Včelařská konference

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Na technologii využívání vlasce pracuji už mnoho let. Jeden takový rámek, jako suvenýr, jsem věnoval předsedovi ČSV Mgr. L. Sojkovi. To by snad rybáři pochybovali o kvalitě vlasce, kdyby ho včela přehryzla. Vlasec na spodní loučku neuchycuji a dává se dvojitě.

Jak dopadlo nedělní přemístění včel.
Zatím mi přišla mailem tato zpráva.
V pondělí jsem se dostal s práce až v 18:00l. Byl jsem zvědavý co dělají včely. Vypadá to že už si začínají zvykat, dělá jim problém přílet do úlu, neví zda sedat na drátěnou mřížku. Některé se už snaží přistávat hore na rámky.
S pozdravem
Včely nanosí desítky kilogramu materiálu do úlu. Včely pracují efektivně, a toho právě využívá nové integrované dno úlu, aby to měly maximálně umožněno.Včela, která sedne přímo na rámek, docílí většího výkonu úsporou času lozením po česně.Je to další a nový způsob, vedle přibližování včel kočováním, jak zvýšit výnos.
Včelaři dělají pravý opak.
Viz. tento patent.
Česnová vložka s komůrkou je užitečná včelařská pomůcka sloužící k odchytu rojící se matky. Je použitelná na všechny typy nástavkových úlů s vysokým "kočovným" podmetem a pro úly s vhodně přizpůsobeným česnem pro vložku.

Popis
Atd.
Když dáte včelám práci a volnost v úle,nesmí mít taky hlad, tak nemají čas se rojit.
B.V.

Videl jsem to na kurze u pr. Zigala v podleti. O mesic pozdeji
jsem videl perfektne vystavene dilo na trech patrech
a vcely pripravene do zimy. Clovek musi pocitat s tim,
ze zkrmi hodne cukru (30 kg na vcelstvo).

Nadchlo me to. Libi se mi 'dira v plodovani' = vhodny okamzik
na leceni formidolem. Libi se mi vcelstvo na novem dile.
Letos to vyzkousim, chci to zaradit to do svych pracovnich postupu.

Martin

> Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní-
> př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

> Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
> pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
> podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
> o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
> opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)
>
> Hezký zbytek dne
>
> Lukáš Matela



Mate pravdu ze, to neni zadny problem, ale tim, ze to tam neni detailne nakreslene tak to zacatecnik, ktery varoa dno nevidel nazivo nemusim presne pochopit, proto odkaz na ten optimal kde je to vse slovem i vykresem popsano. Navic udelat si obrazek z vice ruznych zdruju neni na skodu a pak si vybrat co mi vyhovuje. To je moje zkusenost :-)

A to, ze to neni v planku detailne nakreslene neberte jako vytku. Vim jak pracne a kolik casu zabere delat takove vykresy pro cloveka, ktery se tim nezivi :-)

At se dari

T.H.

Preloženie včiel v tomto čase absolútne neprichádza do úvahy. Nechajte ich ešte chvíľu, až do času kvitnutia vŕb na pôvodnom diele zosilnieť.

Páni, dovoľte sa mi vrátiť k svojmu prvému komentáru, aby som doplnil chýbajúce fakty, pretože v tak krátkom komentári, môže človek viacmenej konštatovať a nie zdôvodňovať.

- 13 rokov som včelstvá pripravoval na znášku v tzv. systéme dvoch včelstiev, v úľovej štvorzostave miery B 10,t.j. každá debnička predstavovala celkovú plochu 200 dm2 spolu až 800 dm2. Do agátovej znášky zostava išlo včelstvo s 1 matkou.

- každý rok včelstvo (celkom 50) muselo vystavať deväť nových medzistien (Ms) a ono ich aj vystavalo. Vždy som to robil v 4 mesiaci, keď u nás kvitnú vŕby. Technologický postup bol zladený s repkovou a agátovou znáškou, všetko do seba zapadalo, ako kolieska v hodinách.

- termín začiatku vkladania MS bol ideálny (vďaka ideálnym teplotným podmienkam), ani raz sa nestalo, aby sa nejakým negatívnym spôsobom prejavil tento násilný zásah na zastavení rozvoja, i keď z hľadiska včel. praktikov to bol tvrdý zásah. Od tohoto zásahu som si sľuboval, že predídem silnému rojeniu, opak bol pravdou.

- odborníci každoročnou výmenou diela 9 plástov za Ms sľubovali, že je to najlepší spôsob ako zamedziť rozvoju nozematózy, NEBOLA TO PRAVDA. Otriaslo to mojím sebavedomím (Bola to obravská práca naviac), lebo zdravotný stav na 13 rok nebol o nič lepší, ako na začiatku. Potvrdilo mi to, že mechanizmus objavovania sa N.A. sa vyskytuje sporadicky bez závislosti od toho, či včely veľa alebo málo stavajú, skončil som s tým a už tretí rok včely dostávajú len tri MS.
Skončila sa aj moja drina.

- klieštikovitosť včelstva nezmenšíte ani týmto spôsobom, pretože ak takúto masívnu výmenu robíte vo všetkých včelstvách, musíte plodové plásty ponechať v úľoch, čiže kontinuita vývoja cyklu pre včely a rovnako aj Varroa sa nepreruší.

- aby ste dosiahli rýchle vystavanie Ms musí k tomu napomôcť materská mriežka a krmivo, aby včely stavali a matka plododovala a ono to funguvalo. Je samozrejme na mieste otázka, či vkladám MS do včelstva za účelom celkového systému alebo npr. mením úľový systém s inou mierou. Preto doporučujem vložiť medzi Ms tzv. záchytný plást s matkou, aby som donútil včely prejsť k plodu na ňom a zároveň k stavbe Ms. Ja samozrejmé keď takáto akcia prebehne čím skôr tým lepšie čo je možné len vtedy, ak je včelstvo aj silné.

Preto som tento systém výmeny Ms ponúkol pýtajúcemu sa, pretože je vhodný a možný (vychádza z overenej praxi), ale keďže všetko so všetkým súvisí, je k takémuto zásahu potrebné teplo, aby včely mohli vyletovať z úpľa.
Ešte raz dodávam, takto koncipovaná výmena plástov hromadným vložením MS, je možný, u mňa za tie roky ani raz nezlyhala, "zlyhali" skôr včely, ktoré akoby mali čím väčší priestor na plodovanie, tým častejšie prichádzali do rojovej nálady a rady sa rojili, čo bolo možné aj vďaka neuveriteľným podmienkam za posledných 25 rokov

Anton

Jarní přemetení je podle mně vhodné zhruba až po polovině květu řepky,
případně po zmrzlých. Dříve si myslím, že je na to příliš zima. Nezkoušel
jsem to ale. Přemetení v podletí, dříve byly argumenty spíše více proti než
pro, nyní kvůli rozšíření varaózy přibyl argument pro, přeruší se cyklus
plodování roztočů a včely smetené na mezistěny jsou bez plodu, takže je
možná fumigace, případně je možné přeléčit i gabony vložením jen na pár dnů,
ne na měsíc. Vytvoří se tak včelstva s málo roztoči, která na vystavených
mezistěnách vychovají zimní generaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 11:06 PM
Subject: Re: Přemetení včel na mezistěny


