Archiv Včelařské konference

Samotné příčiny rojení a zejména k zamezení rojení jsou známe asi tři. Š.

Jozef, toto všetko autori štúdii dokonale rozobrali a dá sa povedať, že "príčiny" sa v žiadnom prípade nepotvrdili, s čím podľa mojich skúseností stotožňujem. Príčiny jednoducho neexistujú, lebo život na náhode (a to všetko je vo včelstvo ako náhoda) neexistuje, ano ostatné tvorstve na zemuguli nemá rozmnožovanie založené na nejakej pofidérnej náhode. A to všetko, čo sa roky prezentuje na stránkach včelárskej odbornej tlače sú len nejaké náhody, ktoréby mali zaistiť dlhobo život živočíšnych foriem.
Npr. stiesnené pomery v malých úľov, ale včelstvo je tak prispôsobivé, že dokáže žiť tak isto v malých priestorov z hľadiska človeka, ako vo veľkých, ale rozmnožuje sa rovknako rojením ako v podmienkach voľne žijúcich včelstiev na vetvách strom v trópoch. Rozdiel je len v tom, že roj z malého úľa má nižší počet jedincov, ako z úľa obrovských priestorov. Ja som išiel vyhovieť včelstvám a vytvoriť tie najlepšie podmienky, aby ich všľký priestor neiritoval k tejto forme rozmnožovania, poskytnutím až 6 debničiek úľa B 10 a oni ma nerešpektovali. Mohol by som napísať, že čím väčší priestor som včelám poskytol, tým sa viac rojili!?!.

Anton

Přesně tak, redukční ventil je nutný. My jsme tam měli tuším redukční ventil
z autogenu z kyslíkové lahve, tam by měl být podobný tlak jako v těch
vzduchových. (Pozor na acetylen, tam není v lahvích vysoký tlak a ventil je
proto nepoužitelný.) To všechno ale ukazují budíky na redukčním ventilu,
vstupní tlak v lahvi i výstupní tlak, co jde do přístroje. Je tam potom
návod, jak to dělat, podstata je, že se před našroubováním redukčního
ventilu tento zavře - nadstavi tam nulový výstupní tlak, po sešroubování
celé aparatury se redukční ventil pomalu otevírá a na výstupním budíku
redukčního ventilu musí pomalu a plynule stoupat výstupní tlak až do těch
cca 4 atmosfér. Pokud se ten tlak zvyšuje nějak skokově nebo po poklepání
na redukční ventil, je v něm nějaký problém a asi kvůli bezpečnosti bude
třeba ho vyměnit. Je to už ale pomalu 20 let, tak možná jsem něco zapomněl.
Redukční ventil se na láhev šroubuje, na redukční ventil jsme potom
šroubovali přímo několikametrovou hadici vyvíječe, dneska bude za redukčním
ventilem spíš nějaká rychlospojka. Závity se těsnily teflonovou páskou, ty
jsou dneska nejméně dva druhy, jedna levná hodně tenká a málo pevná, druhá
silnější a dražší. My jsme měli tu silnější, ta levná se musí citlivěji
nanášet a snadno se při šroubování shrnuje, když se jí tam dá příliš, nevím,
jestli by vůbec při těch 100 - 150 atmosférách těsnila. Taky ta dražší páska
šla po rozmontování obvykle ze závitu odvinout, ta levná by se musela odřít
třeba starým kartáčkem na zuby, ten je i jinak docela dobrý pro očištění
toho závitu před montáží. Pokud se s tím člověk nesetkal, je dobré si dát
nějakým technikem předvést, jak moc asi ten závit tou páskou omotat a jakou
silou respektive momentem ten redukční ventil na tu bombu zašroubovat.
Zamrznutí redukčního ventilu jsem nepozoroval, ono asi v tom stlačeném
vzduchu už žádná voda, co by mohla zmrznout, není, omezující bylo ochlazení
vlastní nádoby vyvíječe a námraza na ní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 6:53 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 -
4.
> Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat
redukce.
> Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a
předpokládám,
> že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje
stažené
> vodní páskou. R. S.

Antone! Můžem vzájemnou výměnou názorů popsat tuny papíru. Není však smysluplnější metodu LBV vyzkoušet v praxi? Vždyť stačí nasázet do několika včelstev stavební rámky a na podzim už můžem mluvit o prvních výsledcích? Tvoje námitky o obludných rozměrech apod?? Opět to potvrzuje moji teorii, že včelaři jsou dvojího druhu. První skupina považuje včelky za naprosto dementní druh a je třeba jim jejich život patřičně zorganizovat, samozřejmě podle těch nejsložitějšíc, nejlépe vlastních teorií. Tomu nasvědčuje i to, že dáme li včelám možnost volby, zastoupení poměru dělnice trubci volí naprosto nesprávně. Druhá skupina výrazně menší, uvažuje tak, že včelky se o sebe umí postarat daleko lépe a pro včelaře je lepší a hlavně výhodnější když se jim co nejvíc přizpůsobí. Trvalo mě to asi 20 let než jsem k tomu názoru došel i já. Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

Někdy mi připadá jako by si někteří myslely , že včelstvo donutíte větším počtem stavebních rámků vytvořit více trubčiny? Včelstvo se samo chová vyváženě a postaví jen tolik trubčiny kolik uzná samo za vhodné ostatní prostor vyplní dělničinou
Je však lepší mít trubčinu v celistvém rámku něž jak by samy přestavěly dělničinu kde se jim zachce
Velmi silná včelstva budou stavět trubčiny hodně a slabší méně. A s pohledu situace zamoření VD se dostáváme k otázce JSOU OPRAVDU VELMI SILNÁ VČELSTVA OPRAVDU PŘÍNOSEM?? ;-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 08:47:38
> ----------------------------------------
> Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně
> domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje
> samo včelstvo. R.S.
>
> Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii
> uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo
> váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy.
> V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie
> spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo
> dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD,
> pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa
> vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických
> prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.
>
> Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton
>
>
>

Dekuji za odpoved,

takze vyzkousim, snazim se, podobne jako jini, maximalne racionalizovat sve
male vcely hospodarstvi a ted jsem se jako zrouta casu zameril prave na
dratkovani a mezisteny.

Dekuji.
Honza

Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá ( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Opravdu by chtělo metodu nadbytku trubců nejprve vyzkoušet a potom vznášet závěry. Nejlepší by byl objektivní pokus provedený na nějaké včelařské výzkumné stanici. Co jsem zatím slyšel a četl, ti, kdo tuto metodu vyzkoušeli, nelitovali.

Už po kolikáté píšu, že k úspěšné eliminaci rojových nálad na minimum je potřeba, aby celá provozní metoda byla zaměřená proti rojení. Dostatek prostoru nestačí.

Protirojové desatero:
1/ Mladá plodná matka
3/ Nadbytek prostoru v úlu
4/ Odběr oddělku, příležitostné rozvolnění plodiště
5/ Neomezené plochy trubčiny
6/ Včasné vytáčení medu a odběr pylových plástů
7/ Dostatek zásob v úlu
8/ Zamezení přehřívání úlu
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Chov geneticky méně rojivých včel


Názory typu, že včelstvo se vždy zachová nepředvídatelně, jsou do jisté míry nepravdivé. Ve včelařství nikdy(!) neexistuje 100% jistota, s tím souhlasím. Vždy je pravděpodobnost, že jsme něco přehlédly, že podceníme situaci a podob. Ale to nevylučuje, že se ledacos dá s poměrně velkou pravděpodobností předvídat. Je to jen otázka množství teoretických znalostí a s nimi spojené praxe.

Účelem racionálního včelaření není včelaření podle přírody, ale jednoduché včelaření s maximální produktivitou práce. Podle přírody včelařit nelze. Z přírody si můžeme vzít jen inciraci, jak co nejefektivněji využít potenciál včelstev v náš prospěch.


S pozdravem...M. Václavek

( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Pri liečení včelstiev nič nebráni tomu, aby ste včely proti VD viedli úspešný boj takisto ako v hociktorom kultúrnom úli. Ja mám testovaciu podložku v pokusnom kláte, na ktorej zistím prirodzený spad, ale i po fumigácii. Takže, žiadny problém.
Zákaz chovať včely je chovať včely v nerozbernom diele z titulu moru plodu, v ktorom sa včelár nevie dostať k zaviečkovanému plodu a kontrolovať jeho kvalitu.
Čo včelár, to iný názor, ale voľná debata ani iná nemôže byť. Záver každej takejto diskusie je otvorený, nemá kto dať za všetkým tú povestnú správnu bodku, aby sme sa k problému nemuseli tak často vracať.
Nenašiel by sa ten správny arbiter, ktorého názor by sme prijali bez spochybňovania? Anton

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 11:27:16
> ----------------------------------------
> Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v
> nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je
> dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá (
> samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je
> kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )
>
>
>

Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5 je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

___________________________________________________________

Furt přirozenější něž plodové těleso celoročně udržované u dna úlu nacházející se stále ve stejném patře. V dutině plodové těleso vykonává pohyb v závislosti na množství a místě uložení zásob, s nimiž je stále v kontaktu.

O Dadantech tu můžu žvanit nekonečně dlouho. Stačí si ale jich několik pořídit a není li včelař slepý, už běbem rozvoje je mu jasné, co si včely o mezerách a spoustě dřeva v plodišti myslí. Také odpadají některé plodištní operace. To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

Na tomto odkazu se otevřou stránky "Pracovní společnost nástavkových včelařů
CZ" a položka "Varroa monitoring" je v menu na levé straně. Po otevření
položky je ještě potřeba odkliknout odkaz "celý článek". Odkaz mi funkuje na
IE6, Avant Browser i Mozilla Firefox.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2008 5:05 PM
Subject: stránky


Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5
je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na
www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste
na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3056 (20080426)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Anton to však nemyslíš vážne čo si tu napísal. Chceš povedať, že včely sú také sprosté, že sa sami zlikvidujú?! Pri nadbytku trúdích plástov budú aj včely chovať nadbytok trúdov, ale keď príde tá chvíľa, bude matka trúdie bunky obchádzať a nenakladie do nich vajíčka, resp. včely zrušia trúdí plod prípadne prestanú kŕmiť dospelé trúdy. Prírodu v tomto prípade neoklameš! Jedine vtedy by sa stalo keby to boli geneticky zmenené /mutované/ včely, aby sa chovom trúdov sami ničili!?

Za prvé, nepamätám sa kedy sme si potykali.
Za druhé, nevieš čítať, ja osobne si vôbec nemyslím, že včelstvo ako také bude ošetrovať trúdí plod,ja som reagoval na daný komentár a štúdiu LVB, kde to autori uvádzajú ako spôsob boja proti rojeniu včiel. Čiže tento považujem skôr za neprirodzený.
Za tretie, mám dojem, že čakáš len na to čo ja napíšem, aby si mohol zo zlosťou negatívne reagovať. Napíš niečo zmysluplné, aby sme to mohli zhodnotiť.

To už je přece desetiletí známý poznatek. Včelstvo si počet trubců samo v
určitých rozmezích reguluje. Když má málo trubců, vykouše třeba mezistěny a
postaví na nich trubčinu. Když má naopak hodně trubců, matka prostě nebude
zakládat trubčí buňky a včely je třeba zanesou sladinou. Množství trubčích
plástů ovlivňuje počet trubců tak o desítky procent. Když bude mít včelstvo
málo trubců, postaví si trubčinu na mezistěnách a vychová řekněme 60 - 80 %
trubců proti tomu, kdyby mělo dostatek trubčích plástů. Když se vyberou
trubčí plásty s plodem z jiných včelstev a naperou do jednoho úlu, nejmladší
trubčí plod přestanou včely ošetřovat a zhltnou ho a zbytek vychovají.
Přebytek trubců se potom rozletí do okolních úlů a ve včelstvu zůstane
řekněme 120 - 140 % trubců. Prostě ve včelstvu obvyklá pružná regulace.

