Archiv Včelařské konference

Jestliže je si někdo jist, že se nemůže stát, aby mu po hřídelce steklo několik kapek medu, dobře mu tak. Já musím za den se otočit 2 x s vlekem nástavků a ty prohnat rad. medometem a med mě po hřídelce občas steče, protože z odvíčkovaných plástů to prostě kape. Pak je s ložiskem ámen v dohledné době. Jinak nejjednodušší zábrana je vystřihnout z gumy, nebo plastu kolečko, vyseknout o něco menší díru než je hřídel a navléknout. Zdraví R. Stonjek

Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?

Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří,
nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to
někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové
dost málo produktivní.
Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly
a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky
stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i
stará a střechu nechává čistit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se
> sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a
to
> nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý
> mokřad

Přesně tak. Co se týká zatékání medu, je asi třeba odlišit medomety se
svislým košem, tam se toho na hřídel skutečně moc nedostane a medomety s
vodorovným košem, tam může med z rámků kapat na hřídel běžně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 4:03 PM
Subject: Re: loisko pod ko do medometu


> Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu.
> Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a
> průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho
> vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím
> rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska
> tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou
> nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje:
> 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou
> již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků

"Co ma vsak nepotesilo je, ze z 8 vcelstiev prezimovalo len 5 (NN Optimal)."
Je mozno uvest jak byla vcelstva zazimovana?
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Nic není zadarmo ten časopis mají včelaři předplacený

Všechny příspěvky s imeilu se vrací s tímto odkazem

5.4.3 smtp; no valid MX record

Nepodařilo se zjistit emailový server odesílatele.
Could not resolve recipient's email server.

Fragment původní zprávy: Zrovna tak se vrací ty pro správce
Ostatní pošta na jiné adresy chodí normálně

Ještě jeden poznatek Jak je příroda moudrá Jelikož mají vrby a topoly velmi krátkou klíčivost Tak matka příroda zařídila , že tyto stromy začínají uvolňovat semena obvykle pár hodin před děštěm Jakmile začnou poletova můžete s vejvětší pravděpodobností očekávat déšť
Pepan

Pohon zvláště u zvratných medometů nahoře je často chybou, protože zavazí při vkládání plástů. Proto je výhodnější jej mít dole pod medometem. Aby se nestalo to, že med nateče do ložisek, dává se mezi koš a ložisko odstřikovací kroužek, v podstatě talíř otočený dnem vzhůru. Voda po něm steče, pryč- dolů na řemenici. Normálně se to nestává, včelaře si to má hlídat, ale pokud se to náhodou stane, žádné nebezpečí poruchy - zničení ložiska nehrozí.
Tak to děláme v podstatě 28 let beze změny, od roku 1980.

Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel

Bezne ich kupujeme na Slovensko z VÚ- Kunovice u Uherskeho Hradiste, Ing.
Čižková tel: 6025696. Vrba trojmužná "trojtyčinková " Salix triandra L. tzv.
S- 430 sa
predáva v řizkach, na jar sa vysadí na záhon , zapustí korene, vyženie aj
meter vysoké výhony a na jeseň sa može presadiť na trvalé stanovište.
Distribuje sa v marci a cena je 4.-Kč- 1 ks.
Velmi dobrý sposob rozmnozovania popisuje pán Túrčani vo svojom
prispevku.
----- Original Message -----
From: "Pavel Chlup" <pavchlup/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 7:28 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby
> trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2813 (20080122) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně
zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od
roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše,
osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby
pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby
jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého
laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd.
Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit
nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a
rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou
kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné
odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich
pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost.
Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle
mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží
biomasy jsem pro místní zdroje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím
> nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady.
Pavel

K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel. Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc. V minulosti sa odovzdavalo melivo alebo vzorky medu na rozbor. Podla mojich pozorovani (stav zav. plodu)sa klinicke priznaky moru neobjavili, potvrdene vysetrenim to vsak nemam. Inak som nestihol vyrezat jeden cyklus zavickovaneho trudieho plodu - to len na margo kliestika V.D.

Jano B.

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Když probíráte č.1/2008 tak jsem zalistoval několika posledními ročníky. V okamžiku, kdy začal vycházet Moderní Včelař se přechodně podle mého mínění odborná kvalita začala přechodně zlepšovat. Bohužel jen přechodně. Myslím si, že například vázli informace o možnosti čerpání dotací z EU. Zato jsem půl roku po sjezdu četl o tom jak "jsme to zvládli". A schválně si zpočítejte co nebo kdo je nějčastěji na fotografiích v časopise.

Zatím

Dobrý den pane Mařík.Prosím pošlete mi ten návrh na mejl-pupek73/=/seznam.cz předem dík.

Dobrý den,
máte někdo zkušenosti s tím přípravkem na vrtání
kompletních rámků, co je občas inzerován v časopise
docela rozšiřuju a tak bych to chtěl nějak ulehčit

Prosil bych také poslat nákres nebo popis uložení ložisek. Můj E-mail MojmirVecerka/=/seznam.cz

jak se potom dívat na diagnostiku spadu? Tento problém jsem měl i loni a přesto včelstva vyzimovala v pořádku. Letos to zatím vypadá taky slibně i přes ten spad přes ten poslední teplý týden. LB

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte. Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší straně!
Honza

Naprostý souhlas.
Litrovka stolního oleje za cca 20Kč mi vystačí na několik roků.
V té souvislosti si dovoluji pro některé účastníky konference podrobně
popsat, jak to dělám.
Do nádoby (sklenice) o cca dvojnásobném obsahu než je objem měli naleju
olej, nasypu měl, zamíchám špejlí a počkám, až měl sedne na dno a na hladinu
vyplavou roztoči. Ale i křidélka, hlavičky a nožičky z uhynulých včel.
Po spočtení roztočů olej nechám zpátky překapat přes papírový kávový filtr,
který následně spálím. Olej je tak použitelný i pro další flotace a po
několik následujících roků ( než se zkazí ). Flotaci je dobré provádět při
pokojové teplotě.
Flotace je cenná informace skoro zadarmo.
(Flotaci v líhu jsem nezkoušel).
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Jindra
Sent: Tuesday, January 22, 2008 10:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spad roztočů

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v
týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na
včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral
druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na
včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo
nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat
flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je
informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev
postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte.
Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho
chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší
straně!
Honza


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestlo to nedělám blbě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk?
> Datum: 23.1.2008 06:47:46
> ----------------------------------------
> Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již
> nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na
> mailovou adresu.
>
> Čau Pepča
>
>
>

Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestli to to nedělám blbě josef.mensik=seznam.cz

Pepan

již to funguje

Pepan

Dej to někam na web, ať se mohou podívat všichni.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef Křapka
Sent: Wednesday, January 23, 2008 6:48 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vrtačka rámků

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Co jsem zatím zjistil.
Teplota a doba ohřevu:
40°C - 3 hod.
42°C - 70 min.
Způsob ohřevu:
- teplý vzduch
- horká plotna 120°C
Připravuji se na pokus :-). O výsledku dám vědět.
Zdravím. H.

Souhlasím s posstupem zjišťpvámí roztočů v oleji nabo v lihu je to stejné. Pro lepší počítání doporučuji zdrojem světla svítit na hladinu a počítat z boku. Roztoči růžově světélkují, ostatní příměsi jsou v půsvodní barvě a počítání je přesnější. Toto je třeba provést hlavně za měsíc po odběru vzorků a zjistit skutečné zamoření a přijmout k tomu opatření v jarním ošetření. Při dalších spadech nátěr plodu s fumigací a nenechat přežít ani jednu samičku z minulého roku. Jinak nás potká to co bylo v roce 2007. Je mírná zima a toje pro včelaře neštěstí. Zachrání nás tuhá zima. Zdrvím všechny moluka/=/seznam.cz

Už jsem do toho nechtěl vstupovat,
ale aby nedošlo k chybné interpretaci:

tuto svépomocnou flotaci používám pouze pro spad měli po podzimních
ošetřeních ( tedy měl, kterou bych jinak bez užitku ometl z podložek).