> Otázka je, proč chcete přemetení provádět.
> Pokud je včelstvo OK, tak je to zbytečné provádět.
> Existují 3 důvody proč přemetení provádět:
> 1) změna rámkové míry
> 2) zdravotní obnova včelstva (nejen nosema, virózy, ale i VD. U VD se
> odstraní všichni roztoči na plodu) za cenu trochu menšího včelstva
> 3) radikální obnova díla
>
> Pro všechny důvody je jedno společné, čím dříve tím lépe. Tvorba vosku je
u
> včel časově omezená a důležitý je dostatek snůšky nebo stravy. Kde je
> dostatek pozdní snůšky, tak se přemetení může trochu opozdit, ale asi
> nejlepší je provést u posledního medobraní.
>
> Jinak je přemetání včel na mezistěno odvozeno od norského zimování včel,
> kde se tím velmi omezovala nosematóza. Ale tam jsou podmínky trochu jiné.
>
> Pro ty, co kupují/prodávají včely tak platí: oddělky/smetence/roje na
> nových rámcích a mezistěnách je to nejlepší záruka, že si člověk na
> stanoviště nedotáhne něco nežádoucího.
>
> Poznámky p. Václavka o silných včelstvech a dvouprostorovém včelaření
> nekomentuji. Má sice z 90% pravdu, ale píše to při každé příležitosti 10x
> týdně a už to stačilo.

Otázka je, proč chcete přemetení provádět.
Pokud je včelstvo OK, tak je to zbytečné provádět.
Existují 3 důvody proč přemetení provádět:
1) změna rámkové míry
2) zdravotní obnova včelstva (nejen nosema, virózy, ale i VD. U VD se odstraní všichni roztoči na plodu) za cenu trochu menšího včelstva
3) radikální obnova díla

Pro všechny důvody je jedno společné, čím dříve tím lépe. Tvorba vosku je u včel časově omezená a důležitý je dostatek snůšky nebo stravy. Kde je dostatek pozdní snůšky, tak se přemetení může trochu opozdit, ale asi nejlepší je provést u posledního medobraní.

Jinak je přemetání včel na mezistěno odvozeno od norského zimování včel, kde se tím velmi omezovala nosematóza. Ale tam jsou podmínky trochu jiné.

Pro ty, co kupují/prodávají včely tak platí: oddělky/smetence/roje na nových rámcích a mezistěnách je to nejlepší záruka, že si člověk na stanoviště nedotáhne něco nežádoucího.

Poznámky p. Václavka o silných včelstvech a dvouprostorovém včelaření nekomentuji. Má sice z 90% pravdu, ale píše to při každé příležitosti 10x týdně a už to stačilo.

Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní- př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Preloženie včiel v tomto čase absolútne neprichádza do úvahy. Nechajte ich ešte chvíľu, až do času kvitnutia vŕb na pôvodnom diele zosilnieť.
Asi v polovici kvitnutia vŕb (dobré počasie so slnkom, prínos nektáru, peľu a vody), pripravte debničky, do ktorých vložte medzisteny (Ms), s medzerou v strede pre jeden plást (tzv. záchytný plást),a so zaviečkovaným plodom a nejakými zásobami a hlavne s Matkou, do ktorej ho vložte.
Celé pôvodné plodisko preložíte hore nad nové plodsiko, Nové plodisko položíte na úľové dno a oddelíte materskou mriežkou a tak staré plodisko naň.
V každom prípade včelstvu do nového plodiska podajte asi 3-5 litrov cukrového roztoku 1:1. Plod sa postupne vyliahne, včely Ms vystavajú a matka zakladie a môže prísť znáška.
Je to tak zhruba čo musíte urobiť, ostatné viete ako ďalej.
Anton

enom mi není
jasné, když se včely přesunou o 50 metrů dál někdy pozdě večer nebo časně
ráno, jak včely v úlu poznají, že jsou na novém místě o 50 metrů jinde a že
proto nesmí vyletět rovnou z úlu pryč, ale musí se nejdřív orientovat.

Radime, si bystrý pozorovateľ, ale nie všetko si si správne všimol. Posledné roky som hodne znovu študoval anatómiu a fyziológiu včely medonosnej a veľa detailov som so ozrejmil a zároveň odpozoroval chovania sa včiel.

Ako včela pozná, že je na novom mieste? Predsa včela len čo vyjde naletáč, vďaka svojmu dobrému videniu okamžite zistí, že poloha úľov a prostredia (rôzne predmety, stromy, kríky a pod. je iná, nová. Práve včelí inštiknt pudove reaguje na nový stav zafixovaním nových podnetou vo svojou nervovom centre, ktorý som nazval fotografick pamäť, ktorá je trvalá a nemení sa, až na nové podnety. Na tomto princípe som túto metódu rozpracoval, aby mohla slúžiť včelárom. Je tomu 15 rokov, keď som tieto pokusy robil a sledoval správnosť predpokladu, že to je tá správna metóda. S malou dušičkou som prvý krát premiestnil 10 včelstiev o 1Om na včelnici, kde bolo v hustom slede ďalších 50 včelstiev na malom priestore.
So strachom som sledoval na druhý deň ráno vyletujúce a prilietajúce včely nazad z paše, ako sa budú správať. Včely sa chovali presne tak ako to popisujem, vracali sa na staré miesto (kde ostali spodné včelstvá, tie čo som premiestňoval boli nad nimi oddelené medzidnami), všetko dopadlo presne podľa predpokladu, včely sa posupne presúvali na nové stanovište a prvá včela priletela s peľom 1/2 hod. od jej výletu. Bol som nadšený. Potom po hodinách na staré stanovište prilietalo stále menj včiel a na tretí deň som už žiadnu včelu nevidel poletovať.

Tento istý systém priestorovej orientácie som si všimol pri rojení včiel. Všímavý včelár na včelnici, ak má otvorené oči veľa vidí, ak chce vidieť. Už som často pri svojich prednáškach v ZO dal otázku účastníkom: Čo urobí každá rojová včela po výlete z úľa? Padali rôzne odpovede, ale nik neodpovedal správne. Keď som im prezradil, že každá vyletená rojová včela (a to aj tá, ktorá už veľakrát to urobila) sa otočí hlavou k letáču a znovu robí novú orientáciu svojho vletového otvoru.
Nedokázali pochopiť prečo to robí? Nuž vysvetlenie je logické. Veľakrát sa stane, že s rojom stará matka z rôznych príčin navyletí (má zastrihnuté či poškodené) spadne na zem. Rojové včely aj keď sadnú na konár, po 10-15 min. sa vrátia do úľa. Ak by sa neorientovali, nedokázali by svoj návrat uskutočniť bez tejto orientácie. Veď sa hovorí, že rojové včely zabudnú na svoje staré miesto.
Takto nejako prebieha orientácia na nové stanovište.
Anton

Díky za zkušenost.

Máte strašně rozhozené kódování češtiny, je to jak šifra - možná by bylo lepší psát bez dikaritiky, aspoň to bude čitelné...

Jinak úl natřete čímkoliv nebo také ničím, vyjde to celkem nastejno :-) Někdo používá Luxol, Dispersol, fermež, emailové barvy, parafín...

Pro dvouprostorové včelaření, nebo včelstva dlouhodobě trpící infekčními nemocemi ( zvápenatění plodu, nosemóza ( nosematóza ), virózy ) vřele přemetení na mezistěny v podletí doporučuji.

