Archiv Včelařské konference

Ježíšku, prosím Tě, přečti si mé psaní.
Je krátké, mám jen jedno přání.
Ať jsou všichni v celém roce takoví jak na Vánoce!
Ať jsou milí, míň se mračí…
Děkuji Ti, to mi stačí.

Krásné Vánoce a pohodový rok 2007 všem včelařům a včelařkám
přeje
František Rousek

Takové porovnávání bych nenazýval výzkumem, je to ryze praktická záležitost,
kterou může dělat každý dobrý včelař formou porovnávacího pokusu.
PS: Místo termínu např. "zákon chumáče" bude vhodnější používat "zákonitost".
K. Čermák

M. Václevek napsal(a):

>Apeluji na provedení výzkumu porovnávání Langhstothů a Optimalů.
>

Pátráte li dostatečně v literatuře tak zjistíte, že tyto výskumy se dělali již několikrát a vždy se stejným výsledkem Na tom kterém stanovišti se nijak výrazně nelišily výnosy mezi jednotlivými úlovými systémy Ale objevili se rozdíly podle stanoviště při porovnání jednotlivých systémů. A co se s toho dá odvodit Bylo by potřeba na tom kterém stanovišti jednotlivé systémy a pak si vybrat. Ale nejvíce je tady rozhodující názor včelaře a jeho fyzické a materiálové možnosti. Jedna zkušenost včelařů je laková ,že o tom rozhodne manželka podle toho co sejí lépe a rychleji odvíčkovává. Neboť se praví včelař může mít jen tolik včelstev kolik stihne jeho manželka odvíčkovat!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 22.12.2006 15:16:43
> ----------------------------------------
> Takové porovnávání bych nenazýval výzkumem, je to ryze praktická záležitost,
> kterou může dělat každý dobrý včelař formou porovnávacího pokusu.
> PS: Místo termínu např. "zákon chumáče" bude vhodnější používat "zákonitost".
> K. Čermák
>
> M. Václevek napsal(a):
>
> >Apeluji na provedení výzkumu porovnávání Langhstothů a Optimalů.
> >
>
>
>
>
>

Ona bodavost není podmíněna jen geneticky ale hlavně včelařem , to jak a kdy pracuje ve včelách., snůškou roční dobou, Kvetením rostlin a stářím matky. TAKÉ NENÍ ZÁHODNO DOVÁŽET MATKY JEN OD JEDNOHO CHOVATELE Zvláště není li v blízkosti jiný včelař

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 22.12.2006 13:05:28
> ----------------------------------------
> Než rozchovávat útočné potvory, to raději budu matky nakupovat, až se mi
> podaří zlepšit tuto negativní vlastnost.A to i přes to, že rozchovné
> stanice by nejraději dodávaly matky až v prosinci, asi když není co dělat a
> o tom, že někdy nakoupíte zajíce v pytli - tedy matku v krabičce o níž již
> od začátku pochybujete, jestli z ní bude vůbec něco - je taková malá a
> včelstvo ji samozřejmě nepřijme.I to se mi na Dr. Liebigovi nelíbí, že
> odmítá poskytnout chov. materiál podobně "postiženým včelařům".
>
>
>

Včelár má chovať len toľko včelstiev, koľko mu stačí manželka odviečkovať!?
Mne manželka neodviečkovala ešte ani jeden plást a predsa aj teraz mám do budúcej znášky pripravených 70 včelstiev. Stačí k tomu mať vhodný odviečkovač ANTI, ktorý je zobrazený na tomto webe. Anton

5/Rozmnožování včelstev výhradně oddělky

Ešte predtýmto "príkazom" nedoporučujete rozmnožovať včelstvá rojmi, lebo tým zabránite prenosu chorobám. Ešte tak cudzími rojmi, to áno, ale včeobecne platí, že roje z chorých včelsiev nevyletujú.
No a odložence sú taktiež nie imúnne proti chorobám a podľa mňa odložencom ašte skôr prenesiete chorby do nových včelstiev
Anton

Vím, že se už dělaly nějaké pokusy s Optimaly a Langsrtothy. Šlo však jen o porovnávání výnosu. Malý rozdíl ve výnosu v závislosti na nadmořské výšce je zcela s mým očekáváním.
Nikde jsem však neslyšel o porovnávání sil mezi těmito úly.
A když už by se nějaký výzkum s porovnáváním sil dělal, musí se dělat se včelstvy nijak neomezenými nevhodnými zásahy včelaře, jinak by byl výsledek výzkumu bezcenný. Nejlépe začít v předjaří s 40 000 koloniemi a nechat je neomezenému vývoji po několik let ( samozřejmě je nutný odběr oddělku během produkčního období ( protirojový zásah ) vždy však musíme odebírat oddělky o stejné síle a ve stejnou dobu, abychom nepoškodili objektivitu výzkumu,... vyrojená včelstva je třeba z výzkumu vyloučit ).
Otázka rozmnožování:
Racionální je pouze rozmnožování oddělky!!!
Rozmnožování rojem je naprosto pavčelařská metoda. Nevíte kdy roj vyletí, jestli vůbec vyletí, kam poletí a navíc z mateřského včelstva vznikne troska, která už nedá skoro žádný med a vůbec není zaručeno, že se mladá matka oplodní!!!!Já si ani nedovedu představit,že budu někde v týdnu lézt po stromech a piplat se s rojem a narychlo připravovat úl pro roj( navíc bych stejnak neměl pro něj místo a úl ). Matky mám se zastříhanými křídli,takže kdyby jsem rojovou náladu prošvihl, mám ještě šanci provést přeléták dříve než vyletí zpěvný roj. Potom provedu rozvolnění plodiště a je po rojové náladě.
Kdyby se stalo, že by mi vyletěl zpěvný roj,tak bych ho ( pokud by mi nestihl uletět ) přesil přes mateří mřížku, rojové matky bych zamačkal. Roj by se vrátil a v mateřáku bych provedl protirojový zásah.
Význam tvorby smetenců vidím jen v přechodu na jinou rámkovou míru.Jinak je to velmi nepraktický způsob tvorby nových včelstev a nejsložitější!!!
Oddělkový způsob rozmnožování je velice jednoduchý ( pro chovatele matek ) a také účinný protirojový zásah.

zdravím....M. Václavek

to je také sporné Nemocné včelstvo se nerojí to je fakt a je také slabé a proto z něj nebudete brát oddělek . PODLE MNE JE NEJVĚTŠÍM PROBLÉMEM ZACHRAŇOVÁNÍ HRSTKY VČEL tAM JE MOŽNÁ NÁKAZA Taková včelstva ruším RUŠÍM I VČELSTVA KTERÁ SI NEDOKÁZALA UBRÁNI ZÁSOBY NEBO ZVOLILA ŠPATNĚ SEDISKO a pak nžiořila do jara To se rovná negativnímu výběru a určitě je to lepší než kupovat stále nové matky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 22.12.2006 19:34:45
> ----------------------------------------
> 5/Rozmnožování včelstev výhradně oddělky
>
> Ešte predtýmto "príkazom" nedoporučujete rozmnožovať včelstvá rojmi, lebo
> tým zabránite prenosu chorobám. Ešte tak cudzími rojmi, to áno, ale
> včeobecne platí, že roje z chorých včelsiev nevyletujú.
> No a odložence sú taktiež nie imúnne proti chorobám a podľa mňa odložencom
> ašte skôr prenesiete chorby do nových včelstiev
> Anton
>
>
>

pan Turcani napsal:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ešte tak cudzími rojmi, to áno, ale včeobecne platí, že roje z chorých včelsiev nevyletujú.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je nehorázná polopravda!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Včelstvo může mít i několik let mor, bez nějakých výrazných náznaků. Po celou dobu se z něho šíří mor do dalších včelstev.A to neplatí jen pro mor!!!
Už nikdy nebudu usazovat roj ( leda, že bych 100% věděl, že je to můj roj )!!!
A na to jsem doplatil i já.V říjnu kvůli výskytu moru jsem přišel o všechna včelstva!!!!!!!
Takže vím o čem mluvím. Je to hrůzná zkušenost, nikomu bych to nepřál zažít.
Proto bacha na roje a na včelstva ve stromech!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

M.Václavek:
> V říjnu kvůli výskytu moru jsem přišel o všechna včelstva!

Měl bych s dovolením několik otázek:
1. Měl jste klinický nález ve všech včelstvech? (V kolika %?)
2. Proč jste na mor nepřišel již dříve? (například při výzkumu a počítání vašich včel)
3. Jakou cestou jste asi mor do včel dostal? (hypotéza)
4. Jak je možné, že se mor dostal do většího množství včelstev (všechna včelstva se likvidují při 50% klinickém zasažení), když při prohlídkách by se na to mělo přijít dříve?

Věřím, že vaše informace, jako výzkumníka racionálního včelaření, budou pro všechny zvláště cenné.
Děkuji za odpovědi a uvítám i další podrobnosti, abych se preventivně informoval.

už mě to taky zajmalo,ale pan M.Václavek to elegantně výzkumnicky přešel,asi není něco košér,nebo nám to vyvrátí???

P.S. jak můžeš něco zkoumat,když ti ty výsledky zkresluje mor včelího plodu????

Pán Václavek, Ste skúsený včelár to nepopieram, ale myslím, že Ste prepadli vnútornej myšlienke, že Ste objavili kameň mudrcov a túto myšlienku vehementne ponúkate včelárskej verejnosti s tým, že len Vaša pravda je pravdou a pritom to môže byť aj inak. Npr. vaše fopax s morom včelieho plodu! ani nebolo v tom zmysle ako morová rana z neba. Ak to napíšem ľudovo, spóry MVP sú súputníkmi včiel a málokedy alebo vôbec choroba neprepukne do klinickej podoby, musí sa niečo stať zo strany chovateľa (a muselo to poriadne dlho trvať aj u vás), aby sa choroba prejavila. Môžete to vysvetľovať tým, že na vine je iný včelár, ktorý choval choré včely, ale taký skúsený včelár to musí rozpoznať, lebo MVP nebol zapríčinený ako vis major .
Už len naozaj krátky príklad. Otec ešte včeláril keď mal 80 rokov, na samote min. 1km od najbližšieho stanovišťa včiel a včeláril dobre (30 vč.). Čo spozoroval, bolo chradnutie jeho včelstiev aj s úhynmi. Na jeho pozvanie som zistil, že podľa klinických príznakov môže ísť o MVP, pričom včelstvám "pomáhalo" i zvápänatenie plodu-AA. Nahlásil som ZO SZV, tí však zaspali a nenahlásili to veterinárom, ten rok otec zazimoval asi 8-9 včelstiev. V ďalšom roku som kontroloval zbytok včelstiev, asi v 4 bol na prvý pohľad mor viditeľnými. Nasledovalo pozitívne bakteriologické vyšetrenie a rozsudok bol ,SPÁLIŤ a všetko zhorelo, potvrdilo sa, ža oheň zahladí všetky stopy a tak sa i stalo.
Pointa: ani predtým ani potom nariadené prehliadky v dedine nepotvrdilo ani jeden prípad prepuknutiu moru včelieho plodu. Podľa mňa je to ako s rakovinou u človeka, rakovinové bunky driemu v človeku po celý jeho život, až raz zlyhá jeho imunitný systém a rakovina je na svete. Nechcem tvrdiť, že je to tak ako som to napísal, ale takto nejak sa môže vyskytnúť aj mor VP vzplanúť na našich včelniciach. Otcov prípad to potvrdzuje, posledné roky on aj jeho včely žili s podstaty, ktorá musela skončiť smrťou otca a úhynom včiel. Anton
P

Trošičku bych to upřesnil. Rozhodnutí, zda se při prokázané klinice pod 50%
včelstev na stanovišti budou likvidovat všechna včelstva, nebo ne, je plně
v kompetenci veterináře. Ušetření zdravých včelstev není předpis, ale pouze
možnost. Chápu, že likvidace všech včelstev je pro včelaře velmi krutá a
bolestivá záležitost. Ale zkušenost v našem (trutnovském) okrese je taková,
že tam, kde byla některá včelstva na stanovišti ponechána, protože měla
negativní výsledky vyšetření, byla likvidována příštím rokem, kdy již byla
pozitivní také.
S přáním, ať nikde nemusíte takovou situaci řešit
Petr

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 23, 2006 7:50 AM
Subject: Re: Chov matek = základ racionalizece


> Měl bych s dovolením několik otázek: ...
> 4. Jak je možné, že se mor dostal do většího množství včelstev (všechna
> včelstva se likvidují při 50% klinickém zasažení), když při prohlídkách by
> se na to mělo přijít dříve? ...
>

Od: A.Turcani:

> Pointa: ani predtým ani potom nariadené prehliadky v dedine nepotvrdilo ani
> jeden prípad prepuknutiu moru včelieho plodu. Podľa mňa je to ako s
> rakovinou u človeka, rakovinové bunky driemu v človeku po celý jeho život,
> až raz zlyhá jeho imunitný systém a rakovina je na svete. Nechcem tvrdiť,
> že je to tak ako som to napísal, ale takto nejak sa môže vyskytnúť aj mor
> VP vzplanúť na našich včelniciach. Otcov prípad to potvrdzuje, posledné
> roky on aj jeho včely žili s podstaty, ktorá musela skončiť smrťou otca a
> úhynom včiel. Anton
........

Antoni myslím, že se mýlíš v názoru "dřímání" spor moru, protože buď přítomnost nějaké formy moru ve včelstvu je nebo není. A to je podstatné proto, jestli se projeví časem klinicky.

Také je si před nějakými dojmy uvědomit jestli prohlídky určují přítomnost moru. OMYL. Přítomnost určují způsoby zjišťování moru způsoby více spolehlivými a méně spolehlivými.

Také a nakonec je třeba si uvědomit, že neexistuje pouze jeden mor. Dle slov Titěry je popsána celá řada morů včelího plodu(desítky variant a kmenů podkmenů či tak nějak) , kde jeden může být třeba i tak rychlý, že sporuluje ještě před zavíčkováním a včely ho roznáší mnohem dříve než se dá očekávat. Takžš klinické příznaky jsou otázkou, protože nitkovité tahání "sirkou", specifický zápach není vždy spolehlivé a je pouze patrno v určitém stádiu a u té které varianty moru.

Pěkné Vánoce a mnoho zdraví, úspěchů i po Novém roce vespolek.

G.Pazderka


_gp_
http://vindex.ic.cz

prijemné proziti svatku a mnoho uspechu v roce 2007 preji mensikovi z Cech p K

Vážení přátelé včelaři

kde jsou ti dřívější účastníci této včelařské konference jakoBaudiš,Molčík,Protivínský,Veselý,Piňďák.Knopf,Vydra,Jarolím,Bachor,Ptáček,Lněnička,Sedláček,Hromádko,Blinka,Přidal a další?Vesměs to byli včelaři velmi fundovaní v chovu včel a měli zájem pozvednout ůroveň našeho včelařství.
Postupem času to vzdali,stáhli se do ústraní,ale věřím tomu,že tuto konferenci sledují i nadále,i když se jí nezůčastňují,již není pro ně.
Nahradili je jiní,kteří předtím neměli počítač a nebo internet.Takže tato konference pokračuje již s novými členy jako př.Franta,Arnošt,Pepan,Daniel,Haida,Radim,Gusta
atd.Radim i Gusta jistě radí dobře začínajícím včelařům a
to je dobře.Radim je zajisté teoretik,ale jeho akční rádius nemá v českých zemích obdoby,má můj obdiv.
Gusta je zase praktik v chovu včel a nelze mu nic vytknout
a jeho rady obvzvláštně doporučuji začínajícím včelařům,myslím,že nepochybí,když na jeho rady dají.
Jinak přeji všem včelařům do Nového roku 2007 mnoho úspěchů v chovu včel a přeji Vám všem,že snad v budoucnu se naše včelařství zbaví těch ptáků,kteří by tam neměli být.Jenže to závisí na tom,jestli se prosadí na našich sjezdech tajné hlasování,které je tak zapotřebí.Milka.

