Archiv Včelařské konference

To teda vubec neni vylouceno. Spravne by vykupce mel od vcelare z ochr. pasma vyzadovat Potvrzeni o rozboru medu na pritomnost spor moru. Ale kdo zaruci, jaky med vcelar poslal na rozbor?
Vylouceno neni vubec nic. Jiste je jen to, ze mozne je cokoli.
_____________________________________________________________

Ano přesně tak.
Viz... zákon č. 166/1999 Sb. ( veterinární zákon ), hlava XIII, Nákazy Včel, díl 2, Mor včelího plodu, § 141 odst. 1,2 a 3

Za prodej zdravotne nezavadnych vyrobku (tuzemskych i dovezenych)
zodpovida ten, kdo jej prodava. Tedy maloobchodni prodejce zakaznikovi,
velkoobchod maloobchodnimu prodejci, velkoobchodu vyrobce.
-----------
Zatím jsem slyšel výklad, že obsah spor MVP v medu není lidem škodlivý a m§že se prodávat.
Karel

Jo může, ale jen pod kontrolou do pekáren - do perníku.

---------
>...výklad, že obsah spor MVP v medu není lidem škodlivý a m§že se prodávat

Jo může, ale jen pod kontrolou do pekáren - do perníku.

---------
>...výklad, že obsah spor MVP v medu není lidem škodlivý a m§že se prodávat

-----
to ano, když mluvíme o medu od včelaře s pozitivním nálezem.
Ale já jsem to psal o tom co je v obchodní síti. Viz původní článek a původní stanovisku Plusu. Spory MVP nejsou lidem škodlivé. A myslím, že ta diskrimance tuz.včelařů byla víckrát napadána. Já ho prodat nesmím bez neg. analýzy a dovoz a prodej v obch.síti není regulován - z hlediska MVP.
Karel

OSLAVY 100 LET ORGANIZOVANÉHO VČELAŘSTVÍ NA PŘELOUČSKU
-----
Vidíš o čem to je. Když to funguje, je jedno jak se to jmenuje. Hlavně když se lidi sejdou a domluví.
Karel

>..to ano, když mluvíme o medu od včelaře s pozitivním nálezem.

Pokud myslíš s pozitivním klinickým nálezem ve včelstvech, tak tem musí všechen med spálit.
Jinak všichni v ochr. pásmu musí mít neg. nález v medu, aby mohli prodávat.

>Já ho prodat nesmím bez neg. analýzy a dovoz a prodej v obch.síti není regulován

Nesmíš, ale můžeš to zkoušet. Když tě vymáknou, tak máš smůlu. Co myslíš tou regulací? SZPI dělá namátkové kontroly, všechno přeci kontrolovat nemůže. Rozbor medu na spory m.v.p. není žádná legrace na pár hodin.
Nepochytají ani všechny ty listeriozy, salmonely atp. Až to někoho skolí, tak pak začnou kontrolovat. Odpovídá za to výrobce.

J. Černý
>Pane, za kontrolu ochrany spotrebitele v oblasti potravinarskych vyrobku na celem uzemi republiky zodpovida Ceska potravinarska inspekce, neni-liz pravda?...


Vzhledem k pravidelne provadene veterinarni kontrole je vylouceno Vase tvrzeni, ze by to mohli byt nasi domaci vcelari, at malo nebo velko.
<

Řekl bych, že přírodní med je pouze veterinární záležitost. Něco jiného je med s invertem - umělý med nebo s příměsí např. mandlemi. Tam je to již výrobek a to je nejen po inspekcí, ale v případě toho invertu i pod cukrovarnickou výrobní kvótou ČR.

Nabývám dojmu, že ČSV je dobré jen k výplatě dotací a k organizování léčení - to mají zase zmáknuté dobře. JInak mi vlastně ČSV k ničemu není - jen k placení poplatků. Časopis je také naprosto o ničem. Myslím, že by pouze stačilo vyházet komunistické kostlivce z vedení a hned by to bylo lepší. Vedení není totiž schopno se ani po téměř dvaceti letech přizpůsobit nové době a novému hospodaření s financemi.
Články ve Včelařství o nízkých výkupních cenách medu a o nedostatku nových včelařů mě již nebaví číst - tolik k těm 5 minutám

Javor mléč kvete v druhé polovině dubna před rozkvětem ovocných stromů. Opravdu už to někdo umí na začátku května vytočit?
Jinak my jsme měli na lesním stanovišti ještě někdy před 30 lety téměř čistý javorový med z javoru klenu. Na začátku května byla na tom stanovišti snůška z takové desítky stromů třešně ptačí a pak tam byla kromě javorů do poloviny června jen nějaká snůška z luk. V okruhu 500 metrů bylo asi 10 - 15 nejméně stoletých javorů klenů a z těchto stromů větrem roznášenými semeny vyrostlo tak na 50, možná i 100 tehdy kvetoucích 20 let a více starých javorů klenů. Byla to tehdy pravidelná každoroční první snůška vytáčená na začátku června před malinami a obsahovala tak 80 - 90 % medu z javorů klenů. Pokud nebyla v okolí řepka, to pak byl med "zaneřáděný" odlišným řepkovým medem.

Kalendář nám ukazuje,že zítra je svátek Radima.
Tedy Radime,je zapotřebí Ti popřát k Tvému svátku všechno nejlepší,hodně zdraví a aby Ti ten Tvůj elán i nadále vydržel a aby se Ti i včely dařily.Jinak Ti přeji vše OK.

Jen tak pro zajímavost - kolikpak těch amerických velkovčelařů znáte ? :-))

Lipový med, dohoda jista, dohoda po tel. 608941057

Žádný právní předpis neurčuje, na jakém místě a v jaké vzdálenosti mají být umístěny včely ať již umístěné ve včelíně či na včelnici. Jediným právním předpisem, který Vás může do jisté míry omezit je Občanský zákoník (zákon č.40/1964 Sb., v platném znění), konkrétně v § 147 který užívá pojem:" .... obtěžování nad míru přiměřenou poměrům....."
Zda skutečně dochází k obtěžování souseda Vašimi včelami a zda se jedná skutečně o obtěžování nad přiměřenou míru rozhodne soud po podání žaloby Vašeho souseda. Soud bude vycházetpřdevším ze znaleckých posudků soudních znalců či ústavů pro obor včelařství. V dotazu se zmiňujete o nějakém "řešení stížnosti na okresní úrovni "... nechápu co to znamená. Pokud by skutečně někdo řešil nějakou stížnost tak dle právních předpisů to nemůže být nikdo jiný než Obecní úřad a to na návrh souseda dle § 5 Občanského zákoníku. Pokud by toto řešila vaše ZO či OV ČSV a ať by rozhodla jakkoliv, neřiďte se tím, protože toto pseudorozhodnutí nemá naprosto žádnou právní relevanci a jedná se doslova o kus popsaného papíru, který je zralý na vhození do tříděného odpadu. Pokud by Váš soused podal na Vás žalobu a jste členem ČSV skutečně si požádejte o bezpltnou právní pomoc právníka ČSV dle směrnice ČSV č. 3/2003/S, která je dostupná na webu ČSV www.vcelarstvi.cz

Petr Mikšovský:
>neni mezi posluchaci nahodou zemedelsky inzenyr ktery by nam rekl svoji prognozu co se bude u nas v budoucnu pestovat ??<
....

Nejsem inženýr, ale našel jsem dnes jednu zajímavou, vlastně více zajímavých iformací okolo tohoto tématu.

Dnes informoval server novinky.cz o tom, že se zvedají ceny obilnin. Takže jak známo, oseváři zareagují.

http://www.novinky.cz/ekonomika/rekordni-ceny-psenice-zdrazi-chleb--maso-i-pivo_121405_a08l7.html

Další je, že se otvírá nový provoz na zpracování řepky.

Nový provoz v Setuze zahajuje
Alterová Libuše (24.8.2007)
V úterý dne 28. srpna chce Setuza slavnostně zahájit výrobu v novém provozu v Ústí nad Labem na produkci metylesteru řepky olejné (MEŘO). Ten se má od září povinně přidávat jako biosložka do motorové nafty. O zahájení práce v novém provozu informovala tisková mluvčí Setuzy Marie Logrová. Jak uvedla, slavnostního zahájení by se měl zúžastnit premiér Mirek Topolánek a ministři Petr Gandalovič a Aleš Řebíček.

A tu poslední a nejlepší jsem umístil na svůj web. Je to opravdu k zamyšlení.

http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&id=834%3Asklizena-repka-ma-mene-oleje&Itemid=1&option=com_content

Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky
(nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně
nepravděpodobné.

