k lepšímu. Nejen pro včely "domácí" ale i pro včely ostatní, čmeláky a další.


Tím samozřejmě netvrdím, že nemáme urvat z dotací a podobně co jde. Ale je třeba býti spíše obchodníkem s ojetými atomobily než s počítači.
(víte jaký je mezi nimi rozdíl? Obchodník s auty ví, kdy lže:-) )

Karel

Našel jsem vodou ředitelný balakryl. Vytváří dostatečnou ochranu, nebo to chce ještě nějaký podklad?

Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude dost problematické.


S pozdravem...M. Václavek

Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude dost problematické.
------
No když vykoušou, tak se to tam zalepí, jak J.Jindra.
Když se to nevyzkouší, nic se nezjistí.

Pokud bych se já pouštěl do výroby z PS, tak po zkušenostech z minula budu připravovat a polepovat celé desky než je nařežu.

Karel

Obecně, pro nátěr polystyrenu lze použít nátěrové hmoty, které neobsahují agresivní rozpouštědla (xylen, toluen, acetáty a pod.) mohou obsahovat pouze jako rozpouštědla lakový benzin,líh a použitelné jsou vodou ředitelné nátěrové hmoty.
Toto bych použil jako základní nátěr a na to pak dvousložkový epoxidový lak. H.

Vypadá to velice logicky, ale nemusí to fungovat. Rozpouštědla totiž v
určité míře pronikají i přes zaschlou vodouředitelnou barvu. Já jsem si to
kdysi vyzkoušel na polystyrenovém truhlíku. Ale fungovat to může.
Vodouředitelná vrstva musí být silná, nejlépe je natírat dvakrát, vrchní
barva musí být co nejméně ředěná a nastavek musí být položen tak, aby jím
mohl proudit vzduch, aby se ředidla odpařila co nejrychleji, třeba na
nějakém sítu. Lepší než nanášení štětcem je tu rozpouštědlovou barvu
nastříkat, elektrické stříkací pistole jsou už za pár stovek. Velký vliv má
i měkkost polystyrenu, tvrdý polystyren není na rozpouštědla tak citivý.
Musí se to vyzkoušet na nějakém kousku, klidně se může stát, že
vodouředitelnou i rozpouštědlovou půjde po sobě natřít štětcem, ale třeba
taky ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 03, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - plememnáče


> Obecně, pro nátěr polystyrenu lze použít nátěrové hmoty, které neobsahují
> agresivní rozpouštědla (xylen, toluen, acetáty a pod.) mohou obsahovat
> pouze jako rozpouštědla lakový benzin,líh a použitelné jsou vodou
> ředitelné nátěrové hmoty.
> Toto bych použil jako základní nátěr a na to pak dvousložkový epoxidový
> lak. H.

nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r
> Datum: 03.5.2008 10:17:03
> ----------------------------------------
> Našel jsem vodou ředitelný balakryl. Vytváří dostatečnou ochranu, nebo to
> chce ještě nějaký podklad?
>
> Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové
> nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude
> dost problematické.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Řešite několik dnů dilema kolem oplodňáčků i když matky lze odchovat v obyčejné papírové krabici a nemusíte nic natírat!

nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.
_________________________________________________________

Kolikrát to mám opakovat?:
Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby ).


S pozdravem...M. Václavek

Obávám se, že to asi tak jednoduché nebude. Pokud tam zůstane matka po
oplodnění, nebude jejímu kladení oplodňáček stačit. Pokud bude odebírána a
nahrazována novými matečníky, zbudou pro ně jen staré, nosematické a
opotřebované včely s krátkou životností. A zimu v oplodňáčku včelstvíčko
těžko přečká, ať je již jakýkoliv. I v osamoceném třírámkovém plemenáči s
normální rámkovou mírou by patrně bylo přezimování problematické.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 03, 2008 10:18 PM
Subject: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r

_________________________________________________________

Kolikrát to mám opakovat?:
Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační
úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat
osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by
včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil
polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
).


S pozdravem...M. Václavek


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3072 (20080503)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Všude okolo jsou již odkvetlé třešně a teprve teď matka začíná pořádně plodovat.Protože v okolí není nasazena řepka a letos budu odkázán jen na kvetovy med a s takovýmto tempem nebudu letos mít žádnou radost z vytáčení.Chci se zeptat, má někdo to samé?

Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto strůpkové folie? a je namístě když mám 1 dvouprostorový úl a jeden úl s 1plodistem a 2 nástavky používat očka?

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Propagátor polystyrenových úlů Ing Smělý jako vnitřní povrchovou úpravu radí napustit venkovním latexem za mokra přilepit noviny a po uschnutí 2x syntet. barvu. Já bych volil několikanásobné natření epoxy pryskyřicí ředěnou lihem. Ale ta cena! Přešel jsem na styrodurové plemenáče bez nátěru a po 2 sezonách v pohodě, nátěr .... někdy.
Zdraví R. Stonjek

Oh to bude problém i tak. Myslím , že oplodňáček je příliš malý

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r
> Datum: 03.5.2008 22:18:50
> ----------------------------------------
> nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.
> _________________________________________________________
>
> Kolikrát to mám opakovat?:
> Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační
> úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat
> osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by
> včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil
> polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
> ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Já na strůpcích mám folie, plexisklo, sololit, i deštičky. Pokud je dobře větraný úl tak význam to zřejmě má minimální Jen se mi zdá folie problematičtější při fumigaci hůře tam proudí fumigant

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Str?pkov? folie vs. kryc? desti?ky ze d?eva ..
> Datum: 03.5.2008 23:32:09
> ----------------------------------------
> Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto strůpkové folie? a je
> namístě když mám 1 dvouprostorový úl a jeden úl s 1plodistem a 2 nástavky
> používat očka?
>
>
>

I v osamoceném třírámkovém plemenáči s
normální rámkovou mírou by patrně bylo přezimování problematické.
____________________________________________________________

Samozřejmě nelze očekávat vysokou pravděpodobnost přežití včelstva v oplodňáčku, i když je polystyrénový.

