Včelařská konference

Plodování je asi věc
statistiky. Čím více budou úly na stejném stanovišti a za stejných vnitřních
podmínek uteplené, tím větší procento včelstev bude plodovat a naopak.
....
Vypadá to logicky, ale mé včely na to dosud nepřišly. Porovnával jsem izolované 9cmPS a dřevo 17mm. Neviděl jsme rozdíl. Letos mám pár izolovaných, jestli má někdo zájem, může si je přijít prohlédnout. Pravděpodobně zjistí, že v na konci dubna kdy o to jde, jsou včelstva stejně silná.
Respektive, při dostatečně velkém vzorku si najde důkazy jaké chce. Rozptyl v obou skupinách bude značný, daleko větší efekt bude mít stanoviště, matka atd.

Pokud někdo bude soudit, že používám síťovaná dna, tak když jsem ten experiment dělal, tak jsem dával pod nástavky filce (obdoba jekoru) s otvory, v některých případech dokonce mezi nástavky, aby byl jen malý vyhřívaný prostor,...
Nenašel jsem důvod proč izolovat. A pokud bych chtěl být ironický a z jedinečného zobecňovat, tak jsem vloni po silných mrazech a náhlém dubnovém oteplení, viděl pomalé rozmrzání v izolovaném úlu. Ani v loni nebyl mezi izolovanými a neizolovanými rozdíl. S jedinou výhradou - možná by to uteplení (ale bez tepelné setrvačnosti) umožnilo včelám v lednu ohřát prostor a dotáhnout si do hnízda zásoby z jiných uliček. Nevím, v loni jsme přišel o včely - nově udělané oddělky na světlém díle s mála zásobami co dlouho v teplém říjnu polodvala. Byly v Langstr.24cm. Zatímco zateplené mám Brennery 30x30, to je něco jiného, tam zásoby většinou nedojdou. Navíc zimuji s nízkým N nad vysokým.)

Jak psal př. Jakš, včely mají v této době desítky vajíček. Pokud by se i rozplodovaly, bude to malé/malá kolečko/a uvnitř chomáče a to asi vytopí v pohodě.
O.Brenner o tomto lednové plodování soudí, že nepokračuje.

Mám tady teď na stole malý záznamník 4 teplot, tak jsme přemýšlel, jestli jej nemám "vzít" domů a dát do včel. Možná si to domluvím a půjčím.
Jinak, pokud si někdo chce zainvestovat a zaexperimentovat, tak takový typ S0141 by se mu hodil.
http://www.cometsystem.cz/dataloggery-teplota.htm
Karel

Jestli to je ten odkaz, co tam byl už zhruba před dvěma roky, tak to je
podle mně snůška nesmyslů. Zkrystalizovaný med je zvláštní potravina,
jednak se vyšší teplotou znehodnocuje, ale to spousta zeleniny, ovoce i
dalších potravin se znehodnocuje varem. Ale hlavně většina jeho objemu - ty
krystaly je materiál k mikrovlnám netečný a mikrovlnami prostupný bez
účinku. A zbylá malá část, která na mikrovlny reaguje, je v tom medu
víceméně nerovnoměrně rozložena a tudíž možnost místního přehřátí je velká.
Nenapadá mně žádná jiná podobná potravina.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 12, 2007 10:01 AM
Subject: Re: Re[2]: med a mikrovlnka


> Nyní jsem si letmo pročítal diskuzi k tématu med a mikrovlnka a různé
> názory přispívajících. Možná to tu již padlo a píšu zbytečně, ale přečetli
> jste si také "pojednání o mikrovlnných troubách " na stránkách se soubory
> http://www.vcely.or.cz/files/Radiacni-trouby.doc . Je to zajímavé. Nyní je
> však odkaz nedostupný, ale proč to nevím. Má-li někdo zájem, mám to
> stáhnuté a mohu to zaslat správci konference aby to obnovil.

Možná to tu již padlo a píšu zbytečně, ale přečetli jste si také "pojednání o mikrovlnných troubách " na stránkách se soubory http://www.vcely.or.cz/files/Radiacni-trouby.doc . Je to zajímavé. Nyní je však odkaz nedostupný, ale proč to nevím
.....
Pokud je to ten dokument, který si pamatuji, tak si jej pamatuji právě pro typické manipulační techniky. Citace odborníků bez uvozovek, které pokračují samovolnýmí soudy autora a vypadají jako citace odborníků atd.
Nevím jestli to je přesně ten (s těmito manipulacemi) co jsem vloni při této diskuzi o mikrovlnách studoval, ale ten co jsem tady v downlodech četl mi to nevysvětlil.
Karel

zdravím,
Malá formální chyba - v úlech to bude kysličník uhličitý, ne uhelnatý. Jinak
co se týká toho plodování, letos asi budou spíše vhodnější neuteplené úly a
s otevřeným sítem dole, případně dole s průvanem. Zatímco loni při těch
mrazech vycházely lépe spíše ty uteplené úly. Plodování je asi věc
statistiky. Čím více budou úly na stejném stanovišti a za stejných vnitřních
podmínek uteplené, tím větší procento včelstev bude plodovat a naopak. Řekl
bych, že by bylo vhodné třeba uteplení strůpku dělat tak, aby se to dalo
regulovat. Za dnešního počasí by na strůpku mohlo stačit nad včelami tak 1 -
2 cm filce nebo možná hobry. Za mrazu tak 10 cm toho uteplení. Pochybuji,
že současné počasí bude trvat celou zimu, určitě minimálně měsíc bude se
sněhem a celodenními třeba nevelkými mrazy a rozplodovaná včelstva budou mít
problém. Dokrmování tak, že včely musí zpracovat někde nalitý med a dát ho
do rámků považuji teď za problém, protože začnou plodovat.

R. Polášek

Krmit 20 kg a více je opravdu k ničemu. Já mám včely na 22 rámcích 39x24 a nikdy jsem nedával více než cca 15 kg a nikdy jsem neměl potíže.
....
Jsem vděčný za souhlas, ale já se neodvděčím :-).
Jedna věc je stav zásob, druhá kolik krmím. Já letos dával jen 10litrů roztoku, ale včelám jsem nechal hodně medu. Měl jsem právě plán udělat mezi matkama probírku, a ty co pak budou mít málo zásob (tedy budou mít buď velkou spotřebu, nebo hlavně si nanosili málo medu) zruším. Nadsadím nad ně v lednu silně zásobené a tedy pilné.
Počasí nepřálo mým plánům, takže holky mají kliku.