Jak to bylo s tím morem ????
Znova upozornuji, že mor se síří dobře přes roje!!! Než včelstvo v přírodě umře na mor tak je schopno vyprodukovat i několik rojů, které jsou touto nemocí též napadeni, protože včely mají na sobě a i v sobě spory moru. Potravní cestou se tyto spory dostanou do živých mladých larev, kde vyklíčí a začnou se lavinovitě množit. Avšak na to, aby larvu zahubily, je jich potřeba několik tisíc a musí nakazit larvu do 3 dní. Jinak budou příznaky nulové.
Pokud je ve včelstvu relativně málo spor, pak má šanci se vyléčit tak, že včely kontaminované morem prostě pomřou přirozenou smrtí..............nebudu to okecávat,prostě jednoduše.....úbytek spor ( smrtí kontaminovaných včel ) je větší než přírůstek ( rozmnožování spor v larvách )
Taková situace nastává pokud do včelstva vletí menší počet zamořených trubců. V tomto případě má včelstvo velkou šanci, že mor nepropukne. Ale pokud usadíme zamořený roj nebo dáme do včelstva zamořené dílo tak jeho osud je zpečetěn. V tomto případě získáme včelstvo kontaminované mnoha miliardami spor. Pak už jen záleží na typu moru a podmínkách pro rozmnožování spor.....dříve nebo později propuknou klinické příznaky ( do 2-3 let ) a včelstvo posléze hyne (do 4-5 let ).
Podobně se šíří také nosema, zvápenatění a virové nákazy ( varrozu ani nepočítám,jde o nemoc, která se nejrychleji šíří a stačí k tomu pouze zalétlí trubci ).
Proto bacha na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Moje situace byla trošku jiná.
Jezdil jsem k jednomu včelařovi u něhož jsem získával praxi a také veškeré včely co jsem měl ( zadarmo...proč nebrat, zdáli se úplně zdravé,pan (...) včelař říkal, že nepamatuje, že by měl nějakou jinou nemoc kromě varroázi ).
Jezdil jsem tam 3 roky a nenašel jsem žádný náznak jediné nemoci ( až na tu zmíněnou varroázu ). Tak jsem si řek, že to bude dobrý a veškeré včely jsem měl od něj.
Jelikož to byl pavčelař ( nic ve zlém, jsem mu vděčný za to, že měl tak dlouho se mnou strpení,...já jsem velmi zkoumavý člověk ( což ostatně asi víte ) a mé pokusuchtivosti se nevyhnuli ani včely ( pár včelstev se mi podařilo zdevastovat.......nicméně metoda pokus-omyl je také dobrý zdroj mého vědění....nikdo není dokonalí...člověk se učí chybami... z vlastní zkušenosti vím, že včelař má být zkoumavý a hned všemu nevěřit, pokud to chce někam dotáhnout a také musí rozumět myšlení včel ( zákonům včelstva ))).
Pavčelaři rojaří a nechovájí matky. A v tom byl zakopaný pes.Chtěl jsem tam u něho začít rozchovávat matky (letos si koupil tři F1 a jednu matku inseminovavanou ), aby nemusel mít jen rojové matky.To však jsem už nestihl. V říjnu u něj nelezli 4 pozitivní vzorky moru ( ze 30 včelstev ). Jelikož měl pan (...) včelař ve svém provozu chaos v rámcích ( jednou byl tenhle rámek ve včelstvu číslo 5 pak ve včelstvu č. 9, pak 4.....) rozhodl se, že vše spálí. A já jsem to taky vše spálil ( skoro vše, mám ještě 3 nové nepoužité Optimaly,které plánuji příští rok obsadit ).
Přece nebudu pokoušet osud, měl jsem včely z ( v současnou dobu ) ohniska a pochybuji, že bych měl včely bez moru. Radši to spálit ted než čekat, až se objeví klinické příznaky.
Otázka, jak se dostal mor do včelstev pana (...) včelaře???
Já bych tvrdil, že přes zalétlý roj. Roj může za jistých okolností uletět i více jak 10 km ( četl jsem o roji, který uletěl asi 22 km ). Takoví roje jsou roje nečekané, kdy se včelstvo ani nechtělo rojit, ale situace ho donutila ( 2 matky rojové, které jsou ve stejné kondici a nejsou schopny jedna zabít druhou....to vede k rozdělení mateřáku...vylétne roj ....včely tohle nečekali, takže nevědí kam mají letět...tak prostě letí a letí až se unaví a někde si sednou ( kdo ví kde a jak daleko).
Zhruba 12 km od stanoviště pana (...) včelaře bylo ohnisko ( před pár lety ). Myslím si, že tem mor má ze zalétlého roje od tamtud.
Doufám, že se už nikdy nesetkám s morem. Poslední dobou je však morová situace alarmující.
Snad jednoho dne s touto zákeřnou nemocí nadobro skoncujeme!

zdravím.........M. Václavek

Antoni myslím, že se mýlíš v názoru "dřímání" spor moru, protože buď přítomnost nějaké formy moru ve včelstvu je nebo není. A to je podstatné proto, jestli se projeví časem klinicky.
Možno pred 20-timi rokmi preverovali asi 1500 vzoriek medu, v ktorých sa potvrdili virulentné spóry MVP v asi 82% (možno to menej, možno viac). Štúdia bola uverejnená v OVP, čo považujem za dosť objektívny údaj. Vzorky med boli hádam z celého sveta, v rôznych percentuálnych množstvách, skôr v nižších ako vyšších, ktoré by mohli podaním včelám vyvolať klinický prejav. Zdá sa mi, že tam bolo spomenuté i to, či takýto med môže spätne vyvolať klasický MVP. Nestalo sa a odôvodnenie bolo: normálne zdravé včelstvo sa dokáže premnoženiu spór odolať. Na tento jav som narážal, spóry môžu vo včelstvách prežívať, bez toho, aby sa negatívne prejavili na zdravotnom stave včelstva. Mor plodu ako taký je typická včelia choroba, sprevádzajúca včely po celý ich dlhý život na zemeguli a napriek tomu prežili, pretože včely museli mať pre nás neznámy mechanizmus očisty od chorôb na svoje prežitie až dodnes.
Skôr tieto nečakané prepukajúce prípady môžu mať skôr pôvod v tom čo som vyslovili (aj keď možno nedokonale) v článku na www.vcely.sk o tomto probléme, čírenie chorôb cez nedokonale sterilizované medzistienky (výroba medzistien z plástov, v ktorých sa nachádzal MVP). Ale, môžem to na 100% tvrdiť, keď veci okolo tohoto problému poznáme len útržkovite?

Možno pred 20-timi rokmi preverovali asi 1500 vzoriek medu,

Doplnenie vety.....rokmi v Dánsku....

Je pravda, že i čistící pud může pomoc při eliminaci spor moru, avšak to je účinné jen při relativně nízkém napadení ( přes trubce nebo přes roztoče varroa, případně přes včelí škůdce....vosy,mravenci,zavíječi).
Ale při rozsáhlejší napadení ( zamořený roj,plást ) čistící pud ( v případě kranky ) nestačí zabránit přemnožení spor moru.
Čistící pud mají lépe vyvinutý silná včelstva ( nejlépe velmisilná včelstva ) a to je další důvod proč je chovat.

zdravím.............M. Václavek

Zpět k tématu:
Z metod chovu se mi nejvíce osvědčila metoda chovu při matce, a kombinací se sádkou dosahuji více jak 90% přijetí.
Četl jsem o modifikacích chovu při matce ( např. ve Včelařské encyklopedii )
Zaujala mě metoda ,,dočasného oddělení chovného nástavku ( se 4 plodovými plásty a plemenivem ) od včelstva a po založení matečníků ( po 1-2 dnech ) opětovné spojení a dochov při matce,,.
Má někdo zkušenosti s touto metodou? Jaké je průměrné přijetí misek? Nenaráží nouzové matečníky na převěšených plodových plástech? Nejsou larvy na začátku ( období startéru ) nedostatečně krmeny?
Děkuji předem za odpovědi.

zdravím........M. Václavek

M. Václavek

Přeji Vám všem:
Veselé vánoce
.............a
.................štastný nový rok
..................................a co nejvíce úspěchů, racionalizace a zlepšení ve včelařství......

zdravím...........................M. Václavek

Tak nás ochraňuj svatý Ambrož. Na obzoru je opět další teoretik s razantním nástupem a jak už to tak bývá, bez včel. Mě by zajímalo,něco z Teoretikova včelařského života, abych si mohl udělat obrázek. Existuje li v ČR cca 15 typů nástavkových úlů a já vím zcela přesně, který je nejlepší, tak by mě zajímalo na základě jakých pokusů k tomu došel a pod.Pouze bezduchým papouškováním importovaných teorií a kreslením tříbarevných grafů starých 50 let ještě nikdo nic spolehlivě nezjistil.Takže přžeji př. Václkavkovi rychlou obnovu včelstev a více pokory, bez ní to u včel nejde. Zdraví R. Stonjek

Většinu lidi, které jmenujes znam osobne a nediv se, ze nepisou častěji,
když slysim ze pr. Vaclavik prisel kvuli moru v rijnu o vsechna
vcelstva. Zajimalo by me par detailu, protože popisovany stav je typicky
pro varoazu a všichni vyjmenovani se pousmeji a mysli si sve, pokud to
není podlozene dukazy.
Doporucuji vsem zacatecnikum aby tolik nefilozofovali ( mimochodem z
latiny filo znamena milovat) a spis zadali o pomoc, pak se i lide, kteří
opravdu umi jako Hromadko, doc. Ptacek, Evzen Bachor( 2 z tech 3 jsou z
Pardubic!!!) atd. vyprovokuji k odpovedi. Uvadejte sve bydliště, není
problem se prijet podivat... taky jsem se nejvic naucil, když jsem
"navštívil" par vcelaru s velkym V, kterym jsem pomohl a okoukal....
(např. když ve dvou vyndate za den med ze 110 vcelstev, stoji to za
uvahu o svém provozu) osobne mam na příští rok zatím volnou kapacitu,
beru tovariše mezi 10 a 70 roky....nehlašte se všichni. Dozvite se
třeba, ze bez chovu matek nelze chovat vcely, jako jsem se kdysi dovedel
ja od Franty Rouska z Hradce Kralove...
Větsina sleduje konferenci (ale fakt není k cemu se vyjadřovat).....Jen
Eman je skalni, který ma neutuchající snahu pomahat....
Sice me nejmenujes, ale objizdim asi nejvic prednasek a kdyz vidim, ze
opravdu malo lidi je ochotno investovat a menit svůj styl, nemam chut
anonymne ztracet cas. Prijed se podivat, naučím Te i lecit vcelim
jedem.....
Takze Ti kdoz tapete, ptejte se konkrétněji...a všichni si dejme
zavazek, ze v pristim roce ziskame aspon jednoho noveho včelaře.......
S pozdravem a pranim hodne zdravi v dalsim roce

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Emilka Milka
Sent: Saturday, December 23, 2006 12:52 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: (no subject)

Vážení přátelé včelaři

kde jsou ti dřívější účastníci této včelařské konference
jakoBaudiš,Molčík,Protivínský,Veselý,Piňďák.Knopf,Vydra,Jarolím,Bachor,P
táč
ek,Lněnička,Sedláček,Hromádko,Blinka,Přidal a další?Vesměs to byli
včelaři
velmi fundovaní v chovu včel a měli zájem pozvednout ůroveň našeho
včelařství.
Postupem času to vzdali,stáhli se do ústraní,ale věřím tomu,že tuto
konferenci sledují i nadále,i když se jí nezůčastňují,již není pro ně.
Nahradili je jiní,kteří předtím neměli počítač a nebo internet.Takže
tato
konference pokračuje již s novými členy jako
př.Franta,Arnošt,Pepan,Daniel,Haida,Radim,Gusta
atd.Radim i Gusta jistě radí dobře začínajícím včelařům a
to je dobře.Radim je zajisté teoretik,ale jeho akční rádius nemá v
českých
zemích obdoby,má můj obdiv.
Gusta je zase praktik v chovu včel a nelze mu nic vytknout
a jeho rady obvzvláštně doporučuji začínajícím včelařům,myslím,že
nepochybí,když na jeho rady dají.
Jinak přeji všem včelařům do Nového roku 2007 mnoho úspěchů v chovu včel
a
přeji Vám všem,že snad v budoucnu se naše včelařství zbaví těch
ptáků,kteří
by tam neměli být.Jenže to závisí na tom,jestli se prosadí na našich
sjezdech tajné hlasování,které je tak zapotřebí.Milka.

