Archiv Včelařské konference

ČÍM JE VĚTŠÍ ZRNO TÍM LÉPE A NAOPAK

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pepan <mazdrik.j/=/seznam.cz>
> Předmět: krmen?
> Datum: 12.8.2007 20:31:56
> ----------------------------------------
> dám do lahve 3kila cukru a doplním vodou trochu rozmíchám ale po vypití
> část cukru tam vždy zůstane. co dělám špatně?
>
>
>

při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane na dně i když rozmíchám roztok. Pepan

Ja už síce tento spôsob nepoužívam, ale problém zostatku nedobratého cukru v presakovacích kŕmidlách (konkrétne v 3,6 litr. fľašiach) je známy, ale dá sa odstrániť. Z vášho popisu nie je jasné, kde ostane zbytok cukru, lebo dno je hore a hrdlo s perforovaným viečkom dole.

- používať hrubý kryštálový cukor

- tento dopuručovaný pomer nie je správny. Do fľaše je lepšie vsypať 2,5 kg cukru a doplniť pohár vodou., pomer je pre včely prijateľnejší. Práve pre nedostatok vody cukor cukor nemôžu včely odobrať.Pri silnej koncentrácie roztoku, včely ho ťažšie odoberajú a čo je horšie, po zlom spracovaní tento jemne kryštalizuje. Preto ja z týchto dôvodov podávam včelám cukrový roztok s menšou koncentráciou cukru a hlavne preto, že strata pri inverzii repného cukru, včely získajú z 1 kg cukru menšie zásoby až o 30%

- cukor sa vždy zaleje letnou (nie teplou) vodou, lebo tá vytvára na cukre súvislú vrstvu, ktorá neprepúšťa vodu.

- aby neostal "visieť" cukor vo fľaše hore, treba ho po prevrátení horednom kolísavým spôsobom striasť dole.

- aby sa to dalo urobiť bez odtekania vody či cukrového roztoku, treba si vypíliť kruhovú podložku (sololit) na priemer hrdla fľaše. Tú v prirodzenej polohe posadíme na ústie, pritlačíme ľavou rukou a bezpečne prevrátime bez vytečenia jedinej kvapky a tak položíme na otvor nad rámikmi. Po prevrátení fľaše kývavým pohybom zmyjeme vodou prichytený cukor na jej dne.

Anton

Co je to letná voda? Při mém postupu teplá voda nevytváří žádnou vrstvu protože se sype cukr do vody , rozdíl je vidět již na jedné sklenici. Při postupu voda do cukru se i po rozmíchání cukr stále usazuje na dně.

Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo?

Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.

Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton

Studňová voda má 12˚C, "letná" od 20 do 30˚C, horúci nad 60˚C.

Vy nepraktizujete typický spôsob podávania zásob (cukor zaliaty vodou), vy po zaliatí teplou vodou robíte cukrový roztok. Potom je lepšie pripraviť cukrový roztok rozpustením v horúcej vode a podať takto pripravený roztok pomocou perforovaných viečok. Anton

Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky, už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.

Ona ta zavařovací sklenice na krmná víčka nemá 4L jak si leckdo mylně myslí, ale méně, proto 3 kila cukru do ní je strašně moc. Musí se pak dolévat voda a rozpouštět ztvrdlá vrstva cukru na dně, což je zbytečné.

... Víčka jsem opustil a krmím do krmítek

U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a házením koleduje o rozbití skla.
Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko nasadit. Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Vlastně takový levný kompresor bude nejspíš pístový. A to je objemový
kompresor, tudíž stlačovaný objem v něm je stejný bez ohledu na výstupní
tlak. Proto v ideálním případě, jestliže saje 180 litrů za minutu, při
výstupu jednoho baru bude dodávat 90 litrů za minutu. Při výstupním tlaků
tří barů teoreticky bude dodávat 45 litrů, 4 barů 36 litrů za minutu. Když
se vezme v úvahu hluché prostory v kompresoru, netěsnost ventilů a pokles
otáček elektromotoru při zvýšení zatížení při vyšším výstupním tlaku, bude
to ještě míň. Jenom je zvláštní, že VUVČ udává minimální příkon
elektromotoru 0,75 kw, zatímco tento má mít 1,1 kw. Zřejmě těch 0,75 kw je
při použití kvalitního kompresoru a to ten asi není. Nebo takový kompresor
musí mít zásobník. I ten maximální udávaný tlak 8 barů se mně zdá nějak
málo, ale možná, že tam je nějaká tlaková pojistka.

R. Polášek

Víčka jsem taky opustil, krmítka Jěštěd taky opouštím Plánuji si
přes zimu dělat krmítka. Jěště nevím jaké konstrukce a na kolik
litrů. Asi na 15 a pak bych krmil nadvakrát.



Tam, kde mám ve včelách kýbl, tak v něm mám nalámaný polystyren
nadrobno. Před zimou ho vyhodím do plastů a nic nedezinfikuji.



Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části
kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po
bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.



Jaroslav


/>4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.
Jenže do
/>těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na
lavorky,
/>už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po
nalití
/>cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
/>durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
/>prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l
přesně
/>rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty
špunty > mne
trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně
> čisit.
>

.. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.

Ano souhlasím, názory na "hygienu" včel jsou tady často až groteskní. Co ale chybí, je dobré, spolehlivé a cenově přijatelné krmidlo, proto všichni krmí z nějakých (levných) nádob a cpou tam seno, listí, korky atp. Můj názor je, že taková plastová nádoba na krmení by byla mnohem užitečnější než nějaká svazová slenice na med o které se tady také pořád co chvíli blábolí.

Slabá vrstva cukru na dně zůstat musí. Prosakovací krmítko je prosakovací
proto, že nad cukrem je jen voda nebo jen velice slabý roztok cukru. Vlastní
rozpouštění probíhá, když voda pomalu prostupuje vrstvou cukru. Když už
není vrstva cukru, ke včelám jde jen ta slabě ocukřená voda. Takže ideální
je, když v prázdných flaškách zůstane na víčku 1 - 2 cm cukru.

R. Polášek

Plastová nádoba by musela být pevná a tudíž i drahá, ne jako jsou třeba 5
littrvé PET flašky od vody nebo sirupu nebo některé levné kbelíky. . Nepevné
flašky by při převrácení podléhaly sání sloupce vody, při převrácení by
flaška "pumpovala" rytmicky se stlačovala a zase roztahovala a v tom rytmu
by z ní vytékala voda. Já používám v zadovácích obrácené dvoulitrové PET
flašky od oleje s klasickým špuntem s výřezem a ty dva litry už je na tu PET
flašku co se týká pevnosti a náchylnosti k pumpování tak maximum. Zvláště
když ty dvoulitrové flašky, co se vejdou i se špuntem do výšky 24 cm a do
hloubky 9 cm, se už nejméně 10 let nepoužívají, takže nemůžu sehnat nové.
Ale komu nevyhovuje sklenice, mohl by použít plechovky z pocínovaného
plechu. Kdysi se dokonce prodávaly v včelařských prodejnách přímo na krmení,
měly ve víčku přiletované jemné mosazné sítko. Dneska by se to muselo udělat
ručně, vyříznout otvor ve víčku a přilepit tam jemné silonové sítko nebo
jemnou látku. A plechovky zevnitř opatřit nátěrem.

R. Polášek

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 7:19 AM
Subject: Re: krmení


> .. Víčka jsem opustil a krmím do krmítek
>
> U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika
> letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je
> sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na
> zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a
> házením koleduje o rozbití skla.
> Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko
nasadit.
> Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý
> ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Železárny Chomutov.

Využite vyhľadávač Google, vložte do kolonky heslo "Vonkajšie kŕmidlá" kde nájdete odkazy na články a diskusiu o podávaní roztokov včelám. Anton

Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne. Někde, asi ve Včelařských novinách, jsou fotky.
Tonda

>Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.

Anton:
>Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton<
....

Odpověď Michalovi. Zeptej se kde sehnat zátky toho, co ti je poradil. ...

Anton ano.
Já se nedivím už ničemu. Nějaká německá hlavička napíše a nafotí nějakou "moudrou" koninu, česká "odborná" hlavička to pro ostatní přeloží a diskuze a mudrování kolem ničeho může začít.
Bohužel takové překlady u nás se ještě posvětí právě tou amatérskou odborností, ale já bych je z takové publikace vypustil. Nemusíme se opičit a dělat každou cizáckou blbost co si přečtem. Ale vykládej to někomu, když tu knihu dostane ke koupi od odborníků ČSV.

...Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne.

Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.

Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát. Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno. To by pak také včelky nosily do plástů prach z polí, možná i plíseň po vytrvalých deštích a podobně. A jak by to bylo z vodou z kaluží, zvl. těch již trochu zahnívajících, kterou tak včelky milují??? Já jsem vyzkoušel lecos a nádoby se slámou používám a jsou super. Vůbec to ale nikomu nevnucuji, a ani nepomlouvám ostatní způsoby. Důležité je abych během 2 náštěv měl nakrmeno, nemusel nic čistit a další otevření úlu bylo až při fumigaci. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
>Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát.<
.....

Takže od konce. Bojím se dogmat a nesmyslů od včelaře. Ti nejednou dokázali, že dělat z sebe mistry a být mistrem ve včelaření je rozdíl.

Druhá věta od konce. ... On kombajn nějak umí odseparovat houbovité zárodky? Řeklbych, že ochranáři rostlin (rostlinolékaři) ví moc dobře co lítá vzduchem při seči a poslední modely kombajnů mají dost důmyslný už to system proti dýchání takového prachu v kabinách.

Třetí věta od konce. Ano? Skutečně se při krmení se nic do medu nedostane krom dodávanýho krmiva? Já bych za nikoho ruku do ohně nedal. A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba. Je to zbytečná a nákladná práce. Takže tím je i dáno k první od začátku větě dost, aby se mohl někdo i zamyslet nad tím, co vlastně sděluje.

Pokud vím, například firma Lisoň krmné 5 l kbelíky prodává. Chce to se podívat do nabídek. Někteří včelaři s nimi krmili.
Já jse si víčka vrtal sám. Mám 50 včelstev a nákup by byl dost drahý. Hlavně, kdyby to pak nefungovalo. Nebyl jsem s tím ale moc spokojený, protože občas roztok tekl. Vrchem přes fólii to berou bez problémů. Určitě jsem ale tento způsob krmení nechtěl nikomu nutit. Žena mně běžně pri tomto počtu včelstev pomáhá při vytáčení, krmení a léčení.

>Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.

Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

_____________________________________________________________
Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.
__________________________________________________________

Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
,,,
Špatně jsem se vyjádřil. Samozřejmě že se to dá čistit, ale je to komplikované, na rozdíl od nádob se širokým hrdlem.

____________________________________________________________
Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)

Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno.
____________________________________________________________
Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů ( časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.

Železárny Chomutov.

Bohužel ne, odopověděli mi, že mají pouze nerez drátek osteofix 10 kč na metr bez dph.

Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10 000 včel.
40 000 včel...4 nástavky
60 000 včel...6 nástavků
80 000 včel...8 nástavků
Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí zhruba 14 000 včel.M.V.

V určitom čase som sa zaoberal určením počtu včiel v plne obsadenom nadstavku - plodisku pri teplote nad 12˚C, kedy sa zimný chumač rozvolní. Hodnoty, ktoré som získal su veľmi podobné tým, ktré udáva M. Václavek.

Počet včiel na 1 dm2 plástovej uličky širokej 10mm je v každom úľovom systéme rovnaký 156 včiel (Václavek 160 včiel)

Množstvo včiel v debničke B 10 miera rámika 420 x 270 mm na ploche 10 dm2 1560 včiel.
Platí to ale len pre debničku kde sa nachádza plodisko, debničky na med sú obsadené menším počtom včiel.
B 10 má 9 uličiek medzi 10-mi plástami, plus 1/2 ulička medzi stenou úľa a plástom po obidvoch stranách úľa spolu pre výpočet 10 uličiek.

Potom platí: 1560 včiel/1 ul. x 10 = 15 560 včiel = 1,56 kg

Pre trojzostavu v tomto systéme je to s určitým nadsadením 15 560 včiel x 3 nadstavky = 46 800 včiel.

Je to hodnotné včelstvo s dostatočným počtom reálneho počtu včiel vo včelom spoločenstve, opri výcove plodu od jednej matky, za normálnych okolností. Biologicky včelstvo nemôže narastať do nekonečna, lebo včelstvo ako také sa vždy pripravuje na rozdelenie a jeho biologický vrchol dosiahne na konci jari.

Preto je zavádzajúce, keď autor M.V. naznačil narastanie včelstva aritmetickým radom v sústave Optimalu s 11 rámikmi, čo debnička to nárast 2 tis. včiel.

Podľa všetkého je množstvo včiel v každej úľovej zostave je dané počtom 50 tis. plus, mínus 4 tis. včiel.

Potom ideálnym počtom debničiek pre mieru 420 x 170 mm Optimal, s množstvom včiel v 1 uličke 1040 a počtom včiel na 1 deb. 11 440 včiel s max. počtom debničiek 4-5deb. x 11 440 = 45 760 - 57 200 včiel. pre zostvavu Optimalu potom stačí 4 až 5 debničiek.

Pre najčastejšie používaný úľ s rozmermi rámika 390 x 240 mm a 10 plástami , s počtom včiel v jednej debničke 12700 je ideálne chovať včelstvo v 4 debničkách s počtom včiel 55800.

Súhrn: Miera 42O x 270 mm potrebujeme 3 debničky
Miera 420 x 170 mm -"- 4-5 debničiek
Miera 290 x 240 mm -"- 4 debničky
Deálne pnožstvo včiel v jednej úľovej zostave je 50 tis. plus, mínus 4 tis. včiel.

Netvrdím, že včelstvo za určitých vynikajúcich zimných a jarných podmienok nemôže obsadať aj viac, prípadne menej debničiek, lebo biologické danosti sú pre včelstvo obmedzené a tieto stredné hodnoty sú ideálne.

Anton

Proto, aby se sklenice nerozbila po cestě a také když se rozbije , obsah zůstane v kyblíku v kterém to převážím a přenáším a nerozlije se v autě.

jasně , chci používat lavorky , mají mýt něco kolem 15 l , v mém případě to stačí na celé zakrmení a čistily by se dobře, žádné zůžení tam není.

Bohužel mi to připadá , že výrobci vyhovuje , že krmítko nevydrží . Alespoň má co vyrábět. Požitý materiál je křehký a jeho vrstva je příliš tenká.

Nějak mi uniklo , co je odkud přeložené a na co vlastně reaguješ.

U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

jejda já tomu pravopisu dávám na p.del!

Velmi sleduji tuto konferenci,je dobře že ji máme.I když mnozí ji sledují,nepřispějí svým příspěvkem,třeba v budoucnu se to změní. Není dobré,aby si zde povídalo jen 3 - 5 stálých a věrných dopisovatelů,kteří již nic nového nemohou říci včelařské konferenci,je zapotřebí nový vítr do plachet...
Píšete o všem možném,na př.krmení včel za pomoci slámy či sena,kde prosím žijete?To snad patří o 100 let zpátky.
Chov trubců,nadstandartní, t.j. v každém nástavku po dvou stavebních rámkách asi taky nepřineslo kýžený výsledek a
asi se v budoucnu neosvědčí. Jsou roky rojivé mnoho a roky rojivé málo.Ani technologie ošetřování včelstev rádoby
novátorů tomu nenapomohou,pokud tito nebudou používat jo
drastické metody,které většina včelařů musí odmítnout.
Také postrádám chlubení o letošních výnosech medu,jaké kraňky jej donesly a jak byl zhodnocen při prodeji.A hlavně
jaký výnos byl při druhém či třetím vytáčení,asi nic moc
a včely byly na sucho a majitelé mohou být rádi,že to přežily.To včelaření má jednu podstatnou vadu,asice tu,že
si včely nemohou vyměnit včelaře.Jinak fandím g.p. že s jeho provozem zimuje svoje včely na medu,má můj obdiv,neb
zajisté je chová z lásky a ne aby je drancoval...

Nic proti ničemu a nikomu, ale můj názor je, že ten kdo zimuje na medu, přiznává, že nedokáže prodat med, který vyprodukuje. Je to z nouze ctnost a minimálně teoretická ekonomická ztráta. Navíc s rizikem, že nevhodný med může v zimě způsobit včelám trávící problémy. Ať si to kdokoli jakkoli chválí a odůvodňuje. Ale je to realita a já proti tomu nic nemám.

GuPa:
> A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba.

Nechci bý detailista, ale mám pocit, že na medu zimuje dle přítel Stonjek. GUPA ve svém příspěvku pouze citoval.
Také si nejsem jistý, že to je o schopnosti med prodat. Ve velkém to může být i z hlediska vynaložených nákladů výhodnější řešení.

Vše hezké

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách http://www.honey-well.com/cz/. Na http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru 40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v jedné vinárně.

Vše hezké

Ach jo, že jsem nedržel hubu. Takže na kombajnech jsem strávil dost sezon, aby mě tyto argumenty rozesmály. Tam trápí osádky prach a hlavně horko. Práší obilí ale i řepka slunečnice jeteloviny i další. Na těchto rostlinách se v době květu vyskytuje jak prach tak plísně i bakterie. Na hnijícím a plesnivém ovoci na zemi, je spousta včel a světe div se nic to s nimi nedělá a co hnijící voda z kaluží??? Suchá sláma je výborný přírodní materiál a jako plovák do krmítka plně vyhovuje. Pak se vyhodí a je to. Určitě je v ní míň fujtajblů než ve špatně nebo vůbec nevymytém krmítku.. Co se týče krmné komory mám úplně stejný názor jako Eman. Vemte si papír a počítejte se mnou. Krmná komora má cca 15 kg medu tj 15 x 60 /přibl. čistý zisk/x 60 /počet včelstev. V druhém případě je to 8kg x 15 Kč x 60. Až budete mít výsledky, nepřipadal bych vám jako naprostý idiot, kdybych preferoval způsob č. 1, který tak propaguje př. G. P??? Navíc i výzkumníci z Dolu se k zimování na medu nestavějí nijak obdivně. To že zkrmuji cca 8 kg cukru je způsobeno velkým plodištěm DS. kde je teď před krmením cca 8 kg zásob a je to tak každý rok. S výnosy jsem víc než spokojen, takže to zřejmě v tom cukru přes zimu nebude. Př. G. P bych doporučil, aby ve výpadech proti Svazu a jeho funkcionářům používal smysluplnější výpady, než jsou kyblíky se slámou která se osvědčily u stovek včelstev a které byly popsány v knížce s kterou svaz nemá vůbec nic společného. Působí to pak dost trapně. Zdraví R. Stonjek

vsusucky:
>Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na slunci, tak nevidím v jejich použití problém.<
...
Zdravím
Otázkou je, jestli provádění takové dezinfekce korku bude pravidelné a také jestli bude př. Sušický i u ostatních alespoň takové jako u Vás.

Zkus se poptat sousedů kteří mají drtič větví , snad ti trochu dají také to dobře plave a nemusíš to schovávat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 13.8.2007 02:57:47
> ----------------------------------------
> Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi
> 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do
> těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky,
> už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití
> cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
> durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
> prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně
> rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne
> trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.
>
>
>

Stonjek:
>Až budete mít výsledky, nepřipadal bych vám jako naprostý idiot, kdybych preferoval způsob č. 1, který tak propaguje př. G. P??? <
.....

Tak to by mne zajímalo, jaký celkový výsledek to tedy u těch 60 podle Tebe příteli Stonjeku je? Mně to dělá mínusovou položku a to je ověřeno i v mém chovu u více než 400 včelstev. (a to jsem měl dost propracovanou metodu krmení) Jestli stoupne reálná cena u medu, budu opět doplňovat cukrem.

A jestli hážeš do jednoho pytle plísně či houbovité zárodky na slámě nebo korku a jejich eliminace v úlu, tak není s tebou očem v tomto směru diskutovat.

Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele Volejníka
v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg
na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření,
ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u
včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně malém
rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu ohromný
objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že v
jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 5:50 AM
Subject: Re: Korkové zátky - poptávka


Nic proti ničemu a nikomu, ale můj názor je, že ten kdo zimuje na medu,
přiznává, že nedokáže prodat med, který vyprodukuje. Je to z nouze ctnost a
minimálně teoretická ekonomická ztráta. ...

