Archiv Včelařské konference

Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
vodorovně v tom místě najednou zalomený.

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
>připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
>být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
>úlovou teplotu.
>
>Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
>vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
>
>mp
>
>
>
>

Tak tomu opravdu nerozumím, asi by to chtělo obrázek/fotku.

mp

to samo se mi projevovalo i při vodorovném drátkování a proto drátkuji i nízké rámky a to svisle

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?
> Datum: 26.5.2006 13:23:55
> ----------------------------------------
> Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
> cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
> vodorovně v tom místě najednou zalomený.
>
> Milan Čáp
>
> Michal Pol napsal(a):
>
> >Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
> >připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
> >být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
> >úlovou teplotu.
> >
> >Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
> >vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
> >
> >mp
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Bez drátku jste namydlený všici. Jen škoda práce.

....chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám hustší tak 1x1 milimetr



kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel

Pratele, nizky ramek je treba dratovat stejne jako vyssi. Vyplati se to. Nejlepši je mit v horni loucce drazku na vlozeni mezisteny, pak u 18 cm vysokeho ramku 3 x vodorovne dratky s tim, ze horni ma byt co nejblize k horni loucce, aby drzel mezistenu, zbytek plochy rozdělit na 3 plochy, a kolem bocnich loucek a ke spodni loucce 4-5 mm mezery na roztahovani vosku. Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni, kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji). Pokud se ramky dratuji svisle, je vhodne dratky zvlnit v rovine ramku zvlnovačem. Tim se dratky pruzne napnou a zaroven se omezi sjeti plnych panenskych plastu napr. pri bourzce za horka..
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann (odkaz: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nostatus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout, protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.

A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.
A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Já mám mezistěny v papíru v místnosti, kde je v zimě za mrazů pár stupnů pod
nulou a žádní problémy nepozoruji. třeba i dva, tři roky. Pokud se jedná o
mezistěny zabalené v fólii, mohlo by se jednat o to, že vlivem nízkých
teplot se ta fólie ještě více smršťuje a potom mezistěny, které jsou za
nízkých teplot křehké drtí. Nebo druhá možnost je ta, že nízké teploty
nevadí, ale vadí kolísání nízkých teplot, například když jsou mezistěny
někde ve včelíně, kde je stejné kolísánií teplot jako venku ve dne a v noci.
Ve vylisované mezistěně jsou vlivem rychlého ochlazení a tlaku při lisování
krystaly vosku jemné a mezistěna relativně tvárná. Vlivem kolísání teplot by
se tyto krystaly vosku mohly postupně zvětšovat a tudíž tvárnost mezistěny
zhoršovat, až by nakonec popraskala vlivem roztahování a šmršťování při
změně teplot. No, ale zatavené mezistěny občas ve včelíně nebo v úle přes
zimu skladuji a nijak moc jim to neubližuje. Možná když jsou v balíku, vadí
že se jednotlivé mezistěny třou o sebe. Jinak ale platí, že takové mezistěny
vystavené mrazu jsou skutečně křehké, dokud se nevystaví té teplotě 30 - 40
st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:52 AM
Subject: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?


Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne
nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim
topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací
fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann
(odkaz:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nosta
tus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout,
protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou
radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Jen tak na okraj - zvazujes i prevareni "suroviny"
na mezisteny pri 117 stupnich Celsia?

Martin

On Friday 26 of May 2006 09:34, vaclav wrote:
> Dobrý den,
> dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici
> na výrobu mezistěn?

....rozšiřuj až bude v podmetu viset pořádná "brada"-chomáč včel,kterej obsedne nástavek ,na stavebním rámku(vkládá se rozvojem stavebího pudu(snůška), poznáš jakou mají chuť stavět,jak ho vystaví,je čas na třetí nástavek .....pokud máš na jaře souše, tak je dej matce k zakladení,zbytkem zásob obklop plodiště,zbytek r. do medníku,mřížku vkládám 25 dní před plánovaným vytáčení-podle řepky......

.. a jak vybíráš z vařící vody vosk? Až nakonec, nebo nějak průběžně??

j.

p.k. napsal(a):
> ...chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se
> vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám
> hustší tak 1x1 milimetr
>
>
>
> kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 28.5.2006 19:38:48
>
>
>

stavební rámek vkládám v době kvetení angreštu do spodního nástavku vedle plodového hnízd a zůstává tam ješ až do začátku července

Pean

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozi?ov?n?
> Datum: 28.5.2006 14:07:59
> ----------------------------------------
> Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr.
> Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9
> rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla
> včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed
> 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě
> byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM.
> Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět
> zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě.
> Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
> Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování?
> Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá
> převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo
> jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik
> rojové nálady.
>
> A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2
> věci:
> 1) kam a kdy dávají stavební rámek
> 2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a
> to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a
> zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
> Děkuji Vám za názory.
>
>
>

Problém zamedování plodiště a vyrojení včelstva byl v mřížce a souších či mezistěnách v medníku. Ty včely nerady obsazují. Pokud používáme mřížku, včely bez problémů obsednou vytočené a od medu vlhké plásty (uschované od loňska) jinak musíme dát do medníku alespoň 2 plásty plodu nad plod v plodišti (kontrola po týdnu na náhradní matečníky).
Dadant s nízkými nástavky v medníku mřížku nepoužívá, takže zde podobné problémy odpadají.
Vše dobré,

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP

Před cca 15 roky jsem po dvě sezóny měl možnost porovnat mezistěny lité ( z
ručního lisu ) a mezistěny lisované z chladnoucího plátu "archu" vosku (
koupil jsem je z včelařské prodejny ).
Do té doby jsem používal jen ty lité a proto jsem netušil, že je třeba
rozlišovat aplikaci litých a lisovaných mezistěn. Možná hraje roli i
tloušťka mezistěny, ale nedělal jsem výzkum, jen sděluji svoje zkušenosti:

1. Čerstvé lisované mezistěny řezané přesně na vnitřní rozměr rámku se víc
než v polovičním počtu vyboulily směrem do uličky těsně nad dolní loučkou.
Pokud mezistěna byla o cca 3mm nižší ( ponechána mezera od dolní loučky,
nebyl problém u úzkých, ani širokých dolních louček).
2. Pokud jsem příští rok použil zbytek lisovaných mezistěn (mezistěny byly
přes zimu uložené ve skříni ve včelínu a určitě přemrzly), bylo vše bez
problémů. Jen jsem je musel dát přes noc ohřát na pokojovou teplotu (cca 22
stupňů) a pak teprve zatavovat do rámků. (K tomu si dovolím teorii a
omlouvám se za nepřesnosti: při teplotách pod -12stupňů?? vosk krystalizuje,
krystaly se vzájemně orientují a původně amorfní hmota vosku se
"přemrznutím" a vlivem vazeb mezi krystaly zpevní). Je-li to správné
zdůvodnění nevím, ale v úlu to funguje.
3. Pro úsporu času jsem se pokoušel připravit rámky s mezistěnami již v
lednu v teple vytopené dílny). Po zatavení mezistěn jsem rámky uložil do
skříně ve včelínu, kde řádně vymrzly. Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
4. Další rok jsem tytéž mezistěny zatavoval do rámků při teplotě kolem nuly
( z autobaterie přímo ve včelíně).
A zase uložil do skříně ve včelínu ( kde určitě prošly mnohými mrazy).
Všechny mezistěny byly při jarním vložení do včelstva v pořádku a včely je
rovnoměrně vystavěly.
5. Roztaveným voskem jsem připevnil mezistěnu k horní loučce v rámku bez
drátků. Rozměr mezistěny byl o cca 3 mm menší než šířka i délka prostoru
mezi loučkami. Takto připravené rámky dobře přestály všechny mrazy, ale na
jaře se mi cca u 30% rámků mezistěna při manipulaci odlomila od horní loučky
( přičítám to hlavně své nešikovnosti). Pokud jsem s takovými rámky
manipuloval odpoledne při teplotě nad cca 12stupňů, nebyl problém.
6. Do podélné drážky ve středu spodní plochy horní loučky jsem vložil
zvlněný odporový drát, vložil mezistěnu, připojil na zdroj proudu a doufal,
že se okraj mezistěny částečně roztaví a propojí mezistěnu se stěnami
drážky. Cca 70 % mezistěn přestálo veškerou manipulaci a některé mezistěny
mám takto v provozu již třetí rok. Jako nápad se mi to docela zamlouvá a
dávám ho k dispozici, kdyby měl někdo zájem to dotáhnout do dokonalosti.
(platí pro NN, konkrétně pro Optimal 42x17)
7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
včelího díla v 90% případů.
8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.

Omlouvám se, nakonec jsem se rozepsal víc, než jsem měl původně v úmyslu,
neboť téma je to zajímavé. Možná by to vydalo na příspěvek do Včelařských
novin.

Pepa Kala








-----Original Message-----
From: Vladimir Ptacek [mailto:ptacek.home/=/cmail.cz]
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mezistěny a mráz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP


__________ Informace od NOD32 1.1563 (20060528) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

> Od: Josef Kala
....
> Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
> vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
> drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
> teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
> mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
> to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
> neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
.......
Nejen že se stáhne drátek, ale jsem si zcelajist, že zatavená mezistěna při rozdílu teplot roztahuje a stahuje v rozmezí až 5 mm. Prostě od drátku praskne.


> Od: Josef Kala:
> 7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
> starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
> včelího díla v 90% případů.
..........
Čejkovi úly přišly v širší známost u nás právě na základě vlivu propagace tohoto typu úlu panem Čejkou. Bohužel jsem zjistil, že ale p. Čejka není vynálezce tohoto úlu, a tento úl přebral (a zřejmě také mírně upravil) podle českých poměrů. Bylo by záhodno zjistit, jakou metodou se doopravdy v těchto úlech původně včelařilo a drátkovalo či nedrátkovalo. Tz. ještě před Čejkou.