R. Polášek

To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

_______________________________________________________________

Je to zajímavý a očekávaný efekt, že se matka vyhýbá nízkým nástavkům, když má k dispozici vysoké nástavky. Tento jev je velmi znatelný hlavně u slabých včeltev. Kompaktní plodové těleso se totiž lépe zahřívá.

U silných včeltev kompaktnost plodového tělesa, stejně jako úlová izolace, ztrácí na významu, protože silné včelstvo obsahuje kvanta včel nevyužitých pro výchovu plodu jako krmičky. Tyto včely se seskupují a vytváří obal chumáče včel, který při řádné tloušťce ( nad 10 cm ) dostatečně zastoupí uteplení, ale to je možné jen u silných včeltev. Tato včelstva si mohou dovolit plodovat přes více nízkých nástavků, neboť masa včel je rozestoupena přes několik nástavků. Pro ně by bylo velmi neefektivní soustředit plod jen do jednoho nástavku. Tyto včelstva vytvářejí protáhlé plodové plochy, přičemž využívají stoupání teplého vzduchu vzhůru...vytápějí především jen ve spodních nástavcích. Včelstvo si bez problému vytváří svoje mikroklima. Mezinástavková mezera jim nečiní žádnou překážku v rozvoji. Jde o úplně jinou situace než v Dadantech.

Dadanty jsou zřejmě pro slabá a střední včelstva v horších snůškových podmínkách nejlepšími úly, jaké existují. Pro velmi silná včelstva jsou naopak Dadanty to nejhorší, co může být.

Vysoký nástavkem jako takový brání vzniku velmi silných včeltev. Dosažení velmi silných včeltev u kraňky jednomatečným včelařením je umění, které vyžaduje nízkonástavkový úl. Když včelstva mají na výběr mezi vysokým a nízkým nástavkem, vyberou si vysoký. A stejně je tomu i v podletí, kdy včelstva přizpůsobí svojí sílou zpravidla spíše jednomu vysokému nástavku než více. V nízkonástavkových úlech je situace opačná. Jeden nízký nástavek je málo, včelstvu nic nezbývá, než aby vytvořilo chumáče přes více nástavků a to taky vyžaduje větší sílu. Včelstvo se přizpůsobuje celému prostoru úlu.

To je další vysvětlení, proč u pana Turčániho nevznikají silnější včelstva něž 1,5 kg ( cca 15 000 včel ), i když zimuje na 3 nástavcích míry B. Spolu s malými zásobami je výsledek nezvratný, i když v podletí připojí oddělek či vytvoří dvoumatečné včelstvo. Včelstvo se sílou přizpůsobí vysokému nástavku ( spočítejte si sami... na každý dm2 plástu počítejte 160 včel ...průměrná hustota odsednutí v plodišti za proletového dne...( nezapočítávaje krajní plásty! ) a zjistíte, že hodnoty sedí!!! )


S pozdravem...M. Václavek

Dobry den,

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?

Honza

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?
----------
Teď zrovna třídím souše. STavba divočiny jde včelám pomaleji než na mezistěně, ale rozhodně u svých včel nemohu tvrdit, že by včely nedostavovaly ke spodní loučce.
Velká část rámků co jsem teď měl v ruce a pokud si vzpomínám je dostavěná dolů. (15 i 24cm)

Ale s dostavováním k dolní loučce je to různé. Záleží na včelách, síle, rozvoji, možnosti stavět a taky umístění rámků, tedy jestli je pod nimi nástavek, plod, mřížka, atd.

Stavební taky drátkuji, jednak chci mít teď vše co nejednodnější - technologicky - rozehříváním vosku je víc práce a krámů, oproti jedné nabíječce a nemusím rámky třídit. Pokud neprdne drát.

Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.

Karel

Inspirovala me bleskovka. Diky za ni (za tu inspiraci). Manzelce jsem
zabavil
olejovou lampu, ze starych zasob jsem nasel o-krouzek a bleskovka je na
svete:
http://martin.olsak.net/vcely/bleskovka.jpg
(Nemaj to ty vcelarovy manzelky lehky ... :)

Martin

ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.

>(a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan
>s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby
>lije do spáry u mezistěny.

Vážení, včely se chovají při práci maximálně efektivně.Jen sleduji, jak jim práci znemožňujete.
Pokud Vás zajímá, jak vypadá silné včelstvo a co to přináší, pošlu obrázek /pohled na poslední rámek v úle přes sklo/. Ještě 4 dny pěkného počasí, celý poslední rámek zavíčkují a vytáčím.Adresu máte na webu Včelaření moderně.
B.V.

Koupím auto Škoda Felicia Pic-Up 1,3 LXI dvoumístné s nástavbou až nad kabinu. Děkuji za pomoc.
e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz

Inspirovala me bleskovka.
ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.
-----

No to se mi líbí, nikdy jsme nepochopil z nějaké pérovky v knize jak to funguje, ani za mých mladých let se neprodávala.
Jinak mě zase inspirovala ta lysohlávka, to by mohlo zvýšit odbyt medu a vytvářet na med návyk. Třeba by jsme objevili jinou kategorii zákazníků.:-))

Karel

Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Plásty se starými zásobami by už měly být pryč z úlu, s plodem použíty na
tvorbu oddělků, bez plodu třeba přidak oddělku nebo vytočené jako zdroj
invertovaného cukru jako případek do cukru při krmení nebo jako surovina pro
první medovinu..... Přidání medníku to záleží silně na síle včelstev a
používaném úlu, nedá se to rovnou bez zhlédnutí síly včelstev a odhadu
snůšky na místě poradit. Musí tam být dost včel a musí mít už pod horní
loučkou minimálně pár centimetrů silnou zavíčkovanou vrstvu jarního medu.
Dlouhodobá předpověď nesmí na další týden předpovídat ochlazení a trvalý
déšť, kdy by ty zásoby musely spotřebovávat což obvykle není. Zase ale když
se budou v dvouprostorovém úlu včely týden příliš tísnit, nasadí už teď na
rojovou náladu a za 2 - 3 týdny se začnou mezvladatelně rojit. Obecně pokud
nejsou příliš slabé, spíše už je čas je do medníku hodit, zvláště pokud v
doletu je řepka nebo hodně ovocných stromů nebo hodně luk s pampeliškami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 10:22 AM
Subject: Přidání medníku


> Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a
> řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely
> za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

______________________________________________________________

Pokud nasazený prostor včely neobsednou, může rozšíření včelstvo podchladit a přivodit omezení v rozvoje.

Pokud rozšíříte dolů, obavy z podchlazení nejsou na místě...teplý vzduch stoupá vzhůru. Včelstvo v závislosti na růstu, na snůšce, výšce nástavku a velikosti mezipatrové mezery postupně přejde do spodního patra. Až včelstvo dostatečně zesílí, vloží se u klasických dvouprostorových úlů mřížka. Matka se s plodovým plástem přemístí do spodního patra.


S pozdravem...M. Václavek

Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

.........
>vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů
Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.
…
Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel <

A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští zimu?

Když se uloží přes léto do sucha, spíše chladu a dále od sebe, v nastavku
pro 10 rámků třeba jen 6 plástů, tak do srpna vydrží. Cukerné zásoby v nich
většinou zkrystalují, takže jejich využití včelami bude o něco horší, ale ne
moc a měly by tvořit raději jen menší část zásob včelstva na zimu a plásty
by měly být označené, aby ty zásoby zase další rok nebyly uložené zase na
zimu. Z toho pohledu je pro využití takových zásob velice vhodné něco
takového jako komorování časně na jaře, kdy se zásoby odvíčkují a včelstvo
si podle potřeby pro ně chodí. U dvou prostorových úlů já zimuji v medníku,
potom je možné prostě plást se zásobami na jaře odvíčkovat a dát do plodiště
za okénko, včely ho postupně vyberou. Je to možné taky pro plásty vytažené
ze včelstva s "kousky" zavíčkovaných zásob, které je třeba vyčistit, udělat
i na podzim v říjnu a listopadu po fumigaci, včely ty plásty vyčistí a díky
poměrně nízké teplotě nebezpečí loupeže už není. Chci tím říct, že pokud se
tyto zásoby neuvažuje použít pro tvorbu oddělků, je lepší je nějakou metodou
dát vybrat na jaře včelstvům než je skladovat přes léto a dávat včelám zase
na zimu. Plásty uložené přes léto jsou sice napadány zavíječem, ale pokud v
nich není pyl a jsou dále od sebe, zavíječům to nesvědčí a jsou to jen
jednotlivé larvy, poškozeny jsou jen jednotlivé buňky a po přidání do
včelstva je to včelami rychle opraveno. U nastavků je pro tento účel
vyvinuta technologie, kdy se na jaře přehazují nastavky, takže staré zásoby
se ocitnou ve spodním nastavku a jsou na jaře postupně spotřebovávány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:53 PM
Subject: Re: Přidání medníku


> A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští
> zimu?

Tak jsem dělal úpravu plodiště, dal jsem tam 2 mezistěny a 2 prázdné souše a tři plásty se zimními zásobami dal ven, mohly by se případně dát tyto plásty třeba vyrojenému včelstvu? Na medník jsem je ještě nedával, dám je nejspíše ve středu.

Možná, že se ten zázrak nazývá "čistící pud včelstva". Ale opravdu - kdo ví
? :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se
stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové
patogeny? Kdo ví. _gp_

........

Nechci se hádat, ale zřejmě došlo k překlepu. Aby se zničily spory Nosemy, musí být plásty vystaveny 50 stupňům 24 hodin. Není to technicky u většího počtu plástů jednoduché řešení, hlavně větrák zlobí se zadíráním ložisek. Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?
Zdraví R. Stonjek

Stonjek:>Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?<
.........

Kolik to je nadměrné množství mezistěn? Sám mám v průměru ve včelstvu v tuto chvíly asi 6-7 ks mezistěn a do měsíce jich tam příjde minimálně o deset navíc. Z těch 6-8 mají 70% vystaveno 50% je plodových a zbytek - probíhá výstaba.

..

Není ředění principem zdravého chovu včel?

Výroba mezistěn, virózy, zvápenatění, nosema, mor, hniloba, (aspergilózu jsem ještě ani neviděl). V takových případech jde vždy o ředění a udržitelnost dobrého zdraví. Nebo se mýlím? A vkládat mezistěny se musí umět. Jinak je snaha marná.


PS:Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

Výzkumníci z university ve státu Montana objevili možné ošetření včelařského vybavení pomocí sterilizace.

Teplo ničí spory Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Pomocí techniky průtokové cytometrie měřící životaschopnost houbových spor N.ceranae odhalila Julie Elser v Cramer Lab, že ošetření spor horkem 50°C (122°F) po 90 minutách vede k 96% úmrtnosti spor. Podobné ošetření spor extrémním chladem životaschopnost spor N. ceranae neovlivnilo.Fascinovaný včelár.

Priatelia, skôr ako vynesieme ľudový súd nad touto metódou, skúsme jej uveriť, že je to naozaj tak.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
Ak je to tak, potom je možné, že spóry nozémy ak sú naozaj na teplo citlivé, je potom ošetrenie možné, V článku sa nehovorí len o ošetrení plástov, ale i o ostatného včelárskeho inventáru, ktorému ani vyššia teplota nuškodí, staršie drevené úle toho vydržia viac. Nakoniec nie je vylúčené, že hubovité patogény sú na teplo citlivé a už 50˚C ich zabíja.