Prosime o spolupraci,pomozte s upravou stanov.
...ustrednim vyborem ustavena komise,ktera ma za ukol zpracovat shromazdene navrhy a posoudit dopad navrzenych zmen v pripade,ze by doslo k jejich schvaleni.Ze shromazdenych i nove ziskanych podnetu ma za ůkol pripravit navrh zmen a tento predlozit vcelarske verejnosti k posouzeni.Komise vytvorena na prvnim zasedani po 8sjezdu usporadala 3schuze,shodla se,ze nahrazeni jednotlivych slov ve Stanovach slovy jinymi,jak jsou v dokladech navrhu od jednotlivcu i drg.slozek svazu muze zapricinit spoustu nedorozumeni a mrzutosti.
Takove kosmeticke upravy by mely zustat nevyslyseny.Komise si uvedomuje ze CSV zastupuje vcelarstvi v CR a nejsou tedy lhostejne racionelni podnety..
Privitame kazdy navrh,ktery povede k vetsi informovanosti komise a jejimu uzsimu napojeni na sirokou vcelarskou verejnost.Vyzivame ke spolupraci..tu predstavujem tak,,ze sdeli predstavy,co by chtel na cinnosti svazu zmenit.co mu vadi,a navrhne zpusob jak to zmenit.Metvorte paragrafove zneni. Navrh zmen,ktere by mohly byt do stanov zacleneny,budou...vcas predlozeny k prodiskutovani a posouzeni cele vcelarske zakladne a to 12mesicu pred sjezdem.
(Delegat a nynejsi predseda komise pro upravu stanov)Jsem predsedou OV Sumperk treti volebni obdobi,predtim 12let jejim jednatelem.Patrim jeste k tem co psali hlaseni kolik jsme sesbirali kuzi od kraliku,kolik stareho zeleza,kolik sehrali fotbalovych utkani se sovetskou armadou.Kd\z jsem na to neodpovedel,mel jsem problemy...Take jsem delal ve statni sprave na obecnim urade,takze si to muzu klidne dovolit takhle rict..apeluji na Vas zdravy rozum,nechte to,az nas nekdo k tomu bude nutit.)


Vice nez rok prace Komise pro upravu stanov a jsme od cile ukolu vzdalenejsi nez jsme byli na pocatku po sjezdu.
Sjezd zanechal dostatek podnetu ktere nestacil dokoncit.Vytvorene komise maji tyto podnety za ukol dopracovat,predlozit k diskusi,aby na pristim sjezdu,byly uvedeny v praxi.Clenove komise za vedeni sveho predsedy,vsak misto prace tyto dokumety roztridilo a oddelily ty ktere budou nevyslyseny aby nezapricilily spoustu nedorozumeni mrzutosti.(jaka jeto skupina ktera se rozmrzi pri zmenach ?)

Komise privita kazdy navrh ktery s kamufluje jakousi cinnost v komisi.Jsme zadani abychom vytvorily podestilku nicnedelani a v nadchazejicim sjezdu chvalihodne velebeni cinnosti v komisi.

clen ZO CSV Brno-mesto franta

Eman:
>Je to z nouze ctnost a minimálně teoretická ekonomická ztráta. <
.....
Není. Je to reálně prokazatelná ztráta. Je to možná nebvyklé takto zareagovat a nekoupit ani kilo cukru, ale naprosto přirozené a zdůvodnitelné v celkových nákladech. Přes to nejede vlak, jinak jsem dojel.

Jiné než toto nejpřirozenější řešení neexistuje - ponechání vhodného medu a nemít žádné náklady s dodáváním zásob. Je to ověřeno již více než 4 sezony. 2 částečně a 2 pouze med. Nic podle mne převratného.

Počítat jsem zkoušel. Také zatím "vše" vytočím (mimo plodiště) a krmím, ale prostě se mi zdá vámi vypočtený čistý zisk příliš vysoký. Vím že jste z okolí Prahy, kde med v pohodě prodáte za 100,-/kg, ale náklady jsou myslím daleko vyšší. Dělal jsem si takovou hrubou kalkulaci např. na 15 včelstev i s prací (70,- Kč /hod čistého) mi to vychází na minimálně 30 000, rok., tj. 2000 na včelstvo. A to bych řekl, že práci mám hodně podhodnocenou, nemám v tom odhad práce popř. náklady spojené s prodejem. Takže reálně bych to viděl tak na 2500 -3000,- na včelstvo. Přepočteno na med, tak cca 25-30 kg na včelstvo. Jsou v tom samozřejmě nějaké fixní náklady (pojištění a opravy auta, pronájem pozemku), které u se s vyšším počtem včelstev snižují. Tím, že nekočuji a zdědil jsem pevné stanoviště, kde se bohužel s novou dobou výrazně změnily snůškové podmínky tak bych se včelařením neuživil a zatím je to spíše v roli dotovaného hobby.

Co konkrétně vás vede k tomu, že upouštíte od používání ještědských
stropních krmítek?

pf

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 7:23 AM
Subject: Re: krmen?



Víčka jsem taky opustil, krmítka Jěštěd taky opouštím Plánuji si
přes zimu dělat krmítka. Jěště nevím jaké konstrukce a na kolik
litrů. Asi na 15 a pak bych krmil nadvakrát.



Tam, kde mám ve včelách kýbl, tak v něm mám nalámaný polystyren
nadrobno. Před zimou ho vyhodím do plastů a nic nedezinfikuji.



Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části
kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po
bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.



Jaroslav


/>4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.
Jenže do
/>těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na
lavorky,
/>už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po
nalití
/>cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
/>durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
/>prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l
přesně
/>rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty
špunty > mne
trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně
> čisit.
>

Nerez nebo jiné kovové síto by možná šlo do víka kbelíku zatavit. Buď
obyčejnou horkovzdušnou pistolí nebo horkovzdušnou svářečkou na plasty. Ale
kde sehnat to síto s oky tak o,2 mm, to nevím. Silonové síto zase vím, kde
sehnat, ale to zatavení by asi byl problém. Jen jestli to jsou krmítka na
cukerný roztok, nejsou to krmítka na pevný materiál typu medocukrového těsta
nebo mače?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 11:06 AM
Subject: Re: krmen?


> ..Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a
> po každém krmení je žena opláchne.
>
> Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde
> o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.
>
> Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do
> včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním
> (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je
> dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké
> větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné,
> objemově omezené ...
> Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

Pán Turčáni
I když patřím do generace která se učily ve škole i slovenštinu tak vrz letná voda slyším po prve to je co? já to chápu jako venku odstátou vodu. Jeto tak?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 13.8.2007 01:02:17
> ----------------------------------------
> při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane
> na dně i když rozmíchám roztok. Pepan
>
> Ja už síce tento spôsob nepoužívam, ale problém zostatku nedobratého cukru
> v presakovacích kŕmidlách (konkrétne v 3,6 litr. fľašiach) je známy, ale
> dá sa odstrániť. Z vášho popisu nie je jasné, kde ostane zbytok cukru, lebo
> dno je hore a hrdlo s perforovaným viečkom dole.
>
> - používať hrubý kryštálový cukor
>
> - tento dopuručovaný pomer nie je správny. Do fľaše je lepšie vsypať 2,5 kg
> cukru a doplniť pohár vodou., pomer je pre včely prijateľnejší. Práve pre
> nedostatok vody cukor cukor nemôžu včely odobrať.Pri silnej koncentrácie
> roztoku, včely ho ťažšie odoberajú a čo je horšie, po zlom spracovaní tento
> jemne kryštalizuje. Preto ja z týchto dôvodov podávam včelám cukrový roztok
> s menšou koncentráciou cukru a hlavne preto, že strata pri inverzii repného
> cukru, včely získajú z 1 kg cukru menšie zásoby až o 30%
>
> - cukor sa vždy zaleje letnou (nie teplou) vodou, lebo tá vytvára na cukre
> súvislú vrstvu, ktorá neprepúšťa vodu.
>
> - aby neostal "visieť" cukor vo fľaše hore, treba ho po prevrátení horednom
> kolísavým spôsobom striasť dole.
>
> - aby sa to dalo urobiť bez odtekania vody či cukrového roztoku, treba si
> vypíliť kruhovú podložku (sololit) na priemer hrdla fľaše. Tú v prirodzenej
> polohe posadíme na ústie, pritlačíme ľavou rukou a bezpečne prevrátime bez
> vytečenia jedinej kvapky a tak položíme na otvor nad rámikmi. Po prevrátení
> fľaše kývavým pohybom zmyjeme vodou prichytený cukor na jej dne.
>
> Anton
>
>
>

To nesmíte tak rozebírat Kdyby jste viděl pod mikroskopem složení lesního medu tak by jste ho pak asi vilil do kanálu. TEN ZE VŠECH ŽIVOŠIŠNÝCH PRODUKTŮ OBSAHUJE NEJVÍCE spor plísní, prachu, sazí, bakterií a t.d. A panenský med není nic jiného než obchodní trik

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 13.8.2007 01:18:40
> ----------------------------------------
> Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte
> mi je někdo?
>
> Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v
> cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna
> technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.
>
> Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť
> použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla,
> dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s
> panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj
> nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých
> plesnivejú zbytky vína a pod.
> Anton
>
>
>

Já taky přiložím polínko. U nás v lese roste plno černého bezu. Uschlé
výhony černého bezu jsou téměř čistá pěnová dužina chráněná proti okusu
včelami tenkou vrstvou dřeva a kůrou a které plavou možná ještě lépe než
korek. Protože jsou minimálně pár měsíců suché, ale i roky, jsou promyty
dešti a neobsahují žádné látky, které by se vyloužily do cukru a pronikly do
zimních zásob. U nás je toho bezu tolik, že když se projdu s taškou a
nůžkami na větvičky do 200 metrů od úlů, nasbírám za nějakou hodinku
"plováky" pro kbelíky pro krmení snad 50 včelstev. Co se týká znečištění
těch korkových zátek a jiných materiálů mikroorganismy, myslím si, že
cukerný roztok, i když se sám o sobě kazí, není žádné vhodné prostředí pro
plísně a podobné potvory, co by mohly být v zátkách nebo slámě a v prostředí
cukerného roztoku se nemnoží. A když se cukerný roztok spotřebuje, včely
tento materiál potáhnou propolisem a plísně zlikvidují nebo slámu rozkoušou
na suché neplesnivé kousky. Aspoň u mně tak končí plováky- větvičky bezu po
spotřebování cukru, měkké části rozkoušou na suché smítky a tvrdé potáhnou
propolisem. Něco jiného je, když se použije napoloshnilá korková zátka nebo
něco jiného masívně napadeného plísní, potom se mohou toxiny vyrobené těmi
plísněmi dostat do roztoku a působit na včely.

R. Polášek

Jaký je rozdíl mezi kbelíkem a krmítkem? Prázdný nastavek nízký nebo vysoký
shora zadělám sílonovým sítem a potom do něho můžu dát jakoukoliv nádobu, co
se tam vejde. A přes síto nalívám třeba v noci, včely se ke mně nedostanou.
Musím se jen trefit do té nádoby a nelít to na rámky -:) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 6:35 PM
Subject: Re: krmen?