> Od: Josef Kala:
> 8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
> a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
> nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
> horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
> upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
> přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
> může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
> mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
> poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
> mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
> označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
> celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
> nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.
...........
To je právě ono. Myslím si, že se rámy ČjÚ musely dokonce u nějakých včelařů "přetáčet vzhůru nohama". Podle všech možných informací včelám nevadí takové přetáčení a dokonce je to jakousi "protirojovou alternativou" (ale to jen doopravdy do určité míry). Nedostavování díla a "skryté včelařské finty" našich otců a dědů je nutné brát v úvahu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

To je na prd.V případě jen trochu ostřejších včel bude mít ruce jak ježek.

Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.

Nabízím palubkové úly ,potištěná víčka a jiné včelařské zboží na wwww.vcelarstvi.info Přípona je info ,cz tam už nepatří.
Milan

K Dadantu snad tolik, že by to neměl být problém. Dobré ovšem je alespoň první medníkový nástavek ze souší, nebo alespoň se středovým jádrem 2-3 souší. Já jsem letos rozšižoval tak, že jsem koncem dubna na sestavu 1N+VN přidal 2 NN, vždy oddělené listem novinového papíru, tj. NN+VN+noviny+NN+noviny+NN+fólie a uteplení. Přesly do medníku zcela v pohodě ja za 14 dnů jsem již klasicky podstavil další NN.

S pozdravem

Nemám teď k dispozici tepelnou roztažnost včelího vosku, ale vím, že
plastické hmoty mají běžně až desetkrát větší tepelnou roztažnost než
technické kovy i víc. U vosku bych odhadoval ještě větší tepelnou roztažnost
než u plastických hmot, protože má ještě menší hustotu než plasty. Mohl by
to potvrdit někdo, kdo má příslušné tabulky k dispozici?
Ostatně kdyby byla tepelná roztažnost kovu drátku vyšší než vosku, tak by se
při ochlazování před prasknutím mezistěny vydouvaly a při oteplování zase
vyrovnávaly, v praxi je to naopak.

R. Polášek

ad.Zásoby
Vzhledem k tomu, že mám podstavený 1 NN se zásobami, lze v předjaří 1-2 plásty se zásobami vyndat a nahradit mezistěnami. Včelotěsně uložené se později použijí při tvorbě oddělků.

S pozdravem

Pokud se rozšiřuje - dává první nastavek nad mřížku s mezistěnami a suchými
soušemi, stálo by možná za to dát na několik dní přidávaný nastavek dolů, na
něho mřížku a potom plodiště a po pár dnech po obsednutí plástů včelami dát
tento nastavek nad mřížku nad plodiště. Předpokládám, že u některých včelařů
by to mohlo být i časově přijatelnější než převěšování. Ale je to jen
nápad, nemám to vyzkoušené.

R. Polášek

Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam ku
spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej chalupe,
kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.



----------
www.icewarp.cz - Merak Mail Server
Zabezpeceny mail server pre Windows a Linux s Groupware.

Já jsem si taky zvykl mezistěnu dávat k spodní laťce, protože kdysi v
zadovácích s nízkým dnem ji včely nezastavěly, nechávaly tam mezeru. Někdy
to tak nechávají i v nastavku s vysokým dnem, když je mezistěna v prvním
nastavku nad tímto dnem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "InMail Vojto" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 29, 2006 7:51 AM
Subject: Re: Nízký rámek & drátkování


> Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam
ku
> spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
> medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
> latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej
chalupe,
> kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.

Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .

..ignorovat. A nejmíň dvakrát... :-)

j.

Petr Veverka napsal(a):
> Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
> naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 29.5.2006 12:34:26
>
>
>

To je nejaky velky partizan ....

Na slovensku, je repka v prepocte za 30 CZK/Kg.

Matej




"Petr Veverka" <e-mail/=/nezadan>
29.05.2006 12:32
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Cena medu






Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
naznaÄŤil, Ĺľe se med bude vykupovat za cca 23,-KÄŤ/kg.... .

Potřeboval bych radu: Při kontrole oddělků mi u 4 nevyběhly matky. Okamžitě jsem sehnal od přítele nové matečníky a přidal je. Dnes (po 2 dnech od předpokládaného termínu vyběhnutí) jsem našel v jednom oddělku opět nevyběhlý matečník obalený trubčinou, kde bylo ve většině buněk nakladeno po několika vajíčkách. Je tam trubčice?
V encyklopedii pana Jindry jsem se dočetl, že taková včelstva se ruší. Další rada od známého včelaře byla vysypat a omést všechny včely z oddělku několik metrů od úlu a prý se trubčice nevrátí, ale ostatní včely ano. Prosím o radu odborníka začínajícímu včelaři.
Zdeněk

Byl jsem v Lysé, byly to vyhozené peníze. Výrobce včel. pomůcek sprostě drahý, např. topná dečka kolem nádoby na med byla třikrát dražší než v Budějovicích ve včelce.Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?stava
> Datum: 29.5.2006 06:54:01
> ----------------------------------------
> Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam
> zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s
> kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne
> nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam
> záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely
> , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.
>
>
>

mám nadbytečné množství skleniček na 290ml což je asi O,4 kg medu jsou nové čisté za 2,kc za kus plus DPH

Zdravím včelaře!
Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP 2004. Včera jsem zkusil přímo larvičky a co se týče chuti, tak mi to připadá jako škrobová voda :-( Pak jsem si trubčinu vyždímal přes plátýnko a tak vzniklou tekutinu podle návodu zdrcnul nasucho na pánvičce. Musím říct, že tahle úprava a la míchaný vajíčka docela ujde, připomíná mi to trochu květákový mozeček. Odvážil jste se někdo něčeho podobnýho?
Lukáš

Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co nakoupit ?
Děkuji za radu
Jednatel ZO - Dvořáček

Dne úterý 30 května 2006 08:25 Luká napsal(a):
> Zdravím včelaře!
> Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním
> trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP

Slepice by mi pri krmeni uklovli i prst :).

Honza

Formidol se používá před snůškou nebo lze i mezi snůškami . Gabol se smí použít až v podletí po sundání medníků

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Dvo???ek <paveldvoracek/=/seznam.cz>
> Předmět: Leceni
> Datum: 30.5.2006 09:37:04
> ----------------------------------------
> Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto
> rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže
> budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co
> nakoupit ?
> Děkuji za radu
>                Jednatel ZO - Dvořáček
>
>
>

Slepice vědí, co je dobré. Podle literatury obsahují včelí larvy velice
dobře stravitelné bílkoviny a esenciální aminokyseliny. Před nějakou dobou
jsem kdesi na internetu našel i stránku, která se zabývá recepty z hmyzu.
Loni jsem našel ve včelách kus divočiny s trubčím plodem, mednými zásobami a
pylem a zkusil jsem to. Chuť hodnotím jako kokosový ořech zmixovaný s
slazeným kondenzovaným mlíkem. Optimální jsou larvy tak 2-3 dny před
víčkováním, mladší jsou malé a starší mají trochu ostrou příchuť. Jestli se
nepletu, tak takové voští s medem, pylem, larvami a mateří kašičkou v
buňkách je to, co je v starých pověstech nazýváno strdí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <w>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 10:05 AM
Subject: Re: trubčí larvy


Dne úterý 30 května 2006 08:25 Luká napsal(a):
> Zdravím včelaře!
> Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním
> trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP

Slepice by mi pri krmeni uklovli i prst :).

Honza

Dobrý den,
30. května 2006, 8:25:54, napsal jste:

L> Zdravím včelaře!
L> Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním
L> trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP
L> 2004.

I zde na webu konference

http://www.vcely.or.cz/files/Vceli_recepty.jpg

gabon...ne gabol,gabony jsou 2 atd.

Lukáš (83.69.58.195) --- 30. 5. 2006
trubčí larvy
Zdravím včelaře!
Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP 2004. Včera jsem zkusil přímo larvičky a co se týče chuti, tak mi to připadá jako škrobová voda :-( Pak jsem si trubčinu vyždímal přes plátýnko a tak vzniklou tekutinu podle návodu zdrcnul nasucho na pánvičce. Musím říct, že tahle úprava a la míchaný vajíčka docela ujde, připomíná mi to trochu květákový mozeček. Odvážil jste se někdo něčeho podobnýho?
Lukáš
Ja som osobne vyskúšal už vyschnuté dá sa povedať upečené larvy zo slnečného rozpúšťadla po trudiom rámiku. A môžem povedať, že chutili znamenite. Boli lepšie ako všeliaké oriešky a orechy, ktoré sa dajú kúpiť v obchodoch. Jasná vec, že to nie sú trúdy pred vyliahnutím ale po zaviečkovaní najmladšie kukly.

Karel napsal:

>K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje.
>Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen vyrobky ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje.
>Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal.
>Zacal tedy balit do papiru.

Myslím, že všichni máme zkušenosti s tím, že se potraviny i sklo běžně balí do polystyrenu (polystyrenové vaničky, kelímky, ....).
Znáte někdo jediný případ, že by to někdy hygiena či jiný orgán řešili jako porušení hygienických norem či nějakých právních předpisů?
K tomu dva odkazy:
http://www.izopol.cz/ekologie.html
http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html

Pokud existují nějaké materiály o škodlivosti polystyrenu, a znáte je někdo, můžete dát prosím odkaz?

Pavel Dvořáček napsal:

>Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu.
>Jestliže budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co nakoupit ?
>Děkuji za radu
>Jednatel ZO - Dvořáček

Není to zbytečné.
Použití formidolu v červenci dovolí včelám vychovat zimní generaci včel.
Při větším vyýskytu roztočů a použití gabonu v srpnu mohou jít včely do zimy sice bez roztočů, ale také bez zimní generace včel. potom o vánocích mají včelaři úly bez včel plné zásob.

