Archiv Včelařské konference

Přátelé,nikoho jsem se se svým konstatováním skutečnosti,...že to asi nikdo z diskutujících zatím nezkusil... nechtěl dotknout, ale závěry z uvedených zjištění se mi zdají na racionálním podkladě a velmi přínosné pro včelařskou praxi, proto jsem chtěl rozvířit diskusi na toto téma. Připojte se všichni, co s touto tématikou máte zkušenosti a nenechávejte si to pro sebe. Ono asi konstatovat to, že si to včely udělají stejně po svém je jednoduché, ale zjistit, že když jim dám nějaký podnět (vložím jim stavební rámek přímo do plodiště ať staví trubčí buňky a matka klade vajíčka trubců, ať je v populaci včelstava větší množství trubců) je podněcující pro rozvoj včelstva. Příteli Karle, koupil jsem si knížku "Víkendový včelař" (již jedenácté vydání) a tam je doporučeno vkládat stavební rámek jako předposlední před krycí rámek. Ano, je to již 11. vydání této knížky, proč nezkusit (ale je to již praxí ověřeno) něco jiného ?

Je to jistě zajímavý pohled na otázku řešení rojové nálady.
Avšak chtělo by to více zkušeností s touto metodou.
Jsou tu problémy, o kterých se autoři zmiňují na můj vkus velmi málo, jako je přesný popis období, kdy se jednotlivé stavební rámky vkládají a kam se vkládají ( nástavek ). Údajné zvyšování výnosu je zavádějící věc, protože se neuvádí k čemu je vztahováno zvětšování výnosu. Určitě dojde ke zvýšení výnosu vůči vyrojeným včelstvům, ale pochybuji, že tyto včelstva tvořená ze čtvrtiny až třetiny trubci, jsou produktivnější než stejně silná včelstva s ,,normálním,, zastoupením trubců ( trubci med netvoří (!) , maximálně na jaře, když je chladno, uvolní část včel do snůšky, protože trubci zahřívají plod, na druhou stranu v létě jsou pouhými příživníky, tudíš se výnos o to zmenšuje...zvýšený výnos z první snůšky je narušen snížením výnosu s dalších snůšek ).
Tato metoda se mi zdá nevhodná pro velmi-silná včelstva, která mají větší potenciál k rojové náladě a to třeba i o měsíc či ještě dříve. Trubci by prostě nemuseli být vychováni v potřebném množství v potřebném čase. U nich bych raději volil klasický odběr oddělku ( ať oddělek vytvořím, či plásty se zavíčkovaným plodem zlikviduji ) spojeného s dodržování protirojového desatera..
Jak bylo zde už napsáno dříve, mezistěny používáme přes 100 let. Kdysi si včelstva mohla postavit trubčiny, co chtěly. A přesto se rojila ( jako i dnes divoká včelstva ). Zřejmě včelstva nemají tendence chovat tolik trubců, jako si pan prof. Bičík a pan Mgr. Linhart přejí. Z toho vyplývá i nechuť stavět tolik trubčiny. A z toho zas vyplývá problém tendence k zastavování ,,nadbytečných,, stavebních rámků dělničinou, což sníží účinek této metody. Samozřejmě se dají stavební rámek vyřezat a nechat znovu zastavět, avšak jsou s tím spojeny nadbytečné zásahy a tím se z této metody stane metoda časově náročná.
Opravdu to chce více vyzkoušet. Je to něco diametrálně odlišné od současných vývojových směrů problematiky řešení rojové nálady. Zatím je předčasné vznášet nějaké závěry. Není to zatím dostatečně prozkoumané výzkumné pole. To, že to v nějakých podmínkách funguje, ještě neznamená, že to bude fungovat všude.
Jsem zvědav na budoucnost této metody, zda se ukáže onou ,,nejlepší,, metodou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Máte někdo zkušenosti s tangenciálním medometem prodávaným výrobním podnikem Ještěd (nerez, průměr sudu 54cm, elektrický pohon 230V, výroba Německo). Je srovnatelný s medomety firmy Logar?

Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Když jsem na schůzi ZO řekl, že mám ztráty asi 65%, všichni se strašně divili. Když jsem ale jezdil po ZO koncem listopadu s aerosolem, včelaři se přiznávali, že mají stejný problém. Hodně včelařů, kteří zimují ve dvou a více nástavcích jsou na tom úplně stejně. Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné. Na okres jsme to ale nehlásili.
Tonta

>Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Osobně včelařím na východním okraji okresu Tábor a do současné doby jsem zhruba na polovičním stavu zazimovaných včelstev. Podle předběžných info se zdá, že množství úhynů je na jednotlivých stanovištích ZO značně odlišné. Nic podobného jsem zatím nezažil, kam se hrabe melecitóza.

Ještě jednu zásadu bych dodal pro úplnost:

11) Roje ignorovat, nehledat a po rojích nepátrat

:-)

-------------------
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Radek Krušina

>Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné.
........................

Vypadá to, že nějaká závislost při úhynech na síle včelstev bude.
Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

U mě to je tak, že stanoviště, kde mi dosud z devíti včelstev uhynulo sedm, mám dva nástavkové úly a sedm dvouprostorových. Včely přežily jen v těch dvouprostorových.

K tomu dodám, že v podstatě nejmenší problém má zazimovaná náhradní matka, která zimuje v minioptimalu. Už při rozhodování, jestli ji nechám přezimovat, bylo toto včelstvíčko, zazimované na čtyřech rámcích trochu slabší, a je stále stejně trochu slabší, mrtvolky skoro žádné.
Ty dvě dosud přeživší včelstva jsou oproti září zřetelně slabší. Zimují na třech uličkách. Jedno z nich má myslím reálnou šanci se dožít jara, to druhé nevím, mají poměrně málo zásob kolem chumáče.

Uvidíme.
Pokud bude moci výzkumný ústav zpracovat informace o tomto roce, možná to bude zajímavé čtení o vývoji varroázy. Jsem zvědavý na závěry výzkumníků.

Radek Krušina

Výzkumný ústav již má zpracovánou podrobnou anlýzu. Mám to písemně, ale nemohu zveřejňovat cizí materiál na těchto stránkách. Teď už se stejně nedá nic zachránit. Mělo by to vyjít v časopise včelařství.

Já si nemyslím, že vkládáním v metodice uvedeného množství stavebních rámků dojde k tak zásadnímu zvýšení počtu trubců ve včelstvu, jak uvádí př. Václavek. Myslím, že i zde platí základní myšlenka autorů a to zachování jakéhosi "energeticky nevo jinak vyváženého stavu". Včely si dle mého názoru nenechají vnutit výchovu většího množství trubců, než samy uznají za vhodné. Cca před dvěma lety jsem něco podobného zkoušel i když z jiných důvodů. Protože jsem momentálně neměl připavených dost mezistěn, vkládal jsem do včelstev na 2x po dvou vyřezaný rámcích, kde jsem nechal cca 1cm starého díla u horní loučky. Ne všechny byly zastavěny trubčinou, na některých včely normálně odchovali dělničí plod. Jisté je, že pokud chci do plodiště vložit dva stavební rámky, musím jiné dva rámky vyjmout. V plné sezóně je plodiště téměř celé zaplodované, takže zpravidla vyjmu dva rámky s plodem. Takže efekt (ve vztahu k rojení) je podobný jako při tvorbě oddělků. Co vy na to?

Mnozí mi to budou mít za zlé,ale nedá mi to,abych přispěl
s troškou do mlýna a také mnozí,kteří neradi vidí trubce ve svých včelstvech to možná zkusí a jistě se nic nestane.
Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.Výsledek je takový,že
včelstvo které nemá vlastní říjné trubce se ze zásady nerojí. Navíc matka se snaží stále zakládat trubčí buňky kde je velký odbyt krmné šťávy mladých včel a po slunovratu rojová nálada ochabuje.Ta včelstva která mají starou matku kterou včelař nenahrazuje mladou mají sklon
k tiché výměně a je známo,že takovéto matky jsou jednak dlouhověké a zároveň méně rojivé.Přeji hezký den...

Já něco podobného zkouším už několik let u včelstev v dvouprostorových úlech. Ale samozřejmě to nemám nějak vědecky podložené.

Dávám do plodiště cca 3 stavební rámky, které včely zastavují trubčinou. Mám takový laický názor, že se tím pomáhá řešit nedostatek prostoru u dvouprostorových úlů. Když včely vychovávají dělnice jen na 9 rámcích z 12, nemohutní včestvo tak rychle.
Ale kombinuji to s tím, že u včelstev, kde mám pocit, že by se včelstvo v úle tísnilo, hlavně při prvním vytáčení medu medníkové včely nevracím do původního úlu, ale přidávám tam, kde je dost místa (buď některé potřebují posílit, nebo přidám do nástavkových, kde se dá prostor libovolně zvětšit).
Taky v dvouprostorových úlech pro prevenci rojení dbám na to, aby nebyl úl delší dobu přeplněný medem (včasné odebírání zavíčkovaných medných plástů).
Když to všechno nepomůže a včely se chtějí rojit, rozdělím je.

Nemá smysl se o tom asi moc rozepisovat, protože to je už v dnešní době zpátečnický způsob chovu a je to časově náročnější než moderní způsoby s nástavky.

Ale mě to baví. :)
A včely se v podstatě nerojí.

Radek Krušina

A.Turčány:
Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton

Nechci tuto větu zpochybňovat. Jen bych si dovolil připomenout jeden základní fyzikální zákon, kter se jmenuje:
princip nejmenšího účinku.
Zjednodušeně to znamená to, že všechny dějě v přírodě se ubírají cestou nejmenšího odporu, tj., tím v daných podmínkách nejednodušším způsobem.

Asi jsme to zatím u rojení neodhalili.

Vše hezké

Pajdulánek napsal:
>(Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.
>Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.
........................

Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění.
Asi to příští roc vyzkouším.
Spojí to podle mě dohromady omezování rojení a zamezí to dokončení vývoje roztočů na trubčím plodu.
Časově to je jistě mnohem méně náročné, než trubčí plod vyřezávat.