Oplodňáček, který vlastním, je poměrně veliký ( 6 rámků přibližně 20x15 cm...viz fotka na http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby ). Takže nějaké ty +/-2000 zimních včel by tam mohli v zimně být, což by mohlo v mírnějších zimách v izolovaném prostoru stačit. Napadlo mě dát oplodňáček přes zimu do sklepa. Ve sklepě bude mít osazenstvo oplodňáčku určitě větší šanci na přežití něž venku.

_____________________________________________________________

Pokud tam zůstane matka po
oplodnění, nebude jejímu kladení oplodňáček stačit. Pokud bude odebírána a
nahrazována novými matečníky, zbudou pro ně jen staré, nosematické a
opotřebované včely s krátkou životností.
_____________________________________________________________

Matku nebudu vyměňovat, ale omezovat plochy plodu pravidelným vyřezáváním, tak aby včelstvo nepřerostlo sílou prostor oplodňáčku.

Ošetření včel v oplodňáčku na varroázu budu asi provádět postřikem ( Varidol, kyselina šťavelová ).


S pozdravem...M. Václavek

Kryci drevene desticky jsem proklel, kdyz jsem se hrabal
v tatovych divokych vcelach. Nez to tam drivko po drivku clovek
nasklada, chytne dalsich deset zihadel. U mne jsou jedine folie
nebo juta - na jare folie pro lepsi zatesneni, na leto a na zimu
juta na lepsi odvetravani.

Martin

> Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto
> strůpkové folie?

Já používám taky místama destičky zbylé ze zadováků. Šířka 5 - 8 - 10 cm,
síla cca centimetr. Tam je problém v tom, že dělkou nepasují přesně na šířku
nastavku, takže se musí doplňovat fólií. Jinak destičky jsou prototyp
průdyšného suchého strůpku a musí se na ně používat měkká uteplivka, která k
destičkám přilne a tím těsní. Třeba filc, hadr, koberec nebo třeba sláma v
pytlíku. Deska polystyrenu nebo podobného izolačního materiálu, která je pro
strop z fólie levná a praktická, by destičky neutěsnila a mezerami by
foukala zima. Fólie je pro přístup do úlů shora praktičtější, rychlejší, ale
musí se často měnit a vyhazovat, destičky jsou přírodní, bezodpadové a na
furt, zase manipulace s nimi při otvírání úlu trvá dost déle. A dobře se z
nich těží propolis. Při fumigaci se stejně pod fólii musí dávat nějaká
destička, horký kouř z knotu fólii jinak proděraví.

všecno má své + i - folie zase po závanu větru lítají po zahradě nebo je lovíš někde v křoví,plexi je drahé, sololit více vlhne, juta se brzy trhá Takže stačí si jen vybrat

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
> Předmět: RE: Strůpková folie vs. krycí destičky ze dřeva ..
> Datum: 04.5.2008 09:39:07
> ----------------------------------------
> Kryci drevene desticky jsem proklel, kdyz jsem se hrabal
> v tatovych divokych vcelach. Nez to tam drivko po drivku clovek
> nasklada, chytne dalsich deset zihadel. U mne jsou jedine folie
> nebo juta - na jare folie pro lepsi zatesneni, na leto a na zimu
> juta na lepsi odvetravani.
>
> Martin
>
> > Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto
> > strůpkové folie?
>
>
>
>

Chci letos vyzkoušet na strop síťovinu z fy Juta co z ní dělá Dol podložky na odběr měli. Líbí se mi hlavně, že bych po té co vítr vezme folii a lupnutí folie odstartuje bojový start útočné letky včel, měl možnost kouknout skrz ni do zavřených včel. U oddělků bych skrz ní naléval krmení ala Zelený a taky možná nějaký propolis by byl.
Jsou nějaké důvody proti, než to nastříhám:-)
Dík za info.

Karel

Jinak destičky jsou prototyp
průdyšného suchého strůpku a musí se na ně používat měkká uteplivka, která k
destičkám přilne a tím těsní. Třeba filc, hadr, koberec nebo třeba sláma v
pytlíku. Deska polystyrenu nebo podobného izolačního materiálu, která je pro
strop z fólie levná a praktická, by destičky neutěsnila a mezerami by
foukala zima.

______________________________________________________________

Pokud máte alespoň středně silná včelstva ( přes 1,5 kg zimních včel ), není třeba se profukování úlu obávat. Jen je třeba dbát na to, aby na včely nefoukal prudký vítr, protože rozrušené včely následkem větru opouštějí chumáč, což se jim za mrazu stane osudné. Pomalé proudění vzduchu v prostoru úlu není u silnějších včeltev na škodu, naopak přispívá ke kvalitnímu vyzimování, neboť včelstva v takových podmínkách přes zimu plodují jen málo a tím si šetří energii a zásoby na předjaří, kdy jsou daleko efektivněji využity. Kromě toho proudění vzduchu směrem od dna ( nejlépe drátěného ) k horním nástavkům ( nejlépe s otevřenými zasíťovanými očky ) odvádí přebytečnou vlhkost a zabraňuje plesnivění v úlu.