K těm zásobám. Samozřejmě včely vyzimují na málu i v neuteplených úlech. Ale jsou roky, kdy se včely dostanou ke snůšce (a kladné bilanci zásob) až v polovině května, do té doby jsou při plodování odkázány jen na zásoby.
Nedělal jsem pokusy, ale všiml si, že lépe jedou na jaře včely dostatečně zásobené. Jestli mají nějaký regulační mechanismus od pohledu do špajzu, nebo se to děje lepší tepelnou setrvačností a tepelnou pohodou hnízda obklopeného setrvačnou hmotou vyhřátých zásob nevím.
Všiml jsem si jen, že v případech velmi malého stavu zásob pomohlo jejich přikrmení. Jestli to fungovalo "přes přínos" (jak se s oblibou píše) kolem plodového hnízda, nebo právě to obklopení medem a následná tepelná pohoda, je otázka.
Já věřím na tu tepelnou setrvačnost zásob kolem plodu, to je nejlepší tepelná izolace, zvláště na jaře, když průměrná teplota stoupá a včely u neizolovaných úlů jsou zvýhodněny - nemusí ohřívat hmotu, ta je ohřátá zvenčí. Ta malá setrvačnost těsně u nich, ta jim právě pomáhá vyrovnávat krátkodobá ochlazení (noční, i několikadenní).
A to je další nepřímý důvod, proč jsem zastánce větších zásob na zimu. I když se domnívám, že by si většinu měly sehnat včely.
Ať se daří. Karel

Nyní jsem si letmo pročítal diskuzi k tématu med a mikrovlnka a různé názory přispívajících. Možná to tu již padlo a píšu zbytečně, ale přečetli jste si také "pojednání o mikrovlnných troubách " na stránkách se soubory http://www.vcely.or.cz/files/Radiacni-trouby.doc . Je to zajímavé. Nyní je však odkaz nedostupný, ale proč to nevím. Má-li někdo zájem, mám to stáhnuté a mohu to zaslat správci konference aby to obnovil.

Nevidím nejmenší důvod, proč bych se měl o osud svých bzučících miláčků strachovat. Př. Jaša to napsal naprosto správně, že včelky se svými dokonalými pudy si s vyjímečně teplou zimou dokáží bez problémů poradit. Vždyť za dobu své existence musely zvládnout podstatně horší zvraty. Problém letošního jara ale vidím v tom, že naše vzorky měli budou asi značně zmenšené díky brzkému proletu a že asi roztoč bude na mnoha stanovištích zlobit. Domnívám se, že vyjímečně teplý podzim, kdy včely i po druhé fumigaci létaly a nosily pyl, to jsou dobré podmínky pro reinvazi roztočů, zvl. když loňský rok byl hodně rojivý. Takže spolehlivě funkční byl asi pouze aerosol a tak uvidíme jak budou vypadat výsledky. Zdraví R. Stonjek

Karle musím s tebou souhlasit. Úly na zimu se nemají uteplovat. V úle má být "průvan". Čim je menší teplota v úle, tím je menší spotřeba zásob. Optimální teplota v chumáči je + 20 st. C - včely jsou v tzv. úsporném režimu při minimální spotřebě zásob. Když je uteplené silné a zdravě včelstvo v zimě, je to jenom na škodu. Když není proudění vzduchu v úle,je tam velké množství kysličíku uhelnatého a ten podporuje nosematózu. Krmit 20 kg a více je opravdu k ničemu. Já mám včely na 22 rámcích 39x24 a nikdy jsem nedával více než cca 15 kg a nikdy jsem neměl potíže. V současné době rovněž nemám velké spotřeby zásob a i přes toto počasí jsou včely v chumáči. Ty noční teploty jsou převážně kolem + 5 st. C., plod tam není. /nejdéle každý druhý rok měnim matky, jsem evidovaný chovatel matek/

Ve středu jsem se urval z práce a šel zkontrolovat 20 včelstev na jiné stanoviště. Všechno neizolované Langstrothy 24cm, většinou 3N, nebo víc, síťované dno, na něm podložka s ventilací.
Zde bylo taky měli málo, některá včelstva létala, některá ne. Některé úly byly na sluníčku, jiné ve stínu- slunce je zatím nízko. Nedalo se říci, že létají včely na sluníčku, nebo silná včelstva atd. Asi je to individuální a včely létají když potřebují, a možná jsou nakonec nejlepší včelstva, co létají nejméně - moje dosavadní pozorování - mají všechno v pořádku, nepotřebují nic.
Na žádných podložkách co jsem kontroloval od listopadu jsem neviděl prokazatelné stopy plodování. (50 včelstev)
I tady bylo roztočů minimum.
Kontroloval jsem zásoby a skutečně byla minimální spotřeba zásob. Měl jsem vytipovaná včelstva (asi 6), která jsem chtěl spojovat (rušit), protože měla v podletí málo zásob, ale nakonec jsem jen u dvou včera dodal 5 kilo medu pro jistotu a na jaro. Spojovat jsem je nechtěl, včely už jsou zalétané, a byly by to zbytečné ztráty.
Med jsem neměl v rámcích, tak jsem mírně rozehřátý stočil do 5kg sklenic, na včely přidal další nástavek, stropní foli jsem ohrnul v rohu, a přidaný nástavek jsem vystlal folií - udělal jsem v něm vaničku z folie většího formátu. Vylil do ní med a posypal suchou trávou, kterou jsem natrhal vedle úlu. Na nástavek jsem dal tvrdou folii, PS a víko. Za chvíli byla tráva černá od včel. Takže to snad vyjde. Pokud by tam vznikl nějaký problém, dám vědět.

K léčení roztočů mám taky následující názor. Protože jsme léčil prvně knotem až v listopadu a aerosolem jsem léčil až v prosinci (doma, kde mám svůj el. kompresor dokonce až o Vánocích a Silvestru) vypořádal jsem se s možným pozdním plodováním. Teplé počasí v prosinci včely nerozplodovalo.
Uvidím, jak dopadnou vzorky, ale pokud má někdo problém, možná ho má z pilnosti, protože vzorně odléčil už v říjnu. A to asi některý včely měly otevřený plod. ZO kam spadám koupila nové benz. agregáty. Lehké. Asi 15 000Kč. Když se doladí, tak se s nimi snadno maká. Kdo má u včel 220V, je to bez problému, kompresor je k mání za dvaapůl "litru".
Takže pokud někdo vykládá, že má rád včely, je to jeho koníček,atd. neměl by být problém se na aerosol složit.
Karel

Mám takový pocit, že jsem tady minule sliboval, že nějaké včelstvo rozeberu.
Stalo se.
10. 1. zhruba v poledne, na teploměru na zdi ve stínu bylo 10st. Jsme mezi Havl. Brodem a Jihlavou ve výšce 560mnm.
Prohlédl jsem si jednoho mrzáka v utepleném úlu a dvě silná včelstva v tenkostěnných. Ve dvou bylo tak do dvaceti vzpřímených vajíček a ve třetím přímo pod štíhlounkou matkou tak asi o deset víc.
Někdo tady nedávno psal, mám takový dojem že doc. Ptáček, že to ještě neznamená, že by z těchto vajíček měly být chovány larvy.
Včely byly celkem na těsno v chumáči.