Radek Krušina

Jak už jsem tady jednou psal, nejlepší mám 4 udělané oddělky. Zimiju je ve třech nástavcích a jsou nejsilnější. Roztoč tam je ale taky. Začal ale se zpožděním.
Tonda

>Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

Jak se dalo čekat, když někdo vyrukuje s něčím novým tentokrát přímo revolučně, vyrukuje také mnoho pochybovačů a kritiků. Nejlépe se uvedl Ing. Řeháček, kterému tak trochu nedošlo, že se nedají sčítat jabka a hrušky a další na sebe nedali dlouho čekat. Na autorech je mi sympatické, že vyzvali včelaře k odzkoušení a tím již máme odezvu spokojených a překvapených kolegů. Sám jsem to nestihl, protože v květnu, kdy 1 článek vyšel, jsou již v mých Dadantech rozdány karty. Když vyšlo pokračování rozebral jsem 60 svých úlů a podstavené polonástavky pod plodištěm, kde mám 4 stavební rámky podrobil zkoumání. A vyšlo mi zcela přesvědčivě že existuje závislost mezi zabarvením stavebních rámků a kvalitou dostavění a výškou výnosů. Když jsem měl polovinu úlů za sebou, začal jsem podle uvedených úkazů odhadovat výši výnosů a pak náhled do poznámek a vždy jsem se strefil +- 7 kg. Navíc jak už jsem napsal před měsícem pohled do poznámek zpět: rojivý rok znamená také že v převážné většině včelky dole vůbec nestaví nebo jako jo a ne a nerojivý jako byl letos znamená, že včelky tam staví dobře a matka tak také klade. Nutno dodat, že nejhorší místo kam umístit stavební rámky v úle je těsně nad dnem a proto dost velké rozdíly ve stavbě. Doufám, že až je dám do plodiště, vše bude ještě přesvědčivější. Já jsem přesvědčen, že autoři mají pravdu alespoň na 80 %. Jak dalece se blíží 100% to si musí každý vyzkoušet u sebe a napasovat na svůj způsob včelaření. Já se už nemůžu dočkat jara až tento způsob plošně nasadím u všech svých včelstev a budu pozorovat. Otatně znovu připomínám, že nás k tomu autoři přímo vybízejí. Na druhou stranu nevím, jak bude jaro vypadat. Včelsta mi zatím žijí všechna, jsou slabší než bývá u mě zvykem. Přišel jsem pouze o 3 odělky kam jsem nedal Gabon, ale dovedu si představit, že může být na jaře vše úplně jinak. Takže přeji všem a hlavně sobě, aby tomu tak nebylo. Zdraví R. Stonjek

Jak jsem již psal, začal jsem včelařit teprve letos v červnu. Koupil jsem nové nástavkové úly,celosíťované dno, rozměr rámků 39 x 24, 11 rámků s umístěním na studenou stavbu. Oddělky jsem koupil na čtyřech rámcích, kdy toho včelky do zimy nestihly moc vystavět. Od kamaráda,který mě v dobrém, smyslu slova "poučuje" mám radu : "nic starého si nepořizuj, ani souše, je to dobré pouze na přenos chorob." Jeho radou se řídím. Zimuji v jednom nástavku a teoreticky zvládám rozšiřování včelstva na jaře a později. Mám připraveny mezistěny pro tři nástavky na každé přezimované včelstvo. Máte zkušenosti, kolik mezistěn jsou včelky schopny za včelařský rok vystavět? Potok s vodou mám asi 100 m od stanoviště, kolem potoka javor, lípa, vrba, akáty jsou rovněž blízko, spousta trávy s pampeliškami a letos soukromý zemědělec asi 300m vzdušnou čarou zasel 5-7 ha ozimé řepky. Díky za zkušenost.

V pohodě jeden nástavek mezistěn postaví, při dobrých snůškových podmínkách a počasí postaví i 2 nástavky. Za zvážení stojí komorování v předjaří (postup lze najít ve Včelařských novinách nebo v literatuře) a pokud chcete mít i nějaký med, tak první rok použít klasikou technologiji, tj. plodiště-mřížka-medník s postupným převěšováním zaplodovaných rámků do medníku. Meziustěny dávat jen do plodiště. Je to sice pracnější, ale při 4 včelstvech se to dá v pohodě zvládnout a dosáhnete rychlého rozvoje včelstva a i slušný výnos medu. GUPA převěšování používá i při profesionálním včelaření, takže bych to nepovažoval za zastaralou technologiji a nebál se jí. Ostatně totéž doporučuje i př. Boháč ve svých článcích, které jsou sice o propagaci langstrothu, ale mají obecnejší platnost-zveřejněny jsou na stránká PNSV(Pracovní společnost nástavkových včelařů.
Ať se Vám daří.

Moc bych nevěřil, že na úhyny má vliv technologie chovu. Tím myslím klasické úly a nástavkové. Jsou postiženi včelaři s klasikou i nástavky. Sám mám na obou stanovištích nástavkové úly, stejná tachnologie, na jednom je to podstatně horší. Myslím si, že se nejedná jen o varroázu. Tady bude ještě něco dalšího. I když varroáza měla letos "ideální" podmínky, například teplá mírná zima.

Richard

Dnešní kontrola 4 z 5 stanovišť na Podřipsku:
teplota vzduchu 11,2°C
provedena 2. fumigace u 72 včelstev
počet úhynů: 0
počet žihadel: 5
mírný prolet u 1/4 včelstev
počet mrvolek: cca 50/včelstvo

Radku mě to přijde jako nápad nezkušeného rojochytače, protože zvýšením oběhu krmiv ve včelstvu se dociluje vyšších potencionálních vyrojení.

Byl by to dobrý nápad v případě, kdyby dělnice nebyly kanibaly.

.......
R.Krušina:>Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění. <

Jiříkovi bych popřál hodně výdrže. Přesně před 10-ti lety jsem byl v jeho kůži.

Jestli bude hodně oddán včelařství, dojde na "šifrování", kterým k Němu promlouvají jeho včelstva.

Jestli projde při získávání praxe při chovu svých včelstev "údolím stínu".

Jestli bude zkrátka mít zdraví a štěstí.

Může se po nějaké době kochat činností, která je pěkným nejen koníčkem, ale i koněm.

Honza Jindra:>provedena 2. fumigace u 72 včelstev<
.............
Těším se na další zprávy o spadech roztoče VD po 2. fumigaci. Ty mne oslovují z takových informací nejvíce.

- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?

Gusto děkuji Ti za přání. Jenom maličkost. V srpnu jsem měl 14 dnů dovolené a téměř celou tu dobu jsem proseděl před úly a sledoval jsem cvrkot na česnech. Včely jsou úžasným společenstvím. Asi jsem fakt jejich a těším se na jaro.
Tobě taky přeji mnoho radosti se včelkami.

odpověď pajdulánkovi:Každému se raub systém trubčího plodu
nehodí.ten,kdo pěstuje matky bude mít pravděpodobně málo trubců.Nebo ne?Přeji hodně zdraví.M.H.

Kdosi napsal:
- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?

Kdosi je asi závodník, který musí zvítězit i v rychlosti léčení. Používejte mozek! Léčit je třeba podle aktuálních podmínek a ne podle toho jak je to napsáno (nebo nenapsáno) v "metodice". Nikde není psáno, že musí být hotovo v říjnu, je to jinak, má se dokončit do konce roku. Roztoč je už 20 let šlechtěn na to aby přežil náš způsob boje. Ten kdo léčí jen v říjnu vybírá z jeho populace jen ty, kteří se rozmnožují do poslední chvíle na posledním plodu. Sestřelí pouze roztoče na včelách. Zjevně nepochopil, že je potřeba zasáhnout co nejefektivnějším způsobem v době, kdy není ve včelstvu plod. Pravidelné předvánoční oteplení způsobuje rozvolnění chomáče a nástup zimní periody plodování. To je okamžik vhodný k zásahu. Kdyby měl teploměr umístěný v alespoň jednom včelstvu uvěřil by. (V OBI mají v oddělení pro automobilisty digitální teploměr za 90Kč s baterií AAA). Stačí spustit do uličky mezi včely čidlo a vlastní teploměr mít položený na fólii nebo až na uteplivce pod střechou.
Vlastní ošetřování v zimě je ale potřeba stále považovat jen za diagnostiku při které sledováním spadu na očištěnou podložku vidíme jak na tom jsme. Na veškeré záchranné akce je již dávno pozdě. Pouze připravujeme roztoče na startovní čáru příštího roku. Připravujeme = vybíráme z nich ty nejkvalitnější, nejodolnější = superjedince. Už si musíme uvědomit, že s nimi musíbe bojovat celý rok a nenechávat to období kdy se včelstva ztrácí před očima jako důsledek viróz a bakteriálních onemocnění. Jak tady Gusta hezky napsal, je nám mnohým pořeba projít si "údolím stínů".
Honza

Příteli Honzo. Letošní rok je zcelá jiný než předešlé roky v situaci VD. Pokud si sledoval situaci po celý rok tak víš, že již v březnu VÚ upozorňoval na velké nebezpečí a doporučoval natírat plod MP 1 a tam kde bylo méně než tři roztoče. Pokud si sledoval přírozený spád v červenci, tak víš, že nějaký roztoč tam byl také. Vrchol rozvoje VD už byl v červenci a po jiné léte je to v srpnu.
Je přesně určen způsob ošetření VD. Bylo to již na těchto stránkách popsáno. První fumigace by se měla dělat počátkem října. Druhá za 14 dnů /tj. doba kdy vylezl ještě nějaký plod a teplota by měla být vícve než + 10 st. C. Tedy včely nemají být v chumáčí. Třetí ošetření je doporučeno aerosolem a to počátkem prosince a do teploty - 5 st.C. Po aerosolu se má cca za 30 dnů odebírat zimní měl./Druhá polovina ledna/. I když tam popisuješ jaká byla teplota, ale ty včely při té tvé druhé fumigaci už alespoň částečně byly v chumáčí. Nechci polemizovat o účinnosti tvé druhé fumigace.
Je to jenom tvá věc jakým způsobem ošetřuješ včely /i když tak celkem ne/, ale dělat vlastní výzkum se nevyplácí. Obávám se toho, že na takový výzkum žádný z nás nemá. Když tento vlastní výzkum nedopadně dobře, tak na vině není včelař, "ale prostředky které včelař používal".
Takže závěrem : Když už odmítáš plnit nařízení veterinářů, tak to alespoň nikde nepiš !!!

Příteli Pepo. Myslím, že by žádnému z nás neškodilo si přečíst o varroáze trochu víc, než platné veterinární vyhlášky. Pak by se došlo k závěru, že Honza má svatou pravdu. Ono to s těmi roztoči není tak prosté, jak by se mohlo zdát z toho textu, co neustále veterináři bezduše opisují z roku na rok. Někde asi museli soudruzi letos udělat chybu, ....ale kde?
Nejde jen o to si dělat vlastní výzkum, i když proč ne, není to zas taková věda. Sledovat situaci s úrovní roztočů ve včelstvech by měl od dubna do srpna dělat každý a opravdu zapojit do boje větší kus mozku.

První fumigace by se měla dělat počátkem října. Druhá za 14 dnů /tj. doba kdy vylezl ještě nějaký plod a teplota by měla být vícve než + 10 st.

A tady je ta chyba. 14 dní je moc. (přečtěte si metodiku) Pokud v tu dobu včelstvo ploduje a roztoči pracují na zachování svého druhu. Tak se najde docela dost roztočů které první fumigace nezasáhne a do čtrnácti dnů jsou už zase pod víčky a mají na chvíli vyhráno.
Pokud Honza používal Gabony nebo zavčasu vhodně použil KM, tak je nyní i podle mě vhodná doba na druhou fumigaci. A podle spadu bych se rozhodoval zda mezi 20 a 25 prosincem použít aerosol a jestli se opakovat s účinnou látkou, nebo použít třeba M 1 aer.

Já bych použil M-1AER, neopakovat. Teď můžete fumigovat jak chcete, není to nic platný, karty na jaro byly rozdány v červenci. Pokud nyní někdo něco vynechá, zachránit se to dá nátěrem plodu anebo další aplikací KM v květnu.

------------------
>A podle spadu bych se rozhodoval zda mezi 20 a 25 prosincem použít aerosol a jestli se opakovat s účinnou látkou, nebo použít třeba M 1 aer.