Veškerou měl po posledním ošetření ( obvykle aerosolem kolem Vánoc )posíláme
za celou ZO ČSV koncem ledna k oficiálnímu vyšetření do VÚVč Dol. Dokáží (na
žádost) provést i diagnostiku na mor včelího plodu ( z části zaslané měli ).
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Moluka
Sent: Wednesday, January 23, 2008 9:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spad roztočů a jejich počítání

Souhlasím s posstupem zjišťpvámí roztočů v oleji nabo v lihu je to stejné.
Pro lepší počítání doporučuji zdrojem světla svítit na hladinu a počítat z
boku. Roztoči růžově světélkují, ostatní příměsi jsou v půsvodní barvě a
počítání je přesnější. Toto je třeba provést hlavně za měsíc po odběru
vzorků a zjistit skutečné zamoření a přijmout k tomu opatření v jarním
ošetření. Při dalších spadech nátěr plodu s fumigací a nenechat přežít ani
jednu samičku z minulého roku. Jinak nás potká to co bylo v roce 2007. Je
mírná zima a toje pro včelaře neštěstí. Zachrání nás tuhá zima. Zdrvím
všechny moluka/=/seznam.cz


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zdravim včelaře ! Shanim tento dokument pro svého otce, četl jsem, že ho tady nekdo ma, tak se mi prosim ozvete na mail.
Jestli mate nejaky odkaz tak to bude nejlepsi, ale hledal jsem a nenasel... mějte se

Inzertní a reklamní sdělení pro zájemce o oddělky:


Oddělky nejsou, kupte si med!!

Medu je u mne dostatek. Cena je bez ohledu na snůšku a při minimálním osobním odběru jednoho sudu a pouze za hotové za 55,-/kg. Více na mailu gupa(zavin)seznam.cz

S takovou výhodnou cenou totiž ušetříte mnoho námahy s oddělky, které jsou finančně nevýhodné a s velkou pravděpodobností znovu u Vás nedožijí letošních Vánoc! Je to potvrzováno studiemi o profylaxi ve spojitosti s problémovými viry ve Vašich úlech.

Kupte si raději místo ztrátového chovu včel hotový med. Takové nákupování je přeci také zábava a koníček!!



Stonjek:
>Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď. Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne, kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg!<

Na www.vcely.kvalitne.cz , odkaz Technický rozvoj je skleněné krmítko, které je na úle pořád. Pokud je slunečný den a sundám stříšku je možno využívat této zvýšené teploty. Při zkoušce žádný spad nebyl, protože nemělo co padat
B.V.

http://www.sweb.cz/jjvcela/
kapitoly včelařské filmy

Poraďte mi prosím s kontaktem na administrátora těchto stránek. http://vindex.ic.cz/
Na uvedené adrese nefunguje jediný kontakt a není možno se dostat na jakoukoli adresu. Je to tak trochu tajemné :-). Díky za pomoc Pavel

Měl jsem podobné potíže s propojením

Mám pocit žen ze tím stojí GUPA, ale určitě se sám přihlásí.

Vše hezké

Jinak 19 včelstev v okolí chomutova, léčení GABON 92, 1xfumigae, 1x areosol, zatím bezestrát.

Vindex obhospodařuji já. Kontakt je:

gupa(zavináč)seznam.cz

Díky všem za odpověď. Udělal jsem po odběru přesně to co jste navrhovali, nechal jsem tam podložky dál a v únoru odběry zopakuji a podle výsledku se rozhodnu co dál. Včelstva jsou v pořádku bez jediné ztráty včelstva. LB

V D:
K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Názor VP: 4 nástavky Optimalu a jedna plotna Formidolu s kys. mravenci nejde dohromady. Tak nizka koncentrace jen mozna zlepsi hygienicke chovani vcelstva (vhodne pri vapenateni) ale na likvidaci klestikov nema vliv. Proto zde doslo k premnozeni kliestikov Varroa, podlomeni vitality zimnich generaci vcel a jejich vyprazdneni z ulu zacatkem podzimu. 2 x Avartin pozdeji jiz nemel co zachranit.
VD:
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel.

VP: Rovnez uhyn na varoazu, asi stejna pricina jako nahore, v okoli mensi tlak roztocu, proto ostatni vcelstva prezila to jedno uhunule si mohlo donest roztoce z některeho napadeneho vcelstva v okoli. U nas je v cervenci az srpnu nutno dat do vcelstev Gabon, ktery klestika likviduje prave v obdobi vzniku podletni generace vcel. (Problem - zda se ze vznika rezistence.) Mozna budeme casem nuceni delit vcelsta a tvorit z jednoho dve, krmit hodne vcas nebo ponechavat med, aby vcelstva prestavala plodovat jeste v dobe, kdy maji v podmetu zavickovanou trubcinu (kde se da predpokladat vice roztocu naz na delnicich).

VD:
Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc.
VP:
Postup bude zalezet na vasich veterinaroch.
Osetrujte vcelstva s pravidelnymi prohlidkami plodu alespon jednou za 6 tydnu (vsimat si opustenych zavickovynych bunek.
Rozdelte si stanoviste tak, aby se plásty a včelstva z oblasti s morem nevozila do oblasti bez moru.

Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku - zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek/=/sci.muni.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 20:09:14
> ----------------------------------------
> Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu
> se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem
> (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri
> medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po
> nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se
> uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky nejlepe
> sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi
> take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana
> mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
> Vse dobre,
> Vladimir Ptacek
>
>
>

>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
> Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza

To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 21:37:41
> ----------------------------------------
> >>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku)       Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší
> hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to
> odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží
>
> No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
> zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při
> sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
> sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
> navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
> pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
> Honza
>
>
>

Pepan
To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
Honza

Se zvýšenou rychlostí se sníží zase pevnost a 0 od 0 pojde Ale zkoušet se musí jinak bychom se nepohnuli kupředu Já taky to tak dělám a některé návody jsou opravdu bláznoviny A někdy zjistíme . jak dale jsme v zajetí zvyklostí

Pepan


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 25.1.2008 07:55:35
> ----------------------------------------
> Pepan
> To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc
> ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje
>
> Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál,
> který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady
> pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků.
> Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
> Honza
>
>
>

jestli to byla jíva, tak tam na řízky nespoléhej. Musí se roubovat , a nebo použít semenáč. I já jsem si ji koupil v zahradnictví . Nejlepší doba je po velikonocích, kdy je vyprodávají poloodkvetlé.

No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza
-------
Langstrothy co nakupuji (asi víc jak 5 let ve větším množství) měly občas problém. Když jsem se snažil vyndat první rámek z pořádně zatmeleého nástavku, tak jsem vytáhl jen horní laťku. Od té doby jsme každou zásilku preventivně probil z boku. Nejdříve ručně jedním hřebíkem (u Langstrotha jsme mohl použít standardní velikost na rámky), později, když jsem se vzmohl na "lacinější" hřebíkovačku, tak jsem preventivně každou dodávku prošil z boku. Pár hodin práce navíc mi stojí za to i kdyby ten původní spoj byl sebepevnější. Než někde na včelnici řešit problém, co s bortícím plným plástem bez horní loučky a kolem halda slídících včel. :-))

Ale protože mě to celkem zajímalo, tak v podtstatě vím o velkovčelařích ( a je to hodně přes tisíc včelstev celkem) co používají jen svislé sponky na rámcích bez čepování.
Takže to asi jde.

Tento týden mi přivezli sponkovačku za dotace. Ale u vyšších rámků nevím, jestli tam nebudu ty boční hřebíky/sponky dál dávat. V podstatě se jedná o pár sekund na rámek, když už budou naskládány ve formě. To naskládání, to je největší časový záhul.