Znovu tu platí, dvakrát meraj a raz strihaj, urobiť niekoľko pokusov: určite sa nájdu možnosti ako to odskúšať, prvým krokom by bolo dokázať prítomnosť spór a tieto vystaviť rôznemu teplu aj za cenu zničenia niekoľko zamorených plástov a následne ich otestovať na prítomnosť po tejto kúre. Je zbytočné tu donekonečna diskutovať, pretože záver názorov je aj tak nulový, ako pri všetkých diskusiách, každý účastník si stojí za svojimi, aj keď v sumáre nesprávnymi závermi. Je to zložité, ak včelár fumiguje včelstvo proti VD, výsledok vidí o pár hodín na podložke, spóry N.A. nie.

V realizácii ošetrenia stoviek plástov a pomôcok je to určitý problém, ale teplota 50˚C nie je až taká vysoká a dá sa dosiahnuť npr. vo fóliovníku, ktorý by mal odizolovanú podlahu npr. polystyrénom. Spolu s primeraním vetraním je to reálne. Jedného času som meral teplotu v slnečnom tavidle (voskotopke) až 136˚C, rozpúšťali sa medzerníky na rámikoch z umelej hmoty. Anton

:::původní dotaz:::
jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ?
:::

Myslím si, že včely nedostavují trubčinu ve stavebním rámku až ke spodní loučce pokud mají dostatek jiného prostoru, kde ji stavět (třeba další stavební rámek). Když jim prostor dojde, dostaví ji až dolů.
Ale je to bez záruky, jen domněnka...
----------

:::KaJi:::
Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.
:::

Jen na okraj: stavební rámky dáváme do úlu zcela holé, bez nalepeného pásku mezistěny či tak něčeho. A vůbec s tím není problém - včely vystaví buňky přesně uprostřed horní loučky (ve 100 % případů!).
Většinou začnou dvěma srdíčky, která postupem času spojí. Asi aby mohly zaměstnat dvě pracovní čety stavěček :-)

Priatelia, v dňoch 9-11.5.2008 sa uskutoční na Teplom Vrchu (okr. Rim. Sobota) Škola nadstavkového včelárenia. Účastnći si budú môcť porovnať svoju technológiu včelárenia s technológiou včelárenia v nadstavkoch, v nedľu bude zájazd do L.Hrádku, kde bude prezentovaný chovmatiek, šľachtenie a podľa počasia aj inseminácia.
Všetky info na www.n-vcelari.sk, prípadne mailom info /at/ n-vcelari.sk

Já jsem si dobu 24 hodin nevymyslel. Je to také výplod jiných výzkumníků, stačí si přečíst Včelařství a uvádí se již dlouho, určitě 30 let. Takže je to tvrzení proti tvrzení. Kdyby ale zkrácená doba fungovala, tak skleník nebo foliák je výborný nápad a v něm lze dobu expozice na 4 - 6 hodin v opohodě natáhnout, Gustav mě překvapil! Je o něm známo, alespoň to dříve tvrdil, že má kolem 400 včelstev. Má li teď v úle 7 mezistěn a přihodí li dalších 10 ať počítám jak počítám, celkem je to necelých 7 000 plástů, protože i odělku se dá něco vystavět. Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.
Zdraví R. Stonjek

R. Stonjek:>Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.<

.......

To je tak překvapující číslo?

Jaký si má vytvořit "každý", názor podle Tebe na takovou obměnu, abych věděl co dělám případně špatně! Tvé rady jsou nevkládat mezistěny do včelstva? Nebo kolik tam vkládáš do svých Dadantů? Vysvětli mi to.

Ať si můžeme udělat obrázek jak se v Dadantech obměnuje u R.Stonjeka dílo.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
------
Nejsem si jist kde, ale myslím že i v MV to bylo publikované. Prý to překvapilo i vědce, že to je houba:-)

No na věci to v podstatě nic nemění.

Otázka je, jestli častá obměna díla napomůže prevenci.
A pak zbývá se dohodnout, kolik by se tak mělo obměnit díla za rok. Zatím vidím velký rozptyl hodnot :-)
Karel

Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

Máte pravdu....být funkcionářem základní organizace ČSV musí být opravdu nezavíděníhodné :-)
To samé mě napadlo, když jsem otevřel časopis včelářství :-)))
Tom.

Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... .

Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek

... chlapi...

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 28, 2008 4:55 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


> Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a
> včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24
> hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv
> diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci
> dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek
>

Stonjek:>Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek<
.......

Takže nic? Kolik kg nacpeš za rok mezistěn do včelstva? Postupy vkládání mne moc nezajímají, jsou mi známy, jsou velmi podobné úl od úlu. A nezatahuj tu své výmysly otom, že jsem invalidní důchodce. To jsi si mě sakra spletl s někým jiným. :-) Ale sranda musí být.

Do vyzimovaného včelstva v průměru, se musí dodat minimálně kg mezistěn a s chovem v pásmu moru zákonitě o něco více. Jinak by jsi v prvním případě zákonitě ani nedokázal třetinu díla za rok obnovit.

Váhové propočty u válcovanýcch a u litých mezistěn se dají vyvodit stejným koeficientem a nemusím si vůbec vymýšlet a smýšlet, abych poznal, že o včelaření se p. R. Stonjek musí ještě ledacos dozvědět. U balení bych pohořel určitě zase já. ;-)

"Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... ."
---------------------------------------------------------
Já sice nejsem Janíček. Také vím, že ČSV za to nemůže. Dělá za současného stavu opravdu co může. A za tu snahu jí dík. Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. Když jsem před třičtvrtě rokem odcházel z administrativy do důchodu, zcela bláhově jsem si myslel, že všemu byrokratickému blbákovu je konec. Není. Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře. Kde vzít finanční prostředky na stále se rozrůstající úřad? Mohl bych v lamentacích pokračovat. Je to však zbytečné. Nyní vidím jak jsem se mýlil, když jsem si myslel že největší hrozbou pro včelařství je varroáza nebo mor včelího plodu. Není. Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.
Pepča

Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost.

______________________________________________________________

Při zpracování mezistěn by se měli veškeré choroboplodné zárodky zničit. Takže mezistěny by měli být sterilní.

Odmněnou díla se ze včelstva odstaňují případní původci nemocí a tím se snižuje jejich množství ve včeltvu. Při jejich snížení pod určitou mez už nevyvolávají klinické příznaky, protože je jich malý počet na zahubení daného jedince včelstva.


S pozdravem...M. Václavek

Vazeny priteli, sice nevim ktereho Frantiska oslovujes, ale vzhledem k tomu, ze jsem Frantisek vyslovuji s tvym prispevkem plny souhlas. Administrace kolem vcel narusta do takovych rozmeru, ze funkcionari ZO,OV, ale i samotni vcelari zacinaji byt natolik otraveni, ze to v brzke dobe nemusi dopadnout dobre. Oni jsou administrace nepovinne na ktere se muzeme ....., ale pak jsou jeste povinne, registrace vcel statni, obecni urady, leceni aj. a tam se te administrative nevyhne nikdo. Tak Frantiskove vyslovte vsichni svuj nazor a hlavne navrhnete opatreni. Treba si to precte nekdo kdo ma vliv ta opatreni prosadit, pokud budou ovsem rozumna.
Frantisek


Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o
dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude
toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký
problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po
všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým
včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a
následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu
profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné
situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

::: Pepča :::

Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. ... Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. ... A opět nové a nové povinnosti. ... Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.

-----------------------

Jenže tak je to obecně všude v neziskovém sektoru, kde jsou dotace...!
Ba ještě hůř - po dobrovolných (neplacených) funkcionářích jsou vyžadovány povinná školení a zkoušky, jinak nejenže nejsou dotace pro danou organizaci, ale mohou být i právní problémy (píši o oblasti volného času dětí a mládeže - tábory apod.). A tito lidé z toho (z dotací i z činnosti samotné) nemají ani korunu - v lepším případě nula z nuly pojde (proplatí se jim náklady).

Včelaři mohou prodat svůj med = vytvořit zisk. Leckdy nemalý. Takže brečet kvůli pár formulářům, které mi umožní získat 50% slevu na vybavení není asi zcela na místě...

Má-li z toho někdo z organizace více práce, nebylo by od věci poskytnout mu odměnu (finanční - ne v medu...). Z peněz těch, pro které "papíry" zpracovává = členů ZO. I na toto je návod ve Včelařství...
Buď si o ni může říct sám anebo mu ji mohou nabídnout Ti, kteří tady nejvíc nadávají...

JD

Ještě jednou díky všem za praktické rady.

"funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře".
-----------------------------------------------------------
Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča

Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie prejdem na B10.

Dakujem

Já bych řekl matku a tak 2/3 včel setřepat smykem do rojáku a vytvořit tak
asi kilový roj. Roj fumigovat s rojákem zabaleným na tu dobu v igelitu a
včely druhý den usadit na mezistěny. případně je trochu přikrmit a usadit
třetí den. V původním úlu počkat, až se matka vylíhne a oplodní, a začne
klást, včely zase setřepat, fumigpvat a usadit na mezistěny jako druhý roj.
V původním úlu zůstanou plásty s medem a s vajíčky, což není problém
vytočit. Případně pokud má ten včelař další včelstva, může se setřepat celé
včelstvo a plásty s plodem přidat zbývajícím včelstvům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <elektromont/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 29, 2008 3:02 PM


> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem

Nekočuji, ale jak to je s přesunem včel? Od loňska jsem přišel o dvoje včelstva, teď po prohlídce je další bez matky. Jenže je nejsilnější ze všech, navíc nosí jak o život. Chci ho zachránit, jenže jak zjišťuji, sehnat oddělek je téměř výhra v loterii. No, nakonec se mi to povedlo. Musím mít nějaké povolení od veteriny k převozu? Jak je to vlastně s posíláním matek z druhého konce republiky?

B 10 je jistě větší půdorys jak Čechoslovák B to dej dospodu a na něj nástavky Čechoslováku Matku sklepni dolů a pokračuj jako obvykle po vytočení medu Čechoslováky zrušíš
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <elektromont/=/orava.sk>
> Předmět:
> Datum: 29.4.2008 15:02:40
> ----------------------------------------
> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem
>
>
>

Dle § 6 veterinárního zákona platí, že přesun včelstev mimo kraj je podmíněn vydáním veterinárního osvědčení od Státní veterinární správy ČR. Nově je však nutné toto osvědčení mít i k přesunům v rámci kraje. Toto neplatí, jedná-li se o přesun v rámci stanovišť jednocho chovatele. To samé platí i pro přesun matek z druhé části republiky.