Radku,
v našem okrese je tiskárna a kartonážka, kde se vyrábí různé papírové kancelářské potřeby. Tak mě napadlo, že by tady mohli mít různé zbytky kartonů, které by se daly použít místo knotů do odpařovačů na kyselinu mravenčí. Příští týden se tam zkusím zeptat. Neptal jsi se u Buriana v Brně, zda prodává náhradní knoty ? Ozvu se, jak jsem dopadl.

Jiří

Eman mi mluví z duše. Opakuji, že veškeré "léčení" v zimních měsících je na draka, když máte včely zesláblé, poškozené a zavirované. Pepík tady psal, že včelstvo je nyní v chomáči a nemá cenu fumigovat. Opak je pravdou. Včera jsem kontroloval teploty a již pohledem skrz fólii bylo patrné, že včely jsou rozestoupené. Stejně tak kritizované léčení jinými postupy než podle metodiky je mimo mísu. Používám fumigaci zespodu do vysokého podmetu těsně za přední stěnou = pod hroznem včel. Pohledem přes folii je krásně vidět jak dým proniká vzhůru hroznem a včely jej vířením křídel rozšiřují do celého úlu. Ani prd neuniká kolem zalepené fólie, kterou bych musel odtrhnou při "správné" fumigaci zezhora. Metodika vznikala před 20-ti lety a nejen veterináři nám ji stále přepisují jako dogma. Možná právě zaslepené trvání na metodice nám přináší současnou varroa-rezistenci na metodiku. Na závěr - výsledky hovoří a ne přání otce myšlenky.
Mým cílem není dlouhodobě používat chemické zbraně hromadného ničení na chudáka kleškíka včelího. V létě je budu potřebovat na testování varroa senzitivity svých matek tak si jich pár musím ve včelách nechat.
Pro Gustu: dnes jsem zkontroloval spad ze včerejší fumigace a výsledek = 0 až 4 ks + 1 včelstvo cca 50 ks.

- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?
----------
Dnes po ránu jsme jezdili aerosolovat. U mých včel jsme dokončili první aerosol. Žádné fumigace jsem dosud nedělal! U sousedů jsme s důvěrníkem léčili potřetí (jednou, dvakrát snad fumigovali). Jednak proto, že veterina jak opisuje (i s chybama) vyhlášky napsala k odběru měli na MVP že jí máme odebrat po posledním ošetření aerosolem a odevzdat do 15.12. Tak aby měli dušičky klid, a jednak si myslím, že po minulých mrazech by současné oteplení mohlo vyvolat začátek plodování.
Kolem poledního byl na většině stanovišť co jsme navštívili prolet. To znamená, že teď se dá normálně fumigovat. Stejně tak je pravděpodobné, že to půjde okolo vánoc.
Vyvíječ jsem si koupil abych nebyl zaskočen náhlým příchodem zimy, a teď ho používám protože je to rychlejší.
Ale normálně bych dělal teď druhou fumigaci, třetí okolo vánoc.
Zatím mi to vycházelo pefektně a domnívám se, že v zimě je třeba v metodice mít napaměti dvě hlavní věci:
- zničit VD do posledního a to je možné jen bez plodu (proto jsem fumigoval na státní svátky 28.října, 17.listopadu a Vánoce)
- fumigace funguje jen když včely nejsou v chomáči. Venkovní teplota je orientační údaj pro blbečky. Rozhodující je pohled do úlu. Například v poledne vykoukne slunce, včely se proletí a večer je k nule. Ideální čas na to vyrazit, když se člověk vrátí z práce. Včely jsou ještě rozlezlé a kouř je rozežene dokonale.

Dozvídal jsem se, že to dělám blbě, ale výsledky hovoří. A to si myslím, že za dost VD v měli u mě může spad VD z louček u mých NN.
Nedávno jsem slyšel projev, který mě zařadil mezi lajdáky, kteří ani v polovině listopadu nemají odléčeno. Jsem na to hrdý.

A k celoročnímu boji s VD si dovolím poznamenat, že v každém rozhodují informace. O tom jak to vypadá ve vašem úle, i ve vašem okolí. Protože jestli někde okolo vás v podletí padne včelín s patnácti a více včelstvy, tak vaše jediná nadějí je záložní stanoviště se slušnějším okolím. :-))
Karel

Dnes dopoledne byla přednáška RNDr.Švamberka v Hostomicích pod Brdy.Bylo to výborné.Došla řada i na situaci s varroazou v okolí a v celé ČR.Nikdo z nás neměl úplné zprávy,ale dal se tam dohromady obrázek.Je to dost nevecelé když to slyšíte. Mimochodem v této situaci byl schválen nový chovatelský řád a v něm navýšeny počty včelstev pro jednotlivé chovy.Docela úsměvné nebo se mýlím?Dokonce bych řekl,že se za tímto postupem dá lecos vysledovat.Kdo v této situaci bude dodávat oddělky včelařům co přišli o všechny včelstva.P.Kolomý a p.Adamcová asi ano a koordinovat dodávky bude jednatel cechu? V tuto chvíly se mi někam vytratila farma p.Provazníkové s více než 500 včelstvy.

Cena medu v Tescu dnes,
Golden - 900 g - 69,-Kč

K ceně včelstev... já sám ze zásady běžně neprodávám,ale pod 1500,- za pětirámkový oddělek a 2500,- produkční vyzimované včelstvo bych nešel.

Nechápu cechaře, kteří místo produkce medu rádi rozprodávají svůj výrobní prostředek. Může mi ty nabídky oddělků někdo jako obchodní strategii vysvětlit?

Ceny medu v Hypernově:
nejlevnější medy v přepočtu na kilo byly ve facete 720ml, 900g
Med lesní (směs medovic.a květ, včetně tropických ) 119Kč
Květový 89Kč
--------
Ve VN se diskutovalo když Ing.Dvorskému někdo ukradkl včely nad jeho oceněním škody - myslím 6000,-/včelstvo za komplet i podstavcem. Podle mě velmi nízký odhad a většině se to zdálo moc.

Pro mě ztracené/prodané včelstvo má hodnotu dvouletého výnosu, než takové vytvořím a náklady na jeho vytvoření, v případě oddělku jsou to náklady na jeho vytvoření a jeho výnos v příštím roce.

No a když bych od cen v hypernově odečetl 20 až třicet procent na distribuční náklady a pronásobil bych to, tak mám ve včelách docela slušný balík.
Když to přepočtu na nějakou ZO, tak když se bavíme o léčení a tak, tak rozhodujeme o mnohamilionových majetcích. :-))

Karel

Já je asi chápu. Ale nechci tě poučovat, vidím to jen ze své perspektivy. Nabídka Kolomého je včetně paketů (obalů), rámečků, a to je taky kšeft. Sám už mám od několika přátel včelařů předběžnou poptávku na oddělky a ačkoli jsem to nikdy nedělal, budu-li moci, pomůžu a určitě mě to nesníží zisk z medu, naopak. Stejně pak na podzim většinou oddělky spojuji a na jaře se to nijak moc neprojeví - rozhodují jiné faktory.

Jestliže jsou závazné objednávky, tak je to příležitost k obchodu, tak jako to dělají australští včelaři dodávkami oddělků pro USA. (S obviněním ze zavlečení viru IAPV jako viníka CCD z Austrálie do USA se už vycouvalo).

Zkus nabídnout své oddělky, propočítej si to a možná na tom vyděláš - asi bude příští rok dobrá neopakovatelná příležitost. Kromě toho se více rozšíří geny odolnosti proti varroa a to je žádoucí.

---------------------------------------
G. Pazderka:
Nechápu cechaře, kteří místo produkce medu rádi rozprodávají svůj výrobní prostředek. Může mi ty nabídky oddělků někdo jako obchodní strategii vysvětlit?

Já je asi chápu. Ale nechci tě poučovat, vidím to jen ze své perspektivy. Nabídka Kolomého je včetně paketů (obalů), rámečků, a to je taky kšeft. Sám už mám od několika přátel včelařů předběžnou poptávku na oddělky a ačkoli jsem to nikdy nedělal, budu-li moci, pomůžu a určitě mě to nesníží zisk z medu, naopak. Stejně pak na podzim většinou oddělky spojuji a na jaře se to nijak moc neprojeví - rozhodují jiné faktory.

Jestliže jsou závazné objednávky, tak je to příležitost k obchodu, tak jako to dělají australští včelaři dodávkami oddělků pro USA. (S obviněním ze zavlečení viru IAPV jako viníka CCD z Austrálie do USA se už vycouvalo).

Zkus nabídnout své oddělky, propočítej si to a možná na tom vyděláš - asi bude příští rok dobrá neopakovatelná příležitost. Kromě toho se více rozšíří geny odolnosti proti varroa a to je žádoucí.

---------------------------------------
G. Pazderka:
Nechápu cechaře, kteří místo produkce medu rádi rozprodávají svůj výrobní prostředek. Může mi ty nabídky oddělků někdo jako obchodní strategii vysvětlit?

Eman:>Zkus nabídnout své oddělky, propočítej si to ...<
......

No právě. Já počítat doufám umím a vím, že 1+1 jsou dvě, tj. dvounásobná síla pro snůšku. A 1+0 je jen stále jedna a v případě včelstev s připočtením možných sezonních ztrát dokonce méně.

A jestli někdo prodává 5 rámků za 800,- Kč je to dost málo nato, aby to bylo skutečně dostatečné ocenění.

Nechápu právě na jedné straně v ČSV propagaci ceny za více než 100,-/kg medu. (to má cena 65,- včetně zabalení, bez obalu 55,- a jak jsem prý špatnej pro kolegy, že jsem levnej, ale balič mi dá mnohem méně, jestli vůbec)

A na straně druhé chtít prodávat oddělky na 5 rámcích, kde je eventuální cena mnohem víc, než 800,-.

Jak to? Protože průměrná cena je 100,- za rámek (a je jedno jestli v něm je pyl, med nebo plod) dále ušlý zisk za med v této hodnotě získaných ještě během sezony kdyby mi nosily a zisk za dobře vyzimované včelstvo, které můžu pro zimování v již létě po rojovce plodem posilovat.
(tedy 2x 500,- není 800,-)

Asi tedy je to tedy od cechařů jako charita, protože prodávat věc v reálné hodnotě 1000,- za 1500,- se mi zdá akorát. Jsou tam ještě vícenáklady event. za cizí pl. materiál a hlavně za ztracený čas při jednání, karton atd. ... .

Ale za 800,-? Minimálně to je 100%-ní prodělek! Nebo špatně skládám cenu za oddělek?

Eman:>Stejně pak na podzim většinou oddělky spojuji a na jaře se to nijak moc neprojeví - rozhodují jiné faktory. <
.....

Nejde o sílu, ale o medný výnos. A mít podzim (podzimní výnos) vyšší kvůli oddělkům je velmi podstatná cifra. Alespoň u mne, protože jestli na straně jedné bych si prodal podzimní sílu, která mi dá med a ještě dobře zazimuji na dobrém medu a na straně druhé bych musel dokrmovat a krmit a vrazit finance zpětně z oddělků do zazimovávání??

Nemluvím o mrtvolkách, kde je také jasná propojka na kvalitu zimujících dělnic při krmení cukrem. Nemluvím o zvýšeném "podhoubí" pro roztoče VD ve formě zvýšeného plodování.

Zkrátka ten, kdo prodává oddělky prodává velkou část svého výrobního prostředku. Proto to nedělám a doufám dělat ani nebudu.