> U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely
> přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

Dne pondělí 13 srpen 2007 19:24 meliferka napsal(a):

> Také postrádám chlubení o letošních výnosech medu,jaké kraňky jej donesly a
> jak byl zhodnocen při prodeji.A hlavně
> jaký výnos byl při druhém či třetím vytáčení,asi nic moc
> a včely byly na sucho a majitelé mohou být rádi,že to přežily.

Dobry den,

letos jsem poprve zkousel po vzoru panu Podhajeckeho a Jindry (a jiste
dalsich) pouzivat mednou komoru. Dovoluji se domnivat, ze prave diky tomuto
opatreni, presne jak psal p. Podhajecky v MV, vcelstva s komorou nepadla.
Sice to bylo za cenu cca 20 kg medu/vcelstvo (27) , ale pokud bych provedl
vytaceni jako v minulosti (tedy vyjma plodiste do sucha), asi bych nemel
zadny med, ani asi vcely. Letos to bylo zvlastni pro mne asi i proto, ze jsem
jeden den sel do vcel, medniky plne ridke sladiny a za cca 5 dni, byla
zima/sucho a medniky prazdne. To se opakovalo +- cele leto. Med letos cca 10
kg/vcelstvo repka+ov. stromy, cca 8 kg slunecnice, jinak nic. Bohuzel letos
nebyla v doletu horcice, ale asi by to nic moc nezmenilo. Letosek byl asi
vyhodny pro kocovniky - v okruhu cca 5 km od stanovoste kvetla slunecnice od
pulky cervna az do konce cervence (pekne navazujicich cca 6 poli).Samozrejme
si vcely nanosily i mednou komoru cca 20 kg, kterou samozrejme nevytacim a
vzhledem k tomu, ze ted zaprselo , doufam, ze si jeste neco nanosi (ne
melecitozu :) ). Vcelstva, ve kterych jsem menil matkysice naplnila mednou
komoru, me ale nic nedonesla.

Honza

Zdravím přátele včel,
Samozřejmě, že reálné obsazení nástavků je různé. V chladnějších nocí je průměrně cca 10 000 včel / nástavek Optimalu. Ráno a odpoledne je včelstvo vlivem vyšších teplot rozvolněno, létavky létají za snůškou, a tak počet včel v úle znatelně ubude ( odhadl bych z cca 80 000 na cca +/- 50 000 včel v závislosti na počtu létavek, velikosti snůšky, množství plodu, venkovní teplotě,… ). Příští rok plánuji nasadit včelstvům na vrcholu rozvoje 9. nástavek.
,,,
Dále budu psát o mé představě populační dynamiky včelstev. Je to můj laický názor, který nemusí být pravdivý. Nikdo není dokonalí, nikdo nemá absolutní pravdu, zda něco platí či naplatí ukáže čas!

,,Populační dynamika neomezených včelstev, M. Václavek,,

Pro lepší orientaci v mé terminologii sil včelstev uvedu tabulku:
A/Vrcholová síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/ nad 80 000 jedinců = včelstva přesílená
B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/ nad 40 000 jedinců = včelstva přesílená

Musím se opakovat, že síla cca 80 000 včel na vrcholu je pro většinu plemen včely medonosné ( včetně kraňky ) přirozená.
Ideální skladba včelstva je tzv. ,,1:1 skladba,, tj. jedna úlová včela : jedna létavka.
Tohoto stavu a těchto sil ( 80 000 včel na vrcholu, 40 000 včel zimních ) mohou dosáhnout jen neomezená včelstva! Obzvláště kraňka je na omezení prostoru a zásob zvláště citlivá!
Většina včelstev v ČR dosahuje parametrů Hohenheiských včelstev... cca 40 000 včel na vrcholu, cca 10 000 zimních včel ). Tento a podobný výzkumy populační dynamiky včelstev prováděný Němci v minulém století považuji za naprosto neobjektivní, neboť páni výzkumníci svojí metodou ošetřování včelstev nevyhnutelně omezují sílu včelstva po celý rok ( zužování na začátku podletí, krmení na konci podletí, poskytování nedostatečného prostoru k dosažení populačního maxima a podob. ).
Zjištěná životnost letních včel 3 týdny odpovídá parametrům omezených včelstev. Taková včelstva mají zhruba stejné množství plodu jako včel. Pro velmi-silná neomezená včelstva to neplatí.
Následující část platí pro včelstva vedená v normálních neomezených podmínkách:
Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Větší nárůst včelstva vede k nižší životnosti letních včel. Kaňská včelstva silná a slabá se neliší v množství plodu na vrcholu, ale v počtu včel a dobou dosažení vrcholu. Silnější včelstva dosahují zpravidla dříve vrchol než včelstva slabší.
zimní síla (včel).........vrcholová síla (včel) nárůst
10 000..........................cca 30 000......cca 3x
20 000..........................cca 52 000......cca 2,6x
30 000..........................cca 69 000......cca 2,3x
40 000..........................cca 80 000......cca 2x
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede k snížení nárůstu ( růstový koeficient ) o cca 1/3.

zimní síla (včel)........průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní
20 000..................................28 dní
30 000..................................36 dní
40 000..................................42 dní
50 000..................................42 dní
60 000..................................42 dní
Včelstva se 6-týdenními letními včelami vytvářejí ideální skladbu populace. Včelstva s ideální skladbou populace ( 1:1 ) dosahují nejvyšších výnosů za předpokladu nevzniknutí rojové nálady.
Zimní síla ( Z ) není polovina vrcholu, jak si mnozí myslí, ale aritmetický průměr velikosti zimní síly ( z ) v minulém včelařském roce, poloviny vrcholu (V/2 ) v daném produkčním roce a poloviny relativní síly podletní (R/2 ) ( za předpokladu nulového omezení včelstva v daném roce ).
Z = ( z+V/2+R/2 )/3
( pozn. Hodnotu relativní podletní síly získáme, když plástovou plochu v úle v podletí vynásobíme 160, přičemž její maximální hodnota může odpovídat vrcholu . )

Porovnáme včelstva. A/ zimní síla 10 000 včel a vrchol 40 000 včel, B/ zimní síla 40 000 včel a vrchol 80 000 včel.
Včelstvo kategorie B/ bude mít letní včely životnosti cca 6 týdnů a cca 40 000 buněk plodu na vrcholu , který přichází s rozkvětem řepky. Po dosažení vrcholu bude mít tendenci k rojové náladě, pokud včelař včas nezasáhne odběrem oddělku, hrozí mu vznik rojové nálady a pozdější rojení. Včelstvo s dlouho-žijícími letními včelami má pomalé regenerační schopnosti, neboť plné obnovení síly po daném odběru plodu proběhne nejdříve za 6 týdnů ( vlivem ,,dlouhověkosti,, letních včel ). Odběr je nutný udělat ihned po nasazení 8 nástavku, stačí 1-2 nízké rámky plných zavíčkovaného plodu ( 4 000 - 8 000 buněk plodu ), který však každé 4 týdny od dosažení vrcholu do rozkvětu lípy malolisté ( srdčité ) musíme opakovat ( +/- 3 odběry za rok ), abychom po celé období rojových nálad udržovaly včelstvo v rozvoji ( zhruba v síle 70 000 včel, +/-4 týdny před vrcholem ). Odměnou zvýšené pracnosti je podstatné zvýšení medného výnosu, neboť velmi-silné včelstvo má daleko větší užitkovost než-li slabé.
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matka
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu- nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení
7/ Včasný odběr pylu
8/ Dostatek zásob – nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné stavění nového díla
10/ Neomezovat plochy trubčiny

Včelstvo kategorie B/ bude mít na vrcholu letní včely životnosti cca 3 týdny, avšak také 40 000 buněk plodu. To je důvod snížené životnosti letních včel ve slabších včelstev. Slabší kraňská včelstva mají v první půlce jara nesrovnatelně více buněk plodu k danému množství včel, výsledkem je výchova včel, jež nejsou krmeny kvalitními kašičkami a tím pádem se dožívají menšího věku. Včely krmeny méně kvalitní stravou mají menší odolnost vůči přepracování. Takové včelstvo má více úlových včel než-li létavek a má menší výnos na jednotku včel.
Proč se tak kraňská slabá včelstva chovají? Protože včelstvo s krátkověkými včelami po daném oslabení ( nemoc, rojení, odběr oddělku ) rychleji obnoví svoji původní sílu. Velmi-silná včelstva to nemají zapotřebí, protože je pro ně daná ztráta včel méně znatelná než-li u slabších včelstev.
Tomuto jevu říkám regenerační pud ( prý Vigorky nemají tak vyvinutý regenerační pud jako ostatní kmeny kraňky, více na www.vigorbee.cz ).

Kraňka je velmi citlivá na nedostatek prostoru či zásob. To je hlavní důvod proč většina včelařů velmi-silná včelstva nemají, neboť jejich provozní metody tomu zabraňují.
Včelstva se po celý rok přizpůsobují stavu zásob a prostoru.
Jakmile včely visí v podmetu, či před česnem, včelstvo zpomaluje rozvoj. Pokud není snůška a zásoby klesnou pod cca10 kg medu, či cca 30 dm2 pylové desky , včely omezují rozvoj ( plod musí být v kontaktu se zásobami ). Omezení vede ke vzniku slabších včelstev.

Na omezení síly včelstva má vliv řada faktorů
1/ Kvalita matky a zdravotní stav včelstva
2/ Prostor úlu
3/ Zásoby
4/ Velikost zimní síly
5/ Velikost vrcholu
6/ Rojová nálada
7/ Vývoj populace během roku
8/ Půdorys nástavku
9/ Uspořádání díla v úle
10/ Izolace stěn úlu
Jednotlivá plemena se liší mírou reakce na daný omezující faktor.

Včelstva se svojí silou přizpůsobí životním podmínkám, které jim včelař poskytuje!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Já netvrdím, že zimování na medu je ztrátový podnik. Jestli pan Volejník od dubna "ulizuje smetanu" a pak vytočí průměr 40 kg a zakočuje ke slunečnici na zazimování a pak už nevytáčí, tak nemůže být ve ztrátě. Ale kdyby ho to živilo a měl na všechen med odbyt po 50 Kč/kg, tak si každý "páťák" lehce spočítá, o kolik korun se takovou závěrečnou operací okrade. Je to jeho med, jeho rozhodnutí, je machr, má dost a nemá zapotřebí mít maximum. Mě zas vytáčení a krmení nevadí. Já se krmením po chvilkách bavím a on se možná teď šťourá v nose nebo chodí na houby. A minimálně 100% rozdíl v cenách medu a cukru nepovažuju za malý. Pokud by mi vadil takový objem práce s vytáčením a krmením, tak budu chovat se stejným ziskem medu méně včelstev. Ale každý má jiné priority a taky prodat med z 200 nadupaných včelstev není legrace.