Prosím přítele Václavka, aby blíže vysvětlil jeho mor.... Nerad bych aby
ostatní začínající brali jeho řádky vážně, pokud se nejedná opravdu o
výjimku..... Mor se takhle neprojevuje... A pokud si o mně myslíte své,
jsem jediný epidemiolog mezi Vámi... Těch nepřesností je už moc.
Děkuji a přeji všem hodně zdraví a radosti se včeličkami

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
M. V?clavek
Sent: Friday, December 22, 2006 8:24 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Chov matek = základ racionalizece

Vím, že se už dělaly nějaké pokusy s Optimaly a Langsrtothy. Šlo však
jen o
porovnávání výnosu. Malý rozdíl ve výnosu v závislosti na nadmořské
výšce
je zcela s mým očekáváním.
Nikde jsem však neslyšel o porovnávání sil mezi těmito úly.
A když už by se nějaký výzkum s porovnáváním sil dělal, musí se dělat se
včelstvy nijak neomezenými nevhodnými zásahy včelaře, jinak by byl
výsledek
výzkumu bezcenný. Nejlépe začít v předjaří s 40 000 koloniemi a nechat
je
neomezenému vývoji po několik let ( samozřejmě je nutný odběr oddělku
během
produkčního období ( protirojový zásah ) vždy však musíme odebírat
oddělky
o stejné síle a ve stejnou dobu, abychom nepoškodili objektivitu
výzkumu,... vyrojená včelstva je třeba z výzkumu vyloučit ).
Otázka rozmnožování:
Racionální je pouze rozmnožování oddělky!!!
Rozmnožování rojem je naprosto pavčelařská metoda. Nevíte kdy roj
vyletí,
jestli vůbec vyletí, kam poletí a navíc z mateřského včelstva vznikne
troska, která už nedá skoro žádný med a vůbec není zaručeno, že se mladá
matka oplodní!!!!Já si ani nedovedu představit,že budu někde v týdnu
lézt
po stromech a piplat se s rojem a narychlo připravovat úl pro roj( navíc
bych stejnak neměl pro něj místo a úl ). Matky mám se zastříhanými
křídli,takže kdyby jsem rojovou náladu prošvihl, mám ještě šanci provést
přeléták dříve než vyletí zpěvný roj. Potom provedu rozvolnění plodiště
a
je po rojové náladě.
Kdyby se stalo, že by mi vyletěl zpěvný roj,tak bych ho ( pokud by mi
nestihl uletět ) přesil přes mateří mřížku, rojové matky bych zamačkal.
Roj
by se vrátil a v mateřáku bych provedl protirojový zásah.
Význam tvorby smetenců vidím jen v přechodu na jinou rámkovou míru.Jinak
je
to velmi nepraktický způsob tvorby nových včelstev a nejsložitější!!!
Oddělkový způsob rozmnožování je velice jednoduchý ( pro chovatele matek
)
a také účinný protirojový zásah.

zdravím....M. Václavek

Václavek napsal
>Taková situace nastává pokud do včelstva vletí menší počet zamořených
trubců. V tomto případě má včelstvo velkou šanci, že mor nepropukne. Ale
pokud usadíme zamořený roj nebo dáme do včelstva zamořené dílo tak jeho
osud je zpečetěn. V tomto případě získáme včelstvo kontaminované mnoha
miliardami spor. Pak už jen záleží na typu moru a podmínkách pro
rozmnožování spor.....dříve nebo později propuknou klinické příznaky ( do
2-3 let ) a včelstvo posléze hyne (do 4-5 let ).
Podobně se šíří také nosema, zvápenatění a virové nákazy ( varrozu ani
nepočítám,jde o nemoc, která se nejrychleji šíří a stačí k tomu pouze
zalétlí trubci ).
Proto bacha na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!<

Pak jestli chceme se účinně bránit šíření moru zapomeňme na racionalizaci a vraťme se k praktikám našich pradědů
To je:
1. každý úl jiná rámková míra ( jen to nám zaručí, že nákazu nebudeme přenášet dílem)
2. Neschovávat žádné dílo rozšiřovat jen mezistěnami ( Tak fungoval podřez)
3. Vytáčet vždy jeden úl a důsledně rámky vracet zpět do původního. (Velmi brzy si rozdivočíme celou včelnici a je to strašně zdlouhavé)
4. Máme li unifikované úly tak každý natřít jinou barvou nebo důsledně očíslovat všechny díly to znamená i rámky, aby nedocházelo k jejich záměně. (budeme se pak přehrabovat v hromadách dílů)

Úvaha
Co nám při dnešním způsobu včelaření zbývá chceme li odstranit pracnost a tak zvýšit ekonomiku chovu. Já vidím jedinou cestu GENETIKU. důsledně sledovat včelstva hlavně jejich čistící pud. signálem nám částečně může být dno úlu , nezachraňovat slabochy a ani je nepřidávat k jiným včelstvům bez důkladné prohlídky hlavně plodu . Při nákupu matek kupovat alespoň od dvou chovatelů od sebe hodně vzdálených a u takových se též zaměřit na chov trubců čím víc jich dodáte do okolí tím víc potlačíte negativní vlastnosti okolních včelstev ať již chovaných nebo žijících divoce
Z předcházejících bodů je pak pro nás použitelný jen bod 2

á někdo zkušenosti s touto metodou? Jaké je průměrné přijetí misek? Nenaráží nouzové matečníky na převěšených plodových plástech? Nejsou larvy na začátku ( období startéru ) nedostatečně krmeny?
Děkuji předem za odpovědi.
Odpoveď
- chov matiek pri pri matke, je vždy pri vložení sérii do oddelenej časti od matky MMr je vždy nižšie, ako bez matky, u mňa tak 60-70% z 30 tich vložených materských misiek, aj z tých ešte do ich úplného zaviečkovania 2-3 vypadnú. Množstvo zaviečkovaných materských buniek je pre mňa dostatočné, v ten deň ich odoberám a vkladám do izolátora (na 20 MB), ktorý vkladám vždy medzi nezaviečkovaný plod- bunky tam majú dostatočnú teplotu.

- narážanie NMB, aj to sa stáva veď otvorený plod je práve taký istý ako v umelých MB, preto včelár musí zakaždým tieto plásty prezrieť a prípadné narazené MB odstrániť, lebo zažije nepríjemné prekvapenie v podobe zničenia sériových MB a nerobí matka ale úľové včely.

- nedostatočné kŕmenie vložených lariev v začiatku chovu nie je podstatné, lebo američania pokusmi dokázali rádioaktívnymi látkami dokázali, že larvičky budúcich robotníc a takisto budúcich matiek sú chované rovnakou potravou, materskú kašičku začnú včely budúcim matkám podávať až po tomto čase. Či je to tak, môžete ale i nemusíte veriť. Dôležité je to pre chovateľa, pretože sa nemusí prelarvovať 12 hod., ale až 1a1/2 dňové, tento fakt úplne vyradil chov matiek z vajíčka ako komplikovaný a zbytočný. Anton
P.s. Predsa si neodpustím poznámku, pri chove včiel a hlásaní svojich teórií máte veľké oči!

Kraňka se příliš dlouho šlechtila na výkon a to byla ta chyba, Důsledky ale dnes vidíme v celém zemědělství , ovocnářství a zelinářství
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clevek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 23.12.2006 13:51:55
> ----------------------------------------
> Je pravda, že i čistící pud může pomoc při eliminaci spor moru, avšak to je
> účinné jen při relativně nízkém napadení ( přes trubce nebo přes roztoče
> varroa, případně přes včelí škůdce....vosy,mravenci,zavíječi).
> Ale při rozsáhlejší napadení ( zamořený roj,plást ) čistící pud ( v případě
> kranky ) nestačí zabránit přemnožení spor moru.
> Čistící pud mají lépe vyvinutý silná včelstva ( nejlépe velmisilná včelstva
> ) a to je další důvod proč je chovat.
>
> zdravím.............M. Václavek
>
>
>

....včely larvičkám budúcich robotníc a larvičkám budúcich matiek podávajú 36 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku pre včelu robotnicu a až po tomto čase larvičky v MB začnú kŕmiť materskou kašičkou, ktorá larvu formuje na budúcu včeliu matku. Prepáčte za moju chybu. Anton

Tak si tady čtu jak se chystáte na chov matek,to tedy musím zítra ještě naběhnout a vložit do vybraných včelstev trubčí plásty abych měl včas říjné trubce.Myslíte ,že v roce 2007 začne chovná sezona tak brzy,že už ted probíráte chov matek? Možné to je,vždyt většina včelstev ploduje.No nic zítra tam šoupnu trubčinu abych byl přpraven.Pěkné Vánoce všem.

Já bych měl pár dotazů na pana Václavka.
Kolik jste vytočil medu z Optimalu a kolik z Langstrotha.
Já si nemyslím, že jde jenom o počet dělnic v úlu. Ale spíš o to jaký podíl z nich je schopno lítat za snůškou, potažmo kolik jí přinesou. Jestli jsem dával ve škole pozor a moje závěry nejsou moc milné, tak ve včelstvech s nadbytkem dělnic stejně poměrně velký počet dělnic jen čeká až se budou moci vyrojit, proto se nepotřebují upracovat a jen tak se flákají.
Já osobně si myslím, že stačí spíš větší počet přiměřeně silných včelstev která sbírají nektar a neválí se na stromech.
Mimochodem většina větších chovů je spíše extenzivních, protože intenzivní chov se z pohledu nákladů na práci nemůže zaplatit.
Taky jsem zkoušel oba systémy. Proti Optimalu nemám žádné výhrady, přesto se momentálně starám o něco přes sto Langstrotů.

Všem příjemné svátky, mnoho úspěchů v novém roce a hlavně to zdraví.

Tomáš Jaša

Mám pocit ,že ale s větším počtem nízkých náststavků stoupá pracnost na práci s rámky a to jsou pak větší náklady. V produkčním včelařství by pak pak smazávaly výhody nástavkového včelaření. Já nízké rámky používám kvůli zádům a jako amatér vidím , že na přípravu nízkých rámků pro jeden úl spotřebuji jednou tolik času i
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní        úl !)...Otimal...lepí volba!!!
> Datum: 24.12.2006 08:17:48
> ----------------------------------------
> Já bych měl pár dotazů na pana Václavka.
> Kolik jste vytočil medu z Optimalu a kolik z Langstrotha.
> Já si nemyslím, že jde jenom o počet dělnic v úlu. Ale spíš o to jaký podíl
> z nich je schopno lítat za snůškou, potažmo kolik jí přinesou. Jestli jsem
> dával ve škole pozor a moje závěry nejsou moc milné, tak ve včelstvech s
> nadbytkem dělnic stejně poměrně velký počet dělnic jen čeká až se budou
> moci vyrojit, proto se nepotřebují upracovat a jen tak se flákají.
> Já osobně si myslím, že stačí spíš větší počet přiměřeně silných včelstev
> která sbírají nektar a neválí se na stromech.
> Mimochodem většina větších chovů je spíše extenzivních, protože intenzivní
> chov se z pohledu nákladů na práci nemůže zaplatit.
> Taky jsem zkoušel oba systémy. Proti Optimalu nemám žádné výhrady, přesto
> se momentálně starám o něco přes sto Langstrotů.
>
> Všem příjemné svátky, mnoho úspěchů v novém roce a hlavně to zdraví.
>
> Tomáš Jaša
>
>
>

Nijak nechci zasahovat do úlové otázky a tomuto tématu se dost vyhýbám. Neměli v tom jasno naši pradědové, dědové a zřejmě ani naši vnuci na tom nebudou o mnoho lépe. Ale upřednostňuji li jeden typ úlu, musím vědět přesně proč. Vycucám li si výhody jednoho typu u plápolajícího krbu za dlouhých zimních večerů a na základě pochybných výpočtů a teorií, tak jsem tak trochu pro srandu králíkům. Naopak zkoumám li na jednom stanovišti 10 Langstrothů a zbytek Optimalů, nějak to statisticky zpracuji, pak říkám naprosto s obdivem klobouk dolů! Ale to zřejmě případ př. Václavka nebude. S názorem př. Jaši na sílu včelstev a na využitelnost dělnic naprosto souhlasím. Stačí porovnat několik zateplených a neztateplených úlů vedle sebe. Co je na první pohled zřejmé, v nezateplených úlech jdou do zimy včelstva výrazně silnější a to jsem je nikdy neposiloval oddělky s mladými matkami. Další otázka je, proč výrazně silnější včelstva na zimu a na jaře nikdy nepřinesla větší výnos, ale naopak? Já se osobně domnívám, že tyto včely navíc a kolem kterých je tolik povyku slouží pouze k vytápění úlu a k odchovu silnější generace, která ho vytápí v dobách kdy už chumáč není stažen a je potřeba velkých ploch plodu.Jinak jsem nikdy Optimal ani Langstroth nezkoušel a nutno dodat že i nezateplených úlů jsem se zbavil moc rychle na to, abych je mohl poctivě a seriozně zhodnotit. Spíš mě to nestálo za to se to v nich učit. To je totiž nejdůležitější. V každém typu úlu se to dobře musíme naučit a zřejmě pak zjistíme, že dobře se dá včelařit prakticky ve všem. Zdraví R. Stonjek

zdravím přátele včel,
já no to nemám prostředky, abych prováděl nějaký porovnávací výzkum mezi La.a Op.( kdoví kolik mi zaplatí pojištovna za škodu způsobenou morem )Proto také žádám někoho, kdo na to má prostředky a potřebné znalosti v dané problematice, aby tento výzkum provedl. Pokud bude výzkum prováděn objektivně ( ne jako v Hohenheimu ), tak budou výsledky určitě přínosem pro jak teoretickou část včelaření ( pomůže nám to upřesnit zákon chumáče ) a posléze i pro praktickou část včelaření.
Extenzivní včelaření je chyba !!!
Na druhou stranu se a ni nedivím, že většina včelařů včelaří extenzivně. Ono to je logické, když neumějí včelařit s velmisilnými včelstvy.
Mám s tím dobré zkušenosti u pana (...) včelaře. Kdykoliv se mu podařilo vypěstovat 40 000 kolonii a větší tak se mu také i vyrojila! Pan (...) včelař totiž netvoří oddělky ( maximálně až, když se mu vyrojí nějaké včelstvo, pak má rojové matečníky....avšak odběr oddělku od včelstva v rojové náladě většinou moc nepomůže.... správně se musí nejprve provést řádný přeléták a pak se má odebírat oddělek ).Přelétáky pan (...) včelař nedělá ( pak odběr oddělku ze včelstva v rojové náladě je většinou už neúčinní zásah ).
Včelaři by se měly naučit včelařit souvčelstevně ( jinak si ani provoz s velmisilnými včelstvy ani nedovedu představit )
Co to je souvčelstevný způsob včelaření ????
Někteří racionální včelaři tak včelaří, ale nemají pro ten způsob pojmenování. Sovčelstevné včelaření je včelaření s takzvanými souvčelstvy.
Každé souvčelstvo se skládá z hlavního včelstva ( produkční včelstvo s plemennou matkou ) a manipulačního včelstva ( oddělkové včelstvo s manipulační matkou a matkou záložní ).
Existuje více variant souvčelstevného včelaření.
Já vám stručně popíšu metodu,která se mi zdá nejlepší..............

Metoda souvčelstevného včelařeni se záložním včelstvem/
( tato metoda je dělaná na nízkonástavkové Optimaly,Langstrohy a MV multiuniverzaly )
Ve stručnosti................
Na provoz jednoho souvčelství je potřeba 18 nástavků,4 dna a víka, 32 reservních rámků, 4 přepravky na rámky a chovatelské potřeby.
Hlavní včelstvo zazimuje v síle 6 nástavků a záložní včelstvo v síle 3 nástavků.
Předjaří/ Podpora rozvoje ( pylové plásty, rozškrabávání zásob, záměna nástavků, podávání vody ) + vložení trubčího rámku + případné rozšiřování.
Jaro/Příprava medníku, rozšiřovaní ( jakmile hl. vč. dosáhne vrcholu síly ( 8 nástavků ) odebereme oddělek ( plodištní nástavek s cca 6 plásty s starším plodem + zásoby )a připojíme ho k m. vč. ( to se děje již před rozkvětem řepky...6 nástavků zimních včel ))
Chov matek se děje nezávisle na tvorbě oddělků.
Obecně produkční období/ Odběr medu ( nesmíme nechat zamedovat medník....matka musí mít stále místo ke kladení ( do 3 nástavku převěšujeme plásty a do 1 nástavku( s 2 trubčinami ) souše a mezistěny - centrum kladení.
Do rozkvětu lípy malolisté ( začátek plného léta ) nesmíme nechat včelstvo delší dobu na vrcholu síly ( musí stále růst ), jinak hrozí rojová nálada a ochabnutí medné produktivity ( odběr po 2-4 rámcích s starším plodem... ten dáváme do manipulačního včelstva ….. pokud je manipulační včelstvo na 8 nástavcích, tak už plod dáváme vyvařit a vracíme rámky s mezistěnami ).
Podletí/ Hlavně nesmíme včelstva omezovat!!! ( viz zákon 1-4 )
Začátek podzimu / Hlavní včelstvo zúžíme na 4 nástavky a manipulační na 5 nástavků. Z manipulačního včelstva odeberu 2 nástavky včel a připojím ho k hlavnímu včelstvu.
Výsledek….hl. vč…6 nástavků ,……m. vč…3 nástavky ( pokud zakládáme souvčelství, tak většinou nedosahuje takových sil…..tento stav dosáhneme až za 2 roky neomezeného vývoje ze 2 oddělků vrcholové síly cca 40 000 včel….zimní síly cca 20 000 včel ).
Nástavky se soušemi mužeme nechat pod včelstvy…………..ničemu neškodí.
.....to bylo tedy velice stručné.
Včelař také musí přesně vědět, co má za libovolné situace dělat, aby neopravoval chyby po minulém zásahu do včelstva.
Pokud jsme zazimovli včelstva takových sil jak jsem napsal, tak bude výsledek v plném létě vypadat nějak takhle....hlavní včelstvo síly 8 nástavků, manipulační včelstvo síly 10 nástavků ( připomínám, že jde o dvoumatečné včelstvo ).
Idea intenzivního včelaření tkví v menším počtu včelstev, větší síly a většího medného výkonu.
Pro dobře vedená včelstva platí......
2xsilnějsí včelstvo = více jak 2,5xvíce medu ( a méně vloženého času než do dvou 2x slabších včelstev ) dá dosáhnout jen souvčelstevným včelařením ( jinak to může být dokonce naopak....nezvládnutá včelstva....brzký vrchol...rojové tendence...nízká produktivita ).
Pokud vynechám ryze dvoumatečné včelaření, pak mnou navrhované pojetí souvčelstevného včelaření považuji za nejintenzivnější včelaření.
Bohužel nemám čas Vám popisovat dopodrobna moje pojetí souvčelstevného včelaření a bez toho ho těžko pochopíte a uznáte ( možná někdy jindy )
Chtěl jsem Vám jen nastínit o čem to asi je.
Takže otázka kde jsou silnější včelstva, jestli v Langstrothech nebo v Optimalech, je ( alespon pro mě ) podstatná.