Karel

rád bych se zeptal,na označení těchto lakovaných spon,popřípadě prodejce a
cenu.
Děkuji Daniel Prokeš


>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší
hřebíčky a rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to
odskoušeno .Hůř se to sbíjí a špatně drží

No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i při
sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
Honza

jestli to byla jíva, tak tam na řízky nespoléhej.Kozlík

Nemáte celkom pravdu, p. Hnátek Vás o tom presvedčí. Najdite si radu č.26 901

Danieli podívej se např. na:
http://www.airhammer.cz/
http://www.schneider-bohemia.cz/
http://www.zwt.cz/produkty.php?K=PREBENA&P=1

Já jsem je koupil u jedné firmy v Roudnici, která dělá dealera pro Shneidera.
Honza

To že klasicky sbíjené spoje vydrží 25 a více let tak určitě to moc ekonomické nebude řešit lepší kvalitu spoje

Neřeším trvanlivost na 25 let. Rámečky jsou pro mě spotřební materiál, který je z hygienických důvodů vhodně poměrně často měnit. Řešíme tady pevnost spoje při manipulaci s nástavky a při vyjímání "slepených" rámků. Hlavním aspektem je však rychlost a tedy produktivita práce.
Honza
Problémy je třeba řešit a ne si jich pěstovat. Když kluci měli každý 3. hřebík mimo, tak jsem je zrušil.Vyrábíme si vlastní rámky . Nepotřebujeme sponkovačky ani hřebíky ani dráty.Pokud se včelaří tak, že místo stavění nového díla zalepují staré, pak se nemůže nikdo divit, že rámek nevytáhne.
B.V.

Vážený příteli. Několik roků tomu nazad , jsem se právě pro "nedorozumění" s odběrem měli na této konferenci trochu zlobil. Jak šel čas, tak mne zlobení opustilo a po letošku se Vám musím dokonce omluvit. Počty roztočů - při vyšetření skutečně nejsou rozhodující. Důležité je jenom to, jak si to vyhodnotí včelař a jaké sám učiní rozhodnutí . Důležité je poznat kdy nasadit opatření, kde sehnat léčivo a případně i jak ho vymámit v té době kdy ho včelař potřebuje.

Tak to jsem zatím nezkoušel. Zatím jsem laboroval v čase , teplotě a různých stimulátorech - pudr a želé. Nic tohle ještě neznám a vyzkouším.

Nevíte někdo kde by se v Praze dala koupit nerez kulatina průměr 8mm -stačila by mi metrová tyčka. Chci to použít na vykapávače sklenic.

FERONA Holešovice

Dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará troubel z fajfky a prý když naroubuje meruňku na sterý žebřiňák, tak by vtom musel být čert aby to nerostlo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ela?sk? vrby.
> Datum: 25.1.2008 12:26:59
> ----------------------------------------
> jestli to byla jíva, tak tam na řízky nespoléhej.Kozlík
>
> Nemáte celkom pravdu, p. Hnátek Vás o tom presvedčí. Najdite si radu č.26
> 901
>
>
>

POKUD TI JDE JAK PŘEDPOKLÁDÁM O PÁR KUSŮ , ASI SE NECHYSTÁŠ SÁZET LES, tak těch pár řízků nejméně 50 cm dlouhých postav do vědra s vodu nejvýše tak 5cm ponořené, a jak na části začnou rašit kořeny běž sázet na místo Trnem uděláš do země asi 20 cm díru zasuněš a přitlaříš zabodnutím trnu vedle . A JE HOTOVO .

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? vrby.
> Datum: 25.1.2008 13:34:44
> ----------------------------------------
> Tak to jsem zatím nezkoušel. Zatím jsem laboroval v čase , teplotě a
> různých stimulátorech - pudr a želé. Nic tohle ještě neznám a vyzkouším.
>
>
>

Také Italinox. Sadu odkapávačů jsem teď dělal, je to dobrý pomocník, jen se mi zdá 8 kul. zbytečně humpolácká. Já to všechno spíchnul z 5 mm, a to i na kýble na 15 kg a je to pevné až až. Zdraví R. Stonjek

To platí u normální vrby, ta se dá třeba i v létě do stínu do kýble, dolu bahínko a za chvíli má kořeny po celém dně. Jíva ale fakt ne.

Ta osmička musí udržet 3l na páce, kroužek pro trychtýř se sítkem plným medu. Navíc mi to táta již udělal na tenhle průměr - stavítka držáky atd. akorát , že je to z hlazenky, co zrovna našel ve verku. Ta byla natřená, aby nerezla na vyzkoušení. Po sezoně zkoušení jsem zjistil, že se bez toho již neobejdu a teď je třeba to upravit, aby se barva neloupala a možná i na další použití.

FW: Fw: FW: Odesílání e-mailu: ČEZ



Ahoj,
všem přeji sluníčkový a pohodový víkend.

V.



Subject: Fwd:Fw: FW: Odesílání e-mailu: ČEZ

<<ČEZ.doc>>

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Pravni informace: Tento e-mail a vsechny pripojene soubory jsou duverne a mohou byt chraneny zakonem. Tento e-mail je urcen pouze uvedenemu prijemci a dalsim osobam, ktere jsou jmenovite uvedeny jako prijemci. Jestlize nejste opravneny prijemce, pak jakakoliv forma zverejneni, reprodukce, kopirovani, distribuce nebo sireni je prisne zakazana. Pokud jste obdrzel tento e-mail omylem, oznamte to, prosim, neprodlene jeho odesilateli a pak jej vymazte. CSOB neruci za bezchybny a uplny prenos zasilanych informaci, ani za zpozdeni nebo preruseni prenosu a ani za skody zpusobene pouzitim nebo duverou v tyto informace.

Legal Disclaimer: This e-mail and any attached files are confidential and may be legally privileged. If you are not the addressee, any disclosure, reproduction, copying, distribution, or other dissemination or use of this communication is strictly prohibited. If you have received this transmission in error please notify CSOB immediately and then delete this e-mail. CSOB does not accept liability for the correct and complete transmission of the information, nor for any delay or interruption of the transmission, nor for damages arising from the use of or reliance on the information. All e-mail messages addressed to, received or sent by CSOB or CSOB employees are deemed to be professional in nature. Accordingly, the sender or recipient of these messages agrees that they may be read by other CSOB employees than the official recipient or sender in order to ensure the continuity of work-related activities and allow supervision thereof.

Však to jsem již tady psal jíva ze semen a okrasné roubovat

Pepan

Rozhodně si nedovoluji odporovat panu Ing. Ptáčkovi,
Se vším souhlasím, ale využiji jeho myšlenky na naší situaci.
Před Vánoci jsem mluvil s Panem Ing. Kamlerem, snažil jsem se mu vnutit
myšlenku, že je otázkou jednoho papíru a domluvy se SVS rozhodnutí o
jarním ošetření, nebo nařízení Gabonu.


Vzhledem k průběhu zimy se jako epidemiolog pokouším i tímto způsobem
vyzvat odborníky schopné ovlivnit dny příští, aby dle mého názoru bylo:
1) do nadmořské výšky alespoň 550m.n.m nařízeno jarní ošetření
2) provedeno vyšetření na mor z měli - dá se předpokládat větší pohyb
včelstev - pouze částečně po souhlasu veterinářů pro které jsou často
včely okrajovou záležitostí
3) nařízen Gabon plošně a to již nejpozději ve druhé dekádě července
2008..
Vše dobré

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Vladim?r Pt??ek
Sent: Thursday, January 24, 2008 7:53 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: prelet 2008

V D:
K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po
4
NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla
instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som
nasiel
vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom
nastavku
tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez
zasob
a vciel.
Názor VP: 4 nástavky Optimalu a jedna plotna Formidolu s kys. mravenci
nejde dohromady. Tak nizka koncentrace jen mozna zlepsi hygienicke
chovani
vcelstva (vhodne pri vapenateni) ale na likvidaci klestikov nema vliv.
Proto zde doslo k premnozeni kliestikov Varroa, podlomeni vitality
zimnich
generaci vcel a jejich vyprazdneni z ulu zacatkem podzimu. 2 x Avartin
pozdeji jiz nemel co zachranit.
VD:
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a
krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN.
Po
otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel.


