Archiv Včelařské konference

Databázi konference vytvořil Gustimilián Pazderka - viz např. http://vindex.ic.cz/indexx.htm Je potřeba ale všechny příspěvky brát s rezervou a spoléhat na zdravý rozum a zkušenosti. Kromě perel se tu vyskytují i lejna a ne vždy se hned pozná co je co. Ne vždy je dobré brát některé upovídané příspěvky za bernou minci. Já si někdy říkám: Snad je to možné, ale může to být úplně jinak. Každý se pochlubí s okamžitým úspěchem, ale málokdo přizná za rok, že to s nějakým nápadem tak slavné nebylo. Špičkoví včelaři sem píší málo.

>...jí povahu pozoruhodných postupů,které by neměly být zapomenuty?

Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
oproti těm původním.
Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
Evropy.
Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
taky dojde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
Subject: Re: Mate?n?ky


NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan

Mám doma dva druhy smetáčků jeden má delší a měkčí vlas a druhý je má kratší a tvrdší Tím se lépe ometá ale za jistých podmínek včely reagují podle mne na zvuk který je slyšet nejlepší je husí křídlo . Jelikož jsem inv. důchodu a vidím jak ten den včely po mě vyjedou tak je zavřu a jdu číst tuto konferenci někdy i po pár hodinách jsou jak beránci. Ono nemá cenu se ve špatný den se v nich hrabat Útočící včely vylučují poplašný feromon a za krátkou dobu zuří celé stanoviště. Vtom jsou v nevýhodě chovatelé matek kteří pracují podle hodin a kalendáře a nemohou podle počasí a jim se také jeví bodavost jinak.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?
> Datum: 30.6.2006 08:58:44
> ----------------------------------------
> Od: Pepan:
> > NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé
> > a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech
> ke
> > zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního
> > efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je
> > bodavosti a rojivosti
> .......
>
> Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti: Používáte rukavice při
> práci ve včelách? Používají jej včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý
> máte včely na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)
>
> Berte to jako doopravdy kontrolní otázky či anketu.
> Děkuji.
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

to je správná připomínka U špatných trubčinu likvidovat a u dobrých podporuva by mělo bát samozřejmostí pro odchov matek V běžném produkčním chovu má zase trubec funkci regulátoru tepla (Topí) Má tak vliv na vyšší výnos medu.

Pepan

í
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 09:30:07
> ----------------------------------------
> Stejně důležitý je negativní výběr a likvidace trubců. Každá včela je v
> podstatě bastard - otec neznámý. Bohužel to nedělám a chci se polepšit.
>
> >...Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.
>
>
>

No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
vůně jde z česna ze včelstev.
.....
Fetovat chodím pravidelně. ale domnívám se, že to co cítím je odpařovaný nektar, v každém včelstvu má jiné složení. Necítím v tom feromon matky. Nemám na to nos :-)

Nebo jsem nepochopil předchozí poznámku. Já ji pochopil tak, že včely mají stejnou vůni a nebrání se slídilkám. Dle mě je to velmi málo pravděpodobné. Ta vůně matky a včelstva bude asi různá i u sester, třeba i inseminovaných stejným spermatem.

Problém se může stát právě dovoz do jedné obce vigor, trocki a lesana

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 10:23:12
> ----------------------------------------
> Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
> včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
> před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
> že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
> vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
> včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
> vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
> znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
> určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
> populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
> převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
> jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
> převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
> zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
> jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
> určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
> na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
> oproti těm původním.
> Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
> celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
> došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
> jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
> přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
> byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
> celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
> v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
> umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
> zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
> Evropy.
> Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
> 100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
> typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
> šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
> k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
> Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
> odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
> a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
> odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
> první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
> kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
> dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
> byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
> kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
> dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
> kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
> taky dojde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
> Subject: Re: Mate?n?ky
>
>
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
> letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
> hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
> včelstev to je bodavosti a rojivosti
>
> Pepan
>
>
>
>
>

Rukavice používám, mám včely trochu "ostřejší a bez skafandru by mne umlátily.Teda kromě dvojich.Smetáček musím používat všude, protože při setřásání jich jednak část na rámku zůstane a ten setřesený zbytek stejně v nástavku nezůstane, ale odstartuje mi přímo do obličeje.Část se sice po chvíli vrací , ale 5-10 včel stále kruží kolem hlavy, hlavně za hlavou a pokouší se pod kuklou se mi dostat na krk.Při použití klasického černého jednořadého smetáčku jsou ty počty výrazně nižší.Hlavní rozdíl , ale není v tom, zda se užívá smetáček či nikoli, ale v tom jak se případně ten smetáček používá.Viděl jsem několik včelařů, kteří smetají hlavně nižší rámky jedním tahem přes celou plochu.Po takovém manévru zůstává poměrně dost sežmoulaných včel.Zdůvodňují to tím, že tak je smetání rychlejší a včelky se méně stresují, no nevím. K tomu svádí i nový smetáček, který jsem si před nedávnem zakoupil pro práci na včelnici.Štětiny má bílé , kratší a také o dost tvrdší.Je ale delší a také rukojeť má delší.Bohužel tuto výhodu nějak neumím ocenit.Jednak nemám tu sílu-cit v zápěstí a navíc se mi zdá , že po smetání v jeho štětinách je podstatně více "zahryzlých včel". Takže příště chci zase ten starý černý. :-)

Přátelé,

aktualizuji informaci o výskytech moru v Pardubickém kraji.

V tuto chvíli dle mých zpráv eviduje pardubická KVS dvě ohniska moru
včelího plodu.
1) v obci Chvaletice na Přeloučsku
2) v obci Býšť na Holicku - na naší zahradě :-(

Zdravím a přeju silná a zdravá včelstva.

pb

No potěš tě pánbu, to není zrovna povzbudivý začátek.

Stejná vůně není nikdy, ale podobná ano. Nektar je cítit taky, ale rozdílná
vůně z různých včelstev jde i po krmení cukrem. Jinak nedávat vedle sebe
matky sestry oplozené navíc ve stejnou dobu bylo jedno z pravidel, kterými
jsem se řídil v době, kdy jsem provozoval úlové baterie v kočovném včelíně.
Tam pokud se v létě během horké noci utvořila na česnech brada včel,
prakticky se včely z jednoho úlu dotýkaly včel z druhého úlu. Pravděpodobně
docházelo kromě zalétávání přes česna i k "odsávání" včel z úlu s málo
atraktivní matkou do úlu s více atraktivní. Rozdílné vůně toto mohly omezit.
U nástavkových úlů , které jsou všechny v podstatě umístěny samostatně, je
toto nebezpečí mnohem menší, ale určitě je taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 11:04 AM
Subject: Re: Matečníky


> No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat,
> jaká
> vůně jde z česna ze včelstev.
> ....
> Fetovat chodím pravidelně. ale domnívám se, že to co cítím je odpařovaný
> nektar, v každém včelstvu má jiné složení. Necítím v tom feromon matky.
> Nemám na to nos :-)
>
> Nebo jsem nepochopil předchozí poznámku. Já ji pochopil tak, že včely mají
> stejnou vůni a nebrání se slídilkám. Dle mě je to velmi málo
pravděpodobné.
> Ta vůně matky a včelstva bude asi různá i u sester, třeba i inseminovaných
> stejným spermatem.

Přítel Polášek napsal:
"Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině Evropy."

Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili "odborníci" na genetiku.
Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru, někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu podaří rojový pud ovládnout.

Zdenek

Zdravím,
mám dvě ostřejší včelstva, ty si při práci ve včelách nechávám na konec, rukavice mám po ruce v bedýnce s nářadím. Někdy si je beru, většinou je to při reakci na nevhodné počasí (tlak), nebo když jim najednou začne něco vadit. Jen pár včelařů v okolí je používá.
Smetáček používám, nemám problémy. Medník dám stranou a včely normálně smetám do nástavku pod medník.
Do smetáčku se občas nějaká včela zakousla, ale to taky není pravidlem.
Pavel

> Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti:
> Používáte rukavice při práci ve včelách? Používají jej
> včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý máte včely
> na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)

Dobry den,
rukavice pouzivam, gumove, ty na myti nadobi, vcely je sice propichnou (jedu se do kuze dostane tak malo, ze to nestoji ani za rec), ale mam v nich vyborny cit a tak nedochazi k zamacknuti vcel. Ani nevim jestli bych je musela pouzivat, ale jsem paradiva zenska, ktera chce i po zasahu do vcel vypadat dobre a nebejt otekla, tak pouzivam i vcelarskou kombinezu. Jeste nemam imunitu na bodnuti a tak trochu natekam. Vcely mam vcelku klidne a nebodave, malokdy se mi stane, ze se holky rozzlobi a jdou mi proti klobouku, stava se to pri medobrani nebo pri horsim pocasi. Kdyz pouzivam smetacek, tak ho vzdy namocim do vody nebo postrikam rozprasovacem, docilim tak toho, ze se mi vcelky nezakusuji do smetacku a necuchaji se do nej. Muj smetacek je ten, co prodavaji v Kremencove, s cernymi stetinami.

Zdravim
Vendula, ZO Ústí nad Orlicí

>> Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud<<

To se mu nesmíš divit On jako chvatel matek musí, nebo měl zajistit , že v okruhu 5 km budou všichni chovatelé používat včelstva jeho trubčí = otcovské linie. a mělo o by být v jeho zájmu a jeho slušnost jim tyto matky zdarma doat

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 12:22:51
> ----------------------------------------
> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek
>
>
>

Ve včelařství probíhá stejný proces jako v živočišné nebo rostlinné výrobě.
Z velkého souboru různých místních odrůd nebo živočišných ras se díky
vědecké genetice a šlechtění vybírá a vytváří několik nejlepších a ty se
všude prosazují jako nejvýnosnější a ostatní proto zanikají. Chybka je v
tom, že až tento proces proběhne úplně, objeví se třeba nějaký nový problém,
škůdce nebo nemoc, který by se v minulosti třeba vyřešil výběrem jiné odrůdy
nebo rasy než která byla v minulosti vybrána. Jenže ta už dneska třeba
zanikla a tak není z čeho vybírat. Časem se to snad povede nahradit nějakou
genetickou modifikací. U včel je to nyní tak, že pokud je mi známo, že když
chce šlechtitel vyšlechtit nebo oživit nějakou linii, vypraví se pro
genetický materiál do zaostalých oblastí, kde ještě jakživ o nějakém
převážení matek a včelstev neslyšeli a kde co vesnice, tak to vlastní místní
linie včel chovaných desítky let.
Co se týká včel, tak tam je to trochu jiné. Když chce někdo pěstovat ze
záliby králíky, tak pokud zároveň neutečou jemu a sousedovi, tak se nikdy
nezkříží. U včel je to složitější i jednodušší. Složitější v tom, že celá
republika je jakoby jedna hala, kde pobíhají králici všech chovatelů. Stačí
když tam nějaký chovatel umístí nějakou extra rasu králíků a během krátké
doby mají znaky té rasy všichni okolní chovatelé. U včel je běžný dolet
dělnic 5 kilometrů. Trubci mají být zdatnější letci. Bylo zjištěno, že
trubec letěl na trubčí shromaždiště běžně až 15 kilometrů, v horách, kde
bližší nebylo. Takže se uvádí jako jakž takž záruka, aby se včelstva
nekřížila, že v okruhu těch 10 - 15 kilometrů nesmí být jiná včelstva.
Takže 15 kilometrů kolem chovu černých lesních včel nesmí být stanoviště
jiného včelaře. Nevím, jestli by se to někde u nás dalo zařídit. V úvahu
připadají jen ostrovy v moři nebo nějaké oázy typu teplé údolí a kolem
chladnější pustina, kde včely nepřežijí, třeba někde na severu ve
Skandinávii.
Nebo jinak řečeno u nás každý včelař ovlivňuje tím, jaké včely chová taky
včelstva okolních včelařů do těch 5 - 10 kilometrů. Neodvažuji se odhadnout,
jak je to s medným výnosem. Černá včela bude dost geneticky odlišná od
kraňky, tudíž v první generaci bude asi dost výrazný hybridizační efekt F1,
který se projeví právě zvýšením výnosu. Jenže v další generaci se ten efekt
rozštěpí, ztratí a naopak se o to více projeví nepříznivé vlastnosti jako
třeba bodavost, ta byla u našich původních černých včel dost výrazná. A to
Vám okolní včelaři "poděkují" Já si ještě pamatuji z doby, kdy jsem začínal,
skutečně divoké včely a to běžně chované. Divoké třeba tak, že se stačilo na
půl minuty objevit do 5 metrů před česnem a následoval hromadný útok. O
zásazích do včelstva ani nemluvím. Dnešní včelaři, pokud nevčelaří déle než
aspoň 25 let, nejsou na tak divoké včely absolutně zvyklí a neumí s nimi
pracovat. Takže nějaké partyzánské pokusy s dovozem černé včely se mně zdají
dost problematické.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Mate?n?ky


> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na
internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad
pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že
si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek

Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely léčit.Má někdo nějaké skušenosti.Kladivo

Dne pátek 30 června 2006 18:04 Kladivo napsal(a):
> Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely léčit.Má
> někdo nějaké skušenosti.Kladivo

dd,

lecit formidolem ( http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf ) , reseni -
vymena matky za matku s lepsim cisticim pudem. Zalezi ale taky na pocasi -
loni jsem skoro nemel a letos se vyskytlo (nekde).