Veselé vánoce a štastný nový rok Vám přeje.....M. Václavek

Já myslím, že dokud nebude objeven úl, kolem kterého se jednou za týden
projde a vzápětí se v konvích objeví med, tak do té doby budou vždy nějaké
určité "módní" úly určitými včelaři vyzdvihovány a všechny ostatní
zatracovány. Bez ohledu na způsob, jakým se v nich včelaří.

R. Polášek

Když drátkujete, tak to je pracnější.
Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.

To se mi líbí tolik řečí o podpoře,
a já nemám včely kde mít, staří včelaři včelnici prodat nechtěj a nebo za cenu stavební parcely a to brečej že nemaj nástupce, nebo mi to chtěj pronajmout to je sice hezké, ale nevím kam bych odstěhoval 30 včelstev kdyby se jim něco stalo, úřady se tváří, že jsem se zbláznil, když oplotit kus louky u lesa(stavební úřad), ve vesnici se včel bojí a stejně se jim u mě na zahradě nedaří takže mohu jít suma sumárům k šípku. Jinak musím uznat co se týče rad jsou včelaři ochotní se podělit bohužel u nás v organizaci žádný nástavkář není.
Fakt je že nerozumím tomu proč se řeší úlová otázka já si myslím, že pro každé stanoviště a včelaře je ideální určitý typ úlu, ale to si každý musí vyřešit sám a necpat ostatním svá moudra, hlavně to dělaj ti méně zkušení, většina těch zkušenějších vědí své a my zelenáči by jsme měli s úctou poslouchat a možná si někdy dovolit přemýšlet o tom co se nám osvědčilo.
Také rozhoduje, pokud si včelař vyrábí úly sám jaké má vybavení např. když jsou pro mně hof.rámky pracné tak je dělat nebudu a budu dělat jednoduché rámky a místo mezerníku dám hřebeny a ušetřím čas, někdo čas má tak si to udělá jinak a po svém.

Hezké svátky přeje

Kamil

Pěkná teorie.
Trochu mě pobavila věta „nesmíme nechat zamedovat medník“. Ale jinak dobré.
Teď jen stručně pro pana Václavka. Ostatní včelaři kteří máte jasno ve své technologii, tak další odstavec ani nečtěte.

Na kmenové včelstvo 1 klasické dno a jedno v ceně maximálně 50,-. Na to samé včelstvo 6 nástavků s 60ti rámky. Skladování několika souší se asi nevyhneme, ale proč převěšovat rámky? Když stačí maximálně přeskládat nástavky, ale pod podmínkou, že nejsou plné medu. Mě osobně stačí, když je plodiště ve třech nástavcích a nad nimi jsou dva nástavky medu. Stane li se to třikrát za rok, tak co řešit. Rozhodně nečekám s tvorbou oddělků do doby než obsednou 7 a více nástavků. Taky nic nemám proti výměně matek pomoci celého dvounástavkového oddělku. Co se týká výměny matek jak jsem ji popisoval ve včelařství 8/06, tak taky proč ne. I když oddělkem se zabije víc much jednou ranou.

Intenzivní včelaření je krásná věc, ale jen do té doby dokud si člověk dokáže v hlavě udržet co kdy ve kterém včelstvu alespoň minule prováděl. Jde to ale tak maximálně u 30 včelstev. U 200 a více by s tím člověk asi nepochodil.

Mnohem zajímavější otázka než jaký úl, je určitě „jakou včelu?“.
I s každým plemenem se člověk musí naučit žít.
Mě se hodně moc líbí věta i s modifikacemi. „Proč dělat včely, když nám jde o med.“ nebo „Nepotřebujeme úl plný včel, ale medu.“ a nebo „Stačí dlouhověká a čistotná dělnice co toho hodně nalétá i přinese.“
Co chovám, rozchovávám a prodávám si můžete najít někde jinde.

Co se týká utepleného nebo neutepleného. Jde o vkus a o peníze. Ať si říká kdo chce co chce, uteplený úl stojí třikrát tolik a je celkem jedno z čeho je vyroben. Pokud se do nákladů započítává práce.

Nedávno jsem mněl s kolegou Čermákem rozhovor na téma Langstrot versus Optimal. Asi tak po třech větách jsme se shodli na tom že je to v podstatě úplně jedno. V úlu to není, jen v obsluze a s tím souvisí umístění, snůškové podmínky atd. atd.

V podstatě se nechá s úspěchem včelařit ve všem.
A pokud tady byly narážky, že by měl někdo kdo na to má prostředky měl vyzkoušet který z jmenovaných úlů je lepší. Tak to tedy nevím kdo. Vúvč to určitě nebude. A to z prostého důvodu. Vždyť je to úplně jedno.

>Takže otázka kde jsou silnější včelstva, jestli v Langstrothech nebo v Optimalech, je ( alespon pro mě ) podstatná.

Pokusím se o stručnou odpověď. V Langstrothech budou vaše včelstva o cca 20 cm vyšší. Takže jestli jste dostatečně vysoký, tak to vyjde na stejno.
A pokud chcete obdobné výsledky s vynaložením nižších nákladů, můžete si u mě zkusit objednat nějakou matku a za deset let si popovídáme o tom, jestli to náhodou není jedna z cest.

Tomáš Jaša

Škoda , že jste až z pardubicka, na mne daleko...... sam se učim, ale v
okoli moc včelařů není, chodim na rady, ale..... jednou videt je lepší než
10x slyšet.....
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 23, 2006 6:59 PM
Subject: zamysleni nad zkusenymi vcelari na konferenci


Většinu lidi, které jmenujes znam osobne a nediv se, ze nepisou častěji,
když slysim ze pr. Vaclavik prisel kvuli moru v rijnu o vsechna
vcelstva. Zajimalo by me par detailu, protože popisovany stav je typicky
pro varoazu a všichni vyjmenovani se pousmeji a mysli si sve, pokud to
není podlozene dukazy.
Doporucuji vsem zacatecnikum aby tolik nefilozofovali ( mimochodem z
latiny filo znamena milovat) a spis zadali o pomoc, pak se i lide, kteří
opravdu umi jako Hromadko, doc. Ptacek, Evzen Bachor( 2 z tech 3 jsou z
Pardubic!!!) atd. vyprovokuji k odpovedi. Uvadejte sve bydliště, není
problem se prijet podivat... taky jsem se nejvic naucil, když jsem
"navštívil" par vcelaru s velkym V, kterym jsem pomohl a okoukal....
(např. když ve dvou vyndate za den med ze 110 vcelstev, stoji to za
uvahu o svém provozu) osobne mam na příští rok zatím volnou kapacitu,
beru tovariše mezi 10 a 70 roky....nehlašte se všichni. Dozvite se
třeba, ze bez chovu matek nelze chovat vcely, jako jsem se kdysi dovedel
ja od Franty Rouska z Hradce Kralove...
Větsina sleduje konferenci (ale fakt není k cemu se vyjadřovat).....Jen
Eman je skalni, který ma neutuchající snahu pomahat....
Sice me nejmenujes, ale objizdim asi nejvic prednasek a kdyz vidim, ze
opravdu malo lidi je ochotno investovat a menit svůj styl, nemam chut
anonymne ztracet cas. Prijed se podivat, naučím Te i lecit vcelim
jedem.....
Takze Ti kdoz tapete, ptejte se konkrétněji...a všichni si dejme
zavazek, ze v pristim roce ziskame aspon jednoho noveho včelaře.......
S pozdravem a pranim hodne zdravi v dalsim roce

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Emilka Milka
Sent: Saturday, December 23, 2006 12:52 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: (no subject)

Vážení přátelé včelaři

kde jsou ti dřívější účastníci této včelařské konference
jakoBaudiš,Molčík,Protivínský,Veselý,Piňďák.Knopf,Vydra,Jarolím,Bachor,P
táč
ek,Lněnička,Sedláček,Hromádko,Blinka,Přidal a další?Vesměs to byli
včelaři
velmi fundovaní v chovu včel a měli zájem pozvednout ůroveň našeho
včelařství.
Postupem času to vzdali,stáhli se do ústraní,ale věřím tomu,že tuto
konferenci sledují i nadále,i když se jí nezůčastňují,již není pro ně.
Nahradili je jiní,kteří předtím neměli počítač a nebo internet.Takže
tato
konference pokračuje již s novými členy jako
př.Franta,Arnošt,Pepan,Daniel,Haida,Radim,Gusta
atd.Radim i Gusta jistě radí dobře začínajícím včelařům a
to je dobře.Radim je zajisté teoretik,ale jeho akční rádius nemá v
českých
zemích obdoby,má můj obdiv.
Gusta je zase praktik v chovu včel a nelze mu nic vytknout
a jeho rady obvzvláštně doporučuji začínajícím včelařům,myslím,že
nepochybí,když na jeho rady dají.
Jinak přeji všem včelařům do Nového roku 2007 mnoho úspěchů v chovu včel
a
přeji Vám všem,že snad v budoucnu se naše včelařství zbaví těch
ptáků,kteří
by tam neměli být.Jenže to závisí na tom,jestli se prosadí na našich
sjezdech tajné hlasování,které je tak zapotřebí.Milka.

Pěkný Štědrý den,Kamile proč chceš oplocovat včelnici? Můj otec v roce 1960 nastěhoval včely do lesa a od té doby jsou tam já jsem je dvakrát posunul o pár stovek metrů.Původně byl les státní po roce 1989 již 3x změnil majitele,ale problém nikdy nebyl.Co se týká škod tak za celých 46 roků byly jen 2 a to zanedbatelné několik desetikorun.Chce to jen rozumnou dohodu s majitelem pozemku a chovat se tam jako člověk.V naší ZO je nás takto rozeseto po oklolí několik a není problém.

Otázka.
Na co včelařit s 200 včelstvy, když můžeme mít 100 včelstev obhospodařované intenzivně,které dají dokonce více medu???
Záznamy si může každý udělat.
Není ten problém ( spíše než v neefektivnosti ) v neznalosti?

zdraví........M. Václavek

Pokud budu chtít vyrobit 20 t medu, tak to asi nebudu zkoušet se 100 včelstvy.

Osobně znám několik profi včelařů kteří byly podobného názoru. Ale ona to není tak úplně pravda.

Nechci ze sebe nic dělat, ale doufám, že neznalostí problematiky to snad nebude.

Asi bychom neměly o vánocích otravovat úlovou otázkou. Proto případné další dotazy a připomínky raději na tomas.jasa/=/email.cz

Veselé a šťastné Vánoce

Ing. Tomáš Jaša
Vúvč - Dol
Pokusného včelína Skřivánek
582 53 Štoky
737 451 563

od: M. Vaclavek:

> Otázka.
> Na co včelařit s 200 včelstvy, když můžeme mít 100 včelstev obhospodařované
> intenzivně,které dají dokonce více medu???
> Záznamy si může každý udělat.
> Není ten problém ( spíše než v neefektivnosti ) v neznalosti?
>
> zdraví........M. Václavek
........


Vysvětlit se to dá všeobecně podle mě na tom to příkladě s penězi.

Jestli máte peníze, mnohem snázeji se řeší určité otázky než když je nemáte. Vyhledávanou vyjímkou jsou řešení, která jsou tak banální, že dokážou vydělat mnoho peněz s minimálním vkladem.
...
Včelařina je ten první případ a tam je nutné možná rizika eliminovat vyšším množstvím včelstev.Jestli umíte včelařit, tak snadno pochopíte, že nakonec to co Vám dá jako maximum 100 včelstev, tak relativně jednou tolik Vám může dát i jeho dvounásobek. ALE MUSÍTE VĚDĚT, JAK VČELAŘIT.

Toho se dá docílit ve včelařství pouze praktickými zkušenostmi s doplněnou teorií. NE OBRÁCENĚ!



_gp_
http://vindex.ic.cz

kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si nevybereš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní úl !)...Otimal...lepí volba!!!
> Datum: 24.12.2006 11:51:00
> ----------------------------------------
> Když drátkujete, tak to je pracnější.
> Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
>
>
>

to záleží na způsobu.

A kde je napsáno že, ... kdo nedrátkuje, tak také upevňuje mezistěny? ;-) Neexistují jiná přijatelná řešení při obnově díla?

Máte podle mě v tomto pravdu p. Václavek. Samozřezmě je také otázkou ta velikost pracnosti při drátkování, ale to je pasé, protože nosná myšlenka zdá se jiná.