Výchova zimního plodu vyžaduje relativně velké množství zásob a pokud včely nekonzumují pyl, což se za mrazu neděje, dlouhověké včely se upracují na výchově plodu ( to je jedna z příčin zvýšeného množství mrtvolek ve zimním spadu ). Proto se zpravidla nestává, že by zimní plodování přispělo na zvětšení počtu včel ( výjimkou mohou být teplé zimy, kdy včely konzumují pyl, pokud ho mají v plástech ). Pokud nevyužíváte předjarní snůšku k produkci medu ( neznám včelaře, který by měl včelstva v předjaří s nasazenými medníkovými prostory ) nemá zimní plod většinou žádný význam, protože včely vychované v lednu a v únoru se jarní snůšky zpravidla nedožijí.

A to je důvod, proč považovat zimní plodování spíše za jev nežádoucí, ačkoliv je to jev přirozený vyplývající z rozmnožovacího pudu ( včelstva v tropech, kde vznikla, plodují přes celý rok ).


S pozdravem...M. Václavek

Na strop místo igelitové fólie či durofolu dobře funguje deska ze 3mm naparafínovaného sololitu - je to levné, včely ji nerozkousávají, vítr neodfoukává, jde opřít vedle úlu při práci, desinfikovat po sezóně a používat do aleluja...

Na propolis se nám zase osvědčila "protimuší síť" - taková ta co se používá místo moskytiéry. Zelenou síť na podložky včely tmelí větším procentem vosku, z té moskytiéry je propolis čistší.

Já používám léta jekor jak v opl.tak i v úlech.Ten se musí opátit letlampou ,nebo nad plynovým vařičem jinak se zamotávají včely nožičkama.Mám jich dost náhradních a vlétě je nahřeji na slunci a seškrabu nečístoty.Vyhodit se můžou vždycky,pořídíte je zadarmo.

Sršeň:
Já používám léta jekor jak v opl.tak i v úlech
---
Z hlediska nezničitelnosti mohu doporučit filc z papírenského stroje. Pokud se ještě používají. Je to jako slabý jekor, asi tak filc 3-5mm silný. Včely ho zatmelí propolisem a je pak tvrdý jak sololit, ale pruží a na krajích dobře přilehne..

I když ohledně nutnosti prodyšného strůpku na nástavkovém ůlu nemám jednoznačný názor - zkoušel jsem oboje. Filc, jekor, hobra atd má tu výhodu že za větru neulétne, stejně jak sololit, ale řekl bych že lépe přilehne. V zimě pokud se fumiguje, tak stačí odtrhnout jen jeden kraj (pokud si člověk poznačí, na které straně odebral rámek) a zbytek dobře těsní. A teplo od hořícího pásku mu na rozdíl od folie nevadí.

U spodem dobře větraných úlů si myslím, že nemusí (spíše nemá) strop ventilovat.

Igelit jsem zavedl mimo jiné v době, kdy jsme měl čas chodit na včely v zimě a na jaře koukat. A taky ho bylo dost zadarmo. Pak jsem zjistil, že včely slabší folie dokáží rozkousat.

Teď se asi poptám, jestli se ještě filce v papírnách používají. I když takové sušící síto by taky nemuselo být marný. Pokud někdo zjistí jak zajistit aby se netřepilo, je asi nezničitelné. :-)

Karel

Co to znamená, že za větru neulétne? Přece na uteplivce je ještě nějaké víko a jestli něco z uteplení ulétne nebo ne, záleží hlavně na tom, jak je připevněno nebo zatíženo to víko?
Jinak já jsem v poslední době přišel ke dvěma starým pokrývkám a spacákům, zatepleným klasickým bavlněným několik centimetrů silným lepším "pucvolem" Asi z nich udělám uteplivky.

Potřeboval bych poradit při tvorbe oddělků.

Když chci vyměnit matku ve včelstvu, mohu přidat matečník z jiného včelastva
pomocí odsavače odděleného jen mateří mřížkou. Dostal jsem se totiž do
časového presu a nemohu čekat jeden den, že bych udělal dnes odsavač a zítra
přidával matku.

Díky za radu Pavel

__________________________________________________________________

Co to znamená, že za větru neulétne? Přece na uteplivce je ještě nějaké víko
----
To je právě ta prča radima když máš včely venku. za horšího větrného počasí, když jsou včely na... tam přijdeš, zvedneš víko (třeba se chceš jen přes folii kouknout jak obsedají přidaný nástavek ) a vítr tu folii odnese a včely ti jdou houfně vysvětlit, že máš příště zaťukat než někam vlezeš:-)

Jinak se začíná klima měnit a už ani krabicová víka ze dřeva nejsou jistotou, že bez zátěže neulétnou.

Karel

Matku nebudu vyměňovat, ale omezovat plochy plodu pravidelným vyřezáváním, tak aby včelstvo nepřerostlo sílou prostor oplodňáčku.

S pozdravem...M. Václavek
.............................

Já nevěřím vlastním očím - propagátor racionalizace se rozhodl zkoumat cestu Zimmermenových slepých uliček.

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

Nic, jdu raději včelařit, už vlastně ani nechápu proč utrácet čas dalším čtením. Buď by to chtělo novou krev na těchto stránkách, nebo udělat nad konferencí křížek . . .