Já si to nemůžu pamatovat, protože jsem 80 ročník. Ale z vyprávění rodičů vím, že tou dobou okolo Silvestra bylo podobné počasí. Během noci se otočilo proudění a do rána bylo o 30st. méně. Snad nám to současné družice ukáží včas, ale nedivil bych se kdyby se podobná situace opakovala.
Př. Přidal má pravdu a to je jenom zahrádkář:-) Já mám zahradnický diplom a tak se přidávám. Natírat, natírat a natírat nebo nás ty popraskané kmeny budou mrzet.

Tomáš Jaša

10.1.2007 až do 14.30Obrovský prolet včel . Nosily pyl z hořčice bílé (zelené hnojivo na polích) Teplota 12-13stupňů , 450 m nad mořem, Okres Plzeň - jih.

Nevylučujem prínos peľu včelami do úľov, vylučujem len to, že ten peľ bol z kvetov! Boli Ste osobne pri zdroji peľu, t.j. pri kvitnúcej nezmrznutej bielej horčici? Ak je to možné oznámte mi to a chcel by som vedieť akej farby bol prinášaný peľ. 10.1. pri teplote 14°C, aj na mojej včelnici dve včelstvá našli zdroj "peľu",aj keď obnôžky boli organického pôvodu, nebol to to peľ z kvetov! Ak budem poznať farbu o, napíšem z čoho môže byť peľ v tomto období. Anton

Musíš se spolehnout, aby jsi klidně spal.
Srážka Země s asteroidem je také mizivě malá - tak jednou za 100 mil. let. Podle jedné teorie to byla příčina vyhynutí dinosaurů. Co by se asi změnilo, kdyby se klepali strachy? Jednou za 100. mil. let, proč zrovna mě to má spadnout na hlavu?
http://technet.idnes.cz/tec_technika.asp?c=A060627_153511_tec_checktech_kuz
Zatím se ukazuje, že největším nebezpečím pro život na Zemi je člověk. Rabováním neobnovitelných zdrojů surovin, vyhubením živočišných a rostlinných druhů (průměrně 1 denně), ekologickými zátěžemi... Podle evoluční teorie nepovedené druhy musí zaniknout. Ukazuje se, že inteligence je vlastnost, která vede k záhubě. Kolik škody ještě člověk napáchá?
Proti tomu jsou výkyvy počasí jen bezvýznamná epizoda.

Pepa

Přístup k současnému dění v počasí - klimatu je v zásadě dvojí. Jedni to
říkají, že se nic zvláštního neděje, protože to pamatují starci. Zatímco
druzí mají poměrně přesná měření nejen teplot, ale také hladin oceánů a
úbytků světového ledovce. Takže zatímco ti první nejsou moc ochotní snížit
množství produkovaných plynů a spoléhají na Boha (prezident zámořské velmoci
odmítá podepsat příslušné dokumenty, které by proces nastartovaly), Ti druzí
už tuší, kam to vše může dospět, pokud se náš přístup k prostředí nezmění.
Ptám se: Mohu se spoléhat na to, že "Takových zim již bylo a nic zvláštního
se nestalo", že tomu bude i tak do budoucna? Mohu tvrdit, že když se mi 20×
ucho u džbánu neutrhlo, se po jednadvacáté neutrhne? Odpověď člověk hledá,
mám-li navázat na předchozí mail, buď u Boha, nebo uvnitř sebe a nebo v
obojím. Myslím, že ti první věc zlehčují a odmítají osobní odpovědnost.

Antonín Přidal

P.S. Mimochodem, různých extrémů bylo v Evropě v posledních letech poměrně
dost a nevzpomínám si, že by se nic zvláštního nedělo. Každý extrém má své
následky, se kterými se musíme vyrovnávat. Dnes to lze asi snadněji, než
dříve (pokud jde například o potraviny).



-------------------
Takových zim již bylo a nic zvláštního se nestalo. Paměť člověka je na tyto
výkyvy poměrně krátká. Podíváme li se do kronik nebo pohovoříme ze starci
tak zjistíme , že nejhůř dopadli ti, kteří se snažili něčemu pomoci.
Zasahoval do běhu přírody nepřísluší člověku ale Pánu Bohu. Stačí když musí
napravoat co jsme sami natropili. Proto se nesnažme tropit další a tak mu
přidávat práce Stejně to již přestává stíhat.
Sám si pamatuji jak se začátkem února selo, nebo jak na kvetoucí obilí
napadlo 20 cm sněhu , v sedmdesátých letech v červenci na Hané chumelio a
takových případů najdete mnoho stačí si zavspomínat.

