Včelařská konference

Zatím jsem dnes vysypal dvoje včelstva z 16. Jelikož mám zatím zbírku úlů na
rámkové míře 39 x 24 tak mohu dnes říci , že nejlépe si po letošní zimě s
cementovým medem vedou včeltva v nových tenkostěnných úlech a pak v
budečákcích, Nejhůře dopadly v Univerzálu a divte se v čtvercovém tachováku.
V moravských univ. to není tak zlé i když vylétli teprve až dnes a ještě
nezačali plodovat.
----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:04 PM
Subject: Velký úhyn včelstev


Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly
nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil
začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo
rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do
druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní
krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a
matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi
zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního
nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení
plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem
všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou
dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr
a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První
prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších
nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká
hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je
slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že
někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních,
jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení
až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější
zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

ČISTEC, Stachis L: Jsou to byliny až polokeře nízkého vzrůstu Rod Stachis
zahrnuje asi 30 druhů rostoucích pocelém světě mimo Austrálii v teplém pásmu
na vápenitých půdách Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 10, 2003 6:51 AM
Subject: Re: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


> > Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
> Formidolem v
> > srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
> používám
> > pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
> (zásadně
>
> Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
> upozorňoval (odvětrávání).
> Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
> není dokonalé.
>
> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?
> Eman
>
> P.S.
> Narazil jsem na pěknou stránku
> http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
> http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm
>
> Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
> neslyšel. Co to je za čistec?
>
>

To byly uvozovky, system je neřijal a zapsal je kódem. Kvůli lepší
čitelnosti posílám příspěvek znovu, raději bez uvozovek:

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene
VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být
VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem
mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60
km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských
překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského
pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde
na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba,
když se tam píše o Bučkovském typu karpatských včel ze stanice Bučkovo.
Ruské B nebylo přeloženo do češtiny jako V. Tedy správně tam má být
Vučkovský typ karpatských včel resp. stanice Vučkovo.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách,
přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již
třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku
V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí
přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili
se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR
a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu
není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky
druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) –
ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i
malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného
typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák


----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2003 1:08 PM
Subject: Re: Vučko - dotaz


> Co znamenají ta čísla??
> jose
>
> | chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
> ze
> | stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
> | češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský
typ
> | karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.

Myslím, že další dva účastníci konference na to odpověděli.
I k tomu je konference dobrá, abychom si vyměňovali nárory...
Ti kdo do ankety poslali údaje, mimochodem - díky za ně, zajisté byli na
takový malý průzkum zvědavi. Jistěže nejde o reprezentativní vzorek
hlasujícíh, ale i tak to určitou informaci dává. K tabulkám s výsledky
ankety (součty) na webu umístím i grafické vyjádření.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jirka" <jhsms/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

Zdravím!
Rojivost, resp. sklon k tiché výměně matek jsou podle mne dvě základní navzájem se
doplňující strategie přežití včelstev. Obě jsou hluboce geneticky zakódovány. Vtip je v
tom, že v letech tučných jsou úspěšnější včelstva, která riskují, hodně plodují a rojí
se, v letech hubených nemají šanci, přežijí jen včelstva s úsporným konzervativním
chováním (nerojivá, se sklonem k tiché výměně). Zvýšená rojivost včelstev chovaných
člověkem byla v době nedávno minulé dána tím, jak člověk svá včelstva rozmnožoval a také
tím, že o roje pečoval (krmil). Dnes, kdy se skoro všichni naučili množit včelstva
dělením, je rojivost přirozeně na ústupu.

Mohu-li si trochu zafilozofovat :)))):
To co platí o včelách, platí i u statních zvířat a přirozeně i u člověka. Rojivost - to je
u člověka ochota riskovat, podnikat, hrát. Analogií "tiché výměny" je pak konzervativní
úsporné chování. Vždycky mne v této souvislosti napadá "genetický pokus" oddělení hráčů
od konzervativců, provedený nedávno na lidské populaci. Mám na mysli americkou společnost,
která je složená téměř výhradně z lidí s hráčskými sklony, ochotnými odejít do neznáma,
často zcela bez peněz či znalosti jazyka. Američané jsou vlastně "ulétlé roje" včel
plodařek :)). V Evropě pak zůstali lakomí "skotové", schopní přežít i v nejskromnějších
podmínkách. To, že spotřeba surovin i energie na hlavu je v USA mnohem vyšší než v Evropě
opravdu není náhoda!

Krásně je rozdíl vidět i na irácké krizi: válka je riziko, které se může, ale také nemusí
vyplatit. Američané do toho po hlavě jdou, mají to v genech, Evropané jsou naopak
zdrženliví. Tím nechci hodnotit, který způsob je lepší - je to úplně stejné jako u včel -
která strategie je lepší se neví dopředu! Jednou vyjde to, podruhé ono.

Mějte se a přeji málo rojů!
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.

Na Hradecku a Pardubicku melecitoza skoro nikde nebyla, vcelari
vyzimovali vesmes dobre. V Křižanovicích u Nasavrk bylo melecitozy
moc, hodne vcelaru ma uhyny a jeste vic pokalenych vnejsich sten ulu,
celkovy uhyn nedokazu odhadnout, bude to diky nosematoze jeste aspon
1.5 mesice narustat. Ja osobne jsem vymetl jeden oddelek ze 63
vcelstev, ktery byl pozdni snuskou prilis zeslably.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Předplaťte si na šest měsíců jeden z Tarifů nové generace a získáte volání
o víkendech v síti Oskar zdarma! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=44763%26url=http://www.oskarmobil.cz

Nástavkový úl je bezesporu moderním úlem,idealním svým servisem prostoru-k rozvoji-silných včelstev.k ukládání zásob,i v produktivitě práce.
Velký a snadný výnos,splněné požadavky na docílení silného včelstva nepřipouští žádné pochybnosti o správnosti technologie.

Nestoři včelařství stanovili Langstrothuv úl za konečnou ve vývoji.
Velké plýtvání energie včelstva vyžaduje větší snůškové nároky na krajinu,než je u včelstva které žije úsporně.
Včelaři,kdy včelstva přinášejí málo uvažují:
O nevhodnosti velkého úlu,silného včelstva,o minimalizaci-Brenner.

Dlouhá rámková míra v Langstrothova úlu je neuvědomující se spolupůsobení ležanového a nástavkového principu.
Nástavková vertikalní cesta má přednost ve zhromaždovacím období,horizontalní ležanová cesta v ostatních období.
Spolupůsobením obou dvou principů je snadno vybudováno maximalně silné včelstvo které pak i s případným nedodržováním přírodních zákonů nenachází žádné obtíže a navenek je vše v pohodě /za cenu zvýšené spotřeby/.