VP: Rovnez uhyn na varoazu, asi stejna pricina jako nahore, v okoli
mensi
tlak roztocu, proto ostatni vcelstva prezila to jedno uhunule si mohlo
donest roztoce z některeho napadeneho vcelstva v okoli. U nas je v
cervenci
az srpnu nutno dat do vcelstev Gabon, ktery klestika likviduje prave v
obdobi vzniku podletni generace vcel. (Problem - zda se ze vznika
rezistence.) Mozna budeme casem nuceni delit vcelsta a tvorit z jednoho
dve, krmit hodne vcas nebo ponechavat med, aby vcelstva prestavala
plodovat
jeste v dobe, kdy maji v podmetu zavickovanou trubcinu (kde se da
predpokladat vice roztocu naz na delnicich).

VD:
Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie
o
sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc.
VP:
Postup bude zalezet na vasich veterinaroch.
Osetrujte vcelstva s pravidelnymi prohlidkami plodu alespon jednou za 6
tydnu (vsimat si opustenych zavickovynych bunek.
Rozdelte si stanoviste tak, aby se plásty a včelstva z oblasti s morem
nevozila do oblasti bez moru.

Pane Mojmír a Pupek nejde mi to odeslat napište mi na jiri.marik/=/gmail.com pak to snad půjde.

Pane doktore, začnu od konce a přeji Vám, aby jste měl také jen dobrou vizi jak pochopit škůdců včel, které dokážou plně využít jakoukoli benevolenci jak včelařů, tak v léčebných postupech na Vašem území.

3) Z Gabonu jsem zklamán a říkám to veřejně, protože mám proč. Indikace Gabonu totiž vyžaduje specifické postupy a ty včelaři nejsou schopni dodržet. Mluvím hlavně o reinvazích a špatné aplikaci nosičů. Ve výsledku jde o fiasko léčiva jako takového. Vyjímku tvoří oblasti s relativně nízkým zavčelením a s kolektivně přesnou aplikací léčiv.


2)
Je v každém případě chybou, jestli by mělo běžně fungovat to, že by přesun včelstev chovatelem měl mít vyjímky. Jakýkoli přesun nebo kočování musí mít platný průkaz (=rozbory na mor atp. z toho roku) pro přesuny.

A to není vůbec žádná zátěž pro inspektora, který má pod palcem včelaře, aby když mu zavolá ve věci přesunu včelstev kdokoli, aby věděl jestli má z toho stanoviště negativní vzorky nebo ne. A na základě toho se rozhodl povolit nebo nepovolit přesun. Možná by celou včelařskou veřejnost zajímaly podprobnosti Vašeho evropského systému registrů přesunů zvířat a jak se naučit takový systém respektovat.


1)
Jarní ošetření je bez významu a dá se to vlastně propojit s bodem 3) proč.

...........
Vzhledem k průběhu zimy se jako epidemiolog pokouším i tímto způsobem
vyzvat odborníky schopné ovlivnit dny příští, aby dle mého názoru bylo:
1) do nadmořské výšky alespoň 550m.n.m nařízeno jarní ošetření
2) provedeno vyšetření na mor z měli - dá se předpokládat větší pohyb
včelstev - pouze částečně po souhlasu veterinářů pro které jsou často
včely okrajovou záležitostí
3) nařízen Gabon plošně a to již nejpozději ve druhé dekádě července
2008..
Vše dobré

MUDr. Radek Hubač

Když jsme už u toho řízkování. Nevíte jestli a kdy se dá rízkovat Kalina pražská, nebo Bobkovišeň?

1. Kolegovi ze Slovenska jsem odpovídal do jeho sitauce, nevím tamnejsi veterinarni predpisy. Vcelari mivaji nekolik stanovist a jen jednu vytacirnu skadiste atp. Proto jsem jeho samotneho upozornil na nebezpeci a vyzval k opatrnosti. Tim nehovorim proti predpisum veterinarni spravy.
2. Jarni osetreni lze dobre provest jen u slabsich vcelstev, nejlepe v jedinem nastavku. Take v omezenou dobu, kdy mnozdsvi plodu jestě male. Casto se to nestihne. Proto ja spoleham na osetreni podletni.
3. Gabonove pasky lze do vcelstev vkladat relativne snadneji nez delat jarni osetreni. Zatim likviduji prevaznou vetsinu roztocu, takze podzimni populaci vcel zachrani.
4. Zda se ze jsme postupne lecenim vychovali roztoce na nektera leciva rezistentni. Specialne v roce 07 spadalo po kontrolnim osetreni po Gabonech jestě od jednotek po desitky (pripadne stovky) roztocu, coz drive v takove mire nebyvalo.
5. Akaricidy na jedne strane pomahaji proti roztocum, na druhe strane nelze vyloucit, ze podlamuji vitalitu vcelstev, ktera pak podlehaji jinym choroboplodnym zarodkum - virum ci bakteriim poru plodu. Proto bychom meli hledat v prve rade moznosti snizeni skod pusobenych poatogeny biologickou cestou - technologii chovu a rezistenci.

Znamena to hledat nove postupy nejen v kombinacich leciv a jejich spravnem pouziti, ale i v metodach vcelareni prispusobenych hrozbe nakaz az po zmenu veterinarnich predpisu, aby vubec bylo mozne rezistentni vcelstva chovat.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek
http://www.sci.muni.cz/ptacek/

Bobkovišeň se řízkuje v srpnu A kalina je nejlépe ze zelených řízků v červnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ??zkov?n?
> Datum: 26.1.2008 09:12:27
> ----------------------------------------
> Když jsme už u toho řízkování. Nevíte jestli a kdy se dá rízkovat Kalina
> pražská, nebo Bobkovišeň?
>
>
>

Prispevek je o sestrojeni okapavace. Priznam se
k neznalosti a kladu tedy otazku:
O jakou pomucku se jedna? Sla by zverejnit nejaka fotka?

Diky,

Martin

> Od: kozlík
> Po sezoně zkoušení jsem zjistil,
> že se bez toho již neobejdu ...

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.19.11/1242 - Release Date: 24.1.2008
20:32

Ono má každé svoje. Když se použijí dlouhé hřebíky nebo sponky s vetikální
osou rámku, při příliš těžkém rámku se postupně vytahují. Horní loučka se
potom musí zase zpátky přitloukat. Minimálně vždycky, když se rámek vyřeže a
dává se do něho nová mezistěna, 2- 3 milimetry mezery se musí vyšťourat od
propolisu a horní loučka potom znova přitlouct. Rozpadnout úplně se nemohou,
pokud jsou drátkované, drátek je obvykle přidrží. Obecně mnohem lépe drží
obyčejné hřebíky než pozinkované sponky, hřebíky bez povrchové úpravy přes
první zimu rychle zareznou do dřeva a drží se v něm, sponky jsou většinou
pozinkované nebo jinak upravené a proto tak prvních pár let ve dřevě
nereznou a tudíž v případě namáhání spoje poměrně snadno vyklouznou. Doba,
než hřebíky proreznou úplně a odpadnou je minimálně 10 - 20 let a tudíž
takové hřebíky stačí. Já nyní všechny rámky 39x24 mám přitloukané dlouhými
hřebíčky z dřívějška, ale proti vytahování všechny, které nově drátkuji,
pojištuji horní loučku z boků sponkami 8 - 12 milimetrů vysokými. Rámky
39x12 rovnou sbíjím sponkami 14 mm vysokými a taky je pojišťuji z boku. Ale
viděl jsem model rámků, které byly na horní loučce sbity z boků dlouhým
hřebíkem, jeho přebytečná délka byla ohnuta k loučce, takže dokud drželo
dřevo, držely i rámky.
Čistě hřebíky sbité nastavky mají i určité výhody proti šroubovaným. Hřebíky
sbité nastavky totiž nedrží do určité míry tvar, proto když se dají takové
méně přesné nastavky na sebe a zatíží třeba kamenem na strůpku, nastavky si
sednou na sebe a není mezi nimi žádná mezera, nemusí se tedy sbíjet tak
přesně. Nicméně je u jednoduchých nastavků problém v zimě, kdy zase zůstává
mezera ve spoji sbitém těmi hřebíky, v zimě to tam střídavě vlhne a vysychá
podle počasí a díky změně rozměrů dřeva se hřebíky vytahují. Šroubované
nastavky se musí dělat velice přesně, protože na sebe nesednou, pokud nejsou
úplně přesné, zůstane mezi nimi mezera a třeba v zimě tam do úlu fouká.
Sponky jsou něco mezi, záleží, jak jsou umístěny vzhledem k deformační síle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 24, 2008 8:47 PM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a
rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno
.Hůř se to sbíjí a špatně drží