To samozřejmě platí jen proty, kteří si pravou hodnotu oddělku uvědomí.

Zřejmě tady došlo k situaci, kdy rychlost psaní překonala rychlost myšlení! O Honzovi je známo, že je aktivní kočovník, což znamená, že využije li veškerou snůšku tak končí někdy v zač. možná polovině září a má ještě včelstva pěkně rozplodovaná. Za této situace by v zač. října fumigoval jen naprostý ....!!!!Naopak včelař na pevném stanovišti,kde končí snůška někdy v pol července a kéž by tomu tak vždy bylo, hned nakrmí a vloží souč Gabon, tak ke konci září žádný plod nemá a v uvedený termín má fumigace význam. To mám několikaletými pokusy ověřeno a už jsem o tom psal. Takže u léčení se musí hlavně myslet a myšlení napasovat přesně na svoje podmínky a kritizovat druhé až jsem si jist, že u mě je vše na 100%. Nezbývá než dodat, že převážná většina včelařů, kterým uhynula včelstva se vet. vyhláškou řídila do puntíku. Zdraví r. Stonjek

Zdravím Jirko.Prosím tě díval jsem se na adresu pana Buriana a našel jsem tam jenom hrubý popis produktů bez ceníku,zobrazení a možností objednání přes net.Je tam jenom telefonní číslo.Neměl by jsi nějakej lepší kontakt na toho člověka?Zajímají mě ty odpařovače a rád bych si nějakej koupil.Prosím tímto i ostatní účastníky konference o nějaký tip kde lze odpařovače objednat.Děkuji všem.

Ale za 800,-? Minimálně to je 100%-ní prodělek! Nebo špatně skládám cenu za oddělek?
------
Ono je to asi jinak. jak jsem si v tom textu všiml, je tam něco o tom, že to je po započtení dotace.
Kolik to je ta dotace. Asi je tam dotace na matku? a možná nějaké další. Dokud se neví kolik je to, je zbytečné počítat a já jsem líný si to zjišťovat, Ví to někdo?

Karel

Karel:>Dokud se neví kolik je to, je zbytečné počítat a já jsem líný si to zjišťovat, Ví to někdo?
<
...

Mohu jen předvídat a v případě čachrů předpokládat. ...

Vystaví sse jeden doklad, (jestli vůbec) že někdo zaplatil za oddělky nějakou sumu, že to zkrátka kupující neukradl.

Vystaví se druhý doklad kvůli nárokům na dotace, oproti popisu kupujícího, který potvrzuje odběr x matek. Kolik je matek skutečných a kolik papírových?

:-)))

Dobrý kšeft, když se dva dohodnou a třetí sáhne a podá dotace.

A ještě jedna poznámka. Nebo úhel pohledu.
Prodat med je problém a člověk narazí na nějaký odbytový strop. Pokud pracuje s cenou a snaží se jí udržet nahoře, tak při této ceně narazí na určitý množstevní limit.
http://www.rokytnikvcely.cz/?page=produkty&lang=cs
zde je to třeba 90,-/kg
http://www.apis-kolomy.cz/med.php?ID_Podmenu=1
zde je to prumer cca 80
(a jak jsem koukal, prodává i vyzimovaná včelstva- a tady tu cenu nechápu ani já :-) )

Takže když z části včelstev udělám oddělky na úkor výnosu, kolik jich můžu z jednoho včelstva udělat do 30.6. ?
O jaký výnos v tom případě přijdu?

V případě př.Kolomého věřím, že to má spočítané. A když přidám pocit, že produkuji něco o co je zájem na úkor nečeho, na co fronta není.

Když jsem četl vloni o úhynech v Německu, tak jsem v tomto směru zavětřil. Ale momentálně mám docela dobrou práci a MVP za plotem. Ale prodej včelstev, včel, nebo jejich opylovací činnosti je zřejmě podstatným příjmem vč.farem ve světě. Proč o tom nepřemýšlet.

Med bude v krámech možná za chvíli i bez včel, ale na opylování budou včely asi stále potřebné:-)

A kolik včelstev je v Austrálii nebo na Novém Zélandě ve srovnání s ČR?

Karel

Mirku, bližší informace k odpařovači na kyselinu mravenčí lze najít na www stránkách Včelařské noviny. Do vyhledavače v horním pravém rohu dáš hledat "odpařovače na kyselinu mravenčí"., po otevření okna asi třetí nebo čtvrtý článek shora je od Mgr. Vlastimila Protivínského, kde je přesně popsán jak sám odpařovač, tak jeho použití. Na www stránkách prodejny Burian, Brno, Koliště 25 je pouze tel. 545574965, ale mám i mobil 777574965. Pevná linka je do prodejny v Brně. Ceník na stránkách skutečně není, ale 1 ks odpařovače stojí 129,- Kč + dva knoty, lze si tam koupit i plničku - cca 80,-Kč, dá se sehnat i jinde a asi levněji a kyselinu mravenčí - asi 80,- Kč 1 l nebo 1 kg. Na tomto telefonu lze vše objednat na dobírku, jsou velice ochotní, za chvilku to máš doma, balné neplatíš, pouze poštovné. Kdyby byl nějaký problém, dej vědět.

Ano tak to bylo a navíc jsem ještě vyvíjel aktivitu, která mi ve finále byla na houby.

nevíte někdo co za typ je kompresor Schneider v dolských kompresorech?

Přátelé jsou někde na internetu stránky o včelách(myslím tím filmy dokumenty chov včel atd)kdo ví poraďte mi prosím.www.vceluly.wz.cz děkuji caloň

Dobrý den, rád bych požádal o radu (včelařím první rok) ohledně velikosti prostoru k zimování.
Používám nástavkové úly 39x24-11r. a zazimoval jsem ve dvou nástavcích. V naší ZO mi řekli, že dopadnu špatně, že všichni to zkoušeli a pak brečeli. Takže ostatní zimují jen v jednom nástavku (plodišti).
Nad druhý nástavek jsem dal folii a to mi opět řekli, že tím budu mít uvnitř moc vlhkosti a do jara mi vše zplesnivý.
Kamarád mi ale tento jím vyzkoušený způsob (má 50 včelstev) doporučil a jeho výsledky jsou perfektní.
Podotýkám, že včelařím na Praze - východ.
Děkuji za radu. Vím, že teď je pozdě a nic měnit již nebudu ani nemohu, ale zase je teď čas se něco dozvědět...
Ahoj

Ahoj Honzo, jsem na tom stejně,jako ty, začal jsem se včelkami letos, mám nástavkové úly, 39 x 24, ale zimuji pouze v jednom nástavku. Nepíšeš, zda máš zasíťované dno a přídavné česínka na nástavcích. Taktéž mám včelky zakryty průhlednou fólií. Od kolegů včelařů a z dostupné literatury vím, že včelky v zimě nevyhřívají prostor v úlu jako pokojíček, ale pouze udržují teplotu v zimním chumáči, proto není až tak důležité uteplení úlu, spíš je důležitý odvod vlhkosti. Domnívám se, že zimování ve dvou nástavcích není zásadní chyba, včelky to přežijí, ale jak jsem se do včel dnes díval (přes folii) chumáč je asi na třech - čtyřech uličkách.Pokud máš dva nástavky, včelky jsou ve spodním a ty asi nebudeš mít moc přehled o tom, v jakém je stavu zimní chumáč (ono to asi teď v zimě není příliš třeba, ale přehled je přehled). Asi záleží i na tom, jaké mají včelky zásoby a kde jsou umístěny. To, že máš strůpkovou fólii nevadí, ale důležitý je přístup vzduchu a jeho proudění (odvod vlhokosti - zasíťované dno a přídavné česínka v nástavcích). Určitě příští rok po zesílení včelstev budu zimovat ve dvou nástavcích, ne v jednom. Určitě zkušenější kolegové ti dají k dispozici svoje zkušenosti a rady, ze kterých se poučím i já, Měj se.

Ahoj Jiří a díky za radu.
Zasíťované mám dna u dvou úlů (ty jsem koupil nové a udělal oddělky), tři ne (ty jsem koupil už tak). Mám tendenci chodit se tam dívat, ale krotím se, abych je moc nerušil.
Přídavná česínka a očka mám jen na nástavcích, které přidávám při snůšce (třetí).
Nevím, jestli mohu teď, když je teplo folii odstranit a vyměnit za průhlednou, ta moje je neprůhledná a to je na nic.
Díky za radu a ať Ti všechny včelky přezimují...

Ahoj Honzo,

neboj se experimentovat i když to co děláš je poměrně ověřená cesta.
Folii tam klidně vyměň za průhlednou, když včely zrovna nebudou rozlezlé po celém úle, tak se nic nestane - to znamená že to bude lepší dělat za chladu než za tepla.
Dej tam buď tu zahradnickou, nebo si kup takovou tvrdou co je "průhledná jako sklo", budeš přes ní lépe koukat na včely :-) Ta se dá koupit ve včelařských prodejnách, nebo pokud zabloudíš k Národnímu divadlu, tak na opačném břehu na pravé straně je Řempo a tam jí mívali v metráži na kila. Trochu ušetříš. :-))

A pokud chceš včely v zimě pozorovat, a sledovat, tak neváhej a hoď jim do prostřed chomáče do uličky ten teploměr jak tady někdo radil.
A pokud jsi fanda do techniky a nedělá ti problém, dnes jsou i levné mikrofony, které můžeš někam strčit a včely poslouchat, nebo si je na nějakou mp3 nahrát :-))

Myslím, že to co o zimování včel zjistíš bude pro tebe velmi zajímavé.

Karel

Honzo, domnívám se, že pokud bude solidní počasí (nebude mrznout) a pokud je na nástavku trochu propolisu, aby se folie přilepila, vyměnit neprůhlednou za průhlednou folii můžeš. Pokud vyčkáš do jara, taky se nic nestane, ale v každém případě to chce průhlednou folii, vidíš co se ve včelách děje. Měj se.

> Když jsem četl vloni o úhynech v Německu, tak jsem v tomto směru zavětřil. Ale momentálně mám docela dobrou práci a MVP za plotem. Ale prodej včelstev, včel, nebo jejich opylovací činnosti je zřejmě podstatným příjmem vč.farem ve světě. Proč o tom nepřemýšlet.

Tak tak, přemýšlet, prodávat a vytvářet cenu včelstev na trhu. Jeden nepříjemný efekt: včelstev všude kolem hodně, stačí jen vzít co moje není a prodat (s úly do kotle). Obrana?