U řádně vedených silných včelstev v nástavkových úlech při správné metodice s důrazem na obnovu díla nevidím důvod, proč si tímto komplikovaným zásahem ztěžovat včelaření a případně i snižovat výnos.

Nelze očekávat vytvoření velmi silných včelstev po přemetení. Včelstvo přemetené v srpnu na mezistěny už zimní sílu větší než 3 kg ( 30 000 včel ) v daném roce s vysokou pravděpodobností nedosáhne, i kdybychom všelijak krmili nebo byla příhodná snůška. To však dvouprostorovým včelařům nevadí, protože v takových úlech se zpravidla ani nedá dosáhnout větší zimní síly něž 1,5 kg ( a ani to v těch ,,minibedýnkách,, kvůli rojení není žádoucí ).

Já bych se přemetením v podletí připravil v následujícím roce odhadem o něco přes 50 % medu, protože moje metoda je stavěna na velmi silných včelstev a ta vznikají jen za určitých ( optimálních ) podmínkách, které přemetení na mezistěny dokonale naruší. Mimo to, protože si bez problému vystačím s obnovou díla bez přemetávání, tuto metodu neprovozuji.


S pozdravem...M. Václavek

1x1 cm latičkou, mastit se dá rostlinným olejem, ale není to ideální (vzniká svinčík).

----------------------------
L.Adamec
...ohrádkami proti mravencům, jak vypadají
a čím je mastíte?

Dobrý den, již jsem to psal na jinou otázku. Používám
kompresor Gude Silverstone již tři roky, výkon na vyviječ
VAT bohatě stačí. Koupil jsem jej přes internetový obchod tenkrát za 3400 Kč, dnes se dá sehnat o něco levněji.
Pokud vím, je to jediný dostupný typ se vzdušníkem, který utáhne běžně prodávaná dvoutaktní elektrocentrála 800 W,
co mají v každém Buhausu v ceně okolo 2500 Kč.
Celkově ta souprava vyjde levněji než FUK s dotací (pokud ještě někdy bude) a mám díky tomu k dispozici elektriku na stanovišti i pro jiné účely, třeba osvětlení, sekačku či elektrické nářadí.
Při aerosolování je lépe nechat běžet vyvíječ pořád (chce to mít připravené úly), při zavření vzduchu a vypnutí kompresoru se do protitlaku špatně rozbíhá a centrála někdy při opětném sepnutí chcípne. Je to podobný děj jako když řidič začátečník při rozjezdu nepřidá plyn před povolením spojky, jednoduchá automatika otáček u centrály to rovněž předem neumí. Pokud se přívod do vyvíječe při práci nezavírá,kompresor běží pořád a k uvedenému problému nedochází. V případě potřeby zapnout kompresor do protitlaku je vhodné předem přidat plyn ručně, je to ta páčka s táhlem za kohoutem od nádrže.

Zdraví H. Holý

Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní- př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Aha, tak proto spotřební družstvo Včelu neznám. Jakožto moravák znám jen
Jednotu a ta u nás už dávno skončila, některé prodejny se prodaly
soukromníkům a zbytek se přejmenoval, jestli si to dobře pamatuji, na COOP
prodejny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 8:38 PM
Subject: Re:Dru?stvo V?ela


Včela a Jednota byly dvě spotřební družstva zabývají se se prodejem Včela
byla převážně v českých krajích a Jednota na Moravě. U včelařů to byla Včela
Předboj.
Pepan

Dobrý den,

zaujalo mne, že opatřujete podložky ohrádkami proti mravencům, jak vypadají
a čím je mastíte?

Luboš


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 4:37 PM
Subject: Re: VD jarni oetření


> Luboš:
> Proč... proč .... proč....
> _________________
>
> Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: Protože se mnohem snadněji
> někdo donutí odebrat a koupit léčiva (případně mu je do úlu organizovaně
> nacpat) pod hrozbou sankcí z vet. vyhlášky, než aby se vzdělával,
> soustavně
> monitoroval a vyhodnocoval úroveň varroázy, pořizoval si varroadna,
> podložky si opatřoval ohrádkami a mastil plochu proti mravencům a
> spekuloval, jestli a kdy stačí Formidol, Mitegone, Nassenheider a správně
> si načasoval nasazení a vyjmutí Gabonu, kupoval kvalitní šlechtěné matky a
> dělal si oddělky... atd.
>
> Je prostě ten veterinární cirkus jednodušší k provedení, tak jako je
> jednodušší pro zemědělce hospodařit klasicky s chemií, na rozdíl od
> pracného biozemědělství. A drtivá většina včelařů má svými praktikami
> daleko k biovčelaření. Výsledek je rezistence škůdců, kontaminace vosku,
> medu a propolisu, bastardizace chovu a občas katastrofy jako loni coby
> nutná a zasloužená daň.
> Jsem pro to, aby si každý včelařil tak, jak to odpovídá jeho znalostem,
> povaze a vztahu k přírodě, ke včelám a ke svému zdraví.
> Ztrátami včelstev jsme se nyní zařadili do světového průměru a pýcha
> přešla
> v pád.

No nevím, nechci nijak zlehčovat zkušenosti desítek včelařů, jenom mi není
jasné, když se včely přesunou o 50 metrů dál někdy pozdě večer nebo časně
ráno, jak včely v úlu poznají, že jsou na novém místě o 50 metrů jinde a že
proto nesmí vyletět rovnou z úlu pryč, ale musí se nejdřív orientovat.
Pravda je ovšem, že i kdyby úl teď na jaře byl v nejlepším výletu včel v
poledne necitlivě přesunut třeba o těch 50 metrů, nic moc se nestane,
létavky, co ztratí, budou poměrně rychle nahrazeny včelami, které by jinak
zůstávaly v úlu. Včelstvo v žádném případě neuhyne, akorát se o nějakou řadu
dnů zpozdí ve vývoji a to se bez problémů svede na chladné jarní počasí či
nosemu nebo něco takového.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 7:56 PM
Subject: Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> Když se přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice
> budou úly hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti,
> zkřehnou a odpadnou.
>
> Radim, ja som dal radu, ktorú preverili desiatky včelárov tak ako u nás,
> ako i v Česku. Včelári si sa o premiestňovaní podali niekoľko autentických
> správ na vcely.sk a priatelia z Česka súkromnou poštou.
> Ak chcem niečo vyvrátiť, tak nie konštrukciou ako to môže byť (staré
> poznatky o premiestňovaní včelstiev), ale túto metódu by som preveril
> osobne, presne ako je to napísané a potom by som získanými výsledkami
> oponoval. Zdôrazňujem, že treba dodržať podmienku, aby na nové miesto bola
> v úli každá včela, preto premiestnenenie musíme robiť pozde večer alebo
> chytro ráno, možno aj cez deň keď je chlad a včely z úľov nevyletujú.
> Anton
> Ak je chladno a včely krehnú, tak vyletovať predsa nebudú.
> Včely v takýchto prípadoch ani v teple nehľadajú svoje nové stanovište na
> základe vône, ale tak, ako som to popísal.
> Včely na novom mieste nevyletujú bezhlavo z úľa, ale vždy sa orientujú na
> letáč a iné orientačné body. Za túto metódu sa zaručujem 100%-pu istotou,
> ktorú som niekoľkokrát na svojej včelnici preveroval.