Gustimilián Pazderka napsal(a):
> A tu poslední a nejlepší jsem umístil na svůj web. Je to opravdu k
> zamyšlení.
>
> http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&id=834%3Asklizena-repka-ma-mene-
> oleje&Itemid=1&option=com_content

Záleží velice na dohodě a na konkrétním uspořádání toho místa. Předpisy
nejsou. Opatření k zmenšení obtěžování mně napadají trojí. Za prvé před
česny včelína udělat 1,5 - 2 metry vysokou překážku, která zvedne let včel
nad sousedovým pozemkem na dva metry a výše. Na krátkou dobu to může být
nějaká hustá síť, na dlouho živý plot z nějakých neopadavých keřů. Pokud
jsou česna, pak jsou třeba dva metry a pak je cesta nebo sousedův pozemek,
je třeba zvážit přesunutí včelína na 10, ideálně 15 metrů od plotu. Za
druhé pravidelně kupovat matky šlechtěné na mírnost, divoká včelstva rušit a
mírné rozchovávat. Za třetí udělat na zahradě pro včely napajedlo, aby
neměly proč létat k sousedovi třeba na bazén nebo do květináčů, větší mělké
jezírko s mokřinou na osluněném místě, kde slunce tu vodu ohřeje.
Taky záleží na počtu včelstev, jestli ty včelstva jsou brány jako koníček
nebo přivýdělek. Velký včelín nacpaný 20 včelstvy, i slabými v zadovácích je
v nějakém sporu něco jiného než včelín se 4 včelstvy, i silnými v nastavcích
a s každoročně chovanými oddělky pro výměnu matek.
Když budete mít tak 4 klidná včelstva 15 metrů hluboko v zahradě chráněná
tou překážkou, takže včely budou zdaleka létat nad a včelín nebude od
sousedky ani prakticky vidět, takže ji nebude dráždit, sousedka prakticky
ani nepozná, že máte včely. Můžete se s ní dohodnout, že všechno nebo něco z
toho provedete a ona stáhne stížnost a podpořit to každý rok nějakou
sklenicí medu nebo když se nedohodnete, argumentovat v řizení těmi
provedenými opatřeními. Myslím, že pokud budete toto všechno mít splněno,
stížnost bude s největší pravděpodobností zamítnuta.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vladislava Slepičková" <V.Slepickova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 23, 2007 8:35 PM
Subject: Umístění včelínu na vlastním pozemku


> Mám problém a potřebovala bych poradit. Již 15let máme včelín umístěný na
> svém pozemku u obecní cesty(konec slepé ulice)v nejsevernější části a je
> orientován na jih.Na druhé straně ulice je dům a jeho majitelka si stěžuje
> na obtěžování včelami. Je pravda, že době, kdy vybíráme med se včely
trochu
> zlobí, ale jinak myslím , že stížnosti jsou neopodstatněné. V součastnosti
> opět bude řešena stížnost na okresní úrovni a tak bych chtěla vědět, zda
> existují nějaké předpisy o umístění včelínu, konkrétně vzdálenosti. Děkuji
> za odpověď. Vladislava Slepičková

Já myslím, že to je do určité míry pokus prorazit s dalším květovým medem.
Maliny, které dříve rostly na pasekách mezi mladými smrčky a extenzívně
sekané louky, kde byla snůška z květů u nás ubývají, zatímco javory kleny
asi někde zůstávají. A z javorů klenů je medu podobně jako z řepky, takže v
žádném případě nemusí být souvislé porosty, stačí v doletu nějaká stovka
vzrostlých stromů a med to je kvalitnější než z řepky. Je docela možné, že
jinde je javorový med schovaný do lučních nebo malinových medů, protože tam
je více kvetoucích luk a třeba schválně ponechávané malinové porosty. Nebo,
kde pěstují řepku, je možná schovaný v řepkovém medu, což je škoda, protože
javorový med je lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 24, 2007 9:41 AM
Subject: javorovy med


> Už jsem to tu psal, množí se u nás nabídka javorového medu. Leckde ho
> nabízí obyčejný trhovec. Vypadá to, že jsou u nás obrovské souvislé
> javorové porosty.
>
> Když si dám googlem vyhledat jaká je nabídka javorového medu v sousedním
> Německu a Rakousku (Ahornhonig), nevypadne skoro nic. Led, že čistý
> javorový med je velká vzácnost, protože s javorem kvetou v tu dobu jiné
> rostliny a vyžaduje to tudíž vysokou polohu, aby nic jiného nekvetlo.
>
> Takže ten český javorový med musí být nejspíš velká rarita. Nebo je to
tak,
> že u nás každý včelař vydává za javorový všechno, co má poblíž nějaké
> javory a voní trochu po javoru? Druhovost medu nikdo nekontroluje a ani to
> asi dobře kontrolovat nejde. Takže kdo chce prodávat kvalitní český med,
> tak prodává.

No, příslušný zákon nebo směrnice hovoří jasně. je povoleno pálit jen v
pálenicích a kvas jenom z ovoce. Med nebo medovina nebo cukr ovoce není.
Jiná věc je, že se to v praxi normálně nesleduje. Pálení jen pro vlastní
potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi
nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s
"prestižnějšími" případy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 23, 2007 10:13 PM
Subject: Re: krmen?


> Začínám mít podezření, že někteří účastníci konference mají paranoidní
> sklony, jak dokazují jejich příspěvky. Jestli jsem napsal o tom, že způsob
> krmení nemá žádný vliv na výnosy, tak proč do toho montovat hned cukráře,
> vždyť o nich to vůbec není.Jestli někdo potřebuje lahev dobrého pití a
chce
> ji koupit, tak proč do toho montovat STB, Velké bratry a podobné nesmysly.
> Veřejně se přiznávám, že pálím a na podobné strašáky s.... . S vynášemním
> suchého cukru je to také dost nesmysl. Je li cukr trochu navlhčen a je nad
> včelami v nějaké misce s vyššími okraji včely nic nevynosí,ale pomalu
> spotřebovávají. Tímto způsobem jsem již zkrmil tuny cukru, před česny mám
> lino a světe div se ani jeden krystalek. Prostě když něco dělám špatně,
tak
> proč to jako moudro prezentovat v Konferenci. Zdraví R. Stonjek

J.Čáp:
>Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky (nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně nepravděpodobné.<
....

Mohu tě bobídnout k vyššímu studiu této problematiky? Význam a vztah opylení a olejnatosti je podle všech odborných stanovisk prokazatelný. Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)

Pálení jen pro vlastní
potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi
nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s
"prestižnějšími" případy.
...........................

Doporučuji držet se tématu včelařství, Vaše vědomosti v tomto oboru jsou bez nadsázky obrovské. S chutí čtu Vaše příspěvky a dovídám se nové informace.

Ne už tak v oblasti právní problematiky . . .

Nic ve zlém, ale držme se každý "svého kopyta".

Leoš

Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)

... Také mi letos zaseli semenáři konopí, které je velmi pylodárné. Nepozoruji žádný přínos sladiny, ale pouze pyly (jsou varianty v odstínech - to jsem zpozorval přímo na včelách v kultuře) a nosí takou mazlaninu, kterou včely potahují v úlu horn loučky rámků místo propolisu.

Ta mazlanina má tmavou až černou barvu a je bez chuti a zápachu. Kultura má odhadem asi 60 ha a zasahují do ní snůškově tři moje stanoviště.

Zdravím přátele včel.
Němci používají 2-3% roztok kyseliny šťavelové na léčení včel na varroázu formou postřiku, jež se dá účelně využít při vytváření smetenců. Ošetření se provede důkladným porosením včel roztokem kyseliny. Účinnost ošetření je 90-100%.
Nevíte někdo, jest-li se dá kyselina šťavelová nahradit kyselinou mravenčí o příslušné koncentraci na postřik???
Děkuji za odpověď.

S pozdravem... M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Leoš:
>Nic ve zlém, ale držme se každý "svého kopyta".<

....

No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Předem díky za info.

Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné.

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( nejlépe řídkého medového roztoku ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Včely dávku do 2-3 týdnů vyberou.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.
Nicméně tento způsob je časově a materiálně minimálně náročný a nejde o žádnou ,,prasečinu,,!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů? Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace. Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás omlouvá.


.......
Racionalizaci zdar:
>Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <

Dokonce je prokázán i vyšší výnos z hektaru když úly stojí přímo u lánu než když k nim včely mají 1 km. Ale o tom naši zemědělci ještě asi neslyšeli



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Letoni rok bude super
> Datum: 25.8.2007 10:00:57
> ----------------------------------------
> J.Čáp:
> >Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky
> (nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně
> nepravděpodobné.<
> ...
>
> Mohu tě bobídnout k vyššímu studiu této problematiky? Význam a vztah
> opylení a olejnatosti je podle všech odborných stanovisk prokazatelný.
> Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)
>
>
>

Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 4:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů?
> Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace.
> Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás
> omlouvá.
>
>
> ......
> Racionalizaci zdar:
>>Všem pochybovačům:
> Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a
> kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických
> velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <
>

PF:
>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?<
...

Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení" bylo za pomoci včel uklizeno.

Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po pokropení rychlejší.

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.

Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu, byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.

Mor donesly jiné aspekty.

No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
nepřenášely včely "na sosáku"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
Subject: Re: krmen?


> PF:
>>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> cukru"?<
> ..
>
> Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> bylo za pomoci včel uklizeno.
>
> Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> pokropení rychlejší.
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
>
> Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
>
> Mor donesly jiné aspekty.
>

Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu - přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob, které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost do takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel a je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
........

PF:
>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu nepřenášely včely "na sosáku"? <

No, ona včela, když má letět dálku na nějaké "cukrové napajedlo", myslím si
určitě trochu natankuje na cestu z úlových zásob? A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se
svou kontaminovanou náloží utopí?

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:43 PM
Subject: Re: krmen?


> Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu -
> přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální
> sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu
> a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob,
> které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost
> do
> takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel
> a
> je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
> .......
>
> PF:
>>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude
> v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se
> včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"? <
>

Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?

V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého odhadu asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až 200 kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)

I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji, že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.

PF:
>A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se svou kontaminovanou náloží utopí?<

ono je to jinak ty včely si mohou odnést spory moru v tom medu . na sosáku by to tak nevadilo to by bylo podprahové množství spor horší je ten med kde již mor propukl a včelař to ještě nezjistil

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 25.8.2007 20:30:27
> ----------------------------------------
> No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
> rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
> kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
> kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
> myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
> rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"?
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> > PF:
> >>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> > cukru"?<
> > ..
> >
> > Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> > skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> > činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> > bylo za pomoci včel uklizeno.
> >
> > Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> > haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> > pokropení rychlejší.
> >
> > Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> > není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> > cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> > teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> > toto nevíte.
> >
> > Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> > byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
> >
> > Mor donesly jiné aspekty.
> >
>
>
>
>

Já bych se se včelami u cukrovaru docela bál, hlavně dříve. Nikdy bych neměl
jistotu, že tam nějaký lajdák nenechal na nějakém topidle nebo parním
potrubí přepálit cukr na karamel a ten karamel potom nechal vlhký někde
volně přístupný včelám a tím je otrávil.
Co se týká "vylízávání" plástů nebo sklenic od medu před úly, problém není
ve vlastním plástu nebo sklenici. Problém je v tom, že včely z okolí se na
takové místo houfně zalétají a když už jsou ten plást nebo sklenice
vyčištěné, ty včely se vrhnou na úly. Je prokázáno, že i když není na
stanovišti viditelná loupež, včely si na stanovišti vyměńují zásoby tichou
loupeží. Takže ty houfy zalétaných cizích včel se vrhnou na úly na
stanovišti a některé z nich se stoprocentně dostanou dovnitř úlů a odnesou
si zpátky zárodky chorob, pokud v těch úlech nějaké jsou, případně dodají
svoje.