_gp_
http://vindex.ic.cz
........
> Josef.Mensik:
> kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si
> nevybereš

>
> > Od: M. V?clavek :
> > Když drátkujete, tak to je pracnější.
> > Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
> >

Prečo? Pretože je lacný a ľahký (váha deb. 3,8-4,0 kg. Optimal vznikal aj na Slovensku (skelet bol Hobrový), je to ten istý úľ ako B-10, ale má štvorcový pôdorys a má 11 rámikov, preto ma langstroth nezaujíma. Anton

Ano, více rámků (nízkých) je více práce s jejich přípravou, ale tato práce se dá dělat mimo sezonu, kdy je čas pro většího včelaře limitující. A v sezoně mi NN značně urychlují práci ve včelách. Ale i příprava rámků se dá urychlit, např. sbíjet je sponkovačkou (cca 2,5 krát rychlejší než sbíjení hřebíčky), plásty rušit vyvařováním v kotli - drátky (zvl. nerez) se zachovají a znovu do nich zatavují mezistěny. Jistěže to chce nějakou investici, jež se oplatí až při větším počtu včelstev.
Přeji všem hezké vánoce!
K. Čermák

Kamile! Tak se mi zdá, že z toho děláš zbytečnou vědu.Já osobně mám nejraději cesty nejjednodušší a nejmenšího odporu. Tzn. nejdříve si vyhlédnu stanoviště a pozoruji ho.Jestli se mi líbí, zjistím si majitele,/ Lesáci, zemědělci, Obecní úřad, Poz. úřad a pod./ Pak zbalím pár kg medu, láhev medoviny a jdu vyjednávat. Ujistím ho, že se na stanovišti budu chovat slušně, a kromě dvou kolejí od auta a jednoduchého a snadno odstranitelného oplocení a bzukotu včel tam o mě nikdo nebude vědět. A to také dodržuji. Na všech mých 4 stanovištích majitel vždy souhlasil, jako nájemné mu dám tašku medu a všichni jsme spokojeni. Jedna majitelka je dokonce Švýcarka, kterou všichni hrozně pomlouvali jako hladovou a nevypočitatelnou babu, ale já dodržuji slíbené a kuopodivu ji musím hodnotit jako velmi milou a příjemnou paní.Co se oplocení týče, jedná se o sympolicky zabetonované kolíky a školkařské pletivo. Buňky, maringotky a boudy neuznávám, ke včelaření je nepotřebuji a považuji je pouze za lákadlo pro nekalé živly. Za 35 let včelaření se mi ztratily 1 x žárovky z kočového vozu a předloni pozapomenutá hliníková konev.Myslím, že na takto pojaté a plně postačující oplocení žádné povolení být nemusí.Takže držím palce a přeji dobrou volbu. R. Stonjek

Vzhledem k tomu, že píšeš o době minulé, mohu i já sdělit svoje zkušenosti.Na oplocení jsi skutečně ani dříve stavební povolení nepotřeboval.Tedy alespoň na to mé, kde jsou ocelové vodovodní roury zapuštěné do země a utemované směsí jílu a kamení - je to lepší než beton, pakliže jdeš do hloubky cca 85cm.Dřevěné latě a na nich plaňky.Podal jsem ohlášení drobné stavby a myslel jsem si ,že je to ok.Předseda obecního úřadu mne vyvedl z omylu a upřesnil, že to není v územním plánu, ale pakliže nebudu stavět žádnou chatu, nebo domeček, ale jen boudu na nářadí a nechám si ode všech sousedů na formuláři o ohlášení drobné stavby potvrdit, že nemají námitek, tak mohu začít.Několik sousedů jsem oběhl,ostatním poslal dopis s nadepsanou a ofrankovanou obálkou a když jsem dostal "svolení" tak jsem začal.Podotýkám, že políčko je moje a řádně zaměřené a vykolíkované firmou.Identifikovat v terénu pozemek např. jen podle katastrální mapy bývá těžké.Já sám jsem se domníval, že leží cca o 50m severněji, než ho nakonec zaměřili s GPS.Cesty bývají někdy posunuté v mém případě leží část pozemku až do poloviny šířky stávající cesty a na druhé straně, kde mám být až k cestě je pás cca 1.5m.
Na druhou stranu znám včelaře, který vlastní opuštěný lom a tomu ho nedovolili oplotit, třebaže v některých místech prý hrozí nebezpečí úrazu.Je to dost o lidech.

V minulé době jsem měl oplocený včelín, pletivo bylo použito běžné
zrezavělé, které by jinak šlo do šrotu a kůly byly dřevěné s opáleným koncem
a zakopané a zatlučené na jaře, kdy je vlhko do země. Popudem k oplocení byl
výletník, který připravoval oběd na vařiči metr od včelína na půdě s cca 10
cm vrstvou jehličí. Ovšem běžně tak dvakrát za rok bylo třeba oplocení
opravovat, poničili ho lidé, kteří ho přelézali, takže po pár letech jsem ho
přestal udržovat. Kolem včelína vede cesta, která vede k vodní ploše hojně
využívané lidmi ke koupání. Během asi 15 let jsem zaznamenal dva případy
přímo vloupání do včelína. Známý včelař měl včelín asi 500 metrů daleko hned
vedle nahrubonasfaltované polní cesty, která spojuje dvě vesnice a kde chodí
lidi z hospod a z diskoték a ten měl ve svém včelíně vloupání ke konci
pravidelně tak dvakrát do roka. Než i kvůli těm vloupáním se na to
vykašlal. Mně se tam jednou vloupali, když les majitel vyčistil od křoví a
včelín se stal viditelný právě z oné spojovací cesty. Tolik asi k mé
zkušenosti s oplocením.
Jinak námitky k oplocení někde v lese jsem zaznamenal z dvojí strany. Jednak
se může ozvat odbor životního prostředí, že oplocení může bránit přirozené
migraci živočichů, to se dá zmírnit tím, že se oplocení udělá dole s
mezerou, aby živočichové do velikosti tak asi zajíce mohli projít a potom
myslivci, tam by bylo třeba, aby prošli vysoká i myslivci a honci v době
honu a to nejspíš nejde. Snad jedině nějaké "oplocení" ve stylu dřevěná
ohrada na dobytek z vodorovných kusů dřev, jako tady v Beskydech bývalo
dříve běžné.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 25, 2006 2:31 PM
Subject: Re: veelnice


> Vzhledem k tomu, že píšeš o době minulé, mohu i já sdělit svoje
> zkušenosti.Na oplocení jsi skutečně ani dříve stavební povolení
> nepotřeboval.Tedy alespoň na to mé, kde jsou ocelové vodovodní roury
> zapuštěné do země a utemované směsí jílu a kamení - je to lepší než beton,
> pakliže jdeš do hloubky cca 85cm.Dřevěné latě a na nich plaňky.Podal jsem
> ohlášení drobné stavby a myslel jsem si ,že je to ok.Předseda obecního
> úřadu mne vyvedl z omylu a upřesnil, že to není v územním plánu, ale
> pakliže nebudu stavět žádnou chatu, nebo domeček, ale jen boudu na nářadí
a
> nechám si ode všech sousedů na formuláři o ohlášení drobné stavby
potvrdit,
> že nemají námitek, tak mohu začít.Několik sousedů jsem oběhl,ostatním
> poslal dopis s nadepsanou a ofrankovanou obálkou a když jsem dostal
> "svolení" tak jsem začal.Podotýkám, že políčko je moje a řádně zaměřené a
> vykolíkované firmou.Identifikovat v terénu pozemek např. jen podle
> katastrální mapy bývá těžké.Já sám jsem se domníval, že leží cca o 50m
> severněji, než ho nakonec zaměřili s GPS.Cesty bývají někdy posunuté v mém
> případě leží část pozemku až do poloviny šířky stávající cesty a na druhé
> straně, kde mám být až k cestě je pás cca 1.5m.
> Na druhou stranu znám včelaře, který vlastní opuštěný lom a tomu ho
> nedovolili oplotit, třebaže v některých místech prý hrozí nebezpečí
> úrazu.Je to dost o lidech.

PAK jedině stavba do prázdných rámků ale to dobře funguje jen u rojů a slabých včelstev jinak je tam moc trubčiny RÁD BYCH SE POUČIL JAK TO DĚLAT BEZ DRÁTKŮ NEBO ČIŠTĚNÍ DRÁŽEK A VSAZOVÁNÍ DO NICH ČI PŘÍPADNÉHO ZALÉVÁNÍ HORKÝM VOSKEM

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní úl !)...Otimal...lepí volba!!! -
> obnova dila
> Datum: 24.12.2006 15:01:34
> ----------------------------------------
> A kde je napsáno že, ... kdo nedrátkuje, tak také upevňuje mezistěny? ;-)
> Neexistují jiná přijatelná řešení při obnově díla?
>
> Máte podle mě v tomto pravdu p. Václavek. Samozřezmě je také otázkou ta velikost
> pracnosti při drátkování, ale to je pasé, protože nosná myšlenka zdá se jiná.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> ........
> > Josef.Mensik:
> > kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si
> > nevybereš
>
> >
> > > Od: M. V?clavek :
> > > Když drátkujete, tak to je pracnější.
> > > Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
> > >
>
>
>
>
>

Přátelé,
na jaře bych rád rozšířil počet svých včetlstev. Sám mám v tuto chvíli 5 včelstev a nerad bych je oslaboval tvorbou oddělků. Neznáte někoho ze Severní Moravy (ideálně Novojičínsko a okolí), kdo by prodal buď 2-3 včelstva nebo letošní zazimované oddělky? Případně jsem ochoten zajet i do jiných krajů v rámci ČR nebo SR (pokud je lze převést :-) ). Ideální je zaručená linie kraňky. Ne zanedbaná neošetřovaná včelstva.

Děkuji

Jeden rámek s plodem a včelami plus další setřepané včely z dalšího rámku v
polovině května zas tak zásadně včelstvo neoslabí. To je asi stejný mýtus
jako že se včelstvo musí zakrmit zásadně už v srpnu, jinak bude příští rok
na jaře katastrofálně slabé.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <Richard.Kubena/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 25, 2006 10:10 PM
Subject: Veelstva


> Přátelé,
> na jaře bych rád rozšířil počet svých včetlstev. Sám mám v tuto chvíli 5
> včelstev a nerad bych je oslaboval tvorbou oddělků. Neznáte někoho ze
> Severní Moravy (ideálně Novojičínsko a okolí), kdo by prodal buď 2-3
> včelstva nebo letošní zazimované oddělky? Případně jsem ochoten zajet i do
> jiných krajů v rámci ČR nebo SR (pokud je lze převést :-) ). Ideální je
> zaručená linie kraňky. Ne zanedbaná neošetřovaná včelstva.
>
> Děkuji

Tvorba oddělků včelstva v žádném případě neoslabuje. Musí však být prováděno v pravý čas, kdy včelstva strmě rostou v síle a blíží se vrcholu. To bývá většinou od poslední dekády května a prvních dvou dekádách června.

V tuto dobu odebírání plodových plástů se zavíčkovaným plodem a včel (mladušek) je vynikajícím protirojovým opatřením (čímž se nejen potlačuje rojení ale i posiluje sběrací pud. A zároveň opatřením protivarroázním. Protože tvorba oddělků má na včelstvo pozoruhodně příznivý vliv, někdy se dokonce dělá to, že oddělky vytvářejí nad každým silným včelstvem (tj. i když nechceme zvyšovat počet včelstev), abychom tyto oddělky později se včelstvem zase spojili (spolu s tím můžeme i vyměnit matku).

Hofmannův princip.....bezdrážkový

prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?

Vysoké dno používám již více než třicet let u PS nástavků. Tehdy (a je tomu
i dosud) je toto doporučováno. Světlá výška dna je deset centimetrů. Dle
mého soudu není z hlediska včel až tak podstatné, pokud se včelám dá již
začátkemkvětna dostatek prostoru (tedy alespoň pět nástavků). Při
technologii posledních let, kdy se používá sítěné dno, ještě více ztrácí
smysl. Jeví se mi ale u vysokých den několik výhod:
- Při vysokém dnu je možný snadný přístup do podmetu zadním otvorem ( např.
zjara je možno sem dát celý odvíčkovaný plást, který včely v březnu
podněcuje, nebo krmítko na vodu apod), není nutno otvírat víko
- je možno sem vkládat pásek na fumigaci nastojato, jak má správně hořet
_(stojánek)
- při odběru měli se včely tolik nerozruší, nevytáhnou se včely dotýkající
se podložky v případě, že jsou i v dolním nástavku.(to je u nízkého podmetu
časté). U nízkého dne nastaví včely můstky na dno a podložka se nedá
zasunout či vytáhnout
- včely tu staví trubčinu. Nahrazuje to spodní prázdný stavební nástavek.
Vzhledem k tomu, že do dolního nástavku nechodím, až v srpnu při přípravě
sezení na zimu, trubci se zde líhnou a v srpnu se stejně celé bývlé plodiště
vyřadí.
- dle mého názoru i trubčina v podmetu s trubčím plodem drží matku v
dolních nástavcích a ta nebrousí výš -
- v případě nějakého malého opoždění s rozšířením může tento prostor poněkud
oddálit rojovou náladu (nemoc, prac.povinnosti apod)
- vysoký podmet spolu s vysokým česnem přispívá k dobrému odvětrání (uličky
nejsou nalepeny až ke dnu). Pro dobrévětrání npř. mám na horním nástavku
rám vysoký jeden centimetr s překližkou navrchu a s otvorem téměř přes celou
šířku - chybá přední latička rámu, takže vzduch a páry při zahušťování mohou
přes nadrámkový dvoucentimetrový prostor odcházet)
- se sítem nemám zkušenosti (zatím), ale v době předjarní je stejně
zašoupnuto.
Jen tak na okraj- absolutně nejvíce plodu a nejrychlejší rozvoj je v
chovném ležanu z osmicentimetrového PS, strůpek uteplen deset cm molitan
plus PS víko, podmet pouze cm a dno utepleno PS.
Toto je zkušenost letitá, Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.


Gustav Novotný
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 26, 2006 4:29 PM
Subject: vysoké dno


> prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový
> dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic
> nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?
>
>
>
>

Dobrý postřeh:
Pan Ing. G. Novotný napsal:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vysoký podmet je jistě výborná věc.
Má mnoho výhod.
K již zminovaným bych dodal:
Při vytáčení medu slouží, jako prostor dočasného vyvěšení včel, než vrátíme nástavky.
Při kočování slouží včelám jako únikový prostor.
Považuji ho za neméně důležitou součást racionálního chovu.
Vřele doporučuji!!!

zdravím...........M. Václavek

a zná někdo výhody nízkého dna se sítem?


prostavění mi tak ani nevadí,podložky mám teď pod sítem,ale dávat je tam, kde jsem měl nízké dno bez síta(mimochodem je vynikající na oddělky) je peklo,no prostě to nejde, a včely to rozruší drsně,a v létě vás sežerou

i do nízkého dna se dostanu se zadu ,a do dna dávám jen podložku pod síto a past na myši na síto,pokud přikrmuji a léčím tak zvrchu ..

síto je celoročně volné,takže i na nízkém je větrání o.k.

ta trubčina v podmetu je dobré bludiště pro matku a hlavně se pak s tou správnou mírou nevěnujou stavbě na rámcích,navíc se tam množí varoa a dloubat to ven dnem je pro mě nepřijatelné ,protože lovím brouky na trubčinu, a moje včely si se stavební zábranou hlavu nelámou,prostě nechci aby mi stavěli v podmetu,pro to se vyptávám na nízké dno,ale nerad bych se ošidil o nějakou výhodu vysokého než je zruším....

matku fakt drží trubčina,nemusí být nutně v podmetu,když vložím dostatek stavebních rámků,

mrkněte někdy kolik těch brouků na těch trubcích je....

co se síta týče,tak buď naplno přes celej rok v tenkostěnných,nebo ho zakrývat a uteplovat na zimu v zateplených,zadělávat síto v tenkostěnným ůle pozbývá smysl stejně jak otevřený síto na zateplených nástavcích

jinak sem si prohlížel 100 letý kalendář a tam stálo: v srpnu trubce pobíjeti ,no budiž, snad to ještě někdo nědělá...

ještě mě napadá obojetná konstrukce,ale to je drbka složitá,nebo s ním otáčet,z jedné strany vysoký z druhé nízký,ale zas šachovat s celým úlem...

pokud bych kočoval-teď mám morovej distanc už 2 rok,mám ty úly vždy pro dané včelstvo lehce naddimenzované,takže rozlézt se maj kam a větraj i přes nízký se sítem,při medobraní klidně možou viset ven..


nebo kdo má vysoký dno a jak dělá ,že mu tam neřádí pokud nechce?

Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.

Vysoké dno-určitě ano.