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli nevíte jaký mám použít nátěr na uly.Mám nařezané desky na nastavky a jenom mi to chybí natřít a sklepnout.Tak jsem se chtěl zeptat co je nejlepší?co odolá venkovním vlivům a neuškodí včelám...děkuji předem. přítel Stuchlík

Včela a Jednota byly dvě spotřební družstva zabývají se se prodejem Včela byla převážně v českých krajích a Jednota na Moravě. U včelařů to byla Včela Předboj.
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Dru?stvo V?ela
> Datum: 02.4.2008 15:43:05
> ----------------------------------------
> V MF dnes je rozhovor v sekci Ekonomika s Radovanem Vítkem. Popisuje tam
> mimo jiné, jak nepřátelsky převzal Družstvo Včela a přeměnil ho v akciovku.
> Podle
> rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
> nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné? Hledal
> jsem na internetu akciovku Včela a.s. a nenašel jsem nic, jen několik
> spotřebních družstev Včela zabývajících se ale prodejem zboží kolem
> samoobsluh snad bývalé Jednoty.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Léčení není žádná norma ale nařizuje ji veterina podle stavu v místě. Př. u nás v letošním roce je pro obce kde jedno stanoviště má spad nad 3 nařízeno plošné léčení nátěrem pro celou obec a přímo u nás se neléčí a podzimní léčení 3× varidol již provádíme 3 roky. Gabon u nás používáme již nejméně 10 let

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: VD jarni oet?en?
> Datum: 02.4.2008 15:35:16
> ----------------------------------------
> Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však
> podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět
> jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní
> neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní
> spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní
> ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu
> říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik
> zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv?
> Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit
> a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození
> nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové
> potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva)       Luboš (50
> včelsev)
>
>
>

Když se přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice budou úly hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti, zkřehnou a odpadnou.

Radim, ja som dal radu, ktorú preverili desiatky včelárov tak ako u nás, ako i v Česku. Včelári si sa o premiestňovaní podali niekoľko autentických správ na vcely.sk a priatelia z Česka súkromnou poštou.
Ak chcem niečo vyvrátiť, tak nie konštrukciou ako to môže byť (staré poznatky o premiestňovaní včelstiev), ale túto metódu by som preveril osobne, presne ako je to napísané a potom by som získanými výsledkami oponoval. Zdôrazňujem, že treba dodržať podmienku, aby na nové miesto bola v úli každá včela, preto premiestnenenie musíme robiť pozde večer alebo chytro ráno, možno aj cez deň keď je chlad a včely z úľov nevyletujú.
Anton
Ak je chladno a včely krehnú, tak vyletovať predsa nebudú.
Včely v takýchto prípadoch ani v teple nehľadajú svoje nové stanovište na základe vône, ale tak, ako som to popísal.
Včely na novom mieste nevyletujú bezhlavo z úľa, ale vždy sa orientujú na letáč a iné orientačné body. Za túto metódu sa zaručujem 100%-pu istotou, ktorú som niekoľkokrát na svojej včelnici preveroval.

Toho se nebojím :-).
"Jen dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská blbost, tím vesmírem si však nejsem jist." A.Einstein
________________
KaJi:
>Co s námi bude, až každý začne používat rozum?

Před třemi roky jsem si při řezání latěk na rámky uřízl poslední článek na ukazováku a prostředníku pravé ruky.
Od své pojišťovny jsem dostal bolestné a pojistné dle výpočtu bodů u lékaře. Celou dokumentaci (kopie a potvrzení od ZO) jsem odeslal ČSV do Prahy a do měsíce jsem dostal úhradu pojistného z obecného pojištění členů. Jen pro příklad od pojišťovny to bylo 30 000 Kč a od ČSV 50% z uvedené částky a od pojišťovny ještě bolestné. Články mně to sice nevrátilo, ale alespoň něco. Mojmír

Zkoušel někdo pro pohon vyvíječe aerosolu tyhle kompresory?
Gude Silver 750W dodávané množství 70l/min
Gude 210/8/24 1.1kW dodávané množství 120l/min,
Gude Multikompresor 1.1kW dodávané množství 50l/min
ABAC OL195 1.1kw dodávané množství 110l/min
případně kompresor z Bauhausu EASY 1.1kW za 2290 Kč ?
Honíte někdo kompresory centrálou? Jak velkou výkonovou rezervu jste zvolili ?

Není jedno, jestli se včely přemístí o dva metry nebo o 50 metrů. Aspoň ne
teď v časném jaru. Když se úl přemístí o dva metry, je velká naděje, že
včelky samy najdou svůj úl nebo jakýkoliv úl a nebudou ztraceny. Když se
přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice budou úly
hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti, zkřehnou a
odpadnou. Jedno by to bylo možná někdy v létě za teplého dne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 3:23 PM
Subject: Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> . Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se
> zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
>
> Nebudú! Je jedno či premiestňujeme na 2 alebo 50m, len treba dodržať
> správny princíp. Premiestnenie urobte večer po ustátí letu alebo chytro
> ráno, keď ešte včely nelietajú. Ak budete mať dobrú-silnú pomoc, nie je
> potrebné zatvárať letáče, ale ak máte strach tak na tú chvíľu letáč
> uzatvorte molitanom, prípadne sieťkou. Premiestnenie urobte naraz a je
> jedno ako ich uložíte.
> Zásada je, na pôvodnom mieste nesmiete nič nenechať! Pri prvom výlete z
úľa
> sa každá vyletujúca včela otočí hlavou k letáču a pomali krúživým letom
> (snaží si uložiť do fotografickej pamäti nové orientačné body), aby sa
> mohla bezpečne vrátiť zpäť.
> Každá včela, ktorá už lietala z letáča na starom mieste, bude sa naň
vracať
> (podľa staršej orientačnej schémy, ktorú má vo fotografickej pamäti),
> "prepne" na nové fotografické údaje a odlieta na svoje nové miesto. Ak
> uvidíte na starom mieste poletovať viac alebo menej včiel, nesmiete
> prepadnúť panike a ihneď im klásť tam nejaký úľ s plástami, aby doňho
> vletovali. Trochu si polietajú a statočne pôjdu na nové stanovište.
> Po 2-3 dňoch na svoje pôvodné miesto úplne zabudnú. Toť vše, uvidíte ako
> dobre to dopadne. Nie je to moja prvá rada. Anton

Podle něj se názory na nutnost opylení včelami různí. "V našich sadech jsme nepozorovali rozdíl ve výnosech při přisunutí včelstev," řekl předseda. V minulosti v družstvu včelařům za přísun včel neplatili, ale zajišťovali dopravu včelstev. Nabídku včelařů by družstvo v současnosti rádo využilo.
---------
Tomu se říká dobročinnost, nemá to efekt, ale zaplatí :-)
Víc takových.


Já osobně mám dobrou zkušenost. Jednomu družstvu které hospodaří trochu okolo mého jednoho stanoviště v polích (je problém s roztříštěností pozemků a nájemců, často se to mění) jsem vysvětlil, kde je v okolí nejvyšší koncentrace včelstev. Pěstují někdy něco na semeno, mimo jiné svazenku. Za inf. byly vděční. Když jsem zase říkal, že by bodlo nějaké zelené hnojení s hořticí na podzim,nebo podsev tak o tom vážně začali uvažovat. Myslím, že je to hlavně o komunikaci.