Takových zim již bylo a nic zvláštního se nestalo. Paměť člověka je na tyto výkyvy poměrně krátká. Podíváme li se do kronik nebo pohovoříme ze starci tak zjistíme , že nejhůř dopadli ti, kteří se snažili něčemu pomoci. Zasahoval do běhu přírody nepřísluší člověku ale Pánu Bohu. Stačí když musí napravoat co jsme sami natropili. Proto se nesnažme tropit další a tak mu přidávat práce Stejně to již přestává stíhat.
Sám si pamatuji jak se začátkem února selo, nebo jak na kvetoucí obilí napadlo 20 cm sněhu , v sedmdesátých letech v červenci na Hané chumelio a takových případů najdete mnoho stačí si zavspomínat.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 11.1.2007 12:21:57
> ----------------------------------------
> Přátelé,
>
> několik informací k průběhu počasí, stavu vegetace a proletu včel na JZ
> úpatí Českomoravské vysočiny jsem umístil na:
>
> http://mendelu.cz/user/apridal/temporal/
>
> Byl jsem překvapen tak vysokou teplotou, kterou kolikrát nemám na stanovišti
> ani v březnu! Celý den jsem pracoval na zahradě jen ve svetru ...
>
> Doporučuji bělit kmeny vápnem. Zejména u raných peckovin. Hodilo by se i pro
> černé rybízy, ale u keřů to nemá vliv. jen u roubovanců na meruzalce by to
> mohlo snad trochu pomoci ...
>
> A ještě k předešlým mailů:
>
> > Ale nemyslíte, že jsou pudy rozumnější
> > než naše rozumy. Okolo slunovratu snad poznají,
> > že by měla být zima, když je krátký den – tak proč
> > blbnout s plodem. A teď že plodují za těchto
> > podmínek, kdy jím tak vydatně pomáhá jihozápadní proudění s topením.
> > Vždyť by byly skoro hloupé, kdyby ne. Ale zas je to o pudech.
>
> Pokud by šlo jen o krátkodobé oteplení, bylo by možné říci, že takové
> oteplení nemá velký význam. Takové teplo však bude trvat několik dnů (i více
> jak týden). Sumy teplot narostou velmi rychle, protože jsou velmi podobné,
> alespoň podle včerejšího dne, až dokonce teplotám ve 3. dekádě dubna. Za
> tokového průběhu počasí můžeme očekávat velmi rychlý nárůst vegetační
> aktivity a tím i včel. Včely začínají s plodování skutečně v návaznosti na
> prodlužujícíc se den a k tomu v těchto dnech dochází poměrně výrazně. Včely
> začínají plodovat v lednu i za nižších tpelot, natožpak, jsou-li takto
> vysoké a někde kvete hořčice, ze které si mohou včely nosit pyl. Není divu,
> některé jednoletky jsou stále zelené. Tedy jedna věc jsou pudy a druhá
> extrémní déletrvající podmínky. Osobně jsem poměrně skeptický, že to nebude
> bez dopadu na přírodu. Za týden budeme mít zase více informací.
>
> Antonín Přidal
>
> P.S. Průměrná teplota letošní první lednové dekády je cca o 10 °C vyšší než
> v loňském roce činila průměrná lednová teplota.
>
>
>
>

Přátelé,

několik informací k průběhu počasí, stavu vegetace a proletu včel na JZ
úpatí Českomoravské vysočiny jsem umístil na:

http://mendelu.cz/user/apridal/temporal/

Byl jsem překvapen tak vysokou teplotou, kterou kolikrát nemám na stanovišti
ani v březnu! Celý den jsem pracoval na zahradě jen ve svetru ...

Doporučuji bělit kmeny vápnem. Zejména u raných peckovin. Hodilo by se i pro
černé rybízy, ale u keřů to nemá vliv. jen u roubovanců na meruzalce by to
mohlo snad trochu pomoci ...

A ještě k předešlým mailů:

> Ale nemyslíte, že jsou pudy rozumnější
> než naše rozumy. Okolo slunovratu snad poznají,
> že by měla být zima, když je krátký den – tak proč
> blbnout s plodem. A teď že plodují za těchto
> podmínek, kdy jím tak vydatně pomáhá jihozápadní proudění s topením.
> Vždyť by byly skoro hloupé, kdyby ne. Ale zas je to o pudech.

Pokud by šlo jen o krátkodobé oteplení, bylo by možné říci, že takové
oteplení nemá velký význam. Takové teplo však bude trvat několik dnů (i více
jak týden). Sumy teplot narostou velmi rychle, protože jsou velmi podobné,
alespoň podle včerejšího dne, až dokonce teplotám ve 3. dekádě dubna. Za
tokového průběhu počasí můžeme očekávat velmi rychlý nárůst vegetační
aktivity a tím i včel. Včely začínají s plodování skutečně v návaznosti na
prodlužujícíc se den a k tomu v těchto dnech dochází poměrně výrazně. Včely
začínají plodovat v lednu i za nižších tpelot, natožpak, jsou-li takto
vysoké a někde kvete hořčice, ze které si mohou včely nosit pyl. Není divu,
některé jednoletky jsou stále zelené. Tedy jedna věc jsou pudy a druhá
extrémní déletrvající podmínky. Osobně jsem poměrně skeptický, že to nebude
bez dopadu na přírodu. Za týden budeme mít zase více informací.

Antonín Přidal

P.S. Průměrná teplota letošní první lednové dekády je cca o 10 °C vyšší než
v loňském roce činila průměrná lednová teplota.

10.1.2007 až do 14.30Obrovský prolet včel . Nosily pyl z hořčice bílé (zelené hnojivo na polích) Teplota 12-13stupňů , 450 m nad mořem, Okres Plzeň - jih.

To vůbec ani nezkoušejte teď do včelstva dávat kyselinu mravenči. Byla by tam takřka k ničemu a navíc je veliké nebezpečí rozrušení včelstev a tedy jejích likvidace. Optimálně je kyselinu mravenči dávat v srpnu.

zdravím,
ještě bych upozornil, že i při 15 st C se bude kyselina mravenčí odpařovat
jinak než při 25 v létě. Muselo by se upravit dávkování nebo koncentrace.
Jedině, že by aplikace kyseliny mravenčí v zimě způsobila po těch několik
dnů rozrušení všech včelstev a zvýšení teploty v úlu na nějakou jednotnou
hodnotu. A pokud tomu nebude, včelstva, co plodují, budou mít klidně těch 25
st C, zatímco včelstva, co neplodují, budou mít v úlu jen o málo vyšší
teplotu než je venkovní. Znamenalo by to v každém úlu změřit teplotu a podle
toho upravit dávkování? A pokud včelstva zvýší po těch několik dnů tu
teplotu, bude to stát nějaké zásoby a zaplnění výkalového váčku. Pokud po
ukončení léčení se na delší dobu ochladí a nebude možný prolet, mohl by být
problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 10, 2007 1:21 PM
Subject: Re: Pocasi , leceni


> Menší poznámka.....
> Na kyselinu mravenčí je stejně chladno.Ne snad??????????
> Při teplotě pod cca 10°C má minimální účinnost ( včely jsou staženy do
> chumáče )Nevím jak u vás,ale u nás průměrná denní teplota nepřesahuje
10°C.
> K dobrému odparu je stejnak potřeba více jak cca 15°C.
> zdravím......M. Václavek