Honza

Odpoveď pre heslo "jan"
Prepáčte, že reagujem trochu opozdene, ale som plne zamestnaný medobraním agátového medu (opozdene, lebo jednoducho som ho nemal do čoho dávať a to vďaka výkupcovi, ktorý moje vlastné obaly vrátil až teraz a čo je horšie, platbu za med ani doteraz), a veru deň končím poriadne zrobený tvrdou včelárskou prácou. Agátový med je dobre vyzretý a je aj kvalitný, horšie je, že v náväznosti na ukončenie znášky, začal "medovať" les, včely prinášajú do úľov to najhoršie čo môžu včelárovi "urobiť", medovicu z duba. Už som to za posledných 24 rokov zažil tretíkrát. Je to pohroma a tento med som nazval výrazom cementóza, lebo sa veľmi nelíši od cementovej malty. Jedna tretina a možno i viac medu ostáva v plástoch. Možno pozdejšie (o 2-3 týždne čakáme znášku zo slnečnice) plásty s cementózou budem namáčať vo vode a tú podkvasením a vypálením premením na kvalitný medovec. O tomto destiláte sa búrlivo diskutovalo i na Konferencii. Aj to je jedna z ciest ako tento med využiť.

Niečo o význame dvoch slov, ktoré som uviedol v predchádzajúcom komentári "zužovanie" a "nerozširovanie". Je to zo staršieho včelárskeho slovníka, ktoré bolo alfou a omegou používaného pri zimovaní, v počiatku jarného rastu, s poukazom na lepšie hospodárenie včelstva včelstva a tým jeho rýchlejšieho rastu. Keďže som túto fázu úplne v mojom technologickom postupe príprave včestva do znášky vypustil, stratili sa z mojej praxe aj tieto výrazy, pretože ak nezužujem, nemusím ani rozširovať, čím včely majú úľový priestor pre seba stále k dispozícii v plnom rozsahu, teda tak ako v prírode. Tam ak si včelstvo postaví v dutine 8-9 plástov, tak ich tam má stále a nikdy to prírodnému včelstvu neškodilo, čoho dôkazom sú ony samy, nevyhynuli.

Pre lepšie pochopenie mojej fylozófie o zimovaní a jarnom raste sú výskumy v Amerike, ktoré boli robené v roku 1931-33 ale i moje vlastné merania, ktoré dokázali, že zimujúce včelstvo, ale i včelstvo v jarnej fáze nevyhrieva priestor okolo včelieho chumáča, teda s teplom zbytočne nehazarduje. Teplo z plodového telesa uniká až keď začne teplo navyše produkovať tz.v. biologické teplo včelí plod. Často to môžeme pozorovať na jar, keď je ešte vonku chladno, ale vščely sú už zoradené v letáčovom otvore a silným mávaním krídiel vetrajú prebytočné teplo do vonkajšieho priestoru. Samozrejme, že toto teplo včely využívajú i pri obsadzovaní voľných plástových uličiek, aby mohla matka klásť ďalšie vajíčka.
Samozrejme, že toto moje vysvetlenie je strohé a nedá sa ním úplne všetko vysvetliť. Na krátke vysvetlenie pán Jan to možno bude stačiť. Umňa to funguje už 20 rokov, keď som začal včeláriť v trojzostve úľa miery B. Odvtedy na jeseň nevyberám z úľovej zostavy ani jeden olást, ani peľové a zásobné, preto na jar nemusím ani jedno včelstvo rozširovať. Prajem veľa medu. Anton

Formidol, kyselina mravenčí a zmenšit počet nstavků. Sami musí vyčistit.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Kladivo" <kladva/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 6:04 PM
Subject: zvápenatění včelího plodu


> Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely
> léčit.Má
> někdo nějaké skušenosti.Kladivo

Prosím,včelaříte někdo nízkonástavkově(nejlíp v Optimálech) v kraji okolo Jeseníku?
Napište,zda bych mohl někdy přijet.Jsem totiž úplný začátečník......

Dušan

Carrefour má od 28.6. do 9.7. cukr za 16,90 kč/kg. Prý 10 kg limit.
Carrefour Plzeňská ulice, Praha 5 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 24,00
Carrefour Vídeňská 100, Brno 547 133 111 Po - Ne: 9,00 - 21,00
Carrefour Kafkova ul., Olomouc 585 499 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour Novinářská ulice, Ostrava 596 666 111 Po - Ne: 7,00 - 21,00
Carrefour U Slávie 1527, Praha 10 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 22,00
Carrefour Havířská 17/352, Všebořice, Ústí nad Labem 472 708 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour Radlická 1, Smíchov, Praha 5 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 24,00
Carrefour Borská pole, U letiště 2/1074, Plzeň 377 610 111 Po - Ne: 9,00 - 21,00, Pa do 22,00
Carrefour Brněnská, Malšovice, Hradec Králové 495 082 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour tř. 3. května 1170, Malenovice, Zlín 577 115 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00

Zdravím,

rukavice jsem používal v začátcích, když jsem ještě dobře nevěděl, co od
včel mohu čekat. Nyní nepoužívám ani závoj, i když pro jistotu jej mám
vždy po ruce. V poslední době, když bylo teplo, jsem chodil do včel jen
v trenýrkách a neměl jsem problém - takové vzorně mírné včelky mám. A
teď je musím zlikvidovat kvůli moru, už čekám jen na příkaz od
veterinářů :-((

pb

Když jsem vytáčel květový med, všiml jsem si proti loňsku, že má výrazně voskovou-kovovou příchuť.Tato je i nadále cítit ze směsi s medovicí - z tmavého medu.Nevíte která rostlina to mohla způsobit?

Trochu mne překvapuje, že cementový med je z dubu. Myslel jsem , že je hlavně z modřínu.

To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho stanovišťa iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si zájdem do lesa nazbierať jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby, kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton

A už rostou?

Josef

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:10 AM
Subject: Re: zuování


> To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho
> stanovišťa iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa
> vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si
> zájdem
> do lesa nazbierať jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby,
> kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton
>

Prvé, ale v menšom množstve riastli pre asi mesiacom, nová vlna sa práve začína, prvé sú kuriatka. Tento región je bohatý na kvalitné huby. Dedinskí ľudia hovorievali, v lese je toľko hríbov, že môžeš ísť do lesa s "vozom". Bol so raz (40 rokov) svedkom, keď celá rodina bývajúca na samote, skutočne zbierala len samé dubáky do voza (menší) ťahaným koňmi. Anton

Myslím, že to není tak jednoduché. Záleží taky, které konkrétní mšice tu
medovici dělají a taky kdy. Někdy v roce 2003 je ve Včelařství článek, kde
je řečeno, že v září a říjnu, pokud je medovice, je cementóza v každé. Možná
je cemntóza v každé medovici i v létě, akorát v těch, které necementují je
jí málo a projeví se třeba jen pár krystalky v buňkách, které včely vyhodí
nebo které zůstanou na sítu a nikdo si nic nevšimne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:10 AM
Subject: Re: zuování


> To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho
> stanovišťa iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa
> vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si
zájdem
> do lesa nazbierať jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby,
> kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton

U nás teď rozkvetla lípa malokvětá. Tento týden bude nejspíš rozhodující,
kolik donesou. Nejméně 3 týdny u nás nepršelo a začínalo být poměrně sucho,
ale v pátek to pořádně zavlažilo. Celý týden má být pěkně a jestli budou
teplé noci, bude vedle tepla i dost vlhko, aby ta snůška stála za to.
A houby nejspíš taky.

R. Polášek

Doporučil bych Včelařský kurs pro začátečníky inzerovaný na
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006051702
Třeba to nebude úplně ono z hlediska témat, řekl bych ale, že to bude velice
dobré z hlediska kvalitních kontaktů na kvalitní včelaře ochotné se o svoje
poznatky dělit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan Konečný" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 01, 2006 10:09 AM
Subject: Praxe


> Prosím,včelaříte někdo nízkonástavkově(nejlíp v Optimálech) v kraji okolo
> Jeseníku?
> Napište,zda bych mohl někdy přijet.Jsem totiž úplný začátečník......
>
> Dušan

Chytím Vás za slovo, kuřátka (lišky) rostou i pod duby?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:37 AM
Subject: Re: zuování


> Prvé, ale v menšom množstve riastli pre asi mesiacom, nová vlna sa práve
> začína, prvé sú kuriatka. Tento región je bohatý na kvalitné huby.
Dedinskí
> ľudia hovorievali, v lese je toľko hríbov, že môžeš ísť do lesa s "vozom".
> Bol so raz (40 rokov) svedkom, keď celá rodina bývajúca na samote,
skutočne
> zbierala len samé dubáky do voza (menší) ťahaným koňmi. Anton

Před 3 týdny jsem jel autobusem z chalupy do Prahy.Jeden chalupář-ZTP měl košík plný suchohříbků a babek.Já byl na houbách včera, protože jsem si myslel, že rostou.Smůla, tam kde je obyčejně plno suchohřibů, jsme našli jen 3 hořčáky, jednoho sežraného kozáka a pál muchomurek tygrovaných a přitom se nezdá ,že by bylo sucho.