Karel

> musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle
> zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat,
> jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky)
> bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k
> nezaplaceni.
>
> Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem
> k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji
> prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal
>

Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)

Hezký zbytek dne

Lukáš Matela

matela.wz.cz

Možná jsou na obzoru lepší časy, co se týká plateb za opylování.
http://www.ustecko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=4149

R. Polášek

Eman:
Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: .....
-----
I ty?
Tady už nebude koho hecovat. :-)
Zůstává jen Pepan a i toho nějak zasáhl bacil liberalismu, jak cítím z některých jeho příspěvků.

Za chvíli nikdo nebude věřit v neomylnost nejvyšších. Svět jde do pekel, když přichází o své tradiční hodnoty.

Co s námi bude, až každý začne používat rozum?

Karel

Podle
rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné?
------
Jednalo se o lidové spotřební družstvo. Ale v podstatě se jednalo o stejný problém. Ve vedení byli lidé, kteří netušili kolikátá bije a domnívali se, že nepružnost jejich i stanov je jejich výhodou.
Členem se v podstatě mohl stát kdokoli, kdo zaplatil členský příspěvek 50Kč.
Do družstva naběhli bílí koně, přišla schůze a výboři zvyklí na manifestační hlasování najednou zjistili, že jsou bez funkcí. Přehlasovali je členové, které přijali s vidinou výběru členských příspěvků a dalšího sladkého života. Takhle znám tu story já.
LSD Včela pak pronajala své sídlištní prodejny většinou Delvitě. Ty vlastně předtím dostala zadarmo od státu, stejně jako SD Jednota prodejny postavené v akci Z na vesnici.

Prostě být ve správnou chvíli na správném místě. :-)

Ono záleží, jak se kdo cítí jistý nebo nejistý bez pojištění a s pojištěním.
Svaz kryje pouze smrt a trvalé následky pouze včelaře, člena svazu, logicky
při činnosti spojené se včelařením a svépomocný fond kryje ztráty
včelařského majetku způsobené neznámým pachatelem, do určité částky na jedno
chované včelstvo. Nic dalšího. Je tedy otázka, komu to bude stačit, zvláště
když za smrt dostanou pozůstalí 50 tisíc a za trvalé následky dostane včelař
maximálně 100 tisíc a kdo bude cítit za potřebné mít k tomu další komerční
pojištění.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 2:51 PM
Subject: Re: pojitění včelařů


> Je důležité rozlišovat status Svépomocného Fondu ČSV a komerční pojištění,
> které uzavíra za své členy ČSV s nějakou pojišťovnou .
>
> To pojištění je na následky za úraz člena při chovatelské činnosti.
>
> Nezalétat do toho :
>
> SF (Svépomocný fond), který slouží jako fond ke kompenzaci škod, které
> mohou vzniknout členům. Fond má svá pravidla a ty je potřeba znát, aby se
> předešlo mylným dojmům.
>
> A nakonec má pojistka na škody způsobené druhé osobě při činnosti (zájmové
> činnosti). Tu má možnost si sjednat asi v řádu pár stokorun zarok každý
> zájmový chovatel podle nabídek nějaké pojišťovny. (Často je nabídka
> rozšířena třeba na Vaše ratolesti, které mohou ve škole nebo v nějaké
> supermarketu způsobit škodu atd.)
>
> A u mne to je pojistka o něčem podobném a je dražší, ale je
> charakteristická v tom, že je pro zemědělce.

Luboš:
Proč... proč .... proč....
_________________

Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: Protože se mnohem snadněji někdo donutí odebrat a koupit léčiva (případně mu je do úlu organizovaně nacpat) pod hrozbou sankcí z vet. vyhlášky, než aby se vzdělával, soustavně monitoroval a vyhodnocoval úroveň varroázy, pořizoval si varroadna, podložky si opatřoval ohrádkami a mastil plochu proti mravencům a spekuloval, jestli a kdy stačí Formidol, Mitegone, Nassenheider a správně si načasoval nasazení a vyjmutí Gabonu, kupoval kvalitní šlechtěné matky a dělal si oddělky... atd.

Je prostě ten veterinární cirkus jednodušší k provedení, tak jako je jednodušší pro zemědělce hospodařit klasicky s chemií, na rozdíl od pracného biozemědělství. A drtivá většina včelařů má svými praktikami daleko k biovčelaření. Výsledek je rezistence škůdců, kontaminace vosku, medu a propolisu, bastardizace chovu a občas katastrofy jako loni coby nutná a zasloužená daň.
Jsem pro to, aby si každý včelařil tak, jak to odpovídá jeho znalostem, povaze a vztahu k přírodě, ke včelám a ke svému zdraví.
Ztrátami včelstev jsme se nyní zařadili do světového průměru a pýcha přešla v pád.

Tak takhle jsem viděl v jednom přírodovědeckém pořadu vyrábět z ropy benzín.

Milý Lubo,
hlavně proto, že se tak činí podle oficiálních vyhlášek SVS a o vyhláškách
se sice diskutovat může, ale konat musí. Když už ne kvůli zdraví včel, tak
alespoň kvůli zdraví peněženky, protože stanovené sankce za porušení těch
vyhlášek jsou citelné....
Jinak ovšem je ale zostření podmínek pro léčebné zákroky důsledkem již dvou
po sobě jdoucích zim, které nadmíru přály rozmnožování roztočů. Všechny
příspěvky na dané téma jsi si ale patrně nepřečetl, pokud ti unikly
informace o vysokých ztrátách na včelstvech v některých oblastech... Za
těchto okolností bych nepovažoval způsob léčení za zběsilý - už proto ne, že
ani tak to nestačí na kýžené vypořádání se s roztočem.
S přátelským pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 3:35 PM
Subject: VD jarni oetření


Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však
podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět
jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní
neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní
spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní
ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu
říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik
zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv?
Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit
a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození
nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové
potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva) Luboš (50
včelsev)


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2995 (20080402)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

V MF dnes je rozhovor v sekci Ekonomika s Radovanem Vítkem. Popisuje tam
mimo jiné, jak nepřátelsky převzal Družstvo Včela a přeměnil ho v akciovku.
Podle
rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné? Hledal
jsem na internetu akciovku Včela a.s. a nenašel jsem nic, jen několik
spotřebních družstev Včela zabývajících se ale prodejem zboží kolem
samoobsluh snad bývalé Jednoty.

R. Polášek

Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv? Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva) Luboš (50 včelsev)

. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?