Včelaři kteří uvažují o změně...
raději uvažovat o rozšíření ležanového vlivu ve vertikalním prostoru nastavkového úlu /v období mimo snůšku/.
Klimatickým zastíněním medníku,vytvořit v plodišti vhodnější klimatické podmínky než jsou v horní části úlu v medníku.Vytvořené prostředí v plodišti ovlivní nepouživání mateří mřížky.

náčrt plebejské včelařské technologie -konference č.1696

vše v dobrém franta


členem pracovní společnosti může být pouze člen čSV.....?

Kyselina stavelova neni oznacena za neucinou, nybrz za komplikovanou latkou
z hlediska jeji aplikace (fyzikalni a chemicka forma). V soucasne dobe se
zkouseji ruzne formy aplikace v Dole.

Zdravi, Tonda Pridal

> Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
> není účinné.
> Víte o tom náhodou někdo něco víc?

Taky jsem si vyžádal příspěvek od p. Rouska, děkuji za něj. Možná by
nebylo od věci příspěvek i Emanovy poznámky zveřejnit, aby všichni
věděli, o co jde.

Po vzoru Jaroslava Vodičky jsem si dodal odvahu a tady je můj pohled
jako typického víkendového hobby včelaře s +- 5 včelstvy (arci
založený pouze na informacích od p. Rouska, nebyl jsem na aktivu):

- pokud někdo v EU umí získat grant, tak to půjde i u nás (jinými
slovy, v Čechách se vždycky umí najít skulina v předpisech...). Pokud
se ČSV bystře nechopí úlohy té spojené skupiny podnikatelů (a z toho
by pak mohli mít užitek i malovčelaři), tak se nepochybně spojí
komerční včelaři, třeba po vzoru Německa.

- Vstupy do včelstev se nezvýší nijak skokově. Cukr už teď je držen
administrativně vysoko a to ostatní jsou z hlediska včelaře dlouhodobé
záležitosti (nebudu rázem měnit všechno zařízení po vstupu do EU).
Cena medu taky nevyskočí najednou. Časem se to asi ustálí na úrovni
sousedních zemí. Neví někdo, jak prožívali vstup do EU včelaři v
Rakousku před pár lety? To by mohlo být inspirativní.

Zdravím
Ivan

> Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit
Formidolem v
> srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol
používám
> pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny
(zásadně

Taky si to myslím. Na neúčinnost Formidolu pro některá včelstva "Dol"
upozorňoval (odvětrávání).
Formidol se dá použít v době, kdy se nedá použít nic jiného. A nic
není dokonalé.

Mimochodem zaslechl jsem v Nasavrkách, že léčení kyselinou šťavelovou
není účinné.
Víte o tom náhodou někdo něco víc?
Eman

P.S.
Narazil jsem na pěknou stránku
http://www.wmap.cz/vmp , líbil sem mi tam herbář:
http://www.wmap.cz/vmp/htm/herbar.htm

Na Slovensku mají v normě nějaký čistcový med. V životě jsem o tom
neslyšel. Co to je za čistec?

Konecne zacala fungovat aj stranka SZV na tejto adrese
http://web.stonline.sk/szv-vcelari/

v rubrike Oznamy je aj presne znenie vynosu podohospodarstva o dataciach
na rok 2003



Laco S.

Všechno chce asi své. Když jsi pozoroval takový přirozený spad, chtělo to po
vytočení medu asi hned nasadit GABON. Pokud se týká Formidolu, tak je také
dost účinný, ale chce to sledovat co to se včelstvem dělá a odkrývat
odpařovací otvory postupně tak, aby to včely ven nevyhánělo. Jinak u nás už
roky léčíme 2x páskem (fumigací) a v první dekádě prosince aerosolem a
myslím, že máme včelstva vcelku čistá. Podle výsledků není třeba dělat jarní
přeléčení nátěrem plodu ani u jednoho včelstva. Je pravda, že celá léta se u
nás dělá léčení hromadně v jednom dni a dělají to dvě dvojice řádně
vyškolené za přítomnosti včelaře. Jeden aerosolový přístroj nám zakoupil MěÚ
a druhý Zemědělská družstvo. Je pravda, že nemáme mnoho včelstev v
organizaci (266), a 31 registrovaných a zvládá se to výborně. Podle toho jak
sleduji konferenci, tak je v léčení hodně lidové tvořivosti. U nás se to
provádí přesně podle předpisu a není s tím žádný problém a především je
pořád dost ochotných udělat něco navíc pro druhé. Asi jsme ještě ze staré
školy a držíme se toho co je dáno a psáno.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Saturday, March 08, 2003 9:51 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Velký úhyn včelstev a kyselina mravenčí


Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

A po ořezání pomocí zatavovacího transformátorku na mezistěny nahřát drátek
a voští vypadne a drátek je čistý. Ovšem rámeček podložit, aby mělo kam
vypadnout.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Libor Jarolím [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Thursday, March 06, 2003 12:23 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Jak nevyřezávat voští


Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Včelařím 4 Km od Humpolce a včelstva mám umístěna ve 2 kočovných vozech, úly nástavkové na rámkovou míru 39/30 a jsou uteplené.
Na podzim loňského roku jsem první přínos melicitózního medu, zjistil začátkem srpna. Jelikož včely zimuji v medníku, tak mé rozhodnutí bylo rychle vytočit med z obou medníků. Jeden medník jsem poté zrušil a do druhého vložil plásty vhodné pro zimování. Následně bylo nasazeno stropní krmítko a začal jsem krmit. Po zkrmení 15 Kg cukru jsem odstranil mřížku a matku s jedním plodovým plástem jsem odebral z plodiště a přendal jí mezi zanešené cukerné zásoby do medníku.

Medovici, kterou včely ještě nanosily, uložily do spodního nástavku(plodiště) a do zadních plástů v medníku. Abych předešel pokálení plástů v plodišti, které byly plné medovice (asi 20Kg), odebral jsem všechny plásty po skončení snůšky a uložil je doma do skříní. Na jaře budou dobré na podněcování.

Příroda se bohužel ke včelám zachovala macešsky a místo aby provedla výběr a zlikvidovala slabé, tak právě zdecimovala ty nejsilnější jedince. První prolet byl u mne až 1.3 a do této doby z 50 včelstev 5 nejsilnějších nepřežilo, i když ještě začátkem února byly v pořádku. Zůstala po nich velká hromada na dně úlu a pokálené plásty i celý úl. Dalších 10 včelstev je slabších a ostatní zatím v pořádku.