Od: X

> Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu
> pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek
> vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.
.......
Pokud vím, tak včela je teplomilný tvor a miluje teplo a vlhko. To jen včelař vezme nějakou svou myšlenku a přiřadí ji nějakou důležitost a pak včelu "překecává" k nějakému prostoru podle něj zaslíbenému. Pokud se nepletu, tak nejpřirozenější podmínky si včelstvo nalezne k přežití v uzavřeném prostoru, kde také má mnohem větší šance v konkurenci s přírodou a sebe sama (vzájemná slídivost). Nechci útokem zavrhovat zasíťování dna úlu, protože je to dobré řešení při kočování, ale přímo vkládání takové hodnoty do síťování den při zimování se mi zdá, už jen z pohledu přirozenosti včelstev které se vyrojily a vyhledávají v našich podmínkách spíše uzavřený prostor, jako přehnané.

Taková nadbytečná vlhkost ze samoodmrazovací ledničky se odvádí mnohem jednodušeji a s mnohem větší elegancí. Nevím, ale někdo považuje rampouchy v takovém úlu za špatnou jeho vlastnost, ale já vím, že právě mrazová sublimace vody hnaná přes česno dokáže udržet vlhkost a případný vyřešený odtok vody při oteplení, dále od včelstva. Takže mám důvod proč si nebrat zase ty podmínky se vznikem plísní bez toho síta tak k tělu. Každopádně vždy záleží na venkovní a vnitřní teplotě při tvrzení, že "zasíťované dno dokáže vytlačit rosný bod pod úl" a jestli je rosný bod pod úlem a ne pod chomáčem, znamená to, že vlastně včelstvo musí vyvíjet mnohem větší energii pro to "tlačení", což při odrazu chladu od teplejšího dna nemusí.



Když si vezmu v potaz, že: Kdy je problém s vlhkostí? Tak odpovím na jaře, kdy rampouchy roztají a včelstvo začíná vyhledávat vodu pro plod. Také se přiblíží vlastně vlhkost i přes síto, protože rosný bod přestává s mizejícím mrazem pod úlem vznikat.

Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které měly být z velké části ve vařáku?

Tak a teď se do mě pusťte. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Souhlasím. K tomu jenom dodám, že pokud to mám řešeno tak,abych pod sítem měl dvě polohy zasouvání podložky,třeba letní otevřenou,zimní uzavřenou. Použiji střídavě tyto polohy mezi úly a včelám nechám dostatek prostoru,pak zjistím, že jsou buď dole nebo nahoře.Dovedou se přizpůsobit.Rozhoduje taky plno jiných podmínek.Síla včelstva,klim. podmínky atd.
B.V.

Vysoké dno je dobré pro kočování kvůli větrání a úniku včel mimo plástovou
plochu a potom zase kvůli úniku včel pro případ, kdy v úlu umístěném venku
se z nějakého důvodu opouštějí plásty a sedají mimo obsazenou plástovou
plochu. Třeba v červenci a srpnu kvůli horku v noci. Pokud včely nemají
místo uvnitř a vyléhají z nějakého důvodu hromadně venku, může je nějaký
náhlý déšť zdecimovat. Na stacionárním místě a ve včelíně nebo pod
přístřeškem potřeba vysokého dna není tak velká. Pokud ve dně není zábrana
proti stavění a počítá se se stavěním trubčiny v podmetu, musí se včelařit
tak, aby se s nejspodnějším nastavkem od května do srpna nehýbalo, protože
ta vystavěná trubčina vadí a je obsazena vesměs létavkami, které jsou
náchylné k rozrušení. Vyřezávat trubčina se dá dobře až někdy v září, kdy už
není létavkami obsazována. Budu navyšovat vysoká dna tak, aby šlo do nich
vkládat nízké polorámky, ať už s mezistěnami pro běžné dílo nebo pro
trubčinu. Od září po duben bude to dno vždy prázdné bez rámků. Pokud někdo
může využít jen omezenou plochu včelína a připravuje do něho dvě řady
nastavků nad sebou, potom vysoké dno zbytečně zvyšuje výšku úlů.

R. Polášek

se dvěmi polohami podložky souhlasím, těsně pod síto ji dávám akorát na mrazivé měsíce a mám to tak jen na pár novějších skrz zimní průvan,jinak to moc nemá vliv jestli je naplno odkryté nebo zakryté pokud mají dost potravy okolo,na odkryté my vychází průměr 3,5 kg víc za zimu..

na jaře rampouchy protečou sítem,příliš mokrá dna měním za suché,ono dokud jsou ty rampouchy a led na protější stěně od česna tak je v ůle sucho,záleží na charakteru jara ,tam kde není síto přes celej půdurys(tyto síta půjdou pod kotel jsou i nejstarší ) vkládám papírové podložky(5mm lisovaný papír)ty pěkně tu vodu seberou,chceto trochu cit na počasí

rosný bod by snad čistě fyzikálně víc vytlačilo nízký dno,co myslíte?jak už někdo poznamenal na jaře rosný bod pozbívá smysl ....

trubčinu v podmetu považuju za množárnu varoa.

jakou máte mezeru u té stavební zábrany,tou mou často prostavějí?

s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil kyselinou a přiletěla průtrž...

používáte někdo nízké dno?

Zajímavý článek o vývoji, respektive o předcích včel: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2329&akce=show2

Vlhkost v úlu není ovlivněna jen dnem, ale taky způsobem, jakým je zateplený
strůpek a jestli jsou očka nebo jestli vzduch větrá i nějakou štěrbinou mezi
nastavky. Síto přes většinu dna i na vysokém dně způsobí, že pokud včely
zimují ve dvou nastavcích 39x24, spodní nastavek je vždy suchý, i v
předjaří. Pokud jsou včely na dně na jednom nastavku, ten je suchý během
zimy a vlhne až včely začnou plodovat v předjaří. Ale to už je známé
dlouho.V zadováku, kde je nízké dno a není síto, vlhne úl i během zimy, musí
se tam s tím pracovat, třeba v období oteplení v zimě nechat provětrávat
přes štěrbiny.

Nízké dno mám v zadovácích, 2 - 1 cm od spodní loučky po dno a v tuším
čtyřech dnech pod nastavky tam je 3 nebo 4 cm. Zatímco ve dnech vysokých 8 -
10 cm velice často stavěly pod rámky, stačilo, když tam byl delší dobu
zavěšený hrozen včel, tady v těch nízkých dnech ne. Maximálně se na dně u
některých včelstev objevily napůl voskové a napůl propolisové kousky do
velikosti centimetru. A byly to zadováky s 12 rámky 39x24 v plodišti i
medníku, kde měly evidentně málo prostoru. Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly
mezistěnu. Zase pokud byly už ty rámky s tou mezerou nad spodní loučkou a
starší, tak včely pod nima stavěly méně ochotně. Mezeru v rámku téměř vždy
nechaly. Připadá mi, že pokud je dole jen pár centimetrů, tak ty
instinktivně neprostavují snad kvůli budoucímu hromadění odpadků nebo kvůli
ztížení přístupu hlodavců v zimě.

R. Polášek

Od: P.K.

> ...
> s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> kyselinou a přiletěla průtrž...
>
> používáte někdo nízké dno?
.....
K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné koncentrace.

Také používám nízké dna (2-3 cm) a to ve spojitosti co nejblíže k zemi. (obyč. paleta)Mám takovou teorii o přežití a pohodě včelstev. Včestvo, které je propojeno v létě s chladem a v zimě s teplem pocházející ze zemské kůry(dutina v živém stromě, skála, úl položen těsně nad nebo na zemi atp.) a nebo je jí co nejblíže. To má podle mě větší šanci a pohodlí oproti včelstvům, které takové propojení nemají. (roj v keři, suchém stromě, úlu na vysokém podstavci)

Proč se při zimování včelstev jinde ve více nepříznivých oblastech využívá zimování v uzavřeném prostoru chladného skladu nebo "krechtu" - zimovníku či stébniku? Protože teplo, které prostupuje přes zemskou kůru (podlahu, popř. stěny)využívají takto zimující včelstva ke klidnějšímu zimování.

Člověk se snaží využít takového tepla či chladu např. tepelnými čerpadly nebo masivní samotížnou věžovou ventilací (pouštní stavby).



_gp_
http://vindex.ic.cz

zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2. dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
Radek HubaÄŤ
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 26.12.2006 13:07:04
> ----------------------------------------
> Tvorba oddělků včelstva v žádném případě neoslabuje. Musí však být
> prováděno v pravý čas, kdy včelstva strmě rostou v síle a blíží se vrcholu.
> To bývá většinou od poslední dekády května a prvních dvou dekádách června.
>
> V tuto dobu odebírání plodových plástů se zavíčkovaným plodem a včel
> (mladušek) je vynikajícím protirojovým opatřením (čímž se nejen potlačuje
> rojení ale i posiluje sběrací pud. A zárove� opatřením protivarroázním.
> Protože tvorba oddělků má na včelstvo pozoruhodně příznivý vliv, někdy se
> dokonce dělá to, že oddělky vytvářejí nad každým silným včelstvem (tj. i
> když nechceme zvyšovat počet včelstev), abychom tyto oddělky později se
> včelstvem zase spojili (spolu s tím můžeme i vyměnit matku).
>
>
>

Od: Radek Hubač:

> zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední
> dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
.....

No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy, při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)


Asi se se včelstvy moc "mazlím".


_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: P.K.
>
> > ...
> > s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> > kyselinou a přiletěla průtrž...
> >
> > používáte někdo nízké dno?
> .....
> K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou
> koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné
> koncentrace.


Možná je to nesrozumitelné proto dodávám ...rád bych vyslovil myšlenku, že je při léčení s kyselinou mravenčí je vlastně jedno jestli s vysokým nebo nízkým podmetem, protože reakce včestva na kyselinu je jedna a ta samá. Přirozeně vylezou, než si zvyknou ven jak při nízkém, tak i při vysokém podmetu.

Průtrž s deštěm je asi smůla. Ale myslím si, že zas takové ztráty to nebudou, protože odolnost dělnic je dost veliká nato aby se při následném oteplení se dokázaly "zbráborat" a vrátit se . To by musely jako jednotlivci umrznout.

Prý jsou patrny ztráty matek při takové aplikaci kyseliny mravenčí např. s Formidolem. Ale Formidolu jsem aplikoval dostatek nato, abych si byl jist bezpečností mravenčí kyseliny pro včely.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Takovou skušenost jsem měl u jednoho včestva dalo čtyři roje,20 kg medu a ty roje postavily celkem 6 nástavků díla . Prostě popřely všechny učenosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 27.12.2006 17:59:40
> ----------------------------------------
> Od: Radek HubaÄŤ:
>
> > zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v
> poslednĂ­
> > dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> > všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> > výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> > dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> > špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
> .....
>
> No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v
> červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od
> dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková
> přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy,
> při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze
> po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)
>
>
> Asi se se vÄŤelstvy moc "mazlĂ­m".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly mezistěnu.
Radime, problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako sa začali chovať včelstvá v úľoch.Z môjho subjektívneho pohľadu, Tvoja interpretácia prečo tak včely robia nie je správna.
Poznal som včelára (je tomu už 3o rokov), ktorého vždy po vložení medzistany (Ms) do úľa doslova dožral ich spôsob, lebo napriek presnému prirezaniu Ms a zataveniu na drôtenú výstuhu, včely vždy vloženú a opretú Ms na spodnú latku po celej dĺžke vyhrýzli. A ony potvory zničili nie len Ms dolu ale i vždy po obidvoch stranách bočných latiek rámika. Vlastným dôvtipom aspoň čiastočne odstránil tento pre nás "nezmysel". Na Ms pred jej vložením do včelstva ne každej Ms nožom vyrezal na spodnej a bočných stranách Ms 7mm vysoké a 2x100mm dlhé otvory. Včely otvory ponechali, ale zbytky Ms medzi otvormi ponechali.
Týmto problémom sa zaoberám už dlhé roky a myslím si (aj keď je to zatiaľ subjektívne poznanie), že pre včely je životná nutnosť, včely otvory medzi rámikom a včelím potrebujú. Nepotrebujú ich pre príčiny, ktoré sú popísané v komentári. Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb včelstva. Neberte tento môj vstup ak poníženie Vášho osobného "ja", ale ako ponuku na spoluprácu s jasnou hlavou riešiť problém.
Čo je to tá biologická potreba?- Po rokoch pozorovania som dospel k názoru, že včelstvo ako také sa musí navzájom informovať o prítomnosti živej matky medzi včelami. Oficiálny názor na to, ako sa včely dozvedia o prítomností matky medzi nimi, panuje všeobecný názor, vôňou matky, ktorá sa šíri z uličky do uličky, čiže vôňou matky a včely prežijú v uzatvorenom prostredí. Môže ta byť tak? podľa mňa nie, pretože včely reagujú len na materskú látku ústami, teda chuťou! A v tom je háčik, lebo materská látka sa dostane medzi včely aj do krajných uličiek len včelami! Prechod z uličky do uličky pre včely je možný len popod latku pod včelami alebo poza bočnú latku. V týchto prípadoch je včela vystavená väčšiemu riziku z aspektu chladu to nedokáže prekonať. Ak by včely v uličkách nedostavali čas od času ML, zimovali by nespokojne ako v prípada ak je včelstvo bez matky. Preto vče už pri stavbe plásto na pamätajú a preto nechávajú nedostavané prielezy medzi plástom a latkami rámika. Preto musí včelár rešpektovať tieto biologiské danopsti včelstva. Včelstvá v prírodnom prostredí kde nemali dielo v rámikoch takéto problémy nemali a doknca mám zistená, že dielo voľne postavené (v košoch) má medzery nie len pri stenách dutiny, ale i v stred diela.
NN včelárenie s rámikmi do výšky max. 180mm je pre zimujúce včely výhodnejšie práve z tohoto hľadiska, pretože zimujú v dvoch debničká a potreby získania ML
mater.látky získajú práve v strede chumáča uloženého cez stred medzery medzi dvomi debničkami. Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje. Anton
P.s. Komunikovať môžme na osobnej pošte, aby sme nezaťažovali ostaných návštevníkov

Upřesňuji, že uteplené nástavky v pokusu jsou sice na dnu dole zasíťovaném, ale pod sítem je varroa zásuvka (mimochodem vytahuje se odzadu bez vyrušování včel - výborná k sledování varroázy - spadu), takže je to situace jako u plného dna. Ovšem podmet je vysoký, 10 cm. Ano dno je neuteplené, ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna, uteplení dna nemá naprosto žádný smysl. To je potřeba si uvědomit - musel jsem reagovat na nařkntí z neobjektivnosti srovnávacího pokusu. Něco jiného je, když někdo zimuje v jednom nástavku a v něm včely ještě zúží (násilně) např. na 8 plástů, tam uteplení stěn a dna může mít význam. Ale to je úplně jiný přístup k chovu včel, pro mě nezajímavý, opustil jsem ho v mých včelařských začátcích po pár letech...
K. Čermák

S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům). Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!! Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím také hodně utrpí.
K. Čermák

Gusta napsal:
Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru
a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v
takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které
měly být z velké části ve vařáku?
---------------
Dovolím si polemizovat:
Lidem vysušuje sliznice nepřirozeně suchý vzduch, který je do průdušek
vdechován. Vyschlé sliznice v nose, ústech atd. jsou nevhodným "bitevním
polem" pro obrannou armádu protilátek lidského těla. Proto snáze nad
oslabenou obranou vítězí viry a bakterie, až jejich přesila zvítězí a člověk
onemocní. Proto může být vhodnou prevencí zvlhčování vzduchu alespoň v
dětském pokoji.