Nebudú! Je jedno či premiestňujeme na 2 alebo 50m, len treba dodržať správny princíp. Premiestnenie urobte večer po ustátí letu alebo chytro ráno, keď ešte včely nelietajú. Ak budete mať dobrú-silnú pomoc, nie je potrebné zatvárať letáče, ale ak máte strach tak na tú chvíľu letáč uzatvorte molitanom, prípadne sieťkou. Premiestnenie urobte naraz a je jedno ako ich uložíte.
Zásada je, na pôvodnom mieste nesmiete nič nenechať! Pri prvom výlete z úľa sa každá vyletujúca včela otočí hlavou k letáču a pomali krúživým letom (snaží si uložiť do fotografickej pamäti nové orientačné body), aby sa mohla bezpečne vrátiť zpäť.
Každá včela, ktorá už lietala z letáča na starom mieste, bude sa naň vracať (podľa staršej orientačnej schémy, ktorú má vo fotografickej pamäti), "prepne" na nové fotografické údaje a odlieta na svoje nové miesto. Ak uvidíte na starom mieste poletovať viac alebo menej včiel, nesmiete prepadnúť panike a ihneď im klásť tam nejaký úľ s plástami, aby doňho vletovali. Trochu si polietajú a statočne pôjdu na nové stanovište.
Po 2-3 dňoch na svoje pôvodné miesto úplne zabudnú. Toť vše, uvidíte ako dobre to dopadne. Nie je to moja prvá rada. Anton

Nejlepší doba na přesun na krátkou vzdálenost je za nízkých teplot na
začátku zimy nebo v zimě po velkém proletu, kdy mají včely vyprázdněné
výkalové váčky a před sebou nejméně týden počasí, ve kterém nelétají ven.
Ale myslím si, že nyní by to ještě šlo taky, vypadá to, že dalších pár dnů
taky létat nebudou, takže létavky zapomenou a za pár dnů, až bude pěkně, se
budou orientovat nově už na nové místo. Já myslím, že teď se klidně mohou
přesunout. Dneska je aspoň tady ještě dost teplo, takže by při rozrušení
ještě dost vyletovaly, takže spíše tak zítra, pozítří spíše k večeru, aby
rozrušené létavky nevyletovaly a přes noc se uklidnily.
Záleží taky na stanovišti, včely neodlišují od sebe úly a stabilní
orientační body v jejich blízkosti, keře, stromy atd. Pokud dojde jen k
posunu úlů, keřů a stromů kolem bude jen málo a vzhled úlů se umístěním na
novou konstrukci nijak zvlášť nezmění, základní orientační bod pro létavky
bude úl. Přesun se potom může uskutečnit kdykoliv i během výletu včel,
včely se budou vracet v pohodě do správného úlu. Pokud je keřů a stromů
blízko úlů hodně nebo dojde při přemístění k velké změně směru výletu z
česna nebo dojde k velké změně vzhledu úlů, zalétané včely budou ty správné
úly hledat, spotřebují navíc energii a některé se mohou poztrácet, je vhodné
je teď na jaře přemístit právě během delšího období špatného počasí, aby se
létavky po delší době nečinnosti musely znova zalétávat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 11:47 AM
Subject: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> Pro úly jsem si nechal svařit z železných profilů novou konstrukci, na
> kterou chci tento, nebo příští týden, přemístit úly ze současného
> stanoviště. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém
> se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
> Děkuji za Vaše zkušenosti.
> Jiří

Ale v případě likvidace moru dostaneš od státu ai od včelařů dá to zhruba na celou úhradu nového zařízení. A když se ti nelíbí podmínky včelařů co tě nutí být členem?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Archibald <Archibald/=/senior.cz>
> Předmět: Re: pojištění včelařů
> Datum: 02.4.2008 13:42:40
> ----------------------------------------
> Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit. To musí být mým
> rozhodnutím a pokud chci toto riziko
> nést sám, nikomu do toho nic není, není důvod aby Svaz zřizoval fond a
> svépomocné pojištění, které nutí účastníka k pojistce. Přitom nejde o
> škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
> pojistka, která hradí moji škodu. Povinnost podporuje přebujelou
> administrativou ústředí a dívá se na členy jakona nesvéprávné osoby. Gustav
>
>
>

Je důležité rozlišovat status Svépomocného Fondu ČSV a komerční pojištění, které uzavíra za své členy ČSV s nějakou pojišťovnou .

To pojištění je na následky za úraz člena při chovatelské činnosti.

Nezalétat do toho :

SF (Svépomocný fond), který slouží jako fond ke kompenzaci škod, které mohou vzniknout členům. Fond má svá pravidla a ty je potřeba znát, aby se předešlo mylným dojmům.

A nakonec má pojistka na škody způsobené druhé osobě při činnosti (zájmové činnosti). Tu má možnost si sjednat asi v řádu pár stokorun zarok každý zájmový chovatel podle nabídek nějaké pojišťovny. (Často je nabídka rozšířena třeba na Vaše ratolesti, které mohou ve škole nebo v nějaké supermarketu způsobit škodu atd.)

A u mne to je pojistka o něčem podobném a je dražší, ale je charakteristická v tom, že je pro zemědělce.

Ahoj Jiří.Já jsem taky posouval včelky asi o dva až tři metry.To odpoledne lítali na původní místo a motali se ale na večer už byli zase doma a druhej den naprosto v pohodě.Nevydím v tom problém.Můžeš třeba zkusit jedny a až si najdou novou cestu tak další.Ahoj Míra

Archibald:>Viděl jsem obrázky, jak přítel Moravčík ze Slovenska v koordinaci
s jezeďáky včelstva přímo za letu při postřiku zavírá (nejdřív silně
pokouří, pak plachta a v intervalech vpouští dovnitř), ale to pro
neprofesionály prakticky nepřichází v úvahu. <
..........

Profesionálove musí jednat profesionálně a ne jak nějaký Váš přítel ze Slovenska. Otravou jsem si jednou nedobrovolně prošel a vím jedno. Kdybych dal na kvalitu rad naší ZO, ve které jsem byl tč. členem, vznikla by neskutečná panika.

Možná je vhodné mít telefonní číslo na inspekltora - veterináře a být členem - p. Machovou v kontaktech. Prvotní je veterinář a jeho sepsaný protokol na místě zjištění. Jestli se vyjádří ve spolupráci s inspektorkou rostlinolékařské zprávy v tom smyslu, že provedená kontorola na pozemku toho toho pěstitele ukázala, že kultura byla chráněna nepovolenými přípravky, takový protokol je hodný k archivaci, protože je důkazem o vině.

Pokud vím, ochrana rostlin musí být provedena tak, aby v žádném případě neohrožovala život opylovačů. Jestli se nemýlím, žádná povinnost zavírat česna není. Jestli se stane to, že se otráví včely, je potřeba okamžitě jednat.

Včelař podle zákona o rostlinolékařské péči má povinnosti informovat obecní úřad, když si to vyžádá o směru letu jeho včel a přet upozorněním, že se bude provádět letecká ochrana, zajistit označení žlutým trojúhelníkem o stranách min. 1 m stanoviště.

Přitom nejde o
škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
pojistka, která hradí moji škodu.
------
Jeden člen mi říkal, že by už ve Svazu nebyl, že je tam jen kvůli pojištění včelstev.
Doporučil jsem mu nastudovat status a postup náhrady i částky.
Škoda nad 20 tis. - musí snad přijet někdo z OV, ceník náhrad a rozhoduje někdo o krácení až 50% bez možnosti odvolání.
Kdysi dávno ve Včelařství otiskli dopis jednoho, komu shořely včely od samovzníceného uhlí. Prý lajdáctví - tedy jen polovina.

Krádež myslím pojištěná není a to mi kromě úhynů připadá jako nejpravděpodobnější škoda.

Pokud si pamatuji, tak SF býval ve výrazném přebytku, takže mám dojem, že tam s pojistnou statistikou moc nepracovali.

V pojišťění domu a domácnosti mám nastavenou částku (myslím asi 50tis) do které jsou plněny škody na zařízení okolo domu - včelíny, kolny, skleníky atd. Myslím že to umožňuje většina pojišťoven.
Karel

Spíš mi připadá, že členi ČSV jsou už
> tak pohodlní, že ač se jim stane nějaká fyzická újma při chovatelské
> činnosti, takovou pojistku nevyužijí a nečerpají tak výhody svého členství,
> s kterými při vstupu do ČSV byly určitě obeznámeni a souhlasily.
>


No obeznamen jsem nebyl temer s nicim ale souhlasil jsem se vsim :-)) O takovych to clenskych moznostech nikdo u nas nemluvil, mozna ani nevedi :-)

Dik za info, ne ze bych toho chtel zneuzivat - prsty se hodi vsechny - hlavne na psani na klavesnici :-))

T.H.