----------------------
Petr Lokvenc:
Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele Volejníka v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření, ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně malém rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu ohromný
objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že v jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý ...
S pozdravem Petr

To jsem asi nebyl já. Mednou komoru zatím nepoužívám. Mám plodiště ve 3 až 4 nástavcích 3/4 langstroth a včely jsem bez zásob taky neměl. Je tady dost prostoru k uložení zásob na horší časy.
Tonda

>letos jsem poprve zkousel po vzoru panu Podhajeckeho a Jindry (a jiste dalsich) pouzivat mednou komoru. Dovoluji se domnivat, ze prave diky tomuto opatreni, presne jak psal p. Podhajecky v MV, vcelstva s komorou nepadla.

A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

pf

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 1:25 PM
Subject: Re: Korkové zátky - poptávka


> Já netvrdím, že zimování na medu je ztrátový podnik. Jestli pan Volejník
> od
> dubna "ulizuje smetanu" a pak vytočí průměr 40 kg a zakočuje ke slunečnici
> na zazimování a pak už nevytáčí, tak nemůže být ve ztrátě. Ale kdyby ho to
> živilo a měl na všechen med odbyt po 50 Kč/kg, tak si každý "páťák" lehce
> spočítá, o kolik korun se takovou závěrečnou operací okrade. Je to jeho
> med, jeho rozhodnutí, je machr, má dost a nemá zapotřebí mít maximum. Mě
> zas vytáčení a krmení nevadí. Já se krmením po chvilkách bavím a on se
> možná teď šťourá v nose nebo chodí na houby. A minimálně 100% rozdíl v
> cenách medu a cukru nepovažuju za malý. Pokud by mi vadil takový objem
> práce s vytáčením a krmením, tak budu chovat se stejným ziskem medu méně
> včelstev. Ale každý má jiné priority a taky prodat med z 200 nadupaných
> včelstev není legrace.
>
>
> ----------------------
> Petr Lokvenc:
> Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele
> Volejníka
> v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg
> na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření,
> ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u
> včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně
> malém rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu
> ohromný
> objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že
> v
> jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý
> ..
> S pozdravem Petr
>

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj článek o ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné vyvolat diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na medu rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med nic nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

Články o včelaření s mednou komorou napsal pro Moderního včelaře př. Dvorský. Doporučuji k přečtení.

Používání slámy, listí, korků zvyšuje nebezpečí zeslizovatění, či kvašení roztoku.

Nebezpečí zeslizovatění a nebo zkvašení roztoku lze předejít přidáním několika kapek propolisové tinktury. Používám sice prosakovací láhve, ale pokud vím, že budou včely dávku odebírat déle (krmení oddělku přes víčko s méně dírkami), tak ji používám a zatím s dobrými výsledky.

A k čemu tento údaj potřebujete vědět? Má to nějaký vliv na pochopení mých argumentů?

-----------------------
Petr Forejtek:
A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

Eman.
No já si myslím, že kdyby Vás to živilo, tak s největší pravděpodobností skončíte u zimování na medu jako GUPA. Představa, že prodejní cena medu je o více 50% vyšší než nákupní cena,je sice hezká, ale pokud se tím neživíte, tak s tím spojené náklady nemáte rozklíčované a moc s nimi nepočítáte. Já si opravdu myslím, že kdyby jste si do nákladů započítal vše, tak Vám mezi zimováním na medu a na cukru výrazný a ekonomicky významný rozdíl nevyjde. V dnešní ekonomice jsou nevyšší náklady vždy na práci a s tou hobby včelaři tak nějak nepočítají, ale když započtete každou minutu spojednou se včelařením a oceníte ji nějakou reálnou mzdou, připočtete daně, sociální a zdravotní pojištění, odpisy a pod. a pak porovnáte s dosaženými příjmy za med, budete nejspíš uvažovat stejně jako GUPA. A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala.
Vše hezké.

Premyslim nad touto diskusi a nevim, zda se mi ze oba zpusoby (klasicke krmeni a zimovani na medu) ma z ekonomickeho hlediska pro i proti a neni bez podrobne kalkulaci mozne rici co je ekonomicky vyhodnejsi.

Pridani nastavku medu je velmi elegantni. Me by, ale zajimalo, jaky med pouzit k zimovani, kde takovy nastavek zavickovaneho medu skladovat a jak se o nej starat, aby byl v tuto dobu pripraven na nasazeni?? Nebo se neskladuje a je na vcelstvu?

Doufam, ze to neni nejake tajne knou-how - o zimovani na medu zatim mnoho nevim, cetl jsem jen par clanku, ale zajimala by me praxe.

Diky

T.H.



> Eman.
> No já si myslím, že kdyby Vás to živilo, tak s největší pravděpodobností
> skončíte u zimování na medu jako GUPA. Představa, že prodejní cena medu je
> o více 50% vyšší než nákupní cena,je sice hezká, ale pokud se tím neživíte,
> tak s tím spojené náklady nemáte rozklíčované a moc s nimi nepočítáte. Já
> si opravdu myslím, že kdyby jste si do nákladů započítal vše, tak Vám mezi
> zimováním na medu a na cukru výrazný a ekonomicky významný rozdíl nevyjde.
> V dnešní ekonomice jsou nevyšší náklady vždy na práci a s tou hobby včelaři
> tak nějak nepočítají, ale když započtete každou minutu spojednou se
> včelařením a oceníte ji nějakou reálnou mzdou, připočtete daně, sociální a
> zdravotní pojištění, odpisy a pod. a pak porovnáte s dosaženými příjmy za
> med, budete nejspíš uvažovat stejně jako GUPA. A to pominu jím uváděné
> výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá
> tato diskuse začala.
> Vše hezké.
>
>
>

Koupil jsem dva oddělky. Každý oddělek na dvou rámkách.
Jakým způsobem mám přezimovat oddělky?
Dnes je mám na třech rámcích (jeden jsem jim přidal)ve stavajicim ůlku pro tří rámky nebo mám oddělek dát do nového nástavkového úlu a dolpnit do plných 11 rámků?

Dekuji za radu.

O tom, jak zimovat na medu chci napsat samostatný článek.
V zásadě jsou tyto možnosti:
1. medná komora celoročně na včelstvu
2. ponechat poslední med
3. nástavky s medem odložené do skladu
4. nástavky s medem odložené na rezervní včelstva
5. zkrmovat vytočený med.
Všechny tyto způsoby mají své výhody a nevýhody. Sám používám hlavně druhý a čtvrtý způsob.
Broněk Gruna

Přestože s GUPA rád na některé témata diskutuji a mívám i jiné názory a rád ho provokuji, jsem přesvědčen, že tím, že ho včelaření živí tak kalkuaci má. Na rodíl od nás ostatních včetně mne, většinou jen teoretizujeme. Ale zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500 krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např. 1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
Vše hezké

A taky by bylo dobré to nelít na včelky.

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333)
O tom, jak zimovat na medu chci napsat samostatný článek.
V zásadě jsou tyto možnosti:
1. medná komora celoročně na včelstvu
2. ponechat poslední med
3. nástavky s medem odložené do skladu
4. nástavky s medem odložené na rezervní včelstva
5. zkrmovat vytočený med.
Všechny tyto způsoby mají své výhody a nevýhody. Sám používám hlavně druhý a čtvrtý způsob.
Broněk Gruna

Dá sa zimovať aj na slnečnicovom mede?

Jiří přál bych Vám, aby to vyzimovalo dobře, ale obávám se, že to tak nebude. Oddělek na dvou rámcích, to se snad ani neprodává. Minimálně na třech v květnu. Na dvou rámcích jste koupil pouze matky. Aby Vám to alespoň trochu úspěšně vyzimovalo, oddělek by v současné době měl obsadit alespoň 7 rámků 39x24, ale to je minimum.

Tak to nemáte dostatečné zdroje informací. Přečtěte si o filtrační
funkci česla něco málo v tomto článečku (dole na druhé straně):
http://web.quick.cz/pvzubri/kosice1004.pdf
Filtrování částic z potravy ovšem není dokonalé v tom smyslu, že by
včela odfiltrovala vše.
K. Čermák


M. Václavek napsal(a):

>____________________________________________________________
> Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
> Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)
>
>Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale
>přefiltrováno.
>____________________________________________________________
>Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů (
>časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační
>systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
>Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se
>využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby
>škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny
>neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
>Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se
>patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti
>na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.
>

Nevýhodný se mi zdá v mých podmínkách hlavně ponechání "posledního medu" a také zkrmovat vytočený med.Ponechávám včelám automaticky med který si donesou cca po 5.8. kdy jsem začal krmit.Na začátku srpna je ještě medovice a o tu je škoda přijít.Zkrmovat vytočený med je ale asi fakt hloupost.Práci jste již do vytáčení investoval zaděláte si krmítka a nakonec vyprovokujete na stanovišti loupež.Jedině snad, že se med lépe skladuje v konvích a nemusíte mít tolik rezervních nástavků , ale zato budete muset před zkrmením med rozehřát. Tudy prostě cesta nevede.Medná komora na včelstvu není nic pro má záda.Takže použitelné je snad jen 3. a 4.

.. Pán Turčáni
I když patřím do generace která se učily ve škole i slovenštinu tak vrz letná voda slyším po prve to je co? já to chápu jako venku odstátou vodu. Jeto tak?