Já se musím pochlubit, včera jsem se byl podívat na svoji lípu, kterou jsem cca před 12 lety zasadil na zahradě.Tenkrát to byl jen takový 2 lístek.Loni jsem na ni poprvé zjistil kuličky, tak do 5 párů a včera byla na osluněné straně skoro celá rozkvetlá a na té ve stínu se chystá.To je paráda.Na včelnici mám zatím jen jednu, ale dalších pět mám připravených ve školce na zahradě.Už se těším až pokvetou ty.Teda jestli se toho dožiju. :-)

Já řeším přesně opačný problém. Odjakživa mezi naším a sousedovým barákem
rostly dvě lípy. Nyní mají dole kmen v průměru k metru, první velké větvě
nad střechami ve výšce od deseti metrů výš. Od našeho baráku jsou asi 3
metry a od sousedova 6 metrů. Přístup nějakou vysokozdvižnou plošinou silně
problematický. Teď budu řešit problém ořezávání a i případné likvidace,
která musí proběhnout co nejpozději, ale před tím, než nějaká mohutná větev
o průměru 20 cm ulomená větrem spadne na jeden z baráků nebo na elektrické
vedení. Bohužel se nyní dostávají pomalu do stavu, kdy takové nebezpečí
hrozí. Až se ty lípy skácí, tak na tom místě už nikdy tak vysoké stromy
nevyrostou.
Co se týká malých líp, kdysi mně na jedné ořezávané lípě u silnice zaujal
lípový čarověník, tak jsem ho přerouboval na mladé lipky, je to formát lípy,
která je trochu převislejší než ostatní, kvete v mladším věku a možná
nedosáhne tak vysoko jako běžná lípa. Bohužel to vypadá, že s postupným
přeroubováváním se účinnost této modifikace zmenšuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 9:29 AM
Subject: Re: Lípa


> Já se musím pochlubit, včera jsem se byl podívat na svoji lípu, kterou
jsem
> cca před 12 lety zasadil na zahradě.Tenkrát to byl jen takový 2
lístek.Loni
> jsem na ni poprvé zjistil kuličky, tak do 5 párů a včera byla na osluněné
> straně skoro celá rozkvetlá a na té ve stínu se chystá.To je paráda.Na
> včelnici mám zatím jen jednu, ale dalších pět mám připravených ve školce
na
> zahradě.Už se těším až pokvetou ty.Teda jestli se toho dožiju. :-)

Také mě překvapilo, že by dub v těcto měsících poskytoval cementový med. U nás je dub táměř každoročně producentem medovice a s vytáčením nejsou problémy. Proto je taká dobré si uvědomit, jak je to s dobře míněnými radami,které mnohdy neplatí již v sousední vesnici,natož na včelnicích vzdálených cca 400 km. Jsou to prostě informace a záleží jak s nimi kdo naloží. Zítra se jdu podívat na včelnice, a když budou medníky nacpané medovicí z dubu, bude to super. Medování jehličňanů je u nás poměrně vzácné.
Zdraví R. stonjek

Zdravím. Pýtate sa či rastú lišky. A ešte ako! Ja pri svojom zdravý ((srdce) dokážem každý rok nazbierať toľko kuriatok a ostatných húb-hlavne dubákov, že v mrazničke osobitne pobalené primerané dávky máme až do nových. Blízo bytovky kde bývam jedna pani vykupuje hríby a prví predávajúci priniesli plné košíky kuriatok.
Z Ostravska v minulosti prichádzali rekreanti na miestne termálne kúpalisko v Dolnej Strehovej (je dobre vybavené, pomerne lacné, dobré ubytovanie), hlavne preto, aby si nazbierali dostatok húb. A ešte jedno lákadlo je v blízkosti našej dediny (Závada) pekná retenčná vodná nádrž (asi 100 ha), v ktorej sa dajú chytať ryby, hlavne tolstolobiky, s váhou do 25 kg a okolo nej práve dubové háje. Prídťe, stretneme sa na mojej včelnici. Anton

Rezavý medomet.
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 7:20 AM
Subject: chu medu


> Když jsem vytáčel květový med, všiml jsem si proti loňsku, že má výrazně
> voskovou-kovovou příchuť.Tato je i nadále cítit ze směsi s medovicí - z
> tmavého medu.Nevíte která rostlina to mohla způsobit?

žeby na to nepřišel sám? Rezavý medomet zabarvuje med nestejnoměrně.

>Rezavý medomet.

Možná pozinkovaný medomet nebo medomet ze zinkového plechu s opadanou
barvou. Zinek nebarví, ale kovovou chuť má mnohem výraznější než železo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 03, 2006 8:20 AM
Subject: Re: chu medu


> žeby na to nepřišel sám? Rezavý medomet zabarvuje med nestejnoměrně.
>
> >Rezavý medomet.

včel.konference:
Zdenek:Vcela Predboj je na prodej...drazba zacinala 14.990000 Kc...vydrazena za 14.600000 Kc

Karel: Objekt 7km od Prahy,mozny pronajem za 2miliony rocne,to je dobra investice...to uz nebude slouzit k obchodu s medem
Ja bych to nechal,nezajima to asi nikoho,nebo nekdo informoval na sjezdu ? Vcelari si ji vytunelovali sami/tajemnik Peroutka/ Ti co tunelovali,vydelali,ostatni zaplakali,ale drzrli hubu a krok. Komu neni rady,tomu neni ,tak to muselo dopadnout.
Kdyby se dal prisypavali prachy,urcite by jeste rok dva letela.Akcionari vcelari placte,byly jste hamouni a uz jste nechteli dal financovat

Gustimilian : Jestli vubec neco zbyde.Likvidace a prodej neco stoji a je trvala profesionalne ztracen.Chce to za cas nejakou tu medaili za profesionalni zasluhy a bude to dokonale

UV 1992 :Jednalo se o kapitalovem vstupu do z.Vcela Predboj.Komise pro obchod a propagaci- se zamerila jen na uzkou skupinu podnikatelu a moznosti obchodni cinnosti pro celou clenskou zakladnu nedoporucovala.
Koncepce rozvoje vcelarstvi byla schvalena tim,ze tri clenove plena se zdrzeli hlasovani.
Na sjezdu byla komise pro obchod a propagaci zrusena a zarazeno jako splneni bodu 10.Rozvoje vcelarstvi-Zjednoduseni struktury a administrativy v CSV-

Negativne se k teto akci postavila i Sekce komercnich vcelaru.Casopis sekce-Zpravodaj-1992/2/kde predstavenstvo kara sve cleny:...poslanim komercnich vcelaru neni organisovat SHORA vcelarske podnikani.../Novak,Skopek,Mauer,Vlcek,Tancl/

Andrej:audit ve Vcele Predboj probehl a vysledky jsou natolik prekvapujici,ze je predsednictvo CSV odmitlo zverejnit,jelikoz jasne ukazuje,ze chyby v hospodareni padaji jednoznacne na jejich hlavy.

Arnost:Byl jsme svedkem schuze vyssich organu svazu a nestacil jsem se divit,s jakou rychlosti se velice autoritativnimu predsedovi darilo zavrhnou jeden navrh za druhym,proto ze atd.Takze misto toho jak by to slo ,nastaveny duvody proc to nejde.

Pokud se pamatuji,melo predsednictvo do pul roku po sjezdu predlozit nejakou zpravu.
franta

Přítel Eman dne 30.6. napsal-
))) Každá včela je v podstatě bastard - otec neznámý-

Otce nemá pouze trubec (má jenom děda) - včela a matka otce má. :):).

Zdravím
Bureš Jar.

Na sjezdu byla komise pro obchod a propagaci zrusena a zarazeno jako splneni bodu 10.Rozvoje vcelarstvi-Zjednoduseni struktury a administrativy v CSV-.
........
Obchod a propagace.
Čeho?
Medu.
Vždyť ten se přece propaguje a prodává sám. :-)
Jako každé další dobré zboží.

Ta chuť je i v medu na ještě netočených plástech.Bohužel tak jednoduché to asi nebude.

Přátelé snažte se zbavit různých medometů rezavých,natřených různými barvami,pozinkovaných a jiné hrůzy.Přece pracujeme s potravinou a chceme aby se prodávala a lidem chutnala,potom si budou opakovaně chodit pro další a další.Někdy je hrůza vidět v čem včelaři vytáčí a někteří mají dokonce obrázky těchto hrůz na svých stránkách na netu.

Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?

Na likvidaci nevím. Na léčení se dávalo v 100 ml lahvičce s knotem snad po
50 nebo 75 mililitrech. Když ta se náhodou vylila a odpařila najednou, tak
včelstvo asi uhynulo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 12:02 PM
Subject: BEF


> Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?

Já používám na likvidaci rojů ( v igelitovém pytly nebo v kbelíku) asi 0,1 litru ředidla C6000. Do pár sekund je "ponich".

Pamětník jsem jen v tom smyslu, že si pamatuju, kde jsem tuto informaci
zahlédl. V knize Včelařství z r.1985 se píše: "Usmrcení včel provádíme v
uzavřeném a utěsněném rojáku politím 10-20 ml přípravku BEF nebo vysířením."

Eman wrote:

>Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?
>
>
>
>

Tak už to mám za sebou. Včelky vysířeny, úly spáleny a rok bez nich před sebou. Chci si připravit nové vybavení a tak žádám o radu. Protože jsem měl směs úlů jak šel čas (budečák, moravan, nástavky 39x27.5) chci do budoucna mít jednotný úl.
Uvažuji o optimalu, Langsrotu, ležanu ale mám problém ve velikosti rámku. Zbyl mi medomet kam se vejde rámek max.šíře 30 cm. Vzhledem k věku (73) uvažuji o nízkém nástavku. Mohl by být jen 15 cm aby se vešly dva rámky při vytáčení. Úly si dělám sám a chci max 6 včelstev jako jsem měl. Budu vděčný za každou radu, případně nákres toho co se Vám osvědčilo. Vávra

Prodává se nějaký sprej na vosy s hadičkou?Mám je teď na verandě baráku, rozebírají podbití střechy a dovnitř se normálním biolitem nedá stříknout a výletů mají několik.

Příteli, jak Vaše včely reagovaly při manipulaci , používal jste dýmák, byly mírné?. Jsem o 10 let mladší , ale včelařím tak, abych to pokud to půjde zvládal co nejdéle. Mám stejný rozměr rámků. Ručně úly nezvedám. Včelařím jednoduchým způsobem. Včely se mi nerojí. Např.proč dělat 100 rámků , když mi stačí 50 a výsledek je stejný.Pracnost je poloviční od výroby až po vytáčení a skladování atd. Technické možnosti je třeba využít a jít s dobou.Na email pošlu fotku. Tel: 776 825099.
B,V.

Mňa Váš príspevok zaujal, môžem Vás požiadať o foto a bližšie informácie. emil: atrej/=/stonline.sk . Ďakujem. Tibor.

Nemáte někdo zprávy kdy vyjde nové číslo Moderního včelaře? Zdá se mi ,že už jsem ho nějak dlouho nedostal.Je to časopis na který se docela těším vždy jak má vyjít.Děkuji.

Tady asi každý bude pochvalovat to svoje řešení. Sice kdysi jako dítě jsem
viděl zemědělské důchodce sedmdesátníky, kteří půl dne společně s mladými
házeli dvacetikilové balíky slámy, ale to byla už tehdy výjimky a dneska
ještě víc. A jestliže sedmdesátník dneska zvedne plný nastavek bez problémů,
za dva, tři roky to může být úplně jinak. Cílem je tedy umožnit včelaření i
tehdy, když je na tom včelař tak, že se sotva došourá z baráku ke včelám na
zahradě. Včelařské zařízení a technologie se podle mne musí přizpůsobit
těmto věcem. Za prvé nemanipulovat s věcmi těžšími než 2 - 3 kila. Takže
nízké rámky a jednoduché dřevěné nebo lehké polystyrenové nastavky. Zásadně
manipulovat se samostatnými rámky, žádné přehazování nastavků i za cenu
toho, že zásahy ve včelstvu trvají hodiny. 30 kilovou bednu s rámky s medem
už k medometu odnese někdo jiný. Za druhé při práci se včelami sedět.
Znamená to mít nastavkové úly prakticky na zemi, tak na 10 - 20 cm vysokém
podstavci a mít kolem sebe dost místa, aby bylo možné bez vstávání mít na
dosah nářadí, mít na dosah bedničky pro odkládání rámků a mít na dosah místo
na odkládání prázdných nastavků. Pokud se už má při práci ve včelstvech
stát, musí být zase všechno dostupné ve stoje, to znamená mít za úly velký
stůl nebo nějakou odkládací lavici. Nejnamáhavější pro klouby je, když se
při práci stojí, ale nadstavky a další věci jsou na zemi a tudíž se k nim
musí pravidelně shýbat nebo klekat.