Stále je málo informací o přezimování, ale v naší oblasti již víme, že někteří včelaři mají až 50% ztráty včelstev. Proto se ptám Vás ostatních, jak přezimování dopadlo ve vašem regionu. Příští týden předpovídají oteplení až na 13°C a to nám dává naději, že budeme moci provést ty nejnutnější zákroky.

Zdravím Vás a přeji vše dobré
Fr. Šaněk

Můj názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je ten, že léčit Formidolem v
srpnu je pozdě, protože zimní generace se již líhne... Formidol používám
pouze jako podpůrnou léčbu, stejně jako i vyřezávání trubčiny (zásadně
nepoužívám stavební zábrany v podmetu), a to ihned po medobraní. To znamená
od začátku června do poloviny července (nejpozději). Řídím se návodem, kde
je psáno, že se destičky, v případě vysokých podmetů zcela jistě, nedávají
do podmetu, nýbrž mezi nástavky. Hlavní léčbu provádím ob rok Gabonem a
každý rok fumigací.
Výsledky moje? 1-2 roztoči na 10 včelstev... (dlouhodobě, není to za jeden
či dva roky!!)
Výsledky "strejců" co "se to tam bojí dát?"(citováno) - řádově i desítky
roztočů na včelstvo... A dále... Uvádějí, že po léčbě Formidolem (v srpnu)
přišli o matku... Věřím, že mají problém... Ale.. Já se držím přiloženého
návodu, o matku jsem ještě ani jednou nepřišel a i kdyby.. V červnu to
problém není...
Přestal jsem chytračit poté, co jsem jedno jaro vymetl 9 z 10 včelstev.
Takže si myslím, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na objevitele
Ameriky a řídit se návody na jednotlivých lécích a metodickými pokyny!!
Podle mého názoru můžeme diskutovat opravdu jen o rámkové míře, provozních
metodách a podobně, ale ne o způsobu léčby!!!

Ať nám to bzučí!
jose


| Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů
z
| přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
| většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do
silných
| včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
| účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
| aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
| objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je
to
| běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
| česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.
|
| vojta
|
|
| > Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
| > rámků a kyselinu mravenčí.
|
| > Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna
|



avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Co znamenají ta čísla??
jose

| chyba, když se tam píše o &#8222;Bučkovském&#8220; typu karpatských včel
ze
| stanice &#8222;Bučkovo&#8220;. Ruské &#8222;B&#8220; nebylo přeloženo do
| češtiny jako &#8222;V&#8220;. Tedy správně tam má být &#8222;Vučkovský typ
| karpatských včel&#8220; resp. stanice &#8222;Vučkovo&#8220;.
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

Každému kdo dělá něco navíc (něco co nemusí) patří poděkovat.

jose

| Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
| z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
| nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
| ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
| tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
| už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
| úlový systém na naši kraňku.
|
|
| avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 7.3.2003): zprava neobsahuje virus

To máte určitě pravdu, že mladí včelaří budou včelařit déle než staří, ale proč zavádět další rámkovou míru, když evropa už má vybráno(42cm)-Německo, Slovensko, Maďarsko, Rakousko,Česko.

Jenže staří včelaři už asi nebudou včelařit tak dlouho, jako mladí, co mají
Internet. Jejich volba délky rámku je tedy pro další vývoj rozhodující a v
tomto smyslu anketa smysl, myslím, má.

vojta

----- Original Message -----
From: Jirka <jhsms/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2003 8:26 PM
Subject: Re: Anketa(2)


> Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat
si
> z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je
> nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se
> ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za
příčiněno
> tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A
mladí
> už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký
> úlový systém na naši kraňku.

Zdravim, není zcela zbytečné dělat takovou anketu?Není jednodušší sehnat si z výrobny mezistěn nějaké statistiky o vyrobených mírách. V ČR je nejrozšířenější r.m. 39x24. A nejméně 448x-- .Možná že v statistikách se ukáže že Lanstrothova míra je u nás hodně rozšířena, ale je to za příčiněno tím, že starý včelaři nemají možnosti,zkušenosti atd. s INTERNETEM. A mladí už většinou ano - a to je ta skupina která bude prosazovat tenhle americký úlový systém na naši kraňku.

Já jsem už od konce června pozoroval na podložkách velké množství roztočů z
přirozeného spadu. V červenci a srpnu jsem 2x aplikoval Formidol a přesto
většina včelstev uhynula. Myslím si, že Formidol se vůbec nehodí do silných
včelstev ve velkých nástavkových úlech. Výzkumy v zahraničí se shodují, že
účinnost kys. mravenčí aplikované v podmetu je mnohem nižší, než při
aplikaci nahoře. Řekl bych, že už je nejvyšší čas přestat si hrát na
objevitele Ameriky a vydat se cestou aplikátorů vkládaných vrchem, jak je to
běžné v cizině. Jinak se Formidol hodí tak akorát na sežehnutí trávy před
česem, kudy odpařenou kyselinu včely vyhánějí z úlu ven.

vojta


> Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních
> rámků a kyselinu mravenčí.

> Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Já jsem si příspěvek pana Rouska vyžádal a přečetl jsem si jej. Nevím, do jaké míry je můj názor správný, ale tady je moje odpověď formou otevřeného dopisu-


Pane Rousku,

taky nemám odvahu to moc dávat do placu, ale rád bych slyšel Váš názor. Obávám se, že je to moc vzdálené realitě a lidem to na konferenci mnoho neřekne, jen si můžou pomyslet - ten Vodička se asi zbláznil, co nám to tady tluče do hlavy, o co mu jde. Nevím, co myslíte ? Přečetl jsem si Váš příspěvek a řekl bych, že na tom něco je. Ale situaci nedokáže odhadnout nikdo a diskuse tohoto typu je silné teoretizování, které většina lidí nemá rádo.
Viz moje odpověď- příloha.

Zdražení, likvidační proces-
Ono se to přece jen týká i těch jakoby stojících mimo, menších včelařů se 10-15 včelstvy, a je jich tady tak na 200 na této konferenci. Spíše těch mladších, hlavně nich . ….

Cena medu přímý prodej od včelaře:
Státy EU
A/ Ceny medu- Rakousko, Německo- 8 EUR. ( 240 Kč )
B/ Ostatní země- 3,5-5 EUR ( 100-150 Kč )
C/ ČR- naše ceny tmavého medu 90-120 Kč / 1Kg To už je velmi blízké cenám v ostatních státech. Cena medu se v budoucnosti asi zvýší o to možná o 20 % .
Pro úbytek včelařů a vstup do EU.