Pokud je mi známo tak Gabonem se smí léčit až po vytočení medu (v podletí), ale Formidol se dá použít kdykoli, jakmile denní teplota přesahuje 25 C. Možná že se předpisy na použití Gabonu se vstupem do EU změnily , určitě to nařízení Okr. hygienika by mělo být nějak konkrétní jak a kdy ho aplikovat. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Dvo???ek <paveldvoracek/=/seznam.cz>
> Předmět: Leceni
> Datum: 30.5.2006 09:37:06
> ----------------------------------------
> Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto
> rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže
> budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co
> nakoupit ?
> Děkuji za radu
> Jednatel ZO - Dvořáček
>
>
>

Mluvit obecně o polystyrenu jako o zdravotně závadné nebo nezávadné hmotě
nedává smysl. Téměř všechny v praxi používané plasty obsahují vedle
"hlavního plastu" ještě spoustu dalších složek. U polystyrenu určeného na
obaly to mohou být třeba změkčovadla. Taky záleží, jakým způsobem výroba
plastu probíhá. Takže mluvit o nezávadnosti polystyrenu má smysl, když se
mluví o konkrétním polystyrenu konkrétního výrobce vyrobeného konkrétním
postupem.
V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
styrenu, pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
vyvětrat, odpařit. Možná to bylo ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 12:08 PM
Subject: Re: PS úly


> Karel napsal:
>
> >K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v
> jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje.
> >Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen
vyrobky
> ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje.
> >Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal.
> >Zacal tedy balit do papiru.
>
> Myslím, že všichni máme zkušenosti s tím, že se potraviny i sklo běžně
> balí do polystyrenu (polystyrenové vaničky, kelímky, ....).
> Znáte někdo jediný případ, že by to někdy hygiena či jiný orgán řešili
jako
> porušení hygienických norem či nějakých právních předpisů?
> K tomu dva odkazy:
> http://www.izopol.cz/ekologie.html
> http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
>
> Pokud existují nějaké materiály o škodlivosti polystyrenu, a znáte je
> někdo, můžete dát prosím odkaz?

Radim Polášek napsal:

>V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
styrenu,
>pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
vyvětrat, odpařit.

K tomu výrobce polystyrenu uvádí toto:
http://www.izopol.cz/polystyren.html

No ono se v rostlinných a živočišných hmotách při dnešní úrovni analytické
chemie najde určitě v malém množství spousta látek, které v mnohonásobně
větší koncentraci jinak běžné v průmyslové výrobě jsou toxické. Faktem je,
že styren je látka srovnatelná nebo spíše toxičtější než třeba toluen a je u
něho podezření z karcinogenity. Pokud v obalu uvolňujícím styren bude nějaká
tučná potravina, tuk do sebe může ten styren natáhnout. Naštěstí styren dost
intenzívně páchne, takže se dá poměrně snadno zjistit.
Pentan jako látka z alkanové řady by měl být podstatně méně škodlivý.
Pokud se tento výrobce polystyrenu chová i v ostatním jako tady s tím
styrenem, o nějaké solidnosti to nesvědčí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 2:23 PM
Subject: Re: PS úly


> Radim Polášek napsal:
>
> >V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
> styrenu,
> >pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
> vyvětrat, odpařit.
>
> K tomu výrobce polystyrenu uvádí toto:
> http://www.izopol.cz/polystyren.html

RP> V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
RP> styrenu, pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
RP> vyvětrat, odpařit. Možná to bylo ono.

To je tak jako tak nutné. Než se z "čerstvého polystyrenu" začnou
dělat úly, je potřeba nějaký čas nechat PS desky "dozrát". Čerstvě
vypěněný PS se totiž "sráží" (zmenšuje svůj objem, tj. nařezané desky
se trochu zmenší). Je to sice jen pár milimetrů, ale při výrobě úlu by
to mohlo způsobit nepřesnosti. Podle zkušeností stačí několik měsíců
po zakoupení polystyrenu nechat jej odpočívat, a pak teprve z něj
řezat (či krájet) přířezy na úly.

Ve prospěch obhajoby celodřevěných úlů se někdy říkají úplné hlouposti
o pěnovém polystyrenu, což je škoda. Dřevo se nepotřebuje obhajovat -
je to vysoce kvalitní (a dosti drahý) přírodní materiál. Pro výrobu
úlů má svoje výhody i nevýhody.

Asi hlavní charakteristikou tenkostěnných celodřevěných úlů je to, že
jsou vhodné pro extenzivní chov včel (velký počet úlů, malé množství
práce věnované na obhospodařování jednoho včelstva, větší spotřeba
cukru, v chudších snůškových podmínkách je důsledkem relativně nižší
výnos medu ze včelstva). Pro intenzivní včelaření se hodí úly dobře
izolované (např. celé z PS; důležité je, aby PS stěna nebyla silná jen
2 cm); intenzivní včelaření je vhodné na menší pozemky (kde nemůžeme
mít více než 20--30 úlů), ale máme je u svého bydliště, čili můžeme se
o včelstva intenzivně starat - napájet je na jaře, rozšiřovat pomalu
atd. Za větší množství práce investované na jedno včelstvo můžeme
získat větší množství medu na včelstvo (zvláště ve snůškově slabších
oblastech), anebo v případě řepkových stanovišť můžeme pro využití
snůšky zimovat i podstatně slabší včelstva než v tenkostěnných
dřevěných úlech, která mají poloviční spotřebu cukru na zimování a
jarní rozvoj, a přesto se k začátku jarní snůšky dostanou do stejné
síly, jako včelí obři zazimovaní v několika nástavcích a na 30 kg
cukru.


----------------------------

O spalování polystyrenu:

Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
koncentrace CO než polystyren.

http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html

Zdravím všechny

Baudis Jan

Baudis Jan wrote:

>O spalování polystyrenu:
>
>Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
>v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
>zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
>pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
>korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
>koncentrace CO než polystyren.
>
>http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
>
>
>
Autor textu, který př.Baudyš přiložil, si jej po sobě buď nepřečetl nebo
dělá ze čtenáře vola. Tvrzení, že při hoření vzniká pouze CO v nepatrné
koncentraci vzbuzuje samozřejmou otázku, co je ten zbytek, kterým je
onen CO naředěn :-)

Když už jsme u toho - předpoklad, že by při hoření polystyrenu vznikal
pouze CO, CO2 a H2O vylučuje už jen čichový vjem ze splodin tohoto hoření.

Zdraví

pb

Nevím, jak se dělaly ty pokusy s krysami, ale polystyren vzniká polymerací
styrenu a ten má vzorec C8H8, tudíž je tam na 8x12 gramů uhlíku 8x1 gram
vodíku, takže prakticky samý uhlík. Je ho tam tolik, že při hoření
polystyrenu nestačí přísun kyslíku ze vzduchu, takže nevzniká oxid uhličitý
CO2 a vodní pára H2O, ale ve velké míře produkty nedokonalého spalování oxid
uhelnatý CO a nespálený uhlík - saze. Oxid uhelnatý venku nevadí, při
rozpadu organických látek na saze vznikají jako příměsi spousty různých
látek, některé z nich jsou karcinogenní a jinak zdravotně závadné.
Dřevo k poměru k uhlíku obsahuje mnohem větší množství vodíku a taky poměrně
velké množství kyslíku, takže kyslík ze vzduchu stačí u dřeva téměř úplně k
dokonalému spálení na oxid uhličitý a vodní páru.
Ale na druhé straně není spalování polystyrenu tak velký průšvih jako
spalování PVC a jiných látek s obsahem chlóru, kdy vznikají velice toxické a
velice stálé, řádově desítky let v přírodě, dioxiny. Nevím ale, jestli
polystyren s nehořlavou úpravou není takhle upraven právě látkami s obsahem
chlóru.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 4:25 PM
Subject: Re: PS úly


> Baudis Jan wrote:
>
> >O spalování polystyrenu:
> >
> >Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
> >v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
> >zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
> >pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
> >korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
> >koncentrace CO než polystyren.
> >
> >http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
> >
> >
> >
> Autor textu, který př.Baudyš přiložil, si jej po sobě buď nepřečetl nebo
> dělá ze čtenáře vola. Tvrzení, že při hoření vzniká pouze CO v nepatrné
> koncentraci vzbuzuje samozřejmou otázku, co je ten zbytek, kterým je
> onen CO naředěn :-)
>
> Když už jsme u toho - předpoklad, že by při hoření polystyrenu vznikal
> pouze CO, CO2 a H2O vylučuje už jen čichový vjem ze splodin tohoto hoření.
>
> Zdraví
>
> pb

To počasí venku se mi vůbec nelíbí, jako kdyby se nám vrátila yase zima.Jenže na rozdíl od skutečné zimy byly včelky pěkně rozjeté a navíc se začátkem ochlazení začala kvést řepka.Řepka už asi odkvetla a má být stále zima.Na včelnici jsem nebyl a nevím jestli jim vůbec něco zbylo a natož abych pomýšlel na vytáčení.Až se oteplí tak je budu honit kdoví kde.Jo máme to skvělého koníčka.

Používá někdo program na spektrální analýzu zvuku (např. od př. Jindry),
nebo jsem sám? Jaké máte výsledky?

mp

Můžete mi prosím někdo sdělit jaká má být tloušťka stěny u PS úlu?

Když budete někdo renovovat starší nástavky jako já, pozor na polystyren. Chutná mravencům a je z něj takovej bordel, že je lepší tam nechat jen dutinu. 4 cm vzduchu jsou asi lepší než hromady bílého svinstva poletujícího mezi plásty. A nebo tam raději nechat ty dřevěné piliny co tam byly dříve.

Asi jsme na tom všichni podobně. Někteří navíc opet bojují se záplavami. V okolí Prahy (až po Ústí n/L)už řepka odkvetla a v kvetou naplno akáty. Včera v centru Prahy ve 13:00 h bylo 6°C takže opravdu žádná sláva.