Kokrétní řešení vidím tři. Za prvé pro zastánce nastavků nastavky s nízkými
rámky a s co největším půdorysem, aby v létě nebyly moc vysoké a i
nejhořejší nastavek šlo obsluhovat vsedě. Musí být nějak řešen problém
průchodnosti česen při vysokém sněhu. Za druhé pro zastánce techniky
umístit nad nastavky drážku s kladkostrojem. Může to být ruční drážka nebo
pokud je elektrický proud tak klidně elektrický kladkostroj s elektrickým
pojezdem. Dneska se vyrábějí v kutilské kvalitě a tudíž poměrně levně i
takové věci. Drážka by vedla nad úly a nad nějakým pracovním stolem.
Pracovalo by se s tím tak, že by se 2 - 3 nebo všechny nastavky rozložily
vedle sebe na tom stole, potom by se v sedě provedlo to, co je třeba a potom
by se z nastavků kladkostrojem zase složil úl na původním místě. Pro tyto
nastavky je mnohem vhodnější úchopová lišta např podle Liebiga "Včelařime
jednoduše" než nějaké vyfrézované drážky, snadněji se totiž potom dělá
zvedací samosvorný přípravek, na kterém budou ty nastavky viset při zvedání
kladkostrojem. Za třetí pro zastánce zadováků použít prostě zadovák. U toho
se při ošetřování včelstev už z přirozenosti může sedět. A pokud se kvůli
nezvedání těžších věcí musí v nastavkvém úlu manipulovat výhradně jen s
jednotlivými rámky, potom je práce v zadováku vzhledem k možnosti mít
přístup do všech pater současně i rychlejší a pro včely vhodnější. Problém
se zadováky je ten, že jejich vývoj byl ukončen v době, kdy včelstvům stačil
až poloviční prostor než potřebují současná včelstva. Zadovák s 12 rámky
39x24 v plodišti a v medníku už dnes vůbec nestačí. Pokud mají být kvůli
váze plných rámků být ty rámky nižší, třeba 15 cm, mohl by vyhovovat
zadovák, kde by v plodišti byly dvě patra rámků 39x15 po 13 - 15 za sebou a
v medníku taky dvě nebo tři patra těchto rámků.

Jinak tady tento problém zatím málokdo řeší. Možná je to trochu tím, že
staří včelaři zatím používají hodně úly se zadním přístupem, kde se dá
automaticky včelařit i při špatném zdravotním stavu skoro stejným způsobem
jako dříve. Až zestárne generace nastavkářů, kteří nic jiného než nastavky
nepoznali a v současnosti se ženou za co nejmenší spotřebou času na
ošetřování jednoho včelstva, tak to bude něco jiného.

R. Polášek
----- Original Message -----

From: "Jiří Vávra" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 8:47 PM
Subject: Jak pokračovat


Tak už to mám za sebou. Včelky vysířeny, úly spáleny a rok bez nich před
sebou. Chci si připravit nové vybavení a tak žádám o radu. Protože jsem měl
směs úlů jak šel čas (budečák, moravan, nástavky 39x27.5) chci do budoucna
mít jednotný úl.
Uvažuji o optimalu, Langsrotu, ležanu ale mám problém ve velikosti rámku.
Zbyl mi medomet kam se vejde rámek max.šíře 30 cm. Vzhledem k věku (73)
uvažuji o nízkém nástavku. Mohl by být jen 15 cm aby se vešly dva rámky při
vytáčení. Úly si dělám sám a chci max 6 včelstev jako jsem měl. Budu vděčný
za každou radu, případně nákres toho co se Vám osvědčilo. Vávra

Biolit nebo jiný sprej na plazivý hmyz nastříkanou plochu dlouhodobě otráví,
takže by to mělo otrávit každou vosu, která přes takhle naimpregnované
otvory proleze. Mělo by to stačit. Pokud ne, šlo by je zkusit zlikvidovat
stříknutím lihu denaturáku do hnízda pomocí plastové lahvičky a hadičky.
Tuším když se lahvička od Okeny šikovně odřízne, mělo by jít na tu stopičku,
kterou se Okena stříká nasadit i hadičku. Nebo třeba ředidlem C6000, kterým
J Jindra likviduje roje. Nebo technickým acetonem nebo lehkým technickým
benzínem. Pokud by ředidlo nemělo někde poškodit lak nebo polystyrenovou
izolaci. Denaturák by neměl poškodit nic z toho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 11:09 PM
Subject: Spray


> Prodává se nějaký sprej na vosy s hadičkou?Mám je teď na verandě baráku,
> rozebírají podbití střechy a dovnitř se normálním biolitem nedá stříknout
a
> výletů mají několik.

Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :

toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný benzín) ≤ 15%

Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy. Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném případě se nesmí vdechovat.

Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku: http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :

toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný benzín) ≤ 15%

Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy. Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném případě se nesmí vdechovat.

Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku: http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

> Z bezpečnostního listu ředidla C6000 : .........................

Co z toho bezpečnostního listu má vyplývat pro včelaře?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: BEF


> Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :
>
> toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová
> frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný
> benzín) &#8804; 15%
>
> Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
> Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější
> nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry
> působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí
> bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně
> odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní
> prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy.
> Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při
> používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy
> nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou
> směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v
> souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném
> případě se nesmí vdechovat.
>
> Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku:
> http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

že tam je nejvíc toluenu a že je to pěkný svinstvo. Pro včely je asi smrtelný ten toluen, aceton jim nevadí. Co obsahuje BEF, stále nevím.

1 2 3 4 5

Obecně to jsou všechno organické uhlovodíky a škodí každý z nich, některé
více, některé méně. Aceton na rozdíl od toluenu se poměrně běžně nachází i v
přírodě, i přesto bude pro včely v určité koncentraci taky toxický. Důležité
je asi, aby tam nebyly nějaké vysokovroucí uhlovodíky, které by se
odpařovaly dny a týdny a po tuto dobu zasmradily tu nádobu na chytání rojů,
takže by tam roje nešly. Ty jsou třeba v automobilových benzínech jako
příměsi ale taky v některých speciálních ředidlech jako speciální složky.
Ředidlo C6000 je zvoleno dobře, tam takové složky prakticky nejsou.

V Befu, mlhavě si vzpomínám je jako účinná složka snad mravenčnan etylnatý
nebo nějaký podobný ester organické kyseliny, ten se působením vzdušné
vlhkosti má štěpit na kyselinu mravenčí, která likvidovala ve vzdušnicích ty
roztočíky a dále tam je tuším lehký technický benzín a možná i další složky.
Ale už je to hodně dlouho, co jsem to složení viděl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 05, 2006 11:52 AM
Subject: Re: BEF


> že tam je nejvíc toluenu a že je to pěkný svinstvo. Pro včely je asi
> smrtelný ten toluen, aceton jim nevadí. Co obsahuje BEF, stále nevím.

Musí být nějak řešen problém
průchodnosti česen při vysokém sněhu.
......
Na paletě + ¨sitované dno. Nemám s tím žádný problém a včely asi taky ne.
Málokdy je sníh tak nafoukaný, že by se úplně utavřela plocha kolem úlu. A i když jsem měl úly s oddělky úplně pod sněhem, tak to včely přežily. Naopak mám názor, že jim tepelná setrvačnost sněhu prospěla.
Výška nástavku na paletě je poměrně optimální. V nejspodnějším většinou nedělám, matečníky pokud jsou, tak vždy i v druhém plodištním.

Zloženie prípravku na liečenie roztočovej nákazy sa skladá z dvoch dielov mravčanu etylnatého a jedného dielu benzínu.
Ak niekomu naozaj tak veľmi prekážajú, ptopm netreba mať prípravok BEF, stačí obyčajný benzín a te .....? nedopíšem to lebo ľudia sú schopný podpáliť aj svoj barak. A pritom osy, ale i iný hmyz chce len ŽIŤ svoj život a nám to vadí. Pritom osy z môjho poznávania v prírode sú oveľa inteligenčné ako naše milované včely. Anton

Ospravedňujem sa za niekoľko chýb v texte npr inetligenčné- nahradiť inteligentnejšie.Anton

priatelia,


potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..

neviete kde ich zozeniem?


dik

Pista

Králík nevím, ale co je vratič vím. Když se chci podívat na fotku, zadávám
takové věci do vyhledávače třeba do Seznamu. V doméně CZ existují nejméně
dva atlasy rostlin, kde ty fotky a popisy jsou. Možná je něco i na SK.

Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>

> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
nervovej jed.

\vov

Priateľu vzácny Vratič obecný najdeš na
http://botanika.wendys.cz/kytky/K263.php
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Janura" <elektro/=/janura.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1645 (20060705) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Radąej odporúčam nazbera» v lese spráchnivené kúsky dreva v lese. Teraz je
sucho stačí jedna bednička na celý rok,Pokiaµ sú to smrekové, alebo
borivicové drievka tak to aj príjemne voní. Vratč poľívam vysuąený na spodok
do skrinky kde odkladám na zimu plásty. Trochu to odpudzuje vvíjačku.
Gabi M.Komínek
----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


>> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vąe, co má v
ľaludku. Ale nezkouąel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, ľe
je méně vhodný, protoľe pryskyřice v něm obsaľená dráľdí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláątě kdyľ včely slídí a vąechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché ąiąky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já kdyľ potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnějąí se zas tak často nenajdou
a těľko se lámou nebo řeľou kapesní pilkou do taąky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drľí dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějąích ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, ľe kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důleľitý jeątě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíľ z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se můľe zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, ľe houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov

... no a vsetko zle je na nieco dobre a naopak.

ja ho pouzivam v kombinacii z vrbovym drevom. inak jeho vona ked dymi sa mi
velmi paci. hovoria ze je viac utlmujuci aj pre vcely ako jedovaty. povdzte
mi ktory dym je bez akych kolvek jedovatych latok?

dakujem

JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Radim Poláąek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, July 06, 2006 11:34 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: kralik vratic


> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vše, co má v
žaludku. Ale nezkoušel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, že
je méně vhodný, protože pryskyřice v něm obsažená dráždí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláště když včely slídí a všechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché šišky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já když potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnější se zas tak často nenajdou
a těžko se lámou nebo řežou kapesní pilkou do tašky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drží dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějších ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, že kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důležitý ještě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíž z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se může zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, že houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumi?tích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov


__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

> ja ho pouzivam v kombinacii z vrbovym drevom. inak jeho vona ked dymi
> sa mi velmi paci. hovoria ze je viac utlmujuci aj pre vcely ako
> jedovaty. povdzte mi ktory dym je bez akych kolvek jedovatych latok?

chytrymu napovez...

\vov

Kamarád do dýmáku s úspěchem používá sušené nakrájené choroše. Já zase
celou zimu schraňuji a suším kůru z pomerančů a mandarinek, kterou pak
přidávám do dýmáku a tím se (pro včelaře) stane dým mnohem snesitelnější
(poznamenávám, že jsem alergik, astmatik a bronchitik).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 11:33 AM
Subject: Re: kralik vratic


> Co se týká materiálu do kuřláku, ...

Já myslím, že je hodně důležité, jestli to je ve včelíně nebo venku. Venku
je to z hlediska včelaře téměř jedno, co v kuřláku hoří.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 12:37 PM
Subject: Re: kralik vratic


> Kamarád do dýmáku s úspěchem používá sušené nakrájené choroše. Já zase
> celou zimu schraňuji a suším kůru z pomerančů a mandarinek, kterou pak
> přidávám do dýmáku a tím se (pro včelaře) stane dým mnohem snesitelnější
> (poznamenávám, že jsem alergik, astmatik a bronchitik).
> S pozdravem Petr

dobrá je hobra ,kouří spolehlivě a hned chytne(balí se do ní nábytek ),ale používám
troud s jasanu a jiných listnáčů,dobrý jsou pařezy a dřevo až je práchnivě bílé,to dobře usuším ...
včely i včelaře "uklidňuje kouř",nezáleží na jeho obsahu , samozřejmostí je netoxičnost,
vratič je dobrý na škrkavky a červi......
pro mě je podstané,aby to kouřilo samo a dlouho,mám mírné včely až na kuřák zapomínám,teď do včel chodím jen v kraťasech a v brýlích k brusce,protože se v klobouku potím a včely tuší, že se za něj schovávám,prostě sem víc v klidu bez něj a líp vidím,tak i včely jsou v pohodě.....
teď vrcholí vynikající snůška s lípy malolisté,velkolistá byla taky super a bude se vytáčet.....
včely začínají sbírat medovici s jedle (mám nějaký fotky)a to by bylo super.....

co dobre chyta a nemelo by mit v sobe zbytecnosti jsou obaly od
vajec.