Myslím si, že se naši včelaři zase až tak zle nemají a na včelách zatím nikdo neprodělal. Tak proč se trošku více nerozšířit ? Více poloprofesionálnějších provozů a profesionálnějších….
Proti jsou řeči o tom, jak to nejde…..Jsou to převážně jen řeči o tom, jak se má včelař špatně, ale včely si na sebe dokážou přece vydělat.
Výjimkou je rozsáhlé likvidační onemocnění včelstev nebo přírodní katastrofa.

Ve srovnání s ostatními zeměmi se přece už blížíme standardu v ceně medu a asi jej i dosáhneme v blízké budoucnosti, s úbytkem včelařů v ČR.

Podle mého názoru vše může opravdu vykrystalizovat do podoby posílení silných jedinců, kteří mají vyšší stavy včelstev ( vznik dalších komerčních provozů ) a oslabení slabých což může mít vliv i na rozpad některých ZO. Proč- staří lidé sníží stavy, umřou, mladí nebudou mít zájem finačně budovat z nuly, ti co mají těch pár včelstev ( 10-15 ? ) nebudou mít čas v zájmu obživy se jim věnovat, med jim nepřinese víc, než nějaká dobrá práce, třeba podnikání, nebudou mít čas. Myslím, si, že je třeba podporovat vznik nových komerčních provozů, startovací podmínky mají relativně dobré včelaři tak od hranice 50 včelstev. Tak zhruba rok ještě mají čas i co se týká nákupu třeba medometů ( to nežadoním o zakázky, mám jich dost, sotva stíháme, další zakázky už nejsou na výdělek, ale na zátěž a komplikace stihnout do termínu) ale je to tak. Potěšilo mne, že někteří moji starší zákazníci to chápou a ještě přikupují medomet A, profi. Tam je cena kolem 45 000 Kč . O 100 % a více vyšší v Rakousku a Německu. Proč nevstupují cizí firmy na naše výstavy a nemají zájem o prodej v ČR ? Viděli jste snad nějakou takovou zahraniční firmu u nás na výstavě ? (Oprava- myslím, že v Praze byli z Polska, malý medomet.) Třeba s malým medometem ? Já ne. Neprodali by. Taky jsme tento trh nasytili hlavně my, co se týká zvratných medometů. ( oprava- abych nebyl tak sebevědomý, také Havlíčkova Borová udělala kus práce ) I to je dobrý odrazový můstek pro ty šťastnější včelaře do budoucna, škoda jen, že až nyní máme západní techniku a dřívější výroba nebyla dostatečná pro profesionálnější včelaře. Ale ještě není pozdě, dávám tomu tak rok, maximálně dva. Trh se sytí. S cenou to ale i tak nepohne dolů, s tím ať nikdo nepočítá, a že bych na takovém podnikání zbohatl, to teda nehrozí. Pak přijde čas malých včelařů, malých medometů. Letos a příští rok už něco rozjíždíme, zvratné medomety pak už budou více vzácnější a cenou to pohne, ale spíše nahoru, zvlášť pokud si uvědomíte nynější rovnocenost s předními výrobci medometů v Evropě. Nebo to zůstane na stejné hladině, ale budeme muset omezit výrobu, prostě se převleču do modráků a kluky propustím.

Myslím, si, že je absolutně špatné přemýšlet v rovině mě to stačí, natřu barvou , klika je super, mám 50 včelstev, nic mě netlačí. Nebo při mých 20 včelstvech to je dobrý, ale ono ani ten malý medomet neslevní, myslíte že mám z toho buhví jaký zisk, za 13 000 Kč i s vrtačkou ? Ne. Jen problémy. Slevit nemůžu.

Je potřeba podporovat vznik právě komerčních provozů už třeba jen pro datace, které se potom budou snad k dispozici nebo spíš proto, že mají větší šanci přežít a být úspěšní. A také je to lepší i na hlídání veterinárních předpisů a věci s tím související.
Nebudou to jednotlivci kteří něco dostanou, ale spíše firmy a sdružení, silnější jedinci. Profil firmy. I tak žádná sláva….Včelařství u nás stojí na slabých, menších včelařích , těch je většina ….staří se odejdou, mladí musí budovat dál. S tím jak roste ekonomika ubývá lidí pracujících v tomto oboru – zemědělství, včelařství, lidé nemají zájem, nemají k tomu vztah. Co třeba vyspělé Německo, proč je největším dovozcem medu ? Chybí komerční provozy, malí včelaři to mají pro svou spotřebu…. a stejně se to děje postupně i u nás.

Vážně věříte tomu, že třeba jednotný evropský úl bude nějak lacinější ? ( doplnění- nemám informace, vím ceny z Rakouska a ještě jsem neporovnal s našimi )
Nebo že medomety budou lacinější ? Jako třeba spotřební zboží v posledních letech v hypermarketech ? To teda nevím. Já to neumím, možná někdo jiný. Úly a ostatní věci potřebné k rozšíření a podpoře včelaření už není moje paleta…..tam ať se vyjádří někdo jiný…

Vodička

Zdravim,

vstup do EU rozhodne musi zajimat kazdeho obcana nasi republiky. Proto by bylo dobre
zverejnit Vase poznatky ze seminare v Nasavrkach ve Vcelarske konferenci.

Jarda

FR> Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak
FR> pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
FR> P.S.
FR> Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

FR> František Rousek
FR> frantisek.rousek/=/b-d.cz


FR> P.S.
FR> Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
FR> vstupu do EU.
FR> Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
FR> jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
FR> Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
FR> Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
FR> zásady atd.
FR> Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Nabídku filmů s včelařskou tématikou na CD jsem umístil na
www.sweb.cz/jjvcela

> Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale

Kysele a formalin emulzi utvrzuji, v zasaditem bobtna.
pro pomalou praci staci to namoceni ve vode dva dny a je dole.

> emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
> desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.

Je to zelatina, takze plesnivi zcela excelentne

Zdravi PP.

Zdravím, stačí snímky nechat odmočit ve vodě a pak ji lehce setřeš.
Zdraví Milan Řehůřek.