Podívej se na www.sweb.cz/jjvcela kapitola Včelařské filmy.
Honza

Zimováním ve větším úlovém prostoru včelstvům silnějších než 5 000 včel v podmínkách ČR nijak neuškodíte.
V zimně je třeba dbát především na dostatečný odvod vodních par.
Při zimování ve vysoko-prostorových úlech ( 3 nízké nástavky a více ) je vhodné nechat horní očko otevřené ( zasíťované ). Otevřené horní očko kombinované s drátěným dnem vytváří v úlu tzv. komínový efekt, který má nejen dle mého názoru blahodárný vliv na zimovaní především silných a velmi-silný včelstev.
Včelstvo se dá obrazně přirovnat k potravině. Pokud ho chcete do jara zachovat ,, čerstvé ,, , nejlépe uděláte, když ho přes zimu necháte ,, zmražené ,,.
Včelstvo podchlazené komínovým efektem minimálně v zimě ploduje, čímž se šetří zásobami a vitalitou zimních včel, jež se plně využije v prvních snůškách v předjaří a na jaře. Takováto včelstva mají lepší rozvoj něž včelstva, která přes zimu plodovala vinou uteplení úlu. Jsou sice o nějaký ten měsíc pozadu, ale přesto to bez problému doženou. Mají nižší rojivost. Neplesniví jim přes zimu plásty.
Pro urychlení rozvoje je dobré začátkem předjaří ( rozkvět lísky ) uzavřít horní očka a zúžit drátěné dno. Tím docílíme zrušení komínového efektu. V horním nástavku se bude srážet voda, jež je v předjaří včelstvem využívána pro plod. Pokud má včelstvo mednou komoru ( nástavek plný medu ), je dobré ji umístit pod plodiště, aby bylo plodové těleso v kontaktu s vodou u stropu.
Zimováním ve větším prostoru docílíte zpravidla silnějších včelstev, která dají více medu ( samozřejmě pokud se nedostanou do rojové nálady ).

Zimování ve větším prostoru je u úlů bez drátěného dna a oček problematické, avšak řešitelné.
Česno je nejlepší nechat přes zimu nezúžené. V období slídění v červenci až v září je vhodné česno zúžit kvůli možné loupeži spojené s nebezpečím přenosu včelích nákaz. V měsíci říjen nebo listopad ho pak bez problémů můžete plně rozšířit a opatřit pletivem nebo mateří mřížkou kvůli ochraně před vniknutím drobných hlodavců do úlu.
V případě absence oček je nejlepší mít strop prodyšný. Na strop je vhodné položit propolisovou síť, na kterou dáte pár-centimetrovou vrstvu prodyšného materiálu ( koberec, filc,... ).

Zajímavé články pojednávající na toto téma lze najít na slovenských stránkách www.vcely.sk
Pro zájemce o toto téma uvádím odkaz na jeden z těchto článků ( Horný letáč, Milan Bencúr ):
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282
( dole jsou zajímavé postřehy od pan Turčániho )

Zajímavá je i jedna diskuze na fóru:
http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487

Prostě uteplení úlu v zimě více škodí něž prospívá!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Nejak moc dobre se vyznas. Asi mas prakticke skusenosti. Mne by to ani nenapadlo!

Ale Pepane, snažíš se jít proti zdi jestli si myslíš, že bych jednal podle toho co mne napadne. Raději se zeptej někoho z organizovaných, kteří umí vyčerpat dotace na obnovu včelstev na ultimum tak, že to je až podezřele vyčerpáno k nule.

A vůbec se nevyznám, jen si občas přečtu co se nabízí a divím se tomu a sám se sebe ptám, proč například v jednom bodě 197-čky je naprosto vyčerpáno a v druhém je nedostatek žadatelů. Nebo se vrací peníze za 1D zpět, když nějaký žadatel zažádal.

Hold pěknej obrázek co nebo kdo vlastně organizaci "dobře" funguje.

Jo nezapomeňte tady opět někdo na mou adresu prohlásit, jakej jsem špatnej a jak ČSV ubližuji. Rád poslouchám melancholické výkřiky o někom místo o něčem.

Bohužel ostatní poněkud mlčí a přehlíží tento možný element při čerpání dotací, takže jakási tichá shoda v názorech až na Tebe existuje. Díky Ti za reakci.



..............
Pepan:>Nejak moc dobre se vyznas. Asi mas prakticke skusenosti. Mne by to ani nenapadlo!<

Ahoj Honzo, až když jsem Ti odpověděl na Tvoji otázku jsem si uvědomil, že jsem nevěděl, zda zimuješ letošní oddělky nebo silná včelstva. Oddělky zimovat v jednom nástavku je normální, silná včelstva zimovat ve dvou nástavcích (39 x 24) je taky normální. Ahoj Jiří.

Folii durovofol prodávají v Praze také v potřebách pro Kutily v Sokolovské přímo přes ulici proti východu z metra. Prodává se na Váhu cne cca 115,- za kg, amjí i různé tloušťky.

Pepa napsal:

>Takže závěrem : Když už odmítáš plnit nařízení veterinářů, tak to alespoň nikde nepiš !!!
...................

Nevím, jak je to u Vás, ale naše nařízení veterinářů by Honza Jindra neporušil.

Výtah z nařízení veterinární správy Jihomoravského kraje:
"V období od 10. října do 31. prosince běžného roku provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní.
3) Podle místních podmínek a po konzultaci s příslušným inspektorátem KVS je možno upravit konkrétní termíny druhého a třetího ošetření. Na území, kde byl použit GABON PA 92 nebo GABON PF 90, se první ošetření VARIDOLEM může vynechat.
4) Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5 °C. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby rezistence.
5) V odůvodněných případech, po konzultaci s KVS, může být VARIDOL při fumigaci nahrazen přípravkem MP-10 FUM a při ošetření aerosolem přípravkem M-1 AER. Při použití přípravku MP-10 FUM, který může u jednotlivých včelstev způsobit větší rozrušení, doporučujeme zkrátit dobu uzávěry česna na 5 až 10 minut. V místech zvýšené intenzity varoázy, kdy po třetím (event. již druhém) ošetření je patrný vysoký spad roztočů, může KVS povolit další ošetření, kterým se obvykle nahradí ošetření jarní.

Radek Krušina

Díky Jirko.Dneska jsem tam zavolal a objednal vše potřebné.Ptal jsem se pana Buriana na náhradní knoty do odpařovače a řekl mi ať si je udělám z pivních tácků.Asi to má vyzkoušený a funguje to.Pěkný den.

Bylo by možné použít dřevotřísku k výrobě úlu? sice uz je aspon 20 let stará, ale mám obavu aby se z ní něco neuvolňovalo.

potřebuju odpověd co se dřive nacházelo na česlách v čov Bubeneč?odpovedi mi pls poslete na email moc dekuju

jednoznačně ne. Dělám dřevostavby, vím co říkám. Nejen že DVD je není určená do exterieru, ale u 20let staré DVD bude v lepidle formaldehyd...a tedy karcinogen..

oprava DTD (drevotriska), sem se prepsal, DVD je samozrejme drevovlaknita deska (sololit,MDF,hobra..., ty mekke na ven take ne, sololit mozno)

zajímavá videa o včelách a včelaření v němčině nebo angličtině
http://www.iwf.de/iwf/do/mkat/listing.aspx?Action=Schnell&SearchStr=bienen

med vyléčí všechny nemoce

Přikládám pár adres kde lze nalézt čeké návody k nassenheideru, případně německé originály:
http://www.nassenheider.com/german/s1.htm
Náhodně jsem hledal něco jiného a zabrousil na tuto stránku. Snad Vám to také pomůže.

> Bylo by možné použít dřevotřísku k výrobě úlu? sice uz je aspon 20 let stará, ale mám obavu aby se z ní něco neuvolňovalo

Já mám několik úlů z OSB desek a fungují v pohodě, včelám je to jedno. OSB je nejlevnější stavební materiál. Pozor ale na přímý vliv povětrnosti na dřevovláknité desky. Raději dobrý nátěr. Lépe úly mít někde pod střechou.
Také nadměrná vnitřní vlhkost třeba při plodování nebo krmení deskám moc neprospívá. Okraje určitě uzavřít nějakou barvou nebo lakem.
Pokud se něco uvolňuje, tím líp, protož to odchází zasíťovaným dnem. Množství formaldehydu klesá s lety.

>Vypozoroval jsem, že včely jsou divoké tehdy, když je počasí jiné než akorát a když má nastat změna počasí.

To jste vypozoroval? Já to četl v moudrých knihách už dávno.

Mimochodem jaké jsou v současnosti na trhu dostupné kvalitní včelařské knihy?

Ano cim vic vyparu tim min kontaminovany med:))) . . jinak takoveto materialy nejsou vhodne, do vlhka to chce alespon OSB 4 nebo superfinish Bau, ty maj uroven bobtani kolem 12%...formaldehyd v OSB neni..ale na uly nevhodne.

standartní včelstvo cca 20 mezistěn

na ukrajině stojí jeden rámek(?) 5,60 hřiven za rozkvětu akácie,med 20-25 hřiven!,cukr do 2 h.za kilo!a můžete koumat....


pokud chcete dělat včely a med ,tak dohromady to na stejných včelstvech rentabilně nejde ....

Máte někdo zkušenosti s chovem včel bez mateří mřížky ? Lze tento způsob chovu použít a jaké jsou výsledky ? Kamarád, který chová 20 včelstev tvrdí, že má s tímto dobré výsledky rovněž letošní medný výnos byl údajně velmi dobrý cca 40 kg na včelstvo. (Nekočuje).

Ještě chci upřesnit, jedná se o nástavkové úly.

Přátelé nemáte někdo vhodné plánky příp. obrázky na formu na sbíjení rámků - typ hoffman. Nerad bych vymýšlel již vymyšlené a hlavně osvědčené. Díky předem za tipy a za rady.

Tímto se s Vámi přátelé loučím a i nadále budu sledovat Vaše příspěvky vždy s úsměvem. Přeji Vám hodně štěstí a hlavně zdraví a hodně úspěchů u Vašich včel,emilka...

Skúste kliknúť sem, sú tu dva typy šabló na zbíjanie rámikov. V obidvoch sa dajú zbíjať rámiky s plieckami alebo s medzerníkmi Anton

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=109&mode=&order=0&thold=0
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=265&mode=&order=0&thold=0

Ano, jde to.
Zavři si očka v mednících (lépe i v horním plodištním nástavku, či dvou) - nebude tam tolik pylu a i matka tam bude chtít méně klást.
Nad nejhořejším plodištěm je dobré nechávat jeden NN se zásobami - jednak mají včely dostatek zásob pro plodování a druhak to funguje podobně jako mřížka (matka přes to moc nechodí).
Ale pozor - včely většinou nečtou včelařské příručky a chovají nezávisle na našich přáních... :-)

Je otázka, jestli vůbec potřebuješ formu...

Zkus si na stůl naskládat spodní loučky - cca 10 ks - s ± 1,5 cm odstupy tak, aby loučky byly rovnoběžně s hranou stolu, u které stojíš.
Postav na všechny spodní loučky boční loučky (budou držet díky vyfrézování).
Nakonec nahoru přidej horní loučky.

Vezmi sponkovačku a protluč celou pravou řadu spojů horní+boční loučka. Rámky přidržuješ levou rukou.

Totéž udělej na levé řadě - sponkuješ "přes ruku".

Odlož sponkovačku a otoč 5 a pak dalších 5 rámků naráz. Chce to trochu cviku, ale pak to jde krásně.

Sesponkuj spodní+boční loučky obdobně jako předtím horní.

Toť vše. Cvik získáš rozhodně rychleji než bys vyrobil formu. A navíc dost pochybuji, že to s formou bude rychlejší - musel bys to do ní skládat a pak zas vyskládávat...

---

Někdo sponkuje jen po 3 rámcích - snáz se otáčí. Mě se víc osvědčilo po desíti.
Sponkovačku je dobré mít na závěsu, ale jde to i s odkládáním.