Leoš

No, já mám nad včelami většinou docela vysoký prostor na uteplivku, takže
tam běžně skladuji přebytečné staré noviny a podobné momentálně nepoužitelné
věci. Když otevřu úl, tak ty věci mají občas snahu uletět. Fólie na včelách
ale nikdy, protože je přilepena propolisem. Je ale fakt, že když naopak
skládám úl po práci ve včelách, je někdy trochu problém ty folie na úle
udržet, než je zatížím uteplivkou, vítr je odfoukává. Potom je nutné fólie
na úl přitisknout, ony se na propolis zase přilepí a drží. To jako větší
problém na větrnějších místech spíše vidím to odfouknutí stříšky, podle
Pišvejcova zákona se silný vítr, který to odfoukne a vyfouká odtamtuď lehčí
věci, objeví těsně před silným deštěm a potom se několik dní ke včelám
nedostanu, případně doma na zahradě přes zimu to odfoukne večer, jak už je
tma a potom přes noc prší......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2008 11:01 AM
Subject: Re: Strůpková folie vs. krycí destičky ze dřeva ..


> Co to znamená, že za větru neulétne? Přece na uteplivce je ještě nějaké
> víko
> ----
> To je právě ta prča radima když máš včely venku. za horšího větrného
> počasí, když jsou včely na... tam přijdeš, zvedneš víko (třeba se chceš
jen
> přes folii kouknout jak obsedají přidaný nástavek ) a vítr tu folii odnese
> a včely ti jdou houfně vysvětlit, že máš příště zaťukat než někam
vlezeš:-)
>
> Jinak se začíná klima měnit a už ani krabicová víka ze dřeva nejsou
> jistotou, že bez zátěže neulétnou.
>
> Karel

Já nevěřím vlastním očím - propagátor racionalizace se rozhodl zkoumat cestu Zimmermenových slepých uliček.

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

V úlku na 6 rámků podle mně už včelařit jde. Předpokládám, že jde o rámky 39x24 nebo podobné. Vyřezávání plodu je zbytečné, musí se ale pravidelně až odhaduji do srpna odebírat zakladené zavíčkované plodové plásty a včelstvíčko tedy musí být trvale ve stavu rozvoje, v jakém je normální včelstvo někdy v dubnu. Odebrané plásty se využívají na posilování produkčních včelstev.

V úlku na 6 rámků podle mně už včelařit jde. Předpokládám, že jde o rámky 39x24 nebo podobné.
.................

Předpokládáte špatně - stačí se podívat na onen vložený odkaz. Jedná se o 6 ks rámků určených do oplodńáčků ! ! !

Máte pravdu, ale chybný předpoklad :-). Přítel Václavek nemá na mysli
plemenáč nebo úlek s poměrně rozumnou rámkovou mírou, ale opravdu jen
oplodňáček. A v tom případě skutečně nevidím vyhlídky na realizování jeho
záměru růžově ...

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2008 12:07 PM
Subject: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r


Já nevěřím vlastním očím - propagátor racionalizace se rozhodl zkoumat
cestu Zimmermenových slepých uliček.

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V
tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve
sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném
léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

V úlku na 6 rámků podle mně už včelařit jde. Předpokládám, že jde o rámky
39x24 nebo podobné. Vyřezávání plodu je zbytečné, musí se ale pravidelně až
odhaduji do srpna odebírat zakladené zavíčkované plodové plásty a
včelstvíčko tedy musí být trvale ve stavu rozvoje, v jakém je normální
včelstvo někdy v dubnu. Odebrané plásty se využívají na posilování
produkčních včelstev.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3074 (20080505)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Kdysi jsem skutečně několikrát přezimoval záložní matku v třírámkovém oplodňáčku 39x24. Byl vždy stisknut mezi dvěma úly. Zimy byly chladnější, než v posledních letech. Dnes bych to už nezkoušel.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M. Václavek
Sent: Sunday, May 04, 2008 9:25 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r

I v osamoceném třírámkovém plemenáči s
normální rámkovou mírou by patrně bylo přezimování problematické.
____________________________________________________________

Moje chyba, nepodíval jsem se na předchozí příspěvky. Otázka je, k čemu takové přezimování bude, i když se povede. Třeba jen ke zkoušení, co včelstva vydrží. Podle mých zkušeností potřebuje přes zimu každé včelstvo určitou dráhu, kterou musí urazit na zásobách. Rámky 20x15 tuto dráhu neumožňují. Co jsem nad tím dneska chvilku uvažoval, já bych asi vzal rámky třeba 39x15, dal je v oplodňáčku na výšku a vnitřek běžného nastavku rozdělil na 4 úlky po nějak 4 - 5 těchto rámcích. S tím, že v létě by se oplodňovala matka v horní polovině, aby na naplnění nemuselo být moc včel a na zimu by se nechalo včelami nacpat ty rámky zásobami po celé výšce 39x24 až dolů. Včelstvíčka by se přirozeně přes stěny zahřívala, což je pro minimalizacispotřeby zásob dost důležité. Na jaře by pak možná mohlo stačit jen vzít úlek a rámky otočit na šířku a normálně použít pro přidání matky.....

Absolutně nechápu jak můžete vůbec přemýšlet nad hloupostí tohoto ražení. V tak malém oplodňáčku absolutně nemůže včelstvíčko přežít - ať už je ve sklepě, venku, nebo třeba v obývacím pokoji. O vyřezávání plodu, nemožném léčení apod. se snad ani nebudu šířit.