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek/=/sci.muni.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 20:09:14
> ----------------------------------------
> Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu
> se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem
> (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri
> medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po
> nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se
> uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky
nejlepe
> sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi
> take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana
> mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
> Vse dobre,
> Vladimir Ptacek
>
>
>

Přiznám se, že tento dotaz mě překvapil, protože vše, včetně obrázku vyšlo ve Včelařství asi před rokem,možná o něco déle. Odkapávače slouží k dokonalému vykapání nádob, věder, sklenic, neboť v nich vždycky něco málo medu zbyde a jak ho dostat ven. Např vědro odkapává "dosucha při pokojové teplotě asi 20 hodin, ve studenu podstatně déle.Takže držet to v ruce nejde a provizoria jsou pouze k jednomu....Někdo namítne, že se dá z toho vymytím vyrábět medovina, ale zkuste to,kolik všeho musíte vymýt, aby vznikl obsah cukru u 50 l zákvasu na 28 stupňú. Takže vědro, nádoba, sklenice nakloněná tak aby vše vyteklo /u sklenic to musí být hodně/ to vše na podstavci, aby se pod to vešla sklenice a ty se pak také slejou dohromady. Odkapávače používám 1 rok a dnes nemůžu pochopit, jak jsem bez nich mohl tak dlouho existovat. Vynikající pomůcka, všem doporučuji! Zdraví R. Stonjek

Možná že někomu pomůže moje zkušenost s rozpadáním (trháním) plného plástu při vyjímání z nástavku.
Svého času jsem užíval rámkovou míru 42 x 27. Zde docházelo při medobraní k trhání spodních a horních louček rámku. Práce to byla nepříjemná. Vyřešil jsem to svázáním horní a spodní loučky pozinkovaným vázacím drátem (chmelnicovým)těsně u bočních louček. Tuším že nejslabší chmelnicový vazák má v průměru 0,6 mm. Před vyvařováním vosku je však nutno drát odstranit. Vosk černá. V současnosti včelařím na rámkové míře 42 x 17 a zde stačí hřebík dlouhý 35 mm zatlouci šikmo.

Pepča

Radim P.:
Čistě hřebíky sbité nastavky mají i určité výhody proti šroubovaným. Hřebíky
sbité nastavky totiž nedrží do určité míry tvar,...
------
Včera jsem donesl pár hřebíky sbitých nástavků k cirkulárce, aby po víc jak deseti letech služby ještě zahřály.
Vyřadil jsem je spíše z důvodu kompatibility a vzhledu, než proto že jim končila životnost. Ta by se dala pár hřebíky obnovit. :-)
Tehdy jsem nestíhal a přesídlil ke mě táta tesař. Takže ze štosu se vzalo dostatečně široké prkno, nařezalo příčně(to byl hlavní problém který pak vyřešil maflík) srovnalo na stejnou šířku a stlouklo. Nástavky neměly drážku, tu nahrazovala zevnitř přibitá laťka. Z vnějšku to držely pohromadě dvě hmatové latě, přibité "přes spoj".

Jediná nevýhoda těhle nástavků byl nevábný vzhled. Jinak maloprovozně naprosto vyhovují. A je otázka, jestli není lepší než ztrácet čas natíráním, desinfekcí atd, tak každých rok jednoduše 20% nástavků obnovit ve stejném čase.
Karel

Ještě o těch rámcích sbíjených hřebíky. Některé rámky mají hřebíky z horní
do boční loučky nabité šikmo, takže vylézají podstatně méně. Vyžaduje to ale
velice přesnou práci s kladívkem nebo kvalitní formu a silnější boční
loučku, aby ty hřebíky nevylezly ven nebo se boční loučky neštípaly. Jinak
mluvím jednoznačně o chovu s málo včelstvy a rámky, kde se může každému
rámku věnovat čas. V nějakém velkochovu asi bude třeba dát přednost
rychlosti, to znamená těm sponkovačkám. Do 14 možná až 20 milimetrů délky
sponek se dělají sponkovačky na péro, které jsou mnohem levnější a tudíž se
hodí i pro menší včelaře, hodí se na sololit nebo na sbíjení nejnižších
rámků, případně na pojištění spojů větších rámků.

R. Polášek

Ono to je u včel asi jedno, ale chmelnicové dráty si pamatuji z brigád, že
byly zásadně nepozinkované neboli černé. To proto, že se v květnu zavěsily a
do začátku září musely narezivět, aby šel chmel dobře strhávat. Pozink by
nenarezl a strhávat chmel by potom moc nešlo. Proto asi taky barví vosk do
tmava.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 27, 2008 8:10 AM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


> trhání spodních a horních louček rámku. Práce to byla nepříjemná. Vyřešil
> jsem to svázáním horní a spodní loučky pozinkovaným vázacím drátem
> (chmelnicovým)těsně u bočních louček. Tuším že nejslabší chmelnicový vazák
> má v průměru 0,6 mm. Před vyvařováním vosku je však nutno drát odstranit.
> Vosk černá. V současnosti včelařím na rámkové míře 42 x 17 a zde stačí
> hřebík dlouhý 35 mm zatlouci šikmo.
>
> Pepča

Přátelé, prodám 3-rámkový medomet: nové nerezové vřeteno, ruční pohon, plášť je natřen bílou potravinářskou barvou. Je jako nový, po celkové opravě. Cena 3500Kč. Kontakt: j.danihlik/=/email.cz, tel: 724 758 774, Valašské Meziříčí.
Ještě mám starý plášť ke 4-rámkovému medometu, bez vřetena, starý nátěr, pro používání je nutné ho opravit. Cena 200Kč.

Medomet je již prodaný, pokud máte někdo zájem o plášť na 4-rámkový medomet, tak ten je stále k dispozici :-)

Prosim o radu a postup jak ziskat dotaci na nakup medometu
Dekuji velmi

Když bude nařízen Gabon nejpozději v druhé dekádě července, jak chcete řešit
snůšku z lip? Lípy malokvěté v té době právě medují naplno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 25, 2008 7:52 PM
Subject: RE: prelet 2008

Před Vánoci jsem mluvil s Panem Ing. Kamlerem, snažil jsem se mu vnutit
myšlenku, že je otázkou jednoho papíru a domluvy se SVS rozhodnutí o
jarním ošetření, nebo nařízení Gabonu.

Podle mne je lepší obětovat snušku než včely........

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláąek
Sent: Sunday, January 27, 2008 6:17 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: prelet 2008

Když bude nařízen Gabon nejpozději v druhé dekádě července, jak chcete řešit
snůšku z lip? Lípy malokvěté v té době právě medují naplno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 25, 2008 7:52 PM
Subject: RE: prelet 2008

Před Vánoci jsem mluvil s Panem Ing. Kamlerem, snažil jsem se mu vnutit
myšlenku, že je otázkou jednoho papíru a domluvy se SVS rozhodnutí o
jarním ošetření, nebo nařízení Gabonu.

Ten 4 rámkový je na jakou míru? Vejdou se tam i rámky z optimalu 42 x 17/ 42 x 27,5?