R. Polášek

Dobrá, to zjevně souvisí s množstvím spor, které jsou potřebné k propuknutí
choroby. Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke
špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za
dostatečné. Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
myslím, že stojí za to se jí vyhnout.

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:08 PM
Subject: Re: krmen?


> Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na
> povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho
> plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?
>
> V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého
> odhadu
> asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až
> 200
> kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)
>
> I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji,
> že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.
>
> PF:
>>A nemohlo by se jí stát,
> že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i
> se svou kontaminovanou náloží utopí?<
>

Ano.
Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu přeci naši odborníci v Dole.

A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím sudem.





PF:
>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<

Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá před čím. ...

Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.

Co bude mít včelař jako první v úlu?


R.Polášek:
>Nikdy bych neměl
jistotu, že tam nějaký lajdák nenechal na nějakém topidle nebo parním
potrubí přepálit cukr na karamel a ten karamel potom nechal vlhký někde
volně přístupný včelám a tím je otrávil.<

Hm, s tím nakonec musím - nerad - souhlasit.

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Ano.
> Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v
> minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu
> přeci naši odborníci v Dole.
>
> A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle
> mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím
> sudem.
>
>
>
>
>
> PF:
>>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
> pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
> myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<
>

Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá před čím. ...

Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.

Co bude mít včelař jako první v úlu?
------
Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech.
Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že by to někdo nějak kvantifikoval.
Karel

Tiše předpokládám, že všechno, co bude alespoň trochu med, bude
atraktivnější než cukr. Ale vábit včely lze i na vyvařovaný vosk. A co by
zvítězilo v soutěži karamel/med, zkoušet s největší pravděpodobností nebudu,
ale tipuju si na med.

pf
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 10:57 PM
Subject: Re: krmen?


> Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá
> před čím. ...
>
> Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a
> třetí ztuhlý a špinavý karamel.
>
> Co bude mít včelař jako první v úlu?
> ------
> Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad
> člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí
> karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech.
> Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že
> by to někdo nějak kvantifikoval.
> Karel
>

GUPA:
No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Předem díky za info.
...........

Potřebuji upřesnit otázku.

Leoš

Gusto, myslíš zákon o lihu?

http://www.lekarnici.com/download/povinne-info/B19.HTM

GUPA:
>jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Z wikipedie:Buenos Aires se nachází na východě země na pobřeží Atlantského oceánu, je to nejdůležitější argentinský přístav, při společném ústí řek Uruguay a Paraná. Samotné město leží na 34. stupni jižní zeměpisné šířky, zhruba na stejné úrovni jako Sydney nebo Kapské město, v nadmořské výšce asi 25 m. Převládá zde mírně vlhké subtropické podnebí. Léta jsou obvykle velmi horká, průměrná teplota se v období od prosince do března pohybuje něco pod 25°C. Zimy jsou vlhké, teplota neklesá nikterak nízko, v období od června do srpna můžou teploty klesat pod 10°C. Roční úhrn srážek činí 1 005 mm. Převládajícím typem krajiny v okolí města je pampa. Ano Argentina je skutečně velká země!!

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká je spora:
Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní nasála dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli své lenosti a blbosti pokoušet?

Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo spálit jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to snad za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.

----------------
Petr Forejtek:
>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.

Trh s medem je deregulovaný , ale trh s cukrem asi dlouho nebude žádný.Viz aféry s dotacemi za uzavření cukrovarů a prodej "národních" kvot na cukr.

Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.

Co bude mít včelař jako první v úlu?

Snad důležitější je z čeho se včely dožijí jara a v jakém stavu.To mám ověřeno.
B.V.

Podlo toho, co jsem se dozvěděl, jsou akce cen na cukr pro markety vysoce
prodělečné (co se cukru týče) a zároveň potenciálně vysoce výdělečné
(natahání zákazníka do krámu). Například MAKRO tyhle věci nedělá, a proto
jsem neslyšel, že by měli někdy cukr za lepší cenu než 18 bez dph. KAUFLAND
a markety které střílí do jiných zákazníků naopak počítá s tím, že tam
půjdete koupit dva pytlíky cukru pod cenou a koupíte zároveň prase draho, a
snaží se to vynutit uvedením maximálního množství na položky nákup. My, co
jsme měli štěstí a koupili cukr za 13,90 si můžeme být jisti, že našim
včelám na krmení přispěli kapitalisti nejmíň 4,50 kč na kilogram cukru. To
je od nich pěkné, ne?

pf

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:26 AM
Subject: Re: Cukr 13.90 Kč


> Trh s medem je deregulovaný , ale trh s cukrem asi dlouho nebude žádný.Viz
> aféry s dotacemi za uzavření cukrovarů a prodej "národních" kvot na cukr.
>

Já jsem zase četl, jak u nás kdysi hořel cukrovar a jak potom včely nalétaly
na připálený cukr s vodou a přiotrávily se.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 10:57 PM
Subject: Re: krmen?


> Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá
> před čím. ...
>
> Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a
> třetí ztuhlý a špinavý karamel.
>
> Co bude mít včelař jako první v úlu?
> ------
> Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad
> člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí
> karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech.
> Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že
> by to někdo nějak kvantifikoval.
> Karel

Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že by to někdo nějak kvantifikoval.
Karel

Ja mám určité skúsenosti s hydroxymetylfurfulalom HMF pri chove včiel. Trnavský cukrovar ponúkal svoj prokdukt - invertovaný roztok na zimné doplnenie zásob, v 10kg plechovkách s perforovanými viečkami. Po tejto stránke to bolo vynikajúce, horšie až zle to bolo s jeho obsahom
Práve nadlimitný obsah HMF bol tragédiou pre niektorých včelárov, ich včely sa jari nedožili, aj moje.
Súdnou cestou sme nejakú náhradu vysúdili.
Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
Písať o karamele len tak z ľuftu o jeho škodlivosti, je nedomyslené, bol by potrebný odborný výklad. Myslím si, že karamel nemá mať prečo nadbytok HMF, veď táto látka vzniká po dlhé roky aj v odloženom mede bez tepelného spracovania.

Myslím si, že je nadsadená aj otázka náletu včiel do cukrovarov. Niekoľkokrát som pred desiatkami rokov chodil do veľkého cukrovaru na nákup zlacneného cukru (cukor získaný pri čistení zásobníkov), ktorý sa pri balení a expedícii natrúsil po betónovej dlážke. Do tohoto veľkého priestoru bol prístup včiel úplne voľný, ale prostredia bolo suché. Ani raz nevidel ani jedinú včelu, ktorá by sa bavila na hromadách rozsypaného cukru a v okolí cukrovaru bolo niekoľko kočovných stanovíšť, med získavali len kočovkou do porastov agáta a slnečnice a nik ich nenazval cukrármi
Anton.

Ano. Zvyšovat pravděpodobnost přenosu zrovna moru je vysoce zavrženíhodné.
Proč jsem ale nakonec souhlasil s Gustimiliánem v tom, že venkovní krmení
(cukrem) je z hlediska pravděpodobnosti menší zdroj než krmítko v napadeném
úle? Neboť jsem viděl rovnítko mezi medem a cukrem coby nosičem a tedy i
mezi "sudem s cukrem" a úlem. Ale ono tam to rovnítko není. Hlavně proto tam
není, že v sudu jsou předpokládané pouze donesené spory, jejichž počet už se
jinak nezvýší, kdežto v kontaminovaném úlu je plod.

pf
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:24 AM
Subject: Re: krmen? - MOR


> Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká
> je spora:
> Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako
> větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak
> málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk
> přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní
> nasála
> dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli
> své lenosti a blbosti pokoušet?
>
> Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně
> nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo
> spálit
> jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to
> snad
> za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.
>
> ----------------
> Petr Forejtek:
>>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné
> pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.
>

Koncesovaná živnost Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin
a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních
vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
Je to můj záznam z 2.2. 2007.

Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
možná by se dala zahrnout pod pivo. Pokud ne, je to další téma pro vedení
svazu ČSV, nějak zlegalizovat v rozumném množství bez nějakého složitého
papírování domácí výrobu medoviny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 11:18 PM
Subject: Re: krmen?


> GUPA:
> No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě
> medovce, výroby, prodeje atp?
>
> Předem díky za info.
> ..........
>
> Potřebuji upřesnit otázku.
>
> Leoš

Karamel a HMF budou dvě rozdílné látky. HMF v karamelu určitě bude, ale
podstatou karamelu bude něco jiného. Pro teplokrevné živočichy karamel
jedovatý nijak zvlášť není, dříve se karamel používal přece k obarvování
některých potravin, třeba octu. Co se týká náletu včel do cukrovaru, zase na
druhé straně podle starého článku ve Včelařství je přímo v předpisech pro
cukrovary případně hygienických předpisech přikázáno zabránit vstupu hmyzu
na místa, kde by se mohl dostat k cukru. Na sladkou šťávu totiž mohou
přiletět nejen včely, ale i vosy, mouchy, brouci. Takže pokud byl nějaký
hromadný nálet včel na cukr v cukrovaru, někdo porušil předpisy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 8:56 AM
Subject: Re: krmen?


> Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že
> by to někdo nějak kvantifikoval.
> Karel
>
> Ja mám určité skúsenosti s hydroxymetylfurfulalom HMF pri chove včiel.
> Trnavský cukrovar ponúkal svoj prokdukt - invertovaný roztok na zimné
> doplnenie zásob, v 10kg plechovkách s perforovanými viečkami. Po tejto
> stránke to bolo vynikajúce, horšie až zle to bolo s jeho obsahom
> Práve nadlimitný obsah HMF bol tragédiou pre niektorých včelárov, ich
včely
> sa jari nedožili, aj moje.
> Súdnou cestou sme nejakú náhradu vysúdili.
> Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre
včely
> hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
> Písať o karamele len tak z ľuftu o jeho škodlivosti, je nedomyslené, bol
by
> potrebný odborný výklad. Myslím si, že karamel nemá mať prečo nadbytok
HMF,
> veď táto látka vzniká po dlhé roky aj v odloženom mede bez tepelného
> spracovania.
>
> Myslím si, že je nadsadená aj otázka náletu včiel do cukrovarov.
> Niekoľkokrát som pred desiatkami rokov chodil do veľkého cukrovaru na
nákup
> zlacneného cukru (cukor získaný pri čistení zásobníkov), ktorý sa pri
> balení a expedícii natrúsil po betónovej dlážke. Do tohoto veľkého
> priestoru bol prístup včiel úplne voľný, ale prostredia bolo suché. Ani
raz
> nevidel ani jedinú včelu, ktorá by sa bavila na hromadách rozsypaného
cukru
> a v okolí cukrovaru bolo niekoľko kočovných stanovíšť, med získavali len
> kočovkou do porastov agáta a slnečnice a nik ich nenazval cukrármi
> Anton.

Jistě, ale až "všichni" zaplatíme za tyto deformace pokutu do rozpočtu unie, bude i cukr za 19.90 v akci.

Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
______________________________________________________________
Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami.
__________________________________________________________
Larva ve stáří 10 hodin podlehne nákaze, jest-li že je nakažena 10 a více sporami.
V případě larvy starší 4 dnů je to více jak 1 milion spor.

M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658) (24668)

Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
______________________________________________________________
Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
...
Ale pro včelu je jedovatý!!!

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.
____________________________________________________________
To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na odpadu z cukrovaru.

Musím se opakovat:
Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!!
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež, jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení kontraproduktivní.
Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy. Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,, včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat. Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto způsobem je velmi náročné na energii ).

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda je řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně vlastní med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
...
Ale pro včelu je jedovatý!!!

Prvý krát počujem, že HMF je jed-je jedovatý. My včelári si zvykneme niektoré pojmy meniť. Po prvé HMF človeku vôbec nevadí, aspoň som o tom nikde nepočul ani nečítal. Po druhé HMF je škodlivý pre včely. Je dokázané, že včely křmené roztokom s vyšším obsahom HMF skrátili životnosť mladuškám. Starým včelám už nemajú čo skracovať. Aj zo tohto dôvodu môžu včely zoslabnúť pripadne až uhynúť, čo včelári veľa krát pripisujú klieštikovi. A po tretie kuchynská soľ je vo vysokej koncentrácii jed. Tu toto slovo môžem použiť, lebo včely doslova zabíja. Preto pozor kto dáva soľ do vody pre včely. Soľ je pre včely nebezpečnejšia než HMF. Pri požití veľkého množstva HMF sa včely ešte môžu omladiť, ale pri vysokej koncentrácii soli, včely hynú okamžite - do 24 hodín.

Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
...

Je to opravdu tak?

Nikdo tak nekrmí. Ano, někdo tu, možná ze srandy (a teď se za břicho popadá
co to vyvolalo), hodil slovem, že v argentině nebo kde tohle a tamto a jinej
zas, že v americe zase tohle a tamto. No ale tady to nikdo nedělá. Tady
většina krmí prosakovacími lahvemi, jiní stropními krmítky. Je tu jeden, co
říká, že je povaleč, a ten dává do včelstva karton mokrých kilovek. Ano,
každý krmí jinak. Někdo zkrmuje loňský zásoby, jinej je včelám ani nebere.
Debata, kterou jsme tu vedli, byla čistě akademická a týkala se pouze výše
mizerné pravděpodobnosti, ale nebyl to návod jak krmit. Víte, pokud je někdo
tak líný, že včely nenakrmí, tak je ani neléčí, ale taky se o včely nijak
nestará, nezajímá a tím pádem ani nechodí na tuhle diskuzi. Takže pláčete
nad zlým hrobem.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 10:10 AM
Subject: Re: krmen?


> Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
> ____________________________________________________________
> To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na
> odpadu
> z cukrovaru.
>
> Musím se opakovat:
> Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní
> a kontraproduktivní!!!
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
> Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež,
> jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení
> kontraproduktivní.
> Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy.
> Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak
> můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,,
> včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat.
> Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou
> bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je
> nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto
> způsobem
> je velmi náročné na energii ).
>
> Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá
> včelstva
> nakrmit normálním způsobem:
> Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona
> velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
> Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
> Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr
> +/-
> 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají
> např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého
> kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda
> je
> řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně
> vlastní
> med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor
> nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat
> vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
> Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v
> domnění,
> že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením
> fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré
> cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice
> zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší
> energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o
> 10-20% menší.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>

Medovina je svojí povahou , množstvím alkoholu a výrobním procesem víno jen surovina je jiná A v receptech na její výrobu se doporučují i shodné kvasinky Nejvíce druh MALAGA

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 26.8.2007 09:15:30
> ----------------------------------------
> Koncesovaná živnost Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin
> a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních
> vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
> zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
> živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
> a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
> předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
> Je to můj záznam z 2.2. 2007.
>
> Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
> vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
> podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
> možná by se dala zahrnout pod pivo. Pokud ne, je to další téma pro vedení
> svazu ČSV, nějak zlegalizovat v rozumném množství bez nějakého složitého
> papírování domácí výrobu medoviny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 25, 2007 11:18 PM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> > GUPA:
> > No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě
> > medovce, výroby, prodeje atp?
> >
> > Předem díky za info.
> > ..........
> >
> > Potřebuji upřesnit otázku.
> >
> > Leoš
>
>
>
>

>No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?<

...
A co medovec, destilát z medoviny?
....
R.Polášek:

>Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
možná by se dala zahrnout pod pivo.<

Přiznám se bez mučení, že jsem nevěděl, co znamená "MEDOVEC". Děkuji za doplňující informaci.

Pokud jsem pochopil správně, jedná se nápoj vzniklý destilací medoviny ( případně medového ovocného vína) - znal jsem ho pod jiným názvem - bohužel jsem ho nikdy neochutnal, ale z řeči zasvěcených vyplynulo, že se jedná o vynikající nápoj.

Teď cituji literaturu - na výrobu 1l 60% destilátu je zapotřebí 1,4kg medu.

Nikde jsem bohužel nenarazil na možnost si medovec zakoupit a osobně ochutnat.

Teď zpět k otázce - opět bez mučení přiznám, že se budu muset poradit s kolegou ohledně právní problematiky výroby a případně následně prodeje medovce.
Rozhodně tím, že se na rozdíl od medoviny, jedná o destilát s vyším obsahem alkoholu, nevidím to jako jednoduchou záležitost.

Leoš

Dokud tě soused po opici nenapráší, tak v tom nevidím problém. Jinak schválená výroba, předem ohlášení, předpokládaný objem, plomby na všechna místa možného odběru, pravidelné kontroly z finančního-celního úřadu, řádně vedená evidence atd. Prostě lihové hospodářství a určitě jsem spoustu věcí opoměl. :-)

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660) (24670) (24681)
Dokud tě soused po opici nenapráší, tak v tom nevidím problém. Jinak schválená výroba, předem ohlášení, předpokládaný objem, plomby na všechna místa možného odběru, pravidelné kontroly z finančního-celního úřadu, řádně vedená evidence atd. Prostě lihové hospodářství a určitě jsem spoustu věcí opoměl. :-)

-------------------------------------------------------
Tyhle ty medovce či jak se tomu říká jinak podle oblastí,slivovice,kalvados a jiné pochutiny,které lidem
zpestřují život a jsou prováděny v malém množství aby
to stát nebolelo a činí to jen pro svoji potřebu a neprodávají to za výdělkem tu byly odjakživa a taky tak budou i v budoucnu.Netřeba se o to starat...

Včera sem četl, že v příhraniční poště se z balíku prokousali cvrčci určení do Polska a byla jich přes noc plná pošta. Stálo tam, že nejsou-li předmětem zásilky obratlovci, je možné zasílat českou poštou i živá zvířata. Tato poštovní podmínka mi činí trochu rozpaky. Ono posílat třeba hady není žádná legrace.
Má někdo zkušenost s posíláním oddělků poštou? Matky se posílají běžně.

A já jsem zase někde četl, že kuchyňská sůl je také toxická. PRO VČELY
ovšem... :-)
S pozdravem a úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "emilkamilka" <neníto/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 11:06 AM


Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
..

Je to opravdu tak?

A oni hadi nejsou obratlovci ?
Petr
----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:11 PM
Subject: zasilani vcel postou


Včera sem četl, že v příhraniční poště se z balíku prokousali cvrčci určení
do Polska a byla jich přes noc plná pošta. Stálo tam, že nejsou-li
předmětem zásilky obratlovci, je možné zasílat českou poštou i živá
zvířata. Tato poštovní podmínka mi činí trochu rozpaky. Ono posílat třeba
hady není žádná legrace.
Má někdo zkušenost s posíláním oddělků poštou? Matky se posílají běžně.