No, a to ještě u nás (Mor. Kras, 500 m.n.m.) kvetla řepka nějak nepochopitelně s květem ovocných stromů a ve včelstvech nebylo dostatek dělnic, protože ještě pár týdnů před květem stromů byl tady sníh :-(
No, a když se zdálo, že to trošku pojede (mám řepku 15m za úly), tak přišlo ochlazení. V noci 4,5°C min. teplota v noci, to je tak akorát na průser.
Příroda to dohnala, ale vývoj včel bohužel ne.
Jak říká můj tchán - Židé nikdy nevčelařili, a to byli nějací koumáci...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: KOZLÍK [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, May 31, 2006 6:37 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: počasí
>
> To počasí venku se mi vůbec nelíbí, jako kdyby se nám vrátila yase
> zima.Jenže na rozdíl od skutečné zimy byly včelky pěkně rozjeté a navíc se
> začátkem ochlazení začala kvést řepka.Řepka už asi odkvetla a má být stále
> zima.Na včelnici jsem nebyl a nevím jestli jim vůbec něco zbylo a natož
> abych pomýšlel na vytáčení.Až se oteplí tak je budu honit kdoví kde.Jo
> máme
> to skvělého koníčka.

vcera som pocuval pocasie a hlasili snehove prehanky od 1100m, cez den je tu
okolo 10stupnov(okr. Zilina). repka uz odkvita. uplna parada. normalne musim
doma kurit ako cez zimu. hovori sa ze "studeny maj v stodole raj" ale so je
moc to je moc.

Pista





-----Original Message-----
From: Čejka Zdeněk, Informatik (BK) [mailto:Zdenek.Cejka/=/bk.mpsv.cz]
Sent: Wednesday, May 31, 2006 7:37 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: počasí


No, a to ještě u nás (Mor. Kras, 500 m.n.m.) kvetla řepka nějak
nepochopitelně s květem ovocných stromů a ve včelstvech nebylo dostatek
dělnic, protože ještě pár týdnů před květem stromů byl tady sníh :-(
No, a když se zdálo, že to trošku pojede (mám řepku 15m za úly), tak přišlo
ochlazení. V noci 4,5°C min. teplota v noci, to je tak akorát na průser.
Příroda to dohnala, ale vývoj včel bohužel ne.
Jak říká můj tchán - Židé nikdy nevčelařili, a to byli nějací koumáci...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: KOZLÍK [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, May 31, 2006 6:37 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: počasí
>
> To počasí venku se mi vůbec nelíbí, jako kdyby se nám vrátila yase
> zima.Jenže na rozdíl od skutečné zimy byly včelky pěkně rozjeté a navíc se
> začátkem ochlazení začala kvést řepka.Řepka už asi odkvetla a má být stále
> zima.Na včelnici jsem nebyl a nevím jestli jim vůbec něco zbylo a natož
> abych pomýšlel na vytáčení.Až se oteplí tak je budu honit kdoví kde.Jo
> máme
> to skvělého koníčka.

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Pokusam sa. Nahravam zvuk cez sietovane dno na diktafon a potom pozeram priebeh. Napiste vas mail mozme pokecat

Já jsem používal spíše obyčejnou zmačkanou slámu nebo obyčejné zmačkané
noviny. Velice dobré jsou nařezané pásky ze skartovačky. Proti mravencům
jsem zkoušel nátěr vnitřní strany venkovní stěny nastavku prostředky na
ochranu dřeva proti hmyzu s dlouhodobou účinností nebo případně nátěr toho
papíru nebo impregnaci části slámy těmi prostředky rozpuštěnými ve fermeži.
Fermež po zaschnutí by je měla uzavřít a tím omezit riziko, že by se z
izolace šířily přes vnitřní stěnu nastavku do včelstva. Nakonec jsem zůstal
na obyčejné impregnaci části izolace boraxem jako přijatelný kompromis mezi
odpuzováním mravenců a toxicitou.. Je na zvážení, jestli neudělat přístup do
dutiny nastavku přímo odnímatelný několika vruty a tím počítat s častější
výměnou izolace, co pár let. Stejně mravencům ani moc nesvědčí časté
stěhování nastavků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel.T" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 7:26 AM
Subject: PS nastavky


> Když budete někdo renovovat starší nástavky jako já, pozor na polystyren.
> Chutná mravencům a je z něj takovej bordel, že je lepší tam nechat jen
> dutinu. 4 cm vzduchu jsou asi lepší než hromady bílého svinstva
> poletujícího mezi plásty. A nebo tam raději nechat ty dřevěné piliny co
tam
> byly dříve.

U nás řepka právě teď odkvetla. Akáty mají pupeny napůl v rozpuku. Letos u
nás nasadily zvlášť velké množství květů, ale vzhledem k chladu u nás
nejspíš asi květy budou zase poškozeny nízkou teplotou a z těch pár desítek
stromů nebude nic ani pro ty, co mají včelstva blízko.

R. Polášek

Chcem sa zapojiť do diskusie. V Štóse 45 km od Košíc to isté ako v Žiline,
už niekoľko dní ranné teploty 8 st., prší ako pri potope, na chalúpke
kúrim, včely sedia pod rámikami , na vysokom dne, celoročne zasieľované. Kde
tu vyletia cez deň na vodu. V lese je silná vôňa kvitne buk, lipa, ale keď
zasievieti teraz po tých daždivých dňoch slniečko tak sa to určite vyrojí.
Tu v horách očakávame niečo z malín a potom jedľa a zase príde zima.
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Janura" <elektro/=/janura.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 8:00 AM
Subject: RE: počasí


> vcera som pocuval pocasie a hlasili snehove prehanky od 1100m, cez den je
> tu
> okolo 10stupnov(okr. Zilina). repka uz odkvita. uplna parada. normalne
> musim
> doma kurit ako cez zimu. hovori sa ze "studeny maj v stodole raj" ale so
> je
> moc to je moc.

Mohl by jste prosím rozepsat jak postupujete při ošetřování vašich včelstev mám taky plodištní VN a medníkový NN.
V neděly jsem našel klást matku v horním posledním medníkovém nástavku mřížku nepoužívám medu moc nenanosily
(bída) a ve všech úlech jsou rojové matečníky (loňské matky) a to i u těch ze kterých jsem dělal oddělky.
Mám r.m. 42*27,5 myslím že plodiště by mělo být asi ze dvou VN.

Děkuji

kolik jich máte a v jaké lokalitě
Děkuji

e-mail Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com

Nemyli ale kombinuj podle síly včelstva a situace na stanovišti klidně můžeš mít 2 VN a 2 NN nebo plodiště 1VN+NN a medník 2 NN nebo 1Vn Já to tak dělám a je to dobré

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
> Předmět: Vsusicky dadant
> Datum: 31.5.2006 09:32:46
> ----------------------------------------
> Mohl by jste prosím rozepsat jak postupujete při ošetřování vašich
> včelstev mám taky plodištní VN a medníkový NN.
> V neděly jsem našel klást matku v horním posledním medníkovém nástavku
> mřížku nepoužívám medu moc nenanosily
> (bída) a ve všech úlech jsou rojové matečníky (loňské matky) a to i u těch
> ze kterých jsem dělal oddělky.
> Mám r.m. 42*27,5 myslím že plodiště by mělo být asi ze dvou VN.
>
> Děkuji
>
>
>

Příteli Čejko, nebyl nějaký váš předek ovocnář?.Na poslední aukci jsem narazil na záslužnou medaili dolnorakouského ovocnářského spolku s udělením J. Czegka 1888.Domnívám se , že jde o Čejku.

Dva VN nepoužívám. Mám plodiště většinou tvořené 1NN+1VN a podle síly včelstva několik NN jako medník. Hodně záleží na síle včelstva a na prostoru, který se mu dá k dispozici. Stává se, že u silných včelstev matka na jaře klade i v prvním medníkovém nástavku,ale po vyběhnmutí plodu ho včely zanesou medem. Někdy je podobný problém i u slabších včelstev. Záleží asi také na počasí. Já s tím také různě laboruji. Možností je více , počínaje tím, že se stav ponechá, včely s postupným vybíháním plodu zanesou medníky medem. Lze také podstavit NN s plodem pod VN (prohodit spodní a medníkový NN). Je také možné na VN dát mřížku. Vždy záleží na konkrétní situaci, tj. zhodnocení síly a stavu včelstva. Většinou používám první variantu, tj. nechám tomu volný průběh, nebo dám mřížku.U oddělků v nástavkových úlech platí také to, že v prvním roce teprve dorůstají do síly, takže snůšku z ovocných stromů úspěšně proplodují. Proto se doporučuje v tomto případě pro získání medu použití mřížky.

S pozdravem

Já s tím začínám a tak sbírám zkušenosti a tak bych též pokecal stonjek /=/seznam. cz Díky zdraví R. Stonjek

ke konci týdne bude ještě chladněji....
je po řepce,vytáčel sem,je vidět ,že včelám chybí měsíc jara....uvidíme ,co slunovrat......jinak počítejme s rojovkou po tolika chladných dnech ,kdy včely nepáchly s úlů....
P.K.







No, a to ještě u nás (Mor. Kras, 500 m.n.m.) kvetla řepka nějak
nepochopitelně s květem ovocných stromů a ve včelstvech nebylo dostatek
dělnic, protože ještě pár týdnů před květem stromů byl tady sníh :-(
No, a když se zdálo, že to trošku pojede (mám řepku 15m za úly), tak přišlo
ochlazení. V noci 4,5°C min. teplota v noci, to je tak akorát na průser.
Příroda to dohnala, ale vývoj včel bohužel ne.
Jak říká můj tchán - Židé nikdy nevčelařili, a to byli nějací koumáci...

Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery. Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např. sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší než nástavky tenkostěné?
Díky za názory.

Pánové, pokud chcete pokecat, pojďte pokecat v konferenci ať z toho taky
mají něco ostatní.

Já osobně jsem zkoušel nahrávat a analyzovat zvuk včelstev předloni a
když jsem to pak analyzoval, opravdu se daly vytipovat včelstva, které
se potom chtěly rojit. Od té doby jsem se k tomu jednak nedostal, a
jednak nemám vhodné zařízení pro záznam zvuku.
Tímto způsobem dá jednoduše určit rojová nálada ve velkém předstihu až 3
týdny před začátkem rojení a 10 dnů před začátkem stavby matečníků, na
což může včelař včas reagovat. Nahrávat je nejlepší večer, kdy už včely
nelítají, neboť zvuky křídel při letu spadají frekvenčně do stejné
oblasti jako zvuky charakterizující rojovou náladu. Programů pro
spektrální analýzu lze na internetu najít poměrně dost, já používal
tuším Spectran, ve kterém se dají nastavovat i různé filtry, takže je
pak výsledek zřetelnější.