_______________________________________________________________

Hloupost to není, jde o experiment typu:,,co včely vydrží?,, Ztráta oplodňáčkového včelstva mě spíše potěší než rozzlobí. Zbavím se tak potenciálních nosematických včel. Na podzim v oplodňáčku vyměním matku za starou nekvalitní, takže její případný úhyn mi vadit rozhodně nebude. Ztráty ve formě včel, plodu, zásob jsou v případě oplodňáčku zanedbatelné a stojí mi za to, neboť tento úlek jde výborně použít jako demonstrační úlek, poslouží k lákání zájemců o život včel či včelaření.

Co se týče léčení, to si můžu provádět bez problému sám ( mám na to licenci ). Léčení postřikem ( a nátěrem plodu ) bude úplně stačit. Přežití ve sklepě nevidím zas tak bledě. U nás ve sklepě máme v zimě poměrně stálou teplotu ( +/- 8 °C ). Chumáč bude poměrně roztažen, takže obsedne větší plochu zásob, pohyb za zásobami nebude potřebný. Včely by ve tmě neměli plodovat ( začátek plodování se spouští prodlužování délky dne ). Tedy by měli mít minimální spotřebu zásob. Jsem zvědav, zda ve sklepě vydrží.


S pozdravem...M. Václavek

http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby

Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
Díky Míra

Matečník přendaný do cizího včelstva bude zpravidla přijat. Otevřené matečníky jsou přijímány s vysokou pravděpodobností i u včeltev bez chovné nálady, s dobrou matkou.

Pokud chcete matečník ve včelstvu dochovat, tak nejlépe uděláte, když zhotovíte odsavač ( chovný polooddělek ) nad produkčním včeltev od něho oddělený mateří mřížkou. Jde o účinný protirojový zásah. Nejlepší je rozdělení nástavku přepážkou(přepážkami) do 2-3 oddělení. Do každého oddělení se vloží rámek s plodem, rámek se zásobami a dva matečníky ( pro jistotu, kdyby se jeden nezdařil ), zbytek prostoru se vyplní soušemi a mezistěnami. Matky v takovémto odsavači lze nechat vylíhnout v úlu chovného včelstva. Po čase je třeba odsavač od včelstva oddělit ( nejlépe do 3. dne po vylíhnutí...do 14. dne od začátku chovu matek, abychom zbytečně nenarušovali orientační prolety matek, které za příznivého počasí probíhají již od 3.dne po vylíhnutí, od 5.dne matky mohou létat už i na prolety snubní).

Tato mnou modifikovaná metoda odsavače ( chovného polooddělku ) má ty výhody, že nemusím školkovat či jinak manipulovat se zrajícími matečníky, nemusím se obávat, že se nějaká matka vylíhne dříve a zlikviduje celou sérii, odpadá pracné plnění oplozovacích oddělení ( oddělení se sami naplní principem odsavače ), chov matek lze soustředit na víkendy.

Doporučený postup:
začátek chovu...
-v sobotu se nastartují matečníky v sádce či bezmatečném včelstvu bez otevřeného plodu a nad chovným včelstvem se zhotoví odsavač rozdělený do 2-3 oddělení ( v každém oddělení: rámek s nejmladšími plodem + rámek se zásobami + souše, mezistěny )
-v neděli se v odsavači odstraní případné nouzové matečníky a do jednotlivých oddělení se vloží po dvou nastartovaných matečníků
2. týden po začátku chovu...
-v sobotu se oddělí odsavač od chovného včelstva a přemístí se na oplozovací stanoviště, připraví se dno s česínkami pro jednotlivá oddělení ( provizorní vícedno ), osazenstva se nechají kvůli stmelení den zavřená
Kvůli prostoru pro růst oddělků se vyplatí odsavač rozšířit nástavkem rozděleným do příslušných oddělení vyplněných mezistěnami, rozšiřovací nástavek se podsadí pod nástavek odsavače. Velmi výhodné je větrání drátěným dnem. Strop odsavače by měl být dobře uteplen. Kažodpádně je třeba zajistit včelotěšné oddělení jednotlivých oddělků, jinam bychom mohli zbytečně přicházet o matky.
-v neděli se otevřou česínka.

Za 2-3 týdny se provede brakování nevyhovujících matek a spojení bezmatečných oddělení. Oplodněné dobře kladoucí kvalitní matky jsou k dyspozici.

A ještě jedna rada na závěr:
Chceš-li dosáhnout v chovu matek pravidelného úspěchu, nalarvuj vždy dvakrát tolik misek než chceš zavíčkovaných matečníků, zhotov dvakrát tolik oplozovacích oddělení než kolik potřebuješ kvalitních mladých oplozených matek.


Přej úspěšnou chovatelskou sezónu!
S pozdravem...M. Václavek

Doporučený postup:
začátek chovu...
-v sobotu se nastartují matečníky v sádce či bezmatečném včelstvu bez otevřeného plodu a nad chovným včelstvem se zhotoví odsavač rozdělený do 2-3 oddělení ( v každém oddělení: rámek s nejmladšími plodem + rámek se zásobami + souše, mezistěny )
-v neděli se v odsavači odstraní případné nouzové matečníky a do jednotlivých oddělení se vloží po dvou nastartovaných matečníků
2. týden po začátku chovu...
-v sobotu se oddělí odsavač od chovného včelstva a přemístí se na oplozovací stanoviště, připraví se dno s česínky pro jednotlivá oddělení ( provizorní vícedno ), osazenstva se nechají kvůli stmelení den zavřená
Kvůli prostoru pro růst oddělků se vyplatí odsavač rozšířit nástavkem rozděleným do příslušných oddělení vyplněných mezistěnami, rozšiřovací nástavek se podsadí pod nástavek odsavače. Velmi výhodné je větrání drátěným dnem. Strop odsavače by měl být dobře uteplen. Každopádně je třeba zajistit včelotěšné oddělení jednotlivých oddělků, jinam bychom mohli zbytečně přicházet o matky.
-v neděli se otevřou česínka.