Několik doplňujících a upřesňujících informací o zakarpatských včelách.
V příspěvku do konference na začátku t.r. (6.1.) jsem uvedl, že název kmene VUČKO je odvozený od vesnice Vučkoje. Není to úplně přesně, správně má být VUČKOVO. Nepřesně jsem uvedl také polohu Vučkova od Mukačeva. Našel jsem mapu Zakarpatské oblasti a tak upřesňuji: Vučkovo je vzdušnou čarou asi 60 km na východ od Mukačeva. Za nepřesnosti se omlouvám.
Vzpomněl jsem si na tyto informace, když jsem našel v Odborných včelařských překladech č.2/2002 (str. 25-26) přeložený článek od vedoucího mukačevského pracoviště ukrajinského výzk. ústavu V.A. Gajdara. I proto, že se také zde na konferenci tato včela (Vučko) občas zmiňuje. I v tomto překladu je chyba, když se tam píše o „Bučkovském“ typu karpatských včel ze stanice „Bučkovo“. Ruské „B“ nebylo přeloženo do češtiny jako „V“. Tedy správně tam má být „Vučkovský typ karpatských včel“ resp. stanice „Vučkovo“.
Pokud vás zajímá něco o těchto horských zakarpatských kraňských včelách, přečtěte si uvedený článek. Protože jsem v Mukačevu a Vučkovu byl již třikrát, mohl bych některé informace doplnit. Ale jen stručně – v článku V.A. Gajdar uvádí, že včelnice r. 1987 téměř vyhynula. Nám s lítostí přiznal, že to bylo vinou včelaře, který měl včelstva na starost. Pokusili se chov obnovit od včelařů ze včelstev v okolí, ale jak jsme se my sami v SR a ČR převědčili na dalších importech těchto matek, genetická kvalita chovu není ta, jako toho z prvního importu r. 1977. Dovezli jsme také matky druhého typu – Koločavského (stanice v obci Koločava nedaleko od Vučkova) – ale ani s nimi jsme nebyli spokojeni, kvůli bodavosti a slabému rozvoji i malé síle včelstev v sezóně. Včely třetího ve článku uvedeného typu –Goverla – jsme netestovali.

K.Čermák

První výsledky ankety "Zastoupení 4 skupin nástavkových úlů" započaté 24.2.2003 jsou na webu:
http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
se stavem do 6.3.2003. Zapojte se i další a pošlete údaje svoje nebo známých včelařů!

K. Čermák

Při hašení vosku je nutné použít přípravky zamezující přístup kyslíku
příkladně:
popel
mokré deky
pěnu
prášek

pepan
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

Vito,

moc dekuji za tuto zpravu. Mam s tim osobni zkusenost. Videl jsem to same.
Dokonce vcelstvo s obema matkami zimovalo. Bylo to diky tomu, ze sedisko
bylo nestastne rozdelena jednou nedostavenou mezistenou, kterou jsem tam
dopatrenim zapomnel. Na jare jsem to vyresil za vcely - starou jsem
odstranil. I kdyz mam tuto zkusenost, fotku jsem si tehdy neporidil, takze
jeste jednou diky!

Jinak souhlasim, ze ticha vymena s domestikaci nijak nesouvisi. Casove jde
spise o obdobi podobna obdobim fylogenetickeho vyvoje a tak vylucuji,
abychom byli ve svem kratkem zivote, i kdyz treba dvou tri generaci, schopni
pozorovat nejakou domestikaci. Doemstikace to jsou prinejmensim desetitisice
let ...

Zdravi,

Tonda Pridal

Já strkám celé rámky do slunečního tavidla. A nebo, i když je to pracné lze
pořezat voští tak, že drátek nepoškodíš. Hezky podél drátku. :-)))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
> mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
> rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména

Vloni jsem vyfotil dvě matky (matka + dcera z tiché výměny), které spolu vesele kladly až
do pozdního podzimu. Uvidím teď na jaře - možná dožily i jara ? Nemyslím si ale, ze by
sklon k tiché výměně byl výsledkem domestikace. Výsledkem domestikace byla spíše nadměrná
rojivost, ta u evropských včel není moc "přirozená". Zvýšená rojivost souvisí zřejmě se
sníženou tolerancí matek k sobě navzájem.
viz: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/fenologie.htm#Postuplinehomuze


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Václav Banýr <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 2:42 AM
Subject: Dvě matky.


> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil
> jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem
> měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou
> včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku
> byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za
> podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní
> matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod
> mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve
> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a
> situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na
> 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích,
> přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený
> panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře
> jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do
> plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel
> vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v
> medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem
> vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi
> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět
> domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat?
> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.
>
> Hodně úspěchů !!

Ak dovolite existuje aj lacnejsie riesenie. Miesto podlozky davam do
podmetu noviny / dvojmo alebo stvormo / . Tieto na jar spolu s mrtvolkami a
odpadom spalim. Naklad 0 dezinfekcia 100%.

Matej

Mělo by to jít v něčem teplém a zásaditém, takže asi horký louh. Ale
emulze není nebezpečná, maximálně mohou mít stříbrné ionty mírně
desinfekční účinek, což může zabraňovat růstu plísní.
Jirka


Dne 5 Mar 03, v 21:02, Ing. František Pantůček napsal(a):

>
>
> Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl
bych
> však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok ,
který
> tuto emulzi odstraní.
> Díky předem za rady.
>
> Ing František Pantůček

měla by stačit voda a nechat namočit, v období 60-70 let jsme si to jako
děti takto čistily, na snímku je také kromě Stříbrných solí vrstva
želatiny , která se rozpouští by bylo vhodné přidat alkalický odmašťovač./
jar, sapon i prášek na praní.
stojí to ale vůbec za tu práci?

Dobrý tip je hliníková folie z tiskáren, dá se sehnat za cenu hliníku než to
dají do sběru, jde to řezat nebo stříhat podle velikostí podložek,

              s pozdravem M. Kupka

-----Original Message-----
From: Ing. František Pantůček [mailto:fpantucek/=/volny.cz]
Sent: Wednesday, March 05, 2003 9:02 PM
To: včelařská konference
Subject: dotaz




Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Pořídil jsem si podložky pod včely z rengenových snímků. Chtěl bych
však odstranit vyvolanou emulsi . Chtěl bych doporučit vhodný roztok , který
tuto emulzi odstraní.
Díky předem za rady.

Ing František Pantůček

S napsaným nelze než souhlasit, jen pruty měl Svatopluk a ještě před Přemyslem. S pozdravem Richard

Omlouvám se za nevyžádaný inzerát, koho by to pohoršovalo, použijte prosím
tlačítko "delete".

Nabízím asi 500 ks nových, vydrátkovaných rámků do Čechoslováku (tj 37*30
cm). Cena dohodou. Bydlím na okrese Blansko.
Koupil jsem je s vozem, původní baterie jsem zlikvidoval, takže jsou mi na
nic.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

Nemám mnoho včelstev, takže na podzim vyřežu dílo z rámků a směním za
mezistěny. Přes zimu pak musím rámky znovu vydrátkovat. Jak postupně
rozšiřuji chov, je těchto rámků víc a víc... Proto se chci zeptat, zejména
těch kteří mají více včelstev, zda mají vypracovaný nějaký postup, aby
nemuseli voští vyřezávat a pak znovu rámky pracně drátkovat. Mám na mysli
množství tak do 50 včelstev, postup například přítele Kolomého který chová
řádově stovky včelstev, byl popsán ve včelařství.