Za ID se omlouvám, asi jsem to popletl. Co se týče počtu mezistěn u Dadantů, vždy je něco za něco. Velkým množstvím vystavěných mezistěn Dadant skutečně nevyniká. Ale v medníkách má panenské plásty a 6 stavebních rámků v plodišti a pod, takže včelky ke stavbě mají prostor. Mojí prioritou jsou vysoké výnosy medu a pouze pro ně včelařím, počet vystavěných mezistěn mě nijak nezajímá, tříletou obnovu plodiště zvládnu, ale s odřenýma ušima. Teď zavedením met. LBV to bude horší, ale nejdřív ji musím vyzkoušet, jestli funguje a když ano budu to dále řešit. Když tuto metodu pečlivě nevyzkouším, budu o ní jen pouze trapně pindat. Jinak vše o Dadantech najdete v minulkých ročnících Včelařství, kde Ing. Řeháček vše popsal s vyčerpávajícím způsobem. Tak proč to neustále opakovat. Zavedením Dadantů jsem rozhodně neudělal chybu. Mám teď výnosy o kterých se mi dříve pouze zdálo, pracnost výrazně snížená. K tomu jsem dospěl vlastními pokusy ne nějakým teoretizováním u PC. Stály mě spoustu času a peněz a vzhledem k jistotě kterou teď mám toho vůbec nelituji.
Zdraví R. Stonjek

Nevidím to ani černě ani růžově. Funkce nikdo nechce dělat, v naší ZO cybí obsadit asi 4 a tak to pytlíkujem, jak se dá. S dotací D1 není velký problém, roky se už dělá stejně a dobrým pomocníkem, byť s mnoha nedostatky je program evidence ZO. Včelařů žádajících o jiné dotace kromě ZO není mnoho a administrativu musí zvl. hlavně oni a hlavně musí investovat. Hlavní problém ale bude i nadále zdravotní stav našich včelstev, kdy nadř. orgány si libují ve vydávání prapodivných vyhlášek a neuvědomují si, že problém je trochu jinde. Dal by se charakterizovat tak, že na to co nás čeká,jsme dost mizerně připraveni a žádné stohy popsaného papíru nás neochrání. Nová veterinární vyhláška, která ještě ani ve Včelařství nevyšla zopakovala pouze zásady správného léčení včelstev doplněné pouze o některé drobné změny, nic víc. To by měl znát v podstatě každý včelař a již alespoň část z toho měl aplikovat u svých včelstev. Takže budem muset sehnat nějaké dobrovolníky, kteří se monitoringu ujmou. Už je vidím jak se houfně hlásí a na tu velkou zodpovědnost se těší. Již letos možná pečlivějším monitoringem zjistíme,že je potřeba léčit už v červnu zvl. v teplejších oblastech a na slunných stanovištích. Běžně se poslední med vytáčí kolem 20. 7, někde ještě později, takže na léčení máme pouze Formidol, který spodem funguje nic moc a horem je neskutečně pracný a aplikace u některých úlů značně složitá. Potřebujem tedy léčiva účinná, levná s jednoduchou a rychlou aplikací. Žel máme jenom levná a účinná. O tom ostatním si můžem nechat jen zdát. To samé platí i o fumigaci., která by také šla provádět jinak, rychleji a jednodušeji. Myslím, že výzkumák, kromě dobré modernizace aerosolovacího přistroje docela slušně zaspal. Také ve Včelařství jsme od informací jak se léčí venku hlavně v EU moderně a rychle odstaveni. Takže nebýt MV a OP docela slušná doba temna. Proč mám doma na koleně šmudlat nějaký odpařovač KM s málopracným doplňováním a se mnou spousta dalších včelařů vyvíjet vlastní řešení, proč na zařízení z EU např. vyvíječ Fuerto nemůžu žádat o dotaci atd. atd. Prostě nastanou těžké roky a zřejmě ten loňský byl jen takovou předehrou. Jestli máme jen trochu uspět tak s novými vyhláškami a dalšími funkcionáři to jinak ani nemúže být. Zdraví R. Stonjek

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Rekl bych, ze je to bezne - je to jen laicky pohled dle mych zkusenosti, protoze jinak bych byl taky alergik :-)

Ke vcelam chodim tak 5let, vcelarim 4tou sezonu a ze zacatku jsem mel otoky take 3 dny.

Dnes kdyz dostanu zihadlo tak otok je maly a druhy den uz nevim, ze jsem zihadlo dostal. Zalezi tak kam to clovek dostane, oblicej byva nejhorsi :-) Pomaha mi ocet, kdyz vim ze se budu druhy den nekde vystavovat na verejnosti, bezim si zasah do obliceje zaoctovat :-))

T.H.

> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

Pro nevčelaře to je běžný otok. V obličeji jsou měkké tkáně, které takto reagují. Všimni si: Při úderu do tváře (např. pěstí či při pádu) zmodrá okolí oka (lidově monokl), přestože tato tkáň nebyla zasažena. Podobně reaguje tkáň na včelí bodnutí na zápěstí, méně citlivá tkáň je na nohou. Při práci se včelami by měla být používána kukla (či závoj). Žihadlům se včelař nevyhne, ale časem získá jakousi imunitu a otoky se přestanou tvořit. A to ani v obličeji, který si stále chrání. Mimochodem - pokud žihadlo zasáhne přímo oční bulvu, znamená to ztrátu oka bez ohledu na to, zda to je začátečník či superodolný strarý praktik.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jitka
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:37 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Alergie na včelí bodnutí

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Na každý přesun včel musí být veterinární povolení. To vydává Veterinární správa /ne soukromý veterinární lékař/. Ten kdo včely prodává, případně je přesuvá musí mít vyšetření na původce moru včelího plodu. Vyšetření běžně provádí Výzkumný ústav z měli. Všichní komerční chovatelé matek mají vyšetření na původce moru plodu. Toto vyšetření musí být z měli letošní zimy.
Pokud nemáte v současné době vyšetření z měli, lze to dělat jiným způsobem, ale je nutné se předem na způsobu domluvit s tím kdo bude toto vyšetření provádět.
Přesun bez veterinarního povolení je posuzován podle veterinárního zákona podle § 71 odst. l písm. c) možnou pokutou až 50.000.- Kč a u podnikatelů až do výše dvou milionů.

U mně to bylo přesně tak. Dokonce si pamatuji, že asi dvakrát, když jsem
dostal jako dítě žihadlo do čela nad oko, z třídenního otoku jsem asi jeden
den na to oko vůbec neviděl, tak byl otok velký. Žihadlo do dlaně nebo prstu
znamenalo nejméně dva dny ruku jako nafouklou gumovou rukavici. Asi by se
tehdy vyplatily nějaké prostředky, které omezují otok. Zlomilo se to první
2 - 4 roky, jak jsem začal pravidelně pracovat ve včelách a dostávat
žihadla. Nyní po žihadlu buď otok není vůbec, připadá mi, že jed je
zlikvidován do pár milimetrů daleko od místa bodnutí a dále se prostě
nedostane. Někdy mírný otok je, vznikne do asi hodiny a potom znatelně
každou hodinu mizí. V současné době, když pracuji obvykle ve včelách bez
rukavic, zaznamenávám, že to velice často odnesou malíčky na rukách, poměrně
běžně do nich schytnu 2 - 3 žihadla, zatímco do jiných prstů ani ne. Malíček
potom docela slušně oteče, druhý den otok skoro není a v malíčku trne.
Co se týká prostředkům proti otokům, kdesi jsem si přečetl, že vykouřená
cigareta neboli nikotýn v ní způsobuje silné stažení cév. Napadlo mě, že tím
by se po včelím bodnutí mohlo omezit rozlévání jedu cévními vlásečnicemi do
okolí a tím zmenšit otok a kdysi jsem to nějakou dobu zkoušel. Myslím, že to
funguje, jenomže vzhledem k tomu, že nikotýn to je droga je to omezeno jen
na nějaké krizové případy, kdy je třeba za každou cenu zamezit otoku.
Nefunguje to taky na kuřáky, ti jsou na nikotýn zvyklí. Dneska by se mohlo
využít nikotýnových náplastí, nevím ale , jestli se nikotýn přes kůži uvolní
do krve dostatečně rychle oproti cigaretě, nevím, tyto věci jsou už mimo
mně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:52 AM
Subject: Re:Alergie na v?el? bodnut?


Rekl bych, ze je to bezne - je to jen laicky pohled dle mych zkusenosti,
protoze jinak bych byl taky alergik :-)

Ke vcelam chodim tak 5let, vcelarim 4tou sezonu a ze zacatku jsem mel otoky
take 3 dny.

Dnes kdyz dostanu zihadlo tak otok je maly a druhy den uz nevim, ze jsem
zihadlo dostal. Zalezi tak kam to clovek dostane, oblicej byva nejhorsi :-)
Pomaha mi ocet, kdyz vim ze se budu druhy den nekde vystavovat na
verejnosti, bezim si zasah do obliceje zaoctovat :-))

T.H.

> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

Běžné otoky dosahují i dvou dlaní dospělého člověka alergie se projevují stíženým dýcháním , rozměrnějšími otoky, někdy malátností, nebo otoky na úplně jiné části těla. ALE PRO KAŽDÝ PŘÍPAD JE DOBRÉ MÍT DOMA NĚJAKÁ ANTIALERGIKA . Já mám doma Lotanax a rozpustné kalciové tablety

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka <jcajkova/=/csas.cz>
> Předmět: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 30.4.2008 08:37:43
> ----------------------------------------
> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

3 dny je normální stav, alergik by být neměl. V sobotu jsem dostal žihadýlko do tváře a jen to trosku nateklo, ale večer už jsem o ničem nevěděl, za to na ruce jsem to měl nateklé ty 3 dny.

:::Pepča:::

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů.

Kdo to má při tom věkovém průměru dělat?
Ze ZO přesunout maximum agendy na krajské organizace (z důvodu kopírování struktury státní správy a samosprávy) - zde mít jednoho až dva placené pracovníky - profesionály na plný úvazek. Snížit význam, zatížení a případně i počet ZO (sloučení). Co nejvíce jim odebrat administrativu.
(Uvedený systém funguje a je oveřen v "dětských" organizacích - taktéž musely přejít z "okresní" struktury na "krajskou". Placení krajští tajemnící se více než osvědčili (dělají "rutinní" administrativu). To, zda chtějí mít základní článek (obdoba ZO u včelařů) závisí na nadšení - není-li, dochází ke slučování či rušení.)

Kde vzít mladé a studované funkcionáře?
Vypsat regulérní výběrové řízení na jednoho až dva placené pracovníky na kraj - není nezbytné, aby to byli včelař, hlavně musí mít organizační a komunikativní schopnosti, znalost práce s počítačem, ... Znalost oboru se naučí snáz než být důsledný, organizačně schopný a flexibilní. Vybrat z došlých přihlášek. Zkušební doba je 3 měsíce ze zákona, první smlouvu sepsat na rok, prodloužit po osvědčení nebo vypsat nové výběrové řízení. Důsledně kontrolovat výkon práce. Nedat jim moc rozhodovat o jiných, nýbrž pouhou administrativu.


Základem je porozhlédnout se, jak to funguje v jiných obdobných organizacích (celorepublikové, s místními složkami, pracujícími s dobrovolníky, ...). Porovnat různé systémy, vymyslet vhodnou strukturu s přihlédnutím ke včelařským specifikům, tu pak aplikovat. Třeba zkušebně v jednom kraji, posléze celorepublikově.
Nebát se začít lidi platit za práci, kterou dělají pro ostatní. Zvlášť když je víc než zjevné, že na dobrovolné bázi je to dlouhodobě neudržitelné. Umožní to výběr schopných oproti systému, kdy to dělá ten, který se nechá k funkci přemluvit...

Mimochodem - tento proces asi není nezbytné inciovat - spustí se sám poté, co stávající funkcionáři funkce "položí" a v ZO (OV) se nikdo jiný nenajde. Začne to slučováním ZO, postupnou profesionalizací pracovníků a následným "zeštíhlovaním" a zefektivňováním struktury.

Ale jak jsem napsal na začátku - je to jen můj osobní názor. Nehodlám jej nijak prosazovat - myslím si, že k vhodnému (rozuměj efektivnímu a udržitelnému zárověň) řešení se dospěje časem samo - stačí počkat. Výsledek může být i jiný, než předjímám.
Taktéž nemá smysl rouzpoutávat diskuse, není-li vůle vyvodit z nich důsledky.

Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...

Oznamuji konferenci, že naše ZO Příbram se zůčastní na průmyslové výstavě v Příbrami. Výstava bude probíhat ve dnech 23 - 25. května v prostoru zimního stadionu v Příbrami. Zveme všechny včelaře, zvláště př. Kozlíka, který mi vyčetl, že posledně jsem výstavu ohlásil pozdě. K vidění bude panel s živými včelami a včelařské výpěstky.

Vyvářím teď větší množství plástů a v některých je pyl, kterého je mi líto. Jaké máte zkušenosti s jeho dobýváním. Kdysi jsem si koupil na to takové pístové udělátko, s kterým to prakticky moc nejde, protože se zalepuje. Mě se nejvíc osvědčil malý háček s 1,5 anticoro elektrody s nepatrným zobáčkem, ale že by to šlo nějak rychle, to ani náhodou. Nevíte o něčem lepším?? Zdraví R. Stonjek

"Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:
Ze ZO přesunout maximum agendy na krajské organizace (z důvodu kopírování struktury státní správy a samosprávy) - zde mít jednoho až dva placené pracovníky - profesionály na plný úvazek. Snížit význam, zatížení a případně i počet ZO (sloučení). Co nejvíce jim odebrat administrativu".
JD
----------------------------------------------------------
Vážený příteli,
Tvůj názor má hlavu i patu. Myslím, že toto je ta správná cesta. Pokusím se v našem kraji získat přívržence.
Pepča

R.Stonjek:>Nevíte o něčem lepším??<
.......

Řekl bych, že pergy jsou v medu stejně težké až těžší než vosk, který vyplave napovrch. Zmrazit, v mlýnku na jablka(ježkovité dva válce) pomlet a naložit do medu, promíchat. Potom odseparovat (sškrábnout) vosk a košilky a potom nechat odkapat med. Jen teoreticky. Prakticky nato nemám čas a ani odbyt. Možná kdyby byl normální odbyt - výkup...

Já myslím, že v dnešní době se nedá nějak zeštíhlit a zefektivnit řízení
základních organizací bez využívání počítače a internetu. Moje zkušenosti se
"staříky" ve vedení jsou totiž zoufalé. Seznamy včelstev k dotacím od jen 70
včelařů by chtěli aspoň 14 dní předem, než je musí odevzdat, protože by je
prý "nestihli" zpracovat. Pro jistotu je sbírají o měsíc dříve. Domlouvat
něco s řadovými včelaři nechtějí, telefon už dávno není zadarmo, jak to bylo
kdysi, když seděli u fabrických telefonů a obvolávali včelaře z nich.
Internet nepoužívají vůbec. Když chtějí něco oznámit řadovým členům, sezvou
důvěrníky na schůzi, rozdají lístečky a důvěrníci objíždějí jednotlivé
včelaře. Jak to dělají s lidmi, kteří často nejsou doma, to nevím. Že to těm
důvěrníkům zabere obrovskou spoustu času, je jasné. Seznamy vyplácených
dotací na schůzi mají pečlivě vytištěny dopředu, když oznámím, že třeba mám
o včelstvo méně a chci o to méně, počítají to ručně, div že ne ještě sčotem
nebo logaritmickým pravítkem a mají při tom řečí, že by to vydalo na jedny
hlavní televizní noviny. Cokoliv zorganizovat, propočítat, vyplatit 70
včelařům je obrovský problém, člověk by řekl, že večer přijdou ze schůze a
následně na tom makají 14 dní vždycky od rána až do večera. Na 70 včelařů je
tak 15 - 25 členů výboru a důvěrníků, z toho 2 / 3 to dělají víceméně z
musu, protože nikdo jiný nechtěl a vědí, že kdyby chtěli skončit, nikdo to
po nich nebude mít zájem dělat. Je to už 10 let, co jsem jako technolog ve
fabrice začal pracovat s databázemi na tehdy ještě PC 286, dělal jsem
pomocné programy k dílenským uzávěrkám, dělal jsem propočty třeba k
optimalizaci externích zakázek na dílnách a další, běžně jsem pracoval s
databázemi, kdy bylo několik tisíc položek, největší databáze tuším
skladových položek měla nějak 70 - 80 tisíc položek a ke každé bylo v
databázi evidovaných 15 - 20 údajů. Proti tomu nějaká agenda pro 70 - 80
včelařů je úplně směšná věc. Můj názor je, že při plném využití internetu a
programů v počítači veškerou agendu základní organizace do 100 členů zvládne
jeden člověk. Znamená to komunikaci po internetu, co se týká zpráv řadovým
členům a jejich odpovědí a sběru dat a znamená to na všechny propočty,
hlášení a takové věci využívat taky příslušné programy v počítači. Přitom to
ani nemusí být v podstatě profesionální programy pro včelařskou evidenci a
ZO, ale úplně stačí univerzální program - zdarma šířený v podstatě jakýkoliv
tabulkový procesor a textový editor. V dnešní době kopírování textů přes CTR
C a CTRL V není vůbec žádný problém, pokud existují vzory, s jakýmkoliv
hlášením a formulářem. Kromě toho jednoho člověka, co by zvládnul agendu se
svazem a komunikaci se včelaři potom může být ve výboru libovolný počet
"stařiků" od jednoho výše, kteří obstarají žvanění na schůzích a ostatní
méně podstatné věci. Organizaci třeba včelařského zájezdu a podobných akcí
potom není problém udělat tak, že místo členů výboru, kteří to mají víceméně
povinné dělat to, co si řadoví členové odhlasují, potom klidně může udělat
řadový člen, který by to chtěl, kterého to napadne a který má třeba
příslušné kontakty na cestovku a vedení ZO by mu k tomu jen poskytlo servis,
co se týká třeba shánění zájemců nebo nějaký právní rámec či nějaká finanční
podpora atd.
Fakt je ale, že poslední nejméně rok jakousi prazvláštní náhodou vedení naší
ZO vždy určí termín včelařské schůze na jeden z 5 - 10 dnů v měsíci, kdy
prostě v ty 2 - 3 hodiny odpoledne být v onom městě nemůžu, protože musím
být někde úplně jinde, během té doby došlo k jakési změně ve vedení a možná,
že tam trochu zavane čerstvý vítr.

R. Polášek

JD:
.....Werich (či Voskovec) kdysi řekli: "Ještě se nestalo, že by to nějak nedopadlo."
Nechal bych to vytesat do včelařského kamene...
__________________________________________________________

Asi to Werich řekl, nevím, ale určitě je to v Osudech dobrého vojáka Švejka takto: "Ať si bylo jak si bylo, vždycky jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo."
A Werich načetl Švejka na desky geniálně a znal ho velmi dobře.

Jinak k obsahu příspěvku JD:
Hodně dlouho jsem nečetl na toto téma něco tak dobrého jako tento text, co by mě zaujalo. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na Gorbačova a jeho perestrojku. Následoval rozpad říše zla.
A pak ještě jsem si na něco vzpomněl, na citát z Hrabala:
http://cs.wikiquote.org/wiki/Bohumil_Hrabal
"Jsou skvrny které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky".

To jen tak na okraj a možná to někoho pobaví.

Rudo, sběrem včelího chleba se sice programově nezabývám, ale mám ho rád. Pojídám ho vždy když na něj narazím při odvíčkování plástů s medem. Protože stejně jako ty používám pro med jen panenské souše a protože pyl v "medníku" nemá co dělat, tak jej vždy z plástu nožem vylomím. Z panenské souše to jde dobře bez porušení mezistěny. To že v něm zůstane nepatrné množství vosku ze stěn buněk naprosto ničemu nevadí. Zároveň je pyl obalen medem a tím i konzervován. Větší množství pylu v panenské souši může způsobit její roztržení při vytáčení a tak odstranění pylu má dvojí význam. Na závěr: odpůrci oček tvrdí, že včely pak ukládají v "medníku" větší množství pylu. To ale nemohu potvrdit a přesto, že nechávám v tomto prostoru zaklást stavební rámky, pylu je v medových plástech opravdu "pomálu"!
Honza

Ano na tom se nakonec shodujeme. V sobotu jsem ho vrátil a dnes jsem koupil No name - asi hercules výkon 1.1 kW s 24 litrovou nádrží v Bauhausu Pankrác za 2890,- a hned ho nanečisto vyzkoušel. Těch 300 kPa dodává nepřetržitě. Také je chlazený lépe a také lépe krytovaný a o hlavu již nehrozí spálení. Zkoušel jsem i natlakovat nádrž a pak používat jen tlak z nádrže. Po cca 4 minutách tlak klesne pod těch 300 KPa. Takže to by bylo tak na dvoje včely. Tudy cesta nepovede.

Jak je tam málo masa, tak to otéká více. V pondělí jsem dostal 2 letos první žihadla.Do krku a do dlaně.Pálilo to jako čert , ale dneska o nich nevím. Otok po žihadlech je normální. Alergie by to byla po otocích na jiných částech těla než u vpichu, při pocitech na omdlení a dušení.

Díky , jestli nebudu mít službu tak určitě přijdu.

Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča
----------------------------

Můj zcela osobní názor, který nehodlám nijak prosazovat:

Pokud některý funkcionář (ať tzv. čestný či placený) cituji: "mnohým věcem ani nemůže a také již nechce rozumět", měl již dávno funkci opustit. Bez pardónů
............................

Tak jsem po čase zabloudil na tuto konferenci a po prokousání se haldy nudných příspěvků narazím na takové super téma.

Už dlouho jsem se takhle nenasmál. Opravdu dobré téma -)

Ještě pánové navrhněte, jak uvést do života např. krajské stáčírny medu - třeba by to šlo taky prostřednictvím netu-)

Ať žije HMYZUTOPIE.

Leoš

To je ale pěkná pitomina. Felix

Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů. Musel by být nějaký centrální orgán, který by kraje koordinoval a ten by jednal za včelaře někde např. na Min. zemědělství atd. Není možné, aby každý kraj jednal samostatně. Když to všechno spočítate, klidně si může ústředí navýšit mzdy a i tak budou nižší náklady ČSV od nesmyslného modelu.
Osobně se domnívám, že za pár let nebude co řešit. V okrese zůstaně tak jedna a nebo dvě organizace a zbytek zanikně. Podívejte se klolem sebe kolik máte mladých včelařů a jaký je o ten obr zájem.

Na http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-vcelarum.html je zajímavý článek.

Je tam zajímavá věta:
Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým situacím, jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat profesionalizaci včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.

"Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady"
Pepa
-----------------------------------------------------------
Zrušit ústředí ČSV??? O tom snad řeč nebyla. Nebo Ano???
Já tento návrh pochopil jako centralizaci zdola. Řeč byla pouze o tom, že na úrovni ZO nejsou funkcionáři. Nebo máš jiný názor??
Pepča

>To je ale pěkná pitomina. Felix

Tuhle větu prý řekl ruský car, když mu vykládali o komunistickém manifestu a Leninovi.
------------------------------------------------
>Pepa:
>Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů.
_______________________________________________________

Určitě by to vyšlo mnohem levněji, než nás všechny stojí provoz strany zelených a nadělalo by to méně nenapravitelných škod. Ještě si na mě vzpomenete.