Rojová nálada lze určit též z délky a průběhu hučení včelstva při
poklepu dlaní na úl:
Při poklepu dlaní na úl včely zašumí (zasyčí) na cca 0.5, přičemž začnou
a skončí najednou. To signalizuje, že včely jsou ostražité a obranné.
Pokud je na blízku rojení, včely jsou v 'dobré' náladě, nabírají med a
zvuk není tak hlasitý a začíná a končí pomaleji. To vyjadřuje "Nestaráme
se co je v úlu, stejně brzy odejdeme".


Také jsem našel informace o tom, že vědci zkoušeli pomocí nahrávky
pípání matky hledat matku v úlu. Experiment vypadal nadějně a opravdu
jim to fungovalo - sice ne 100%, ale prakticky to využít šlo.

Dokonce lze využít analýzy k tomu, abychom mohli určit, jestli včely
přijmou přidávanou matku. Přitom se matka umístí v klícce do úlu a
nahrají se zvuky včelstva. Dle odpovědi lze prý zjistit, jestli ji včely
přijmou, či nikoliv a případně ji včas vyndat.

Chtěl jsem udělat analýzu do včelařského programu, která by přímo dle
nahrávky řekla co se děje. Bohužel se k tomu pořád nemohu dostat.
Před těma dvěma lety jsem probrouzdal internet ohledně zvuků, které
včelstvo může vydávat a vypsal jsem si frekvence pro jednotlivé zvuky
vydávané včelami. Bohužel se jednotlivé zdroje v těchto údajích lišily..

Milan Čáp

Stonjek napsal(a):

>Já s tím začínám a tak sbírám zkušenosti a tak bych též pokecal stonjek
>/=/seznam. cz Díky zdraví R. Stonjek
>
>

Od: Milan Čáp :
....
> Chtěl jsem udělat analýzu do včelařského programu, která by přímo dle
> nahrávky řekla co se děje. Bohužel se k tomu pořád nemohu dostat.
> Před těma dvěma lety jsem probrouzdal internet ohledně zvuků, které
> včelstvo může vydávat a vypsal jsem si frekvence pro jednotlivé zvuky
> vydávané včelami. Bohužel se jednotlivé zdroje v těchto údajích lišily..
......

No právě. To by skončilo tak, jako jakýmsi asijským vynálezem, který překládá psí zvuky na nálady. Reálně je to velmi nadějná myšlenka, ale v praxe je vždy mnohdy odlišná. Já bych šel nato od lesa a to tím, že bych hodil myšlenku že ne zvukem, ale nějakým analyzérem jakým je z principu alkoholtest. Prostě najít na látku citlivou na rojový feromon použít ji jako měřídlo a to by podle mě byl lepší výchozí bod ohledně nějakého rojotestu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Podle toho, co vím, tak to nemá se mnou nic společného. Nebo že bych udělal sondu do historie? :-)

Zdeněk Čejka

Zdravím,
jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(

Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, neboť po zimě nestála za nic
a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
nějaké maliníky a bude-li medovice...

Přeju nám všem hodně sluníčka.

pb

Při měření považuji za důležité čtyři věci -

-čím se snímá zvuk - nejlépe citlivým digitálním diktafonem
-kde se snímá - nejlépe vně každého nástavku
-kdy se snímá - nejlépe, když včely nelétají
-čím se výsledek analyzuje - program by měl umět spektrogram

Běžný kazetový diktafon a nahrávka v podmetu se mi neosvědčily, s digitálním diktafonem přiloženým zvlášť na každý nástavek jsou nahrávky dobré. Tímto způsobem to zkouším teprve letos a proto nemám žádné zkušenosti s tím, co nahrávky znamenají. Zatím mám jediný spolehlivý výsledek - podle zvuku můžu určit, ve kterých nástavcích jsou mladé včely.

mp

Teorie říká, že u vzduchových mezer se teplo přenáší prouděním. Vzduch
ohřátý od teplé stěny proudí nahoru a na jeho místo jde zespodu vzduch od
chladné stěny. Začíná to zhruba od tloušťky dutiny řádově milimetry. Kromě
toho výplň dutiny přispivá k mechanické pevnosti nastavku, takže běžnou
dutinu nastavku bude mnohem praktičtější nějakou izolací vyplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlastimil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 8:54 PM
Subject: Re: PS nastavky


> Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery.
> Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např.
> sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší
> než nástavky tenkostěné?
> Díky za názory.

Problém je vtom ,ze ten vzduch musí být rozdělen do malých komůrek aby tu izolační funkci splnil . Čím menší tím líp. Dnes se však používají síta ve dně která jsou stále otevřená tak je ta izolace zbytečná.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 31.5.2006 20:54:52
> ----------------------------------------
> Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery.
> Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např.
> sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší
> než nástavky tenkostěné?
> Díky za názory.
>
>
>

Je to zlé agáty produkují nektar jen za tepla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: počasí
> Datum: 31.5.2006 23:05:22
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
> dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
> budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(
>
> Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, neboť po zimě nestála za nic
> a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
> daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
> nějaké maliníky a bude-li medovice...
>
> Přeju nám všem hodně sluníčka.
>
> pb
>
>
>
>

Před pár dny jsem vyzkoušel další variantu zaražení rojové nálady. Vyrojily
se mně včely, roj si bohužel sedl vysoko, takže jsem na něho nedosáhl a
uletěl. Úl jsem otevřel tentýž den, našel jsem tam ještě hodně zásob, asi 12
rámků s zavíčkovaným plodem, z toho asi 4 rámky s odhadem 15 matečníky a 1
rámek s otevřeným plodem a hodně včel. Vzal jsem jeden rámek s plodem a
matečníky a jeden rámek jen s zavíčkovaným plodem a trochou zásob, doplnil
do nastavku 8 dalšími rámky a mezistěnami a do takhle vzniklého úlu jsem
setřepal 2/3 včel z téměř všech rámků z původního úlu. Usuzoval jsem totiž,
že v takovém případě přeléták nepomůže, protože v úlu jsou již včely
připravené k rojení, které by se vyrojily i z přeletáku. Navíc, u přelétáku
dochází k "rozcamrání" medných zásob do dvou úlů, včely v přelétáku nemají
létavky, tudíž medné zásoby rychle spotřebují a na původním místě sice mají
létavky, ale zásoby teprve pomalu nosí.
Takže v původním úle zůstaly prakticky všechny medné zásoby, zůstaly
zalétané létavky, které se vrátily z otřepávání a nějaké včely, které
zůstaly po otřepávání na rámcích. Takže tam nejsou včely, které by se chtěly
rojit. V novém úlu jsou setřepané rojové včely, ale jen 2-3 kg zásob a práce
na opravách a stavbě rámků, takže včely k vyrojení nemají zásoby, které by
vzaly sebou a než si je nanosí, včely chuť k rojení přejde. Předpokládám
tedy, že v obou dvou úlech si včely vyberou z matečníků jednu nejlepší matku
a začnou normálně pracovat. A příští týden vyberu z původního úlu med, aby
měly nový do čeho nosit.
Je to sice mnohem pracnější než přeléták, ale mnohem vhodnější než prostá
likvidace matečníků a vzhledem k tomu, že by to mělo zachránit nějaké kilo
medu, tak se cca hodina a půl práce nejspíš i vyplatí.
Jen mám trochu obavu, jestli jsem je nesetřepal v tom chladném počasí moc a
jestli tedy obsedly v původním úle všechen zavíčkovaný plod.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 11:05 PM
Subject: Re: počasí


> Zdravím,
> jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
> dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
> budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(
>
> Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, neboť po zimě nestála za nic
> a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
> daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
> nějaké maliníky a bude-li medovice...
>
> Přeju nám všem hodně sluníčka.
>
> pb
>

teraz rano som pozeral "zivu panoramu"na STV2 a CADCA mala 1 stupen u nas v
Ziline 7 stupnov. typicky jun.


Pista



JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, June 01, 2006 7:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: počasí


Je to zlé agáty produkují nektar jen za tepla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: počasí
> Datum: 31.5.2006 23:05:22
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> jdu si k Vám taky trochu zanadávat. Dnes jsem je byl kontrolovat a u
> dvou (ze dvou) včelstev jsem našel živené matečníky. To jsem zvědav, jak
> budu v takovémhle počasí dělat přeleták :-(
>
> Jinak - co se týče řepky, tu u nás zaorali, neboť po zimě nestála za nic
> a nejbližší další byla cca. 4km. Akáty u nás kvetou, ale jsou cca. 2km
> daleko a v tomhle počasí to asi je, jako by nebyly vůbec. Tak snad
> nějaké maliníky a bude-li medovice...
>
> Přeju nám všem hodně sluníčka.
>
> pb
>
>
>
>

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

-čím se snímá zvuk - nejlépe citlivým digitálním diktafonem
U snímání hraje roli kvalita mikrofonu - musí zvládat spolehlivě snímat poměrně nízké frekvence (od cca 100Hz) a dále kvalita záznamu jako takového. U digitálních zařízení je důležitá vzorkovací frekvence, aby byly výsledky dobré. Já jsem zkoušel též zapůjčený digitální diktafon s externím elektretovým mikrofonem MCE100 (rozsah 50Hz-12kHz) a výsledky byly použitelné. Asi by bylo lepší použít citlivější mikrofon (např. MCE2000) a k tomu nějaké lepší zařízení . Myslím si že digitální diktafon bude mít vzorkovací frekvence dost omezené protože pro jeho způsob použití to postačuje.

-kde se snímá - nejlépe vně každého nástavku

Snímání je prý nejlepší buď přes stěnu, nebo mít mikrofon zabudouvaný přímo ve stěně nástavku s nějakým rozumným odrušením molitanem nebo jiným vhodným materiálem. Při jeho vložení přímo mezi včely dochází k rušení bzukotem jednotlivých včel, které se k mikrofonu přiblíží.