Matky se posílají poštou běžně a nejde o jednu včelu :) Když to dobře
zabalíte a pošlete to jako obchodní balík křehké neklopit a aby se to
neudusilo, tak asi není žádný problém. Na balíčkách s matkami, které
dostávám poštou, bývá navíc napsáno "pozor, obsahuje živé včely", ale
netuším kdo to tam píše, jestli dodavatel nebo pošťáci na upozornění.
Pošťačka co je nosí se ani moc nedivila že nese včely, jenom vzpomínala, že
kdysi s tím bývalo prý daleko víc obstrukcí, prý velký balík a nesmělo se to
skladovat přes noc a kdesi cosi. Na webu www.cpost.cz ale o včelách nepíšou
nic.

pf

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:11 PM
Subject: zasilani vcel postou


> Včera sem četl, že v příhraniční poště se z balíku prokousali cvrčci
> určení
> do Polska a byla jich přes noc plná pošta. Stálo tam, že nejsou-li
> předmětem zásilky obratlovci, je možné zasílat českou poštou i živá
> zvířata. Tato poštovní podmínka mi činí trochu rozpaky. Ono posílat třeba
> hady není žádná legrace.
> Má někdo zkušenost s posíláním oddělků poštou? Matky se posílají běžně.
>

Tak na to se zeptam při školeni, ale jde podle mne spiš o přisun vzduchu aby
se neudusily, ono nesmíš zapomenout že oddelek ma o hodne vetší spotřebu
vzduchu neš matka a par včel a pak poštaci se stim mazlit nemusej. A pak je
tu veterinarní zabezpečení. U matky doprovodne včely zlikviduješ, ale na
cely oddelek by si musel mít povolení od veterinařů a myslím, že takovéto
papírování by tě stalo vic, než je koupit pobliž.
----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:11 PM
Subject: zasilani vcel postou


> Včera sem četl, že v příhraniční poště se z balíku prokousali cvrčci
> určení
> do Polska a byla jich přes noc plná pošta. Stálo tam, že nejsou-li
> předmětem zásilky obratlovci, je možné zasílat českou poštou i živá
> zvířata. Tato poštovní podmínka mi činí trochu rozpaky. Ono posílat třeba
> hady není žádná legrace.
> Má někdo zkušenost s posíláním oddělků poštou? Matky se posílají běžně.
>
>
>
>

to se mi nezdá že by prodávali zboží pod nákupní cenou, né že by si to
nemohli dovolit ale konkurence by se do nich pěkně obula za dotované
ceny a žaloby by se jen sypaly........ pokud se normálně prodává
kilo cukru za 22,- a chce-li obchodník-kapitalista 40% zisk vám jinak
vaše zboží nenaskladní, tak by mohla být nákupní cena kila cukru 60% z
těch 22,- tj. 13,20,-


*** ježek ***


Petr Forejtek napsal(a):
> Podlo toho, co jsem se dozvěděl, jsou akce cen na cukr pro markety
> vysoce prodělečné (co se cukru týče) a zároveň potenciálně vysoce
> výdělečné (natahání zákazníka do krámu). Například MAKRO tyhle věci
> nedělá, a proto jsem neslyšel, že by měli někdy cukr za lepší cenu než
> 18 bez dph. KAUFLAND a markety které střílí do jiných zákazníků naopak
> počítá s tím, že tam půjdete koupit dva pytlíky cukru pod cenou a
> koupíte zároveň prase draho, a snaží se to vynutit uvedením
> maximálního množství na položky nákup. My, co jsme měli štěstí a
> koupili cukr za 13,90 si můžeme být jisti, že našim včelám na krmení
> přispěli kapitalisti nejmíň 4,50 kč na kilogram cukru. To je od nich
> pěkné, ne?
>
> pf
>
> ----- Original Message ----- From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 26, 2007 7:26 AM
> Subject: Re: Cukr 13.90 Kč
>
>
>> Trh s medem je deregulovaný , ale trh s cukrem asi dlouho nebude
>> žádný.Viz
>> aféry s dotacemi za uzavření cukrovarů a prodej "národních" kvot na
>> cukr.
>>
>
>

A oni hadi nejsou obratlovci ?
Petr

Tak to nevím, nejsem zoolog, myslel jsem že ne, mají obratle?

Tak na to se zeptam při školeni, ale jde podle mne spiš o přisun vzduchu aby
se neudusily, ono nesmíš zapomenout že oddelek ma o hodne vetší spotřebu
vzduchu neš matka a par včel a pak poštaci se stim mazlit nemusej.


Ano, musela by to být pevná krabice (dřevo, překližka ...) větrací otvory se sítí na dvou stranách (kdyby jeden poštáci zakryli), na balíku nápis neobracet, netřepat a nezakrývat průduchy, jsou tam včely. Pak myslím, že se to dá poslat obchodním balíkem, ten do dvou dnů dojde a vozí ho autem.
Na plásty trochu nastříkat vody, to musí vydržet.
Pokud někdo chce prodat nebo darovat včely a je 250 kilometrů daleko, moc se nevyplatí jezdit tam autem. Povolení od veteriny, tak to je o něčem jiném.

No jo, mají ...
Petr

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 10:25 PM
Subject: Re: zasilani vcel postou


A oni hadi nejsou obratlovci ?
Petr

Tak to nevím, nejsem zoolog, myslel jsem že ne, mají obratle?

Pokud by to byl menší počet oddělků, co jde vzít do ruky, 2 - 4 kusy, šly by
docela dobře převážet osobně vlakem a bez jakéhokoliv papírování, myšleno
kvůli přepravě. V létě, kdy je horko třeba přes noc. Vlaky jsou dnes hodně
prázdné. Průvodčí by si ani nemusela všimnout, že to jsou včely. Jen by bylo
vhodné nepřevážet včely v pátek a pondělí, kdy spíše jezdí více lidí, ale
uprostřed týdne a mimo některé akce, například když je Invex na veletrhu v
Brně, jsou odpolední vlaky z Brna třeba na severní Moravu hodně plné.
U většího množství zavazadel se kdysi dalo dohodnout , že se hodí do
poštovního vagónu, který měl tehdy připojený každý "lepší" vlak, obvykle si
to tam majitel musel sám naložit a vyložit. Možná by dneska takhle šly
převézt i jeden, dva úly se včelami, pokud by byly pečlivě zajištěné, aby
včely nevyletěly ven.
Poště zas tak moc nevěřím. Klidně mohou nechat ty oddělky přes poledne v
rozpáleném autě na slunci nebo jim mohou upadnout na zem nebo s nima prostě
budou házet a převracet je nebo se něco stane a budou na cestě tři dny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 10:30 PM
Subject: Re: zasilani vcel postou


> Tak na to se zeptam při školeni, ale jde podle mne spiš o přisun vzduchu
> aby
> se neudusily, ono nesmíš zapomenout že oddelek ma o hodne vetší spotřebu
> vzduchu neš matka a par včel a pak poštaci se stim mazlit nemusej.
>
>
> Ano, musela by to být pevná krabice (dřevo, překližka ...) větrací otvory
> se sítí na dvou stranách (kdyby jeden poštáci zakryli), na balíku nápis
> neobracet, netřepat a nezakrývat průduchy, jsou tam včely. Pak myslím, že
> se to dá poslat obchodním balíkem, ten do dvou dnů dojde a vozí ho autem.
> Na plásty trochu nastříkat vody, to musí vydržet.
> Pokud někdo chce prodat nebo darovat včely a je 250 kilometrů daleko, moc
> se nevyplatí jezdit tam autem. Povolení od veteriny, tak to je o něčem
> jiném.

Pěstitelské pálení má být jen z ovoce, ale vypalování třeba medovce v
pálenicích je tolerováno, protože i tak z toho stát má daň. Vypalování doma
je tolerováno už méně, ale pokud je to nějaký litřík pro vlastní spotřebu,
daň za litr lihu je okolo 250 korun, takže by takový palič musel vypálit a
vypít s rodinou za rok přes 20 litrů 100% lihu, něco k 90 půllitrovým
flaškám pálenky, aby to byl trestný čin. A to kromě notoriků nikdo nepije.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "nováček pavel" <novac.pav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 6:32 PM
Subject: medovec a podobné produkty


>
> -------------------------------------------------------
> Tyhle ty medovce či jak se tomu říká jinak podle
oblastí,slivovice,kalvados
> a jiné pochutiny,které lidem
> zpestřují život a jsou prováděny v malém množství aby
> to stát nebolelo a činí to jen pro svoji potřebu a neprodávají to za
> výdělkem tu byly odjakživa a taky tak budou i v budoucnu.Netřeba se o to
> starat...

N e l z e , pošta to nesmí vzít. Lze pouze zasílat matky.

N e l z e , pošta to nesmí vzít. Lze pouze zasílat matky.
------
Pokud to má zakázáno pošta, nevidím problém v tom abych se dohodl s nějakým PPL, DHL, Transpedem, Radiálkou atd.
Vozí mi úly, nástavky, rámky,...
Pokud by to bylo dobře zabalené a manipulovatelné, myslím že hlavně nanárodním firmám by to nedělalo problém. Mají s tím zkušenosti ze světa. A halvně garantuji dopravu do druhého dne. To pošta většinou taky.
Na zahraničních výstavách se vystavují všelijaké systémy (alepoň podel fotek) na transport paletů, oddělků atd. Je to stavěné na palety, do kontejnerů atd.
Tam je to normální věc. Je otázkou, jestli je to dobře, či ne. Osobně si myslím, že na cvrčky se přišlo náhodou nehodou, a tak nějaké transporty včel se možná už odehrávají a nikdo o tom neví. Dokud nevypukne průser. Jak před 30 lety s VD. Nebudeme teď slavit náhodou jubileum. :-)
Karel

Dne neděle 26 srpen 2007 19:13 Petr Lokvenc napsal(a):
> A já jsem zase někde četl, že kuchyňská sůl je také toxická. PRO VČELY
> ovšem... :-)
> S pozdravem a úsměvem Petr

dd,
a co vas vede k zaveru, ze pro lidi toxicka neni ?

Honza

To, že je prodávána v obchodech potravinami bez jakéhokoliv varování :-).
Petr

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 27, 2007 9:59 AM
Subject: Re:


Dne neděle 26 srpen 2007 19:13 Petr Lokvenc napsal(a):
> A já jsem zase někde četl, že kuchyňská sůl je také toxická. PRO VČELY
> ovšem... :-)
> S pozdravem a úsměvem Petr

dd,
a co vas vede k zaveru, ze pro lidi toxicka neni ?

Honza

Karle. Je to asi tím u pošty, že se posílaly kuřata, slepice atd. a vše bylo žiznívé a hladové. Pak najednou byl zákaz a málem nebylo možné posílat ani matky. To se pak podařilo prosadit a nedovedu si představit, že by nebylo možné matky posílat poštou.
Pokud se jedná o soukromé dopravce, je věc jiná. Ti musí pouze dodržovat platné veterinární nařízení na převoz zvířat a do této kategorie patří rovněž včely.