Za 2-3 týdny se provede brakování nevyhovujících matek a spojení bezmatečných oddělení. Oplodněné dobře kladoucí kvalitní matky jsou k dispozici.

A ještě jedna rada na závěr:
Chceš-li dosáhnout v chovu matek pravidelného úspěchu, nalarvuj vždy dvakrát tolik misek než kolik chceš zavíčkovaných matečníků, zhotov dvakrát tolik oplozovacích oddělení než kolik potřebuješ kvalitních mladých oplozených matek.


Přeji úspěšnou chovatelskou sezónu!
S pozdravem...M. Václavek

Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a kajští úředníci je holý nesmysl.
Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá čtení potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a členské příspěvky a to není tak mnoho.
Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si vždy Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě. Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale užitečné je kočování za snůškou.

Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
Díky Míra

Či sa dajú kúpiť priamo rodinky čmeľov v praktických chovných jednotkách to neviem, ale viem, že holandská firma KOOPERT,s.r.o. v Nových Zámkoch ročne vyprodukuje 300 tis čmelích rodín.

Skúste sa informovať na tel. linke: O35 6445390, e-mail: info/=/koopert.sk., KOOPERT.s.r.o. Komárňanská cesta 13, Nové Zámky. Anton

Nápíšte ako Ste pochodili.

Tichý:>Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale užitečné je kočování za snůškou.<
..........

Mám velkou představivost. Můžete více charakterizovat a rozvést Váš názor na hromadění včelstev?

Je to jako bych řekl, že hromadění lidí - včelařů, také není ekonomické, ale je tomu právě naopak! U kočování, které se Vám líbí je tomu také. Skoro to vypadá, že spíše je trnem v oku jsou samotné velké chovy, kde hromadění jsou na určitých výšších.

Koupit se určitě dají, čmeláci se široce používají k opylování rostlin ve
sklenících. Na rozdíl od včel mají na kratší vzdálenost mnohem lepší
orientační schopnosti, takže nehynou na průhledných sklech skleníků, a
jejich úlek je jaksi komornější a asi méně obtěžuje obsluhu skleníků než
nějaký oddělek se včelami. Taky na podzim se "sklidí" čmeláčí samičky a
uloží se k zimování a kdykoliv potom v zimě se mohou řízeným způsobem pomocí
CO2 probudit a nějaký měsíc někde v hale odchovávat na včelím pylu, dokud
to není úlek s mnoha desítkami nebo dokonce stovkami jedinců. Pro nějaký
úlek s čmeláky na zahradu bych ale spíše zkusil sbít ten úlek o velikosti
oplodňáčku, nacpat do něho nějakou vatu a myslím, že ještě nyní samičky
teplomilnějších druhů čmeláků se probouzejí a hledají vhodné dutiny, takže
by se tam mohli i nyní sami nastěhovat, i když asi většina čmeláků se
probouzí spíše v dubnu nebo možná letos i v březnu. Je pár webů, co se
zabývají čmeláky a návod na úlky tam někde bude, jen je třeba ty weby najít.
Kupované čmeláky, tam by mohl v budoucnu nastat problém v tom, že takový
úlek na podzim taky odchová svoje samičky, které se rozletí do volné přírody
a vnesou do přírodní čmeláčí populace svoje geny. Tím dojde minimálně k
snížení genové rozmanitosti toho příslušného druhu čmeláků, což by v
budoucnu mohlo být minus, případně k vytlačování nějakého vzácnějšího druhu
čmeláka. Navíc kupovaný úlek bude o měsíce dále ve vývoji a tudíž silnější ,
takže na podzim vychová těch samiček mnohem více než "přírodní" hnízdo.
Jinak jsem během let viděl u včelařů pár hnízd čmeláků a vždycky to bylo pro
návštěvníky velice atraktivní lákadlo, větší než pohled do včelího úlu.
Čmeláci jsou taky klidnější, po sundání víka, když se jim nehrabe v hnízdě,
jen na ně kouká, jsou obvykle velice klidní a neútočí na rozdíl od včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 7:37 AM
Subject: Re: čmeláci


> Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl
> zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze
> Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
> Díky Míra
>
> Či sa dajú kúpiť priamo rodinky čmeľov v praktických chovných jednotkách
to
> neviem, ale viem, že holandská firma KOOPERT,s.r.o. v Nových Zámkoch ročne
> vyprodukuje 300 tis čmelích rodín.
>
> Skúste sa informovať na tel. linke: O35 6445390, e-mail: info/=/koopert.sk.,
> KOOPERT.s.r.o. Komárňanská cesta 13, Nové Zámky. Anton
>
> Nápíšte ako Ste pochodili.