\vov

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 7. 2006
Re: Jak pokračovat (17384)


Cílem je tedy umožnit včelaření i
tehdy, když je na tom včelař tak, že se sotva došourá z baráku ke včelám na
zahradě. Včelařské zařízení a technologie se podle mne musí přizpůsobit
těmto věcem. Za prvé nemanipulovat s věcmi těžšími než 2 - 3 kila. Takže
nízké rámky a jednoduché dřevěné nebo lehké polystyrenové nastavky. Zásadně
manipulovat se samostatnými rámky, žádné přehazování nastavků i za cenu
toho, že zásahy ve včelstvu trvají hodiny. 30 kilovou bednu s rámky s medem
už k medometu odnese někdo jiný. Za druhé při práci se včelami sedět.
Znamená to

mít

nastavkové úly prakticky na zemi, tak na 10 - 20 cm vysokém
podstavci a

mít

kolem sebe dost místa, aby bylo možné bez vstávání

mít

na dosah nářadí,

mít

na dosah bedničky pro odkládání rámků a

mít

na dosah místo
na odkládání prázdných nastavků.


........spíš

mít

nástupce-pomocníka,nebo

mít

dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to nemět je stejně nezodpovědné jako desetileté dítě na jawě 350........

P.K. wrote:

>...mít
>
>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>nemět je stejně nezodpovědné...
>
>
>
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.

Králik, presne Vratič obyčajný (Tanacetum vulgare L.), obsahom jedovatého tujónu, babky používali na odstraňovanie parazitov, hlavne vší. Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno. Pišta, v krtíšskom okrese rastie vratič kam sa oko pozrie. Príďte aj s kamarátom do Závady na moju včelnicu, budete ho môcť kosiť. Zatiaľ však nekvitne, tak asi preto ho nevieš nájsť, žlté kvietky vytvárajú na 120-150 cm vysokých byliach husté okolíky. Anton

>...mít
>
>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>nemět je stejně nezodpovědné...
>
>
>
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.
................................................
To bude problém těch, co budou vedle něho včelařit.

Myslím, že je na škodu mystifikace a glorifikace včelaření.
Jako užitečného a "nuceného" dědičného koníčka.

Je to, jako kdyby někdo, kdo špatně vidí, nemá reakce a rozhodovací schopnosti, miloval jízdu přes 120km/hod.

O lásce k vínu, pivu a rychlosti nemluvě.

Láska, to je především zodpovědnost.
Mít rád včely, to je především jim neškodit.

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: (17412)
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.


.....
dočkám, ale vlastně není na co čekat ,jednou ,dvakrát se vyspíš a jsme tam všichni....

počítám s tím a snad budu mět dost rozumu a lásky ke včelkám a v sedmdesáti jeden dva ůly ,když nebudu koukat pod ruky někomu mladšímu...


protože za každou cenu desítky včelstev táhnout až do katastrofického stavu a vlastního konce nemíním...
...vidím to dost kolem sebe...

Karel wrote:

>>...mít
>>
>>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>>nemět je stejně nezodpovědné...
>>
>>
>>
>>
>>
>Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.
>...............................................
>To bude problém těch, co budou vedle něho včelařit.
>
>Myslím, že je na škodu mystifikace a glorifikace včelaření.
>Jako užitečného a "nuceného" dědičného koníčka.
>
>Je to, jako kdyby někdo, kdo špatně vidí, nemá reakce a rozhodovací
>schopnosti, miloval jízdu přes 120km/hod.
>
>O lásce k vínu, pivu a rychlosti nemluvě.
>
>Láska, to je především zodpovědnost.
>Mít rád včely, to je především jim neškodit.
>
>
>
>
Hluboce s Tebou, Karle, souhlasím. Nezastávám se fušařiny ve včelařství,
ať za ní stojí cokoliv - lajdáctví nebo stářím zaviněná neschopnost. Jen
si uvědomuji, že je hrozně těžké ve stáří přestat dělat něco, co máme
rádi a co děláme velkou část života. A proto souhlasím s tím, že musí
člověk na stáří pamatovat včas (to platí nejen pro včelařství). Pokud
vím, že se budu včel těžko zříkat, musím si zařídit takový způsob
včelaření, abych ho byl schopen dobře vykonávat i ve stáří.

Když pak někdo, komu už stáří klepe na dveře, shání názory druhých na
to, jak si dobře včelaření ke stáří zařídit a někdo jiný mu na to
odpoví, že by toho měl radši nechat - takovou odpověď považuji za
přinejmenším málo vhodnou.

už jste někdo letos shazoval brouky po vytáčení k.mravenčí(hcooh),jakej máte spad...?

Pánové , když to sleduji, tak určitě včelaříte způsobem odpovídající dnešní složité situaci, a přesto se může stát, že se neubráníte. Provádíte pravidelné sledování zdravotního stavu na zasíťovaných dnech ve všech úlech, a abyste mohli včasně reagovat a léčit? Používáte k des. Savo atd.Staré rámky vůbec neskladujete celou zimu, všechny vytavíte , místo toho necháváte vystavět nové a vytáčíte většinou z nového vystavěného díla? Tím se ne jen zlepšuje kvalita medu , ale zlepšuje zdravotní stav včelstva.Dříve plno, dnes ani jeden brouk. Abychom ještě nebyli překvapeni.Názory můžeme mít různé, ale pokud něco řeším, mělo by to odpovídat dnešní technice, nebo ekonomice, jednoduchosti. Úly jsou jako palety. Palety lze taky dopravovat kombinovaně po drážkách , používat řetěz. zvedáky, lanové, kladkostroje atd.. Toto všechno omezuje manipulaci a je zdlouhavé. Proto se osvědčily vysokozdvižné vozíky. Podobně musí fungovat manipulační zařízení pro úly. Hlavně žádné další úpravy na úlech, pokud možno hladké, jednoduché a neomezený pohyb v prostoru a neomezený dosah všech dílů na úlech.Rovněž bez úprav včelína. Včelaření šokováním včelstva rozebíráním po rámku je snad minulostí i pro „věkem čilé"!

B.V.

To je asi problém všech oborů, které nejsou ukončeny nějak povinně odchodem
do důchodu, jak najít pravou chvíli, kdy odejít. Mezi včelaři jsou určitě i
40 letí starci, kteří dnes včelaří stejně, jako před 20 lety, kdy ty úly
získali i 70 letí mladíci, kteří sledují, co je nového a zařizují se podle
toho.

R. Polášek.

To je všeobecný problém. Každý bude jednou za zenitem, někdo už jsme, a už bude jenom hůř:-)

Můj táta mě ke včelařině přivedl, aniž sám včelařil, nebo začal včelařit, protože k tomu neměl podmínky, přesto seděl s kolegou v kanclu a ten mu to včelaření barvitě líčil, a on to doma předával dál.
A tak když se ke stáří přistěhoval ke mě, tak včelařil se mnou. Chodili jsem do včel spolu, vytáčel většinou on. (V loni dovčelařil a zrovna když jsem chytali pohřeb, tak mě otrávili včely.)

Ke "stáří":-) jsem byl obdařen dětmi a můj syn(6let) chodí od mala se mnou k úlům nahlížet, hraje si se starým prázdným úlem atd. Včera mi pomáhal při medobraní a ometal včely, a už to byla docela citelná pomoc, nemusel jsem brát smetáček do ruky. Od loňska odvíčkovává.

Takže to je můj názor na věc. Nač hevery, jeřáby atd, není nad mladého pomocníky.
A jestli se někdo vymlouvá na to, že to mladé nezajímá, je to dvojí problém. U jeho dětí jeho, protože to jsou jeho geny i jeho výchova. ¨
A za druhé, určitě je v okolí někdo, kdo se chce naučit včelařit a určitě by vzal zavděk takovouto spoluprací.

Jenže někdo taky pojímá včelařinu za sektářské samočarování.

V mém okolí mám dva co začínají a chodili(í) se radit, letos ode mě měla dostat čtyři úly (zadarmo) jedna mladá sousedka, co by chtěla včelařit.
Takže s tím zájmem "mladých"/nových to nevidím nijak špatně.
To spíše mi přijde, že nejsou někde vítáni. Je to mladá a dravá konkurence. Čtou, vzdělávají se, mají vlastní názory a neposlouchají některá tradovaná dogmata. Zvlášť když dotyčný mnohdy za posledních x let nepřečetl ani Včelařství.

Bohužel, právě dnes jsem odevzdal na veterině plást s několika děravými víčky a břečkou pod nimi.

Proto jsem tak nasraný. Celý rok "zkušení" jen mudrují a stéblo moru přes cestu nepoložili.

Hlavně, že jsme měli tu bohatou předsjezdovou diskuzi.
Karel

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> To je všeobecný problém. Každý bude jednou za zenitem, někdo už jsme, a už
> bude jenom hůř:-)
>
> Můj táta mě ke včelařině přivedl, aniž sám včelařil, nebo začal včelařit,
> protože k tomu neměl podmínky, přesto seděl s kolegou v kanclu a ten mu to
> včelaření barvitě líčil, a on to doma předával dál.
> A tak když se ke stáří přistěhoval ke mě, tak včelařil se mnou. Chodili
> jsem do včel spolu, vytáčel většinou on. (V loni dovčelařil a zrovna když
> jsem chytali pohřeb, tak mě otrávili včely.)
>
> Ke "stáří":-) jsem byl obdařen dětmi a můj syn(6let) chodí od mala se mnou
> k úlům nahlížet, hraje si se starým prázdným úlem atd. Včera mi pomáhal
při
> medobraní a ometal včely, a už to byla docela citelná pomoc, nemusel jsem
> brát smetáček do ruky. Od loňska odvíčkovává.
>
> Takže to je můj názor na věc. Nač hevery, jeřáby atd, není nad mladého
> pomocníky.
> A jestli se někdo vymlouvá na to, že to mladé nezajímá, je to dvojí
> problém. U jeho dětí jeho, protože to jsou jeho geny i jeho výchova. ¨
> A za druhé, určitě je v okolí někdo, kdo se chce naučit včelařit a určitě
> by vzal zavděk takovouto spoluprací.
>
> Jenže někdo taky pojímá včelařinu za sektářské samočarování.
>
> V mém okolí mám dva co začínají a chodili(í) se radit, letos ode mě měla
> dostat čtyři úly (zadarmo) jedna mladá sousedka, co by chtěla včelařit.
> Takže s tím zájmem "mladých"/nových to nevidím nijak špatně.
> To spíše mi přijde, že nejsou někde vítáni. Je to mladá a dravá
konkurence.
> Čtou, vzdělávají se, mají vlastní názory a neposlouchají některá tradovaná
> dogmata. Zvlášť když dotyčný mnohdy za posledních x let nepřečetl ani
> Včelařství.
>
> Bohužel, právě dnes jsem odevzdal na veterině plást s několika děravými
> víčky a břečkou pod nimi.
>
> Proto jsem tak nasraný. Celý rok "zkušení" jen mudrují a stéblo moru přes
> cestu nepoložili.
>
> Hlavně, že jsme měli tu bohatou předsjezdovou diskuzi.
> Karel

To je jedna z dalších pověr. Nezabírá to ani na zavíječe. Když se dá do kuřáku, je z toho příjemné kadidlo na mši svatou. A spíš bych věřil na účinnost modlitby.