Medomet napřed koupíš a pak si ze stránek ČSV stáhneš žádost a tu zašleš a pak budeš čekat jestli něco dostaneš.
Tak to fungovalo doposud Prostě musíš investovat a pak dostaneš část nazpět. ŽÁDNÉ dotace také nejsou podmíněné členstvím v této organizaci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dome ROMAN <DOME5/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: MEDOMET
> Datum: 27.1.2008 17:36:24
> ----------------------------------------
> Prosim o radu a postup jak ziskat dotaci na nakup medometu
> Dekuji velmi
>
>
>

Jenže přímo v návodu je uvedeno ,AŽ PO SKONČENÍ snůšky a v můžeš použít formidol v době snůšky to je jedna věc.
Za druhé V půli července jestli by byla snůška a včely se z§žily na dva nástavky tak ti zapráskají vše medem který nebude k ničemu a matka nebude mít kde klást A pak budeš mít zase jen hrstku zimních včel a slabé včelstvo na jaře
Za třetí , nejlepší je se přesně držet návodu na aplikaci léčiva. Když tobě lékař předepíše lék, taky se snažíš s ním laborovat nebo se poctivě podle jeho návodu léčíš???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: RE: prelet 2008
> Datum: 27.1.2008 18:21:40
> ----------------------------------------
> Podle mne je lepší obětovat snušku než včely........
>
> Madra
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Radim Poláąek
> Sent: Sunday, January 27, 2008 6:17 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: prelet 2008
>
> Když bude nařízen Gabon nejpozději v druhé dekádě července, jak chcete řešit
> snůšku z lip? Lípy malokvěté v té době právě medují naplno.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, January 25, 2008 7:52 PM
> Subject: RE: prelet 2008
>
> Před Vánoci jsem mluvil s Panem Ing. Kamlerem, snažil jsem se mu vnutit
> myšlenku, že je otázkou jednoho papíru a domluvy se SVS rozhodnutí o
> jarním ošetření, nebo nařízení Gabonu.
>
>
>
>
>
>

MEDOMETY BYLY KONSTRUOVÁNY VŽDY TAK ABY SE TAM VEŠEL I LANSTROTH

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prodej medometu
> Datum: 27.1.2008 18:36:17
> ----------------------------------------
> Ten 4 rámkový je na jakou míru? Vejdou se tam i rámky z optimalu 42 x 17/
> 42 x 27,5?
>
>
>

Čtěte "Švejka" - tam to všechno je
(http://tinyurl.com/2mvhnk) :-))
....jako vždy dokládal svá různá tvrzení slovy: "O tom jsme již před válkou u nás mluvili s panem okresním hejtmanem."
"Mit deinem Bezirkshauptmann kannst du mir Arsch lecken," pomyslil si štábní lékař ....

--------------------------------------------
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 25. 1. 2008
RE: prelet 2008 (26902) (26916) (26924) (26952)

.....
Před Vánoci jsem mluvil s Panem Ing. Kamlerem, snažil jsem se mu vnutit myšlenku, že je otázkou jednoho papíru a domluvy se SVS rozhodnutí o jarním ošetření, nebo nařízení Gabonu.

Jidjcsiaoao

To není vždy pravda, do mého medometu (zděděnému po dědovi) se Langstroth
nevejde

Luboš
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 27, 2008 7:13 PM
Subject: Re: Prodej medometu


MEDOMETY BYLY KONSTRUOVÁNY VŽDY TAK ABY SE TAM VEŠEL I LANSTROTH

PEPAN
>

Používám 4-rámkový medomet (modrý)vyrobený v 70-tých letech.
Zcela bez problémů jsem v něm vytáčel rámkovou míru 42 x 27. Plné plásty této rámkové míry jsou však poněkud těžké a docházelo k potrhání letovaného koše. Byly nutné opravy. Rámkovou míru 42 x 17 v něm bez problémů a bez oprav vytáčím dosud.

Pepča

No, já na druhé straně myslím, že gabon PA92 by se nejspíš klidně mohl dávat
i během snůšky, co se týká zdravotního rizika. Uvádí se, že acrinatrin z
Gabonu 92 zanechává po předepsané aplikaci 3 - 4 týdny v úlu rezidua pod
hranicí měřitelnosti běžných metod, takže zákaz nepoužívat ho, pokud jsou v
úlu medné zásoby určené k vytočení a spotřebě člověkem je buď setrvačnost
nebo úmysl zaměřený k tomu, aby se během snůšky neléčilo jakýmkoliv
cizorodým chemickým prostředkem bez ohledu na množství reziduí.. ( Kyselina
mravenčí není cizorodá chemikálie). Pravda je ale v tom, že pokud se dá
během snůšky, včely mezeru pro Gabon i samotný Gabon zastaví voskem. Gabon
by se nemohl vkládat mezi horní loučky horních rámků, protože tam by včely
nanesly med a zůstalo by tam jen malé množství včel pečujících o zásoby,
musel by se vkládat níže. Taky by se musely včely minimálně co týden otevřít
a prostor kolem Gabonu odstranit od nastavěných voskových můstků. Možná by
se musel Gabon vkládat do česna, aby po něm procházely vylétající včely, ale
dopředu nechci spekulovat, že by to bylo řešení,muselo by se to vyzkoušet a
česno je místo, které má každý včelař jinak.
Snůška z lip malokvětých má tu vlastnost, že po nějakém intenzívním vrcholu
v červenci, kdy lípy silně medují ta snůška dobíhá běžně až tři týdny, běžně
u nás až do poloviny srpna. Pokud by teda bylo třeba, musel by se med po
vrcholu intenzívní snůšky vytočit a Gabon dát už v době dobíhající medové
snůšky, tam by to zastavování té mezery a Gabonových pásků nemělo být tak
kritické. Nebo druhá možnost je, že by se ještě někdy v první polovina
července před vrcholem lipové snůšky včelstva usadila na mezistěny plus by
se tam dal Gabon. Mezistěny by vystavěla z té lipové snůšky bez krmení
cukrem, včely by místo stavění můstků kolem Gabonu stavěly mezistěny, navíc
by v úlu nebyl plod, takže účinek Gabonu by byl ideální. A med, odhaduji
polovina až třetina proti úlu z plástů by se vytočil někdy kolem poloviny
srpna. To ale všechno ukáže čas, já si myslím, že po loňské zkušenosti s
úhyny se budou tyto možmosti dost zkoumat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 27, 2008 7:10 PM
Subject: RE: prelet 2008


Jenže přímo v návodu je uvedeno ,AŽ PO SKONČENÍ snůšky a v můžeš použít
formidol v době snůšky to je jedna věc.
Za druhé V půli července jestli by byla snůška a včely se z§žily na dva
nástavky tak ti zapráskají vše medem který nebude k ničemu a matka nebude
mít kde klást A pak budeš mít zase jen hrstku zimních včel a slabé včelstvo
na jaře
Za třetí , nejlepší je se přesně držet návodu na aplikaci léčiva. Když tobě
lékař předepíše lék, taky se snažíš s ním laborovat nebo se poctivě podle
jeho návodu léčíš???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: RE: prelet 2008
> Datum: 27.1.2008 18:21:40
> ----------------------------------------
> Podle mne je lepší obětovat snušku než včely........
>
> Madra

Něco se asi zase děje na webu konference. odpovědi na některé příspěvky mně
chodí o den, dva dny dříve než původní příspěvky, na které bylo odpovídáno.
Moje poslané příspěvky mně přicházejí zpátky na mail o několik hodin
později. A nevím, jestli to s tím souvisí,, po určitém snížení zase se v
posledních dnech zvýšilo množství spamu chodící na můj mail.
7,30 hodin, 2008 01 28

R. Polášek

Je zajímavé, že jak se zmíním o zpoždění nebo jak začnu v příspěvku značit
čas a datum odeslání do konference, jakoby to začalo chodit bez problémů.
7,32, 2008 01 28

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 7:31 AM
Subject: Opož´dované příspěvky.