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 4.3.2003): zprava neobsahuje virus

Nazdárek !
V neděli jsem neuspěl na členské schůzi s aerosolem. Moje chyba. :-(
Jeden z hlavních argumentů, kterým mně odzbrojili, byl o důkazech účinnosti
a úspěšnosti v jiných organizacích. Konstatování, že to je účinné (aerosol)
nepostačuje.
Máte někdo, vy co se ve vašich organizacích už používá aerosol, zpracovanou
nějakou srovnávací statistiku?
Asi by mnělo stačit: počet včelstev, počet nálezů roztočů do 6ks/včelstvo a
nad 6ks/včelstvo za 5let před aerosolem a pak s aerosolem.
(6ks/včelstvo je, pokud si to správně pamatuju hranice pro provádění jarního
nátěru plodu. Pokud si to pamatuju špatně doplněte si správné číslo místo té
6)
Nebo mi alespoň pošlete na můj mail jarolim/=/misel.cz kontakty na vaše
nákazové referenty. Ti tyhle údaje mají k dispozici. Zkusím se domluvit s
nimi.
Teď mám zase spoustu času připravit se na další členskou schůzi.
Děkuji
Libor Jarolím
Stará Bělá

O vikendu jsem to uz nevydrzel a nakoukl jsem do ulu, abych zjistil, jak jsem prezil zimu. Pod vikem pod folii bylo videt hemzeni v chumaci a kdyz jsem prilozil ruku nad chumac, bylo citit i bez teplomeru, ze tepla v ulu pribyva. Tech 18 st.C tam klidne mohlo byt.
Zdravi Pavel

> ... Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem
> zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev
> začátku plodování uvnitř hroznu ...

Staci vzit prazdny ramecek a z obou stran prilepit nebo pripinakama pripevnit lepenku nebo folii. Na jedne strane az nahoru, na druhe smerem k plodisti nechat pod horni louckou mezeru, aby vcely mohly dovnitr. A taky aby bylo kudy nasypat do takto vznikle kapsy cukr. Folie ma vyhodu, ze je videt spotreba.

Zdravi Pavel

Již několik let používám digitální teploměry (automobilní s venkovním čidlem) pro měření teplotu v úle. Demonstruji tak studentům vliv vyrušování včelstva na rozevření zimního hroznu a únik tepla z hroznu. Stačí přít kolem úlu a teplota po několika minutách stoupne o 2°C. Během zimy je nad hroznem kolem 6°C. Koncem února teplota stoupla na 12°C a včera jsem zaznamenal průměrnou teplotu již 18°C. Je to jistě projev začátku plodování uvnitř hroznu.
Ať nám to lítá!

Zajímavé rámkové krmítko je vyrobeno ze silné látky (plátno) ve tvaru kapsy se dvema až třemi oky nahoře, kterýmy je provlíknuta loučka ve tvaru horní loučky rámku.

Uviedol som nespravnu E-mail adresu v prvom prispevku na tuto temu ospravedlnujem sa za svoju nepozornost .

Ako a s akeho materialu je najlepsie urobyt ramikove krmidlo .
Ake mate skusenosti.

Stefan.

Jako clen UV CSV jsem se take zucastnil tohoto aktivu. Kdyz jsem jel odpoledne domu, tak se mi to vsechno rozlezelo v hlave a po prijezdu domu jsem sedl k PC a napsal clanek do vcelarstvi. Jak pise Eman pro bezneho vcelare vstup do EU nic (mozna ani nic dobreho) neprinese.
P.S.
Pokud ma nekdo zajem o koncept clanku, mohu poslat na soukr. E-mail.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Na podzim jsem pořezal nálet olší,které se mi rozmnožily na mém pozemku.Roští mám doposud na hromadě.Pred 14ti dny jsem si všiml,že na roští jsou jehnědy.Skusil jsem za jak dlouho jehnědy uzrají a dají pyl.Několik větviček jsem dal do sklenice s vodou a celé dal ještě do bílého kbelíku.Kbelík jsem postavil na okno nad radiátor.Za 5 dnů jsem se nestačil divit,jak jehnědy uzrály a co z těch několika větviček se vysypalo pylu.Myslím,že by se toho dalo využít. Já se pylem nezabývám od doby,kdy jsem jeden rok zjistil,že včely na jaře dlouho neplodují,protože nemají žádný pyl.Byl jsem z toho zděšen,ale včely vše krásně později dohnaly.Asi proto.že u mne je dobrá pylová snůžka.To ale neznamená,že je to správné.
Hodně úspěchů !!

Ja proti dotacim nic nemam. Podobne jako Eman vcelarim hlavne proto, ze mnme to bavi, mam rad med(ovinu),...
Z toho co dostanu od svych vcel stejne vic rozdam, nez prodam a kazdy konicek neco stoji. I kdyby dotace nebyly, stejne bych tech par ulu na zahrade mel.
A kdyz uz je z tech vcel uzitek i pro zemedelce, tak at to oceni.
A jeste trochu z historie: uz Marie Terezie ...
Zdravi Pavel

Myslím si , že daně platí každý. Malovčelař přece chodí do práce, a z
takzvané závislé výdělečné činnosti není daňového odpisu ani odkladu. Takže
daňově bych věci nekomplikoval. Myslím,že coby živnostník, nebo samostatně
hospodařící zemědělec zaplatí na daních po odpisu legálně odepsatelných
položek daleko méně, než zaměstnanec se stejným ročním příjmem.
Je to legální a není SVOČ co závidět, za to, že nesou kůži na trh.
Ta disproporce je dost velké. Vím to, protože jsem sám přecházel z SVOČ na
zaměst.poměr a dodnes doplácím daně bance, od které jsem si půjčil.
Takže si myslím, že daňově zaplatí do státního rozpočtu ať přímo, nebo
nepřímo daleko víc, než by si přál, tak nevidím důvod, proč by neměl dostat
zpět svůj příspěvek za ekologii.

Za druhé... kolik asi tak takový malovčelař a může prodat metráků medu ze
dvora? Tak dva? Když bude hodně dobrej! Na to by musel mít při průměrném
výnosu 20 kg na včelstvo (myslím všechny i to co musí zazimovat pro sichr )
10 včelstev. Minimálně zazimování mu bude stát na cukru 4500,-.Když přičtu
cukr na oddělky a náklady na nové matky barvy, renovaci nebo obnovu
nástavků, odpisy dalších nákladů za medomet včelín nebo jinou budovu,kde
provozuje přípravné práce, tak je rád, že mu zbude 5 tisíc čistého. A to si
myslím, že beru situaci velice optimisticky. Myslím že se dostane na příjem,
který se i tak nezdaňuje. I když nevím přesně, jestli je to 5 tis nebo 2
tis.