Je to náš bežný výraz pre vodu, v ktorej sa dá npr. kúpať, teda 22-30˚C a tánie je vhodná na pitie. Slovo "letná" mohlo vzniknúť ad slova leto a to býva teplé, teda "letné"
Anton

______________________________________________________________
kozlík (194.212.232.6) --- 14. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287) (24289) (24292) (24302) (24321)

A taky by bylo dobré to nelít na včelky.
______________________________________________________________
Jde to vyřešit poměrně jednoduše, stačí použít např. obyčejné plastové víčko, kterým překryjete celé prosakovací víčko na lahvy.
Láhev s nasazeným prosakovacím víčkem umístím na strop úlu vedle krmného síta. Víčko položím na hrdlo lahve. Láhev s nasazeným prosakovacím víčkem krytým obyčejným plastovým víčkem obrátím a položím na strop úlu co nejblíže krmného síta. Potom zbývá jen láhev přenést z krycího víčka na krmné síto.
V krycím víčku zůstane trochu roztoku, který můžeme nalít do další láhve, v případě, že jsme podali poslední láhev, můžeme víčko vložit některému včelstvu do podmetu k vylízání. Pokud po dobu přenášení láhve z krycího víčka na krmné víčko udržujeme láhev ve vodorovné poloze a nijak s ní nekymácíme, během celé procedury z ní nevykape ani jedna kapka, takže žádná část roztoku nepříjde na zmar a nebo na včely!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

To nesmíte tak rozebírat Kdyby jste viděl pod mikroskopem složení lesního medu tak by jste ho pak asi vilil do kanálu. TEN ZE VŠECH ŽIVOŠIŠNÝCH PRODUKTŮ OBSAHUJE NEJVÍCE spor plísní, prachu, sazí, bakterií a t.d. A panenský med není nic jiného než obchodní trik

Pepan

To všetko môže byť pravda, ale podľa mňa takéto primitívne podávanie cukrového roztoku patrí tak do Afriky. Včelári sú v buši chodobní, hygienu nepoznajú a využijú všetko čo nájdu vyhodené, chceme sa im vyrovnať?
Už som raz písal na Konferenci o spôsobe podávania cukrového roztoku v Maďarsku, ktoré bolo jednoduché, bez plaváku a zároveň hygienické. Nad rámikmi mali položené plastické nádoby, široké, ploché s nízkymi stenami (5-6 cm). Nad nádobami majú po celej ploche sieť, cez ktorú nalievajú do nádob sobsahom okolo 5 lit. Pretože je včelami chránené pre vyrabovaním, cez deň podajú roztok aj dvakrát.
Boli sme tam i s poľskými priateľmi, ktorí od údivu ústa otvárali, v nádobách nebolo utopená ani jedna včela. Asi je to tým, že silné včely hromadne odoberajú roztok, lebo majú k nemu jednoduchý prístup a rýchlo ho odoberú.
Anton

Pokud vím, slunečnicový med patří do skupiny medů ( medy z ovocných stromů, z javorů, z řepky, z jetele ), jež jsou nejvhodnější k zazimování.

Asi je to tým, že silné včely hromadne odoberajú roztok, lebo majú k nemu jednoduchý prístup a rýchlo ho odoberú.
Anton
......
Silné včelstvo, pokud má strop z něčeho na čem se udrží, vytvoří hrozen až k hladině.
Než jsem na to přišel, pár včel jsem vykoupal a utopil. Namočená včela nemá šanci po kluzké stěně vylézt.
Chodil jsem zvedat víka a koukat jak budou brát, když jsem kdysi laboroval s kýbly, plováky atd. Napřed jsem si myslel, že je víko přitmelené, tak jsem zabral a sklepl včely. Váha hroznu byla pořádná. Pak jsem se snažil dávat bacha a byla to úžasná podívaná. Ale moji zvědavost některé včely nepřežily :-(.
I když jsem používal plováky, z gázy atd. jim dělal cestičky k plováku zůstávaly tam utopené včely.
Pak jsem se k tomu po letech vrátil po přečtení té knihy.
A ta tráva, nebo sláma je pro ně asi nejlepší matroš. Bez ztráty včeličky. Stohovatelné, snadno omytelné, usušitelné plast. kontejnery, plus kanystry na dopravu roztoku (tady spíš vidím z hlediska hygieny slabé místo) a ponorné čerpadlo je podle mě nejlepší, pokud někdo chce krmit roztokem.
Než nalejvat několikrát denně, to jim to tam naleju najednou. DO kontejnerů asi 20litrových (zkoušel jsem i plné a odebraly to) leji po desetilitrovém kanystru. Většinou to je druhý den prázdné.

Karel

Německý dokument "Zabijácké včely - legendy a skutečnost"
vysílá ČT-1 v pondělí 27.8.2007 od 16 do 16,30 hodin.
Opakování na ČT-2 v noci z úterý (28.8.) na středu (29.8.)
od 2,40 do 3,10 hodin.

vsusicky:
>A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
...

To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)

Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným včelařským tématem.

A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a ty potom třeba vyhodit?

Na rozšíření kvůli přezimování už je strašně pozdě. Navíc pokud teď přendáte
včelstvíčko do velkého nastavku, pokud jsou na stanovišti normální včelstva,
může nastat loupež a protože to je malé včelstvíčko, během půl dne je
vyloupeno a zničeno. Dobré je, když na těch dvou rámcích ve včelstvíčku je
hodně zavíčkovaného plodu, znamená to, že za několik dnů budou nové včely.
Přesto by se to mohlo do zimy stihnout zvětšit na několik rámků 39x24 a to
dvěma způsoby.
V každém případě se na včelstvíčko musí připravit nastavek. Vnitřek nastavku
se musí zúžit vložením nejlépe polystyrenových desek obtočených silnějším
igelitem, aby ho včely nevykousaly tak na 4 - 5 rámků 39x24 nebo v případě
jiné míry podobný prostor. 4 obsazené rámky včelami a s tak 6 kily zásob je
minimum, na kterém by včelstvo mezi polystyrenovými stěnami nebo jinými
silně izolovanými stěnami mohlo přežít zimu. Jako česno bude očko zůžitelné
na průchod jedné včely. Spodek nastavku musí být hlavně kvůli loupeži v
srpnu těsný a kvůli chladu v noci i izolovaný, žádné vysoké dno se sítem.
Varianta je vzít prkénka a spodek nastavku zatlouct hřebíčky, aby vzniklo
nízké těsné dno. Strůpek musí být izolovaný kvůli tomu, aby včelstvíčko
plodovalo i přes chladnější noci v srpnu a září. Praktické je silonové síto
nad rámky. Je možné přes ně krmit i včelstvo pozorovat a v případě uložení
do sklepa a zavření česna přes ně větrat. Nejlepší je přidat ještě jeden
prázdný nastavek. Pak je dost místa na případné krmítko a nad něho několik
centimetrů měkké izolace z filců, starých hadrů nebo plátěných pytlíků
plněných senem nebo slámou . První variantou je prosté přendání koupených
rámečků s matkou a včelami. Já bych to udělal někdy časně ráno, kdy jsou
ještě všechny létavky uvnitř. Rámky se včelami je třeba dát k očku nastavku
a s obou stran doplnit kvalitními světlehnědými soušemi. Do jedné ze souší
nalít vodu, přidal pod strůpek medocukrové těsto a ten nastavek bych potom
nechal 1 - 2 dny někde ve sklepě. Je to kvůli tomu, protože při takovém
stěhování trvá nějakou dobu, než přestěhované včely začnou nový nastavek
považovat za svůj a začnou ho skutečně bránit a venku by mezitím mohly být
vyloupeny. K očku se rámky se včelami dávají proto, aby to bránící včely
neměly od rámku, kde sedí k česnu daleko. Úl se pak vynese k večeru ven a
během prvního týdne, 14 dnů se nechává vstup na jednu včelu, teprve potom se
opatrně rozšiřuje. Do úlu musí jít plynulý přístup zásob, buď medocukrovým
těstem nebo co 2 - 5 dnů tak 0,3 - 0,5 litry cukerného roztoku, později, jak
včely přibudou, více, aby to podněcovalo matku ke kladení ale aby se včely
příliš neupracovaly, takže ani ne pro vytváření zimních zásob. Pokud matka
stihne tak do konce září zaplnit prostor včelami, dopní se zásoby rámky z
produkčních včelstev a včelstvo - oddělek může přezimovat.
Druhá možnost, jistější, je, pokud je na stanovišti hodně včelstev,
vytvořit ze včel z těchto včelstev dostatečně silný smetenec neboli umělý
roj s novou matkou, scelit v temnu a chladu a osadit na mezistěny. Tak
zhruba do konce srpna pořád dost teplo, když se to teď udělá, aby při
krmení cukrem ty mezistěny vystavily, zpracovaly do nich zásoby a vyzimovaly
na nich. Zase ale odebrané včely už včelstva do určité míry nestihnou
nahradit, do zimy a na jaře budou o něco slabší.
Vlastně taky záleží na uvažovaném využití matek. Př Stonjek uvádí, že mění
matky v říjnu. V té době se matka snadno najde, stará odstraní a k osiřelému
včelstvu se přidá oddělek s novou matkou. V tom případě by se nemuselo dělat
nic, včelstvíčko jen udržovat rozumným přikrmováním. Já spojuji včely v
prosinci za prvních mrazů. Slabé včelstvo se podstaví pod silné a zimní
chumáče se automaticky spojí. Slabé včelstvo do mrazu může mít uplné minimum
zásob, ale není zaručeno, že matka z něho přežije a původní matku včely
odstraní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 6:37 PM
Subject: Re: Přezimování oddělků_začátečník


> Jiří přál bych Vám, aby to vyzimovalo dobře, ale obávám se, že to tak
> nebude. Oddělek na dvou rámcích, to se snad ani neprodává. Minimálně na
> třech v květnu. Na dvou rámcích jste koupil pouze matky. Aby Vám to
alespoň
> trochu úspěšně vyzimovalo, oddělek by v současné době měl obsadit alespoň
7
> rámků 39x24, ale to je minimum.

Dne úterý 14 srpen 2007 14:19 Bronislav Gruna napsal(a):
> Články o včelaření s mednou komorou napsal pro Moderního včelaře př.
> Dvorský. Doporučuji k přečtení.

presne tak, omlouvam se za zamenu jmen.

Honza

Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke vcelstvu s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a hlavne pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...

A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake zmatky.

Diky

To jsem zkoušel a včely je rozkusují, takže je z toho hodně bordelu.
Tonda

>A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a ty potom třeba vyhodit?

Proč ne, je to jenom o tom najít zdroj.Já použávám korkové zátky protože mám zdroj použitých vlastně téměř zdarma. Mým cílem je ovšem zimování na medu.

Já používám polystyren nalámaný na koustky a s tím problémy nemám.