> Něco se asi zase děje na webu konference. odpovědi na některé příspěvky
mně
> chodí o den, dva dny dříve než původní příspěvky, na které bylo
odpovídáno.
> Moje poslané příspěvky mně přicházejí zpátky na mail o několik hodin
> později. A nevím, jestli to s tím souvisí,, po určitém snížení zase se v
> posledních dnech zvýšilo množství spamu chodící na můj mail.
> 7,30 hodin, 2008 01 28
>
> R. Polášek
>

Prosím , jakým způsobem mohu objednat léčiva jako jednotlivec - jaký potřebuji recept (stačí od zvěrolékaře?) pro jarní léčení - formidol, M-1 AER a Varidol FUM.
Již loni na výroční schůzi organizace jsem varoval před nástupem Varroázy a doporučoval třeba i plošné ošetření, ale neuspěl jsem.
Nyní mám produkční včelstva na 3 uličkách a oddělky na 5-6(roztočů v měli jako máku). Rád bych provedl jarní přeléčení než začnu spojovat, ale na schůzy se ostatní opět postavily proti s tím, že počkají až jim někdo něco nařídí.
Přitom stávající teploty jsou pro léčení nátěrem i fumigací vyhovující.
Včelstva již plodují a než se ostatní rozhoupají, tak bude problém s nátěrem plodu M-1 - bude mnohem více plodu než doporučených 10 dm3.
Děkuji za brzkou odpověď těch kdo s tím májí již zkušenosti.
P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.

Musel byste se pravděpodobně domluvit s veterinářem, pokud ale máte v měli hodně roztočů, sám vám nařídí jarní přeléčení.
Pokud ovšem máte souseda, který má také hodně napadené včely, nepřeléčí je na jaře, tak si můžete být celkem jistý, roztoči se do vašich včel "nastěhují" znova...léčit by se mělo plošně.
Ovšem přesvědčit o tom celou organizaci může bát velký problém...

Zdílím názor Aleše. Já léčil v sobotu. Od podzimu mě zbyla láhvička aeru tak mě to stačilo na všech 50. Než to veterinář přikáže tak bude březen a plodu jak máku. Ty léky by ti měl zajistit váš nákazový ref.

To není pravda. Zdědil jsem medomet, kam se vešel maximálně rámek 39 cm(bez oušek). A mě zajímá právě vhodnost pro míru 42 cm.

Nemám k tomu medometu vřeteno, nemůžu to tedy změřit. Původní majitel ale včelařil v Optimalech, takže by se tam míra 42*17 měla vejít.

Mám zkušenost, že se dají sehnat ve včelařských prodejnách v blízkosti hranic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jarn? l??en?
> Datum: 28.1.2008 10:07:29
> ----------------------------------------
> Prosím , jakým způsobem mohu objednat léčiva jako jednotlivec - jaký
> potřebuji recept (stačí od zvěrolékaře?) pro jarní léčení - formidol, M-1
> AER a Varidol FUM.
> Již loni na výroční schůzi organizace jsem varoval před nástupem Varroázy a
> doporučoval třeba i plošné ošetření, ale neuspěl jsem.
> Nyní mám produkční včelstva na 3 uličkách a oddělky na 5-6(roztočů v měli
> jako máku). Rád bych provedl jarní přeléčení než začnu spojovat, ale na
> schůzy se ostatní opět postavily proti s tím, že počkají až jim někdo něco
> nařídí.
> Přitom stávající teploty jsou pro léčení nátěrem i fumigací vyhovující.
> Včelstva již plodují a než se ostatní rozhoupají, tak bude problém s
> nátěrem plodu M-1 - bude mnohem více plodu než doporučených 10 dm3.
> Děkuji za brzkou odpověď těch kdo s tím májí již zkušenosti.
> P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického
> pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako
> jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.
>
>
>

Má medomety 3 a schválně jsem je šel přeměřit Hloubka košů je 1; 3rámkový 480mm 2; 4rámkový (nejstarší) 450 mm a 3; radiál (nejnovější) 500 mm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prodej medometu
> Datum: 28.1.2008 12:31:46
> ----------------------------------------
> Nemám k tomu medometu vřeteno, nemůžu to tedy změřit. Původní majitel ale
> včelařil v Optimalech, takže by se tam míra 42*17 měla vejít.
>
>
>

Jestli nepomůže jedna ZO ČSV, mohla by druhá. Jestli nepomůže ani druhá tak by mohl nadřazený OV, přes který se léčiva objednávají, nebo někde i pro jednotlivé včelaře - je-li ochota.

Pokud nepomůže ani OV ČSV, je tudíž tedy v otázkách léčení v tomto případě kničemu a zkusit ty prodejny. (bacha M1 se často velmi rychle v obalu i bez otevření vypařuje je potřeba mít čerstvou šarži)

Jestli nepomůže nějaká prodejna (zkusit i veterinární) tak zajít k inspektorovi pro recept a zaslat objednávku na jednu M1 do Dolu. Odtud na dobírku i s poštovným by neměl být oproti receptu problém ani u jednotlivce.

Jestli jde o poštovné doporučeně a doběrečné jde mělo by to v případě malé zásilky jít zaslat cca do 80,- plus balné a léčivo v případě jedné lahvičky.



........
Aleš:>P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.<

No ono zalezi na vysce plaste medometu, tak aby se do nej ramek vesel cely, proste aby med nestrikal ven.
Do meho medometu s rucnim pohonem se ramek 44,8 vejde, ale kdyz pouziji el. pohon, ktery byl dokoupen az pozdeji musim pohon podlozit a hridel nastavit spojkou. Problem je ze pohon ma na drzaku motorku vystuhu ktera asi o 0,5cm vadila. Zjistil jsem to az pri prvnim vytaceni langstrothu :-))

Reseni bylo jednoduche, na 2 mista proti sobe, kde se pripevnuje pohon na okraj obvodu medometu jsem vyrobil asi 3cm podlozky (hranolky - z bukove dreva) a dal delsi srouby (ze zavitove kulatiny). Spojku, ktera je mezi koncem hridele motorku a kosem medometu (podlozenim se rozpojili) jsem svaril z trubicky a kulatiny. Do trubicky se vyrizla drazka, ktera pasuje na kos a kulatinou se protahla tycka ktera se nasazuje na motorek.
Vse funguje - bal jsem se hazeni protoze svareni neni 100pro v ose ale funguje to v pohode. Bezny cesky kutil to zmakne :-)


T.H.

Bzzuk: "Pokud ovšem máte souseda, který má také hodně napadené včely, nepřeléčí je na jaře, tak si můžete být celkem jistý, roztoči se do vašich včel "nastěhují" znova...léčit by se mělo plošně.
Ovšem přesvědčit o tom celou organizaci může bát velký problém..."

O reinvazi se zde nedávno hodně hovořilo. Více méně jsem si to uzavřel s tím, že je to problém zejména na konci včelařského léta a v podletí kdy hrozí masivní reinvaze vlivem loupeže často s fatálními následky pro včelstvo. Zde je plošné opšetření zcela určitě na místě a jak vyplývá ze stávajícího tématu je to velký problém. Přestože je přenos roztoče v rámci standartní letové aktivity včel ve snůšce prokázaný, neyslím si, že by tato forma přenosu měla mít fatální následky pro včelstvo. O loupeži na jaře a ve včelařském létě jsem ještě neslyšel. Takže by neprovedení plošného ošetření v předjaří nemělo být kritické. Jaký je na to názor ostatních??

Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech, které jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám proto tento postup ošetření proti VD:
1.       Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
2.       První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
3.       Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška tak se vynechá.
4.       Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu ( po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
5.       Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
6.       První ošetření fumigací (říjen)
7.       Druhé ošetření fumigací (listopad)
8.       Třetí ošetření aerosolem (prosinec)

Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá zabrat :-(.
Zdravím, H.