V nějakém letním Včelárovi je vyfocena a popsána jedna co se mi líbila a je odsud:

http://www.beesource.com/plans/10frjig.pdf

Tuhle si jednou udělám, i když čepované rámky jsme minule dělali v nástavku co měl uvnitř desku cca 1cm tlustou aby se rámky opřely. Na dolní loučku manželka posadila dvě boční, přiklepla dlaní horní a odložila do toho nástavku. A pak jsem to prošil hřebíkovačkou a otočil znova na tu desku a znova prošil hřebíkovačkou. Docela to šlo bez formy.

Ale teď si objednávám hotové, není čas:-)

Karel

Zlaté dřevo!!!
Dřevotříska nevydrží vysokou vlhkost.

pokud jsem musel ve včelách použít mat. mřížku - například kvůli plástečkovému medu, klesl výnos asi o 25-50% a také dost neochotně stavěly nad mřížkou.

Dnes jsem se vrátil z přednášky pražských včelařů. Přednášel p. Veselý. Přednáška na téma varoáza a viry byla zajímavá i když jsem ji v podstatě již slyšel na školení o používání vyvíječe aerosolu. Na rozdíl od této konference, kde se většina účastníků tváří, že je vše v pořádku (až na mne a Hitzera) se většina přítomných nijak netajila s obavami z úhynů včel i když tajili, jestli zrovna jim nějaké uhynuly. Dej včelí pánbíček, aby se změnilo nejen myšlení postižených včelařů , ale také jejich nákazových referentů a hlavně příslušných veterinářů. Myšlení se mění , ale dost pomalu. Jako např. p. Veselý, když poznamenal, že tam kde přes léto nasadili kyselinu mravenčí a třeba i 2*, tam k úhynům nedošlo. Jasně že jo, třeba u mne a dal jsem ji po půl. července.Gabon který jsem dostal až když už bylo rozhodnuto již nic změnit nemohl a nezměnil.Takže ano, kyselina mravenčí je skvělá - když se chcete zbavit zvápenatění plodu, dobrá - když se chcete zbavit části roztočů a větší části létavek a k ničemu, když je včelstvo opravdu zasaženo a roztoči měli dost času viry roznést po celé včelnici a okolí.

....a roztoči měli dost času viry roznést po celé včelnici a okolí. Kozlík

Slovo vírusy - resp. viry sa na stránkach Konference ( ale i na našom Fórum-e) skloňujú vo všetkých pádoch. Pripomína mi to ako dôkaz nejasných úhynov včelstiev na našich včelniciach, ktoré nevieme vysvetliť, prečo vlastne včelstvá uhynuli.

Má naozaj niekto relevantný dôkaz o tom, že zdanlivo nevysvetliteľné úhyny spôsobil vírus, prenesený infikovanými klieštikmi? Toto vysvetlenie by som bral všetkými desiatimi, keby bol čo i len jediný oficiálny dôkaz, z oficiálneho pracoviska z dodaných úhynov včiel. Neviem, či vôbec to nejaké pracovisko na odhaľovanie vírusov u nás dokáže stanoviť.

Ak nieč také nebolo preukázané, potom nik nemá právo tvrdiť, že príčinov úhynov je vírusové ochorenie. Anton

Díky za dobré odkazy. Vyzkouším oboje nejprve bez formy a dle toho jak to půjde tak příp. přejdu na tu druhou formu ze www.vcely.sk. Vypadá velmi dobře. Jinak sice mám sponkovačku teprve necelý měsíc, ale už dnes je jasné že období bez sponkovačky bylo dobou vysoce neproduktivní práce.

Začal jsem včelařit v roce 1975. Mřížku nepoužívám více jak 20 let. Tenkrát s obavami na reakci včelařů, jsem se zmínil v článku ve Včelaři, že používání mřížky snižuje výnos včelařům s malým počtem včelstev. Podle reakce včelařů, asi to byla novinka.
B. V.

Tuto neděli jsem prováděl poslední ošetření aerosolem. Okres Chomutov, zazimováno 19,úhyn zatím 0, ošetření v letošním roce: gabon cca 10.8.2007-15.9.2007, v polovině listopadu 1x fumigace, nyní aerosol (tj. letos bez KM).
Od okolních včelařů nemám informace, že by u někoho došlo k významným úhynům. Z toho co sleduji na konferenci se zdá, že hromadné úhyny zasáhli jen některé oblasti. Uvidíme na jaře.
At se Vám vše daří.

No protože mám včely na zahradě mojí mamky t.j. 35km od mého bydliště a dostanu se ke včelám málokdy. Bál jsem se že by včely měly málo prostoru (Pořád jsem to někde četl prostor,prostor prostor) tak už od začátku mého včelaření mřížku nepoužívám. Prostě radši dám další nástavek. V plodišti mám 11x 39x30 a nad jsou polonástavky 11x 39x17. A kdyz najdu v polonástavku plod tak to prostě nevytočím a vytočím ho později. Navíc se mi líbí ty úlové "komíny". A moje osobní zkušenost je že to ani pod 30kg medu na úl snad být nemůže a to jsem pěkně velký včelařský kopyto a stejně se mi polovina úlů vyrojí. Takže pokud se tomu někdo pravidelně věnuje a mění matky atd. a ne jako já tak musí mít nejméně 50kg na úl. Mám včelky po babičce a ta je měla po tatínkovy a rozhodně těch 30kg nebrali jako samozřejmost ale oni měli jinou míru plodiště 36x28 a jeden nástavek medníku 36x28 a to u nich byli častěji a praděda byl vyhlášený včelař (dokonce dostal nějaký diplom).

Takže to je moje osobní zkušenost.

Petr

Včelárenie bez materskej mriežky (MMr) je častou témou ako si zjednodušiť obsluhu úľov priamo v praxi. Nie raz som čítal vyjadrenie nadšencov o tomto spôsobe včelárenia aj s doporučením, odhoďte meterské mriežky, prekážajú včelám pri zvyšovaním výnosov, vyššie náklady a zvyšujú náročnosť na množstvo práce. Opak je pravdou.

Pred piatimi rokmi, aj napriek tomu, že som vedel čo ma čaká, som do sezóny pripravil 6 včelstiev (pre každé, 4 debničky miery B -27x42cm) bez MMr. Výsledok môjho pokusu na jednoduchšiu obsluhu a získanie viacej medu, nedopadol podľa toho, ako to "prognostik" napísal. Včelstvá sa nesprávali podľa mojich predstáv, stavba Ms bola náhodná, neboli všetky vystavané, matky plododovali , kde im včely pripravili miesto a to aj v troch debničkách, plod nebol len tam kde boli Ms a medu bolo poskromne. Práca s včelstvom bola nesystematická, tam kde bol med, bol aj plod, všetko bolo premiešané a vybrať vhodné plásty na vytáčanie, namáhavé a zdĺhavé.
Bol to môj prvý a posledný pokus, ako ľahko včeláriť, uľahčiť si prácu, skôr to bol pokus na skomplikovanie mojej práce.

Je isté, že jeden pokus nevyvráti ani nepotvrdí či tento spôsob včelárenia je pre včelára výhodný.

Preto použijem argumentáciu skupiny odborníkov, ktorý robili overovací pokus so skupinou 50- tich včelstiev s MMr a 50-tich bez MMr. Bolo to uverejnené v OVP asi pred 20 rokmi. Bol to naozaj porovnávací pokus so všetkými NAJ.

Záver pokusu:
- rojenie včelstiev v pokuse bolo 1:1, teda MMr nezabránila a ani priamo nebola jeho príčinou.

- o výnose medu to bolo taktiež 1:1, čiže MMr nebráni ani nepodporuje znášku. Vždy to záleží od jarného rozvoja, znáškových zdrojov a počasia.

- skupina bez MMr komplikovala prácu s včelami, plod bol rozťahaný, kontrola rozsahu plodovania ťažšia, zisťovanie rojovej nálady obmedzená a mnoho ďalších nevýhod proti včelstvám s MMr. Predstavte si vyberanie a hľadanie medových plástov bez plodu, prekladanie plástov s plodom - otravovanie včelára včelami a pod.

Záver pokusu: ak sa počet včelstiev dostáva nad hranicu 20 a viac, v každom prípade doporučili používať MMr, lebo zjednodušuje a zrýchľuje prácu včelára, kvalitu medu a menšie vyrušovanie včelstiev.
Anton

Jinak sice mám sponkovačku teprve necelý měsíc, ale už dnes je jasné že období bez sponkovačky bylo dobou vysoce neproduktivní práce.
-----
Taktéž, jen jsem neměl možnost si jí před koupí vyzkoušet. A tak jsme mylně koupil hřebíkovačku, protože z té co jsem si půjčil držely hřebíky pevněji jak z jiné sponkovačky sponky.
Takže jedna rada - záleží na sponkách a hřebíkách. Na lepidle. Nevím jestli kvalitě lepidla, nebo ve vztahu lepidla ke dřevu a s měru sponkování atd.
Takže je dobré si odzkoušet pár druhů sponek.

Karel

Pokud se můžu k těm sponám ještě zeptat. Jaké máte zkušenosti s typy spon tzn. délka a šířka? Jám jsem raději koupil dražší délka 40 mm, a jsou to ty užší což mi pro Hoffmany vyhovuje. Jinak sponkovačkou jdou i hřebíky až do 50 mm.

Podmínkou pro včelaření bez MM je veliký rámek v plodišti.
Používám 39kr35 pod tímto je 39kr17 kde nechám stavět 5 pl.
trubčiny.Na velkém 1-2.Nad plodiskem jsou polorámky 39kr17.
Na těchto medníkových plástech nesmí být trubčina mohla by
přilákat matku.Za 11 let se to stalo jenom dvakrát ale jen
v malém množství.Matce se do malých plástů nechce,když má
k dispozici velký a ještě dostatek trubčiny.
Když se včelaří na stejných rámcích je mřížka nutná.Přesvědčil jsem se otom když jsem měl jenom níské nástavky.Přeji hodně zdraví MH.

Mně u nízkých nástavků jako mřížka bezvadně funguje medná komora.
Co příspěvěk v tomhle tématu, to jiný názor - asi si každý musí najít způsob, který jeho stanovišti, konstrukci úlů, provozní metodě, jemu samotnému i včelám vyhovuje nejlépe.
Ivan

procpak se loucis?

to ti mozna radili stary paky co vcelarej v zadovacich a tak ne? Tam to plesnivelo pekne. S otevrenym dnem to neplesnivi. Strupkova folie srazi vodu jako zdroj aby nemeli zizu. Spis by me zajimala zkusenost s reflexni folii. /Ja zase nejsem takovej odbornik, vcelarim asi 8 let/...Jinak podle toho jak je silny vcelstvo nechavam 1 nebo 2 nastavky...zkousel sem to i na trech, ale to je blbost. Urcite ti poradi zdejsi ostrileni vcelmistri

Já jsem koupil hřebíkovačku SENCO (asi USA) typ Finishpro, číslo nevím, hřebíky až do 50mm. Po pár nákupech v železářství beru hřebíky SENCO od distributora, Nějací Holandani ("buhsen? či tak nějak). Najde se to Googlem je to jediný distributor u nás.

Pokukuji po nějaké sponkovačce, nebo hřebíkovačce (ale na normální hřeby, ne ty kolářské co mám). A tam pokukuji po profi se širokými sponami. Koukal jsem na titulní stranu MV co byly fotky z Nového Zélandu a tam jsou nástavky dělané širokými sponami. A na tohle pomýšlím.