Jestli nebude vhodnější místo zkoušení, co včely vydrží, zkusit si sehnat
starou sovětskou nebo možná ještě kdysi ruskou včelařskou literaturu, aby se
znova nevynalézalo už vynalezené. V Rusku se přece svého času včely běžně
zimovaly ve stébnících , defakto upravených zemljankách. V dnešním sklepě
asi bude problém v tom, že samotný sklep nesmí být během zimy používaný,
jinak by včely byly vyrušovány. Taky v okruhu minimálně desítek metrů nesmí
být dělány práce vytvářející silné rázy, třeba rozbíjení betonu kladivem
nebo sbíječkou, případně i obyčejná práce v dílně, rázy z těchto prací se
šíří půdou desítky metrů daleko.
Jinak jediný nápad, kdy by takové zimování bylo co k čemu, mně vychází
"skladování" oddělků s novými matkami přes zimu, aby se časně na jaře s
ziskem prodali těm včelařům, kteří v úlu ztratili matku a nemají náhradní.
To by ale spíše chtělo nějakou chladnou komoru s elektronicky řízenou
teplotou a vlhkostí pro stovky včelstvíček, aby se zaplatily pořizovací a
provozní náklady z ušetřeného cukru atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2008 9:04 PM
Subject: Re: Polystyrenový oploďnáček

> Hloupost to není, jde o experiment typu:,,co včely vydrží?,, Ztráta
> oplodňáčkového včelstva mě spíše potěší než rozzlobí. Zbavím se tak
> potenciálních nosematických včel. Na podzim v oplodňáčku vyměním matku za
> starou nekvalitní, takže její případný úhyn mi vadit rozhodně nebude.
> Ztráty ve formě včel, plodu, zásob jsou v případě oplodňáčku zanedbatelné
a
> stojí mi za to, neboť tento úlek jde výborně použít jako demonstrační
úlek,
> poslouží k lákání zájemců o život včel či včelaření.
>
> Co se týče léčení, to si můžu provádět bez problému sám ( mám na to
licenci
> ). Léčení postřikem ( a nátěrem plodu ) bude úplně stačit. Přežití ve
> sklepě nevidím zas tak bledě. U nás ve sklepě máme v zimě poměrně stálou
> teplotu ( +/- 8 °C ). Chumáč bude poměrně roztažen, takže obsedne větší
> plochu zásob, pohyb za zásobami nebude potřebný. Včely by ve tmě neměli
> plodovat ( začátek plodování se spouští prodlužování délky dne ). Tedy by
> měli mít minimální spotřebu zásob. Jsem zvědav, zda ve sklepě vydrží.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
> http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
>

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám se, že
> ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a členské
> příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu a on
> Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout cochcete a
> podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi odsavačem s přidáním matky.
Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v praktickém provedení mám mezery.
Konkrétně :
- Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
- V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
- V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k předčasnému opuštění klicky včelami.
Děkuji za radu.

Vazeny priteli Polasku.
Je zrejme, ze si vubec nedovedes predstanit objem prace. Ja jako predstavitel vcelaru pro Kralovehradecky kraj mam na starosti 5 OV a 63 ZO. Vubec si nedovedu predstavit vest sam celou jejich agendu. Pro jednoho cloveka to je zcela nezvladnutelny ukol a to jsme docela maly kraj, jsou i vetsi. Promin, omlouvam se. Opet si sednu pri cteni prispevku na ruce, zde se jedna o jine lobbi.
Hezky den Frantisek.


Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

On Tuesday 06 of May 2008 10:33:06 Zdeněk HB wrote:
> Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v
> nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi
> odsavačem s přidáním matky.
> Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v
> praktickém provedení mám mezery.
> Konkrétně :
> - Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?

ano, lze, je vsak pravdepodobne, ze rojivejsi bude i vylihla matka. Pokud
nemate zkusenosti, kupte si za cca 50 kc otevreny matecnik.

> - V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe
> umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.

pokud tam nebude jina matka (matecnik) , je skolkovani zbytecne.

> - V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika
> včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k
> předčasnému opuštění klicky včelami.
> Děkuji za radu.

budou je krmit ostatni vcely pres pletivo - stejne by ale krmily i samotnou
matku.

honza

A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na jiných stanovištích by jste měl 75 Kg

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak to vid?m j?...
> Datum: 06.5.2008 08:10:03
> ----------------------------------------
> Tichý:>Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.<
> .........
>
> Mám velkou představivost. Můžete více charakterizovat a rozvést Váš názor
> na hromadění včelstev?
>
> Je to jako bych řekl, že hromadění lidí - včelařů, také není ekonomické,
> ale je tomu právě naopak! U kočování, které se Vám líbí je tomu také. Skoro
> to vypadá, že spíše je trnem v oku jsou samotné velké chovy, kde hromadění
> jsou na určitých výšších.
>
>
>

Já to zase vidím tak, že ty jsi v životě nikdy nějakou agendu neviděl ani z rychlíku.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Tuesday, May 06, 2008 9:50 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jak to vidím já...

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám
> se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a
> členské příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu
> a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout
> cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

No, doba, kdy jeden úředník dohromady s jednou písařkou na psacím stroji
vyprodukovali za den 5 dopisů a to pracovali opravdu intenzívně, jindy to
byly třebas jen dva dopisy denně je dávno pryč. Dneska těch 5 dopisů musí
vyprodukovat jedna pracovní administrativní síla s počítačem za 20 - 30
minut, jinak prostě není na trhu pracovních sil konkurenceschopná. Zájmová
organizace s podobnou velikostí jako ČSV, pokud jakýmkoliv způsobem
nezredukuje potřebné náklady na organizaci, nebude taky konkurenceschopná.
Je jedno, jak tou dělá, jestli zachová stávající množství administrace a
převede ji třeba na počítače, takže funkcionáři základních organizací budou
veškerou administraci dělat do nějaké síťové aplikace, jejíž centrum bude na
ústředí ČSV, což při počtu cca 60 tisíc včelařů je pro dnešní počítačové
databáze a internet směšná velikost nebo jestli radikálně omezí množství
administrace, aby to pro dobrovolné funcionáře bylo snadno zvládnutelné a
nebylo to pro ně neplacená otročina. Každopádně doba, kdy byli lidi běžně
ochotni hodiny denně pracovat jako neplacení funkcionáři, protože jiná
alternativa byly jen hospody, práce na zahradě nebo jiné zájmové kroužky je
dávno pryč. Pokud někdo má v dnešní době ty hodiny denně kvalitně pracovat,
musí být zaplacen, jinak prostě nebude pracovat kvalitně nebo bude výjimku
za kterou nebude sehnatelná náhrada.
Objem práce na kraji neznám, ale aspoň co se týká agendy, dozajista se dá
oproti době psacích strojů mnohonásobně urychlit, když se na to půjde
správným způsobem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 10:29 AM
Subject: RE: Jak to vidím já...