Pochybuji, že se včely ve větším množství přepravují poštou a pošta o tom
neví. Nevím jak cvrčci, ale včely se při otřesech ozývají a hučí. Pošťáci by
museli být hluší, aby to neslyšeli.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 27, 2007 9:08 AM
Subject: Re: Oddělky potou a nebo vlakem


> N e l z e , pošta to nesmí vzít. Lze pouze zasílat matky.
> ------
> Pokud to má zakázáno pošta, nevidím problém v tom abych se dohodl s
nějakým
> PPL, DHL, Transpedem, Radiálkou atd.
> Vozí mi úly, nástavky, rámky,...
> Pokud by to bylo dobře zabalené a manipulovatelné, myslím že hlavně
> nanárodním firmám by to nedělalo problém. Mají s tím zkušenosti ze světa.
A
> halvně garantuji dopravu do druhého dne. To pošta většinou taky.
> Na zahraničních výstavách se vystavují všelijaké systémy (alepoň podel
> fotek) na transport paletů, oddělků atd. Je to stavěné na palety, do
> kontejnerů atd.
> Tam je to normální věc. Je otázkou, jestli je to dobře, či ne. Osobně si
> myslím, že na cvrčky se přišlo náhodou nehodou, a tak nějaké transporty
> včel se možná už odehrávají a nikdo o tom neví. Dokud nevypukne průser.
Jak
> před 30 lety s VD. Nebudeme teď slavit náhodou jubileum. :-)
> Karel

Mě to teda určitě nebolí.Stát ale ano.Určitě je snazší se zaobírat malými kauzami , chudáky co mají kolonu jen pro sebe a známé , než dovozem lihu bez zaplacení spotřební daně.Jak říkám, dokud tě někdo nebonzne , máš dobré sousedy ,pálení je cítit jen do půlky vesnice , je všechno ok. Jak tě někdo nahlásí, tak si piš , že celníci přijedou.

No ale dietologové se tím zabívají již dávno , a to , že hodně solíme je jedna z příčin onemocnění srdce.

Ve Střelicích u Brna byl v srpnu 2007 objeven mor plodu u dvou včelstev:
Viz např.:
http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/vceli_mor_brnensko_ctk_2007082.html

Včetně tohoto nálezu je stav ohnisek moru plodu v jednotlivých okresech
Jihomoravského kraje:
Blansko, Brno-venkov, Vyškov - po jednom
Hodonín - 2
Břeclav - 17

smrtelná davka soli pro človeka je kolem 400g , takže lžičku do ruky a smele
do toho...... tfuj to je představa....... myslim, že po prvni lžičce bych
šel volat uuulfa....

PS: nekde jsem to kdysy četl :-)))

m
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 27, 2007 6:16 PM
Subject: Re: Re:


> No ale dietologové se tím zabívají již dávno , a to , že hodně solíme je
> jedna z příčin onemocnění srdce.
>
>
>
>

Ing. Petr Texl:
( zdroj: http://n-vcelari.cz/clanek-mene-nekdy-znamena-vice.htm )

- Z tabulky je např. patrné, že pokud nepotřebujeme být zaměstnáni právě včelařením (na plný úvazek), můžeme dosáhnout obdobný celkový zisk (profit) se 30 včelstvy jako se 150. Úvaha je o to aktuálnější v současné nadvýrobě medu v ČR. Dále je z tabulky patrné, že zvýšíme-li počet včelstev ze 30 např. na 500 (17x), měsíční zisk se tak zvýší ze 6 715 Kč na 17 042 Kč (pouze 2,5x). Mnoho včelařů se mylně domnívá, že násobky jsou shodné!
___________________


Nezbýbá mi nic víc, než poděkovat za
otisknutý rozbor. Vystřihuji z něho pro pochopení HLAVNĚ pro amatéry - chytré násobiče zisku druhých ...

...A asi tak je tvrdá realita profesně včelařského chleba


Má poznámka k odstavci o dotacích. Dotace jdou přímo do daňového základu a bylo by asi logické je nezařazovat do "přilepšení od společnosti" (to si opravdy může pochopitelně dovolit jen ten malovčelař do 40 včelstev)

Také pochybuji, že se dá dohnat v ukázových farmách to, co již není již tak lehce dosažitelné. Proč? Dospěl jsem k tomu názoru po dlouhé úvaze, že v případě ukázkové farmy by musela být součástí a v majetku nějaké společnosti (družstvo, zájmovka, s.r.o, atp,), protože jen tak je možné mít u nás "nadstandartně vedený a ukázkový chov" více peněz, které normální včelař ušetří. Přirovnal bych takové "ukázky" k nákladům jako na ZOO. (viz. rodina Kaštelevičů v Polsku) To jsme ale již vpodstatě ale jinde než pouze u farmového včelařství.

Myslím si, že podstatné je všeobecné a praktické vzdělávání jednotlivce, který má již podmínky a předpoklady dané. A takové podmínky tu nejsou ani v Nasavrkách. Proč? Myslím si totiž, že by to tam ani nikdo sám nedokázál ukázkově zvládnout.(jako mít ukázkově - chov např. 500 včelstev)

To by se natom totiž muselo "přiživovat" mnohem víc lidí a to jsme utěch nákladných ZOO typů.

Myslím si, že podstatné je všeobecné a praktické vzdělávání jednotlivce, který má již podmínky a předpoklady dané. A takové podmínky tu nejsou ani v Nasavrkách. Proč? Myslím si totiž, že by to tam ani nikdo sám nedokázál ukázkově zvládnout.(jako mít ukázkově - chov např. 500 včelstev)
-------
Když jsem se nezajímal o "svazové" záležitosti, tak jsem si právě myslel, že v Nasavrkách mají mnoho stovek včelstev. Taky jsem si myslel, že tam mají učně. :-)
A dohromady zvládnout pár set včelstev by neměl být problém.
Jinak ta tabulka v článku je spíše modelová. Prakticky je to jako ve všem. Zisk uděláš, když dobře se ziskem prodáš. A to je limitující pro každé podnikání. A podle toho se musí dimenzovat výrobní kapacity. Naštěstí ve včelaření nefungují takové věci jako minimální velikost výrobní série, vysoká minimální investice, která se musí odepsat do velké produkce, atd. Takže si každý může rozšiřovat, než narazí na strop.
Karel

Já bych neříkal kolonu pro sebe a pro známé, protože to zavání vypalováním
na kšeft. Stejně tak to musí být vypalování na kšeft, když už to pravidelně
smrdí sousedům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 27, 2007 6:09 PM
Subject: Re: medovec a podobné produkty


> Mě to teda určitě nebolí.Stát ale ano.Určitě je snazší se zaobírat malými
> kauzami , chudáky co mají kolonu jen pro sebe a známé , než dovozem lihu
> bez zaplacení spotřební daně.Jak říkám, dokud tě někdo nebonzne , máš
dobré
> sousedy ,pálení je cítit jen do půlky vesnice , je všechno ok. Jak tě
někdo
> nahlásí, tak si piš , že celníci přijedou.

jak pracovat s randapem

Plevelný porost nechat narůst nejméně do 10 cm výšky a pak teprve postříkat Další práce na ošetřeném pozemku lze provádět až když je alespoň polovina plochy viditelně zežloutlá Účelné je to na pozemcích zamořených trvalými plevely

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: katka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: randap
> Datum: 28.8.2007 08:32:45
> ----------------------------------------
> jak pracovat s randapem
>
>
>

Ale hlavně opatrně!!! Roundup je totální herbicid a stačí aby při použití foukl vítr a spolehlivě zahubíte klidně i strom...

Prosím o informaci, zdali mě při likvidaci sršňů dostatečně ochrání včelařský oblek. Děkuji za zkušenosti.

Já si myslím, Vás včelařsky oblek ocrání,ale musíte si pod něj dát aspoň jedny tepláky a mikinu a silné rukavice.

Hodně zdaru

Když jsem se nezajímal o "svazové" záležitosti, tak jsem si právě myslel, že v Nasavrkách mají mnoho stovek včelstev. Taky jsem si myslel, že tam mají učně. :-)
______________________________________________________________
V Nasavrkách jsem vícekrát byl ( 22.9 tam jedu zas kvůli zkoušce prohlížitelů včelstev ).
Vzdělávací služby jsou poměrně na úrovni. Ale co se týče včelstev, ty jsou v dezolátním stavu.
Včelstva mají umístěná někde v lese. Všechny včelstva ( +/- 60 ) mají ve dvouprostorových Třeboňácích.
Úly jsou v pokročilém stádiu rozpadu, krmítka stropního typu jsou plesnivá a vypadá to, že je asi nikdo nečistí a když už, tak alespoň symbolicky oškrabou plíseň a propláchnou, aby se neřeklo. Včelstva jsou celoročně zesláblá rojením a sporadickými pavčelařskými zásahy. Prostě hrůza a běs.
Za internátem mají včelnici Langstrototů, kterou věnovala PSNV, jenže nikdo z nich neví, jak se o ně má pořádně starat, a pak se nemají divit, že se včelstvům v nich nedaří.
Letos si pořídili 5 ROTAPI-úlů v hodnotě +/- 60 000 Kč! Tomu je ale ,,pálka,, ( zaplatil to ČSV ). Pak si nemá ČSV stěžovat, že nemá peníze na nějaké smysluplnější akce, když kupuje takové kraviny!!!

Včelařím v oblasti,kde přežilo jedno zemědělské obchodní družstvo.V boji s plevely používá totální herbicid Roundop.Na webu jsem akorát zjistil,že toxicita pro včelu činí 48 hod.Znamená to,že včela musí být v kontaktu s touto látkou 48 hod aby to u ní vyvolalo neblahé účinky pro její organismus?Předpokládám,že dodržují stanovenou koncentraci pro aplikaci tohoto přípravku.Jaké máte zkušenosti vy ostatní včelaři? Mám nedobrý pocit,že po zakrmení včelstev hrozí nyní zemědělci svým pohodlným přístupem k likvidací plevelů totálními hebicidy.Dík za poznatky.Víťa.