S láskou k přírodě se asi v ekonomice nevystačí. Kdyby to bylo tak
jednoduché, tak proč počty včelařů neustále klesají a stavy včelstev
jakbysmet. A myslím, že bude hůř, protože demografický průměr včelařů je
hodně nad padesát. Přece občas chodíte na schůze. Jestli to u vás v
organizaci takhle není, tak jste výjimka. Já osobně si myslím, že vázat
příspěvek na prodaný med je nesmysl, a že to není o obchodu s medem ale o
ekologii. A pokud vím, tak současný ministr zemědělství mluvil o podpoře
krajinotvorby a zachování krajinného rázu a ne o tom kdo podá víc medu.
A nejsem si jistý, že velkovčelaři plošné zavčelení krajiny vytrhnou. Ty
zajímá právě ten obchod a zisky a tak budou najíždět k hospodářským kulturám
a ne na louku kde jsou hmyzosnubné rostliny.

Já jim to nevyčítám. Je to normální, protože je to živí.
Nemyslím, že bude takový rozdíl mezi členy a nečleny. Minimálně vím o
jednom, který chová z tradice dvoje,troje včelstvo, ale z tamnějšího svazu
vystoupil, protože je důvěrník osel. A to je spíš o mnohde zchátralých
nefunkčních strukturách svazu, kde jsou od shora dolů stále titíž.
Ale jinak se všichni lidi v průměru chovají stejně a statisticky
předvídatelně. Ať člen nebo nečlen.
Já osobně jsem člen, ale občas mě udivuje jistý šovinismus a tendence ke
škatulkování a nevraživosti mezi členy a nečleny a malovčelaři a
velkovčelaři. Myslím, že to není zdravé a skončíme jak Přemyslovi potomci a
jejich tři pruty.

S pozdravem a přáním zdravých včeliček.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 04, 2003 8:36 AM
Subject: RE: dotacie 2003


:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

A o tom to je. Je to příspěvek za opylení, ne za produkci medu. To by mohl stát přímo dotovat výkup medu, jak tomu bylo dříve. U chovu krav je to naopak za to, že chovatel zásobuje stát důležitými potravinami.
Buďme rádi, že zatím dotace jsou (cena cukru se zvyšuje proti ceně medu) a šťouráním si je sami nezrušme, nebo také nezkazme.
Tonda.

>Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
>je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
>je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
>vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
>bolo kontrolovatelne dokladmi.

Já osobně si myslím, že včelař dodává produkt už jen tím, že má někde
včelstvo umístěné. Je fakt, že kráva taky na poli které spase obvykle něco
nechá ;)... pokud je pasená venku , ale asi tyhle dotace nelze srovnávat.
Já chápu trv. dotace jako státní refundaci za ekologický příspěvek včelaře a
včel. Za službu k udržení krajinného rázu.
Pochybuji, že bych od zahrádkářů v okolí včelnice vybral aspoň halíř za to,
že jim opiluji stromy. A vím, že si, aspoň tady v Brně, zahrádkáři stěžují
na snížení výnosů ovoce. Pokud vím, tak jsem v oblasti této zahrádkářské
kolonie z dřívějších tuším pěti včelařů sám. Vlastně by tam už nebyl žádný
protože mi zahradu pronajal končící včelař před dvěma lety. Takže kdo jiný
než stát by měl mít zájem o udržení této profese a stavů včelstev. Ikdyž by
měla bý vyšší zainteresovanost místních orgánů státní správy.
A jestliže se ohodnocuje ekonomický přínos jednoho včelstva na 40 tis. (což
jsem vyčetl buď ve Včelařství nebo v čas Včelár - tak nevím jestli české
nebo Slovenské koruny), tak si myslím, že by byl jen výraz státního cynismu,
kdyby stát na včelaření nějakou formou nepřispíval a nevrátil včelařům
jejich práci pro společnost, stát a životní prostředí.

Příjemné včelaření a zdravé včely.

Arnošt

:>malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
:>ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi
:>pre zaplaceni clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne
chovaný
:>priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

To nechápu. To snad u nás možný není. Včelař podepíše žádost s počtem
včelstev a dál je
to už mašinerie. Rozdíly mohou způsobovat členové a nečlenové ČSV. Nebo
blbnu?
---------------
Nekamenujte mě, ale nemohu si odpustit názor na ty naše dotace:
Když jsou ty dotace na Slovensku vázané na odevzdaný med vezmu z
celospolečenského hlediska, neboli všech daňových poplatníků, tak to
považuju za správné.

Včelař, který prodává med ze dvora, většinou neplatí daně. Úly si taky často
pořídí mimo daňovou soustavu. Proto pro státní daně má význam hlavně
podnikatel, kterého mohou orgány zkontrolovat.
Takže dávat státní peníze tomu, kdo je zas na daních odvádí, to má od státu
logiku.
Včelař podnikatel také pravděpodobně lépe a odborněji léčí, má lepší hygienu
atd, jinak by zkrachoval.

Podpora pro malovčelaře nemá pro zachování počtu včelstev téměř žádný
význam,
spíš naopak: "nebude-li podpora, přidám si včelstvo." A ta podpora dokonce
někoho může ponoukat, aby si včelstva vymýšlel. Když už včelaři kradou úly,
tak kde to jsme?
Kdo to kdy zkontroluje? Med si vymyslet nemůžete.

Já například nevčelařím proto, že tolik miluju přírodu a že bych chtěl aby
se zachovaly všechny rostlinné druhy, nebo aby měl soused víc jablek a
třešní, ale protože mě to baví, voní mi to, mám rád med a medovinu a chci
být trochu soběstačný. Poslední podporu asi věnuju na nákup nového úlu.

Omlouvám se, jestli jsem se někoho nešetrně dotknul. Ale nakonec od čeho je
diskuze?
Eman

> Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
> na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(
>
> a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii

Vykupci medu.

Jinak je tahle vyhláška přesnou ukázkou, že co člověk chce, toho se mu
taky dostane. Budu citovat z časopisu "Slovenský včelár", článek Jana
Hájka "Na zamyslenie" -

U nás je zaužívaný názor, že SVS živia svojimi príspevkami predovšetkým
malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi pre zaplaceni
clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne chovaný
priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
bolo kontrolovatelne dokladmi.