>..Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno.

To je jedna z dalších pověr. Nezabírá to ani na zavíječe. Když se dá do kuřáku, je z toho příjemné kadidlo na mši svatou. A spíš bych věřil na účinnost modlitby.

>..Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno.

Plne súhlasím s panom Emanom. Pri vijačke by som povedal, že brzdí jej rozvoj.

Dovoz:(země kg Kčvtis. kč/kg)
05/2006 04090000 Med přírodní AR Argentina 52 734 2 488 47,18
05/2006 04090000 Med přírodní AT Rakousko 9 247 629 68,02
05/2006 04090000 Med přírodní DE Německo 6 010 328 54,57
05/2006 04090000 Med přírodní ES Španělsko 22 757 1 550 68,11
05/2006 04090000 Med přírodní FR Francie 3 040 242 79,60
05/2006 04090000 Med přírodní GB Spojené království 1 678 140 83,43
05/2006 04090000 Med přírodní HU Maďarsko 5 126 359 70,03
05/2006 04090000 Med přírodní IT Itálie 140 34 ZZZ ()
05/2006 04090000 Med přírodní NZ Nový Zéland 52 21 ZZZ ()
05/2006 04090000 Med přírodní PL Polsko 5 637 304 53,92
05/2006 04090000 Med přírodní SK Slovensko 8 378 510 60,87
05/2006 04090000 Med přírodní TR Turecko 8 1 ZZZ 30,14

A PODNIK ČSV - VČELPO, NABÍDLO v květnu 2006 30,-/kg !!!

Vývoz:(země kg Kčvtis.)
05/2006 04090000 Med přírodní AT Rakousko 654 45 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní DE Německo 20 968 889 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní DK Dánsko 25 423 1 198 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní HU Maďarsko 14 328 854 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní PL Polsko 58 843 3 262 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní SK Slovensko 2 843 142 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní TW Tchaj-wan 180 37 ZZZ






_gp_
http://vindex.ic.cz

Eman, to n ie jedna z povier, vratič skutočne obsahuje jedovatú látku tujón. Je to popísané v odbornej publikácii o liečivých rastlinách, takže v žiadnom prípade nie je to fáma. Nie je to zázrak, ale v určitých stavoch vo včelstve klietšiky hynú, ale v žiadnom prípade, včelstvo len spomalí svoj zánik. V roku 1989, keď na Slvensko prišla prvá likvidačná vlna včelstiev som po celý mesiac každý deň vkladal okolíky vratiča do podmetu, každý deň v 20-tich včelstvách klieštiky poctivo rátal a poctivo robil štatistiku. Celý menší elaborát somodovzdal Výsk.ústavu včel. v Lip. Hrádku, riad.ing. Kopernickému na posúdenie. Vratič som vkladal aj vďalších rokoch, pričom som dospel k názoru, že toto všetko bez chémie je zbytočné robiť, lebo je to oveľa viac zložitejšie ako si myslíme. V r. 1989 vratič zaberal, ale len preto, že vo včelstvách nastal totálny rozpad včelích spoločenstiev a asi 7 včelstiev zo siedmich mi skolabovalo. Vo svete sa stále hľadá prírodný rastlinný prostriedok, ktorý by nahradil nebezpečnú chémiu. Nedávno som dostal e-mail od priateľa z Poľska, ktorý surfuje po Webových stránkach, že v Baškirsku úspešne používajú jednu rastlinu, ktorá vraj na klieštika zaberá. Nakoniec vysvitlo (napísal som mu o mojich zdanlivo úspešných pokusoch s vratičom), že sa jedná práve o vratič obyčajný-obecný. Prieteľ dodal, že to musí byť nejaký iný druh vratiča. Iný druh vratiča nie je. Anton

Od: A.Turcani :
> ...Vo svete sa stále hľadá prírodný
> rastlinný prostriedok, ktorý by nahradil nebezpečnú chémiu.

........
Lidově řimbaba obsahuje pyrehtrin a ten je předchůdce systetických pyrethroidů. To by mohla být motivace. Nezkoušel jsi v nějaké formě i tu Anton?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý musíme hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má všechno dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník , přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je otázkou jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
B. V.

Od: Vojtech :
> ....
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.

Na stránkách http://vcelarskenoviny.cz/showpage.php?name=redakce

je kontakt i na poštovní schránku, kam lze zaslat případně materiál k publikaci na web do VN. Takže jestli nejde vyloženě o peníze za článek tak myslím, že by to mohlo být s tím svěrákem a s pracností zajímavé. Neodebírám Včelařství.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nyni mam v provozu 25 vcelstev,ale je mezi nima i 6 lezanu,
ktere hodlam pouzivat az neunesu zadny nastavek.
U lezanu muzu sedet nebo stat,jak me to bude vyhovovat.V ulu je dvacet ramku 39x36 cm.Plny ramek s medem ma max 5 kg,
tuto vahu budu muset unest,abych vubec jeste mohl vcelarit .
Je jiste skoda,ze u nas se tisknou clanky,ze v lezanech neni medu.I svym pratelum jsem predvedl plne ramky medu nebo ukazal evidenci vynosu medu z techto ulu,k jejich
prekvapeni.Tak napr.Slovaci jsou v techto zamerech praktictejsi a i zkusenejsi.
Je nutne byt pripraven.

Vojtěch Bernatek napsal:
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.


V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit. V době před kolonizací člověkem počet včelstev na
území ČR mohl klidně dosahovat počtu dnešních chovaných včelstev, to je
tuším asi 600 tisíc nebo je i převyšovat. Vedle dostatku dutých stromů to
bylo dáno hlavně snůškou, včelstvo a aspoň tolik rojů, aby se doplnily
ztráty úhynem a škůdci musely od května do září nashromáždit aspoň těch15
kilo zásob. V případě rozšíření takové pohromy jako moru plodu si příroda
mohla na pár let dovolit snížení počtu včelstev na procento nebo až promile
původních hodnot, kdy by přežily ty nejvíce odolná včelstva. V krajním
případě z těch několik stovek tisíc jen pár včelstev. Došlo by pak ke stavu,
že včelstvo by od května do července nejméně třikrát doneslo tolik zásob,
aby se z něho mohlo vyrojit několik rojů a případně i květnové roje by se v
červenci znova rojily. A většina z těch rojů by nashromáždila tolik zásob,
že by přežila zimu. Takže zatímco dříve z jednoho včelstva přežil za rok
tak jeden, dva roje, teď by jich bylo několik desítek. Během krátké doby,
pár let nebo pár desítek let by došlo k navrácení na původní počet
včelstev, ale byla by to už včelstva mnohem více odolná moru. Rozdíl je
ještě v tom, že v té době mohla být po staletém výběru co 20 - 50 kilometrů
nějaká jiná linie včel, tudíž na území ČR by se mohly nacházet stovky až
tisíce nějak odlišných linií, ze kterých by příroda mohla tím negativním
výběrem vybírat. Dneska je na stejném území několik linií rozchovávaných
chovateli matek, ostatní linie zmizely nebo jejich genetické stopy brzy
zmizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 11:57 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý
musíme
> hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
> Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet
> úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a
> zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto
> jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při
> včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna
> přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na
škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
> B. V.

Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také o tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až do smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan. Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel, chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace, v medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak. Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou daleko lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Ono je to všechno složitější. Mýlí se i vědci a ty vědec ani nejsi. Těch polopravd až bludů jste napsali kolem včelích neduhů dost - namátkou: fumigace zahnutým páskem, léčení moru a teď ten vratič. Tvoje tvrzení bez souvislostí může být pro některé včelaře přímo nebezpečné. Proto si myslím, že vám podobným menší oponentura neškodí. Jinak každý pokývá hlavou a řekne si .. hmmm, to jsou ale koumáci na tom Slovensku. A my jen platíme za chemii...
--------------------------

A.Turcani napsal:
>....pričom som dospel k názoru, že toto všetko bez chémie je zbytočné robiť, lebo je to oveľa viac zložitejšie ako si myslíme.

Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Co brání tomu budečák zvětšit? To je přece jasné už dávno, že klasický
prostor po 12 rámcích 39 x 24 v plodišti a medníku je zoufale malý.
Jinak co se týká využití techniky, já jsem předběžně uvažoval o využití
drážky. Svého času jako technolog a projektant jsem byl u pár dopravníků a
myslím, že bych z běžně koupených dílů, jako jsou třeba kolečka pod nábytek
a běžné hutní profily U I L apod, běžné "psí" řetězy atd dokázal relativně
levnou a dostatečně spolehlivou drážku na přesouvání nastavků sestrojit.
Hlavně pokud by drážka byla rovná, zakřivenou drážku by mi musel nejspíš
někdo svařit, to bych asi neuměl.
Do Včelařských novin jsem články posílal s fotkami zvlášť a fungovalo to
tehdy tak, že fotky na označené místo článku umisťoval redaktor. Aspoň tak
to s ním bylo tehdy domluvené. Ono pokud se udělá "hotový" článek i s
vloženými fotkami a finální grafickou úpravou, můžou být pak problémy s
kompatibitou, fotky, nadpisy a podobně nejsou tam, kde měly být a hlavně
pokud je to článek ve Wordu, je to noční můra takový článek potom opravovat
a je to mnohonásobně pracnější než ten článek z surového textu a fotek
udělat znova.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:27 AM
Subject: Problémy se stářím


> Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také
o
> tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši
> dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl
> vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až
do
> smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně
> rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan.
> Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby
> vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel,
> chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést
> včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě
> mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly
> stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace,
v
> medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to
> zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a
> paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na
> vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač
> by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak.
> Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je
> navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou
daleko
> lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední
> roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být
> problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat
> pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Třeba
http://www.izservis.cz/ProdSrv/proddetail.asp?id=10431


----- Original Message -----
From: "Kouba Josef" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:52 AM
Subject: Srážkoměr


Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých
z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající
zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
"surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
od některých našich zpracovatelů.

Od: Lejčar <lejcar/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 08:50:26
> ----------------------------------------
> Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
> "surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
> Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
> Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
> to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
> ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
> od některých našich zpracovatelů.
........

Pane Lejčare. Ostatní obchodníci nakupují s méně problémy raději z venku a ve velkém a za víc (také jsou ve statistikách i sudy, nejen sklo), než od českého producenta medu - včelaře. Proč? Pomlouváte je a neznáte výsledek pomluvy. Tady to máte jako výsledek pánové na ÚV ČSV.

Víte pane Lejčare, žijeme v přítomnosti a když potřebuji něco znát nesahám po historických informacích z někdy před dvěma lety. Níže máte výběr dovozu od začátku roku do května včetně 2006, ale Čína je kolem 42/kg. A to není málo. Nevím komu se to hodí do krámu tahat jakýsi starý rozbory z regálů, když nikdo nemluví ani p. Kolejková ze SZPI, kdy bude onen zázrak na jejich Inspekci uveden do plného provozu a budou se analyzovat vzorky medu z celého trhu, tudiž i z toho "ze dvora". Hrozně moc se mluví o špatných analýzách někdy z před dvěma lety.

Víte p. Lejčare. Nejsem kafemlejnek, abych futr dokola vytahoval argumenty proč je takové papouškování o starých analýzách špatné pro atmosféru ve včelařství u nás. U nás máme úředníky, kteří "parazitují" podle nastaveného systému na občanech, jak "parazitujeme" my na včelách při jejich chovu. Jestli na něco čekám, tak na informace právě ze SZIF, .... kdy se roztočí kola ochrany pravého kvalitního medu. V České republice je nejen kvalitní med ale i nekvalitní, a to i od včelařů. Mě nevadí dovoz, ale nekvalita medu, protože "Českého medného kvašáku" jsem viděl při výkupu docela dost. A to jsem jen v roli náhodnýho posuzovatele, který má oči a nos.