Dne úterý 28 srpen 2007 12:39 Vít?zslav Vrána napsal(a):

> tohoto přípravku.Jaké máte zkušenosti vy ostatní včelaři? Mám nedobrý
> pocit,že po zakrmení včelstev hrozí nyní zemědělci svým pohodlným přístupem
> k likvidací plevelů totálními hebicidy.Dík za poznatky.Víťa.

DD,

ono taky asi zalezi natom, jestli budou likvidovat pyr, nebo kvetouci ohnici.
U pyru to bude jedno, tam vcely neletaji (pokud v nem neco nekvete) , cokoliv
kvetouciho nesmeji ze zakona strikat. Jestli budou .......

Honza

Dávka Roundupu LD50 (kdy polovina včel zemře) je 100 mg/včelu po dobu 48 hodin. Je relativně málo toxický, ale Greenpeace to vidí trochu jinak. Ale proti bývalému Regentu je to legrace.

------------------------
Znamená to,že včela musí být v kontaktu s
touto látkou 48 hod aby to u ní vyvolalo neblahé účinky pro jejíorganismus?

Včely hynou kdykoliv přijdou do styku s touto látkou, toxicita má zmizet po 48 hodinách.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Vítězslav Vrána
Sent: Tuesday, August 28, 2007 12:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Postřik Roundupem

Včelařím v oblasti,kde přežilo jedno zemědělské obchodní družstvo.V boji s plevely používá totální herbicid Roundop.Na webu jsem akorát zjistil,že toxicita pro včelu činí 48 hod.Znamená to,že včela musí být v kontaktu s touto látkou 48 hod aby to u ní vyvolalo neblahé účinky pro její organismus?Předpokládám,že dodržují stanovenou koncentraci pro aplikaci tohoto přípravku.Jaké máte zkušenosti vy ostatní včelaři? Mám nedobrý pocit,že po zakrmení včelstev hrozí nyní zemědělci svým pohodlným přístupem k likvidací plevelů totálními hebicidy.Dík za poznatky.Víťa.

http://www.mass.gov/agr/pesticides/rightofway/Glyphosate2005.pdf

Máme několik posledních volně pářených matek Vigor, cena 250 Kč/ks +
poštovné. Objednávky pište na beestn.zubri/=/quick.cz, ev. telefonicky
571658869.
Květoslav Čermák, pokusný včelín Zubří

Ten strom zahubíte jen pokud dodáte dostatek účinné látky na list Účinkuje totiž jen ve spojení s chlorofylem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jm?no: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: randap
> Datum: 28.8.2007 10:41:03
> ----------------------------------------
> Ale hlavně opatrně!!! Roundup je totální herbicid a stačí aby při použití
> foukl vítr a spolehlivě zahubíte klidně i strom...
>
>
>

vykoupím 4 tuny lipového medu za 52 Kč kilo
tel.:608941057

Ovšem v zahrádkáři byl popsán i postup ničení čerstvého pařezu, kdy byl natřen čerstvý řez a látka se měla "vsáknout" řezem do kořenů.

Ale randap bez chlorofylu nefuhgije a na pařezy jsou jiné přípravky

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: randap
> Datum: 28.8.2007 20:00:55
> ----------------------------------------
> Ovšem v zahrádkáři byl popsán i postup ničení čerstvého pařezu, kdy byl
> natřen čerstvý řez a látka se měla "vsáknout" řezem do kořenů.
>
>
>

M. Václavek:
>Za internátem mají včelnici Langstrototů, kterou věnovala PSNV, jenže nikdo z nich neví, jak se o ně má pořádně starat, a pak se nemají divit, že se včelstvům v nich nedaří.
Letos si pořídili 5 ROTAPI-úlů v hodnotě +/- 60 000 Kč! Tomu je ale ,,pálka,, ( zaplatil to ČSV ). Pak si nemá ČSV stěžovat, že nemá peníze na nějaké smysluplnější akce, když kupuje takové kraviny!!! <

......

Proč mě to vůbec nepřekvapuje.

Letos si pořídili 5 ROTAPI-úlů v hodnotě +/- 60 000 Kč! Tomu je ale ,,pálka,, ( zaplatil to ČSV ). Pak si nemá ČSV stěžovat, že nemá peníze na nějaké smysluplnější akce, když kupuje takové kraviny!!! <

......

Proč mě to vůbec nepřekvapuje.
-----------
No protože jsou bezobslužné - plně automatické.
Dokonce na konci července se automaticky zvýší otáčky a med se sám vytočí.
A tak se ušetří mnoho pracovníků a mzdových nákladů. Někde se musí začít šetřit. Neinvestuješ, nevyděláš:-)
Karel

Na pařezy mám již několik let odskoušeno. Dříve při likvidaci náletů většina druhý rok vyrazila v okruhu 1 - 2 metry od kořenů. Pokud jsem natřel ještě čerstvý pařez neředěným randapem nikdy se to nestalo a dokonce se mi zdá, že pařez ztrouchnivý za 3-4 roky a né za 5-6.

Nevím na co RATAPI-úly kupovat, vždyť stačí si zajet na smeťák, najít si nějakou vysloužilou pračku, udělat ji česno a usadit tam roj.
Pračko-úly neztrácejí žádnou výhodu ROTAPI-úlů, naopak urychlují červnové vytáčení díky rychlejším otáčkám. A navíc mají vyřešenou odtokovou cestu pro vytočený med z prostoru bubnu!!!
No neber to!!!

To nemůže fungovat ani teoreticky , ne? Mám-li plodiště rotační tak
mi včely vystaví buňky kolmo k rovině plástu (a ne zešikma) a tedy
nemůžu vytáčet radiálním medometem a musím mít tangenciální. Navíc s
ROTAPI se vytáčí jenom medník, který je nad plodištěm.

Jaroslav


> Nevím na co RATAPI-úly kupovat, vždyť stačí si zajet na smeťák,
najít si
/>nějakou vysloužilou pračku, udělat ji česno a usadit tam roj.
Pračko-úly > neztrácejí žádnou výhodu ROTAPI-úlů, naopak urychlují
červnové
vytáčení > díky rychlejším otáčkám. A navíc mají vyřešenou odtokovou
cestu
pro > vytočený med z prostoru bubnu!!!
No neber to!!!
>

a) UKRK byla upozornena na nedostatky prace(tajemnika)a skretariatu.Ulozeno provest setreni na miste a podat zpravu na pristim zasedani UKRK

b) Zadost tajemnika Peroutky aby na veskere prace kontroly hospodareni svazu byli vzdy delegovani dva zastupci UKRK

c) UVCSV predlozila navrh predsedovi UKRK,aby pri UV zridil financni komisi,ktera bude metodicky spolupracovat s ekonomickym oddelenim sekretariatu.

d) Podnet OVCSV Karlovy Vary,aby pr.Dobisek odstoupil z funkce predsedy UKRK.Predseda obvineni odmitl,presto nabidl svou funkci.Clenove UKRK demisi predsedy neprijali.


a) Proc setreni nebylo jiz provedeno a nedostatky projednana z tajemnikem Peroutkou,ktery je zodpovedny za cinnost sekretariatu.?

b) Tajemnik jasne ucetnictvi neprovadi,na jeho nedostatky v praci je nutno najit jineho vinika.

c) Zrizeni Financni komise pri UKRK? Jakou bude mit pravomoc pri jednani UV ?

d) Odstoupeni z funkce a zvoleni jineho predsedy je veci clenu UKRK.Predsedova lojalita k nejvyssim funkcionarum svazu,i jeho omezena kriticnost byla na sjezdu znama,presto byl zvolen.
Podnet OV Karlovy Vary by mel spise smerovat na cinnost jednatelske zlotrilosti !

franta

To byl vtip

No myslel jsem si to, ale u včelařů přemýšlím i nad šílenějšími
postupy, které se praktikují.

Jak je to s tou stavbou u ROTAPI úlů? Jsou buňky kolmo na stěny,
nebo chytnou nějaký směr a toho se pak drží?

Jaroslav

Před půl rokem byl někde na intenetu popis toho úlu. Kruhové rotační rámky
jsou jen v plodišti, medník je normální Rámky se úplně otočí tuším jednou za
24 hodin. Buňky nejspíš budou kolmo na stěny, protože než je včely postaví,
rámek se otočí několikrát a mezi bloky buněk s různými sklony by musela být
řada přechodných buněk pro včely nepoužitelných.
Co se týká Nasavrk, bude to asi typický problém rozpočtové organizace, kde
je člověk placený podle tabulek, tudíž málo a paušálem, tudíž když se splní
základní požadavek - ty včely musí v dostatečné síle přežívat - má stejně
peněz jako když je u včel od rána do večera a výnosy konkurují nejlepším
samostatným včelařům. Taky ale na druhé straně jestli se na těch včelách učí
nějací učni, kteří mají včelaření 4 hodiny v týdnu vedle ostatních předmětů,
asi ty jejich zásahy budou pro včely dost kruté.
Taky je v takových organizacích typické škatulkování. 60tisíc na Rotapi úly
bude v investiční škatulce a peníze na mzdy a odměny v mzdové. Nekoupit ty
úly a dát někomu z těch investičních peněz nějakou odměnu navíc za to, že se
o ty stávající úly o včelstva stará a udržuje je v pucu bude nejspíš pro
kohokoliv v Nasavrkách neřešitelný problém. I když mzdová škatulka bude
nejspíš čerpána do mrtě, zatímco kdyby nekoupili za těch 60 tisíc ty úly,
nejspíš by těch 60 tisíc museli na konci roku vracet a taky o ně by se jim
příští rok snížil příděl do investističní škatulky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 29, 2007 10:27 AM
Subject: Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni
vcelar 4_2007



No myslel jsem si to, ale u včelařů přemýšlím i nad šílenějšími
postupy, které se praktikují.

Jak je to s tou stavbou u ROTAPI úlů? Jsou buňky kolmo na stěny,
nebo chytnou nějaký směr a toho se pak drží?