Doba, kdy se dalo prokázat otrávení včel postřikem dle uhynulých včel na
letáku a před úlem, je dávno pryč. Technologie jde dopředu a včely jsou
otráveny přímo v porostu a do úlu se nevrátí. Dokázat otravu je
prakticky nemožné a v tom nepomůže ani Machová. Do řepky se střízá
pravidelně, je to již technologickým pravidlem. Smíchává se několik
relativně neškodných přípravků do smrtícího koktejlu a tak je řepka v
doletu spíše neštěstím. Pokud jsou semvčely zalétány a pak se to
postříká, dojde k výraznému oslabení včelstev, ale dělat se s tím nic
nedá. Viděl jsem obrázky, jak přítel Moravčík ze Slovenska v koordinaci
s jezeďáky včelstva přímo za letu při postřiku zavírá (nejdřív silně
pokouří, pak plachta a v intervalech vpouští dovnitř), ale to pro
neprofesionály prakticky nepřichází v úvahu. Jak jsem již napsal, otravy
nutno brát jako negativní jevse kterým se těžko bojuje. Pokud bych chtěl
za každou cenu vidět věci pozitivně mohl bych říct, že je to dobré
protirojové opatření. A k té lodi - myslím, že na kormidlování stačí jen
jeden. Gustav

Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<

........

Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.

Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v pořádku, které ZO ČSV v pořádku dále odvádí na Ústředí, jediná věc je navštívit web ČSV, najít si formuláře vytisknout k vyřízení, ty odeslat nebo předat podle instrukcí dál a čekat na bolestné.

Nevidím v tom nějakou břebujelost. Spíš mi připadá, že členi ČSV jsou už tak pohodlní, že ač se jim stane nějaká fyzická újma při chovatelské činnosti, takovou pojistku nevyužijí a nečerpají tak výhody svého členství, s kterými při vstupu do ČSV byly určitě obeznámeni a souhlasily.

Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit. To musí být mým
rozhodnutím a pokud chci toto riziko
nést sám, nikomu do toho nic není, není důvod aby Svaz zřizoval fond a
svépomocné pojištění, které nutí účastníka k pojistce. Přitom nejde o
škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
pojistka, která hradí moji škodu. Povinnost podporuje přebujelou
administrativou ústředí a dívá se na členy jakona nesvéprávné osoby. Gustav

Pepa:>Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.
--------
KaJi:>Docela stíháš, nechceš si pořídit ještě pár včelstev navíc?
Ale napřed nahlaš úhyn, dostaneš dotaci. :-)

........


Jestli je to tedy ke mě. ...

Ano. Mám již nachystáno rozšířit svůj chov o cca dalších 100 včelstev a připraven založit přibližně tři letošně nová stanoviště včelstev navíc.

O dotaci za úhyn nevím nic, co by bylo oficiální. Ty Karle ano?

A Pepane pochlub se co dokážeš Ty za zimu, kromě kolegiálního shazování a bezvýznamné řeči na internetu. Zatím jsi kvalitu v debatách se mnou moc kromě snahy mne urážet neukázal.

- Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních
cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
cyklů do slunovratu).

Je také účelné co nejméně zasahovat léčivy do včelstva
S toho nejlépe vychází Pak Pozdější léčba kdy musí vývoj populace zase začít od té první samičky a pak vpodletí méně generací = menší zamoření

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 01.4.2008 22:53:09
> ----------------------------------------
> Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v
> podletí.
> ---------------------------------------------------------------------------
> ---------------------
>
> Takhle mě to výpočtem nevychází.
>
> Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak
> rozvojová řada roztočů VD se rovná:
>
> An=A1 x q na (n-1)
>
> Kde:
> A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
> An je počet roztočů na konci rozvojové řady
> q je kvocient řady
> n je počet čísel v řadě
> n-1 je počet reprodukčních cyklů
>
> Při kvocientu 3 je rozvojová řada:
>
> 1       3       9       27       81       243       729       2187       6561
> 19683       %
> 1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3
> 5904,9       30
>
> Co z toho vyplývá?
>
> -       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na
> účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např.
> u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší
> konečný počet roztočů).
>
> -       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější
> léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).
>
> -       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu
> (podle denního spadu).
>
> -       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.
>
> -       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu,
> snůškových podmínkách, atd.
>
> -       Nejvíce závisí konečné       množství roztočů na počtu reprodukčních
> cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
> cyklů do slunovratu).
>
> -       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby
> a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle
> toho pak postupovat.
>
> Zdravím, H.
>
>
>

Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.
--------
Docela stíháš, nechceš si pořídit ještě pár včelstev navíc?
Ale napřed nahlaš úhyn, dostaneš dotaci. :-)

Karel

.... tak diskutuj věcně a ne stále "DOTACE" jedno a totéž. Asi to už nikoho moc nebaví o čem stále dokola diskutuješ !!! Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.

Pepa:>Nedívím se, že jste byl tak nazván. Opravdu Vám už musí strašit z těch dotací. Nebylo by lepší, aby jste si založil svou nějakou stránku ve které bude možnost také diskutovat a nechal VN k rozumné věcné debatě ?!<

........

O nic jiného mne nikdy nešlo. VN také slouží k debatě. Tak proč ji tam nerozvinout. Jestli má nějaké problémy co se týká technické správy, takové problémy nejsou pro mne překážkou v diskuzích. ...

K tomu jak jsem byl nazván ...
Občas sdělím informaci takovým způsobem, že reakce protistrany je rozsudek bez rozvany a zhodnocení.
A to není můj problém.


Takže mne nějaké mé označení od kohosi takto vůbec nerozhází, protože urážlivý jsem velmi málo. Očekávám vždy jen debatu o věci, ale jaksi to není možné, jestli se zbytečně někdo bezyznamně kvůli nepochopení urazí.

Dovolil jsem si napsat takový souhrn poznámek jako sdělení do Včelařských novin. Jestli bude mít takový zákon vliv na na budoucí komunikaci u včelařů > stát; stát > včelař; zájmových organizací > stát; stát > organizace ... a budou tu nové varianty sdílení informací, může takový zákon přinést, podle mého názoru, dost významné změny.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2008040101
..........
>K poslednímu a celkovému přehledu pro stát a statistické údaje potom postačuje systém, který by mohl být podobný tomu, co jsem tu psal o tzv. účtech včelaře.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=28150&

Takovou byrokracii lze řešit hlavně s úsporou s pomocí programátora a jedným nebo dvěmi lidmy v Hradišťku pod Medníkem - v Útvaru ústřední evidence včelstev.

Tam zřejmě poskytují údaje zatím SVS a ČSÚ. Časem ale určitě mohou zprostředkovat údaje jako doklad pro nový vznikající systém správy elektronických dokumentů přes speciální státní emailový účet, o který bude mít podle vznikajícího vládního návrhu, právo jako každý svéprávný subjekt (právnická a fyzická osoba) zažádat a vést agendu prokazující OKAMŽITÝ a dlouhodobý stav chovaných včelstev a může takto vlastně zažádat elektronicky o přesně vedené dotace bez účasti např. dnes, podle mého názoru drahého a komplikovaného systému vedení ČSV. Zákonná stávající podoba nezastupitelnosti ČSV, po vzniku takových možností při řešení záležitostí přímo se státní zprávou přes takový systém nesmírně zefektivní a hlavně zlevní. Samozřejmě že samotná ZO časem také může po registraci takové úřední dokumenty a celkovou dokumentaci při jednání se státem zvolit bez OV nebo vedení.