Typ výstupu :        Normální
Směr obchodu :        Dovoz
Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
Nomenklatura zboží :        KN(8)
Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů


Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK (tis.)       MJ        Množství v MJ
04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       

_gp_
http://vindex.ic.cz

V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit.
.......
V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom místě.

V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a bakterie moru radují,

Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na včelstvo a rok za standard.


Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával. Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla, shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
:-)

Karel

Právě že nepůsobil lidský faktor. Takže nebyl nikdo, kdy by řval, kdyby na 5
let nebyl žádný med. Nebo třeba na 20 let. Nikdo plošně neničil početné
místní linie včel a nenahrazoval je několika stejnými.
Co se týká úbytku včelstev, kdysi hodně dávno, když otec přesunul nějaké
včely jako první včelař do lesa, tak od května do srpna každých dva, tři
týdny měl permanentně plné úly a musil točit. Bylo jedno, jestli zrovna
kvetly javory, lípy maliny nebo nekvetly. Prostě když nebyla snůška z
nějakých včelařských rostlin, tak tam byla velká nabídka i z málomedujících
rostlin a ta stačila. Takhle si představuji, že by to vypadalo v přírodě,
kdyby nějaká nemoc nebo něco takového pronikavě snížilo počet divokých
včelstev. Zatímco předtím by přežily jeden, dva nejsilnější květnové roje a
ostatní by nestihly do zimy nasbírat dostatek zásob, po takovém snížení
počtu včelstev by potřebné zásoby dokázala nasbírat většina rojů. Ještě víc
to je vidět na varaóze. Mateřské včelstvo by třeba roztoči zničili, ale
ještě dřív by z něho vyletěly roje. Roztoči by sice byli i v těch rojích,
ale roj by ještě stihl nasbírat zásoby na zimu, přežít zimu a příští rok zas
vytvořit nějaké roje, než by byl roztoči zničen.
Kdysi jsem četl nějaký článek, kde jakýsi včelařský odborník odhadoval v
našem klimatickém pásmu před cca 500 lety a dříve před začátkem chovu včel
člověkem první pokles počtu divokých včelstev v případě, že by se varoáza k
nám dostala už tehdy na asi 1 -5 % původního počtu divokých včelstev.
Následovalo by pak období desítky let, kdy by se postupně pod tlakem varoa
více prosazovala včelstva odolnější proti varoa, až nakonec během 20 - 100
let by se počet divokých včelstev schopných s varaózou žít začal blížit
původnímu počtu.
Co se týká včelínů, myslím si, že není moc velký rozdíl, jestli je na jednom
místě v okruhu 5 metrů 10 - 20 včelstev, nebo jestli je těch 10 včelstev v
okruhu 500 metrů.
Co se týká vyloupení nakažených včelstev, není to tak jednoduché,
vylupované včelstvo je obvykle v poslední fázi nemoci, zatímco loupeživé v
první fázi nakažení. Pokud se mezitím loupeživé včelstvo stihne rozmnožit,
včely jako druh přežívají. Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce. Když je včelstvo vzdálené 5
kilometrů, už ho lupičky obvykle neobjeví, ale dutinu může za rok, za 5 let
objevit roj. Tyto údaje zhruba udávají, jaká by byla koncentrace divokých
včelstev v oblasti zamořené třeba morem plodu, to znamená před tím, než do
chovu včelstev začal zasahovat člověk.

Ono jinak kromě varaózy všechny nemoci včelstev tady byly už před příchodem
člověka a včely se s nimi nějakým takovým způsobem vždy vyrovnaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 11:46 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na
jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí
většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných
se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od
hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory
a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil
tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
> Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla,
> shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
> Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
> :-)
>
> Karel

Zdravím Gusti
Túto rastlinu poznám viac z literatúry (ale v záhradkách ju pestujú ako okrasné kvety-kytky), voľne rastie najviac v Turecku a na Balkáne, kde ju stáročia používajú ako prostriedok proti rôznym parazitom. S rastlinami bojovať proti V.D. je to sporné, pretože koncentrácia v tomto konkrétnom prípade je nízka,čím výsledok liečby závisí od náhody a preto vývoj smeroval k syntetickej výroby.
Nakoniec pyretroidy sú pomerne bezpečné a z hľadiska používania nezanechávajú rezíduá v takom množstve, aby si hmyz (i včely) naň rýchlo navykol. Z tohoto bludného kruhu sa asi nevymotáme. Veď aj zemiaky sú ošetrované chemickými prostriedkami a predsa ich jeme. Hlad je väčší pán, ako uprednostiť čistú neošetrovanú potravu jedmi. Vraví sa, že najedený človek ľahšie zomiera. Čo k tomu dodať!? Zdraví Anton

údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro mne zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 09:58:00
> ----------------------------------------
> Od: Lejčar <lejcar/=/cbox.cz>
> > Předmět: Re: statistika za květen
> > Datum: 08.7.2006 08:50:26
> > ----------------------------------------
> > Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
> > "surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
> > Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
> > Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
> > to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
> > ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
> > od některých našich zpracovatelů.
> ........
>
> Pane Lejčare. Ostatní obchodníci nakupují s méně problémy raději z venku a ve
> velkém a za víc (také jsou ve statistikách i sudy, nejen sklo), než od českého
> producenta medu - včelaře. Proč? Pomlouváte je a neznáte výsledek pomluvy. Tady
> to máte jako výsledek pánové na ÚV ČSV.
>
> Víte pane Lejčare, žijeme v přítomnosti a když potřebuji něco znát nesahám po
> historických informacích z někdy před dvěma lety. Níže máte výběr dovozu od
> začátku roku do května včetně 2006, ale Čína je kolem 42/kg. A to není málo.
> Nevím komu se to hodí do krámu tahat jakýsi starý rozbory z regálů, když nikdo
> nemluví ani p. Kolejková ze SZPI, kdy bude onen zázrak na jejich Inspekci uveden
> do plného provozu a budou se analyzovat vzorky medu z celého trhu, tudiž i z
> toho "ze dvora". Hrozně moc se mluví o špatných analýzách někdy z před dvěma
> lety.
>
> Víte p. Lejčare. Nejsem kafemlejnek, abych futr dokola vytahoval argumenty proč
> je takové papouškování o starých analýzách špatné pro atmosféru ve včelařství u
> nás. U nás máme úředníky, kteří "parazitují" podle nastaveného systému na
> občanech, jak "parazitujeme" my na včelách při jejich chovu. Jestli na něco
> čekám, tak na informace právě ze SZIF, .... kdy se roztočí kola ochrany pravého
> kvalitního medu. V České republice je nejen kvalitní med ale i nekvalitní, a to
> i od včelařů. Mě nevadí dovoz, ale nekvalita medu, protože "Českého medného
> kvašáku" jsem viděl při výkupu docela dost. A to jsem jen v roli náhodnýho
> posuzovatele, který má oči a nos.
>
> Typ výstupu :        Normální
> Směr obchodu :        Dovoz
> Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> Nomenklatura zboží :        KN(8)
> Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
>
>
> Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> (tis.)       MJ        Množství v MJ
> 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
V celku se dá s tebou souhlasit

> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Tady právě musí nastoupit člověk a tuto funkci plně nahradit ohněm

>Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.<

Tady by si měli vzpomět . Dříve se v klátech se vyřezávala vždy polovina díla To znamenalo dvouletou obměnu díla a roje a oddělky jen na nové dílo v přírodě neobsazovaly včely staré dílo protože je dříve zničily myši , zavíječi a jiná havěť.
Já dokonce dávám rojům jen půlku ob rámek a zbytek jsou jen vydrátkované rámky .Letošní roje dokonce tak postavily dva a půl nástavku a už jsem z nich bral medovici. Nejméně 5 kg / roj

Pepan


>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zat?m bylo bez predmetu- navrhuji stari
> Datum: 08.7.2006 11:46:56
> ----------------------------------------
> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
>
>
> Karel
>
>
>

Josef.Mensik
...
> údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro mne
> zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne

> > Typ výstupu :        Normální
> > Směr obchodu :        Dovoz
> > Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> > Nomenklatura zboží :        KN(8)
> > Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
> >
> >
> > Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> > (tis.)       MJ        Množství v MJ
> > 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
...................

Čísla jsou základem matematiky a matematikou je i statistika. Rád vysvětlím. Je to výstup dovozu do ČR za leden až květen. Tz. že např. z Polska k nám bylo doveženo od začátku roku 89 305 kg medu za cenu 4 388 000,- Kč. Když si vezmu kalkulačku, tak mi vyjde průměr Kč/kg za všechny dovozy z dané země a započítané měsíce. A to konkrétně u Polska je 49,13 Kč. Když zohledním fakt, že jde podle všeho u polského medu o zabalený med do skla v Penny, tak jde o jeden z největších zásahů do českého včelařství levným medem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

tak tam mělo být
> > 04090000 Med přírodní PL Polsko 89 305 t 4 388 000Kč

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 15:19:08
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik
> ...
> > údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro
> mne
> > zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne
>
> > > Typ výstupu :        Normální
> > > Směr obchodu :        Dovoz
> > > Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> > > Nomenklatura zboží :        KN(8)
> > > Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
> > >
> > >
> > > Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> > > (tis.)       MJ        Množství v MJ
> > > 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
> ...................
>
> Čísla jsou základem matematiky a matematikou je i statistika. Rád vysvětlím. Je
> to výstup dovozu do ČR za leden až květen. Tz. že např. z Polska k nám bylo
> doveženo od začátku roku 89 305 kg medu za cenu 4 388 000,- Kč. Když si vezmu
> kalkulačku, tak mi vyjde průměr Kč/kg za všechny dovozy z dané země a započítané
> měsíce. A to konkrétně u Polska je 49,13 Kč. Když zohledním fakt, že jde podle
> všeho u polského medu o zabalený med do skla v Penny, tak jde o jeden z
> největších zásahů do českého včelařství levným medem.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce.
......
V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde býval asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře nevybírají.
A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím včely a ty pak musí loupit:-)

To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s pěti, deseti včelstvy.

No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)

Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost, jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud neviděl,
A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat. Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky, pak se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak katastrofický film.
Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V životě ale není nad pana Povondru.
(Válka s mloky)
To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U nás ho ještě nikdo nenašel.
A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).

Karel

Priteli,popisovany destomer s rozsahem do 40 mm,jsem koupil
v OBI Zlin,cena neco kolem lOO kc,uz si presne nepamatuji.

zdravim

Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů nepochybuji.