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>Při měření považuji za důležité čtyři věci -
>
>-čím se snímá zvuk - nejlépe citlivým digitálním diktafonem
>-kde se snímá - nejlépe vně každého nástavku
>-kdy se snímá - nejlépe, když včely nelétají
>-čím se výsledek analyzuje - program by měl umět spektrogram
>
>Běžný kazetový diktafon a nahrávka v podmetu se mi neosvědčily, s
>digitálním diktafonem přiloženým zvlášť na každý nástavek jsou nahrávky
>dobré. Tímto způsobem to zkouším teprve letos a proto nemám žádné
>zkušenosti s tím, co nahrávky znamenají. Zatím mám jediný spolehlivý
>výsledek - podle zvuku můžu určit, ve kterých nástavcích jsou mladé včely.
>
>mp
>
>
>
>

stáhněte si: www.zdravevcely.cz

Problém je vtom ,ze ten vzduch musí být rozdělen do malých komůrek aby tu izolační funkci splnil . Čím menší tím líp.
..........
Což tak tím vzduchem naplnit prázdný plást.:-)
Dokonalá izolace.
Četl jsem v Brennerovi odkaz na nějaký výpočet, že bunka už je tak malá, že v ní tření vzduchu doatatečně brání proudění.
A taky jsem v něm četl, že úkolem úlu není držet teplo, ale bránit před nepřáteli včel a větrem.
Ten vítr je tam důležitý proto, že naše rámečky vzaly včelám přirozenou ochranu před větrem v labyrintu divočiny.

Jestli tím izolovaním a tvorbou dokonalých úlů neděláme pořád ze včel pitomce:-)
Karel

U nás ještě nejsou akáty ani před rozvětem. Řepka už je pomalu v háji. Tak uvidíme....

Martin

...málo včel s medem neodletí a hodně včel bez medu taky ne.....!?

řepka je ta tam ,jetel posekali,akát by teď v parnu medoval ale už nebude....snad dá les

v každým silným včelstvu jsem měl tak jeden rámek s medem úplně na beton,netušíte z čeho je to snůška ???cukr to nebude,zimovali na doraz....

K> A taky jsem v něm četl, že úkolem úlu není držet teplo, ale bránit před
K> nepřáteli včel a větrem.
K> Ten vítr je tam důležitý proto, že naše rámečky vzaly včelám přirozenou
K> ochranu před větrem v labyrintu divočiny.

K> Jestli tím izolovaním a tvorbou dokonalých úlů neděláme pořád ze včel
K> pitomce:-)

Včela dokáže přežít prakticky v čemkoliv. Včelaři však nechovají včely
proto, aby jim včely jenom přežívaly. (Výjimkou je chov včel v
nepříznivých snůškových oblastech - kvůli opylovací službě.)

Úlová izolace není kvůli tomu, aby včely přežily, ale proto, aby
spotřebovaly co nejméně cukru (či přineseného) medu na zahřívaní plodu
a zároveň, aby bylo co nejvíce včel uvolněno pro snůšku (v dobře
izolovaném úlu stačí na vytápění úlu daleko menší počet včel než v úle
neutepleném).

Dobře izolovaný úl uplatní svoje přednosti v období konce zimy,
předjaří a časného jara, kdy včely již plodují, vytápějí úl, jenže
venku je ještě dosti zima. Tady se citelně projeví nižší spotřeba
zimních zásob a rychlejší rozjezd plodování.

Další případ, kdy přijde úlová izolace vhod, může nastat v průběhu
jara, kdy včely vytápějí úl už z nového medu. Při ochlazení to může
znamenat citelnou ztrátu na medném výnosu. Podobně i při výpadku
snůšky se může stát, že včely spotřebují to, co nedávno donesly, na
vyhřívání úlu.

Právě toto počasí, které nyní zažíváme, je názorným příkladem. Snůška
z řepky byla přerušena náhlým ochlazení a deštěm. V níže položených
oblastech už asi znovu nezačne. Med nelze s úlů vytočit kvůli dešti.
Někomu se může za určité konstelace všech okolností stát, že z toho,
co včely přinesly na začátku řepkové snůšky do úlů, nevytočí nic.
Včely všechno spotřebují na vytápění úlu, když je taková zima.
Izolovaný úl může do jisté míry kompenzovat nepříznivé klima a
zachránit nám čerstvě donesený med, který by včely jinak musely
proměnit na teplo v úle.


--------------------

Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.

Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
co vydává jakýkoliv zápach apod.

Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.

--------------------

Tloušťku tabule pěnového polystyrenu těžko radit. Ing. Smělý na
základě výpočtů dospěl k tomu, že důkladnou izolací je 8 cm silná
polystyrenová stěna nástavku. Z hlediska praktického jsou však takové
nástavky dost velké. Možná, že by přijatelným kompromisem mohlo být 4
- 5 cm PS.

-------------------------

Kéž by se to počasí už zlepšilo!

Baudis Jan

Je to s tou izolací a teplem ve včelách přesně tak, jak píšeš. Plod potřebuje 30-35 st.C a fyziku tepla neoklameš. Je pravda, že u silných včelstev nehraje izolace takovou roli, jako u průměrných. Včely si svým přebytečným množstvím potřebné mikroklima zajistí. Izolace má myslím význam i ve velmi silných mrazech, kdy zpomalí výkyvy teplot v chomáči.

Po prvních pokusech se styrodurem 3 cm jsem došel k poznatku, že 5 cm silný je to pravé. Myslím na zpracování desek, robustnost nástavku a také pro včely. Asi jsem vyřešil i zimní ochranu před ptáky, pozdě ale přece. Po příští zimě budu chytřejší a budu moci zájemcům rozdávat rozumy. Pořizovací cena se vrátí již první rok. Určitě je to bezpečnější řešení, než úly z druhé ruky.

Baudis Jan napsal:
Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
> nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
> impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
> průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
> té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
> skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.
>
> Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
> dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
> co vydává jakýkoliv zápach apod.
>
> Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
> umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
> do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.


No, piliny, ať už od pily nebo strojní hoblovky se slehly a potom byl nahoře
volný prostor. Ještě existují piliny nebo spíše hobliny ze dřeva speciálně
vyráběné, používají se pro balení výrobků nebo jako náplň filtračních kazet
v boxech pro stříkání barev nebo jako nosič cementu pro heraklit, ty by byly
vhodné. S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad je
tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě, zvláště
když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem ve
vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
případě sololitu otvory cca 2 mm.
Když tady diskutujem o izolaci, před delší dobou si tady někdo pochvaloval
netkanou filtrační polyesterovou tkaninu původně určenou pro
vzduchotechnické filtry vyráběnou tuším v Silonu Planá nad Lužnicí. Některé
z těchto tkanin jsou poměrně lehké a vzhledem k materiálu mají odpuzovat
mravence i jiný hmyz

R. Polášek

Věcná chyba. Má tam být, že některé z těchto tkanin jsou poměrně levné, ne
lehké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 01, 2006 2:01 PM
Subject: Re: Re[2]: PS nastavky


> Baudis Jan napsal:
> Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
> > nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
> > impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
> > průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
> > té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
> > skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.
> >
> > Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
> > dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
> > co vydává jakýkoliv zápach apod.
> >
> > Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
> > umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
> > do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.
>
>
> No, piliny, ať už od pily nebo strojní hoblovky se slehly a potom byl
nahoře
> volný prostor. Ještě existují piliny nebo spíše hobliny ze dřeva speciálně
> vyráběné, používají se pro balení výrobků nebo jako náplň filtračních
kazet
> v boxech pro stříkání barev nebo jako nosič cementu pro heraklit, ty by
byly
> vhodné. S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad
je
> tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
> vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě,
zvláště
> když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
> stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
> potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem
ve
> vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
> případě sololitu otvory cca 2 mm.
> Když tady diskutujem o izolaci, před delší dobou si tady někdo pochvaloval
> netkanou filtrační polyesterovou tkaninu původně určenou pro
> vzduchotechnické filtry vyráběnou tuším v Silonu Planá nad Lužnicí.
Některé
> z těchto tkanin jsou poměrně lehké a vzhledem k materiálu mají odpuzovat
> mravence i jiný hmyz
>
> R. Polášek
>

Emane,
nemohl by jsi mi prosím zaslat nějaké bližší informace o úlech ze styroduru. Letos hodlám toto uteplení vyzkoušet. Rád bych se vyhnul případným komplikacím. Moje adresa je ustec/=/post.cz
Díky.
Martin

V zásadě platí pro úl to co pro jakoukoliv stavební konstrukci,
že směrem ven musí vždy na vrstvu s malou nebo žádnou
paropropustností navazovat vrstva s paropropustností vyšší.

Potíž s parozábranami je, že není snadné je provést tak, aby
kromě páry odolávaly i mechanicky. To je třeba případ nástavků
ze sololitu s hliníkovou fólií uvnitř. Jako parozábrana funguje perfektně,
ale při manipulaci si musítě dávat dobrý pozor, abyste ji nepoškodili.

Jako dobré řešení se zatím jeví napuštění vnitřní stěny nástavku parafinem,
přičemž z hlediska páry je pochopitelně lepší, když je vnější stěna
ponechána
přírodní nebo natřená nátěrem s velmi dobrou paropropustností (tedy ne
parafinovou lázeň).

Toto řešení se zatím jeví jako plně vyhovující jak pro tenkostěnné nástavky,
které jsou tak "v suchu" o i dost méně pracují, tak pro izolované nástavky
s dvojitpou dřevěnou/sololitovou stěnou.

Parafin na vnitřní stěny nového nástavku lze natřít štětcem za prohřívání
horkovzdušnou pistolí (aby se měl šanci vsáknout). Přebytek parafinu
se dá snadno seškrábnout širokou (přes celou výšku stěny NN) špachtlí.
Časová náročnost cca 5 minut na 1 NN Optimal.

> S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad je
> tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
> vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě,
zvláště
> když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
> stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
> potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem
ve
> vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
> případě sololitu otvory cca 2 mm.

Baudis Jan napsal:
>Úlová izolace není kvůli tomu, aby včely přežily, ale proto,
>aby spotřebovaly co nejméně cukru (či přineseného) medu na
>zahřívaní plodu a zároveň, aby bylo co nejvíce včel uvolněno
> pro snůšku (v dobře izolovaném úlu stačí na vytápění úlu
> daleko menší počet včel než v úle neutepleném).