V případě rámků to bouchám dvěma hřebíky 32mm zhora a tvrdím muziku dalšími z boku nebo z čela.
U nečepovaných Langstrotů ho dávám zkrz boční loučku do horní (19mm silné) a u čepovaných jsem pral jeden 25mm dlouhý z boku do čepů.
Takže na případnou výrobu rámků už mám hřebíkovačku, ale po několika letech vím, že jsme měl vzít sponkovačku. Na rámky stačí 32mm na 6(šíře) ale ty nástavky mě leží v hlavě a nejsme rozhodnutý. Ta sponkovačka bude asi dostačující a asi nebude tolik štípat dřevo.

Měl jsem v ruce rámky které má přítel Dinbus (s Hofmanovými loučkami), nečepované, šité jednou sponou shora a nešly rukou roztrhnout. Nemá málo včelstev a prý stím nemá problém.

Karel

Zase jednou zajímavé, nekonfliktní téma.
Mě se nejvíce osvědčila sponkovačka Prebena 2P - H30SD (třetí pokus)
http://www.ahorn.net/cz/cz.htm
Mám to blízko, spony dostnu na počkání a mívají akce.
Na rámky používám spony 30 mm šířka viz stránky.
Používáme nečepované rámky nejjednoduššího možného typu s profilem louček 25x10 mm. A s pevností nejsou problémy. Rukou sice rámek jde rozdělat, ale dá to celkem dost práce.
Co se forem týká. Vzhledem k tomu, že ouška nejsou zúžená, tak je forma celkem nutnost. V podstatě jde jen o podržení bočních louček – kolmo a správně daleko od sebe s přijatelnou tolerancí na nepřesnost síly bočních louček a snadné vyndávání z formy. Podle mě je rozumně velká tak na 8 nebo 10 rámků – podle délky prstů – vyndávání po 4 nebo 5 ks. Spodní loučky dáváme po 20 ks - sériích. Spodní loučky děláme už bez formy pomocí prstů. Pozor na bříška, při střílení nesmí být prsty z boku. Občas nějaká uhne, lítají suky a podobně.
Nechci se chlubit ani nikoho udivovat. Za hodinu se tak rozumně nechá udělat 100 rámků. Po 600 za den už trochu bolí ruka a bez chránění sluchu by to určitě nešlo.

A ty se diviš? Já se nedivím. Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.

Tak jsem z rachoty doma a můžu nabídnout odkazy:

http://senco.com/con_rem/prod_finder.aspx
tady se v nailers a stepers vybere třída, To Finish znamená že to jsou tzv kolářské hřebíky, dokončovací práce.

prodává to u nás:
http://www.vanaerdengroup-fastening.com/default.asp?language=ts

--------------------
K té Prebene bych měl dotaz. Sponky vypadají bytelně. Na rámečky asi dostatečné. A co to použít na nástavky? Tedy jak to drží, když se stím spojují normální prkna. Dá se to rukou rozebrat? Kolik tak asi stojí ty sponky , třeba 30mm s lepidlem?

Docel by mě zajímaly zkušenosti uživatelů levných sponkovaček, co prodává třeba Hornbach, distributor je zn. Gude (přehlasované U). Je tanm zajímavá cena 1 až tři tisíce.

Díky
Karel

seremedserious (82.208.2.221) --- 12. 12. 2007
Re: zimování - velikost prostoru (26122)

(...)...Jinak podle toho jak je silny vcelstvo nechavam 1 nebo 2 nastavky...zkousel sem to i na trech, ale to je blbost. (...)
_________________________________________________________________

Z hlediska léčení proti varroáze je to nevhodné. Mezi uličky nástavků může při léčení zapadnout i několik roztočů, kteří, pokud neproběhne prolet před vložením podložky, jsou vymeteni při proletu do zimní měly. Pár včelařů má s tím přímou zkušenost ( např. E. Veselí ).
Pak je tu i jistá možnost nadbytečného zatížení vosku rezidui léčiv.

Z hlediska racionálního včelaření to není žádný nesmysl, ale naopak velká smyslnost. Nejlépe se skladují souše pod včelstvem, než ve skříni či v nástavku někde ve skladě. Navíc velký prostor podporuje tvorbu silnějších včelstev a působí proti rojové náladě.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

To je včelaření v Dadantu a tam je to z mřížkou jasné. Dříve jsem zkoušel i 24 s těmito výsledky. Zvolí li se extenzivní způsob včelaření tzn. že když je plné plodiště, vrazí se pod něj další dva nástavky a někdy v srpnu se to vytočí, tak to jde a výsledky vůbec nejsou špatné. Ale řepka už vytočit prakticky nejde, lesní med jak kdy a o jednodruhových medech si můžete nechat jen zdát. Chcete li to provádět intenzivněji, tak dopadnete jako Anton a tak to bylo i u mě. Mřížka mě vždy štvala a tak si to teď s Dadanty užívám. Zdraví R. Stonjek

K té Prebene bych měl dotaz. Sponky vypadají bytelně. Na rámečky asi dostatečné. A co to použít na nástavky? Tedy jak to drží, když se stím spojují normální prkna. Dá se to rukou rozebrat? Kolik tak asi stojí ty sponky , třeba 30mm s lepidlem?

……………
Někdo mi kdysi říkal pravidlo pro volbu délky řebíku všeobecně. 1/3 do materiálu připevňovaného a 2/3 do podkladu. Jinými slovy 30 mm dlouhým řebíkem lze připevnit max. 10 mm silný materiál. To by u nástavku stejně znamenalo dělat nějakou polodrážku. Já osobně nemám rád nástavky, které když se i omylem chytnou přes úhlopříčku, tak se rozkládají. Což se stává když jsou lidi i včely zrovna nervózní. Vrut je vrut a muže být vše i na tupo a bez lepidla. Pořádná hřebikovačka je drahá. Nenašel jsem zrovna žádnou účtenku, ale sponka stojí cca 8 hal. (lepidlo? - spíš lak) Je otázka není- li to dost. Vzhledem k rychlosti – k nezaplacení. Pokud jde o nástavky 12 vrutů po 0,5-0,7 Kč není taky až tak hrozné. Jen to chce něco jako stojanovou na předvrtání. Na šroubování nástavků mám vyřazenu jednu Narexku bez sklíčidla, pod ním je 6ti hraný otvor na bity. Já osobně bych variantu sestřelování nástavků zavrhl. Přeci jenom je to páka a sebelepší spona bude mít problémy.

Omlouvám se, zkouším proč nejsou mé příspěvky e-mailem na webu.
Josef Kala

Není problémem nadělat rámků, protože je mnoho způsobů. Cílem bylo vyřešit technologii tak, aby zvládali i nejmladší včelaři složit rámek včetně mezistěny. Podařilo se to, a mají z toho radost, protože to dovedou rychleji než já. Potom byl problém rozpěrákem odervat přilepenou horní loučku z úlu.To taky rámek řeší.Nyní zkoušíme skleněný program.Výhody a nevýhody pro včely během celého roku... Snad něco vydají v časopisech.Zatím to všechno funguje, i když názory "odborníků" ve Včelařství jsou jiné.Mateří mřížky nepotřebuji,abych je nemusel vyhodit, tak je používám pod stropem.Snadno se víko i po zimě nadzvedne.
B.V.

Nedivse napsal:

>A ty se diviš? Já se nedivím.
>Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.
..................

Já se třeba divím.
1.Myslím si, že ač se mnoho věcí opakuje, občas jsou tu pro každého zajímavé a někdy i aktuální věci.
2.Myslím si, že stálí diskutéři nejsou samolibí, naopak jsou ochotní se podělit o své zkušenosti s druhými.
3.Je přirozené, že zkušenost každého z nás se včelami je pro nás důležitá a považujeme své vývody za pravdivé. Myslím, že ani u pravidelně tu diskutujících se nedá vydedukovat, že za jedíné pravdivé. Pokud diskutujeme, chceme snad své "pravdy" konfrontovat se zkušeností druhých.
4.Tato konference je otevřená a svobodná. Nemám důvod věřit opaku. Takže tu může diskutovat každý, záleží na každém, jak se zapojí. Samozřejmě pokud takováto diskuse o včelách někoho unavuje a je pro něho zbytečná, a se svou zkušeností se nechce podělit a konfrontovat ji se zkušeností druhých, zřejmě je logické, když tu diskutovat nebude. Ovšem nechápu, proč tuto konferenci shazuje v diskusi, v príspěvcíh jako je například tento. Pokud máš něco konkrétního, tak napiš co, ale neznevažuj tuto diskusi a neútoč na osoby stálých diskutérů. Pokud chceš vést slušnou diskusi, diskutuje se o názorech, neútočí se na osoby.

Radek Krušina

>Dřevotříska nevydrží vysokou vlhkost.

Budete se divit, ale vydrží. Stavaři ji dnes běžně dávají do exteriérů (OSB). Tím nijak neznevažuji hodnotné vlastnosti dřeva, které je asi pořád nejlepší. Já zase nemám rád polystyren.

o OSB pisu o prispevek vyse....

man dotaz z prestavbou K vozu chci tam dat nadstavkove uly takže baterije sly ven a problem je že stena je asi 12 cm široka tak nevim jak vyvest česna ven .dna jsou orginal tachovacke a ule musi stat par cm od steny aby šly dobre rozebirat -rozpačit-tak nevim jak to viřesit tak jsem uvažoval že vybouram steny a necham jen strechu kterou prodlonžim kvuli desti misto stěn navařim svisle Jekle aby ule nevypadly vuz ma mohutnou kovovou konstrukcy a muj dotaz je jestli udelat vzdušny K vuz nebo to řešit prodlouženim den aby prošly prej stenu vozu .A ješte k uhynum na rostoče se mi zda že v vozech bylo napadeni vetči neš ve volne stojicich ulech na tomtež stanovištic tak usuzuji ze 3 připadu za tento rok u okolnich vcelaru i z vlastni skusenosti ..........

Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. Posuďte sami: cena se odvíjí od světové exportní ceny v USD nebo Euro. Nyní je dolar za skoro 16 korun (býval 28!!!), euro za 26 (bývalo i za 31).
Tak nevím, nevím, cena 30 korun za kilo medu je přepočteno v dolarech v současnosti neudržitelná.
Cena nafty navíc stále roste a EU chce rázně odbourat dotace do zemědělství. Bude to pro včelaře v této zemi likvidační?

Včelaření bez mateří mřížky je sice pro včelstva přirozenější, ale je to spojené s komplikovaným vytáčením medu, zvláště u vysokých nástavků ( do jisté míry s výjimkou Dadantů, ale i tam to není stoprocentní a navíc vůbec se nedá hovořit o přirozeném umístění plodiště u dna úlu, přirozené umístění plodiště je spíše ke středu úlu nikoliv po celé produkční období u dna úlu, jak je to u Dadantů ).
Jsou samozřejmě výjimky, kdy se někde v některých snůškových podmínkách vytváří období intenzivního stlačování plodu snůškou, což může být natolik efektivní, že nějaký ten plást s medem zablokovaným plodem neuškodí, naopak bude sloužit jako rezerva zásob, což v oblastech s mezisnůškovou přestávkou je potřeba.
Na druhou stranu včelař, který potřebuje ( nebo chce ) obhospodařovat svá včelstva intenzivně a docílit vysoké produktivity práce ( podíl přímé práce se včelstvem a medného výnosu včelstva ), tohoto stavu dosáhne bez použití mateří mřížky velmi obtížně ( ve smyslu najití toho nejvhodnějšího způsobu ), v některých snůškových podmínkách či úlových soustavách je to dokonce i nemožné. Získávání jednodruhových medů vylučuje nepoužívání mateří mřížky.
Často se docílí metodiky ošetřování včelstev, která je úzce vázaná na dané podmínky, v níž včelař svá včelstva chová. Takové metody se těžko převádějí do jiných oblastech, nedají se považovat za racionální, protože racionální metody by měli být do jisté míry univerzální.