Jaroslav

To, že mají v Nasavrkách na včelnicích trochu nepořádek nemohu potvrdit,ale co si nejdřív udělat pořádek sami u sebe? Vždyť stačí se rozhlédnout kolem sebe a lehce zjistíme, že největší kritici jsou obvykle největší bordeláři. Co se týče koupě rotačních úlů s tím naprosto souhlasím , je to dobře. V Maďarsku tyto úly popisují jako vynález zásadního významu a tak je potřeba je poctivě vyzkoušet. A kdo by to jiný měl dělat, když v Dole dělají mrtvého brouka? Mě se moc nelíbí, v naší ZO je má Ing Sejk, zatím bez výsledků, ale už o tom nadšeně hodně namluvil a popsal spousty papírů. Naopak velmi se mi líbí celoumělé plásty do medníků, až se výroba trochu rozšíří, určitě si jich několik pořídím na pozorování. Takže jsem rád, že se výzkumu těchto úlů někdo ujal a jsem zvědav na výsledky. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu.
Na zahradě jsme našli čtyři vosí hnízda, ale jsou v zemi, takže jejich likvidace je ztížená. Zkusili jsme postřik biolit, ale marně. Vzhledm k tomu, že máme malé děti, tak nás to trápí. Prosím poradíte jak likvidovat vosí hnízda v zemi ?

Děkuji mnohokrát
Martina Kopecká

nalijte tam trochu benzínu ale nezapalujte. asi 1/2 - 1 dcl

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martina Kopecka <martina.kopecka/=/seznam.cz>
> Předmět: Vos? hn?zda v zemi
> Datum: 29.8.2007 11:15:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu.
> Na zahradě jsme našli čtyři vosí hnízda, ale jsou v zemi, takže jejich
> likvidace je ztížená. Zkusili jsme postřik biolit, ale marně. Vzhledm k
> tomu, že máme malé děti, tak nás to trápí. Prosím poradíte jak likvidovat
> vosí hnízda v zemi ?
>
> Děkuji mnohokrát
> Martina Kopecká
>
>
>

Potvrzuji. Už léta s roundupem na zahradě pracujeme. Patří mezi totální herbicidy ze skupiny glyphosatu (další např. "touchdown"). Díky nižší ceně v posledních letech se začíná používat i plošně na podzim pro odplevelení celých honů (ne tak uplně totální je na bršlici kozí nohu, na pýr je třeba aplikovat když hodně roste - přirůstá, přeslička je hodně odolná..)

Koncentraci volte dle návodu - existují varianty forte, bio atd. a také na co to používáte. Funguje perfektně za růstu, čili od září již přestává ideální doba pro aplikaci. V sadech se používá k udržování černých pásů pod stromy - kůrou se nevstřebává, pouze přes list, čerstvý pařez je také ideální místo na potření neředěným přípravkem.

Již roky stříkám před včelínem roundupem kolem stromků i pod česny a vše je O.K. Chce to je aplikovat navečer, kdy včely již nelétají a min 3 hod po aplikaci nesmí spadnout více jak 1 mm srážek.

greenpeace má problém s GMO rostinami typu roundup-ready - soja, bavlník... vyšlechtěné v USA k rezistenci k tomuto přípravku a ten se pak používá jaké herbicid, kdy na poli nic jiného než plodina nezůstane.

radek k.

Chtěl jsem se zeptat jestli má někdo zkušenosti s prodejem nebo výkupem
vosku pro potravinářské účely - dílo vystavěné bez mezistěn. Vykupuje to
Výzkumný ústav včelařský.


Pavel

Biolit musí být na plazivý hmyz a postřik musí trvat tak dlouho, aby se nora
dostatečně zamořila. Vosy se potom otráví kontaktem s povrchem nory, i když
postřik přímo do hnízda nedosáhne.. Jinak vosy jsou hmyz, který až 3 tři dny
zůstává mimo hnízdo, je třeba s tím počítat, že se po vytrávení nory budou
nějaké vracet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martina Kopecka" <martina.kopecka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 29, 2007 11:15 AM
Subject: Vosí hnízda v zemi


> Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu.
> Na zahradě jsme našli čtyři vosí hnízda, ale jsou v zemi, takže jejich
> likvidace je ztížená. Zkusili jsme postřik biolit, ale marně. Vzhledm k
> tomu, že máme malé děti, tak nás to trápí. Prosím poradíte jak likvidovat
> vosí hnízda v zemi ?
>
> Děkuji mnohokrát
> Martina Kopecká

Teď vážně,
byl jsem na přednášce Ing. Karla Sejka o ROTAPI-úlech ( autor od roku 2005 včelaří v ROTAPI-úlech ).
Když jsem se poprvé dozvěděl něco o ROTAPI-úlech, myslel jsem si, že je to nějaký apríl. Ale nebyl!
Po přednášce mi bylo jasné, že to není žádný zázrak! Během přednášky čas od času přednášející plácal nesmysly typu do kruhových plástů se vejde více plodu a zásob, než-li do stejně rozměrných obdélníkových plástů, každý včelín potřebuje nutně solární panely, včely z ROTAPI-úlů zaručeně nebodají a další nesmysly, tak pár bystrých posluchačů ( včetně mě ) chvílemi neudrželi smích.
Plně souhlasím s jednou posluchačkou, která včelaření v ROTAPI-úlech nazvala moderním pavčelařením.
Je to bezesporu nejdraší úl, který kdy byl vynalezen. Pořizovací náklady na výrobu jednoho úlu jsou v současné době kolem 10 000 Kč + cena solárních panelů, pokud nemáte na stanovišti trvalí zdroj elektrické energie. Plodiště ROTAPI-úlu se musí každých 6 hodin po celý den ( 4x denně ) otočit o 45°, jinak je úl na nic!
A teď k zmíněným přednostem:
1/ omezuje rojení
Rojení sice omezuje, neboť pro včely je přirozené stavět matečníky po směru gravitace dolů. Otočením plodiště polohu matečníku změníte a včely ho zruší, tudíš nemůže dojít k vyrojení, neboť si včely na otáčejícím se plodišti mladou matku nevychovají ( to ovšem platí i pro tichou výměnu, takže včelař každopádně musí chovat matky a z toho je první problém... komplikovaný chov matek v ROTAPI-úlech ).
To je sice ,,hezké,,, že si nemohou vychovat matku a tím pádem roj nevyletí, nicméně rojovou náladu tím nezrušíte a o výnos ze včelstva přijdete tak či onak. Proto neplatí výhoda, že se výnos zvětší o 30-40%. Pokud-li výnos z ROTAPI-úlů porovnáváte s výnosem včelstev v Budečácích nebo Moravských univerzálech, tak je jasné, že se výnos o těch 30-40% zvedne, ale pokud srovnáte výnos se včelstvy v nástavkových úlech, k žádnému zvýšení výnosu nedojde, spíše dojde ke snížení výnosu ( silná, velmi-silná včelstva v nástavkových úelch ).
2/ nemusíme léčit proti varroáze
Samička roztoče varroa klade vajíčka na horní stěnu buňky ( podle gravitace ). Larvy roztoče se líhnou ve směru gravitace... dolů. Dojde-li k obrácení buňky, nedojde k líhnutí larev roztoče a dezorientují se tím samičky roztoče.
V České republice je zákonem daná povinost léčení všech včelstev, jinak hrozí utracení včelstev a pokuta.
V podletí se nesmí s plodištěm rotovat, jinak by neuložily zimní zásoby do plodiště. To je období, kdy může dojít k masivní reinvazy a k úhynu neléčeného včelstva.
3/ automatické otáčení plodiště ulehčí práci včelaře, činnost se omezuje jen na odběr medných plástů a chov matek( 45 minut / včelstvo )
Když je v průměrný výnos v ROTAPI-úlech 30 kg na včelstvo ve snůškových podmínkách ČR, tak spotřeba času 45 minut ( časopis Včelařství uvádí spotřebu času 1 hodinu ) není nic extra.
4/ prohlídku včelstva lze uskutečnit bez oddělávání medníků
Proč autor prohlíží plodiště, když tvrdí, že se mu včely v ROTAPI-úlech vůbec nerojí. Co nám zamlčuje ???
Když jsme přednášejícímu Ing. Sejkovi kladli záludnější otázky, tak vždy z něho vylezla nějaká prapodivná konstrukce, tématu medný výnos v ROTAPI-úlech se vyhýbal jako ,,kočka vodě,, a nakonec z něho vylezlo, že se mu občas stává, že se mu včelstvo z ROTAPI-úlů vyrojí.
5/ v ROTAPI-úlech přezimují silnější včelstva
To je nehorázný blud, na němž není ani kapka pravdy. Včelstva ROTAPY-úlech mají na vrcholu ( v červnu ) 2-3 nízké medníkové nástavky + plodiště ( 30 000- 40 000 včel ). V podletí se včelstva musí před krmením zužit na plodištní patro ( 9 kruhových rámků průměru 40 cm ), jinak by zásoby včely ukládaly do medníku. Pro přepočtení zjistíme, že plodiště je prostorné jako zhruba 1,8 nízkého nástavku Optimalu, což je pořádně malý prostor na vytvoření silného včelstva. Žádná silná včelstva v ROTAPI-úlech nevznikají, naopak vznikají v nich slabá včelstva, která v předjaří neobsedají ani celý plodištní prostor ( obměňují dílo tak, že začátkem jara vymění 4 plásty v plodišti za mezistěny ).

Dostat mor v ROTAPI-úlech by byla tragédie, neboť svépomocný fond nikomu více jak +/- 2 500 Kč za úl nezaplatí. Velmi problematické musí být čistění a údržba plodiště ROTAPI-úlů. Včelstva se musí přeložit do jiného úlu, aby mohla být provedena očista plodiště úlu.
VÚVČ ve včelařství psal, že se prováděl v cizině pokus s ROTAPI-úly, který neprokázal zázračnost ROTAPI-úlů.

Prostě nevidím důvod, proč v ROTAPI-úlech včelařit! Raději si koupím novou pračku, než tento ,,super-úl,,! Včelaření v RATAPI-úlech je moderní pavčelaření, nic víc!!!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar, Pračko-úlům zmar!!!