Napětí 10 - 15 voltů, musí umět dodávat aspoň po dobu několika sekund proud
3 - 6 ampér. Na pocínované drátky stačí nižší napětí, na nerez raději vyšší,
má větší odpor, i když zase větší průřez. Používám na rámky 39x24 se
čtyřikrát svislým drátkováním. Na výrazně jinou délku drátků se musí napětí
upravit.
Kromě počítačového zdroje to zvládne v pohodě baterie z auta, pokud to je
pár rámků a auto má dobře seřízené nabíjení a hodně se s ním jezdí, tak se
dobije během jízdy.. Nebo na dobití baterie stačí použít nějaký šuplíkový
dobíječ, který zbyl po nějaké elektronice, nebo nějaký udržovací dobíječ
pro olověný akumulátor, co dává při 14 - 15 voltech třeba 0,2 ampér, po
zatavování třeba přes noc. A pokud je k dispozici "trafíčko" s polovičním
nebo ještě nižším střídavým napětím, dá se střídavé napětí pro malé proudy
řádu stovek miliampér pro dobíjení baterie přes noc bez problémů zdvojit
nebo případně ještě zvýšit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ondrej" <xondrej/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 08, 2007 5:52 PM
Subject: (no subject)


> Napíše mi někdo parametry, které ma zatavovač mezistěn? Děkuji

> Prosím o zaslání foto. Díky.


http://www.vcely.or.cz/files/prouteny-ul.jpg


J. P. B.

Prosím o zaslání foto. Díky.
e-mail: 272650107/=/iol.cz

--------------------------------------------------------------------------------
Milan Čáp (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutěné úly-zajmavost (20086)
Taky prosím o zaslání na kutil zavinac bydlo.net

Díky.
Milan Čáp

P.K. napsal(a):

>narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
>v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
>pošlu ...
>
>

musíte tu uvést adresu , z webového rozhraní jste pro mne anonymní,nebo pište na vcela-med/=/centrum.cz

u nás bylo 14.5 stupně(to už je dost na kyselinu) prolet všech i nejslabších včelstev bez přínosu pylu,zase vymetly podložky, co jsou na sítech.....

Ke včelám jsem se dostal v 15 hodin.Ještě trochu létaly.
V úlech sucho,měli málo.Namátková kontrola podložek-bez roztočů.Vysočina-630m.n m.Sv.Kateřina.Karel Parkan.

Dnes byl velmi mohutný prolet včel, teplota kolem 14 stupňů. U nás v polabí začali kvést lísky a včely nosí pyl. Matky již plodují. Kde mají včely přístup k podložce tam čistí a vynášejí již tak malé zbytky měli. Zásob je zatím dost.
Aleš

Podstavený nástavek používám už léta a našel jsem v něm v ruzném čase nejen sladinu a dolu vytlačený plod, ale v parném létě i několik litrů vody.
Honza

Dnes si jeden nový zákazník u mě objednal skoro 20 kilo medu. Možná ho inspiroval ten léták.

Pokud to firma Breitsamer myslí s trhem v ČR vážně, může zde získat značný podíl. Pak by nyla sama proti sobě, aby si ten trh kazila a kurvila ceny. Bude v jejím zájmu aby se ten trh zvětšoval - bude tedy propagovat med.

Bylo jen otázkou času, než si někdo všimne, že je zde na trhu volno. Chyba těch, co na zemi ležící šanci předtím nezvedli ze země.

Doufám, že si to český včelaři ne.....kazí. V dané chvíli by bylo nejlepší nabídnout firmě spolupráci a společnou péči o značku "český med". Zatím máme co nabídnout. Pokud by se našel silný partner, který by jí dotlačil na trh (třeba i zahraniční) je to nebývalá šance. Na spolupráci.

Jinak ceny, přestože jsou v akci jsou skvělé!
Květový med v 0,5kg za 100,-/kilo, lesní ve 1/3 za 200,-.

Skvělé. Jen aby jsme to firmě Breitsamer, i sobě, dementníma kecama (které i tady občas zaznívají) a cenovým dampingem nepodělali.

Doufejme, že jí bude přát štěstí, a že ti, co s ní budou chtít obchodovat se dobře dohodnou. A ti co dodnes neprodávali, se nebudou chtít chovat podle hesla o sousedovic koze.

Karel

Za týden může velmisilné včelstvo ( více jak 60 000 včel ) přinést více jak 20 kg medu ( záleží na počasí a snůšce ).

Pošly
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: proutìné úly-zajmavost
> Datum: 10.1.2007 11:43:57
> ----------------------------------------
> narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
> v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
> pošlu ...
>
>
>

Zdravím přátele včel,
přečetl jsem jsi článek od Ing. Vladimíra Řeháčka (Včelařství 12/06...str.322...Minimum znalostí... )
Zaujala mě metoda podsazení nástavků ( 1-2 kusy NN ) se soušemi pod plodiště.
Smyslem této metody je předpoklad, že včely budou během větší snůšky ukládat čerstvě donesenou sladinu do tohoto nástavku ( těchto nástavků ) a po zahuštění ( za 1-2 dny ) ho přenesou do medníku ( nástavky nad plodištěm ),kde med dozraje.
Myslíte, že to tak funguje??????????????????????????????????
Já o něčem takovém jsem četl poprvé.
Je tu biologický problém./
Včely ukládají med rádi nad plod.
Z této věty však nevyplývá,že to platí i pro čerstvou sladinu,kterou spíše ukládají roztroušeně po úle a po zahuštění teprve přenášejí na místo uskladnění.
Proč by tuto sladinu neukládali převážně v tomto nástavku ( v těchto nástavcích )???Přece je tento nástavek ( tyto nástavky )blíže hlavnímu česnu a případně drátěnému dnu.....dobře provětrávaný prostor...tam by se přece voda vypařovala ze sladiny rychleji než jinde.
Pokud by to tak bylo, znamenalo by to zjednodušení ( zvláště při intenzivním chovu velmi silných včelstev,které mají přínos i více jak 10 kg sladiny za den ).
Při přínosech většího množství kg sladiny vznikají problémy se zahuštováním ( např. 10 kg sladiny potřebuje k dobrému krátkodobému ( 1-2 dny ) zahuštění zhruba 2 nástavky (NN např. Optimal ) souší ).
Uvedu příklad z praxe chovu velmisilných včelstev.
Taková včelstva mají 8 NN ( případně 10 NN, zálaží na metodě ). Ve 3-4 spodních nástavcích je plod...plodiště, ve zbylých jen med...medník. Včely neradi ukládají ( zvláště pak čerstvou sladinu )výše jak do 2 nástavku od plodu ).Přehazování nástavků tento problém většinou řeší. Ale mohou být roky, mohou být včelstva, u nichž se dostaneme do dilema...přijde vrcholový týden první dva nástavky jsou na začátku zhruba z poloviny plný a na konci týdne už nemají včely kde ,,rozkládat,, sladinu na vysušení.
Na vrchol ,,věže,, se sladinou nechodí, radši ji uloží do plodiště.......a je tu problém....matka je omezovaná v kladení.....rojová nálada......problém....ztráta na výnosu!!!!
Plus určitě ještě další výhody.
Proč tedy nenechat medník jen se 3 NN a dolů dát 1-2 NN na sušení sladiny.
Otázka??? Má to význam, funguje to tak, není to jen zbožné přání,aby to fungovalo?????????????????
Pokud by to tak fungovalo, nebyl by problém u nás omezit rojovou náladu na totální minimum.
Hodně by mi to ušetřilo starostí, zda bude dost prostoru na ukládání sladiny k sušení.
Moc se těším na Vaše reakce.
Předem děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek

Zdravím přátele včel,
přečetl jsem jsi článek od Ing. Vladimíra Řeháčka (Včelařství 12/06...str.322...Minimum znalostí... )
Zaujala mě metoda podsazení nástavků ( 1-2 kusy NN ) se soušemi pod plodiště.
Smyslem této metody je předpoklad, že včely budou během větší snůšky ukládat čerstvě donesenou sladinu do tohoto nástavku ( těchto nástavků ) a po zahuštění ( za 1-2 dny ) ho přenesou do medníku ( nástavky nad plodištěm ),kde med dozraje.
Myslíte, že to tak funguje??????????????????????????????????
Já o něčem takovém jsem četl poprvé.
Je tu biologický problém./
Včely ukládají med rádi nad plod.
Z této věty však nevyplývá,že to platí i pro čerstvou sladinu,kterou spíše ukládají roztroušeně po úle a po zahuštění teprve přenášejí na místo uskladnění.
Proč by tuto sladinu neukládali převážně v tomto nástavku ( v těchto nástavcích )???Přece je tento nástavek ( tyto nástavky )blíže hlavnímu česnu a případně drátěnému dnu.....dobře provětrávaný prostor...tam by se přece voda vypařovala ze sladiny rychleji než jinde.
Pokud by to tak bylo, znamenalo by to zjednodušení ( zvláště při intenzivním chovu velmi silných včelstev,které mají přínos i více jak 10 kg sladiny za den ).
Při přínosech většího množství kg sladiny vznikají problémy se zahuštováním ( např. 10 kg sladiny potřebuje k dobrému krátkodobému ( 1-2 dny ) zahuštění zhruba 2 nástavky (NN např. Optimal ) souší ).
Uvedu příklad z praxe chovu velmisilných včelstev.
Taková včelstva mají 8 NN ( případně 10 NN, zálaží na metodě ). Ve 3-4 spodních nástavcích je plod...plodiště, ve zbylých jen med...medník. Včely neradi ukládají ( zvláště pak čerstvou sladinu )výše jak do 2 nástavku od plodu ).Přehazování nástavků tento problém většinou řeší. Ale mohou být roky, mohou být včelstva, u nichž se dostaneme do dilema...přijde vrcholový týden první dva nástavky jsou na začátku zhruba z poloviny plný a na konci týdne už nemají včely kde ,,rozkládat,, sladinu na vysušení.
Na vrchol ,,věže,, se sladinou nechodí, radši ji uloží do plodiště.......a je tu problém....matka je omezovaná v kladení.....rojová nálada......problém....ztráta na výnosu!!!!
Plus určitě ještě další výhody.
Proč tedy nenechat medník jen se 3 NN a dolů dát 1-2 NN na sušení sladiny.
Otázka??? Má to význam, funguje to tak, není to jen zbožné přání,aby to fungovalo?????????????????
Pokud by to tak fungovalo, nebyl by problém u nás omezit rojovou náladu na totální minimum.
Hodně by mi to ušetřilo starostí, zda bude dost prostoru na ukládání sladiny k sušení.
Moc se těším na Vaše reakce.
Předem děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek

> Prosím o zaslaní na : lluvlcek/=/marticonet.sk ,
> díky,

Ja taky

olda.vancata/=/quicknet.se

\vov

Prosím o zaslaní na : lluvlcek/=/marticonet.sk ,
díky,
Ludvík Vlček

Menší poznámka.....
Na kyselinu mravenčí je stejně chladno.Ne snad??????????
Při teplotě pod cca 10°C má minimální účinnost ( včely jsou staženy do chumáče )Nevím jak u vás,ale u nás průměrná denní teplota nepřesahuje 10°C. K dobrému odparu je stejnak potřeba více jak cca 15°C.
zdravím......M. Václavek

Pošlete to do downloadu této konference, ať si obrázky můžeme užít
všichni.
I.Č.

Právě jsem se byl mrknout na včely - silný prolet.
Stanoviště Tábor, slunečno, včely sbírají vodu, pyl nenosí.

Milan Čáp

Taky prosím o zaslání na kutil zavinac bydlo.net

Díky.
Milan Čáp

P.K. napsal(a):

>narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
>v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
>pošlu ...
>
>
>
>

pokud muzes, tak prosim na
snek zavinac kytlice.net
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 10, 2007 11:43 AM
Subject: proutiné úly-zajmavost


> narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
> v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
> pošlu ...

Prosím o zaslání
jan.jindracentrum.cz
díky Honza

narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto pošlu ...

to je snad jasný ..............,ale jestli se na tom plodu i v zimě množí ,nebo spí jak včely,když to řeknu nejblběji..

nevíte o nějaké stránce s podrobnou bilogií varoa destructor

Takové idee už tady byly na začátku šíření roztoče a dokonce se praktikovaly a vidíš to nemůžeš najít a postihnou volně žijící včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Miksovsky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pocasi , leceni
> Datum: 10.1.2007 10:07:32
> ----------------------------------------
> No ja myslel plosnou nekompromisni fumigaci. Kdyby to bylo na celostatni
> urovni tak by mohlo byt neco jako "Imperium vraci uder" a nekde treba by
> docasne roztoc uplne zmizel.
>
>
>

> Od: P.K.
> ----------------------------------------
> nevíte jaký cyklus množení apod. má ten varoa?množí se teď pokud je plod
> ,nebo jen přežívá?

mnozi se jen na plodu
na vcelach jen preziva

vice informaci:
web = http://www.zdravevcely.cz/roztoci.htm
literatura = vcelarstvi od veseleho a kol.

s určitou pružností bychom časem na podobné jevy(jako nynější teplé počasí)měli reagovat ,léčit by se mohlo,ale to počasí netoleruje vyhlášky , ostatně ani varoa, ani včely ne,tak je tu byrokratický zádrhel a potřeba počítat zimující brouky,...

napadlo mě, že dám kyselinu -účinkuje i na zavíčkované varoa,když je tak teplo-slunečno,a kdybychom teď léčili všichni, včely jsou v úlech.....

nevíte jaký cyklus množení apod. má ten varoa?množí se teď pokud je plod ,nebo jen přežívá?