Zde:
http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni

je prezentován výsledek pozorovacího pokusu chovu v
neuteplených a silně uteplených úlech. Výsledek zrovna
nehovoří pro PS nebo jakékoli zateplené úly. Nezateplené
(dřevěné) úly lze navíc po skončení životnosti nebo při
výskytu moru likvidovat šetrně k přírodě. A to vidím jako
podstatné.

L. Matela

PS: Toto jsem našel na webu:

ZPRAVODAJ OBCE MORAVSKÉ KNÍNICE
.
.
.
Například spalováním PVC (novodurové trubky, podlahové
krytiny, plastové ubrusy, PVC folie, hadice, mnohé plastové
kelímky atd.) vznikají vinylchlorid, dioxiny, kyselina
chlorovodíková, ftaláty a další sloučeniny, které jsou často
rakovinotvorné již v nepatrné koncentraci. Spalováním
polystyrénu - PS (velké procento kelímků a dalšího obalového
materiálu) se uvolňuje vysoce dráždivý a opět rakovinotvorný
styrén. Spalováním pryže (zvl. v podobě pneumatik) zásobíme
náš vzduch pozoruhodným množstvím polyaromatických
uhlovodíků a oxidů síry, jež si s výše uvedenými účinky na
lidské zdraví v ničem nezadají.
.
.
.

> (dřevěné) úly lze navíc po skončení životnosti nebo při
> výskytu moru likvidovat šetrně k přírodě

je - li tím míněn táborák z nástavků, nic šetrného na tom nevidím

spálit ekologicky šetrně dřevo, obsahující pryskyřice, zbytky propolisu a
vosku
není o nic jednodušší než jakýkoliv jiný organický materiál, např.
polystyren
a bude vyžadovat řízené spalování za přebytku vzduchu a garance vysokých
teplot
v přesně vymezeném rozmezí

J. Čáp

ŘEKL BYCH, ŽE TY PITOMCE DĚLÁME ZE SEBE

Máte to pěkně promyšleno. Já si však myslím, že napouštět vnitřní stěnu dřevěného nástavku není nutné. Včely si ji "natřou" sami. Jinak se nástavky natírají,impregnují hlavně kvůli životnosti (tedy ochrana před vnější vlhkostí). Pro včely by bylo nejlepší jen dřevo bez jakýchkoli nátěrů! Veškerá vlhkost se odvětrá přes česno či zasíťované dno. A doufám, že to tak funguje i v zimě.
Když jsme se dostali k Optimálům, tak bych se zeptal ostatních. Jak máte přes zimu "nastaveno" dno(myslím zasíťování odrkyto či zakryto)), česno(zúženo - nezúženo), očka(jak otevřena či zavřena) a fólie (jestli i v zimě nebo propustná uteplivka).

Moc děkuji za zkušenosti.

Pro dokonalé spalování je opravdu potřeba přesně definovat podmínky. Jeden podstatný rozdíl mezi dřevem a PS tu však je.
Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí, pokud už nebude lidmi zcela zdevastována, což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv synteticky polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně liší od přírodních produktů. Nelze ji např. rozložit biologicky, což je u dřeva snadné.
Při nákazách se nemusí hned pálit, jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým parafínem. Zatím ne u nás. To u PS nejde ani náhodou, zde jsou možné jiné metody. Není to však předmět mého příspěvku do diskuze. My samozřejmě k současnému způsobu života syntetické materiály potřebujeme.
       Myslím si ale, že pokud to jde a je to ověřeno, měli bychom v maximální míře využívat postupy a technologie, které jsou přírodě blízké. Ne vždy, když se začne nový materiál používat je vše domyšleno viz DDT, hexachlorhexan, stabilizované transformátorové oleje s polychlorovanými bifenyly (PCB) dřívější produkce atd. atd.
       Na jedné straně oprávněně včelaři lamentují nad aplikací různých pesticidních prostředků (produkční zemědělci to vidí samozřejmě jinak), na druhé straně vnášejí do chovu včel materiály a látky, které nejsou nezbytné. Jejich působení za cca uplynulých 60 let, kdy se začali více masově využívat není zcela ve všech souvislostech prozkoumáno. Mohu uvést příklady škodlivých freonů (požívaly se ne jen jako chladivo, ale i jako napěňovadla při lehčení hmot atd.
Přeji všem včelařům mnoho krásných zážitků při své činnosti a hlavně, aby co nejvíce naslouchali hlasu zdravé a krásné přírody a pomohli ji udržet i pro další generace. I starý opuštěný dřevěný včelín má svou estetickou hodnotu, pokud z něho nelétají kusy PS a netrčí roztrhané folie a neválejí se kolem něho rozbité plastové nádoby. O dřevo se dokáže příroda postarat sama.

LM> Zde:
LM> [odkaz] http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni

LM> je prezentován výsledek pozorovacího pokusu chovu v
LM> neuteplených a silně uteplených úlech. Výsledek zrovna
LM> nehovoří pro PS nebo jakékoli zateplené úly.

O zmiňovaném pokusu výzkumníků v Zubří jsme zde již v minulosti
diskutovali. Tento pokus nebyl zacílen na ověření metodiky chovu včel
v silně uteplených úlech (např. metody ing. Smělého), ale spíše by
bylo možno jej charakterizovat jako hledání odpovědi na otázku, zda
"má smysl uteplovat nízkonástavkový úl Optimal, když při tom
zachováváme metodiku chovu včel pro nízkonástavkové neuteplené úly, a
to vše v klimatických a snůškových podmínkách Zubří". Odpověď na takto
položenou otázku je dána publikovanou tabulkou rozdílů ve výnosech
(tj. zřejmě za takovýchto okolností zateplovat valný smysl nemá).

Důvodů bych viděl hned několik:

a) Snůškové podmínky. Cituji z webu Zubří: "hlavní snůška bývá
nepravidelně z medovice na smrku a nektarová z lip". Čili není velký
podíl časné jarní snůšky. Do té doby, než rozkvete lípa a meduje smrk"
stihnou zesílit i včelstva ve studených úlech.

b) stěny úlu byly sice zhotoveny z PS, jenže konstrukce úlu je dle
principu úlu studeného! Čili očka v nástavcích (která částečně vyruší
účinek uteplení), vysoký podmet. To samé platí i o metodice: předjarní
rozvoj ve velkém prostoru bez zúžení umožní izolaci, aby se projevila
jen částečně. (Viz níže o úlech použitých k pokusu.)

Můj závěr: tak, jak byly parametry pokusu nastaveny, nemůže pokus
příliš vypovídat o významu úlové izolace obecně. Odpovídá jen na výše
uvedenou otázku, která je otázkou velice úzce zacílenou a dosti
specificky formulovanou. Skutečně, nemá asi smysl uteplovat úlový
systém Optimal, který je přece konstruován pro to, aby využíval výhody
studeného úlu. A ještě k tomu, nemá smysl uteplovat studený úl, když
nezměním metodiku chovu a dále včely chováme dle metodiky chovu ve
studených úlech.

------------------

Níže cituji ze starších příspěvků této konference něco z odpovědí
přítele Ing. K. Čermáka, který pokus vedl, a se kterým jsem o této
věci zde vedl debatu. (Uvádím i data jeho příspěvků, aby si je každý
případně mohl dohledat v archivu konference a zasadit do širšího
kontextu.)

Ing. Květoslav Čermák napsal:

> Optimaly v pokusu nejsou dřevěné nástavky obalené polystyrenem. Uteplené
> nástavky mají uvnitř sololit a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v
> Pekařově. Dno (v Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka
> stále v provozu. V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3 včely.
> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj začíná v horním
> nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám sotva může vadit.
> 27.11.2003


Můj komentář: Nemohu souhlasit s obecným tvrzením, že očka mohou včely
přece uzavřít svými těly, čímž se naznačuje, že očka jakoby neměla
negativní vliv na fungování izolace stěn. Takovéto tvrzení jistě platí
např. pro tyto dny - pokročilé jaro, silná včelstva v úlech a chladné
počasí. Jenže jistě neplatí v předjaří a časném jaru, kdy má však
izolace právě ten největší význam. Očko způsobí, že kolem něj táhne, včely
se stáhnou k plodu a průvan ode dna spolehlivě vyvětrá teplo z
nástavku očkem pryč.

Podobný problém vidím i v oněch 3 nízkých nástavcích na vysokém
podmetu. To je vhodné pro studené vedení včel. Má-li se uplatnit
izolace stěn, pak je vhodné včely nějakým způsobem v předjaří zužovat
a vysoký podmet změnit na nízký (např. nějakou vložkou).

Něco podobného píše i ing. K. Čermák níže:


> jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli,
> 2,12,2003


Můj komentář: To, co přítel Čermák nazývá (možná trochu pejorativně
:-) "hraní si se včelama" se jednak nemusí v dobře utepleném úlu dělat
až tak detailně (tj. rozšiřování po jednom rámku) a zadruhé je to ve
své podstatě princip "intenzivního včelaření", jak se praktikuje,
je-li to pro včelaře výhodné. Když je pro včelaře naopak výhodné
chovat včely extenzivně, nic proti tomu. Jde jen o to hovořit o obou
principech včelaření, o jejich výhodách i nevýhodách, aby měl každý
možnost si vybrat.

Jinak ovšem platí, že každou minutu, kterou včelař věnuje (v rámci
intenzivního způsobu včelochovu) svým včelám v časném jaru, mu včely
bohatě vrátí - a to extrémně rychlým rozvojem, kdy poměrně slabé
zazimované včelstvo vstoupí do řepkové snůšky v plné síle
(předpokladem je dobrá matka) a to vše při zimování s malou spotřebou
cukru.

(Tím "slabým včelstvem" však nemyslím žádného "chudáka", myslím to v
porovnáním s těmi obry, které se zazimovávají na 30ti kg cukru v
rozlehlých sálech studených úlů; je pravdou, že takového mamuta
nezastaví v rozvoji ani tenké stěny úlu ani spousta mrtvého
mezinástavkového prostoru, ani průvan od zasíťovaného dna; mamut
potřebuje hlavně hodně místa; jenže mamuta je potřeba si "vykrmit"...)

Jinak vcelku souhlas se vším, co zde přítel ing. Čermák napsal.

A ještě poslední citace z příspěvků ing. K. Čermáka:


> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> 26,11,2003


Nechávám bez komentáře. Odpovídá tomu, co jsem psal již výše.

Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda kromě politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

V této souvislosti mě napadá, že vím o jedné dobré zprávě. Překvapilo mě,
když jsem na www.whois.eu zjistil, že se ve vedení ČSV našel někdo, koho
napadlo přednostně zaregistrovat doménu vcelarstvi.eu.

mp




-----Original Message-----
From: kozlík [mailto:e-mail/=/nezadan.tiscali.cz]
Sent: Thursday, June 01, 2006 7:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: odkazy


Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na
ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda kromě
politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v
němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Dneska jsem byl v Křemencárně shánět to plastové vědro s kohoutem, co jsem si ho nebyl koupit v Lysé.Tak to vědro tam také nemají, ale viděl jsem tam medomet s motorem, který měl v zadní části namontovanou regulaci i s reversací páčkou.Podle nápisů asi pro německý trh.To vypadalo docela jednoduše a bytelně.Tak trochu ruský výrobek.Teď to nemyslím pejorativně , ale naopak - jednoduché a spolehlivé.

k> Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na
k> ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda kromě
k> politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v
k> němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Děkuji za upozornění. Dal jsem to do pořádku (ty odkazy byly už
opravdu historické :-). Prosím, neváhejte mne upozornit, když nějaký
odkaz nefunguje, nebo naopak nějaký odkaz na včelařský web schází.

Baudis Jan

> jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým
parafínem

nevíte náhodou někdo něco bližšího o biologické odbouratelnosti parafinů,
ceresinů a spol?

> Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí,
> což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv syntetický
> polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně
> liší od přírodních produktů

jen pro zajímavost - přírodu nelze ani v tomto 'podceňovat'

minulý týden byl na ČT k vidění dokument o alarmující
'vetchosti' současných digitálních záznamů,
kde mimo jiné vystupoval specialista na biologickou
degradaci CD-ROM disků se svou sbírkou CD
doslova sežraných různými plísněmi

pokud máš střižný ventil na medometu,tak snad tu nádobu ani nepotřebuješ...

jde to ,je to jednoduché,snad nejjednodušší,včely to vykusují fakt minimálně,jen tam kde jim to vadí,takže když se to udělá přesně není problém,konstrukčně nahoře a dole rám ze dřeva... pokud by včely nepraktikovaly dřevěnou dutinu tak by byly stromy s polystyrenu(?),opět je tu ten kompromis mezi tím co je nejlepší pro včely a pro včelaře...

Přece nebudu med skladovat a pastovat v medometu.

samozřejmě dřevěné,pak samozřejmě a radši styrodurové(stačí i 3cm) než nějakej starej hn....

na skladování jen pokud ti nezcukernatí a vlezou ti do něj všechny snůšky(vědro,předpokládám není 300 litrů),tak ti to snad k něčemu bude,já žil v domnění,že ta nádoba slouží k vyčeření a stáčení,pastovat budiž,ale na to snad nepotřebuješ ventil...

Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost
špatná. Jako obecně všech ropných látek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 01, 2006 10:34 PM
Subject: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> > jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým
> parafínem
>
> nevíte náhodou někdo něco bližšího o biologické odbouratelnosti parafinů,
> ceresinů a spol?
>

Prosim o pridani odkazu na prave budovane stranky ZO CSV Hradec Kralove
http://www.vceliweb.cz/. Dekuji.

František Rousek





k> Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na
k> ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda
kromě
k> politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v
k> němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Děkuji za upozornění. Dal jsem to do pořádku (ty odkazy byly už
opravdu historické :-). Prosím, neváhejte mne upozornit, když nějaký
odkaz nefunguje, nebo naopak nějaký odkaz na včelařský web schází.

Baudis Jan

Ale jak silný má styrodur být?

Odpověď k příspěvku p. Poláška
"Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost špatná. Jako obecně všech ropných látek."
Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná se také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec dobře, aby se dospělo k rozumným závěrům.
Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá obalovými materiály atd.

Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín, asfalt
nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být produkt
současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leopold Matela" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> Odpověď k příspěvku p. Poláška
> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
dost
> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
> není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již
> známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou
> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná
se
> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
dobře,
> aby se dospělo k rozumným závěrům.
> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
> obalovými materiály atd.

stačí i 3cm

Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:25 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)


> Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín,
> asfalt
> nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
> přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být
> produkt
> současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Leopold Matela" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
> Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)
>
>
>> Odpověď k příspěvku p. Poláška
>> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
> dost
>> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
>> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
>> nenĂ­ to polymer a nenĂ­ to ani aromatickĂ˝ polymernĂ­ uhlovodĂ­k. Jsou jiĹľ
>> známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou
>> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespo� pokud vím není.. Jedná
> se
>> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
>> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
> dobře,
>> aby se dospělo k rozumným závěrům.
>> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
>> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
>> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
>> obalovými materiály atd.
>

Parafín sice za přírodní produkt nepovažuji, ale myslím, že při impregnaci
nastavků nijak zvlášť nevadí. Pokud nebudou vadit jeho stopy v nějak
využívaném propolisu oškrábaném z nastavků. A taky asi bude vhodná trošku
opatrnost při využití kousků vosku oškrábaných z nastavků. Pak jestli bude
někdo vyrábět biomed, jestli bude použití parafínu povoleno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:37 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)



Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp

Stana :3 vcelstva,nechci rozsirovat,mnoz.medu nerozhoduje
Cejka : jeste nejaky cas zkouset

17 - 24 cm neni cely rozsah mezi nizkym a vysokym,jeste Dadant-cesky 30x37,doporucuji zkouset i tento.
U vsech pouzivanzch nastavku vzajemne z normalisovat jejich prilehajici priruby .
neuvadite otazku delky ramku ? Predpokladam ze mate rozhodnuto .V tomto pripade doporucuji:pouzivane nastavky i raky upravit na jednu miru.


p.g.: Ramky v Cejkovych ulech nekteri vcelari pretaceji

Ul Danzenbakeruv: ramky s rozsirenymi bocnicemi po cele delce,tzv k sobe prilehajici.
Zavesne hrebiky jsou ve stredu bocnich loucek prorazeny zevnitr.Na vycnivajici casti hrebiku z vnejsku se zavesi a mohou se otaceti.
Ramky stlaceny jsou k sobe plechovou pruzinou.

Ul Heddonuv :Ramky se pokladaji na prouzek plechu
precnivajici spodni okraj nastavku.
Ramky se dohromady stlacuji srouby,jejihz hlavy jsou z vnejsku nastavku.
V tomto pripade se muze na vic pretacet i nastavek.

franta

> Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí,
> což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv syntetický
> polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně
> liší od přírodních produktů

jen pro zajímavost - přírodu nelze ani v tomto 'podceňovat'

minulý týden byl na ČT k vidění dokument o alarmující
'vetchosti' současných digitálních záznamů,
kde mimo jiné vystupoval specialista na biologickou
degradaci CD-ROM disků se svou sbírkou CD
doslova sežraných různými plísněmi

Podceňovat rozhodně ne. Na plísně bych však konkrétně u PS
Plísně zatím nezničí onen plast na kterém jsou vrstvy pro data nanesena.
Na jaře kolem cest vidíme to množství odpadů, které tam "odkládají" naši "zodpovědní" spoluobčané. Ještě horší je ten smrad z komínů domácích topenišť, kde v současné době spousta rodin zejména na venkově ve snaze ušetřit za palivo nám likviduje zdraví a čistý vzduch spalováním plastových odpadů. Jedete-li na kole je to jako průchod přes zamořené prostředí bojovými otravnými látkami.
Vím, že daleko horší jsou úniky škodlivých látek při haváriích různých provozů. Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí, jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí. Velmi často se setkáváme s tím, že při návratu rekreantů chalupářů z upravených chalup jsou okraje cest zaneřáděny odpadem, kterého se takto chtějí zbavují.
Proto si myslím, že by měli jít i včelaři příkladem a svým koníčkem nezatěžovat zbytečně už tak zkoušené životní prostředí. Myslím, že hodně mladých lidí to tak cítí a dělejme tak, abychom se nemuseli za naši činnost stydět.

> Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů
> však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí,
> jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí.

A to jde jen o 'kosmetické' záležitosti. Představte si, příteli,
že byste chtěl skutečnou změnu spotřebního chování tak,
aby se výsledná zátěž dostala na hranici udržitelnosti při
současné hustotě osídlení Evropy.

Pro včelařství by to znamenalo:
* žádné krmení cukrem
* žádné dojíždění na včelnici automobilem
* žádné průmyslově vyráběné nástavky (včetně jednostěnných dřevěných)
atd. atd. ..

Protože udržitelná spotřeba dřeva na 1 Evropana je do 0,5 m3 ročně,
udržitelná dopravní zátěž v osobní dopravě je do 5000 km ročně
hromadnou dopravou po železnici, atd. atd ..

Zkrátka reálné meze udržitolné spotřeby jsou o řády jinde, než si
většina dnešních voličů Strany zelených vůbec kdy bude ochotna
připustit; včelaře nevyjímaje.

J. Čáp

Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)

viz
http://www.prolignum.cz/kooperace.htm

během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z nynějších 0,23 m³ na 0,46 m³.

A opravdu potřebuješ poradit, ať si přepočítáš spotřebu fosilních paliv na
dřevo? Na tom půlkubíku ročněš si ani neuvaříš, natož aby ti něco zbylo na
nástavky, nebo dopravu autem na dřevoplyn ..

> Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)
> viz http://www.prolignum.cz/kooperace.htm
> během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z
> nynějších 0,23 m&#179; na 0,46 m&#179;.

> From: "Daněk Jiří" <e-mail/=/nezadan>

P.S:
Nepocházíš náhodou z Třebelic?