A na konci článku:

Pán minister prehlásil v odpovedi na moju poslednú správu v elektronicke
komunikácii s ním, že dá si predložit od svojich útvarov potrebné
materiály. Ak bude chcieť radikálne organizačne zabezpečit, aby sa
zvýšily hekrátové výnosy hospodárkých kultur, musí osi urobiť.


Tak to urobil.

P.S. Omlouvám se Slovákům za překlepy v mém přepisu článku ve
slovenštině.


S pozdravem

Lněnička
> z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
> podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
> preletom......
>
> Laco S.
>
>

> Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky
někteří
> "sezónní" včelaři začnou včelařit.
> Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998
4
> včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
> Bronek Gruna

Slyšel jsem o krádežích na moravě. V USA je také více loupeží než u
nás.
Z toho usuzuju, že morava (zvláště jižní) je bohatší země než čechy.
A nejsou ty větší úhyny na jižní moravě také kvůli rezistenci roztoče?
Zaslechl jsem, že 50% úhyn je v Evropě normální. Nechce se mi to
věřit.

Eman

P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky někteří "sezónní" včelaři začnou včelařit.
Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998 4 včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
Bronek Gruna

Na jižním Břeclavsku byly na podzim velké problémy s varoázou. Mě zbylo z 60 včelstev 15, prakticky jen nové oddělky. Podle dostupných informací odhaduju úhyny v přihraniční části Břeclavska a Znojemska na 30-50 %. Je to asi problém lužní krajiny s časným rozvojem a slunečnicovou snůškou.
Moje doměnka proč došlo k hromadným úhynům:
1. v r. 2001 bylo mnoho rojů, které hojně přezimovali na lipovém a slunečnicovém medu
2. jaro 2002 bylo příznivé pro časné plodování (u mě 1.4. mělo 50% včelstev vylíhlé trubce)
3. v srpnu 2002 byla vydatná snůška ze slunečnice (u mě 25 kg průměr)
Důsledkem byl silný infekční tlak a asi 2 generace plodu (hlavně trubčího) navíc.
V běžném roce mám v této lokalitě po první fumigaci spady asi 500-1000 roztočů. Jedna generace plodu znamená zhruba dvojnásobek roztočů, takže v r. 2002 došlo k překročení kritické hranice (snad 2-5 tis.) a úhynu ještě před fumigací. Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních rámků a kyselinu mravenčí.

Problémy s melecitózou mám taky, a to u asi 80 včelstev, která byla na lesní snůšce ve smrkovém lese ca 500 m n. m. Moje zkušenosti (včelařím v tachovácích s 2 nást. plodištěm):
1. skupina - přínos melecitózy asi 20 kg, v říjnu odebrán dolní nástavek, ze středu plodiště vyměněny 3 plásty a dokrmeno ca 5 kg cukru. Výsledek: 50 % úhyn.
2. skupina - začátkem srpna nakrmeno 20 kg cukru, asi 20.8 při zjištění melecitózy nasazen medník, přínos asi 20 kg, většina melecitózy odebrána s medníkem zač. října, nekrmeno. Výsledek: přezimovaly silné bez úhynu, je silně pokálené okolí včelnice.
3. skupina - přínos melecitózy 5-10 kg, v průběhu krmeno asi 10 kg cukru, dále bez zásahu. Výsledek: 10 % úhyn (slabší včelstva), asi třetina trochu pokálené plásty, jinak dobré.
Uvidíme dál.

Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Kontroloval jsem vcelky jen zvenku. Okolí je silne pokálené, nikdy jsem
nemel pokálené i strísky na úlech az letos a to taik, ze velmi. Do úlu se
chci podívat tento týden... Po vasich zkusenostech mám skoro strach...
Muj názor je, ze na vine je melicitózní med...
Co s tím? To je otázka...

jose



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

Díval jsem se zatím jen zběžně, ale dík, je to super!!

jose

> Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků
> jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
> Zdravím všechny
>



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

To se mi stalo taky ze mi vosk na plotne chytnul. Trochu jsem na nej
pozapomel a taky to vzkypelo a kdaz to striklo na zhave platy tak to zacalo
horet. Hasil jsem to hadrem a v rukavicich , takze se mi nic nestalo. Ta
voda tam asi moc nezmuze, spise mohou prasknout platy na plotne.
Chce to byt pouze opatrny a nenechat prekypet. Mozna pouzivat vetsi hrnky
nebo ne moc plne.
Martin
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 6:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

V šedesátých letech jsem na starém sporáku rozvářel vosk.Místnost byla velká asi 5*5m a sloužila jako kuchyň,obývák a ložnice dohromady.Byl to takový malý vesnický baráček.V 35l hrnci jsem měl asi 15kg vosku a chtěl jsem udělat jedno kolo.Hodně jsem topil a když jsem si v jednu chvíli odběhl na dvůr,vosk se začal vařit.Po mém příchodu,přetékal vosk tak 10cm vrstvou přes okraj na kamna a na podlahu a vše bylo v plamenech.Pláty na kamnech byly prohnuté a tak vosk zatékal do kamen.Rychle jsem pomocí připravené deky hrnec odstavil do předsíně.Pěna hned klesla a hrnec nehořel.Zato kamna byla rozžhavená do červena i s kouřovou trubkou do zdi.Trouba vypadala jako krematorium.Plameny se rozrážely o strop,který byl 2,5m vysoký.Pomocí uhelky lopaty jsem ihned začal oheň dasit pískem,který jsem měl před vchodem.Písek HASIL OHEŇ bezvadně.V místnosti se rychle vytvořil tmavý zelený dým,který klesal k podlaze.Po čtyřech jsem se doplazil k bočnímu oknu,které se mi podařilo otevřít.V místnosti byla absolutní tma,jen u podlahy byla asi 60cm mezera bez dýmu.Kouř pomalu vycházel na zápřaží a stoupal vzhůru.Zastavil ho však přesahující krov a tak kouř se začal pomalu valit na půdu pod střechu.Střecha byla z pálených tašek rospálená sluncem a zelený kouř začal pomalu stoupat zkrz tašky po celé ploše vzhůru.Já už jsem byl sice klidný ale tento pohled neunesli sousedé a tak zanedlouho jsem musel vše vyprávět požárníkům.O následném úklidu se nebudu zmiňovat.Dnes mám místnost zděnou,také asi 5*5m určenou výhradně pro včely,mám v ní také sporák na rozváření vosku,ale co je hlavní,velká lopata uhelka je stále připravena v koutě a hromada písku je uprostřed dvora stále.
Vážení přátelé,doporučuji při vaření vosku mít stále připraveny 2-3 belíky písku a lopatku na případné hašení.
Jde to velmi dobře,ale je nutné být připraveni.
Hořící vosk je věc strašná.

Hodně úspěchů !!