> Petr Miksovsky:
Co by se stalo kdyby ted vsichni znovu fumigovali ? Neslo by nejak vyuzit
> stavajiciho pocasi. Pomohlo by se snizeni roztocu ?

pokud je ve vcelach plod a byl-li by zavickovany...
???

jd

Vážení, k aktuálnímu letáku Hypernovy z 10.1.2007 - 16.1.2007

Je mi líto a je mi smutno, že podporu konzumu medu u nás začali brát skutečně vážně společné akce v letácích, "které znamenají obchod".

Myslím, že si vzpomínáte na slova, které jsem psal, že je potřeba aby ČSV s baliči spolupracovalo, ale židle ve skoro úředních místnostech Křemencovky jsou zřejmě tak dotované, že necítí potřebu se ponížit, vzít služební osobní auto ČSV a začít tu velmi "osobní" a svízelnou, ale dost perspektivní cestu pro výslednou dobrou spolupráci se zpracovateli či baliči.

Ono po otevření aktuálního letáku Hypernovy se mi po zaostření zraku pěkně rozjela právě učesaná pěšinka.

Vážení proberte se s programy propagace medu nebo prohrajete. Máte obrovskou a jednu z posledních výhod.Breitsammer zaútočil a mě to nenechává klidným, protože klid znamená mnohdy i prohru.

Jde oto, že v letáku jsou použity bez souvislostí k akčnímu nabízenému medu minipojednání o hodnotě a výhodnosti konzumovat med a také receptura na "Vitamínovou bombu" ... samozřejmě s medem.

To je to, co jsem zmiňoval kdysi zde, že je možné zkloubit propagaci medu bez přímé propagace určité značky.

Tak má vypadat účinná propagace medu, bohužel ne českého baliče.

Prohra včelařů se blíží, jestli nenastoupí milionové přístroje na prokázání skutečné kvality.





_gp_
http://vindex.ic.cz

No ja myslel plosnou nekompromisni fumigaci. Kdyby to bylo na celostatni urovni tak by mohlo byt neco jako "Imperium vraci uder" a nekde treba by docasne roztoc uplne zmizel.

Zdravím,
určitě, ale chtělo by to nejdříve odebrat měl a zdůvodnit si další ošetření podle výsledku. U mě je měli poměrně málo a je světlá. Tak tam roztoči jsou dobře vidět a lze se tedy kompetentně rozhodnout o dalším ošetření fumigací nebo aerosolem.

Co by se stalo kdyby ted vsichni znovu fumigovali ? Neslo by nejak vyuzit stavajiciho pocasi. Pomohlo by se snizeni roztocu ?

Mám neuteplené úly 3/4 langstroth se zasíťovanými celými dny. Podložka je asi 2 cm pod dnem. Jak jsem psal, měli málo.
Tonda

>Já osobně mám většinu vč. v neuteplených úlech se štěrbinou po obvodě podložek na sběr zimní měli o celkové ploše min 2 dm2.
Dnes jsem prohlížel několik podložek a řekl bych, že na nich bylo méně měli než jiná léta touto dobou.

http://www.super.cz/vtipky/5994-kdyby-to-bylo-naopak.html

Zdravím ve spolek.

Taky se pokusím o několik postřehů na toto téma.
Za prvé, ke grantům vúvč ať se vyjadřuje někdo jiný. Nejlépe někdo z jednatelů. Já osobně si myslím, že by to nátěr plodu mohl zvládnout.
Já bych se pokusil toto téma nasměrovat trochu jinam.

Jak kdo máte otevřená dna???

Já osobně mám většinu vč. v neuteplených úlech se štěrbinou po obvodě podložek na sběr zimní měli o celkové ploše min 2 dm2.
Dnes jsem prohlížel několik podložek a řekl bych, že na nich bylo méně měli než jiná léta touto dobou. Pohledem z vrchu přes folii u polovičky včelstev ani není přes zásoby vidět včely a u poloviny jsou již u stropu a okolo nich je dostatek zásob.
Nechci nikomu vnucovat svůj názor. Ale nemyslíte, že jsou pudy rozumnější než naše rozumy. Okolo slunovratu snad poznají, že by měla být zima, když je krátký den – tak proč blbnout s plodem. A teď že plodují za těchto podmínek, kdy jím tak vydatně pomáhá jihozápadní proudění s topením. Vždyť by byly skoro hloupé, kdyby ne. Ale zas je to o pudech.
Ale abych se vrátil k tomu větrání. Já si myslím, že vydatné větrání a tím i ochlazování alespoň v noci, je dostatečně odrazuje od nějakého výrazného blbnutí s nadbytkem plodu.

Z jiného soudku. Osobně jsem to neviděl, že prý v Polabí nakvétá řepka. A včely dneska nosily pyl. Je to pravda?

Co se týká plodu. Rád se zítra podívám a dám vědět.

Tomáš Jaša

My to tak v okrese Chrudim máme. Na každém papíru o léčení, kde jsou počty, datumy a podpisy včelařů dopisujeme dolů
"komise: a k tomu tři podpisy". Ta komise je ale bohužel jenom na papíře. Ve skutečnosti se to moc nedodržuje. Dodržuje se pouze tam, kde jsou pochybnosti o léčení, nebo sběru meli.
Tonda

>Myslím, že na opatření proti roztočům se komise nestanovují, na opatření proti moru ano.

Karel napsal:
>Já to ve vyhlášce nenašel. Čtu tam, že musím léčit a odevzdat vzorky.
>Zákon tam ukládá povinnost včelaři. Ten si za to zodpovídá. Někdo četl někde něco jiného?Karel
............