Včela dýchá úplně jinak, z anatomie včely mi není známo, že by u ní v
souvislosti s dýcháním trpěly nějaké žlázy, nebo sliznice nedostatkem
vzdušné vlhkosti.

Neorosené plásty a vnitřní stěny úlu jsou dostatečně dobrým tepelným
izolátorem a současně nevhodným prostředím pro rozvoj plísní.
Přes zimu včely žádnou vodu nepotřebují. Prostředí úlu by tedy nemělo být
ani uměle vysušováno, ani zvlhčováno. Protože trávením glycidových zásob
vzniká oxid uhličitý a ( metabolická ) voda, zvyšovaly by včely vlhkost
špatně ventilovaného úlového prostředí -je proto lépe tyto zplodiny odvést
mimo úl, nejlépe dostatečně otevřeným česnem, nebo zasíťovaným dnem.

Shorauvedené platí pro období zimního klidu.
Na konci vyzimování, v době, kdy už včely intenzivně plodují jim může
vydechovaná voda vysrážená např. na strůpkové fólii pomoci uhradit část její
potřeby. Nepřirozeně ( uměle) vysušované úlové mikroklima by mohlo včelám
ztížit ošetřování otevřeného plodu - včely by pro zdárný larvální vývoj
plodu musely donášet více vody.
Josef Kala

Od: A.Turcani:


> ..., problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako
> sa začali chovať včelstvá v úľoch....

> .... Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb
> včelstva.
> ...Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier
> medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý
> a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje.

........

To je zajímavý. Mám na nedostavěné dílo také částečně nevyjasněný pohled, ale od chvíle, co používám obyčejné výměnné závěsné laťky přibité na stěně nástavku tak boční nedostavování až tak moc nepozoruji.(15 mm mezera mezi boční loučkou a nástavkem) Jen převážně spodní. (mám nízký podmet) Naopak musím říci, že i při nižší rámkové míře jsem se s bočním nedostavováním setkal u kolegy. Má 39x17.

Každopádně stavba u včelstva pokračuje i při absolutním nedostatku nových voskových šupinek a vykousávání je přirozené, když je potřeba materiál pro víčkování medu nebo plodu. Proto ta barevná rozmanitost a zpracování u víček. A proto např. u moru včelího plodu je důležité nespoléhat na nějaké potažení propolisem, protože včela má snahu hlavně i krajní zaneřáděné dílo přirozeně kusadly a spolu se slinami zpracovávat dále.

No a vykusování díla se děje ponejvíce pro včelu od "bezpečných" nezavěšených stran. Tedy nejvíce odspodu, potom z boku. Jde tedy o pohyblivý voskový záložní stavební materiál k víčkování. To u silných včelstev kde není právě tolik těch nových voskovách šupinek. Také u silných a hlavně u slabších se odebírají pro víčka hrany z okolních buněk z okolí plodu nebo víčkovaného medu.

Ve světě se kupříkaldu takové zafixované vlastnosti a činnosti pro "stavební odskok díla"(řečeno zedníkem - murárom) u včely, využívá třeba u úlového systému topbar hive u hliněných a pletených ležanových válcích, domcových dřevěných ležanů se sklonem ke snadné a jednodužší těžbě medu. (Afrika, bývalé státy SSSR, Asie, ...)


_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Cermak K.

> ... ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna,
> uteplení dna nemá naprosto žádný smysl.
................

Neuraz te se, ale mám jiný názor. Byly udělány a publikovány (MV) termo snímky takových třech nástavků a úly byly přímo položeny na zemi, paletě a potom i na vyšším podstavci. Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem, dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.
Opovažuji se tvrdit, že 10 cm zateplení - polystyrenové dno je potřeba k porovnávání při pokusu mezi úly tzv. silně zateplenými a tenkostěnými. Z toho důvodu souhlasím s některými argumenty p. ing. Smělého. (ale jen s některými)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=14432&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf (první čtyři snímky a pohledy pod úly)



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Čermak K.

> S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko
> prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti
> v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům).
> Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o
> vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!!
> Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na
> to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím
> také hodně utrpí.
..........

Plísně musí mít živnou půdu v úlech a tou je u mnoha případů s toxiny právě to neměněné dílo, které mělo být dávno ve vařáku. O neměnění den a zkrátka profylaktické dezinfekci se snad nemusím rozepisovat.

Myslím, že mikroklíma včelstva v úlu musí být vyvážené ve stupni vlhkosti, teploty, odvodu vody(ledu) atp. Otevřené zasíťování a používání takové nepřirozeně obrovské ventilace k dosažení takového mikroklimatu neprospívá. Včela je tak částečně vystavena okolnímu klimatu, kde např. počasí a škůdci mají mnohem přímější vliv na pohodlí včelstev. (větry, mlhy,pach myší, pohyb zvířat po sněhu, atp. ) Takové zasíťování jsem nezvolil po velmi dlouhé úvaze. Nejde o nějakou moji zakomlexovanost, ale o řadu jasných nevýhod.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přiznám se, že jsem nad těmi nedostavěnými mezistěnami nijak zvlášť
nepřemýšlel. Jen jsem začal a dodnes to dělám mezistěny zatavovat tak, aby
mezera byla pod horní loučkou a na vystavění jsem je dával v zadovácích více
do medníku. V nastavcích jsem nějaké výrazné vytváření mezer v vystavených
plástech nepozoroval. Příčina vytváření těch mezer, jako už i v jiných
případech asi nebude jen jedna, bude to asi kombinace více vlivů, jak už to
u včel bývá. Vespod při nízkém dně, když zároveň na nízkém dně nerady staví
pod rámky to bude asi nějaký instinktivní odpor k prodlužování díla až úplně
dospodu. Na krajích rámků to bude asi to, že jim z nějakého důvodu nestačí
uličky mezi loučkou plástu a stěnou úlu, buď je ta ulička příliš úzká nebo
má plást příliš velké rozměry a včely si uvnitř rámku dělají "zkratky" kvůli
propojení jednotlivých prostor mezi plásty. Taky to může být ta zásoba hmoty
pro víčkování. Při té příležitosti mě napadá, ty mezery uvnitř plástu
vytvářené včelami mají šířku mezi 8 - 12 milimetry. Teorie říká, že mezi
plástem a stěnou úlu má být takzvaná včelí mezera, která má být mezi 6 až 8
milimetry, pokud si dobře pamatuji a to hlavně proto, že včely takovou
mezeru už nezastavují dílem ale ještě nelepí propolisem. Co když ale je
taková mezera pro komunikaci a cestování včel příliš úzká a proto si včely
občas uvnitř rámku na boku vytvoří svoji mezeru. Třeba by mezi boční loučkou
plástu a stěnou úlu měla být mezera 8 - 10 mm nebo případně ještě větší?
Třeba by se do jenoduchých nastavků nemusely vůbec frézovat nebo jinak
složitě dělat drážky, stačilo by do hladkého truhlíku jen nabít latě pro
zavěšení rámků?
tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?

R. Polášek

Od: Radim Polasek:

> tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
......

Jen ty nejlepší. Vůbec to není takový problém než se tomu přisuzuje. Prostavování ke stěně je dáse říci minimální a jen u velmi silných snůšek a ještě jen u nějakých včelstev. Procenty se to dá sečíst z tak do max. 5% ze všech nástavků které používám, že u těch a těch nástavků se prostavělo, ale vůbec to nemá vliv na práci. Takové prostavění totiž není nutné okamžitě odstraňovat a po nějaké době až se nástavek ocitne v řadě před parafínováním nebo louhováním se taková drobnost odstraní. Také musím sdělit, že takové prostavění je známkou nerozšířeného prostoru včas.

Nemluvím o výměnnosti závěsné lišty, která se dá lehko vyměnit. (je to vlastně horní loučka rámku, kterou vyřezávám a dělám jich kusově více. Prostě jednou lehkou ranou je nahrazeno nejméně pět obtížných postupů při mé "pásové výrobě" úlů. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Radim Polasek:
>
> > tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> > boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
> ......
A ještě to upřesním. Neznám nevýhody takové boční mezery. Znám jen výhody a těch je nespočet. (žádné návaly propolisu, dokonalejší ventilace bez zasíťovnání dna, ,.... prostě lepší tepelné poměry ve včelstvu během celého roku tj. i v létě, minimální borcení díla atd. atd.)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)

Je to problém. Letos ke mně přijeli s přístrojem na aerosol jako poslední,
bylo tam ve sklenici tak půl centimetru kapaliny. Na mé námitky, že je to
málo nereflektovali. Když se foukalo do úlu, musel jsem se sklenicí kvedlat,
aby vůbec nějaký viditelný dým nebo pára šla do úlu. Až se bude odevzdávat
vzorek, hodím do něho po 6 roztočích na včelstvo, ( 3 roztoče na včelstvo
minule v laborce přehlídli) a včely budou aspoň ošetřeny na jaře. eště
nevím, jestli do vzorku na obou stanovištích nebo jen na tom, kde léčili
jako úplně poslední.

R. Polášek

Vidím další problém,odběr vzorků.Mám zkušenost od nás.Před časem prohlížím výsledky za posledních několik let.Padlo my do oka jedno jméno u kterého za všechny ty roky nebyl ani jeden roztoč i řekl jsem si pozor příště.Upozornil jsem tohoto včelaře ,že přijedu a vzorky vybereme společně.Po práci jsem zavolal,příteli přijedu a uděláme vzorky.Přijedu a včelař mě vítá,ušetřil jsem vám práci už jsem to sebral.Výsledek tohoto vzorku 1 roztoč a další roky už zase čistej jak slovo boží.Vzorky by se měly odebírat v komisi jinak se přebírají.

Od vyřezávání plodu se víc jak před desíti lety upustilo , zjistilo se totiž že tento zásah nemá tak velký význam jak se předpokládalo a nahradil a ho druhá t. j. prosincová fumigace nebo ještě lépe aerosol, kde se pak dosahuje tak zvaného podprahového zamoření, Za základní ošetření totiž platí v podletí vložení gabonu To když se zvrtá tak už to nezachrání ani aerosol celý postup je nutné dodržet neboť kra�ka není geneticky vybavena pro boj s varoázou. Holt sami jsme zavedli Kra�ku, sami zavlekli varou, a sami se stím musíme vypořádat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kacíøská mylenka
> Datum: 28.12.2006 09:08:48
> ----------------------------------------
> Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím
> tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za
> sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se
> má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech
> včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm
> otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod
> bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
> Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení
> různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to
> funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě
> většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim
> 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase
> neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi
> brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu
> lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)
>
>
>

Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více nástavcích (3 NN).
K. Čermák

Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné pecky.
Honza

A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

Od: Čermák K.:

> Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> nástavcích (3 NN).
......

Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.

Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.

Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Zase to nebude ani černé ani bílé. Pokud jsou dostatečně uteplené stěny
nastavků a strop a pokud mezi nastavky nejsou mezery, kterými utíká teplo
nebo kterými dokonce fouká, to podle mně není zas tak samozdřejmé, není
uvnitř úlu prakticky žádný pohyb vzduchu. Teplo, které včely vyrobí, potom
uniká vedením stěnami a stropem, to se dá víceméně spočítat podle míry
izolace a potom pokud je dole studené neizolované dno, uniká průřezem
nastavku směrem dolů difůzí, to jest mikropohyby vzduchu. Ty jsou dány
jednak výškou úlu, to je jednotlivých nastavků a tepelným rozdílem, to je
jak včely topí. Odhadem a praxí by se tedy dalo říct toto:
V případě zimování v jednom nastavku výšky 24 i prakticky v neutepleném
nastavku se stěnou 2 cm dřeva uniká více tepla přes síto a neuteplené dno.
Je tedy úplně jedno, jestli je nastavek izolovaný nebo ne, rozhodující je
dno, jestli má chlad a studený vítr volný přístup přes síto a česno. V
takovém případě izolované dno podstatně zmenší ztrátu tepla.
V případě zimování ve dvou nastavcích výšky 24, pokud je nastavek
neuteplený, to znamená ty dva cm dřeva, odhaduji, že většina tepla
uniknepřes stěny a strop nastavku. Co se týká tepla, je tedy jedno, jestli
bude dno uteplené nebo ne, výsledek bude téměř stejný. Pokud je nastavek a
strop uteplený, řekněme tak 8 - 10 cm polystyrenu, uniká neutepleným dnem
mnohem více tepla než stěnami a stropem úlu. Pokud se tedy použije podobně
izolované dno, jako je stěna nastavku, únik tepla se podstatně zmenší. No a
teď je důležitá míra izolace nastavku a stropu úlu, při které je stejný únik
tepla těmi stěnami a stropem úlu jako neutepleným dnem. Tu odhaduji někde v
rozmezí mezi 1 - 4 cm polystyrenové izolace, ale to je jen nahozený odhad.
To je totiž zhruba hranice, kdy se porovnávání přínosu neutepleného a
utepleného dna stává z hlediska úniku tepla obtížné nebo nemožné. A kdy
naopak je uteplené dno znevýhodňováno horším odvodem vlhkosti z úlu.
A pokud se porovnávají včelstva, tak ještě se musí zvlášť nějak zohlednit
( a u utepleného úlu vyřešit) vliv vlhkosti, která se v utepleném úlu s
utepleným dnem mnohem obtížněji z úlu odstraňuje a vliv regulačního
mechanismu včelstva, které při vyšší teplotě v úlu než je běžná zimní uvolní
zimní chumáč a zvětší spotřebu zásob.

R. Polášek

Teť jsi si ale popletl perpektivu s prezervativem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Podlaha <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 11:41:59
> ----------------------------------------
> A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>

Mám včelstva na 39×24 v různých úlech se zatepleným nezatepleným i sítovanným dnem stojí na kozách 1/2 metru nad zení , či na trámech 2ocm nad zemí, ale i na zděné podezdívce všechny ošetřuji stejně a v medných výnosech nevidím rozdílu Jsou však velké rozdíly v pracnosti a fyzickou námahou u jednotlivých systémů. A TO JE PODSTATA VĚCI. Pokud máte jeden typ úlu na stanovišti tak nemáte s čím srovnávat. Se sousedem už to nejde Něco jiného již jsou technologické postupy tam je vždy co opisovat i maličkosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 13:01:32
> ----------------------------------------
> Od: Čermák K.:
>
> > Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> > dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> > teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> > 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> > plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> > mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> > nástavcích (3 NN).
> ......
>
> Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a
> významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz
> tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným
> tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v
> MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné
> pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě
> celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.
>
> Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v
> silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že
> včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za
> méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u
> polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.
>
> Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.
>
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového vyvíječe?

stáhněte si www.zdravevcely.cz


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 28.12.2006 15:29:57
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového
> vyvíječe?
>
>
>

až zavedeš ve včelstev podlahove vytapění, řekni nam, rad se dozvym vysledky
od tebe......

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel Podlaha" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 28, 2006 11:41 AM
Subject: Re: vysoké dno


>A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>
>

http://www.beedol.cz/files/VAT1ana.pdf

nejlepe u výrobce :-))))

Madra
----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 28, 2006 2:47 PM
Subject: (no subject)


> Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového
> vyvíječe?
>
>
>
>

Mám úly zasíťované právě proto, abych popsané nemoci a jiné změny včas odhalil. Včelám ušetřím práci s čistěním dna, ale sobě přidávám , protože musím pravidelně podložku pod sítem kontrolovat a čistit, desinfikovat atd. Jedině tak můžu včas reagovat a začít některé třeba léčit a dělat opatření včas. Těchto zásahů bych měl minimum , pokud by to dělali i ostatní včelaři. Zjistí až když mu např. 10 včelstev uhyne, potom si to ještě nechá zaplatit.Jsem zvyklý problémy řešit, ne okecávat, ale s takovým přístupem u ostatních se nelze ubránit ničemu.
. www.zdravevcely.cz.
B.V.