Vazeny priteli Polasku.
Je zrejme, ze si vubec nedovedes predstanit objem prace. Ja jako
predstavitel vcelaru pro Kralovehradecky kraj mam na starosti 5 OV a 63 ZO.
Vubec si nedovedu predstavit vest sam celou jejich agendu. Pro jednoho
cloveka to je zcela nezvladnutelny ukol a to jsme docela maly kraj, jsou i
vetsi. Promin, omlouvam se. Opet si sednu pri cteni prispevku na ruce, zde
se jedna o jine lobbi.
Hezky den Frantisek.


Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

Pro malý počet včelstev je podle mně školkování, klícky a podobné speciální
nářadí vcelku zbytečné. Pokud se ve včelstvu objeví v květnu rojové
matečníky, vytvoří se z plástu s matečníky plus z 1 - 2 dalších plástů s
plodem a bez matky do nového nastavku někde vedle oddělek. Pokud se matka
při proletu neztratí, což u nastavku s odělkem daného bokem od ostatních úlů
a odlišeného nějakým orientačním bodem by byla zvlášť velká smůla, s oddělku
prakticky s jistotou vyroste do srpna včelstvo, stačí jen přidávat nastavky
a rámky a hlídat minimální snůšku.. Klícky a jiné pomůcky pro školkování a
chov matek atd jsou spíše pro včelaře s větším počtem včelstev 5 - 10 - 20
včelstev. Kdo má málo včelstev, ani se nestačí na malém počtu chovaných
matek s těmi speciálními hejblaty naučit správně a bez chyb pracovat, jednou
se chov povede, dvakrát nepovede a hejblata potom končí obvykle někde v
šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk HB" <sommer.z/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 10:33 AM
Subject: kolkování


> Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v
> nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi
> odsavačem s přidáním matky.
> Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v
> praktickém provedení mám mezery.
> Konkrétně :
> - Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
> - V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe
> umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
> - V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika
> včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k
> předčasnému opuštění klicky včelami.
> Děkuji za radu.
>
>
>
>

Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 11:31 AM
Subject: RE: Jak to vidím já...


Já to zase vidím tak, že ty jsi v životě nikdy nějakou agendu neviděl ani z
rychlíku.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Tuesday, May 06, 2008 9:50 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jak to vidím já...

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám
> se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a
> členské příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu
> a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout
> cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

(emailem):>A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na jiných stanovištích by jste měl 75 Kg<
..........

Neodpověděl jste mi.

Jen píšete nějaké otázky a téze o převčelení a hromadění u jedné ze skupin chovatelů - velkochovů. Hromadění názoru tohoto typu je škodlivé a může přerůst v chrakteristickou škodu, kterou potkalo včelaře, jestli se kolébají ve svých představách např. o VD! Škoda je potom pravidelná, horší a kolektivní a předchází ji vždy takové - řečeno téze o ničem. Já jsem skutečný a převčelení z mého působení nehrozí, protože není ani možné. Domnívám se, že umím plánovat a provádět svůj chov na normální a ne na fantazijní úrovni.

Mám od během měsíce dubna - letos o tři trvalá stanoviště navíc a typněte si, jestli si je někdo objednal. Ne. Všechna stanoviště mám trvalá a musel jsem je osobně vyběhat a pokud by se stala taková nepředpokládaná situace a byla by vznesena objednávka a možnost zřízení dalšího nového stanoviště v mém pásmu (2/3 okresu Břeclav - což je docela dost OÚ a MÚ ) klidně je zřídím jako trvalá. Stanoviště totiž mají sice své nevýhody, ale jestli se standardně osvědčí, je dále udržováno. Tak se stane vždy a jen kvůli opylení hospodářských rostlin a ne zvůle nějkého zastupitelstva s volně rostoucími rostlinami. :-))

Má trvalá stanoviště včelstev zdaleka nemají průměrný výnos 75 kg a ani takový výnos nechci.

Mám sousedy s kočovnými vozy, kteří převáží včelstva a oups, nemají nyní buď včely nebo mají vypálené vozy po opatřeních na mor. To se jim ten výnos pěkně totiž Vážený pane krátí. Kočování je momentálně nevýhodné už nějakou delší dobu. Proto- protože výnosy se počítají u mých trvalých stanovišť dlouhodobě (průřez alespoň 5-ti sezon) a ne nějakých buchlých 75 kg za nějakou sezonu.

Bez hypotéz o objednávkách. Žádný OÚ si včely nikdy neobjedná, leda, že by byl sám pěstitelem hospodářských rostlin!

Takže mi odpovězte, nebo, viděl jste někde velkochovy, kde se hromadí ve velkém včely?