Můj postoj vůči používání mateřích mřížek je kladný, protože chci dosáhnout maximální produktivity práce. Jinak používání mateří mřížky u nízkonástavkových úlů nepovažuji za nutnost, ale určitě je práce s mateří mřížkou alespoň pro mě pohodlnější.
Mateří mřížka je často kritizována jako prvek v úlu, který podporuje rojovou náladu a snižuje medný výnos. To je sice pravda, ale jen za jistých podmínek!
Podstata vzniku rojové nálady je v omezení plodování matky ( v případě mateřích mřížek jde o omezení přeplněním plodiště zásobami ) vedoucí ke vzniku nepoměru mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem doprovázejícím vznikem anatomických trubčic ( rojových včel ). K tomuto jevu často dochází v jednopatrových plodištích. Ve vícepatrových plodištích je to za včasného vytáčení medu z medníku a případného rozvolnění plodiště od přebytků zásob nepravděpodobné.
Rozvolňování plodiště se nejlépe provádí v nízkonástavkových úlech. V nízkonástavkových úlech se včelaří běžně s plodištěm ve třech nízkých nástavcích. V takovémto plodišti je spousta místa pro plod i těch nejplodnějších matek. Dále je tu i dostatek místa pro zásoby a souše ke krátkodobému uložení sladiny na vysušení. Pod plodištěm je dobré mít dva nízké nástavky, jež jsou včelami využity pro ukládání přebytků pylu a přinesené řídké sladiny v období nárazových snůšek. Dole u česna a drátěného dna v nástavcích s otevřenými očky jsou ideální podmínky k vysoušení sladiny, je připravena k uložení do buněk ( kde proběhne vlastní zraní medu působením enzymů ) za krátkou dobu, což je v období nárazové snůšky důležité, aby nedošlo k zablokování kladení včelstva, a navíc včelstva mohou zpracovávat více sladiny zároveň.
Toto všechno vytváří nadbytky prostoru a matka není při včasném vytáčení medu a rozvolnění plodiště omezována v kladení.
Rozvolnění v nízkonástavkových úlech se provádí při medobrání ( kromě posledního ). Spočívá v tom, že se horní plodový nástavek umístí nad mřížku a nahradí se vytočeným nástavkem ( případným bývalým plodovým nástavkem, aby se zbytečně nezvyšovalo zastoupení plodového díla na úkor panenského díla, některým lidem med z panenského díla více chutná ). Nástavek vybavený soušemi se vloží nad spodní plodový nástavek ( mezi střední a spodní ). Tím donutíme matku ke zakladení přidaného nástavku a udržujme stálé kladení, čímž bráníme vzniku rojových včel.
Zároveň do medníku natáhneme mladušky ( horním plodovým nástavkem ), které zde budou ukládat med nebo případně stavět dílo.
Z logiky věci vyplývá, že je potřeba zabránit případnému přenesení matky do medníku přes přeložený plodový nástavek.
Jsou tři možnosti jak tomu zabránit:
1/ Smetáním včel z plástů nástavku.
Jde o klasickou formu, jež se používá u klasického převěšování plodových rámků do medníku, s tím rozdílem, že se ,, převěšuje ,, celý plodový nástavek. Tato metoda je materiálně nenáročná, ale zabere mnoho času. Proto je tato metoda vhodná jen pro malovčelaře.
2/ Krátkodobým použitím druhé mřížky
Do prostřed přemístěného plodového nástavku se mezi plod vloží souš. Na přemístěný nástavek se dočasně vloží mateří mřížka ( stačí obyčejná plastová bez rámu ), aby se případně matka nedostala do medníku. Druhý den ( nebo i později ) se provede kontrola na přítomnost matky v přemístěném nástavku podle případného zakladení vložené souše. V případě pozitivního nálezu se převěšený nástavek zamění s horním ( bývalým středním ) plodovým nástavkem. Provizorní mřížka se odstraní.
3/ Vyfoukáním včel z nástavku
Při této metodě je nutné dbát na to, aby byly včely vyfukovány do plodiště, nikdy ne mimo úl, jinak by mohlo dojít ke ztrátě matky.

Med z plodiště není třeba při rozvolňování vytáčet, reguluje se rozvlňováním. Stále by mělo u silného včelstva zůstávat alespoň 10 kg medu v plodišti. Tento med se vytočí až při posledním vytáčení a pak se začne ihned s krmením. Tedy včely při tomto způsobu nemohou trpět hlady, což je opět proti rojové náladě.
Rozvolňování se dá provádět úspěšně jen při použití mateří mřížky.

Dále chci upozornit na špatné používání mateří mřížky.
Mřížka se má správně používat v rámu a s dráty umístěnými vodorovně s rámky, čímž se zvětšuje průchodnost mateří mřížky i o více jak 300%!
Mřížka k oddělení plodiště od medníku by měla být drátěná.
V rámu mateří mřížky je vhodné mít vyříznuté česno k odletu trubců a k vytvoření letového koridoru medníkových včel.
Používání mateří mřížky umožňuje používání výkluzů. Vlastní odebrání medu pak netrvá více jak 5 minut, což je pořádná úspora času.
Při veškeré manipulaci s nástavky je vhodné používat zvedáky, což šetří jak čas tak fyzickou námahu.

V letošním roce jsem došel k názoru, že mřížka je neprávem kritizována nesprávným používáním a včelaření v malo-plodištně vedených včelstev či celkově malých úlech.
Při mém způsobu včelaření nepozoruji, že by včelám nebo mě nějak mateří mřížky vadili. Naopak mi prospívají, neboť mi šetří spoustu času.

Nechci se nikomu svojí metodou včelaření vnucovat, navíc ji nemám ještě dostatečně prozkoušenou, ale zatím jsem s ní spokojen. Chtěl jsem jen sdělit svůj názor na danou problematiku.

S pozdravem…M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Mám jiné informace. Med se prý přestal v jistých cenových relacích světově nabízet a není už nějakou dobu tak dostupný, jak býval.

.....
Zdeněk:>Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. >

Tak mi to nějak vychází,že výkupní cena medu musí v blízké budoucnosti logicky spadnout hluboko pod 30 korun kvůli extrémně silné koruně. Posuďte sami: cena se odvíjí od světové exportní ceny v USD nebo Euro. Nyní je dolar za skoro 16 korun (býval 28!!!), euro za 26 (bývalo i za 31).
---
Nedávno býval dolar i za 40, na výkupní ceně to nebylo poznat :-))
Na jedné straně bude kurz, na druhé straně je třeba vidět, že cukr trochu poleze nahoru. Jednak začíná být potravin trochu méně, jednak je to biopalivo. Myslím, že ceny medu a cukru ve světě přeci jen budou trochu v nějaké korelaci.
Další věcí je cena medu ve světě a taky trochu cena dopravy k nám - cena ropy. Takže se nechme překvapit.
Ale cena medu ve výkupu se odvíjí především od ochoty včelařů za nějakou cenu prodávat. Když se najde dost lidí co budou prodávat med za 25, tak může být světová cena klidně 80Kč :-).
Ale pro ty kdo chtějí prodávat do výkupu to bude stále boj s náklady a produktivitou práce. Protože jen ti, co udrží náklady pod průměrem jsou v zisku. (zjednodušeně řečeno).

Pro ty co prodávají za cenu na pultech je tady dobrá zpráva od agrární komory. Marže řetězců stále stoupají, takže ceny medu v malém neklesají.

Poslední cenová darda je v Makru. V akci je tam 720ml od 52Kč včetně DPH. Podle létáku. Ovšem Makro není supermarket.
Tam se mi ty ceny vesměs líbí.
Ovšem já jsem jen amatér, co vytočí jen tolik medu kolik prodá.

Karel

A.Podhajecky: Platí to stále. Pokud je stanoviště mimo zastavěnou část obce, musí být označeno žlutým trojúhelníkem v horizontální poloze o délce strany 1 m. Je to z důvodu práškování letadly. Jde udělat třeba z prken o šířce 10 cm.

Trochu starší diskuze, ale není zřejmé zda ten trojúhelník má být celý žlutě vyplněný nebo jen žlutý obrysový. Tak jak to radíte je to jen žlutý obrys z prken. Mě by vyhovovalo lépe ze sololitu plný žlutý trojúhelník. Bylo by to i lépe z letadla vidět.

Je to značka, tedy jen obrys. Vnitřek může zůstat bílý.
Tonda

>Trochu starší diskuze, ale není zřejmé zda ten trojúhelník má být celý žlutě vyplněný nebo jen žlutý obrysový. Tak jak to radíte je to jen žlutý obrys z prken. Mě by vyhovovalo lépe ze sololitu plný žlutý trojúhelník. Bylo by to i lépe z letadla vidět.

Nedivse napsal:

>A ty se diviš? Já se nedivím.
>Číst stále dookola výlevy několika samolibých diskutérů, kteří uznávají jen svou pravdu, je unavující a zbytečná stráta času.
..................

Asi po půl roce jsem měl trošku času a otevřel jsem tyto stránky. Pročetl jsem příspěvky za poslední 2 měsíce a dál už v podstatě nemělo smysl pokračovat . . .

Tím se nechci pouštět do nemístné kritiky. Ono kritizovat je děsivě jednoduché. Ale opravdu sem v podstatě přispívají jedni a ti stejní lidé. A domnívám se, že je to jen na škodu. Jedni neustále útočí na ČSV, druzí pod pojmy racionalizace káží mnohdy nesmysly . . .

Pokud se objeví čas od času nějaký nový disidentský vítr, či vítr obdobný je v rámci demokracie utlučen a umlčen. Znechucen raději přestane psát vůbec. A z mého pohledu má pravdu. Proč plýtvat drahocenným časem a energií na něco, co stejně nemá význam.

Takže i já se tímto příspěvkem loučím.

Všem včelařům přeji, aby včelky dobře vyzimovaly a aby jim v nadcházejícím roce dělaly jen radost. A aby až budou zas plynout hovory nad cenami medu vzpomněli, že včelařství dělá 97% z nás jako koníček. A koníček se nepřepočítává na peníze¨, dělá se pro radost.

S pozdravem Leoš

http://www.novinky.cz/clanek/128887-med-tisi-kasel-a-pomaha-spat.html

= kvalitní propagace medu v ideální dobu!

http://www.novinky.cz/clanek/128887-med-tisi-kasel-a-pomaha-spat.html

= kvalitní propagace medu v ideální dobu!

Asi objevili kvalitní a aktuální Emanův web:

Eman for president/předseda:-))

Když tak porovnám jeho amatérský web a profesionální propagační web českého medu :-))

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/med-je-lepsi-proti-detskemu-kasli-nez-jine-prodavane-prostredky

Karel