Já jsem to taky tak pochopil jako centralizaci zdola, podstatné omezení
počtu dobrovolných funkcionářů v ZO ruku v ruce s podstatným zkvalitněním
jejich práce. Ostatně jestli chce ČSV přežít jako organizace sdružující
převážnou většinu včelařů, nic jiného jim nezbude. V té souvislosti je
velice zajímavá věta ministra zemědělství Gandaloviče, že bude podporovat
profesionalizaci včelařů. Já to vidím jako přesně opačný směr než o co se
snaží vedení ČSV a sice zvyšování nebo aspoň udržování počtu malých včelařů,
kteří zajišťují plošné zavčelení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 7:25 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> "Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje,
skuste
> počítat náklady"
> Pepa
> -----------------------------------------------------------
> Zrušit ústředí ČSV??? O tom snad řeč nebyla. Nebo Ano???
> Já tento návrh pochopil jako centralizaci zdola. Řeč byla pouze o tom, že
> na úrovni ZO nejsou funkcionáři. Nebo máš jiný názor??
> Pepča

>Pepa:
>Ti kteří máte tu myšlenku zrušit ústředí ČSV a převést to na kraje, skuste počítat náklady :
Na každým kraji by museli být asi dva pracovníci. Tj. mzda, odvody, zdravotní a sociální pojištění. Autobusem by v kraji nejezdili, tedy nákup do každého kraje osobní vozidlo + PHM. To si vynásobte počtem krajů.
----------
Převedení okresních výborů na kraj - protože tam je dnes samospráva, sloučení ZO do větších, když bude málo funkcinonářů (jak tady správně poznamenal Radim, jeden člověk trochu zběhlý v administrativě s počítačem by se stejnou, nebo menší námahou nahradil několik dalších dobrovolných funkcionářů) atd. navrhoval za PSNV P.Texl. V podtstaě se mu dostalo pouze předvolání před koncil moravských funkcionářů a několika přiblblých a servilních komentářů ve Včelařství.

Pokud umím počítat, tak ten návrh nebyl blbý a určitě by nepřinesl zvýšení nákladů.

Zkuste si spočítat, kolik stojí provoz dnešních ZO, vynásobte to jejich počtem, přidejte si OV a jejich provoz.
Kolik dnes stojí provoz takové jedné střední ZO?

Stačí si spočítat makročísla. Jsou teď na stole. Stát narve do včelařství 150 milionů.
Když jsem se o to zajímal takl míval rozpočet centra - tedy jen Křemencové (a snad NASAVRK protože kam mizelo těch 20 milionů z rozpočtu na všeobecně prospěšnou činnost nikdo nikdy nevysvětlil) 50 milionů. Tedy polovinu z toho co šlo do včelařiny přímo (tehdy 80 mil. na D1 a 20mil. přímo do Křemencové = 100Mega). Dalších padesát to skoro nikdo neviděl - mizelo to na nějaké dotace (i léčiva), granty - výzkum velkofarmy a bůhví kam. OBčas asi někdo dostal dotaci, pokud mu to ZO dokázala zadministrovat.

A ze zbytku těch 50 přímých milionů žily i ZO a OV. Vybíralo se to třeba jako polatek za léčení atd. Vždyť kolik musel mít kdo včelstev, aby při vyplácení dotací po stržení všeh příspěvků byl v plusu. Bývalo to asi 6 včelstev, jak kde. To znamená že dotace na prvních 6 (doplňte si číslo podle vašich ZO) dotací u každého včelaře spolka režije "samosprávy" a náklady na léčení. Když nepočítám Gabon, tak vlastní léčení bez dotací asi 6Kč, po dotacích 2Kč.

Takže přátelé, tady nejde o to jak prodražit aparát, ale jak za těch 50 až 100 milionů co to dnes stojí udělat funkční systém.

Berte v úvahu průměrné platy. Přenesením dvou platů z Prahy máte tři platy na kraji. Kolega než vystoupil to počítal a podle něho měla Křemencová průměrný plat asi 35 tisích. Přes 8milionů mzdových nákladů, to je 40 000Kč denně.

Vy si myslíte, že za tuto částku nemůže fungovat celostátní aparát. Přes půl mega na kraj.

Do výpočtu si můžete dosadit aktuální čísla z rozpočtu.
Tenkrát když jsem to počítal to vycházelo dobře. Ale bylo třeba udržet koryta, zabránit vyšetřování Včely atd. a tak to dopadlo jak to dopadlo.

Dneska si můžete počítat co chcete, nic stejně nezměníte.

Jdu se kouknout na včely:-) Ty tady budou i bez nás a tak to u nich člověk uvidí z jiné perspektivy a v klidu.

Karel

Karel:>Jdu se kouknout na včely:-) Ty tady budou i bez nás a tak to u nich člověk uvidí z jiné perspektivy a v klidu.
<
..........
Pro "provincii" Česká Republika stačí málo. Pár amatérů, pár profesních včelařů, pár obchodníků a baličů a trochu té péče o zdraví včel. A hlavně propagovat prodej medu.

A to je o číslech 2-5 tis amatérů a 1-2 tisíce profesních včelařů a jeden správní orgán na Křemencovce.

Bohužel prosakují zprávy, že ani ta Křemencovka není jistá, takže zbývá konstatovat, že dobře laxním členům tak. Jdu také něco dělat, v mateřích miskách se začaly objevovat za poslední dva dny vajíčka. Nastává období dělení včelstev.

Štědřenec (můj název - žlutý akát) vykvetl = do 10 dnů kvete akát bílý.

>..věta ministra zemědělství Gandaloviče, že bude podporovat
>profesionalizaci včelařů. Já to vidím jako přesně opačný směr než o co se snaží vedení ČSV a sice zvyšování nebo aspoň udržování počtu malých včelařů, kteří zajišťují plošné zavčelení.
_______________________________________________

Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku.

Eman:
Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku.
------- Ještě tady smolím jeden mail v němčině a tak tady trčím. :-)

Aby to vydrželo (tedy ten záměr).
Já bych tu profesionalizaci neviděl v onom limitu EU 150 včelstev, ani v tom, že včelařina představuje hlavní příjem.


Profesionalita je i odbornost, ekonomičnost atd.

Kdysi jsem někde řekl, že pokud budu v nějaké organizaci, tak přínosy ze členství musí vyvážit mé náklady na členství v ní. Moderátor, který asi málokdy hnul pro včely prstem aniž by si alespoň nevyplnil cesták, provedl klasickou demagogii ve stylu:"A co ty soudruhu, co ty jsi vykonal". Od dobrovolného funkcionáře dobrá otázka, od profesionálního demagogie, protože je to nesrovnatelné (i když znám příklady, kdy by to srovnatelné bylo).

Takže si osobně myslím, že organizace budou, ale ty, které budou fungovat efektivně. Pro mě by byla zajímavá ta, která by pro mě šetřila náklady a umožnla by mi se soustředit na včely a ne na věci okolo.
Příklady.
Ve vhodných termínech bych šel do putyky a tam dal dvacku a formulář do Hradištka. Ten co by to posbíral a dal do jedné obálky (a ještě by si mohl zkontrolovat-aktualizovat databázi) by při 52 členech získal po zaplacení jednoho poštovného čistých 1000Kč a my všichni by jsme ušetřili spoustu času. To samé při hlášení stanovišť OÚ v únoru atd. Jednání s agronomy, aby jsme vyšli v dobrém, studium dotací, společné získávání materiálu - ať už plemenného nebo i sklenic, léčiva atd.
Společné využívání provozních zařízení která jsou nákladná a vlastně skoro celý rok leží. V mém případě nějaká linka na vyvařování vosku, vana na parafinování, společný tisk etiket, to všechno by mi zlevnilo a zjednodušilo malovčelaření a ještě by pomohlo financovat činnost společnosti. A ještě by jsme mohli spoečně jezdit na výlety.

Rozhodně bych od ní ale neočekával, že mi bude chodit natírat včely. Samozřemě kompresor a vyvíječ je příklad toho, co je dobré vlastnit nějak společně, ale aby to obsluhovala nějaká menší skupina lidí.
Je na vztazích v organizaci, zda aby se to půjčovalo (asi jen skutečně nerozbitelné věci) nebo by to někdo za nějaký poplatek obsluhoval.

Ale k tomuhle to musí dojít samo, stejně tak jak nikdo před sto lety nenařizoval včelařům, že se mají spolčovat.

Karel

Pod tu zajímavou větu bych se podepsal.

pf

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 01, 2008 11:31 PM
Subject: článek


> Na
> http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-
> vcelarum.html je zajímavý článek.
>
> Je tam zajímavá věta:
> Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým
> situacím,
> jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat
> profesionalizaci
> včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.
>

Vážení přátelé,ani by mne nenapadlo ve snu,že svým příspěvkem vzbudím takovouto odezvu.Všem Vám moc děkuji za Vaše názory,které obohatily tuto včelařskou konferenci.
Takže " JAK TO VIDÍM JÁ " ČSVos asi pro nás zájmové a drobné včelaře nebude asi partner,protože nám bude odebírat
v budoucnosti dotace přidělené od ministra Gandaloviče a min.zemědělství. Takže v budoucnosti se budeme dělit společně o dotace s firmami,které vzniknou na základě dotací z EU,protože obyčejní včelaři na ně nedosáhnou.
Plošné zavčelení ale tyto firmy nedosáhnou,je to jen pro jejich dosažitelnou mobilní oblast.Již dnes jsou obce,kde není ani jeden včelař,co vy na to ?

88.100.95.205:>Plošné zavčelení ale tyto firmy nedosáhnou,je to jen pro jejich dosažitelnou mobilní oblast.Již dnes jsou obce,kde není ani jeden včelař,co vy na to ?<

........

Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin. Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat. Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.

Eman:>Ta věta byla zřejmě motivována oním masovým diletantismem malovčelařů při zvládání varroázy. Většina velkovčelařů nemá s úhyny problém.
A ČSV se o nic nesnaží, organizovaní malovčelaři se udržují a množí sami ze svého rozumu. Profesionálním včelařům nic nebrání se rozvíjet (kromě ceny medu, která je celosvětová) se všemi současnými dotačními výhodami a možností ušetřit na členském příspěvku. <

.......

Ano, doba velkých chovů přichází. Ještě musí takový velký chovatel pochopit, že prodávat oddělky a neprodukovat tedy opylení přímo, je ztrátová aa kontraproduktivní činnost.

Jinak nevím jestli je tomu tak, ale vypadá to, že dotace D1 je těmi 25 miliony navýšena. Tz, že ji dostane chovatel, který zazimuje (vyzimuje) svá včelstva. Je tomu tak???

Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.

Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží. Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Děkuji za radu.


S pozdravem...M. Václavek

Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.

Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Děkuji za radu.


S pozdravem. M. Václavek

Už dlouhých pár let jsem po žihadle neotekl.
Předevčírem a včera jsem dostal cca 30 žihadel a taky jsem neotekl. Ale proč jsem je dostal? Včely na mne začaly útočit. Jak k tomu došlo?
Začátkem tohoto týdne na dvou místech v blízkousti úlů pracovali s traktorem a bagrem po dobu 3 dnů na výměně stožárů elektrického vedení. K tomu i řezaly stromy motorovou pilou. To včely tak rozrušilo, že i když jsem se přiblížil kvůli úklidu větví, tak na mne zaútočily. Ne jedna nebo dvě včely, pokaždé nejméně osm včel.
To jsem zvědavý, za jak dlouho se zklidní. Teď mám vinikající hlídačky zahrady.