Jaroslav

>A co takhle místo korkových zátek (které se dají > desinfikovat
vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení >
přístrojů) a
ty potom třeba vyhodit?
>

S těmi krmnými komorami je to jako s úlovou otázkou, kdy je jisté, že shoda se prostě konat nebude.Proč tedy já nepoužívám krmnou komoru? Trochu jsem se s ní zabýval podle metodiky Ing. Řeháčka a utekl jsem od toho.Důvody proč. V první řadě každý Dadant je tak trochu medná komora, protože v plodištích zůstává hodně medu, že jsou roky jako letos, kdy by se vůbec krmit nemuselo, ale měli jsme melecitozu a tak se podkrmit musí. To by se nakonec muselo i s krmnou komorou. Pak to jsou finance, samozřejmě za předpokladu, že med si prodáme za tržní ceny a ne za 30 Kč do výkupu. To je můj případ a tak kdo si vyřešil moji jednoduchou početní úlohu ví, že v tom lítají desetititisíce a tyto peníze tak "zveličené starosti s cukrem" víc než bohatě zaplatí. Ono ani s komorou to není tak jednoduché. My "lesáci jí musíme vytvořit na jaře. Když zůstane na včelách, bude mě celou sezonu s.... a budu jí mít dost často v rukách / x 20kg x 60 včelstev. Navíc se domnívám, že stálá přítomnost 15 kg medu záporně ovlivní sběratelský pud zvl. ke konci sezony, ale to berte s rezervou pouze si to myslím. Když je dám do štosu na stanovišti, je tu možnost krádeže, nevím jak by to bylo se zavíječem, raději pro jistotu bych sířil a je to 60 nástavků navíc včetně 660 plástů. Když ji převezu domů, tak to jsou zase tuny v rukách apod a manipulace na jaře, kdy by měla přijít pod plodiště. A to nejsme u jarního léčení proti VD. na jaře. Až zažijete co já, kdy v každém druhém včelstu už byl v KK plod stojíte po kolena ve sněhu včely nelétají a sedají si na vás, přál bych vám slyšet mojí "spisovnou " řeč. Takže vyzkoušel jsem a používat nebudu,čímž ale nechci říkat, že je KK špatná. Když u někoho funguje, tak proč ne. Nutno dodat, že ve výnosech žádný velký významný rozdíl nebyl. Co se týče krmítek, jedná se o naprosto zveličenou hloupost. Čistá suchá sláma je jako plovák bezvadná, za 4 dny mám nakrmeno a pak ji vyhodím, včely krmítka vyleští a je to. Ono známé české přísloví říká, že každý nejraději hovoří o tom co nemá, v tomto případě kdoví jak je to doma u našich superhygieniků??? Svoje krmítka mám vyřešeny a odzkoušeny tak, aby v případě melec. pohromy z nich včely odebraly roztok i ke konci září, což v chladnu u lahví přes medník asi nebude tak jednoduché. Myslím že po r. 2002 je dost důležité na konstrukci krmítek se dívat i z tohoto hlediska. Přeji všem dobře zazimované včely a hodně radosti z nich. Zdraví R. Stonjek

Je už po hlavní sezóně a tak se lze věnovat teorii a výměně zkušeností. Předposlední diskusní téma se týkalo zužování včelstva. V diskuzi zazněla také zkušenost, že v případě, že se včelstvu ponechá příliš velký prostor po celou sezónu, je v hlavní sezóně dost velkým problémem rojivost. Mne by zajímalo, zda by se př. GUPA byl ochoten podělit o své know-how, tedy postupy, kterým ve velkochovu omezuje rojení včelstev. Při 400 včelstvech se mi obvyklé metody, tj., tvorba oddělků nebo přeleták nezdají moc časově zvládnutelné, ale třeba se pletu.
Vše hezké.

1) Nevhodnou matku bych určitě raději našel a zamáčknul, než riskoval ztrátu
té lepší. Hledal bych ji nějaký pěkný slunný den, systematicky dokud bych ji
nenašel. Určitě by se mi do toho nechtělo, pokud by venku bylo míň jak 6-7
stupňů. Bedničky bez matky a s matkou bych oddělil proděravělými novinami a
postavil na sebe, alespoň očko horní bedny otevřené.
2) Těmi léčivami bych se netrápil. Teď bych zaléčil všechno jak to stojí a
běží. Později pak spojil zaléčené. Dotace jsou na včelstvo na stanovišti k
1.9. a léčiv je lepší si vzít víc v toleranci a nespotřebované schovat,
případně vrátit. O nějaké doplácení vůbec nejde.

pf

----- Original Message -----
From: "tomas " <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:52 AM
Subject: Spojeni vcelstev


> Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to
> udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke
> vcelstvu
> s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate
> nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a
> hlavne
> pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji
> nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
>
> A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho
> planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s
> takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake
> zmatky.
>
> Diky
>

dnes oddělek na dvou rámcích je opravdu málo, ale přesto bych ho dal do normálního nástavku a intenzivně krmil.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka Ronov <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k
> Datum: 14.8.2007 15:58:11
> ----------------------------------------
> Koupil jsem dva oddělky. Každý oddělek na dvou rámkách.
> Jakým způsobem mám přezimovat oddělky?
> Dnes je mám na třech rámcích (jeden jsem jim přidal)ve stavajicim ůlku pro
> tří rámky nebo mám oddělek dát do nového nástavkového úlu a dolpnit do
> plných 11 rámků?
>
> Dekuji za radu.
>
>
>

Také by šlo oba oddělky vložit do jednoho a oddělit je tenkou přepážkou oba by pak zazimovaly uprostřed, tak se dojí zimovat matky i na třech rámcích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k
> Datum: 14.8.2007 18:38:02
> ----------------------------------------
> Jiří přál bych Vám, aby to vyzimovalo dobře, ale obávám se, že to tak
> nebude. Oddělek na dvou rámcích, to se snad ani neprodává. Minimálně na
> třech v květnu. Na dvou rámcích jste koupil pouze matky. Aby Vám to alespoň
> trochu úspěšně vyzimovalo, oddělek by v současné době měl obsadit alespoň 7
> rámků 39x24, ale to je minimum.
>
>
>

Máš pravdu krmení cukrem se prosadilo právě po kladných zkušenostech starých včelařů kteří vybírali dokonce i všechen med z plodiště aby tak lépe zajistily přezimování včelstev v tehdy poměrně malých úlech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 21:57:29
> ----------------------------------------
> vsusicky:
> >A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev,
> jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
> ..
>
> To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním
> rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové
> generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)
>
> Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným
> včelařským tématem.
>
>
>

Já jsem do věder používal síťované pytle od cibule dnes jsem již přešel na lahve je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepan II. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 23:05:20
> ----------------------------------------
> A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat
> vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a
> ty potom třeba vyhodit?
>
>
>

Přesně tak to vnímám i já. A přidal bych ještě jeden aspekt otázky
zimování na medu - právě v tomto období, když se má vybrat poslední med
u většího počtu včelstev na stanovišti zvl. když jde o včelnici, tak to
není vůbec snadné. Včely úporně slídí a dá se pracovat jen zrána a před
večerem, přes den jen chvíli. A musí se pracovat rychle a obezřetně (jak
si včely "líznou" medu, je za chvíli po práci). Pracovní den se tak
natahuje na více než 12 hodin, a obvykle bývá teplo. Takže u většího
počtu včelstev nechat na zimu včelám med a nekrmit cukrem je úspora
hlavně nepříjemné práce. U menšího včelaře je vše docela jinak. Zimování
na květovém medu, byť zkrystalizovaném, není pro včely žádný problém,
dokonce jsou na něm včelstva zdravější a kondičně lepší. Protože méně
plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

vsusicky napsal(a):

>Ale
>zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako
>je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500
>krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např.
>1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu
>skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba
>jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve
>velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
>

_____________________________________________________________
tomas (141.113.85.22) --- 15. 8. 2007
Spojeni vcelstev

Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke vcelstvu s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a hlavne pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
______________________________________________________________
Zdravím přátele včel.
Co se týče hledání matek, tak v září je to zpravidla naprosto bezproblémové. V září je ve včelstev minimum plodu ( zvláště pokud začínáte krmit ihned po posledním medobraní ), matka se zdržuje na plodových rámcích a těch v září bývá pár ( často jen v jednom nástavku ). Potom hledání matky zabere pár minut ( zvláště když je značená ) a to i u velmi-silných včelstev. V říjnu už nemusí být ve včelstev plod ( správně by neměl být žádný kvůli ošetření proti varroáze ). Jsou roky kdy už i v září ve včelstev, která byla na začátku podletí nakrmena, nebývá plod. V této situaci se hledání matky ztíží.
Připojování oddělků v podletí nemusí mít takový vliv na zvýšení počtu dlouhověkých včel, jako v připojení v říjnu ( na podzim ) nebo začátkem předjaří ( rozkvět lísky ).
Pokud je matka v produkčním včelstvu nekvalitní ( starší dvou let, velká mezerovitost plodové plochy, trubcokladná, nedostatečně kladoucí ), připojil bych oddělek ihned. V tomto případě nic ztratit nemůžete.
Letos připojování oddělků v říjnu dělat již nebudu, ale připojím je až na začátku předjaří a nechám klást po celé předjaří obě matky, tím dosáhnu urychlení rozvoje a založení silnějších oddělků na začátku jara ( rozkvět angreštu, třešně ptačí ), jež provedu odebráním oddělkové matky s jedním nízkým plodovým nástavkem s převahou zavíčkovaného plodu.
Máto ještě výhodu v tom, že když dojde ke ztrátě matky, nahradím ji matkou oddělkovou, tedy nemusím ( pro jistotu ) extra přezimovat záložní matky.
Matky měním v červnu připojením oplozovacího včelstva s mladou kladoucí matkou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

děkuji

pf

Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

Jít do včelstev na podzim se dá kdykoliv, třeba i v prosinci nebo lednu,
podmínkou je tak teplo, aby vzlétnuté včely se stihly vrátit ke včelstvu
dříve než zkřehnou. Velice dobře to jde ještě před příchodem prvních
celodenních mrazů, kdy je v poledne na slunci 10 - 15 stupňů, to bylo v
posledních letech v prosinci pár dnů každý rok. V oblevě, jak už byly mrazy
a sníh, je to už horší, okolí je prochlazené.
Do včelstev jde jít v případě potřeby i za mrazů tak mezi - 10 až - 20 st
C, při takové teplotě včely z odebíraných rámků nevzlétají a na rámcích
vydrží bez nějaké újmy nejméně tak do čtvrt hodiny. Prý se tam dá i najít
matka, včely jí schovávají pod sebou, takže má to být vidět jako větší
"hrouda" včel na rámku, to jsem ale neprováděl. Jen musí být vyřešeno
přitmelení rámků propolisem jejich důkladným očištěním na podzim. otřesy při
trhání rámků by včely shodily z rámků a ty by byly v mrazu ztraceny.
Jde jen o to, že od srpna se doba vhodná pro rozebírání včelstev zmenšuje, v
srpnu a září je to možné vždy, pokud neprší a není silně pod mrakem od 7 - 8
ráno do 17 - 19 večer, v prosinci musí být poledne -+ 2 hodiny, slunečno a
teplé jižní proudění.
Co se týká hlednání matky, v druhé polovině září a v říjnu je v úlu už málo
včel. Zároveň bývá v úlu ještě nějaké množství otevřeného plodu a matka se
na něm ještě drží, proto se dobře hledá. Později, jak plod není, se po
otevření úlu matka může rozběhnout a klidně skončit za posledním rámkem úlu
na stěně, je méně živená, pohyblivější a má menší zadeček, takže se hůř
hledá. Při chladnějším počasí se může stát, že matka na stěně úlu nebo na
dně úlu zkřehne a už se nedokáže vyšplhat zpátky ke včelám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:52 AM
Subject: Spojeni vcelstev


> Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to
> udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke
vcelstvu
> s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate
> nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a
hlavne
> pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji
> nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
>
> A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho
> planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s
> takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake
> zmatky.
>
> Diky

K.Čermák:
>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
....
Zdravím
To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...

Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i chovaná)

_gp_

MK nevytočíte a necháte stát na včelách, nebo je chcete skladovat (jak?)
odděleně a nasadit až v srpnu?
Pro MK chcete mít atypickou míru?

pf

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 12:11 PM
Subject: Re: Medná komora



Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

Od září do listopadu se matka hledá mnohem lépe než v sezóně. Zkoušel jsem to ve větším rozsahu a průměrný čas byl okolo 5 minut na matku. Výborná jsou chladná rána s přízemními mrazíky, kdy se okrajové včely stáhnou a naznačí chomáč. Matka je téměř vždy uprostřed chomáče na zbytcích plodu. Obvykle se dá odhadnout rámek, případně sedí na jednou ze dvou sousedních. Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro. Nevýhodou je, že se nové matky ještě rozplodují a plod mají ještě o Vánocích.
Broněk

dnes jsem již přešel na lahve
> je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
>
> Pepan

Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)

Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?

Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.

Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(

T.H.

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky

Ve zdedenych ulech byly na strupku prkenka a pak uteplivka, s vlhkosti problem nebyl.
Ma kratka lonska zkusenost ze sololitem na jinem stanovisti neni uplne nejlepsi - nepropousti vlhkost.
Mel jsem sololitovou desku polozenou na nastavku jako viko a pak utepleni - krajni ramky byly lehce chycene plisni

Letos jsem vlozil sololit do dreveneho ramu a navic mam otvor pro krmeni prosakovacimi vicky pres ktery na zimu dam sito a uteplivku tak snad to vlhkost odvede....

Me by zajimalo zda nekdo pouzivate sklo nebo neco podobneho pruhledneho abyste mohli nakouknout bez vyruseni vcel? A jak je to pak s vlhkosti??

Diky

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: TOMA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: strupek
> Datum: 15.8.2007 16:16:01
> ----------------------------------------
> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a       viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky
........
Vše v přírodě se děje cestou nejnižšího odporu. Pokud bude mít vlhkost možnost zmizet nějakou jinou snadnější cestou z úlu, nebude se zbytečně drát stropem. Pokud ji nemá, tak se dere stropem, pokud je pro ní nějak prostupný. Pokud nestačí vlhkost z úlu odcházet, zůstává v úle. A kondenzuje. Většinou s následky - plíseň atd. nehledě na to, že vzduch s vyšší vlhkostí odvádí lépe teplo.
Záleží na dalších věcech, sklo je stejně neprodyšné jako různé folie. Někdo je tam na zimu nechává (třeba já, i když jsme měl z počátku obavy) a nevadí, někdo s tím udělal špatné zkušenosti.
Záleží na celkovém uspořádání.
Karel

Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem...... .......protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

....aké jednoduché!? a čo spravíte keď realita bude iná? Myslíte si, že včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? Anton

Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton

Naopak - je to podložené vlastními zkušenostmi. Vlivy co uvádíte, platí
rovněž, ale nijak neprotiřečí tomu co jsem uvedl já. Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>K.Čermák:
>
>
>>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
>>...
>>Zdravím
>>To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho
>>aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...
>>
>>Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v
>>případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou
>>bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech
>>rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i
>>chovaná)
>>

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu, ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani nekontroluju.
Broněk

Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):

>Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
>plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
>tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
>rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
>rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
>s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
>liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
>zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
>

K Čermák:
>Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.<
.....

Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná tato problematika se sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit plodování včelstva.

Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v pylu.

A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.

Ondro, je třeba dodržet teplotu cca 26 st., pokud se to nerozkvasí dej
vědět na 774028601 a snad to ještě zachráníme jinými kvasinkami, které
nepotřebují tolik tepla a dobře med kvasí...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ondra
Sent: Monday, August 06, 2007 4:42 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medovina

Radek Krušina:
Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to
behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni
kvasinky co pouzivam na vino.

V našich podmínkách Polabské nížiny to umí snad jen pan Volejník, a že
má výnosy o kterých se ostatním může jen zdát... zvláště při jeho počtu
včelstev. Mně se to náhodou povedlo letos, tak na jaře poreferuji
rozdíl, ale už teď jsou včely nádherné...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Bronislav Gruna
Sent: Tuesday, August 14, 2007 2:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: zimov?n? na medu

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V
následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj
článek o
ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné
vyvolat
diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené
postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na
medu
rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med
nic
nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz
neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

pro kozlika:

>>>Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.

krmim s nimi uz druhy rok a vrele doporucuji. sice drahe, ale dobre se skladuji, krmeni je jen na dvakrat a staci na ne jeden NN nastavek (langstroth 159 - presne do nej zapadnou :-))
levnejsi plastove kybliky take funguji, ale je zapotrebi 2 NN

---

>>>U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

kdyz jsi "rychlej, bystrej, ostrazitej", tak to jde i bez skafandru a kuraku - teda spis rozvazne, neukvapene a bez zbytecneho zdrzovani dolevat, nez jancit. prekryvani silonovou siti je zbytecne...

korky bych neresil, slama fakt funguje. je na jedno pouziti (rozumnej jeden rok - vymena mezi krmenimi je asi zbytecna prace), pak vyhodit za uly, do jara shnije, nic neskladujes. a je zadarmo...

jd

Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák
Rovněž jsem se domníval, že plodnější včelstva mívají více roztočů, ale pozoruji změnu. Kontrolu kluci dělali v úterý a nic nenašli.Včera večer po přečtení tohoto příspěvku jsem to překontroloval. Našel v jednom včelstvu letos prvního roztoče ještě živého. Pohyboval se po podložce lozením do boků až se převrátil na kousku vosku na záda.Pak se snažil pohybovat nožkami, ale zpět se nepřevrátí.
Pokud bych neměl zasíťované dna, tak se ho včely nezbavily, protože visí v podmetu až na česna. Včelaři nepoužívají zasíťované dna , roztočů přibývá u nás hlavně roznášením.
B.V.

>...aké jednoduché!? a čo spravíte keď > realita bude iná? Myslíte
si, že
včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? > Anton


Pokud nastane "doba ledová", jak to neustále slibujete, tak budu
samozřejmě krmit pořádně a budu se snažit, aby neustále byly v medné
komoře zásoby ať už medu nebo cukru. Ale zatím jsou to jenom plány,
uvidím, jaká bude realita.

Jaroslav

Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
není zaneseno propolisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
Subject: strupek


> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky

Když jsem měl k dispozici krupici, kombinoval jsem to. 1 kilo krystalu,
doprostřed 1 kilo krupice a nahoru jedno kilo krystalu. Nebo 2 kila krupice
a nahoru jedno kilo krystalu krystalu. Zalil vodou, počkal, až voda prosákne
až dolů, pak obrátil do misky, takže na sítu byla vrstva krystalu a na něm
vrstva krupice a mírným kýváním hnal bublinu vzduchu pod dnem sklenice
dokola až všechny přilepené krystalky cukru k dnu sklenice spadly do vody.
Pak jsem sklenici přendal na včelstvo. Z krupice se objevovaly ve včelstvech
drobné krystalky, které propadávaly víčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 6:38 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek
s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny
je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste
to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun
:-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici)
vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na
kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla -
zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru
a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete
vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Včely určují sílu zimního včelstva geneticky a velikostí obsazeného prostoru
v podletí. Když mají dost zásob, i bez dlouhého krmení vychovají nějakou
sílu zimní genertace. Když při krmení začínají intenzívněji plodovat, buď
vychovávají rovnou krátkověké včely nebo vychovávají další dlouhověké, ale
protože v úlu je potom více dlouhověkých včel na zimu než je strop síly
zimního včelstva, některé z těch dlouhověkých se stanou krátkověkými a během
září a října odejdou. Je určitý předpoklad, že odejdou ty méně kvalitní
dlouhověké včely a taky si myslím, že pokud se včely krmí delší dobu v
podletí, nashromáždí potom větší zásoby pylu, které urychlují jarní rozvoj,
ale zdá se, že ty vlivy nejsou v předjaří nijak výrazné. Včely odejdou a
namnožení roztoči zůstanou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:16 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák

Antone, podletní podněcování se samozřejmě na množství plodu projevuje a to dost silně, chce to jen vyzkoušet. Včelky mě při tomhle pokusu dost nachytaly na švestkách. Na pokusné včelnici, kde mám úly ve dvou řadách jsem u jedné řady podněcoval mačem a u druhé jsem hned nakrmil. V září budily včelstva druhé skupiny dojem bezmatečnosti, otevřený plod tam téměř nebyl a u včelstev první řady byly až 3 plásty plodu, což je u 39 x 35 hodně nových včel.Takže jsem na svojí adresu a na př. Boháče prohodil několik nelichotivých výrazů, na svoji proto, že jsem se nechal nalákat na pěknou pitomost. Ale na jaře jsem bral vše zpět. Do řepky se rozdíly nepoznaly a včelky méně zlobily s rojením, a medu od druhé řady bylo více. To jsem ještě 2 x zopakoval a dnes dávám suchý cukr jen v malé dávce a to jen proto abych získal trochu času a vím že je to naprosto zbytečné. Na této včelnici jsem stejným způsobem odzkoušel krmnou komoru a teď tam piluji nejvhodnější způsob odchovu matek pro Dadanty. Zdraví R. Stonjek