To je ale o době po asi 5-ti letech.

Nedívím se, že jste byl tak nazván. Opravdu Vám už musí strašit z těch dotací. Nebylo by lepší, aby jste si založil svou nějakou stránku ve které bude možnost také diskutovat a nechal VN k rozumné věcné debatě ?!

Pro úly jsem si nechal svařit z železných profilů novou konstrukci, na kterou chci tento, nebo příští týden, přemístit úly ze současného stanoviště. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
Děkuji za Vaše zkušenosti.
Jiří

Pojištěn je každý včelař u ČSV, ale co jsem se před asi dvěma roky díval na
pojistné částky, je to spíše takové pojištění, aby se vlk nažral a koza
zůstala celá. Aby včelař něco dostal a přitom platba pojistného za každého
včelaře nebyla velká.
Dneska se dá téměr všechno kolem včelaření pojistit komerčně. Sebe jakožto
včelaře přes nějaké úrazové pojištění, obvykle v kupě s "velkým" životním
pojištěním, škody někomu jinému jako pojištění zodpovědnosti, pojištění
včelínu a dílny jako pojištění nemovitosti a právnické služby jako pojištění
právní ochrany. Nevýhoda proti pojištění přes ČSV je to, že tak komplexně
jako je to od ČSV by se muselo komerční pojištění složit z více jednotlivých
pojištění, taky dávat pozor na pojistné podmínky - přílohy hustě potištěné
malým písmem, dále takové pojištění na rozdíl od toho od ČSV pocítí včelař
znatelně na penežence. Výhoda je v tom, že u nenákladových částí tohoto
pojištění, třeba u odškodnění za úraz nebo smrt je možné zvolit pojistnou
částku v širokém rozmezí, jak je potřeba, nemusí to být jen dneska směšných
pár desítek tisíc jako je u pojištění ČSV, ale tolik, kolik se kdo rozhodne,
u komerčního pojištění se jenom úměrně k tomu zvýší placené pojistné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 9:50 AM
Subject: Re: cena akcie


> Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z
> televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik?
> Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak
> jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
> .......
> Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím
> dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při
> výkonu včelařství?
>
> Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne
> svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za
> pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na
> takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.
>
> Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a
> s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně
> nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se
> včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např.
> nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin
> atp.
>
> Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv.
bílou
> smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový
> svazový celek nebo segment.

VB:>I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.<
.......

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Rámy se mohou pěkně začepovat a sklížit a pak to drží jak židovská víra.Proč to nezkusíte,uvidíte sám že to pevný je.Míra

Čepování neprovádím, je zbytečné. Na plochy nanesu tekuté hřebíky, jeden vrut, abych nemusel čekat než spoj zatuhne a mohl pokračovat v práci. Spojované plochy na jedné straně rámu musí být na sebe kolmé, nikdy rovnoběžné. Zvyšuje se tím pevnost a stabilita rámu, do kterého se zavrtají očka pro zvedání. Pro ruční zvedání řetízek s háčky na koncích nebo pásek.
Čepy provádím jen u racionálního rámku, který je skládací.Je to velká výhoda, protože do šuplíků ve stole mi vejdou stovky hotových rámků.V jednom mám horní a spodní loučky, protože jsou stejné a ve druhém jen boční loučky.Boční loučky mají dva otvory 2cm od kraje o průměru 5mm. Původně jsem to připravoval pro výrobu rámků z plastu. Skládací LEGO. Právě tyto dva otvory v bočních loučkách umožňují uchytit jakékoliv dílo přenesené z jiného rámku pružným vlascem. I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.Drát to neumožňuje. Zatím jsem to naučil včelaře v naší ZO.
B.V.

Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
........
Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při výkonu včelařství?

Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.

Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např. nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin atp.

Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv. bílou smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový svazový celek nebo segment.

"Nechápu, co mohou mít na práci na plný úvazek! dva lidé
na ústředí - tajemník a předseda. I ten fond je přežitek, kdo se chce pojistit, ať se pojistí, kdo ne, je to jeho věc. My kvůli tomu držíme Machovou Gustav"
----------------------------------------------------
Milý Gustave,
na to, proč "držíme Machovou", by Ti mohli odpovědět včelaři, kteří díky právnímu zastoupení ČSV mohou dále chovat včely. Pokud při soudním řešení sporů nebudeme mít právní zastoupení se znalostí problematiky věci, tak advokát protistrany nás s úsměvem vymaže z povrchu krajiny České i Moravské. Zvláště, pokud tou protistranou bude například jeden nejmenovaný, nyní minulý, ministr kultury. Ale stačí i obyčejná lidská závist, sousedské spory kde jsou včely jen prostředkem, jak Tě protistrana může poškodit. Nebo chceš příteli snad sám věčně hlídat legislativní změny? To může vážený příteli, při současné vysoké potenci našich zákonodárců, pouze osoba na odborné úrovni a na plný úvazek. Já osobně, jako laik ve věcech práva, si veškeré změny v legislativě, které se mne týkají, raději přečtu naservírované ve vnitřní příloze časopisu Včelařství, než bych odebíral a studoval sbírky zákonů. Takto ušetřený čas potom mohu věnovat včelám. Co se týče dalších zde zmíněných? Každá loď musí mít svého kapitána a kormidelníka. Aby bylo na koho "nadávat". A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice.
Hezký den Pepča

Dobry den,
musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat, jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky) bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k nezaplaceni.

Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal na:
http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=51
- Čermák K: Včelaření v nízkonástavkových úlech.

Ta publikace obsahuje popis celeho ulu vcetne vykresu vsech soucasti ulu (vykres plus slovni popis - dobre k pochopeni) a take jsou tam popsany zpusoby osetrovani vcelstev v nastavkovych ulech (v Optimalu). V pripade, ze clovek nezvoli zrovna Optimal, ale treba Lanstroth neni problem rozmery prepocitat (to dno mam vyrobene pro Langstroth i pro 39x24, optimal nemam)

Toto dno doporucuji proto, ze je uz praxi overeno a tudis je vychatana vetsina drobnych much, ktere mohou byt zbytecne otravne.
Hlavne lze bez ruseni vcelstva kontrolovat spad v podlozce pod pevnym sitem. Tj, klidne i v trenyrkach bez kukli :-)) Lze vcely ve vterine uzavrit v pripade kocovani ci z jineho duvodu. Neni problem dodelat pylochyt vlozenim pylochytovych desticek v ramu atd.

Samozrejme vyroba techto zasitovanych den je mnohem narocnejsi nez bezneho nezasitovaneho - ale to si kazdy musi rozhodnout sam co od dna ocekava a zda je pronej vyroba nutne zlo nebo dobry konicek (taky asi zavisi dost na poctu kusu :-)) ) ...

Preji stastnou volbu :-)

T.H.



> technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
> [odkaz] http://matela.wz.cz
> Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.
>
> Ať se daří
>
> Lukáš Matela
>
>
>