Krom náročnost převážení do termokomory
Já vidím tyto úskalí.
Bod 1 s tím souhlasím
Bod 2 Nebudou mít negativní vliv ty změny teplot při vracení plodu do ůlu již to asi nepůjde tak rychle a na plástu bývá obvykle plod ve všech vývojových stádiích.
Bod 3 Nevím jak u vás ale zde se vytáčí obvykle 4× někdy i 5× a právě ta první vytáčení lze obtížně oddělit pro získání druhových medů natož aby tam byla nějaká přestávka
Bod 4 Nestačilo by po letním slunovratu odstranění stavebních rámků s trubčinou Taje největší zdroj varoázy v tuto dobu neboť trubec se vyvíjí o 8 dnů déle a varoa pak má více generací
Bod 5 jen pro pořádek. Pokyny k léčení vydává SVS a ne ČSV
A jen na okraj Myšlenka termoterapie pochází ze začátku výskytu VD. a jako nepraktická byla hned opuštěna

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Teplotou na VD.
> Datum: 28.1.2008 15:13:15
> ----------------------------------------
> Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím
> tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech, které
> jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo
> zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu
> tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám
> proto tento postup ošetření proti VD:
> 1.       Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle
> výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
> 2.       První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu
> (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
> 3.       Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření
> včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška tak
> se vynechá.
> 4.       Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu (
> po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
> 5.       Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
> 6.       První ošetření fumigací (říjen)
> 7.       Druhé ošetření fumigací (listopad)
> 8.       Třetí ošetření aerosolem (prosinec)
>
> Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá
> zabrat :-(.
> Zdravím, H.
>
>
>

Když se Vám to posílání příspěvků přes mail nelíbí ( snad každý měsíc si na něco stěžujete ), proč je neodesíláte přes web? Ušetříte si tím starosti.

Loupež na jaře docela určitě existuje. Pokud ale vyloupí již uhynulá včelstva, tak reinvaze nebude.

Dotace na kompresor letos již není?

Byla poskytována ČSV do konce roku 2007. Uvidíme, zda bude příspěvek bude poskytován i pro letošní rok. Pokud potřebuješ vědět více musíš se obrátit na ČSV.

Kdo ví kde se dají sehnat tlačné pružinky do sklíčidla ruční dvourychlostní vrtačky zn.VĽAD.Děkuji

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna

Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med?k <rwmos/=/seznam.cz>
> Předmět: r?mek
> Datum: 28.1.2008 23:46:07
> ----------------------------------------
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
>
>
>

Každý včelař by měl uhynulá včelstva a všechny prázdné ůly zabezpečit aby se do nich včely nemohly dostat. Hrozí přenos všech možných nákaz i moru plodu.

Dotace na kompresor jsou pro ZO nikoliv pro jednotlivce.

Ono hodně záleží, jakým způsobem se ty rámky z nastavku vytahují. A jak
často. A jak má přesný rámek a nastavek. Kdo je vytahuje opatrně a častěji,
má rámky přesné, takže je nemá přitmeleny ke stěně nebo propojeny můstkem,
nebo když to má, věnuje minutku na opatrné uvolnění, ten s vytrháváním horní
loučky nemá problémy. Kdo přijde k nastavku a zarve za horní loučku, aby
rámek honem vytáhnul ven, tomu zůstávají ty horní loučky v ruce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 25, 2008 9:34 AM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


> No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
> zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i
při
> sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
> sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
> navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
> pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
> Honza
> -------
> Langstrothy co nakupuji (asi víc jak 5 let ve větším množství) měly občas
> problém. Když jsem se snažil vyndat první rámek z pořádně zatmeleého
> nástavku, tak jsem vytáhl jen horní laťku. Od té doby jsme každou zásilku
> preventivně probil z boku. Nejdříve ručně jedním hřebíkem (u Langstrotha
> jsme mohl použít standardní velikost na rámky), později, když jsem se
> vzmohl na "lacinější" hřebíkovačku, tak jsem preventivně každou dodávku
> prošil z boku. Pár hodin práce navíc mi stojí za to i kdyby ten původní
> spoj byl sebepevnější. Než někde na včelnici řešit problém, co s bortícím
> plným plástem bez horní loučky a kolem halda slídících včel. :-))
>
> Ale protože mě to celkem zajímalo, tak v podtstatě vím o velkovčelařích (
> a je to hodně přes tisíc včelstev celkem) co používají jen svislé sponky
na
> rámcích bez čepování.
> Takže to asi jde.
>
> Tento týden mi přivezli sponkovačku za dotace. Ale u vyšších rámků nevím,
> jestli tam nebudu ty boční hřebíky/sponky dál dávat. V podstatě se jedná o
> pár sekund na rámek, když už budou naskládány ve formě. To naskládání, to
> je největší časový záhul.
>
> Karel

Protože přes email je to pro mně výhodnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 6:02 PM
Subject: Re: Opo´dované příspěvky.


> Když se Vám to posílání příspěvků přes mail nelíbí ( snad každý měsíc si
na
> něco stěžujete ), proč je neodesíláte přes web? Ušetříte si tím starosti.

Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
> >
> >

Záleží, jak moc včely prostavují můstky mezi plásty. To záleží na tom, jak
moc se přidávají mezistěny do úlu, jak moc se otevírají úly a sundávají a
přehazují nastavky a jak moc včely geneticky prostavují mezery.
Taky záleží, jestli jsou nastavky s rovnými hranami nebo s falcovanými. U
těch s rovnými hranami není větší problém je trochu nadzvihnout a můstky
spojující rámky v případě, že se úl dlouho neotvíral, prořezat dlouhým nožem
nebo něčím takovým. U falcovaných nastavků to nejde a potom bývají občas
rámky ze spodního nastavku vytaženy za můstky při sundávání horního
nastavku, hlavně ty nízké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 29, 2008 7:07 AM
Subject: Re:r?mek


Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla
být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit
mezistěna
> >
> >

Ad2;4)

Opravdu momentálně existují lepší způsoby. Jen z jednoho hlediska je termotrapie výborná a pro budoucnost ji nebudu zavrhovat. Tato léčba netrpí reziduálním efektem. Je jen otázkou jakým způsobem docílit beznákladového způsobu. Jde to určitě vyřešit a nějaký čas jsem se oto i prakticky s dílčími výsledky snažil.

Došel jsem k tomuto:

Nelze použít cokoli jiného k aplikaci tepla než úl (plodiště) přizpůsobený k aplikaci léčení.

Nemůže jít o časově náročnou záležitost.

Musí jít o jednoúkonouvou (maximálně dvoúkonovou) záležitost při které se nesmí překročit normální (myšleno pohledem na náročnost práce a čas) potenciál chovatele. Vzít v úvahu možnost, kdy by to šlo provést bez kontaktu se včelama.

Technologie tepelného ošetření včelstev proti varoáze tutíž musí být sama osobě aktivním prvkem k bezkontaktnímu provedení.

Pokud se nepřekonají tyto hranice, jde jen o nápad a víceméně kravinu.

PS: termoterapii měl patentovanou Dol. V patentu jde ale o kolotočovou a cirkulární otročinu. (více zaniklý dokument z ÚPV)

http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/235/235489.pdf







.........
>Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá zabrat :-(.
Zdravím, H. <

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl (...)

_____________________________________________________________

S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.

Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.

Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována. Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená. Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).

Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10 mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6 mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s tímto problémem nesetkávám.

V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ). Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola. Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených spodních louček.

Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku. Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly nejsou vhodné pro slabá včelstva.

S pozdravem...M. Václavek

Pokud je spodní loučka zůžená, včely vystaví plást mírně do klínu, tj.
že výška buněk se směrem k dolní loučce snižuje.....

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl (...)
>
> _____________________________________________________________
>
> S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i
> horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení
> nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší
> propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.
>
> Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní
> loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků
> dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak
> nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské
> rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště
> pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když
> jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.
>
> Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována.
> Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když
> visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní
> loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes
> patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená.
> Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď
> prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).
>
> Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10
> mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6
> mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi
> nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s
> tímto problémem nesetkávám.
>
> V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ).
> Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými
> ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky
> využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u
> první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud
> nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola.
> Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček
> nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených
> spodních louček.
>
> Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v
> kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá
> se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak
> glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí
> uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku.
> Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na
> zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší
> výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké
> nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože
> zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly
> nejsou vhodné pro slabá včelstva.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>