Já jsem ale psal o divokých včelách a o době před pár stovkami let, kdy
tady nějaké organizované včelaření prakticky vůbec nebylo. Vyslovil jsem
jen domněnku, že v takové době by se včelstva, v podstatě příroda, vyrovnala
bez nějakých větších problémů a jakéhokoliv léčení i s roztočem Varoa, pokud
by se tehdy nějak dostal do této krajiny i s nějakou epidemií moru plodu
nebo jinými nemocemi. A to v první řadě tím negativním výběrem, kdy při
úderu nemoci přežije jen zlomek původního počtu včelstev nějakým způsobem
více odolnějších k té nemoci a potom následně mnohaletým pozitivním výběrem,
kdy počet včelstev zase stoupá a nejvíc se přirozeně rozmnožují a kříží
včelstva a linie, která jsou z toho zlomku nejvíce odolná. Takže v té době
se do šlechtění v podstatě zapojila formou "volné soutěže" všechna včelstva,
která v té době žila, což by pro území České republiky znamenalo, že by se
vybíralo z stovek tisíců včelstev.
Dneska v podstatě šlechtí včely jen původní šlechtitelé včelích linií, což
je výběr maximálně z řádově tisíců včelstev. Od nich si kupují licenci
chovatelé matek a matky od nich běžní včelaři. Ti už prakticky nešlechtí
nic, maximálně občas vyřazují matky, co se nepovedly. Já myslím, že běžný
komerční včelař ani nemůže poznat takové rozdíly v odolnosti včelstev, které
se naopak u divokých včelstev projeví dost výrazně. Třeba tím, že jedno
divoké včelstvo má za 5 let 10 - 20 potomků nových včelstev, zatímco druhé
méně odolné třeba jen dva tři. Což je nakonec velmi velký rozdíl. Když
pominu vzájemné křížení oplozováním jedné matky několika různými trubci. A i
kdyby to včelař poznat dokázal, tak si to smaže různým posilováním a
vyrovnáváním včelstev.
Čistě teoreticky by se podobný mechanismus přírodního výběru mohl použít i
dnes, že by se včelstva neléčila. Jenže těch 5 nebo i víc roků prakticky bez
medu by komerční včelaři nepřežili, polokomerční včelaři by si začali
přivydělávat něčím jiným a ostatní by si nechali 2 - 3 nejlepší úly a
ostatní by spálili. Český med by se úplně vytratil z povědomí lidí a z
obchodních trhů. A proto se včely musí léčit nebo při moru plodu likvidovat,
pořád hledat nové přípravky, když ty staré ztratí účinnost. Proto se musí
nebo aspoň převažuje nákup šlechtěných matek nad vlastním šlechtěním
jednotlivých včelařů atd.
Tím nechci říct, že by se neměly kupovat šlechtěné matky a že by měl každý
včelař šlechtit nějakou svoji místní lini, tak jak se to dělo samovolně v
přírodě. Možná, pokud někomu nebo všem včelařům v oblasti nezáleží na medu.
Snad by z toho mohlo vyplývat to, že jsme vyměnili něco za něco. Na jedné
straně vysoký medný výnos, klidná včelstva, jedno včelstvo prakticky stejné
jako druhé, klid od všelijakých výběrových metod a podrobných hodnocení
jednotlivých včelstev a na druhé straně nutnost už pořád léčit včelstva,
sledovat z dálky závod specialistů hledajících stále nové přípravky na
léčení a a nemocí a škůdců přizpůsobujících se těm přípravkům a trnout, aby
se někde něco nezkřížilo, nezkombinovalo nebo neobjevilo něco nového, na co
by ti specialisti nestačili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 6:25 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
> Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
> oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo
> vzdálené
> 500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
> až někdy v červenci při snůškové přestávce.
> .....
> V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde
býval
> asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře
> nevybírají.
> A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se
> přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část
> včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
> Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím
> včely a ty pak musí loupit:-)
>
> To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
> Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
> Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho
> včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s
> pěti, deseti včelstvy.
>
> No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)
>
> Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
> Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost,
> jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud
> neviděl,
> A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
> Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat.
> Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky,
pak
> se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho
> nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak
> katastrofický film.
> Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V
> životě ale není nad pana Povondru.
> (Válka s mloky)
> To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U
nás
> ho ještě nikdo nenašel.
> A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).
>
> Karel

Pak bude nejlepší počkat tak do září , kdy už je hnízdo mrtvé, buď jen
zatmelit všechny díry nějakým tmelem nebo kontrukci rozebrat, vnitřek
vyčistit od zbytků hnízd, doplnit vykousanou izolaci, něčím natřít, co by
hmyz odpuzovalo a pak zase složit tak, aby tam díry nebyly. Jako spolehlivý
nátěr mně napadá pouze karbolin, pokud nebude tak další rok vadit zápach
nebo nějaké prostředky na ochranu dřevo. Něco pomůže i zvenku důkladné
napuštění a nátěr barvou dřeva, představuji si, že mladá samička na jaře
natřené dřevo nerozpozná jako přírodní dřevo, ale jako cizí neznámý materiál
a radši jde dál.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 6:51 AM
Subject: Re: BEF


> Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že
> nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů
> nepochybuji.

Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych
.
Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
s touto
společnosti.
Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
její
činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
ovlivňovala
ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
regionu.
Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
svazu
jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
společnosti?

Takových prostředků je vícero, asi před rokem jsem psal o odvšivování pomocí kopretin, jak se to provádělo cca v 18. stol až do 1. sv. války.

S tebou je to těžké Vojtěchu, ty sice o všem informuješ, ale je to pod utajením patentama a kdoví čím ještě.

Jo odvíčkovávání mne také dost zdržuje.V porovnání s vytáčením medu mi odvíčkovávání zabírá mnohem více času.To pak elektrifikace vytáčení je zbytečnost, protože během točení klikou si zápěstí aspoň odpočine.

Od: Lejčar:
> Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
> konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
........................

Víte co je pravda? Tvrzení, že lžu. Sám jste manipulant. Živím se medem a jsem velmi citlivý na srandičky kolem ceny medu. Nedělejte si závoj kolem očí a udělejte si pořádek u obchodníků, kteří vykupují pro Včelpo. Cena 30,- mi byla řečena v květnu z úst velmi známých a spojených s Včelpem a hotovo.
...................
Od: Lejčar:
> Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
> kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
> páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
......................
Ono by bylo nejlepší, kdyby vůbec ten Pazderka dal konečně pokoj. Že? Vadí mi, že se rozpadá organizace, kterou budovali řady včelařských předků. A ta se nerozpadá kvůli mě. Vážený pane!

....................
Od: Lejčar:

> Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych.
> Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
> mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
> základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
........

Rád bych, aby se nedalo na potuchy jednotlivce. Potucha není práce (jako například telefonní hovor kvůli prodeji medu a výhodné ceně pro mě) , kterou dělám, abych mohl jako včelař fungovat dál a živit se medem. ;-)

.............
Od: Lejčar:

> Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
> nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
> s touto
> společnosti.
> Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
> její
> činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
> diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
> chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
> přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
> všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
> ovlivňovala
> ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
> omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
> regionu.
> Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
> svazu
> jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
> Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
> společnosti?
..........

1. Jsem rád, že konferenci sleduje člen dozorčí rady a co víc, že reaguje.
2. Kdo že kontroluje Včelpo? Jmenovitě! Zodpovědné osoby. Ne ČSV- to je jen hlavička na papíru.
3. Máte přístup k číslům? Kolik stojí Včelpo v přestavbách a mzdách navýšení výroby o 10t medu/rok?
4. Kolik peněz momentálně přináší Včelpo do pokladny ČSV? (nejde mi o čísla, ale o porovnání oproti minulým létům)
5. Proč se ptáte po představách členů? Existují relativně bezpečné marketingové modely jak vést podnik ... a vy se ptáte po představách členů?
Ve vší úctě ještě pár řádků:
Vy jste vyslovil a chybně jste určil člena jako se záležitostí s penězy do pokladny. Člen do pokladny dává svůj příspěvek, člen chce za svůj příspěvek lepší podmínky při výkupu medu. Ani ne ÚV, ale vedení zajímá pokladna. Ne platícího člena s haldou bezceného medu. Závěrem a s úctou. Jaké jsou ceny medu ve výkupu? Rád bych věděl, jak ovládá podnikové výkupní ceny člen dozorčí rady nad Včelpem.

Jen v dobrém.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Rád sa zúčastňujem na diskusiách vo Včelařské konferenci, píšem samozrejme o veciach a javoch na včelársku tému zo svojho pohľadu, ale nikdy som nenapísal, robte to takto, lebo so to "JA" napísal a čo ja napíšem je sväté. Preto sa čudujem, že pán Eman ma obvinil z exhibiocinizmu bez toho, aby so mnou diskutoval npr.:
- fumigačný pásik "ohýbam", ja ho neohýbam, ja ho skladám do tvaru strechy a zapaľujem na podložke v podmete a nič som nevyhútal, lebo také boli pokyny veterinárov v počiatkoch boja s V.D. Napriek tomu, že pokyny v Česku hovoria o "zavesení fumig. pásika vo voľnej medzere v tretine plásta", môj spôsob hovorí o tom, že od roku 1991 som nemal V.D poškodené ani jedno včelstvo. To ma presviedča, že fumigačný dym sa dostane medzi včely do každej uličke a V.D. zlikviduje a to je podstatou fumigácie a okrem toho, je to spôsob rýchly a bez námahy. Va musíte otvárať úľ, jeden plást odobrať a len tak vložiť horiaci pásik. Ja otvorím podmet úľa odzadu, bez styku s včelami a vložím zapálený na podložku, tak prečo by som to mal robiť zložitejšie.

Pán Eman, do diskusii o more včelieho plodu som sa vôbec nezapojil, i keď nejaké skúsenosti s morom mám, v r.1994 som pomáhal likvidovať otcove včely, ktorú nariadila Veter.správa.

Stonjek 17 432- o tej našej pravde: aby bol budečák pre dnešnú včelu vhodný, musel by mať 2x väčší priestor, lebo je to trápenie včiel a včelára.
V mojom okolí poznám dvoch včelárov, ktorí robia včel. prax práve v tých zatracovaných Budečákov 390x240mm. Sú to typické dvojpriestorové (dolu plodisko, nad mater.mr. medník, ale nie na desať, ale na 13 plástov, uteplené úle a majú ich umiestnené v kočovných úľoch. Keď som išiel k nim na návštevu, vždy som obdivoval ich mohutnosť a ešte viac výnosy týchto včelstiev, ktoré boli vyššie ako moje (a moje nie sú malé). Rojivosť mal, ale nižšiu ako ja, tú riešil tak, že v každom včelstve kde sa vyskytla roj.nál., nasadil niekoľkokrát chovnú sériu matiek so zameraním na odber mater.kaš., takže mal dvojnásobný úžitok (med a MK), lebo dokázal ročne všetku produkciu (až 1,5 kg) odpredať.

Druhý včelár s Budeč. v kočovnom voze sa zameral postupne na trojpriestorové úle, krát 13 plástov len v jednom rade, Nepotreboval (prístup od zadu)zdvíhacie zariadenie, stačili mu včelárske kliešte, nízka stolička dva kozlíky a dymák. Keď som povedal, "baví ťa to robiť týmto spôsobom"?, odpovedal: "kým si včelár v koč. voze pripraví rôzne pomôcky na dvíhanie medníkov, ich ručného odoberania, prekladania a podobne, ja si zoberiem stolček, dymák, kliešte, sadnem si a v tej chvíli som vo včelách, stačí mi vybrať 2-3 plásty s úľa a ihneď viem na čom som, z medníka plásty nepotrebujem vyberať len v čase medobrania. Zo stoličky vstanem neukonaný a bez zbytočného vyčerpania. Tak čo je pre včelára výhodnejšie". Musel som uznať, že má pravdu. Samozrejme, že ja som ostal pri svojom debničkovom včelárení. Je to jeden z dôkazov, že včelár, viacmenej včelári s tým, čo si zvolí na začiatku včelárenia,prípadne čo zdedí alebo aký úľ si kúpi.

Iný včelár prišiel na moju včelnicu pre oplodnené matky. Sadol si do altánku a pozoroval ma ako pracujem s troj až štvornástavkovými úľmi (B 10 rám., váha deb. PUT B 10 3,8 až 4,2 kg). "ja Vás obdivujem a zároveň ľutujem, že musíte tak ťažko robiť", t.j. ak sa chcem dostať do plodiska, musím odložiť 2 až 3 deb. Ja som nevychádzal z údivu a spýtal som sa aj ja: "ako a v čom vlatne včelárite Vy, keď systém úľov prístupných z hora používajú na celom svete?". Argumentoval, že on by jednoducho nemohol včeláriť, lebo by nevládal dvíhať ťažké medníky. Bol trochu chatrnejšej postavy, učil na gymnáziu, vtedy mal asi 58 rokov. Jednoducho by nevládal toľko debničiek skladať a prekladať a preto jeho úle- zadováky boli preňho výhodné!

A práve v tom spočíva význam toho nadpisu v úvode príspevku, prečo je pravda relatívna. Anton