Mám úly zasíťované právě proto, abych popsané nemoci a jiné změny včas odhalil. Včelám ušetřím práci s čistěním dna, ale sobě přidávám , protože musím pravidelně podložku pod sítem kontrolovat a čistit, desinfikovat atd. Jedině tak můžu včas reagovat a začít některé třeba léčit a dělat opatření včas. Těchto zásahů bych měl minimum , pokud by to dělali i ostatní včelaři. Zjistí až když mu např. 10 včelstev uhyne, potom si to ještě nechá zaplatit.Jsem zvyklý problémy řešit, ne okecávat, ale s takovým přístupem u ostatních se nelze ubránit ničemu.
. www.zdravevcely.cz.
B.V.

napsal:
Karel Podlaha (84.47.67.96) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836)
A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

opověď:
Nejdřív jsem myslel, že na to nebudu reagovat, ale budu. Totálně se za pako nepovažuju a tím spíš nechápu smysl tvých pertinencí. Už jsem provedl dostatek měření teplot v úle abych si udělal dostatečný obrázek o cyrkulaci teplého vzduchu v něm a tak na mě nechoď s bludy a nesmysly. Tím nechci říci, že všichni diskutující vědí o čem mluví. Mnohým není jasný pojem rosného bodu a realtivní vlhkosti, přesto ho tady často používají, ale to není důvod pro to, aby je jakýmkoliv způsobem urážel.
Léta používám úly v konstrukci, která je značně neprodyšná, ale přesto nemám problémy s kondenzovanou vlhkostí. Pro vznik plísní je zapotřebí značná teplota a to v zimě nehrozí. Na jaře je kondenzát požehnáním, pokud vzniká v horní části úlu, kde jej včely mohou odebírat. Ze spodní neobsednuté části je lepe vhkost odvětrat a proto od té doby, kdy odeberu měl, už podložku nevracím a nechávám odkryté síto.
Vysoké dno je pak na jaře kondenzačním prostorem = místem, kde dochází k ochlazení vydýchaného vzduchu pod teplotu rosného bodu.
Nízké dno používám pro tvorbu oddělků, a je pravdou, že při ochlazení s deštěm v květnu je dno pod oddělky plné kondenzovné vody. Vzduch přicházející do úlů již má 100% vlkost a přidaná vydýchaná metabolická voda pak v neobsednutých částech úlku kondenzuje a stéká na dno. Řeším to tak, že úlky mám nakloněné k česnu a voda odtéká.
Všem vše dobré přeje Honza

Přátelé,

nemáte prosím informace jaká je cena medoviny na současném trhu. Jedná
se o větší množství v desítkách litrů. Děkuji a přeji hezký den!

Václav

Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si snadno uzavřou, když to potřebují.
Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).

Honza Jindra napsal:
> Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně
> jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> pecky.
> Honza

Tvůj příklad s mrazícími pulty je totální nesmysl. Studený vzduch je přirozeně suchý a naopak, teplý vlhký. Vlhký vzduch se lépe ohřívá. Přečti si něco o počasí!

Přečti si něco o počasí!
Zdeněk
....
Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů) by zase neškodilo tobě.

Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.

Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem teplý z okolí.

Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou okřikovači dbají o cizí úroveň.

Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
Spájať dom s úľom je neadvekátne. Úľ pri tradičnom včelárení má letáč otvorený na úrovni dna a to stále, dom opačne, v zime sú zatvorené stále (iba pri vychádzaní a vchádzaní, si dvere stále pootvárame).Úľovú teplotu pod zimujúcim včelstvom ovplyvňuje prichádzajúci vzduch z vonkajšieho prostredia a včely to neohrozuje, takže aj zasieťované z tohoto hľadiska je rovnocenné tradičnému. Dokonca vidím v tom určité výhody, pretože tradičné uteplené dno do značnej miery prostredie v okolí chumáča zhoršuje. Vysvetlenie: Robil so niekoľko zím teplotné merania v podmete na silne uteplenom dne. Výsledok prekvapujúci, lebo doobeda o 9,30 hod. bola vonkajšia teplota (po nočnej -13°C) na dne úľa (drevné uteplené dno hrubé 60mm lambda dna asi65cm tehlového múra) bol -4,5°C, vonkajšia teplota bola v tom istom čase len -1°C. Vtedy som pochopil, že uteplené dno je pre "zásobárňou" chladu, ktorá ovplyvňuje teplotu akolia zimujúcich včiel, teda ich nechráni ale zhoršuje.
Byt: stavbármi pred pár rokmi si mysleli, že byt od podlahy netreba dobre izolovať, tak spravili podlahu z len betónových panelov a nalepením 3mm PVC. Nuž prosím, mali sme lacné uhlie sa to dalo vyrovnať, keď sme boli donútené tieto byty odkúpiť a vykurovať lokálnymi kotlami na plyn, spotreba je taká, že to nedokážeme platiť! A pritom ideme pomrznúť.
Nuž pod podlahou na prízemných bytoch sú prázdne nevyhrievané priestory. Izbový teplomer vo výške 1,8 m nad podlahou ukazuje +22°C a po preložení teplomera na podlahu, ktorá je prikrytá kobercom, je teplota medzi +17 až +18°C, a niekedy i nižšie. K tomu prispievajú i "kvalitné" panelové steny.
Dá sa na pohľad nesúvisiacich príkladoch ukončiť náš spor o voľných dnách a dnách uteplených, keď uteplené dno dokonca na istý čas je horšie ako sieťové?
Napriek tomu je už tridsať rokov vyrábam dná len s jednou vrstvou sololitu (3mm) a vyhovuje to včelám aj mne.
Ako poznám včelárov tento problém bude asi (ak ešte budú žiť na zemeguli včely, večný. Ešte dodávam, včelí úľ sa nedá porovnávať ak riešime jeho teplotný režim. Anotn

Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad.

Souhlasím se vším, co by podle mě ukázal především také poměrově podobný model.

Jestli sem někdo plácne něco o podlahovém vytápění chápu to jako pokus o obrazný výsledek toho, když máme ten model jako místnost, což může být násobek 10x. 10x větší rozměry všeho. I izolace, včelího díla, výšky třeba s 3NN, síta, zatepleného dna, atd. atd. Nakonec je nutné si přenést do těch "příček" živého tvora do míst jako má včelí chomáč, který svým metabolismem uvolńuje vodu a teplo.
Sám osobně bych dal přednost takové místnosti, kde je sice smrádek, ale teplíčko a kde kondenzát teče pod 1 podlahou ven tím maxičesnem. :-) Jo a možná potom se dojde nato "podlahové vytápění", které nebylo vůbec pochopeno a vlastně jde jen o efekt a jakési přirovnání.

No a ty místnosti jsou volně v terénu (Předpoklad volného rozestavění úlu na x10 vysoký podstavec, paletu a zem.)

Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci, protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Četl jsem,že souš naplněná suchým vzduchem má 6x větší izolaci než dřevo!!!!
Výhoda rámků s větší délkou!!! ( z tohoto důvodu by v neuteplených nástavkových úlech neměly být rámky kratší než 40 cm.....čím delší tím lépe )

zdravím...M. Václavek

Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě "kladivem na komára."

Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
.......
Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> snadno uzavřou, když to potřebují.
> Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
>
> Honza Jindra napsal:
> > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> uplně
> > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > pecky.
> > Honza
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

zdravím,
já se ale na ty výpočty nechystám. Systém nastavkového úlu už mám zvolený,
jsou to nastavky s jednoduchou 2 cm silnou stěnou nebo nastavky s navíc
dodatečnou izolací 1 - 2 cm a v zimě s odstraňováním vlhkosti pomocí
strůpku průchodného pro vhkost a pomocí větrání vespod přes otevřené síto.
Systém izolovaného úlu s několik centimetrů izolací z polystyrenu nechci,
třeba už kvůli tomu, že řešení odstraňování vlhkosti tam je mnohem
složitější a případná chyba v konstrukci úlu nebo technologii ošetřování
dopadne na včelstvo mnohem drtivěji. Už proto, že včelstvo má svůj vlastní
instinktivní regulační mechanismus, který včelař může jen trošičku ovlivnit
výběrem linie včely a zavádění silně izolovaného úlu se dá považovat za
zavádění dalšího regulačního mechanismu, který se může s tím včelím "prát" a
mohou potom jít proti sobě. Jen jako projektant jsem svého času kromě
jiného dělal i sušky a podobné uteplené prostory a kontroloval i
přepočítával jejich správnost a tak když jsem četl některé příspěvky
zaměřené na tepelný režim v úlu, neodolal jsem a napsal, co všechno by si
měli někteří přispěvatelé aspoň zhruba uvědomit a spočítat, než se začnou
tady k tomu vyjadřovat. Jinak ale mám skutečně na pořadu dne jiné věci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 10:59 AM
Subject: Re: vysoké dno


Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované
dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu
Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci,
protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u
polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační
prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí
bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno
známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle
diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s
čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího chomáče se jedná.
Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu 20W.
Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž nemá co utíkat.

Jiná situace je na jaře, kdy včely plodují, ale to zde myslím nehodnotíme.
Já jsem se sítovaným dnem dosáhl sušších úlů v zimě. Neříkám že úplně suchých, ale ve srovnání s předchozím stavem sušším. Všehna dna mám sítovaná, ale přes zimu tam mám podložky tak, aby mohl vzduch cirkulovat. Ale síto mám jen u varoa den po celé ploše, jinak jsem původně kopíroval Kolomého a měl jsem síto jen na čtverci uprostřed. Pozdější modely dělám jen se zasíťovaným pruhem na zadní straně šíře asi 10cm.
Mimo jiné mám klid a nemusím sledovat zasypávání česen sněhem. Takže i když jsoou úly pod sněhem, jsem v klidu. To dřív nebylo. (Taktéž mám i dna bez síta a nevidím při jarním rozvoji rozdíl, pokud na nich zimuji.)
Jinak Gusta tady měl dobrý postřeh o "zemské energii". Souhlasím sním. Jedná se dle mě o využití tepelné setrvačnosti (hmoty země/půdy pod úlem), a myslím si, že když se ke včelám v úle postaveném na paletě dostává vzduch stálé teploty, tedy ten který projde "sklepem" pod zasněženou paletou, tak má vyfiltrované minusové špičky, které zde bývají běžně pod minus 20. Plus vliv "sklepa" dolních neobsednutých nástavků.
Včely se přizpůsobí "jakékoli"teplotě, ale nesnášejí náhlé změny. A v tom je setrvačnost pro ně dobrá.

Je to každého věc, ale když jsem se rozhodoval, tak jsem se rozhodl pro dobře větrané úly. Mimo jiné i zdůvody varoázy - menší plodování na podzim. Ale prvotně rozhodlo sucho a lepší prostředí pro včely (plísně) i spolehlivé větrání a možnost minimálního česna na zimu a tudíž i minimální vítr - průvan - ten ochlazuje nejvíc a navíc způsobuje prudké změny a to včelám nesvědčí.
Zajímavé je, že všechny vzrušuje izolace, ale tepelné ztráty jsou 3 druhů, pokud se nemýlím. Možná větší vliv než izolace atd. má vliv i umístění úlu. Závětří a průvan, metr, či dva nad zemí a u země atd. Meteorologické budky se právě dávají dost vysoko nad zem, aby dobře kopírovaly teplotu vzduchu.
Někdo je ochoten se přít o vlivu izolace ale toto mikrostanoviště nebere v úvahu. Pokud má někdo včely v kočováku a má je 2metry nad zemí vystavené větru je to odůvodněné, ale pokud jim takový hrad postaví na zahradě a včelín nemá chráněný před větrem, je prvotní problém ve stanovišti. A izolace jen pomáhá řešit jiný problém. Možná to je i důvod různých hodnocení izolace. Nástavkáři mají většinou úly u země - minimální vítr, maximální tepelná setrvačnost země. Možná, kdyby je daly na zimu na 2metrové štafle, mluvili by pak jinak o izolaci :-))

Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24 zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a nemam skusenoski prusi poradte Dekuji

Od: Karel:

> Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> chomáče se jedná.
> Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> 20W.
> Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> nemá co utíkat.
.....

Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?

20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.

Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet nižší)

Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat" ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek života.

Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.

Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto nepotřebuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

A co tak poloha včel v zimním hroznu. NEZDÁ SE vÁM ,ŽE PRÁVĚ TA JE ROZHODUJÍCÍ. Včely nesedí celou zimu stejně svojí polohou a otáčením regulují teplotu v sedisku které se jako celek posouvá po plástech Teplota v prostoru úlu je v tuto dobu nepodstatná

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 10:28:57
> ----------------------------------------
> Přečti si něco o počasí!
> Zdeněk
> ...
> Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů)
> by zase neškodilo tobě.
>
> Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
> Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto
> je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už
> pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.
>
> Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze
> kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem
> teplý z okolí.
>
> Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je
> izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád
> zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
> Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou
> okřikovači dbají o cizí úroveň.
>
>
>

Co pořád pletete do zimování izolace to je lidský pohled na tepelné poměry v domech a jiných zařízeních. Se včelstvy to nemá pranic společného
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli Jako jsou myši, ptáci, medvědi, člověk a jiná havěť Pak jakékoliv vyrušení může znamenat rozvolnění povrchu hroznu , tedy i porušení jeho izolace a následné úmrtí roje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 11:34:05
> ----------------------------------------
> Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a
> ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí
> jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě
> "kladivem na komára."
>
> Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo
> prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné
> plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně
> vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde
> každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
> .......
> Od: Eman:
>
> > Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> > otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> > (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> > tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> > snadno uzavřou, když to potřebují.
> > Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> > dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> > až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
> >
> > Honza Jindra napsal:
> > > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> > uplně
> > > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > > pecky.
> > > Honza
> >
> >
> >
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísťoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek

Pořad s tím jménem je ve 14,40 na Nově. Jestli se nepletu, tak to je repríza
a před nějakým dobou se tady v konferenci o tom pořadu psalo příznivě.

R. Polášek

BRZY NA JAŘE JAK MILE ZAČNOU LÉTAT Je přelož do jednoho nástavku. Zbytek prostě vyplň soušemi a dále pokračuj podle známé metodiky Je to jako kdyby jsi usazoval oddělek Další souše a mezistěny pak přidávej po celém nástavku vždy pod včelstvo a to až bude mít obsazeno nejméně pět uliček a můžeš klidně dát samé mezistěny jen na okraj je lepší dát souš Já jich tak překládal dvanáct a bylo to v pohodě

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vranik.D <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 29.12.2006 12:50:10
> ----------------------------------------
> Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24
> zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit
> vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani
> .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a
> nemam skusenoski prusi poradte Dekuji
>
>
>

Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> ----------------------------------------
> Od: Karel:
>
> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> > chomáče se jedná.
> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> > 20W.
> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> > nemá co utíkat.
> .....
>
> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>
> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů
> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>
> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá
> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet
> nižší)
>
> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem
> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o
> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti
> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat"
> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek
> života.
>
> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v
> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>
> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a
> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> nepotřebuji.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>