V běžné fermeži je asi 1/3 ředidla, proto bude polystyren přece jen trochu
naleptávat, ale některé tvrdší polystyreny by nemusela. Fermež ale je jen
rozpouštědlo, nemá pigmenty, proto nějakou ochrannou vrstvu na povrchu
tvořit moc nebude. Když už, tak neředěná fermežová nebo olejová barva, ta po
zaschnutí vrstvu tvoří a z hlediska naleptání polystyrenu je to zhruba totéž
jako fermež. Lepší asi bude vodouředitelná barva a asi do ní zapuštěná
nějaká látková mřížka, uživatelé polystyrenu na úly to mají vymakané. Nějaký
systém by se určitě našel i po pohledání na internetu, polystyren není žádná
novinka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:35 AM
Subject: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.
>
> Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před
> vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat
> laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat
> neměla.
>
> Děkuji za radu.
>
>
> S pozdravem. M. Václavek
>
>

Já myslím, že jestli budou zemědělci za opylování nějak rozumně platit,
včelstva se určitě najdou. Akorát to bude asi na trochu jiné úrovni než
kdysi, pokud už zemědělec zaplatí za opylování, bude pro něho lepší, když
doveze 100 včelstev jeden chovatel než 100 včelstev ve všelijakých povozech
a úlech 20 chovatelů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:04 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...
>
> Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin.
> Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení
> včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky
> pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat.
> Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch
> hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů
> kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.

Jako sušidlo se dával do fermeže oxid olovnatý.Co se dává nyní nevím.
B.V.

Více než 20 let chovám matky a mohu je počítat už na tisíce. Proč polysterénový oplodňáček nebo plemenáč? Používám obečejné prkno 15 mm silné bez úteplení a do těch starších už mám různé zeschlé otvory. Chovnou stanici mám v n.v. 680 metrů. Pokud je slušné počasí cca za 14 dnů mám kladoucí matky od naškolkování. Je zcelá zbytečné používat tyto materiály.

Olovo plus mix sloučenin dalších kovů, v tom se moc nezměnilo. Pořád je
fermež ale určením napouštědlo pórovitých materiálů, ne nátěrová hmota,
která dává na povrchu po zaschnutí nějakou vrstvu. Maximálně to je surovina
pro výrobu fermežových a olejových nátěrových hmot, když se do něho
zamíchají a "zamelou" pigmenty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Jako sušidlo se dával do fermeže oxid olovnatý.Co se dává nyní nevím.
> B.V.

Zrovna včera jsem se v podvečer díval na national geografi wild kde byl film o CCD tam hovořily , že se mizení včelstev netýká jen včel , ale mizí i ostatní opylovači. Ukazovali tam i situaci v jedné čínské oblasti kde po nezřízeném používání postřiků chybí opylovači Jde o oblast kde se pěstují hrušně ve velkém a došlo to tak daleko , že se opylování provádí ručně Jeden pracovník dokáže opylit za den i 30 stromů. Také tam varovaly evropské vlády , že výskyt CCD berou na lehkou váhu . V USA va tom problému pracují celé ústavy Největší pohromou je právě to pro profi včelaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: článek
> Datum: 02.5.2008 10:03:14
> ----------------------------------------
> Pod tu zajímavou větu bych se podepsal.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, May 01, 2008 11:31 PM
> Subject: článek
>
>
> > Na
> > http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/320-vlada-schvalila-vyssi-podporu-
> > vcelarum.html je zajímavý článek.
> >
> > Je tam zajímavá věta:
> > Podle ministra Gandaloviče se včelaři budou muset naučit krizovým
> > situacím,
> > jako je ta současná, předcházet. MZe proto bude podporovat
> > profesionalizaci
> > včelařů obvyklou ve vyspělých zemích Evropské unie.
> >
>
>
>
>

Více než 20 let chovám matky a mohu je počítat už na tisíce. Proč polysterénový oplodňáček nebo plemenáč? Používám obečejné prkno 15 mm silné bez úteplení a do těch starších už mám různé zeschlé otvory. Chovnou stanici mám v n.v. 680 metrů. Pokud je slušné počasí cca za 14 dnů mám kladoucí matky od naškolkování.

_______________________________________________________________

Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační úlek pro zájemce o život včel. Na chov matek používám výhradně jen nástavky rozdělené přepážkami. Plně mi to vyhovuje. Myslím, že matky odchované v nástavkách jsou kvalitnější a určitě méně náchylné k nosemóze než matky z oplodňáčků.

Kdysi jsem měl vlastnoručně vyrobený tenkostěnný dřevěný oplodňáček, který se mi neosvědčil. Když na něj pražilo slunce, včelstvíčko se následkem přehřátí vyrojilo.

Plánuji nechat osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok. Pochybuji, že by včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Polystyrénový oplodňáček, který vlastním, lze shlédnout na stránkách:
http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby

Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin. Existují, a to jistě víte, i alternativní opylovači. A ti po ukončení včelařské činnosti v nehospodářských oblastech, budou mít lepší podmínky pro svou existenci, protože jim nebude včela medonosná tak konkurovat. Takže tragedie bude, jestli se spolky nezmohou ani na opylení těch hospodářských rostlin. Již dnes jsou oblasti, kde jsou stovky hektarů kvetoucích olejnin, ale kočovníci nikde. To je tragédie.
…………………………………………………………………………………………………
Ano, doba velkých chovů přichází. Ještě musí takový velký chovatel pochopit, že prodávat oddělky a neprodukovat tedy opylení přímo, je ztrátová a kontraproduktivní činnost.
…………………………………………………………………………………………………
Zrovna včera jsem se v podvečer díval na national geografi wild kde byl film o CCD tam hovořili , že se mizení včelstev netýká jen včel , ale mizí i ostatní opylovači. Ukazovali tam i situaci v jedné čínské oblasti kde po nezřízeném používání postřiků chybí opylovači. Jde o oblast kde se pěstují hrušně ve velkém a došlo to tak daleko , že se opylování provádí ručně. Jeden pracovník dokáže opylit za den i 30 stromů. Také tam varovali evropské vlády , že výskyt CCD berou na lehkou váhu . V USA na tom problému pracují celé ústavy Největší pohromou je právě to pro profi včelaře.
-------------------------------------------------------------------------
Tolik 3 příspěvky k tomuto tématu.

Takže není ohroženo pouze zájmové včelařství,ale hlavně komerční.To se opylování olejnin netýká,řepka bude i bez včel,akorát budou asi o 20 % nižší výnosy.Horší to bude se slunečnicí,to asi měl na mysli GP. V našich
zeměpisných šířkách se pěstuje hlavně řepka a o slunečnici není potuchy.
Jenže opylovači zde nejsou jen pro olejniny ale pro celou floru na této
planetě.Komerce nekomerce,každý to vidí ze svého hlediska a o důležitosti
chovu včel netřeba pochybovat. To si pište,že čmeláci a mouchy včely nemohou nahradit.Nechci se pouštět do historie,ale je třeba připomenout
že osvícení panovníci v minulosti důležitosti včel si byli vědomi a také
osvobodili včelaře od daní a podporovali je. Dnes malovčelaři jsou také
osvobozeni od daní,díky tomu,jenže je dnes doba jiná a včelařství se potýká
s fenoménem jednak stářím včelařů a nemocemi včelstev ,které dříve nebyly.
Z toho vidno,že se něco zanedbalo,proč dnes včelaří dědečci kolem 70 let a
mladých pomálu,odpověď je nasnadě,bije se na poplach když je dost pozdě.

Na přepážky z tvrzeného polystyrenu jsem loni použil vodou ředitelnou
barvu dixol (bezbarvý). Letos jsem zhotovil pár úlků na způsob
minioptimalu a plánuji je ošetřit stejně. Jediná jeho nevýhoda byla, že
se přepážky položené na sebe slepují i po dlouhé době od nátěru ale to
by na oplodňáčky nemělo vadit.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Pořídil jsem si na experimenty polystyrénový oplodňáček.
>
> Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před
> vykousáním natřít fermeží. Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát,
> proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.
>
> Děkuji za radu.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Já jsem kdysi použil na PS nástavky z venčí sololit - nesl váhu a zevnitř omyvatelnou tapetu. Teď tuto rámkovou míru ruším a nástavky jsou po víc jak dvaceti letech na venkovní včelnici použitelné, pokud jsem tapetu neopálil při fumigaci. Pokud bych se dokopal k desinfekci, přišlo mi to desinfikovatelné omyvem.
Posledení várku izol. úlů - konstrukci jsem zkoušel před pár lety s vychvalovanou 8cm PS izolací:
osvědčilo se mi - perlinka a nátěr - fasádní lepidlo takový lepší cement. Pár nástavků jsem tak chránil i zvenčí a kupodivu bez problémů - nic do toho nekousalo a neklofalo. Ani mravenci. To se nedalo říci tam, kde jsem to obil zvenčí AL tiskařskou ofsetovou folií. To mi chválili místní ochránci mraveneců okolo Dr. Milese (založil jsem několik pěkných lesních mravenišť z rozkousaných nástavků :-) )

V rámci této poslední série jsem udělal pár kusů, kde jsem vnitřek jen natřel tím lepidlem - je to vlastně potěr cementem a pak nějaký "balakryl".

Drží to, pokud do toho člověk něčím nešťouchne. Jakmile se nátěr porušil, včely začaly tunelovat.

Takže by to podle mě chtělo nějakou nosnou vrstvu. Samotná barva atd. drží jen do prvního narušení.

Protože stále zvažuji výrobu pár eurodadantů, abych viděl o čem je řeč, a pár neizolovaných a pár izolovaných, napadlo mě že bych PS chránil netkanou textilií nalepenou disperním lepidlem a pak nějakou barvou. (Vím že je styrodur, ale PS mám plnou půdu). Podle mě by to mohlo fungovat, je to celkem laciný matroš (fasádní perlinka je docela drahá) snadno prosákne lepidlem a docela pevný. Má s tím někdo zkušenosti?

dík za info.
Karel

Netkaná textilie má velice různou gramáž, bílá polypropylenová na zakrytí
záhonů má nějak tuším 40 gramů, doma mám taky POP netkanou s gramáží 400
gramů na m2. S tou tenkou na záhony spravuji v současné době okapy,
protřená asfaltovým nátěrem v rýně docela funguje, na polystyren s
vodouředitelnou barvou by mohla taky docela dobře jít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 9:35 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - ochranný nátěr


> Já jsem kdysi použil na PS nástavky z venčí sololit - nesl váhu a zevnitř
> omyvatelnou tapetu. Teď tuto rámkovou míru ruším a nástavky jsou po víc
jak
> dvaceti letech na venkovní včelnici použitelné, pokud jsem tapetu neopálil
> při fumigaci. Pokud bych se dokopal k desinfekci, přišlo mi to
> desinfikovatelné omyvem.
> Posledení várku izol. úlů - konstrukci jsem zkoušel před pár lety s
> vychvalovanou 8cm PS izolací:
> osvědčilo se mi - perlinka a nátěr - fasádní lepidlo takový lepší cement.
> Pár nástavků jsem tak chránil i zvenčí a kupodivu bez problémů - nic do
> toho nekousalo a neklofalo. Ani mravenci. To se nedalo říci tam, kde jsem
> to obil zvenčí AL tiskařskou ofsetovou folií. To mi chválili místní
> ochránci mraveneců okolo Dr. Milese (založil jsem několik pěkných lesních
> mravenišť z rozkousaných nástavků :-) )
>
> V rámci této poslední série jsem udělal pár kusů, kde jsem vnitřek jen
> natřel tím lepidlem - je to vlastně potěr cementem a pak nějaký
"balakryl".
>
> Drží to, pokud do toho člověk něčím nešťouchne. Jakmile se nátěr porušil,
> včely začaly tunelovat.
>
> Takže by to podle mě chtělo nějakou nosnou vrstvu. Samotná barva atd. drží
> jen do prvního narušení.
>
> Protože stále zvažuji výrobu pár eurodadantů, abych viděl o čem je řeč, a
> pár neizolovaných a pár izolovaných, napadlo mě že bych PS chránil
netkanou
> textilií nalepenou disperním lepidlem a pak nějakou barvou. (Vím že je
> styrodur, ale PS mám plnou půdu). Podle mě by to mohlo fungovat, je to
> celkem laciný matroš (fasádní perlinka je docela drahá) snadno prosákne
> lepidlem a docela pevný. Má s tím někdo zkušenosti?
>
> dík za info.
> Karel

Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Janíček" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 7:33 PM
Subject: jak to vidíte Vy ?


Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin...

Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
-----
Bez ohledu na to, jestli by to šlo bez včelařů či včel je argumentace dotací trochu mimo. To svědčí o schopnosti protlačit dotace, ne o smysluplnosti dotovaného (viz třeba biopaliva atd)
a třeba tady (upozorňuji, všimněte si, že to neporušilo pravidla pro čerpání dotací):
http://www.novinky.cz/clanek/139074-necas-potrestal-uredniky-kteri-si-za-penize-eu-uzivali-na-vysocine.html

Karel

To ano - proto jsem také použil slova "mimo jiné" a "patrně" :-)
Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 02, 2008 11:16 PM
Subject: Re: jak to vidíte Vy ?


Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to
s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
-----
Bez ohledu na to, jestli by to šlo bez včelařů či včel je argumentace
dotací trochu mimo. To svědčí o schopnosti protlačit dotace, ne o
smysluplnosti dotovaného (viz třeba biopaliva atd)
a třeba tady (upozorňuji, všimněte si, že to neporušilo pravidla pro
čerpání dotací):
http://www.novinky.cz/clanek/139074-necas-potrestal-uredniky-kteri-si-za-pe
nize-eu-uzivali-na-vysocine.html

Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3071 (20080502)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Fermež se rozhodně nehodí, protože PS není dostatečně nasákavý. Myslím, že už se to tady probíralo, vnitřek se natírá buďto rozehřátým voskem nebo propolisem v lihu, z vnějšku fasádnická barva. Tenhle nápad mi připadal nejrozumnější, sám ale PS nástavky nemám.
zdenek


Chtěl bych se zeptat, zda stačí ( lze ) polystyrén kvůli ochraně před vykousáním natřít fermeží??? Nechci kvůli jednomu oplodňáčku kupovat laminát, proto uvažuji o nátěru fermeží, která by polystyrén poškozovat neměla.

Se zmizením včel jako hlavního opylovače dojde k mizení na nich závislých rostlin a následně i ke snížení úživného prostoru pro ostatní opylovací hmyz hmyz. Ten pak následně také mizí To ukázal právě případ v Číně který jsem zmiňoval

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: jak to vidíte Vy ?
> Datum: 02.5.2008 22:36:11
> ----------------------------------------
> Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
> hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
> vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
> radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Janíček" <emca5/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, May 02, 2008 7:33 PM
> Subject: jak to vidíte Vy ?
>
>
> Prioritou není plošné zavčelení, ale opylení hospodářských rostlin...
>
>
>
>

P.Lokvenc:>Dovoluji si hrubě nesouhlasit :-). Pro život na Zemi jako takový pouze
hospodářské rostliny ani zdaleka nestačí. (Mimo jiné patrně i proto stát
vyplácí "dotace" jako vyjádření společenské potřeby opylování, jinak by to s
radostí ponechal na domluvě mezi včelaři a zemědělci).<

...........
Psát a mluvit jako :-) takto, nebo slova "mimo jiné" a "patrně", oničem nejsou. Prioritou i přes ten hrubý nesouhlas je stále účel dotace, a to opylení hospodářských rostlin.

Jestli se někde pořádaj rauty a rekreační kratochíle v nějakém čtyřhvězdičkovém hotelu za peníze EU a daňových poplatníků stím nemá co dělat. Nebo chovatel, který nedoloží písemně, že opylení hospodářských rostlin prováděl, nemá nárok na 1D, a měl by dotaci případně vrátit? :-o

Se zmizením včel jako hlavního opylovače dojde k mizení na nich závislých ...
----vrátil bych tuto akademickou debatu k původnímu tvrzení- že zmizí včelaři. A tím zmizí včely.

Mám pochybnosti o obojím.
Včelaři nezmizí, to jen až zmizení jedné uzavřené sekty otevře pole. Ta sekta je až na vyjímky uzavřená a nedává o sobě nijak vědět, každého zájemce vystraší stesky o "konci včelaření", ztrátovosti, náročnosti, nákladnosti a pokud někdo přeci jen setrvá ve svém přesvědčení, tak mu pro jistotu prodají předražené staré nepotřebné úly a pak mu vysvětlí tu správnou alchymii, takže dotyčný nabyde dojmu, že asi tak po 30 letech se z něj stane včelař. :-)

KAždý rok PSNV najde nové včelaře, kteřípřijdou na Nástavkovou školu. A to si to platí sami, bez dotací. To a mnoho dalšího mě vede k přesvědčení, že včelaři budou, i mladí. Jen až si to ti stávající přeberou a pochopí, že jsou dva přístupy - koníček (a tady si každý může dělat co chce) a profesionální (i malo) byznys při kterém se počítají peníze a má to svá tvrdá pravidla. A současné naříkání přičítám tomu, že si to lidi stále pletou. Koníček co při 25 včelstvech hodil to co rok ve fabrice už asi nebude.

A nedá mi to,abych si nekopl. 20 milionů na prospěšnou a vzdělávací činnost - kolik "škol" pro adepty to zafinacovalo? Ani to Včelařství ne, protože to si začátečník užije až tak za rok. Natož aby si koupil starý ročník. O nové včelaře v podstatě nikdo nestojí - dělají potíže, zkouší něco jiného, pořád se ptají a nechápou některé "jasné" věci: že to prostě nejde! - většinou nepamatují ani jednu vítěznou pětiletku a to je ta potíž, myslí si, že koníčky si finacuje každý sám atd, pokud se něco prodává, tak aby to přineslo zisk...

Za druhé, pokud by zmizeli včelaři, po určitém období, kdy by hynuly všechny ty neduživé kmeny co tady stále uržujeme zužováním, přikrmováním, podněcováním,.. atd by v lokalitách, kde jsou k tomu snůškové podmínky určitě včely přežívaly. Prostě by se včely vrátily do přírody se vším co k tomu patří. I náhlé kalamity nějakého druhu - napadá mě třeba mizení jilmů, teď ten "brouk" co likviduje "kaštany" atd.
Tady je pro včely poměrně klika v tom, že kolaps velkovýroby v zemědělství a velké "divoké"plochy co dříve nebyly, protože se muselo vše sekat nebo obdělávat mění podmínky - k lepšímu. Nejen pro včely "domácí" ale i pro včely ostatní, čmeláky a další.


Tím samozřejmě netvrdím, že nemáme urvat z dotací a podobně co jde. Ale je třeba býti spíše obchodníkem s ojetými atomobily než s počítači.
(víte jaký je mezi nimi rozdíl? Obchodník s auty ví, kdy lže:-) )

Karel

Našel jsem vodou ředitelný balakryl. Vytváří dostatečnou ochranu, nebo to chce ještě nějaký podklad?

Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude dost problematické.


S pozdravem...M. Václavek

Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude dost problematické.
------
No když vykoušou, tak se to tam zalepí, jak J.Jindra.
Když se to nevyzkouší, nic se nezjistí.

Pokud bych se já pouštěl do výroby z PS, tak po zkušenostech z minula budu připravovat a polepovat celé desky než je nařežu.

Karel

Obecně, pro nátěr polystyrenu lze použít nátěrové hmoty, které neobsahují agresivní rozpouštědla (xylen, toluen, acetáty a pod.) mohou obsahovat pouze jako rozpouštědla lakový benzin,líh a použitelné jsou vodou ředitelné nátěrové hmoty.
Toto bych použil jako základní nátěr a na to pak dvousložkový epoxidový lak. H.

Vypadá to velice logicky, ale nemusí to fungovat. Rozpouštědla totiž v
určité míře pronikají i přes zaschlou vodouředitelnou barvu. Já jsem si to
kdysi vyzkoušel na polystyrenovém truhlíku. Ale fungovat to může.
Vodouředitelná vrstva musí být silná, nejlépe je natírat dvakrát, vrchní
barva musí být co nejméně ředěná a nastavek musí být položen tak, aby jím
mohl proudit vzduch, aby se ředidla odpařila co nejrychleji, třeba na
nějakém sítu. Lepší než nanášení štětcem je tu rozpouštědlovou barvu
nastříkat, elektrické stříkací pistole jsou už za pár stovek. Velký vliv má
i měkkost polystyrenu, tvrdý polystyren není na rozpouštědla tak citivý.
Musí se to vyzkoušet na nějakém kousku, klidně se může stát, že
vodouředitelnou i rozpouštědlovou půjde po sobě natřít štětcem, ale třeba
taky ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 03, 2008 2:19 PM
Subject: Re: Polystyrénový oplodňáček - plememnáče


> Obecně, pro nátěr polystyrenu lze použít nátěrové hmoty, které neobsahují
> agresivní rozpouštědla (xylen, toluen, acetáty a pod.) mohou obsahovat
> pouze jako rozpouštědla lakový benzin,líh a použitelné jsou vodou
> ředitelné nátěrové hmoty.
> Toto bych použil jako základní nátěr a na to pak dvousložkový epoxidový
> lak. H.

nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r
> Datum: 03.5.2008 10:17:03
> ----------------------------------------
> Našel jsem vodou ředitelný balakryl. Vytváří dostatečnou ochranu, nebo to
> chce ještě nějaký podklad?
>
> Opakuji, že se jedná o polystyrénový oplodňáček, žádné polystyrénové
> nástavky nemám. Přilepovat na stěnu oplodňáčku zevnitř nějaký poklad bude
> dost problematické.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Řešite několik dnů dilema kolem oplodňáčků i když matky lze odchovat v obyčejné papírové krabici a nemusíte nic natírat!

nechápu proč to dělat vždyť ty jsou venku nanejvýš 3 měsíce.
_________________________________________________________

Kolikrát to mám opakovat?:
Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby ).


S pozdravem...M. Václavek

Obávám se, že to asi tak jednoduché nebude. Pokud tam zůstane matka po
oplodnění, nebude jejímu kladení oplodňáček stačit. Pokud bude odebírána a
nahrazována novými matečníky, zbudou pro ně jen staré, nosematické a
opotřebované včely s krátkou životností. A zimu v oplodňáčku včelstvíčko
těžko přečká, ať je již jakýkoliv. I v osamoceném třírámkovém plemenáči s
normální rámkovou mírou by patrně bylo přezimování problematické.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 03, 2008 10:18 PM
Subject: Re: Polystyr?nov? oplod???ek - ochrann? n?t?r

_________________________________________________________

Kolikrát to mám opakovat?:
Polystyrénový oplodňáček jsem si pořídil na experimenty a jako demonstrační
úlek pro zájemce o život včel, nikoliv na chov matek!!! Plánuji nechat
osazenstvo v polystyrénovém oplodňáčku přes celý rok!!! Pochybuji, že by
včelstvíčko v tenkostěnným oplodňáčku přežilo zimu, proto jsem si pořídil
polystyrénový oplodňáček ( http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
).


S pozdravem...M. Václavek


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3072 (20080503)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz