78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- A.Turcani (62.168.124.222) --- 11. 1. 2007
Re: Prolet (20110)
10.1.2007 a do 14.30Obrovský prolet včel . Nosily pyl z hořčice bílé (zelené hnojivo na polích) Teplota 12-13stupňů , 450 m nad mořem, Okres Plzeň - jih.
Nevylučujem prínos pežu včelami do úžov, vylučujem len to, e ten pež bol z kvetov! Boli Ste osobne pri zdroji pežu, t.j. pri kvitnúcej nezmrznutej bielej horčici? Ak je to moné oznámte mi to a chcel by som vedie akej farby bol prináaný pež. 10.1. pri teplote 14°C, aj na mojej včelnici dve včelstvá nali zdroj "pežu",aj keď obnôky boli organického pôvodu, nebol to to pež z kvetov! Ak budem pozna farbu o, napíem z čoho môe by pež v tomto období. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20115
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepa (195.113.127.188) --- 11. 1. 2007
Re: Re. Prolet a počasí (20113)
Musí se spolehnout, aby jsi klidně spal.
Sráka Země s asteroidem je také mizivě malá - tak jednou za 100 mil. let. Podle jedné teorie to byla příčina vyhynutí dinosaurů. Co by se asi změnilo, kdyby se klepali strachy? Jednou za 100. mil. let, proč zrovna mě to má spadnout na hlavu?
http://technet.idnes.cz/tec_technika.asp?c=A060627_153511_tec_checktech_kuz
Zatím se ukazuje, e největím nebezpečím pro ivot na Zemi je člověk. Rabováním neobnovitelných zdrojů surovin, vyhubením ivočiných a rostlinných druhů (průměrně 1 denně), ekologickými zátěemi... Podle evoluční teorie nepovedené druhy musí zaniknout. Ukazuje se, e inteligence je vlastnost, která vede k záhubě. Kolik kody jetě člověk napáchá?
Proti tomu jsou výkyvy počasí jen bezvýznamná epizoda.
Pepa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20114
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 11. 1. 2007
Re. Prolet a počasí
Přístup k současnému dění v počasí - klimatu je v zásadě dvojí. Jedni to říkají, e se nic zvlátního neděje, protoe to pamatují starci. Zatímco druzí mají poměrně přesná měření nejen teplot, ale také hladin oceánů a úbytků světového ledovce. Take zatímco ti první nejsou moc ochotní sníit mnoství produkovaných plynů a spoléhají na Boha (prezident zámořské velmoci odmítá podepsat přísluné dokumenty, které by proces nastartovaly), Ti druzí u tuí, kam to ve můe dospět, pokud se ná přístup k prostředí nezmění. Ptám se: Mohu se spoléhat na to, e "Takových zim ji bylo a nic zvlátního se nestalo", e tomu bude i tak do budoucna? Mohu tvrdit, e kdy se mi 20× ucho u dbánu neutrhlo, se po jednadvacáté neutrhne? Odpověď člověk hledá, mám-li navázat na předchozí mail, buď u Boha, nebo uvnitř sebe a nebo v obojím. Myslím, e ti první věc zlehčují a odmítají osobní odpovědnost.
Antonín Přidal
P.S. Mimochodem, různých extrémů bylo v Evropě v posledních letech poměrně dost a nevzpomínám si, e by se nic zvlátního nedělo. Kadý extrém má své následky, se kterými se musíme vyrovnávat. Dnes to lze asi snadněji, ne dříve (pokud jde například o potraviny).
------------------- Takových zim ji bylo a nic zvlátního se nestalo. Pamě člověka je na tyto výkyvy poměrně krátká. Podíváme li se do kronik nebo pohovoříme ze starci tak zjistíme , e nejhůř dopadli ti, kteří se snaili něčemu pomoci. Zasahoval do běhu přírody nepřísluí člověku ale Pánu Bohu. Stačí kdy musí napravoat co jsme sami natropili. Proto se nesname tropit dalí a tak mu přidávat práce Stejně to ji přestává stíhat. Sám si pamatuji jak se začátkem února selo, nebo jak na kvetoucí obilí napadlo 20 cm sněhu , v sedmdesátých letech v červenci na Hané chumelio a takových případů najdete mnoho stačí si zavspomínat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20113
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 1. 2007
Re: Prolet (20110) (20111)
Takových zim ji bylo a nic zvlátního se nestalo. Pamě člověka je na tyto výkyvy poměrně krátká. Podíváme li se do kronik nebo pohovoříme ze starci tak zjistíme , e nejhůř dopadli ti, kteří se snaili něčemu pomoci. Zasahoval do běhu přírody nepřísluí člověku ale Pánu Bohu. Stačí kdy musí napravoat co jsme sami natropili. Proto se nesname tropit dalí a tak mu přidávat práce Stejně to ji přestává stíhat. Sám si pamatuji jak se začátkem února selo, nebo jak na kvetoucí obilí napadlo 20 cm sněhu , v sedmdesátých letech v červenci na Hané chumelio a takových případů najdete mnoho stačí si zavspomínat.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz> > Předmět: Re: Prolet > Datum: 11.1.2007 12:21:57 > ---------------------------------------- > Přátelé, > > několik informací k průběhu počasí, stavu vegetace a proletu včel na JZ > úpatí Českomoravské vysočiny jsem umístil na: > > http://mendelu.cz/user/apridal/temporal/ > > Byl jsem překvapen tak vysokou teplotou, kterou kolikrát nemám na stanoviti > ani v březnu! Celý den jsem pracoval na zahradě jen ve svetru ... > > Doporučuji bělit kmeny vápnem. Zejména u raných peckovin. Hodilo by se i pro > černé rybízy, ale u keřů to nemá vliv. jen u roubovanců na meruzalce by to > mohlo snad trochu pomoci ... > > A jetě k předelým mailů: > > > Ale nemyslíte, e jsou pudy rozumnějí > > ne nae rozumy. Okolo slunovratu snad poznají, > > e by měla být zima, kdy je krátký den tak proč > > blbnout s plodem. A teď e plodují za těchto > > podmínek, kdy jím tak vydatně pomáhá jihozápadní proudění s topením. > > Vdy by byly skoro hloupé, kdyby ne. Ale zas je to o pudech. > > Pokud by lo jen o krátkodobé oteplení, bylo by moné říci, e takové > oteplení nemá velký význam. Takové teplo vak bude trvat několik dnů (i více > jak týden). Sumy teplot narostou velmi rychle, protoe jsou velmi podobné, > alespoň podle včerejího dne, a dokonce teplotám ve 3. dekádě dubna. Za > tokového průběhu počasí můeme očekávat velmi rychlý nárůst vegetační > aktivity a tím i včel. Včely začínají s plodování skutečně v návaznosti na > prodluujícíc se den a k tomu v těchto dnech dochází poměrně výrazně. Včely > začínají plodovat v lednu i za niích tpelot, natopak, jsou-li takto > vysoké a někde kvete hořčice, ze které si mohou včely nosit pyl. Není divu, > některé jednoletky jsou stále zelené. Tedy jedna věc jsou pudy a druhá > extrémní déletrvající podmínky. Osobně jsem poměrně skeptický, e to nebude > bez dopadu na přírodu. Za týden budeme mít zase více informací. > > Antonín Přidal > > P.S. Průměrná teplota letoní první lednové dekády je cca o 10 °C vyí ne > v loňském roce činila průměrná lednová teplota. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20112
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 11. 1. 2007
Re: Prolet (20110)
Přátelé,
několik informací k průběhu počasí, stavu vegetace a proletu včel na JZ úpatí Českomoravské vysočiny jsem umístil na:
http://mendelu.cz/user/apridal/temporal/
Byl jsem překvapen tak vysokou teplotou, kterou kolikrát nemám na stanoviti ani v březnu! Celý den jsem pracoval na zahradě jen ve svetru ...
Doporučuji bělit kmeny vápnem. Zejména u raných peckovin. Hodilo by se i pro černé rybízy, ale u keřů to nemá vliv. jen u roubovanců na meruzalce by to mohlo snad trochu pomoci ...
A jetě k předelým mailů:
> Ale nemyslíte, e jsou pudy rozumnějí > ne nae rozumy. Okolo slunovratu snad poznají, > e by měla být zima, kdy je krátký den tak proč > blbnout s plodem. A teď e plodují za těchto > podmínek, kdy jím tak vydatně pomáhá jihozápadní proudění s topením. > Vdy by byly skoro hloupé, kdyby ne. Ale zas je to o pudech.
Pokud by lo jen o krátkodobé oteplení, bylo by moné říci, e takové oteplení nemá velký význam. Takové teplo vak bude trvat několik dnů (i více jak týden). Sumy teplot narostou velmi rychle, protoe jsou velmi podobné, alespoň podle včerejího dne, a dokonce teplotám ve 3. dekádě dubna. Za tokového průběhu počasí můeme očekávat velmi rychlý nárůst vegetační aktivity a tím i včel. Včely začínají s plodování skutečně v návaznosti na prodluujícíc se den a k tomu v těchto dnech dochází poměrně výrazně. Včely začínají plodovat v lednu i za niích tpelot, natopak, jsou-li takto vysoké a někde kvete hořčice, ze které si mohou včely nosit pyl. Není divu, některé jednoletky jsou stále zelené. Tedy jedna věc jsou pudy a druhá extrémní déletrvající podmínky. Osobně jsem poměrně skeptický, e to nebude bez dopadu na přírodu. Za týden budeme mít zase více informací.
Antonín Přidal
P.S. Průměrná teplota letoní první lednové dekády je cca o 10 °C vyí ne v loňském roce činila průměrná lednová teplota.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20111
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 11. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082) (20092)
zdravím, jetě bych upozornil, e i při 15 st C se bude kyselina mravenčí odpařovat jinak ne při 25 v létě. Muselo by se upravit dávkování nebo koncentrace. Jedině, e by aplikace kyseliny mravenčí v zimě způsobila po těch několik dnů rozruení vech včelstev a zvýení teploty v úlu na nějakou jednotnou hodnotu. A pokud tomu nebude, včelstva, co plodují, budou mít klidně těch 25 st C, zatímco včelstva, co neplodují, budou mít v úlu jen o málo vyí teplotu ne je venkovní. Znamenalo by to v kadém úlu změřit teplotu a podle toho upravit dávkování? A pokud včelstva zvýí po těch několik dnů tu teplotu, bude to stát nějaké zásoby a zaplnění výkalového váčku. Pokud po ukončení léčení se na delí dobu ochladí a nebude moný prolet, mohl by být problém.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, January 10, 2007 1:21 PM Subject: Re: Pocasi , leceni
> Mení poznámka..... > Na kyselinu mravenčí je stejně chladno.Ne snad?????????? > Při teplotě pod cca 10°C má minimální účinnost ( včely jsou staeny do > chumáče )Nevím jak u vás,ale u nás průměrná denní teplota nepřesahuje 10°C. > K dobrému odparu je stejnak potřeba více jak cca 15°C. > zdravím......M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20108
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 11. 1. 2007
Re: (no subject) (20059)
Napětí 10 - 15 voltů, musí umět dodávat aspoň po dobu několika sekund proud 3 - 6 ampér. Na pocínované drátky stačí nií napětí, na nerez raději vyí, má větí odpor, i kdy zase větí průřez. Pouívám na rámky 39x24 se čtyřikrát svislým drátkováním. Na výrazně jinou délku drátků se musí napětí upravit. Kromě počítačového zdroje to zvládne v pohodě baterie z auta, pokud to je pár rámků a auto má dobře seřízené nabíjení a hodně se s ním jezdí, tak se dobije během jízdy.. Nebo na dobití baterie stačí pouít nějaký uplíkový dobíječ, který zbyl po nějaké elektronice, nebo nějaký udrovací dobíječ pro olověný akumulátor, co dává při 14 - 15 voltech třeba 0,2 ampér, po zatavování třeba přes noc. A pokud je k dispozici "trafíčko" s polovičním nebo jetě niím střídavým napětím, dá se střídavé napětí pro malé proudy řádu stovek miliampér pro dobíjení baterie přes noc bez problémů zdvojit nebo případně jetě zvýit.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "ondrej" <xondrej/=/centrum.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, January 08, 2007 5:52 PM Subject: (no subject)
> Napíe mi někdo parametry, které ma zatavovač mezistěn? Děkuji
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20107
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 10. 1. 2007
Re: proutĂnĂ Ăşly-zajmavost (20086) (20097)
--------------------------------------------------------------------------------
Milan Čáp (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutěné úly-zajmavost (20086)
Taky prosím o zaslání na kutil zavinac bydlo.net
Díky.
Milan Čáp
P.K. napsal(a):
>narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný ko na výku třech
>v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
>polu ...
>
>
musíte tu uvést adresu , z webového rozhraní jste pro mne anonymní,nebo pite na vcela-med/=/centrum.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20104
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 10. 1. 2007
Re: Budte fit s Hypernovou a Albertem - takto se propaguje panove med (20080)
Dnes si jeden nový zákazník u mě objednal skoro 20 kilo medu. Moná ho inspiroval ten léták.
Pokud to firma Breitsamer myslí s trhem v ČR váně, můe zde získat značný podíl. Pak by nyla sama proti sobě, aby si ten trh kazila a kurvila ceny. Bude v jejím zájmu aby se ten trh zvětoval - bude tedy propagovat med.
Bylo jen otázkou času, ne si někdo vimne, e je zde na trhu volno. Chyba těch, co na zemi leící anci předtím nezvedli ze země.
Doufám, e si to český včelaři ne.....kazí. V dané chvíli by bylo nejlepí nabídnout firmě spolupráci a společnou péči o značku "český med". Zatím máme co nabídnout. Pokud by se nael silný partner, který by jí dotlačil na trh (třeba i zahraniční) je to nebývalá ance. Na spolupráci.
Jinak ceny, přestoe jsou v akci jsou skvělé!
Květový med v 0,5kg za 100,-/kilo, lesní ve 1/3 za 200,-.
Skvělé. Jen aby jsme to firmě Breitsamer, i sobě, dementníma kecama (které i tady občas zaznívají) a cenovým dampingem nepodělali.
Doufejme, e jí bude přát těstí, a e ti, co s ní budou chtít obchodovat se dobře dohodnou. A ti co dodnes neprodávali, se nebudou chtít chovat podle hesla o sousedovic koze.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20099
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re:proutĂnĂ Ăşly-zajmavost (20086)
PoĹĄly Pepan
> ------------ PĹŻvodnĂ zprĂĄva ------------ > Od: P.K. <e-mail/=/nezadan> > PĹedmÄt: proutĂŹnĂŠ Ăşly-zajmavost > Datum: 10.1.2007 11:43:57 > ---------------------------------------- > narazil sem na zajmavĂŠ proutÄnĂŠ Ăşly,vysokĂŠ dno+proutÄnĂ˝ koĹĄ na výťku tĹech > v.nĂĄstavkĹŻ-zateplen asi polystyrenem(nevĂm dostal sem foto),kdo chce, foto > poĹĄlu ... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20097
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2007
Re: Pomocný nástavek - nesmysl nebo smysl??? (20095)
Zdravím přátele včel,
přečetl jsem jsi článek od Ing. Vladimíra Řeháčka (Včelařství 12/06...str.322...Minimum znalostí... )
Zaujala mě metoda podsazení nástavků ( 1-2 kusy NN ) se souemi pod ploditě.
Smyslem této metody je předpoklad, e včely budou během větí snůky ukládat čerstvě donesenou sladinu do tohoto nástavku ( těchto nástavků ) a po zahutění ( za 1-2 dny ) ho přenesou do medníku ( nástavky nad ploditěm ),kde med dozraje.
Myslíte, e to tak funguje??????????????????????????????????
Já o něčem takovém jsem četl poprvé.
Je tu biologický problém./
Včely ukládají med rádi nad plod.
Z této věty vak nevyplývá,e to platí i pro čerstvou sladinu,kterou spíe ukládají roztroueně po úle a po zahutění teprve přenáejí na místo uskladnění.
Proč by tuto sladinu neukládali převáně v tomto nástavku ( v těchto nástavcích )???Přece je tento nástavek ( tyto nástavky )blíe hlavnímu česnu a případně drátěnému dnu.....dobře provětrávaný prostor...tam by se přece voda vypařovala ze sladiny rychleji ne jinde.
Pokud by to tak bylo, znamenalo by to zjednoduení ( zvlátě při intenzivním chovu velmi silných včelstev,které mají přínos i více jak 10 kg sladiny za den ).
Při přínosech větího mnoství kg sladiny vznikají problémy se zahutováním ( např. 10 kg sladiny potřebuje k dobrému krátkodobému ( 1-2 dny ) zahutění zhruba 2 nástavky (NN např. Optimal ) souí ).
Uvedu příklad z praxe chovu velmisilných včelstev.
Taková včelstva mají 8 NN ( případně 10 NN, zálaí na metodě ). Ve 3-4 spodních nástavcích je plod...ploditě, ve zbylých jen med...medník. Včely neradi ukládají ( zvlátě pak čerstvou sladinu )výe jak do 2 nástavku od plodu ).Přehazování nástavků tento problém větinou řeí. Ale mohou být roky, mohou být včelstva, u nich se dostaneme do dilema...přijde vrcholový týden první dva nástavky jsou na začátku zhruba z poloviny plný a na konci týdne u nemají včely kde ,,rozkládat,, sladinu na vysuení.
Na vrchol ,,věe,, se sladinou nechodí, radi ji uloí do ploditě.......a je tu problém....matka je omezovaná v kladení.....rojová nálada......problém....ztráta na výnosu!!!!
Plus určitě jetě dalí výhody.
Proč tedy nenechat medník jen se 3 NN a dolů dát 1-2 NN na suení sladiny.
Otázka??? Má to význam, funguje to tak, není to jen zboné přání,aby to fungovalo?????????????????
Pokud by to tak fungovalo, nebyl by problém u nás omezit rojovou náladu na totální minimum.
Hodně by mi to uetřilo starostí, zda bude dost prostoru na ukládání sladiny k suení.
Moc se těím na Vae reakce.
Předem děkuji za odpovědi.
zdravím...M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20096
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2007
Pomocný nástavek - nesmysl nebo smysl???
Zdravím přátele včel,
přečetl jsem jsi článek od Ing. Vladimíra Řeháčka (Včelařství 12/06...str.322...Minimum znalostí... )
Zaujala mě metoda podsazení nástavků ( 1-2 kusy NN ) se souemi pod ploditě.
Smyslem této metody je předpoklad, e včely budou během větí snůky ukládat čerstvě donesenou sladinu do tohoto nástavku ( těchto nástavků ) a po zahutění ( za 1-2 dny ) ho přenesou do medníku ( nástavky nad ploditěm ),kde med dozraje.
Myslíte, e to tak funguje??????????????????????????????????
Já o něčem takovém jsem četl poprvé.
Je tu biologický problém./
Včely ukládají med rádi nad plod.
Z této věty vak nevyplývá,e to platí i pro čerstvou sladinu,kterou spíe ukládají roztroueně po úle a po zahutění teprve přenáejí na místo uskladnění.
Proč by tuto sladinu neukládali převáně v tomto nástavku ( v těchto nástavcích )???Přece je tento nástavek ( tyto nástavky )blíe hlavnímu česnu a případně drátěnému dnu.....dobře provětrávaný prostor...tam by se přece voda vypařovala ze sladiny rychleji ne jinde.
Pokud by to tak bylo, znamenalo by to zjednoduení ( zvlátě při intenzivním chovu velmi silných včelstev,které mají přínos i více jak 10 kg sladiny za den ).
Při přínosech větího mnoství kg sladiny vznikají problémy se zahutováním ( např. 10 kg sladiny potřebuje k dobrému krátkodobému ( 1-2 dny ) zahutění zhruba 2 nástavky (NN např. Optimal ) souí ).
Uvedu příklad z praxe chovu velmisilných včelstev.
Taková včelstva mají 8 NN ( případně 10 NN, zálaí na metodě ). Ve 3-4 spodních nástavcích je plod...ploditě, ve zbylých jen med...medník. Včely neradi ukládají ( zvlátě pak čerstvou sladinu )výe jak do 2 nástavku od plodu ).Přehazování nástavků tento problém větinou řeí. Ale mohou být roky, mohou být včelstva, u nich se dostaneme do dilema...přijde vrcholový týden první dva nástavky jsou na začátku zhruba z poloviny plný a na konci týdne u nemají včely kde ,,rozkládat,, sladinu na vysuení.
Na vrchol ,,věe,, se sladinou nechodí, radi ji uloí do ploditě.......a je tu problém....matka je omezovaná v kladení.....rojová nálada......problém....ztráta na výnosu!!!!
Plus určitě jetě dalí výhody.
Proč tedy nenechat medník jen se 3 NN a dolů dát 1-2 NN na suení sladiny.
Otázka??? Má to význam, funguje to tak, není to jen zboné přání,aby to fungovalo?????????????????
Pokud by to tak fungovalo, nebyl by problém u nás omezit rojovou náladu na totální minimum.
Hodně by mi to uetřilo starostí, zda bude dost prostoru na ukládání sladiny k suení.
Moc se těím na Vae reakce.
Předem děkuji za odpovědi.
zdravím...M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082)
Mení poznámka.....
Na kyselinu mravenčí je stejně chladno.Ne snad??????????
Při teplotě pod cca 10°C má minimální účinnost ( včely jsou staeny do chumáče )Nevím jak u vás,ale u nás průměrná denní teplota nepřesahuje 10°C. K dobrému odparu je stejnak potřeba více jak cca 15°C.
zdravím......M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20092
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Vencl (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutiné úly-zajmavost (20086)
pokud muzes, tak prosim na snek zavinac kytlice.net ----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.terramet.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, January 10, 2007 11:43 AM Subject: proutiné úly-zajmavost
> narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný ko na výku třech > v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto > polu ...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20088
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079)
Takové idee u tady byly na začátku íření roztoče a dokonce se praktikovaly a vidí to nemůe najít a postihnou volně ijící včelstva
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Petr Miksovsky <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Pocasi , leceni > Datum: 10.1.2007 10:07:32 > ---------------------------------------- > No ja myslel plosnou nekompromisni fumigaci. Kdyby to bylo na celostatni > urovni tak by mohlo byt neco jako "Imperium vraci uder" a nekde treba by > docasne roztoc uplne zmizel. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082)
> Od: P.K. > ---------------------------------------- > nevíte jaký cyklus mnoení apod. má ten varoa?mnoí se teď pokud je plod > ,nebo jen přeívá?
mnozi se jen na plodu na vcelach jen preziva
vice informaci: web = http://www.zdravevcely.cz/roztoci.htm literatura = vcelarstvi od veseleho a kol.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20083
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079)
s určitou pruností bychom časem na podobné jevy(jako nynějí teplé počasí)měli reagovat ,léčit by se mohlo,ale to počasí netoleruje vyhláky , ostatně ani varoa, ani včely ne,tak je tu byrokratický zádrhel a potřeba počítat zimující brouky,...
napadlo mě, e dám kyselinu -účinkuje i na zavíčkované varoa,kdy je tak teplo-slunečno,a kdybychom teď léčili vichni, včely jsou v úlech.....
nevíte jaký cyklus mnoení apod. má ten varoa?mnoí se teď pokud je plod ,nebo jen přeívá?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Budte fit s Hypernovou a Albertem - takto se propaguje panove med
Váení, k aktuálnímu letáku Hypernovy z 10.1.2007 - 16.1.2007
Je mi líto a je mi smutno, e podporu konzumu medu u nás začali brát skutečně váně společné akce v letácích, "které znamenají obchod".
Myslím, e si vzpomínáte na slova, které jsem psal, e je potřeba aby ČSV s baliči spolupracovalo, ale idle ve skoro úředních místnostech Křemencovky jsou zřejmě tak dotované, e necítí potřebu se poníit, vzít sluební osobní auto ČSV a začít tu velmi "osobní" a svízelnou, ale dost perspektivní cestu pro výslednou dobrou spolupráci se zpracovateli či baliči.
Ono po otevření aktuálního letáku Hypernovy se mi po zaostření zraku pěkně rozjela právě učesaná pěinka.
Váení proberte se s programy propagace medu nebo prohrajete. Máte obrovskou a jednu z posledních výhod.Breitsammer zaútočil a mě to nenechává klidným, protoe klid znamená mnohdy i prohru.
Jde oto, e v letáku jsou pouity bez souvislostí k akčnímu nabízenému medu minipojednání o hodnotě a výhodnosti konzumovat med a také receptura na "Vitamínovou bombu" ... samozřejmě s medem.
To je to, co jsem zmiňoval kdysi zde, e je moné zkloubit propagaci medu bez přímé propagace určité značky.
Tak má vypadat účinná propagace medu, bohuel ne českého baliče.
Prohra včelařů se blíí, jestli nenastoupí milionové přístroje na prokázání skutečné kvality.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.163.242) --- 10. 1. 2007
Re: poèasà (20061) (20064) (20066) (20074)
Mám neuteplené úly 3/4 langstroth se zasíovanými celými dny. Podloka je asi 2 cm pod dnem. Jak jsem psal, měli málo.
Tonda
>Já osobně mám větinu vč. v neuteplených úlech se těrbinou po obvodě podloek na sběr zimní měli o celkové ploe min 2 dm2.
Dnes jsem prohlíel několik podloek a řekl bych, e na nich bylo méně měli ne jiná léta touto dobou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomá Jaa (80.79.28.155) --- 9. 1. 2007
Re: poèasà (20061) (20064) (20066)
Zdravím ve spolek.
Taky se pokusím o několik postřehů na toto téma.
Za prvé, ke grantům vúvč a se vyjadřuje někdo jiný. Nejlépe někdo z jednatelů. Já osobně si myslím, e by to nátěr plodu mohl zvládnout.
Já bych se pokusil toto téma nasměrovat trochu jinam.
Jak kdo máte otevřená dna???
Já osobně mám větinu vč. v neuteplených úlech se těrbinou po obvodě podloek na sběr zimní měli o celkové ploe min 2 dm2.
Dnes jsem prohlíel několik podloek a řekl bych, e na nich bylo méně měli ne jiná léta touto dobou. Pohledem z vrchu přes folii u polovičky včelstev ani není přes zásoby vidět včely a u poloviny jsou ji u stropu a okolo nich je dostatek zásob.
Nechci nikomu vnucovat svůj názor. Ale nemyslíte, e jsou pudy rozumnějí ne nae rozumy. Okolo slunovratu snad poznají, e by měla být zima, kdy je krátký den tak proč blbnout s plodem. A teď e plodují za těchto podmínek, kdy jím tak vydatně pomáhá jihozápadní proudění s topením. Vdy by byly skoro hloupé, kdyby ne. Ale zas je to o pudech.
Ale abych se vrátil k tomu větrání. Já si myslím, e vydatné větrání a tím i ochlazování alespoň v noci, je dostatečně odrazuje od nějakého výrazného blbnutí s nadbytkem plodu.
Z jiného soudku. Osobně jsem to neviděl, e prý v Polabí nakvétá řepka. A včely dneska nosily pyl. Je to pravda?
Co se týká plodu. Rád se zítra podívám a dám vědět.
Tomá Jaa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20074
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 1. 2007
Re: počasí (20061) (20064) (20066) (20068) (20072)
My to tak v okrese Chrudim máme. Na kadém papíru o léčení, kde jsou počty, datumy a podpisy včelařů dopisujeme dolů
"komise: a k tomu tři podpisy". Ta komise je ale bohuel jenom na papíře. Ve skutečnosti se to moc nedodruje. Dodruje se pouze tam, kde jsou pochybnosti o léčení, nebo sběru meli.
Tonda
>Myslím, e na opatření proti roztočům se komise nestanovují, na opatření proti moru ano.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20073
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Kruina (195.39.121.166) --- 9. 1. 2007
Re: počasí (20061) (20064) (20066) (20068)
Karel napsal:
>Já to ve vyhláce nenael. Čtu tam, e musím léčit a odevzdat vzorky.
>Zákon tam ukládá povinnost včelaři. Ten si za to zodpovídá. Někdo četl někde něco jiného?Karel
............
Myslím, e na opatření proti roztočům se komise nestanovují, na opatření proti moru ano.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasà(20061) (20064) (20066) (20068)
ne nic jinĂŠho neplatĂ jinĂĄ vÄc je jestli si to v ZO nezavedli sami
> ------------ PĹŻvodnĂ zprĂĄva ------------ > Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz> > PĹedmÄt: Re: poèasĂ > Datum: 09.1.2007 12:21:22 > ---------------------------------------- > sbÄr mÄli a lĂŠÄenĂ je pĹeci komisionelnĂ a to je dĂĄno vyhlĂĄĹĄkama SVS > ..... > JĂĄ to ve vyhlĂĄĹĄce nenaĹĄel. Ätu tam, Ĺže musĂm lĂŠÄit a odevzdat vzorky. ZĂĄkon > tam uklĂĄdĂĄ povinnost vÄelaĹi. Ten si za to zodpovĂdĂĄ. NÄkdo Äetl nÄkde nÄco > jinĂŠho? > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasà (20061) (20064)
TeÄ vĂĄm z podmetu nic nevemou pokud chcete pĹikrmovat tak jen placku z hora a jiĹž nesmĂte pĹestat jelikoĹž tak simulujete zaÄtek snĹŻĹĄky Jinak jsou to zbyteÄnĂŠ obavy ZaÄĂĄtkem sedumdesĂĄtĂ˝ch let byla obdobnĂĄ zima do jara ani nezamrzlo . Tehdy jsme zimovali jen v budeÄĂĄcĂh na sedmi aĹž osmi rĂĄmcĂch a neuhynuli ani jedny
Pepan
> ------------ PĹŻvodnĂ zprĂĄva ------------ > Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan> > PĹedmÄt: Re: poèasĂ > Datum: 09.1.2007 10:58:53 > ---------------------------------------- > MÄl jsem z toho taky strach, ale pĹi ÄiĹĄtÄnĂ podloĹžek zaÄĂĄtkem ledna pro > sbÄr tam bylo mÄli mĂĄlo. To znamenĂĄ, Ĺže hodnÄ zĂĄsob nemohly odvĂÄkovat. > RoztoÄe jsem vidÄl dva na 53 vÄelstev. Asi to nebude tak horkĂ˝. PĹĂroda si > asi zase poradĂ sama. > Tonda > > >Na naĹĄĂ vĂ˝b. schĹŻzi minulĂ˝ tĂ˝den, jsem s hrĹŻzou zjistil, Ĺže jsem nedocenil > vliv poÄasĂ na stav mĂ˝ch vÄelstev. KolegovĂŠ tam pĹiĹĄli s informacemi, Ĺže > nÄkterĂĄ silnĂĄ vÄelstva nepĹestala od podzimu plodovat. DĂĄl se diskutovalo > co to mĹŻĹže mĂt za nĂĄsledky. > VÄelstva budou potĹebovat pro toto plodovĂĄnĂ zĂĄsoby > V plodovĂ˝ch buĹkĂĄch se budou rozmnoĹžovat roztoÄi > Nakonec jako nejrozumÄjĹĄĂ bylo pĹijato, Ĺže nejpozdÄji cca 1 bĹezna je nutno > zkontrolovat stav zĂĄsob a eventeuelnÄ dokrmit hladovĂĄ vÄelstva.NejlĂŠpe > pastovanĂ˝m medem ve vaniÄkĂĄch v podmetu. Kdo mĂĄ zĂĄsobnĂ souĹĄe se zĂĄsobama > je KrĂĄl. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20070
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasĂ (20061) (20063) (20065)
Od: Radek Krusina
> Na to ale zřejmě pamatuje stávající metodika. > Tam kde budou roztoči ve vzorcích, budou na jaře opatření - nátěr plodu, v > místech s případnou rezistencí moná něco jiného (formidol...) > > Myslím, e ten kdo léčí podle návodů a metodiky, bude mít zřejmě včely do > dalí sezony taky v pořádku.
> Ale to u by dotyční včelaři zřejmě teď vědeli - úly se zásobami bez včel > (popřípadě v těchto teplých dnech u moná i bez těch zásob). .........
Radku sám a asi nevědomky jsi dobře popsal to, co není slučitelné v tom, e není kvůli reinvazi moné mít nakonec úspěch v dokonalém potírání roztoče Vd při jarním potírání (aplikaci potěrem plodu) a likvidaci nadměrného zavíčkovného plodu.
Důvod? Včela "nezapomene" ve snůkově omezené době(hlavně podletí), a to i přes zimu a zimování příleitostný a hlavně "zajímavý pro včelu" zdroj snůky. Prostě jestli se tvoje včely někde účastnily loupee v podletí je jisté, e během proletů po zimním slunovratu se budou včely účastnit loupee dále. Proto si myslím, e je moná reinvaze roztočů nejen v podletí ale hlavně i na jaře, kdy vytáhne skleničku a tětec a pracně natírá a myslí si, e vyhrává.
Hodně zdraví po Novém roce nejen Tobě.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20067
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasà (20061) (20064)
Od: A.Podhajecky:
> Měl jsem z toho taky strach, ale při čitění podloek začátkem ledna pro > sběr tam bylo měli málo. To znamená, e hodně zásob nemohly odvíčkovat. > Roztoče jsem viděl dva na 53 včelstev. Asi to nebude tak horký. Příroda si > asi zase poradí sama. .......
Myslím si, e spad roztočů při stejných postupech léčení na mnoha stanovitích včelstev v terénu je velmi relativní záleitost.(nejen roztočů, ale i mrtvolek, měli atp.) Prostě to,co je vidět na podlokách jednoho stanovistě není pravidlem, e by odpovídající pohled byl i na druhém, třetím ...
A mohu potvrdit, protoe mám postupy při léčení včelstev vude stejné, e i při stejném postupu lze dosáhnout při takových vlivech stanovitě různých výsledků z pozorování počtu roztočů na podlokách jednoho od druhého. To bych byl rád, kdyby jste mi to někdo z léčebných komisí potvrdily nebo vyvrátily, protoe v případě komisionolního léčení je moné takových výsledků dosáhnout a zjistit to. (sběr měli a léčení je přeci komisionelní a to je dáno vyhlákama SVS)
Také to zmiňuji z důvodu moné metody "stopování" (monitoringu) divokých a neléčených včelstev.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20066
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Kruina (195.39.121.166) --- 9. 1. 2007
Re: počasí (20061) (20063)
Gustimilián Pazderka napsal:
>To samozřejmě hodnotíte a řeíte pouze zásoby, ale ne roztoče varrou.
>Kadopádně jsem rád, e se odhodlá sem někdo takové téma napsat a to i přesto, e ijeme prý v nejlepích podmínkách vědění a snad i jediném státě na světě,
>kde se s varroou (varroázou) dokáovu s pomocí VÚ Dol Libčice naprosto perfektně vypořádat.
.............
Roztoči můou jistě problém být.
Pokud včely plodovaly (nebyly zaručeny podmínky pro vysokou účinnost fumigace či aerosolování), a přitom při fumigaci po gabonech padaly stovky roztočů, potom je moné e v některých včelách se namnoí přeiví roztoči.
Na to ale zřejmě pamatuje stávající metodika.
Tam kde budou roztoči ve vzorcích, budou na jaře opatření - nátěr plodu, v místech s případnou rezistencí moná něco jiného (formidol...)
Myslím, e ten kdo léčí podle návodů a metodiky, bude mít zřejmě včely do dalí sezony taky v pořádku.
Jedna věc by to mohla zřejmě patně ovlivnit - tam kde by byla případná rezistence na gabon a včelaři neléčili v podletí kyselinou mravenčí (která je tuím zatím vude jen nepovinná). To by mohlo naruit výchovu zimní generace.