Myslím, že na opatření proti roztočům se komise nestanovují, na opatření proti moru ano.

ne nic jiného neplatí jiná věc je jestli si to v ZO nezavedli sami

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: po�¨as�­
> Datum: 09.1.2007 12:21:22
> ----------------------------------------
> sběr měli a léčení je přeci komisionelní a to je dáno vyhláškama SVS
> .....
> Já to ve vyhlášce nenašel. Čtu tam, že musím léčit a odevzdat vzorky. Zákon
> tam ukládá povinnost včelaři. Ten si za to zodpovídá. Někdo četl někde něco
> jiného?
> Karel
>
>
>

Teď vám z podmetu nic nevemou pokud chcete přikrmovat tak jen placku z hora a již nesmíte přestat jelikož tak simulujete začtek snůšky Jinak jsou to zbytečné obavy Začátkem sedumdesátých let byla obdobná zima do jara ani nezamrzlo .
Tehdy jsme zimovali jen v budečácíh na sedmi až osmi rámcích a neuhynuli ani jedny

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: poèasí
> Datum: 09.1.2007 10:58:53
> ----------------------------------------
> Měl jsem z toho taky strach, ale při čištění podložek začátkem ledna pro
> sběr tam bylo měli málo. To znamená, že hodně zásob nemohly odvíčkovat.
> Roztoče jsem viděl dva na 53 včelstev. Asi to nebude tak horký. Příroda si
> asi zase poradĂ­ sama.
> Tonda
>
> >Na naší výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, že jsem nedocenil
> vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přišli s informacemi, že
> některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo
> co to může mít za následky.
> Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby
> V plodových bu�kách se budou rozmnožovat roztoči
> Nakonec jako nejrozumější bylo přijato, že nejpozději cca 1 března je nutno
> zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe
> pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní souše se zásobama
> je Král.
>
>
>

> Karel:
Někdo četl někde něco jiného?
____________________________________-

v "prazske" vyhlasce to je...
koukni na
http://www.dolinek.info/vyhlaska-mvs-pha-1-2006.doc

(odstavec podzim a zima - bod 2.)

jd

____________________________________-
____________________________________-

sběr měli a léčení je přeci komisionelní a to je dáno vyhláškama SVS
......
Já to ve vyhlášce nenašel. Čtu tam, že musím léčit a odevzdat vzorky. Zákon tam ukládá povinnost včelaři. Ten si za to zodpovídá. Někdo četl někde něco jiného?
Karel

Od: Radek Krusina




> Na to ale zřejmě pamatuje stávající metodika.
> Tam kde budou roztoči ve vzorcích, budou na jaře opatření - nátěr plodu, v
> místech s případnou rezistencí možná něco jiného (formidol...)
>
> Myslím, že ten kdo léčí podle návodů a metodiky, bude mít zřejmě včely do
> další sezony taky v pořádku.


> Ale to už by dotyční včelaři zřejmě teď vědeli - úly se zásobami bez včel
> (popřípadě v těchto teplých dnech už možná i bez těch zásob).
.........

Radku sám a asi nevědomky jsi dobře popsal to, co není slučitelné v tom, že není kvůli reinvazi možné mít nakonec úspěch v dokonalém potírání roztoče Vd při jarním potírání (aplikaci potěrem plodu) a likvidaci nadměrného zavíčkovného plodu.

Důvod? Včela "nezapomene" ve snůškově omezené době(hlavně podletí), a to i přes zimu a zimování příležitostný a hlavně "zajímavý pro včelu" zdroj snůšky. Prostě jestli se tvoje včely někde účastnily loupeže v podletí je jisté, že během proletů po zimním slunovratu se budou včely účastnit loupeže dále. Proto si myslím, že je možná reinvaze roztočů nejen v podletí ale hlavně i na jaře, kdy vytáhneš skleničku a štětec a pracně natíráš a myslíš si, že vyhráváš.

Hodně zdraví po Novém roce nejen Tobě.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: A.Podhajecky:

> Měl jsem z toho taky strach, ale při čištění podložek začátkem ledna pro
> sběr tam bylo měli málo. To znamená, že hodně zásob nemohly odvíčkovat.
> Roztoče jsem viděl dva na 53 včelstev. Asi to nebude tak horký. Příroda si
> asi zase poradí sama.
.......

Myslím si, že spad roztočů při stejných postupech léčení na mnoha stanovištích včelstev v terénu je velmi relativní záležitost.(nejen roztočů, ale i mrtvolek, měli atp.) Prostě to,co je vidět na podložkách jednoho stanovistě není pravidlem, že by odpovídající pohled byl i na druhém, třetím ...

A mohu potvrdit, protože mám postupy při léčení včelstev všude stejné, že i při stejném postupu lze dosáhnout při takových vlivech stanoviště různých výsledků z pozorování počtu roztočů na podložkách jednoho od druhého. To bych byl rád, kdyby jste mi to někdo z léčebných komisí potvrdily nebo vyvrátily, protože v případě komisionolního léčení je možné takových výsledků dosáhnout a zjistit to. (sběr měli a léčení je přeci komisionelní a to je dáno vyhláškama SVS)

Také to zmiňuji z důvodu možné metody "stopování" (monitoringu) divokých a neléčených včelstev.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gustimilián Pazderka napsal:

>To samozřejmě hodnotíte a řešíte pouze zásoby, ale ne roztoče varrou.
>Každopádně jsem rád, že se odhodlá sem někdo takové téma napsat a to i přesto, že žijeme prý v nejlepších podmínkách vědění a snad i jediném státě na světě,
>kde se s varroou (varroázou) dokážovu s pomocí VÚ Dol Libčice naprosto perfektně vypořádat.
.............

Roztoči můžou jistě problém být.
Pokud včely plodovaly (nebyly zaručeny podmínky pro vysokou účinnost fumigace či aerosolování), a přitom při fumigaci po gabonech padaly stovky roztočů, potom je možné že v některých včelách se namnoží přeživší roztoči.

Na to ale zřejmě pamatuje stávající metodika.
Tam kde budou roztoči ve vzorcích, budou na jaře opatření - nátěr plodu, v místech s případnou rezistencí možná něco jiného (formidol...)

Myslím, že ten kdo léčí podle návodů a metodiky, bude mít zřejmě včely do další sezony taky v pořádku.

Jedna věc by to mohla zřejmě špatně ovlivnit - tam kde by byla případná rezistence na gabon a včelaři neléčili v podletí kyselinou mravenčí (která je tuším zatím všude jen nepovinná). To by mohlo narušit výchovu zimní generace.
Ale to už by dotyční včelaři zřejmě teď vědeli - úly se zásobami bez včel (popřípadě v těchto teplých dnech už možná i bez těch zásob).