Ale to u by dotyční včelaři zřejmě teď vědeli - úly se zásobami bez včel (popřípadě v těchto teplých dnech u moná i bez těch zásob).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20065
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 1. 2007
Re: počasí (20061)
Měl jsem z toho taky strach, ale při čitění podloek začátkem ledna pro sběr tam bylo měli málo. To znamená, e hodně zásob nemohly odvíčkovat. Roztoče jsem viděl dva na 53 včelstev. Asi to nebude tak horký. Příroda si asi zase poradí sama.
Tonda
>Na naí výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, e jsem nedocenil vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přili s informacemi, e některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo co to můe mít za následky.
Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby
V plodových buňkách se budou rozmnoovat roztoči
Nakonec jako nejrozumějí bylo přijato, e nejpozději cca 1 března je nutno zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní soue se zásobama je Král.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re:poèasà (20061)
Knopf :
> 20034 > Na naí výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, e jsem nedocenil > vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přili s informacemi, e > některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo > co to můe mít za následky. > Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby > V plodových buňkách se budou rozmnoovat roztoči > Nakonec jako nejrozumějí bylo přijato, e nejpozději cca 1 března je nutno > zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe > pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní soue se zásobama > je Král. ......
To samozřejmě hodnotíte a řeíte pouze zásoby, ale ne roztoče varrou.
Kadopádně jsem rád, e se odhodlá sem někdo takové téma napsat a to i přesto, e ijeme prý v nejlepích podmínkách vědění a snad i jediném státě na světě, kde se s varroou (varroázou) dokáovu s pomocí VÚ Dol Libčice naprosto perfektně vypořádat.
Řekl bych, e je potřeba vznést obavy k rukám VÚ z nadměrného přeívání roztoče VD v zimním plodu no a jako ZO je poádat nejlépe písemně k vyjádření (opět písemně - to kvůli přesnosti sdělení). Také by jste se měli přesně zeptat, jak se takové zimování s vyím teplotním průměrem řeí jinde ve světě, protoe nejsme sami na světě v České republice s Varroa destructorem.
Snad kvůli takovému případu s např. výkyvem zimním výkyvem teplot tu máme v republice VÚ Vč se svými projekty které jako řeitel vyhrává a řeí. Má dokonce probíhající a nemalou dotaci (od 2004 - 2008 projekt - Komplexní zabezpečení funkcí včelařství v podmínkách světové krize způsobené varroázou ) přímo jako projekt, který jako řeitel VÚ vyhrál v soutěi, které jako vědecké cíle pořádají a jsou vyhlaovately různá oborová důleitá státní uskupení.(větinou MZe)
Take sepite dotaz jako ZO (máte vlastní subjektivitu) na VÚ, který právě na výe zmíněný projekt právě čerpá u cca 2 roky ty nemalé finanční prostředky a měl by také odpovídat na vzneené dotazy z řad organizačních sloek ČSV. (nemusí být ve řeeno jen přes vedení a sekretariát)
Byl bych rád kdyby jste takovou případnou zpětnou odbornou odpověď zveřejněnily např. ve Včelařských novinách, kde příspěvky berou např. i jako sken dopisu myslím bez problémů.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.52) --- 9. 1. 2007
Re: počasí (20061)
Já mám výčitky, e jsem se ke kontrole dosud nedostal. A v nejbliích dnech bez detě na to chci vyrazit. Nevím jestli je rozumné to nechávat na březen. Jednak u můe být pozdě, taky můe v březnu mrznout. Zásoby je moné kontrolovat v tomto počasí kdykoli.
Kdy jsem zjistil malér a neměl zásobní soue, dával jsem svůj zkrystalizovaný med ve skelnici nad včelstvo.
Je třeba posoudit stav medu, aby ten nevytekl. Buď jej obalit látkou a včely napřed odeberou přes textil tekutou část a pak je vpustit dovnitř. Nebo pouít proděravěná víčka.
Letos potřebuji sniovat stavy, tak já budu spojovat, pokud to půjde.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Knopf (83.148.42.241) --- 8. 1. 2007
počasí
20034
Na naí výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, e jsem nedocenil vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přili s informacemi, e některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo co to můe mít za následky.
Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby
V plodových buňkách se budou rozmnoovat roztoči
Nakonec jako nejrozumějí bylo přijato, e nejpozději cca 1 března je nutno zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní soue se zásobama je Král.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20061
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mireki (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re: (no subject)
http://www.sweb.cz/JJVCELA/bezpecny_zdroj.htm
pořizovací náklady skutečně prakticky 0,-
M. Suchý
> ----- Original Message ----- > From: "ondrej" <xondrej/=/centrum.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, January 08, 2007 5:52 PM > Subject: (no subject) > > >> Napíe mi někdo parametry, které ma zatavovač mezistěn? Děkuji >> >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 8. 1. 2007
VYZVA: pripominkove rizeni k (novym) dotacim ala 197/2005
Zdravim vsechny.
V poslednim MV byla uvedena (na str. 8) zminka o pripominkovem rizeni k pripravovanym zmenam programu podpory vcelarstvi, ktery bude platit od roku 2008. Jedna se de facto o navaznost na podporu, ktera v soucasnosti probiha podle narizeni vlady cislo 197/2005 Sb. Pro pripomenuti - jedna se o podporu techto opatreni: technická pomoc, boj proti varroáze, racionalizace kočování včelstev, úhrada nákladů na rozbory medu, obnova včelstev. Plne zneni narizeni vlady je napr. na http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb05197&cd=76&typ=r
Mali-nekdo nejake vyhrady - anebo lepe konstruktivni pripominky - k teto podpore, ma tak jedinecnou sanci pokusit se neco zmenit. Podle MV lze pripominky podavat do unora 2007.
Kdyz vstoupilo v platnost narizeni vlady cislo 197/2005 Sb. ozyvalo se spousta kritiky. Ted je spravny cas se rozpomenout, vse formulovat, nabidnout jine reseni a zaslat je kompetentni osobe.
Nize preposilam kontakt na pani Kovarovou, ktera odpovedela na muj obecny dotaz k pripominkovemu rizeni. Predpokladam, ze ma toto na MZE na starost.
S pozdravem
JD
____________________________________- Váený pane Dolínku,
v současné době se připravuje obdobný včelařský program, jako v minulém programovacím období. EU zvauje úpravy současného nařízení Rady č. 797/2004 na jeho základě se včelařský program vytváří. Tyto změny by samozřejmě byly následně zapracovány. Za případné připomínky k současnému nařízení vlády č.197/2005 Sb., předem děkuji
Ing. Hana Kovářová odbor rybářství, myslivosti a včelařství tel. 00420221812311, fax. 00420221912980 e-mail: hana.kovarova/=/mze.cz
____________________________________- Váená paní, váený pane, obracím se na Vás s ádostí o poskytnutí informací o připravovaných dotacích pro včelaře, které vstoupí v platnost v roce 2008, a o probíhajícím připomínkovém řízení k návrhu těchto dotací.
(Nejedná se o dotace podle opatření 1D - spíe o obdobu dotací podle nařízení vlády číslo 197/2005).
Děkuji a jsem s pozdravem
Jakub Dolínek ____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20058
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re[2]: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048) (20052)
Z přednáky ve Výzkumném ústavu včelařském:
----------------------------
Ohledně HMF. Vzniká působením zvýené teploty v průběhu času (tedy mnoství HMF = teplota krát čas). HMF svým způsobem zapisuje historii medu (co vechno má daný vzorek medu za sebou).
Důleitá není jen zvýená teplota, ale i čas, po který tato teplota působí. Např. krátké zahřátí na 60 stupňů nezpůsobí skoro ádný vzestup HMF. Dlouhé skladování při "bezpečných" 40 stupních zvedne obsah HMF u během několika týdnů citelně (pozor na skladování medu někde na půdách apod.) Vdy s ním do chladu (ing. Kamler minule říkal, e skladujeme-li med při teplotě kolem 8 stupňů, ani po dvou letech ádná laboratoř nepozná, jak je starý).
Podle normy, která začne platit v EU v srpnu 2003 (110/EC) se bude stanovovat zvlá fruktoza a glukoza (součet obsahu) a sacharoza.
Bude se tedy (jako ukazatel kvality dle nových norem) sledovat i sacharoza v medu. Problém to můe být u čerstvého akátového medu. Jene sacharoza je při skladování medu enzymaticky těpena. Za pár týdnů je pryč.
Zrueno je zjiování popela (bylo aktuální dříve, kdy se med získával nejen vytáčením, ale i drcením a lisováním plástů apod.)
Součástí zjiované kvality bude podle nové normy také aktivita enzymů (klesá při neetrném zacházení) (dříve se sledovala diastáza, nyní to bude invertáza.
Hladina enzymů zůstává při správném skladování zachována několik let. Enzymy jsou bílkoviny a při zahřátí nad 60 stupňů se (podobně jako bílek ve vajíčku) denaturují. Jinak je vak enzym v medu dobře chráněn (malým obsahem vody).
Mikrovlná trouba med zabíjí okamitě.
Otázka přidávání medu do horkého čaje (resp. zda nedojde k jeho znehodnocení teplotou čaje) - med se můe do horkého nápoje přidávat bez obav. I pro denaturaci enzymů platí to, co pro HMF, - působí nejen teplota, nýbr i čas. Čaj má za chvíli od vyluhování nějakých 80 stupňů, pak se tam přidá med, rychle to chladne, během pár minut klesne teplota na 60 stupňů - a za 20 minut u je to vypité - enzymy se nestačí zdenaturovat.
-------------
Zápisky z celé přednáky jsou na adrese:
http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm
J. P. Baudi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20057
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan Cerny (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048) (20052) (20055)
Jak napsal P.K. a potom i Gusta:
PK> hloubky fyziky a jde kadý posvém sám),toto "studené"kmitání za prvé PK> degraduje(trhá vazby)jednotlivých sacharidů a enzymů co dělají med medem,a
GP> popálení, průnik přes neorganické látky a ohřev organických, atd.
moná u mikrovln nejde jen o ohřev vody a vznik HMF. Nevím, co mikrovlny dělají se sloitějími organickými molekulami - ty právě dělají hodnotu medu - jestli je třeba neohřívají mnohem rychleji ne vodu nebo dokonce neroztrhají.
Ne najdu závěry nějakého hodnověrného výzkumu, pro sebe se drím předběné opatrnosti a med do mikrovlnky nedávám.
Ahoj Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20056
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048) (20052)
Od: Radim Polasek:
> Asi by bylo nejlepí se shodnout na tom, e med se v mikrovlnce rozehřívat > můe, maximálně pokud to je med určený třeba do pečiva nebo moná do > medoviny. Med určený přímo k jídlu ne. A teorie nechat výzkumníkům. ..........
Nesouhlasím, potom by muselo jít celkově o omyl s rozehříváním a ztekucováním medu jako takovým.
Radime ádný vědec ani výzkumník se nevezme na triko takový povrchní názor, protoe u vynálezu jakým je ohřev potravin magnetronem v uzavřeném kovovém prostoru a jeho následná komercionalizace měla jasné mylenky. Úspora elektrické energie, etrnějí úprava potravin a mení vliv na ztráty výivných látek a obsahy vitamínů atp., vysoká uivatelská bezpečnost proti popálení, průnik přes neorganické látky a ohřev organických, atd. atd.
Pro zájemce o tuto problematiku je heslo pro vyhledávače: magnetron
Jde o regulaci a podmínky takového ohřevu medu magnetronem a to je názor, který se vytříbil u ztekucování a ohřevu medu jako veobecně, dostatečně hluboko. Nejsem ochoten se vrátit k ohniti před chatrč jako do minulých dob vývoje člověka, stejně jako konzument medu, který vyaduje tekutý med. Nejsem ochoten se krčit před nějakým názorem, který mě bude přesvědčovat jak je mikrovlnka kodlivá, kdy batí mouku místo párků, víno z vody a přípravků, zvoní mu v kapse mobilní telefon, hledí do TV, uívá si energie z jaderných paliv atd, atd. Nejsem demagog.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20055
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 20055 do č. 20115)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu