Archiv Včelařské konference

Izolace mezi dvěma úly není příliš platná.
Nepíšete jak vysoké jsou to rámky, ale pokud je to čtverec, tak pokud mohu soudit dle svých 32x30, tak včely vytvářejí chomáč od stěny ke stěně. To znamená, že se ohřívají navzájem a není tam tepelný spád a tedy ani tok.
Když jsem si přivezl první včely ještě v almárkách, byla mezi stěnami izolace. Tehdy z hoblin.
Z výše uvedené úvahy jsem jí doma nedával a šest almárek připevnil venku jednu vedle druhé. Včelám to vyhovovalo.
A když jsem je postupně v almárkách omezoval, nezjišťoval jsem, že by jim nějak vadila neizolace. Boky byly asi 3cm, u krajních zesíleny na 5, čela lipové desky nebo sláma asi 5cm.
Ale měly především opimální tvar - úzkovysoký 24*60(3*asi20).
Tvar na výšku má především skvělý vliv na hospodaření teplem.
Jinak, i když mám dnes většinu neizolovaných úlů, na strop dávám téměř vždy polystyrén. Stropem je největší únik tepla.
Souběžně mám Brennery izolované na 4.5 a 9cm. Zázrak se dosud nekonal, pokud se letos stane, dám vědět.
Zatím se zaměřuji na plemenitbu. Rozdíly ve včelstvech dělají větší rozdíly než rozdílné izolace úlů.

Když jsem před dvaceti lety dělal první izolvané úly, svěřoval jsem se zkušenému včelaři př.Tichému. Klasik v zadovácích. Ten mě nezrazoval, ale upozornil, že kdysi s jedním kolegou dělaly speciální úly, supr izolované skelnou vatou asi 10cm včetně dna, pak přidávaly odporové dráty a topili kvůli vlhku a pak je vyhodili.
V případě úlů v bateriích je asi jedno jak jsou mezi sebou izolované, ale snad míň je víc. Záložní včelstav oddělovaná jen přepážkou se tisknou k přepážce.

Ať se daří.
Karel

Dobrý deň.
Na Slovensku sa rozbieha činnosť spoločnosti nadstavkových včelárov, stránky spoločnosti: http://www.n-vcelari.sk

Doplňuji.Výška rámků je 22cm,síla horní loučky 1,5cm a spodní 0,9cm.Mezera horní a prostřední 1cm.Na podzom sedí včelstvo v obou patrech a většinou vespd 2-3cm visí.Výška sloupce včel je 50cm,česno na spodní hraně chumáče.Patro pod včelstvem prázdné.Př.Karel píše,že uteplení v baterii je zbytečné,/možná ,čím míň,tím víc/ ale vzápětí se zmiňuje,že odděly odďělené přepážkou se tisknou k sobě.Tak tomu trochu nerozumím.Chtěl jsem jenom říci,že pozoruji,že včelstva se mačkají k uteplené straně,ať je uteplená čímkoliv.Já si třeba myslím,že kdo má otevřená očka po celém úle,k tomu zasíťované dno,tak nepotřebuje mít zateplené úly vůbec.Mě zaujala skutečnost,že rozdíl 1 uteplívky přitáhne včely k okénku,kde by se dalo předpokládat,že bude studené.Co mě trochu znepokojuje je skutečnost,že spad mrtvolek je od konce měsíce prosince do konce ledna tak 30-50včel,tak za únor a polovinu března je jich až 1cm po celé ploše.Jinak včelstva dostatečně silná,dostatek zásob a v pohodě.Ani zdaleka nechci mé včelaření nikomu vnucovat.Nato jsem už dost starý a nepotřebuji to.Hezké dny.V.Banýr.

Cítit je trochu topolová míza, když se na jaře nebo v létě ulomí nějaká živá
větev. Suché dřevo cítit nijak není, včelám, pokud jsem mohl pozorovat,
nijak nevadí. Vyžaduje ale ostré a kvalitní nástroje, pokud jsou tupé, nebo
dřevo trochu vlhké, vzniká jakoby plstnatý řez. Taky se snadno štípe a
vyštipuje i přes vlákna na rozdíl třeba od lípy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 29, 2006 9:10 PM
Subject: Topolové přířezy


> Dobrý den. Potřebovala bych poradit, chtěli bychom si vyrábět rámky z
> topolového dřeva. Slyšeli jsme ale názor, že topol "smrdí". Nemáte s ním
> někdo zkušenosti? Jestli to nějak vadí včelám. Děkuji.

Co mám zkušenosti s zadováky dvojáky 39x24 s utepelnými obvodovými stěnami
cca 6 cm polystyrenu a staršími s 6 cm slámy, tak se včely vždy usídlily u
střední přepážky (dřevo cca 2-2,5 cm), pokud na druhé straně bylo taky
včelstvo. Pokud tam nebylo, včely se usídlily naopak u izolace. Odhadem tak
jedny z deseti se usídlily opačně. U baterie zadováků 39x24 se toto dalo
regulovat česnem, protože včely tam šly za vzduchem. Dneska, pokud je v úlu
zasíťované dno, je to vcelku jedno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 29, 2006 10:23 PM
Subject: Re: 2 plstě jsou málo.


> Izolace mezi dvěma úly není příliš platná.
> Nepíšete jak vysoké jsou to rámky, ale pokud je to čtverec, tak pokud mohu
> soudit dle svých 32x30, tak včely vytvářejí chomáč od stěny ke stěně. To
> znamená, že se ohřívají navzájem a není tam tepelný spád a tedy ani tok.
> Když jsem si přivezl první včely ještě v almárkách, byla mezi stěnami
> izolace. Tehdy z hoblin.
> Z výše uvedené úvahy jsem jí doma nedával a šest almárek připevnil venku
> jednu vedle druhé. Včelám to vyhovovalo.
> A když jsem je postupně v almárkách omezoval, nezjišťoval jsem, že by jim
> nějak vadila neizolace. Boky byly asi 3cm, u krajních zesíleny na 5, čela
> lipové desky nebo sláma asi 5cm.
> Ale měly především opimální tvar - úzkovysoký 24*60(3*asi20).
> Tvar na výšku má především skvělý vliv na hospodaření teplem.
> Jinak, i když mám dnes většinu neizolovaných úlů, na strop dávám téměř
vždy
> polystyrén. Stropem je největší únik tepla.
> Souběžně mám Brennery izolované na 4.5 a 9cm. Zázrak se dosud nekonal,
> pokud se letos stane, dám vědět.
> Zatím se zaměřuji na plemenitbu. Rozdíly ve včelstvech dělají větší
rozdíly
> než rozdílné izolace úlů.
>
> Když jsem před dvaceti lety dělal první izolvané úly, svěřoval jsem se
> zkušenému včelaři př.Tichému. Klasik v zadovácích. Ten mě nezrazoval, ale
> upozornil, že kdysi s jedním kolegou dělaly speciální úly, supr izolované
> skelnou vatou asi 10cm včetně dna, pak přidávaly odporové dráty a topili
> kvůli vlhku a pak je vyhodili.
> V případě úlů v bateriích je asi jedno jak jsou mezi sebou izolované, ale
> snad míň je víc. Záložní včelstav oddělovaná jen přepážkou se tisknou k
> přepážce.
>
> Ať se daří.
> Karel

Taky sem to nedávno zkoušel,pokud má rovné husté vlákna tak to půjde,ale lípa je lípa.Jak jsou vlákna zkroucená a řídká,zatraceně se štípe a nepomůže ani tupit hřebíky.Jako náhradní surovinu na rámky použiji sem tam smrk, je to podobné,snad mírně lepší než topol.

JDE to ale práce stojí za prd, efektivita nízká.

Možná vám to půjde, topolů je více druhů.

Pokud je čerstvý tak je silně aromatický,ale to se sušením rychle vytratí.Jakmile nedokonalým sušením,nebo skládkou "zkvasí,zmodrá" tak to je opravdu smrad,nevysychá a nevysychá,štípat se dá těžko a "chlupatý" bude skoro vždy.

Na nástavky je vhodný používá ho i př. L.Nerad -včelař,výrobce úlů.

Dobrý den.
Mám 3 včelstva. V rozboru měli jsem měl průměrně 3 roztoče na včelstvo, tím jsem spolu s dalšími 20 včelaři v ZO spadl do přeléčení. Přítel, který má přeléčení na starosti, mě přesvědčil, že u mě není nutné rozebírat včely a dělat nátěr plodu a fumigaci, ale že stačí udělat 3 fumigace po 10 dnech. Včera jsme tedy udělali 1. fumigaci. Co si o tom myslíte?

1) z hlediska účinnosti - lze nátěr a fumigaci na jaře nahradit třemi fumigacemi po 10dnech?
2) z hlediska zbytků léčiv a reziduí,... - nejsou tři fumigace ještě horší, než nátěr a jedna fumigace?
3) s ohledem na první dvě otázky - nemám přítele přesvědčit, abysme před příští (druhou) fumigací udělali přece jen nátěr a následnou třetí fumigaci nedělali?

Jen dodávám, mám Langst. 159, 1.včelstvo 2 nástavky, 2.vč. 3 nástavky, 3.vč. 4nástavky, nadmořská výška 500 m., prolet byl až tento víkend. Hodinu po včerejší fumigaci spadlo průměrně 5 roztočů ze včelstva.

Děkuji Dan

Podle naší veterinární vyhlášky nález 3 roztočů na včelstvo není signál pro přeléčení. Je-li 4 a více, provede se nátěr plodu M1, max 10 dm2 a následná fumigace. Nikdy jsem neslyšel o 3x fumigaci na jaře místo nátěru. Myslím si že je to blbost. Je nejvyšší čas nátěr udělat.

Nevím, jak u Vás, ale my (Letohrad) jsme pořád pod sněhem a teploty se moc nad 12 st. nepohybují. Tak čekáme na nějaký teplejší den. Jinak na jaře jsme u těch našich zaroztočovaných zoufalců vždy natírali, fumigace asi opravdu není na místě.
Letos máme doporučení pro přeléčení včelstev se 3 a více roztoči nátěrem plodu.
Zdraví Pavel


> Podle naší veterinární vyhlášky nález 3 roztočů na včelstvo
> není signál pro
> přeléčení. Je-li 4 a více, provede se nátěr plodu M1, max 10
> dm2 a následná
> fumigace. Nikdy jsem neslyšel o 3x fumigaci na jaře místo
> nátěru. Myslím si
> že je to blbost. Je nejvyšší čas nátěr udělat.
>

Karel píše,že uteplení v baterii je zbytečné,/možná ,čím míň,tím víc/ ale vzápětí se zmiňuje,že odděly odďělené přepážkou se tisknou k sobě.Tak tomu trochu nerozumím.
.......
V jednom nástavku jsou dvě včelstva na 5 rámcích oddělená sololitovou přepážkou. V takovém případě se včelstva tisknou k této přpážce a ohřívají se navzájem. Bez ohledu na izolaci vnější stěny.

Karel

Prosím,mohli byste někdo spočítat kolik je potřeba gramů cukru na výrobu 1 litru 40% alkoholu.

P.K.

Petře opakuješ to co jsem už psal a navíc píšeš bludy, přečti si návod http://www.beedol.cz/beedolcz.html. Zavíčkovaný plod nad 10 dm2 se má odstranit. Veškerý zavíčkovaný plod se musí natřít. Proto jsem psal, že je nejvyšší čas, aby se plod nemusel odstraňovat. Do 8 března je to nejlépe udělat a do 31.3. je to ještě dobře možné.
Je vidět, že ani 10x opakovat nepomáhá.

Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm2. Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.


> Už se tu psalo při různých příležitostech několikrát , že metodika léčení je
> u nás velmi dobře propracovaná a právě v tomto oboru není pokusničení na
> místě. Doporučuji proto řídit se pokyny veterinární správy - tedy nátěr
> maximálně 10 dm čtverečných plodu a jedna fumigce. Pokud by měl Váš přítel
> obavy, že stanovená
> plocha pro nátěr je málo a zůstane příliš mnoho plodu neošetřeného, můžete
> ho ujistit, že tomu tak není. Na zbytek plodu včely přenesou léčivo samy při
> jeho ošetřování.
> S pozdravem Petr.

Kdyz jsem nabidku prijal,dal jsem na misku vah sve organisacni schopnosti,umeni jednat s lidmi,diplomatickou disposici,znalosti v oboru ,zivotni zkusenosti,leta pedagogicke prace a pusobeni v ridicich funkcich
Jsem velmi stasten setkat se na posvatnem miste.Zamyslenim ci motlitbou si pripomenout vzajemnou sounalezitost,spolkovou soudrznost a vzajemnou uctu,a to vse za vyraznneho prispeni CSV



Jsem jeste v soku,2/3delegatu nebyla ochotna vubec jednat
Pritel starosta udelal v kuolaru velmi dobry dojem.
Preji mu,aby se mu aspon 10% jeho zameru povedlo konference



Hlupaci Chytrolini Hlavouni

V predsjezdove diskusi,prinaseji namety na zmenu ve strukture svazu,namety na jine metody prace svazovych slozek...Ale,kdo navrhovanou cinnost
bude delat,kdo ji ekonomicky zabezpeci a co zmeny prinesou ke zlepseni stavu naseho vcelarstvi ?
Takovou jejich argumentaci znam z castych prezentaci jednoho clena ustredniho vyboru.Par takovych jednotlivcu je i mezi cleny svazu,schovavaji se za moderni vcelarstvi


franta


Na vystave v Brne 2.dubna se bude i prednaset
O soucasnych ukolech a cilech cinnosti obcanskeho sdruzeni CSV Vcelarstvi 2006/3/87

Pro odlehčení neustálých hádek jsem se vám chtěl předat malou kuriozitku.
Mám kamaráda studujícího v Mexiku a dnes mi napsal jako reakci na mnou
stvořený článeček o včelkách
(http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2006032101), že prej jako
že se mu líbí, namítl však, že by to možná chtělo nějakou zajímavost jako je
v Mexiku, kde pokud koupíte med přímo od včelaře, dostanete ve skleničce s
medem i včelu, snad na důkaz pravosti medu ;-)

(studuje v Soluce)

Mějte krásné první proletové dny pánové.


S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/seznam.cz] [jakus.euweb.cz
<http://jakus.euweb.cz/> ]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz
<http://zocsv-doksy.euweb.cz/> ]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Pokusim se odpovedet na dotaz kolik je potreba cukru na vyrobu 1 litru 40% alkoholu. Nejdrive si prepocitame kolik to je litru 100% alkoholu, to by melo byt podle trojclenky = 1*40/100 = 0,4litru 100% alkoholu. Pak bysme si vypocitali, kolik je 0,4 litru etanolu, kilogramu ethanolu. (hustota ethanolu je asi 0,8 g/ml;kg/l), tak tedy hmotnost bude objem krat hustota =0,4*0,8= 0,32kg.
Pri kvaseni cukru na ethanol je bilance asi takova, ze z jednoho kg cukru vznikne 0,5 kg ehanolu + 0,5 kg oxidu uhliciteho, potom tedy mnozstvi cukru na 0,32 kg ethanolu by melo byt dvakrat vetsi, tedy 0,64 kg cukru.
(je ale nutno jeste mozna uvazit nejake mnozstvi cukru ktere se spotrebuje na rust kvasinek a jejich existenci, a take, ze cukr neni 100%, ale obsahuje mozna do 2% vody (nevim to presne)). Taky je asi dobry vzit v uvahu, ze kvasny roztok nemusi byt dokvasen do nuloveho obsahu cukru, a taky vzit mozna jeste nejake ztraty pri odparu pri kvaseni, a pak pri destilaci.
Nakonec asi teda uvazovat ze na 1 litr 40% ethanolu bude potreba asi kolem 0,7kg cukru (coz by uvazovalo asi 9% cukru nevyuziteho na ethanol)

S pozdravem Michal
PS: Snad sem neplacal nejaky hlouposti, prosim dalsi ucastniky konference o pripadne opraveni. Dekuji

1L 40% etanolu = 0,4*0,7/0,57*1,02=0,501 Kg cukru


Matej




"Michal" <e-mail/=/nezadan>
30.03.2006 19:08
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: ????






Pokusim se odpovedet na dotaz kolik je potreba cukru na vyrobu 1 litru 40%
alkoholu. Nejdrive si prepocitame kolik to je litru 100% alkoholu, to by
melo byt podle trojclenky = 1*40/100 = 0,4litru 100% alkoholu. Pak bysme
si
vypocitali, kolik je 0,4 litru etanolu, kilogramu ethanolu. (hustota
ethanolu je asi 0,8 g/ml;kg/l), tak tedy hmotnost bude objem krat hustota
=0,4*0,8= 0,32kg.
Pri kvaseni cukru na ethanol je bilance asi takova, ze z jednoho kg cukru
vznikne 0,5 kg ehanolu + 0,5 kg oxidu uhliciteho, potom tedy mnozstvi
cukru
na 0,32 kg ethanolu by melo byt dvakrat vetsi, tedy 0,64 kg cukru.
(je ale nutno jeste mozna uvazit nejake mnozstvi cukru ktere se spotrebuje
na rust kvasinek a jejich existenci, a take, ze cukr neni 100%, ale
obsahuje mozna do 2% vody (nevim to presne)). Taky je asi dobry vzit v
uvahu, ze kvasny roztok nemusi byt dokvasen do nuloveho obsahu cukru, a
taky vzit mozna jeste nejake ztraty pri odparu pri kvaseni, a pak pri
destilaci.
Nakonec asi teda uvazovat ze na 1 litr 40% ethanolu bude potreba asi kolem
0,7kg cukru (coz by uvazovalo asi 9% cukru nevyuziteho na ethanol)

S pozdravem Michal
PS: Snad sem neplacal nejaky hlouposti, prosim dalsi ucastniky konference
o
pripadne opraveni. Dekuji

Z 1 kg cukru vznikne asi 0.6 litru lihu.
0.4 l lihu (v 1 litru 40% alkoholu) tedy vznikne z 0.4/0,6 kg cukru = 0,666 kg cukru.

z 1 kg cukru je 0,57 kg liehu. 1L 100% liehu ma mernu hmotnost 0,7 kg



Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
30.03.2006 21:07
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Antwort: Re: ????






Z 1 kg cukru vznikne asi 0.6 litru lihu.
0.4 l lihu (v 1 litru 40% alkoholu) tedy vznikne z 0.4/0,6 kg cukru =
0,666
kg cukru.

Kdo ví,odpoví.Pokusím se změnit théma více ke včel.praxi.
Je tomu asi 3 roky.Červenec 30 stupňů.Roj na tůji 1,5m vysoké.Já nedělně ustrojen na sraz po 50 letech.Ohnu tůjku,včely z většiny sklepu do rojáku,postavím na zem,zavřu víko a odcházím.Za 20 mn.včely sedí zase na tůjce.Když byly včely na tůjce potřetí,přinesl jsem židli a po důkladném sklepání postavil rojáček na židli a odjel.Ve 21 hod.byly včely opět na tůjce.Věřte,připadal jsem si jako malý kluk.Ráno v 7 hod. jsem si sedl na židli a nejprve velkou,později menší zbětačkou,jsem včely dával otvorem ve víku do rojáku.Jako můj první roj v životě.Po ukončení práce jsem zjistil,že ve vzduchu je asi 0,5kg včel,které se zajímavě formovaly do vlnícído se koláče a rozjely se pryč.Když chcete tak jděte,ale bez těch asi 2 kg co mám v rojáku.Včely v rojáku byly úplně klidné.Odlétající roj se náhle nad rybníkem zastavil,asi 100 m odemně,obrátil se přiletěl zpátky a né aby si sedl na tůjku,ale vrhl se prudce do otvoru v rojáku./Jako pominuté/.Uslyšel jsem matku,ten zvuk dobře znám a po chvíli jsem ji zahlédl,byla bíle značená.Sedla na víko,já jí chytil,ale za nohu a tak jsem ji zase postil.Pak už se bála sednout,tak jsem ji chytil ve vzduchu.Dal do klícky a klícku položil vedle otvoru v rojáku.Za 10 min.byl klid a na klicce seděla jen jedna včela.Bylo jasné,že ještě v roji je jedna mladá matka.Starou jsem utratil a roj odnesl.Vše se dá pochopit,ale proč se včely vrátily,když byly tak daleko,měly svoji jednoletou matku a proč si nesedly zase na tu tůjku je mi záhadou dodnes.Přátelé máte možnost k přemýšlení. V.Banýr.

Tento příběh,když byl aktuální,jsem vyprávěl před lety při setkání včelařů pod Kunětickou horou jednomu příteli,který pravidelně vystupuje na této konferenci.Mimo jiné se mi svěřil,že včelaří asi 10 roků,ale že by bylo v roji více matek dosud nevěděl.Nikdo nemůže samozřejmě vědět všechno.Rozhodně je to další zajímavé téma pro konferenci.V.Banýr.

Rád bych vyzkoušel skutečný Dadant (zimování v 1 prostoru s velkými plásty,
NN jen na med), případně ležan s vodorovně posouvanými NN medníky (něco jako
http://www.dartingtonhive.co.uk/).

Jak velký rámek považujete za ještě únosný z hlediska veškeré manipulace
kromě vytáčení (tomu bych se rád vyhnul).

Zdraví

J.Čáp

Jak velký rámek považujete za ještě únosný z hlediska veškeré manipulace
kromě vytáčení (tomu bych se rád vyhnul).
......

Na velikost rámku nevím, ale na to ne-vytáčení bych měl zkušenost. Kdysi, když jsem měl ještě starý medomet od almárek, tak se tam nevešly plásty vysoké 30cm. Dostal jsem "darem" Brennery(30*30 /30*15), a taky jsem tehdy chtěl vyzkoušet "dadanty" s 13 rámky v plodišti + nízké, co se mi vešly do medometu. Domníval jsem se, že budu komorovat, a včely si zásoby přenesou a já voští zlikviduji. A vytáčet nebudu muset. Tak tudy cesta nevedě. To komorování a přenášení zásob není stoprocentní metoda. Měl jsem pak spoustu tmavých plástů se zásobami.
Přechodně, jsem to řešil návratem k nástavkům(9r), a dával dospod celý nástavek, a ten byl pak sice bez zásob ale s pylem. A navíc to pak bylo spíše nástavkové včelaření a ne dadant systém. Nakonec jsem koupil medomet a vytáčel.
Karel

A co treba darem jedno zihadlo jako darek od ceskeho vcelare?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Miroslav Jakuš - HAiDA
Datum: 30.03.2006 13:01
> Pro odlehčení neustálých hádek jsem se vám chtěl předat malou kuriozitku.
> Mám kamaráda studujícího v Mexiku a dnes mi napsal jako reakci na mnou
> stvořený článeček o včelkách
> (http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2006032101), že prej jako
> že se mu líbí, namítl však, že by to možná chtělo nějakou zajímavost jako je
> v Mexiku, kde pokud koupíte med přímo od včelaře, dostanete ve skleničce s
> medem i včelu, snad na důkaz pravosti medu ;-)
>
> (studuje v Soluce)
>
> Mějte krásné první proletové dny pánové.
>
>
> S pozdravem

Da se to presne spocitat podle chemicke rovnice kvaseni cukru (sacharozy).
Je to ale jen nejvyssi mozne teoreticke mnozstvi, protoze v praxi je to
jinak.
Rada biologickych okolnosti vede k tomu, ze kvasinky veskery cukr nezkvasi.
Casto umrou z upracovani driv chudery.

Co ty otazniky v subjektu?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Michal
Datum: 30.03.2006 19:08
> Pokusim se odpovedet na dotaz kolik je potreba cukru na vyrobu 1 litru 40%
> alkoholu. Nejdrive si prepocitame kolik to je litru 100% alkoholu, to by
> melo byt podle trojclenky = 1*40/100 = 0,4litru 100% alkoholu. Pak bysme si
> vypocitali, kolik je 0,4 litru etanolu, kilogramu ethanolu. (hustota
> ethanolu je asi 0,8 g/ml;kg/l), tak tedy hmotnost bude objem krat hustota
> =0,4*0,8= 0,32kg.
> Pri kvaseni cukru na ethanol je bilance asi takova, ze z jednoho kg cukru
> vznikne 0,5 kg ehanolu + 0,5 kg oxidu uhliciteho, potom tedy mnozstvi cukru
> na 0,32 kg ethanolu by melo byt dvakrat vetsi, tedy 0,64 kg cukru.
> (je ale nutno jeste mozna uvazit nejake mnozstvi cukru ktere se spotrebuje
> na rust kvasinek a jejich existenci, a take, ze cukr neni 100%, ale
> obsahuje mozna do 2% vody (nevim to presne)). Taky je asi dobry vzit v
> uvahu, ze kvasny roztok nemusi byt dokvasen do nuloveho obsahu cukru, a
> taky vzit mozna jeste nejake ztraty pri odparu pri kvaseni, a pak pri
> destilaci.
> Nakonec asi teda uvazovat ze na 1 litr 40% ethanolu bude potreba asi kolem
> 0,7kg cukru (coz by uvazovalo asi 9% cukru nevyuziteho na ethanol)
>
> S pozdravem Michal
> PS: Snad sem neplacal nejaky hlouposti, prosim dalsi ucastniky konference o
> pripadne opraveni. Dekuji
>
>
>

Chtěla bych se zeptat zkušených včelařů,jaké plásty poskytují největší výtěžnost vosku,panenské plásty,tmavé plásty, anebo plásty žemlové barvy?Děkuji za ochotu.

S veselším počasím sa môžeme tešiť na jubilejný 10. ročník výstavy včelárskych potrieb a včelích produktov Včelár, ktorá sa koná na trenčianskom výstavisku v dňoch 5.-8.4.2006. Viac info nájdete na www.tmm.sk Zároveň beží i výstava Záhradkár, takže bude to milé vítanie jari s medovinou.

Já připomínám, že se ve dnech 2. - 6. 4. 2006 (to je od této neděle) začíná
v rámci výstavy Techagro na BVV v Brně

Včelařská výstava - v pavilonu Z

Je podle mých informací zajištěna velká účast prodejců pomůcek domácích i ze
zahraničí.
V neděli 2.4.06 bude ve výškové budově BVV před hlavním vchodem maratón
přednášek předních lektorů v oboru včelařství.
V pavilonu "Z" Infostánek, v kabině budou promítána videa s včelařskou
tématikou ... ponejvíce instruktážní.

Zdraví
Arnošt Hrdina


----- Original Message -----
From: "Peter" <os21/=/tmm.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 31, 2006 11:32 AM
Subject: Včelárska výstava


S veselším počasím sa môžeme tešiť na jubilejný 10. ročník výstavy
včelárskych potrieb a včelích produktov Včelár, ktorá sa koná na
trenčianskom výstavisku v dňoch 5.-8.4.2006. Viac info nájdete na
www.tmm.sk Zároveň beží i výstava Záhradkár, takže bude to milé vítanie
jari s medovinou.

Bližší informace o všelařské výstavě v rámci Techagro BVV v Brně najdete na

http://www.ovcsvbrno.ic.cz/

A*

Dne pátek 31 března 2006 11:02 Dominika áková napsal(a):
> Chtěla bych se zeptat zkušených včelařů,jaké plásty poskytují největší
> výtěžnost vosku,panenské plásty,tmavé plásty, anebo plásty žemlové
> barvy?Děkuji za ochotu.

dobry den,
zalezi na technologii, ale je to presne v tom poradi, ve kterem se ptate.
Panenske nejvic.

Honza

Dne pátek 31 března 2006 12:53 Jan Cervenka napsal(a):
> Dne pátek 31 března 2006 11:02 Dominika áková napsal(a):
> > Chtěla bych se zeptat zkušených včelařů,jaké plásty poskytují největší
> > výtěžnost vosku,panenské plásty,tmavé plásty, anebo plásty žemlové
> > barvy?Děkuji za ochotu.
>
> dobry den,
> zalezi na technologii, ale je to presne v tom poradi, ve kterem se ptate.
> Panenske nejvic.
ne v tom poradi, spatne jsem to precetl, panenske, zemlove, tmave.

Honza

Já bych tu odpověď obrátil. Ve všech plástech je zhruba stejně vosku, ale v
panenských je nejmíň, prakticky nic a v tmavých plástech nejvíc nevoskových
příměsí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dominika áková" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 31, 2006 11:02 AM
Subject: Výtěnost vosku


> Chtěla bych se zeptat zkušených včelařů,jaké plásty poskytují největší
> výtěžnost vosku,panenské plásty,tmavé plásty, anebo plásty žemlové
> barvy?Děkuji za ochotu.

Děkuji i panu Červenkovi i panu poláškovi,ale tedˇ opravdu nevím,co si z toho mám vybrat...

Není co vybírat oba mají pravdu, opravdu záleží na technologii zpracování vosku , vosku je všude stejně jen příměsí je více čím tmavší tím víc.
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dominika ?kov? <zakova.dominka/=/seznam.cz>
> Předmět: v?t?nost vosku
> Datum: 31.3.2006 14:10:45
> ----------------------------------------
> Děkuji i panu Červenkovi i panu poláškovi,ale tedˇ opravdu nevím,co si z
> toho mám vybrat...
>
>
>

Asi bych to definoval tak, že stejně vosku je co do plochy plástu. Ve
stejném rámečku je přibližně stejně vosku, jak v panenském díle, tak v
nejčernější souši.

ALE:
Ale pokud bych to posuzoval vzhledem k váze, tak tam je to naprosto v opačné
úměře.
Čím těžší souš, tím méně vosku v poměru k váze - lépe řečeno - váha vosku je
stále stejná, ale vzrůstá váhový podíl košilek atd.
Proto při výměně vosku za mezistěny se odpočítává tím větší koeficient
příměsí, čím černější jsou souše.

Snad jsem v tom neudělal přítelkyni Dominice ještě větší zmatek :)!

Příjemný den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 31, 2006 2:16 PM
Subject: Re:v?t?nost vosku


Není co vybírat oba mají pravdu, opravdu záleží na technologii zpracování
vosku , vosku je všude stejně jen příměsí je více čím tmavší tím víc.
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dominika ?kov? <zakova.dominka/=/seznam.cz>
> Předmět: v?t?nost vosku
> Datum: 31.3.2006 14:10:45
> ----------------------------------------
> Děkuji i panu Červenkovi i panu poláškovi,ale tedˇ opravdu nevím,co si z
> toho mám vybrat...
>
>
>

Abych věc uvedla na pravou míru:účastním se korespondenční soutěže pro mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší výtěžnost vosku poskytují:
a)plásty žemlové barvy
b)panenské plásty
c)tmavé plásty

Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili? Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede konkrétní technologii?

V pomeru k vaze souse je nejvetsi vyteznost z panenskeho dila.
Hezky den.

František Rousek



Abych věc uvedla na pravou míru:účastním se korespondenční soutěže pro
mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší výtěžnost
vosku poskytují:
a)plásty žemlové barvy
b)panenské plásty
c)tmavé plásty

Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili?
Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede
konkrétní technologii?

Z toho co zde přátelé napsali lze odvodit, že čím je souš tmavší, tím
obsahuje více dalších příměsí. Při získávání vosku je problematické vosk
od těchto příměsí oddělit . To znamená že obecně je výtěžnost z tmavších
plástů horší. U panenských plástů se bude blížit 100%.

Milan Čáp

Dominika áková napsal(a):

>Abych věc uvedla na pravou míru:účastním se korespondenční soutěže pro
>mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší výtěžnost
>vosku poskytují:
>a)plásty žemlové barvy
>b)panenské plásty
>c)tmavé plásty
>
>Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili?
>Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede
>konkrétní technologii?
>
>
>
>

děkuji všem co počítali.

Vtomto případě bych zatrhl b) panenské
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dominika ?kov? <zakova.dominka/=/seznam.cz>
> Předmět: v?t?nost vosku
> Datum: 31.3.2006 14:44:58
> ----------------------------------------
> Abych věc uvedla na pravou míru:účastním se korespondenční soutěže pro
> mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší výtěžnost
> vosku poskytují:
> a)plásty žemlové barvy
> b)panenské plásty
> c)tmavé plásty
>
> Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili?
> Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede
> konkrétní technologii?
>
>
>

Tvůrce otázek samozřejmě chce z korespondentů vytrhnout vědomost, z kterých plástů (máme-li každých např. 1 kg) při totožné technologii získáme nejvíce vosku. Jelikož panenské plásty(ještě nebyly zakladeny) obsahují téměř 100% vosku, přátelé správně radí písmeno b. Přeji mnoho štěstí u dalších otázek.

Zdravím
Jaroslav Bureš

Radim Polasek :
> Já bych tu odpověď obrátil. Ve všech plástech je zhruba stejně vosku, ale v
> panenských je nejmíň, prakticky nic a v tmavých plástech nejvíc nevoskových
> příměsí.
_______________
> From: "Dominika áková" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 31, 2006 11:02 AM
> Subject: Výtěnost vosku
>
>
> > Chtěla bych se zeptat zkušených včelařů,jaké plásty poskytují největší
> > výtěžnost vosku,panenské plásty,tmavé plásty, anebo plásty žemlové
> > barvy?Děkuji za ochotu.
_______________

S klidem zaškrtnout panenské.

Já bych ale přihodil do mlýna s tou výtěžností. Ono záleží také na rozkladu včelího vosku. Tz. záleží na typu uskladnění a také většinou stáří tak uskladněného díla. A vůbec nezáleží na vzhledu plástu. Jestli je plást někde v trvalém nadměrném vlhku, tak se prostě košilková a i vosková část rozkládá.

_gp_
http://vindex.ic.cz

V každém plástu je množství stejné je z tmavých se Vám ho nepodaří všechen získat zvláštště ne ze ze slunečního tavidla kde přijdete z tmavých plástů až o 25% vosku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dominika ?kov? <zakova.dominka/=/seznam.cz>
> Předmět: V?t?nost vosku
> Datum: 31.3.2006 11:02:09
> ----------------------------------------
> Chtěla bych se zeptat zkušených včelařů,jaké plásty poskytují největší
> výtěžnost vosku,panenské plásty,tmavé plásty, anebo plásty žemlové
> barvy?Děkuji za ochotu.
>
>
>

tady je správná odpověď B

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dominika ?kov? <zakova.dominka/=/seznam.cz>
> Předmět: v?t?nost vosku
> Datum: 31.3.2006 14:44:55
> ----------------------------------------
> Abych věc uvedla na pravou míru:účastním se korespondenční soutěže pro
> mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší výtěžnost
> vosku poskytují:
> a)plásty žemlové barvy
> b)panenské plásty
> c)tmavé plásty
>
> Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili?
> Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede
> konkrétní technologii?
>
>
>

Nedělejme z odpovědí tazatelce včelí úl v hlavě.
Když vezmu od každých plástů 1 kg, tak z panenských plástů dostanu 0,99 a
něco kg vosku, ze žemlových 0,7 - 0,9 kg a z 1 kila těch úplně tmavých asi
0,1 - 0,5 kg vosku, tady hodně záleží na tom, jak kvalitní je zařízení na
získávání vosku.
Když vezmu od každých plástů stejnou plochu, třeba 1 dm2, tak z kvalitně
vystavěného panenského plástu získám taky nejvíc vosku, ze žemlového o něco
míň a z tmavého úplně nejmíň, i když 1 dm2 tmavého plástu je nejtěžší a 1
dm2 panenského plástu je nejlehčí.

R. Polášek

Jaká je současná prodejní cena včelstva s ohledem na počet obsednutých rámků? Tzn. za kolik můžu nyní prodat včely? Matka je loňská F1, průměrná síla včelstva je 7 obsednutých rámků 39x24. A co cena rámků ze zásobami a souší?

Vážení přátelé,
10.4.2005 jsem dostal 3 včelstva na rámkové míře 39*24 po jednom palubkovém, zatepleném ,3cm PS nástavku.Postupně jsem včelstva rozšířil na 3 nástavky této míry. Dvě včelstva se vyrojila, roje jsem usadil, zdárně se rozvíjely, jeden z rojů jsem vytočil
(cca 20kg medu), druhý jsem zimoval pouze na medných zásobách. Při včerejší kontrole zásob a přítomnosti plodu ve všech
včelstvech (5), zimovaných ve dvou nástavcích, bylo vše vpořádku, zásoby kolem 15-20 kg, zavíčkovaný plod cca 5-10cm2,ve
4 včelstvech z 5 ti. Spodní nástavky jsem neprohlížel.
U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod, včelstvo nadměrné hučelo, včelky zmateně
pobíhaly po plástech. Mimo jiné, byly nadměrně agresívní, ikdyž, to byly i v loňské sezóně při snůžce.Z těchto indicií usuzuji
bezmatečnost.
Proto se na Vás obracím , co by jste udělali Vy, zkušení včelaři, v takovémto případě?
Děkuji: Holec Václav - začátečník!

hosemo:
...

> U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
...

Včem je problém? Jestli jsi 13.5.05 našel hrboplod a nakonec jsi je podle všeho zdárně vyzimoval, vychovalal se asi náhradní matka a vše je OK. Tak nevím.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vodítkem může být cena stanovená svépomocným fondem - pro jarní období je:
b) jarní období (21. 3. - 15. 5.):

· včetně zásob a plástů 1 400
Kč

· jen včely
600 Kč

· zásoby a plásty
550 Kč

· plod
100 Kč

· matka
150 Kč

Jinak ovšem samozřejmě záleží na dohodě mezi prodávajícím a kupujícím.

S pozdravem Petr



----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 11:10 AM
Subject: Současná cena včelstev


>
> Jaká je současná prodejní cena včelstva s ohledem na počet obsednutých
> rámků? Tzn. za kolik můžu nyní prodat včely? Matka je loňská F1, průměrná
> síla včelstva je 7 obsednutých rámků 39x24. A co cena rámků ze zásobami a
> souší?
>
>

Přítel Václav myslel,teď při jarní prohlídce našel hrboplod.Tak si to aspoň vysvětluji já.Předpokládám,že náhradní matku nemá tak tedy nezbývá než je spojit!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bezmatečné včelstvo
> Datum: 01.4.2006 12:24:43
> ----------------------------------------
> hosemo:
> ...
>
> > U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
> ...
>
> Včem je problém? Jestli jsi 13.5.05 našel hrboplod a nakonec jsi je podle všeho
> zdárně vyzimoval, vychovalal se asi náhradní matka a vše je OK. Tak nevím.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> Asi jsem se špatně vyjádřil.
Včelstvo se vyrojilo 13.5.2005, v podletí tichá výměna matky, soudím dle toho, zě s rojem vylétla modrě označená matka,
při prohlídce před zimováním jsem viděl matku neoznačenou. Celou sezónu včelstvo dobře plodovalo, plod ještě v říjnu
2005.
Při kontrole podložek v zimě jsem nacházel mezi mrtvolkami trubce. To už se mi zdálo neobvyklé. Hrboplod jsem zjistil
včera 31.03.2006 při teplotě +16 C ve stímu. Byly oproti jiným agresívní, zmateně běhaly po plástech, silně hučely.
Prohlížel jsem jenom vrchní nástavek, zimovaly na dvou 39*24.
S pozdravem : Holec V.

>
>

V zimě vydrží včely bez matky i celou zimu, akorát o trošku neklidněji
zimují, je tam o něco víc mrtvolek atd. Předpokládám, že to byl tento
případ, včely přišly o matku třeba při aerosolování v prosinci nebo byla
matka víceletá, potom se stává, že někdy přes zimu nevydrží podmínky v
zimním chumáči, kdy nemá ošetřovatelky a musí se živit sama za sebe jako
ostatní včely. (aspoň to tak předpokládám, že nemá ošetřovatelky). Včelstvu
víceméně až na ten mírně větší neklid matka v zimě nechybí, projeví se to až
v předjaří, kdy má matka začít klást vajíčka. Protože tam je hrboplod
(určitě hrboplod, neklade takhle přece jen přeživší matka? trubčice kladou i
více vajíček do jedné buňky a kladou je různě, protože mají kratší zadeček a
nedosáhnou až na dno buňky, makta klade vždy jen jedno vajíčko), včely si to
už před nějakým týdnem uvědomily, vznikly trubčice jako "náhradní" matky.
Takže včely v tom včelstvu budou přece jen oním zimním neklidem trochu
oslabené, trubčice novou náhradní matku v úlu nestrpí a i kdyby, tak ostatní
včelstva už mají od března plod, takže i kdyby se přidání matky povedlo a
nová matka rozkladla, včelstvo začíná skoro s měsíčním zpožděním.

Takže bych viděl dvě možnosti. Pokud je k dispozici nějaký odělek s mladou
matkou, přece jen bych to viděl na spojení, ale nejdřív se musí zpacifikovat
trubčice. Udělal bych to tak, že bych vzal z oddělku mladý plod - larvičky a
přidal do včelstva s trubčicemi. Musí se zásadně přidat doprostřed
stávajícího hrboplodu, pokud by byl někde na kraji , včely by ten plod
nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul. Jakmile ve včelstvu vznikne
přidáním tohoto plodu poptávka po mateří kašičce, přestanou se jí krmit
trubčice a tím se z nich stanou normální včely, včelstvo pocítí osiřelost a
narazí na přidaném plodu matečníky. Může to být až po přidaném druhém nebo i
třetím plástu během dvou, tří týdnů. Jestli se matečníky neobjeví ani po
třetím plástu, tak je ve včelstvu přece jen matka, ale stará nebo poškozená,
takže klade jen trubčí vajíčka i do dělničích buněk. Jakmile budou matečníky
zavíčkované, je čas je vylámat, protože takhle časně by se nová matka s
největší pravděpodobností neoplodnila, kladla by jen trubčí vajíčka a byla
by to poslední rána, která by včelstvo zničila. Následně včely během půl
hodiny pocítí osiřelost a potom přidat třeba přes novinový papír nasáklý
zředěným medem nebo cukrem oddělek s novou matkou. Pokud je vše v pořádku,
pozná se to na bouřlivém ohlasu, s jakým včely osiřelého úlu vítají první
závan vůně nové matky. První snůška z takového včelstva bude i tak slabá
nebo dokonce žádná oprti ostatním včelstvům, včelstvo bude přece jen
oslabené.
Pokud oddělek není nebo je včelstvo hodně slabé, je nejlepší ho zrušit,
protože výpomocí z ostatních produkčních včelstev se tyto včelstva nyní
výrazně oslabí. V příhodném dni, kdy je přes poledne aspoň 15 st C, bych
včely na slunci otřepal z rámků třeba na černou lepenku nebo tmavý papír, ne
na zem, protože ta je pořád chladná, úl odstranil a rámky s hrboplodem
přidal do ostatních včelstev, aby plod vyběhl, i takoví trubci se hodí třeba
k udržování teploty v úlech. Včely létavky se vžebrají do okolních úlů a
posílí je, trubčice nelétají a tak zůstanou na papíře. Mělo by tam zůstat
jen malý počet včel, pár desítek.

Takže buď se včelstvo ošetří a dodá se mu nová matka, vynaloží se na to čas
a náklady na výrobu oddělku od loňského léta po teď a za to se zachrání
včelstvo, které sice bude v květni ještě slabé, ale už v červnu až červenci
může dosáhnout nejvyššíhho výnosu na stanovišti
nebo se včelstvo při nejbližší příležitosti zruší, včely posílí okolní
včelstva a zbylé zásoby se použijí při vytváření oddělku v květnu nebo
červnu pro dorovnání počtu včelstev. Zimní včely mohou mít v této době ještě
životnost několik týdnů a v žádném včelstvu v této době jich není nazbyt.
Nebo se včelstvo nechá tak případně se jeho záchrana nepovede, potom zimní
včely postupně uhynou tedy budou ztraceny, případně i oddělek, a pokud se
prázdný úl nezavře, nejspíš budou okolními včelstvy vybrány i zásoby

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
Subject: bezmatečné včelstvo


Vážení přátelé,
10.4.2005 jsem dostal 3 včelstva na rámkové míře 39*24 po jednom palubkovém,
zatepleném ,3cm PS nástavku.Postupně jsem včelstva rozšířil na 3 nástavky
této míry. Dvě včelstva se vyrojila, roje jsem usadil, zdárně se rozvíjely,
jeden z rojů jsem vytočil
(cca 20kg medu), druhý jsem zimoval pouze na medných zásobách. Při včerejší
kontrole zásob a přítomnosti plodu ve všech
včelstvech (5), zimovaných ve dvou nástavcích, bylo vše vpořádku, zásoby
kolem 15-20 kg, zavíčkovaný plod cca 5-10cm2,ve
4 včelstvech z 5 ti. Spodní nástavky jsem neprohlížel.
U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
včelstvo nadměrné hučelo, včelky zmateně
pobíhaly po plástech. Mimo jiné, byly nadměrně agresívní, ikdyž, to byly i v
loňské sezóně při snůžce.Z těchto indicií usuzuji
bezmatečnost.
Proto se na Vás obracím , co by jste udělali Vy, zkušení včelaři, v
takovémto případě?
Děkuji: Holec Václav - začátečník!

Mně se zdá právě kvůli trubčicím spojení dost riskantní, mohl by přijít i o
další matku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 12:56 PM
Subject: Hrboplod


> Přítel Václav myslel,teď při jarní prohlídce našel hrboplod.Tak si to
aspoň
> vysvětluji já.Předpokládám,že náhradní matku nemá tak tedy nezbývá než je
> spojit!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: bezmate?n? v?elstvo
> Datum: 01.4.2006 13:03:19
> ----------------------------------------
> V zimě vydrží včely bez matky i celou zimu, akorát o trošku neklidněji
> zimují, je tam o něco víc mrtvolek atd. Předpokládám, že to byl tento
> případ, včely přišly o matku třeba při aerosolování v prosinci nebo byla
> matka víceletá, potom se stává, že někdy přes zimu nevydrží podmínky v
> zimním chumáči, kdy nemá ošetřovatelky a musí se živit sama za sebe jako
> ostatní včely. (aspoň to tak předpokládám, že nemá ošetřovatelky). Včelstvu
> víceméně až na ten mírně větší neklid matka v zimě nechybí, projeví se to až
> v předjaří, kdy má matka začít klást vajíčka. Protože tam je hrboplod
> (určitě hrboplod, neklade takhle přece jen přeživší matka? trubčice kladou i
> více vajíček do jedné buňky a kladou je různě, protože mají kratší zadeček a
> nedosáhnou až na dno buňky, makta klade vždy jen jedno vajíčko), včely si to
> už před nějakým týdnem uvědomily, vznikly trubčice jako "náhradní" matky.
> Takže včely v tom včelstvu budou přece jen oním zimním neklidem trochu
> oslabené, trubčice novou náhradní matku v úlu nestrpí a i kdyby, tak ostatní
> včelstva už mají od března plod, takže i kdyby se přidání matky povedlo a
> nová matka rozkladla, včelstvo začíná skoro s měsíčním zpožděním.
>
> Takže bych viděl dvě možnosti. Pokud je k dispozici nějaký odělek s mladou
> matkou, přece jen bych to viděl na spojení, ale nejdřív se musí zpacifikovat
> trubčice. Udělal bych to tak, že bych vzal z oddělku mladý plod - larvičky a
> přidal do včelstva s trubčicemi. Musí se zásadně přidat doprostřed
> stávajícího hrboplodu, pokud by byl někde na kraji , včely by ten plod
> nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul. Jakmile ve včelstvu vznikne
> přidáním tohoto plodu poptávka po mateří kašičce, přestanou se jí krmit
> trubčice a tím se z nich stanou normální včely, včelstvo pocítí osiřelost a
> narazí na přidaném plodu matečníky. Může to být až po přidaném druhém nebo i
> třetím plástu během dvou, tří týdnů. Jestli se matečníky neobjeví ani po
> třetím plástu, tak je ve včelstvu přece jen matka, ale stará nebo poškozená,
> takže klade jen trubčí vajíčka i do dělničích buněk. Jakmile budou matečníky
> zavíčkované, je čas je vylámat, protože takhle časně by se nová matka s
> největší pravděpodobností neoplodnila, kladla by jen trubčí vajíčka a byla
> by to poslední rána, která by včelstvo zničila. Následně včely během půl
> hodiny pocítí osiřelost a potom přidat třeba přes novinový papír nasáklý
> zředěným medem nebo cukrem oddělek s novou matkou. Pokud je vše v pořádku,
> pozná se to na bouřlivém ohlasu, s jakým včely osiřelého úlu vítají první
> závan vůně nové matky. První snůška z takového včelstva bude i tak slabá
> nebo dokonce žádná oprti ostatním včelstvům, včelstvo bude přece jen
> oslabené.
> Pokud oddělek není nebo je včelstvo hodně slabé, je nejlepší ho zrušit,
> protože výpomocí z ostatních produkčních včelstev se tyto včelstva nyní
> výrazně oslabí. V příhodném dni, kdy je přes poledne aspoň 15 st C, bych
> včely na slunci otřepal z rámků třeba na černou lepenku nebo tmavý papír, ne
> na zem, protože ta je pořád chladná, úl odstranil a rámky s hrboplodem
> přidal do ostatních včelstev, aby plod vyběhl, i takoví trubci se hodí třeba
> k udržování teploty v úlech. Včely létavky se vžebrají do okolních úlů a
> posílí je, trubčice nelétají a tak zůstanou na papíře. Mělo by tam zůstat
> jen malý počet včel, pár desítek.
>
> Takže buď se včelstvo ošetří a dodá se mu nová matka, vynaloží se na to čas
> a náklady na výrobu oddělku od loňského léta po teď a za to se zachrání
> včelstvo, které sice bude v květni ještě slabé, ale už v červnu až červenci
> může dosáhnout nejvyššíhho výnosu na stanovišti
> nebo se včelstvo při nejbližší příležitosti zruší, včely posílí okolní
> včelstva a zbylé zásoby se použijí při vytváření oddělku v květnu nebo
> červnu pro dorovnání počtu včelstev. Zimní včely mohou mít v této době ještě
> životnost několik týdnů a v žádném včelstvu v této době jich není nazbyt.
> Nebo se včelstvo nechá tak případně se jeho záchrana nepovede, potom zimní
> včely postupně uhynou tedy budou ztraceny, případně i oddělek, a pokud se
> prázdný úl nezavře, nejspíš budou okolními včelstvy vybrány i zásoby
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
> Subject: bezmatečné včelstvo
> Děkuji p. Poláškovi za vyčerpávající odpověď , pro jistotu je ještě jednou prohlédnu.
Holec Václav
>
> Vážení přátelé,
> 10.4.2005 jsem dostal 3 včelstva na rámkové míře 39*24 po jednom palubkovém,
> zatepleném ,3cm PS nástavku.Postupně jsem včelstva rozšířil na 3 nástavky
> této míry. Dvě včelstva se vyrojila, roje jsem usadil, zdárně se rozvíjely,
> jeden z rojů jsem vytočil
> (cca 20kg medu), druhý jsem zimoval pouze na medných zásobách. Při včerejší
> kontrole zásob a přítomnosti plodu ve všech
> včelstvech (5), zimovaných ve dvou nástavcích, bylo vše vpořádku, zásoby
> kolem 15-20 kg, zavíčkovaný plod cca 5-10cm2,ve
> 4 včelstvech z 5 ti. Spodní nástavky jsem neprohlížel.
> U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
> včelstvo nadměrné hučelo, včelky zmateně
> pobíhaly po plástech. Mimo jiné, byly nadměrně agresívní, ikdyž, to byly i v
> loňské sezóně při snůžce.Z těchto indicií usuzuji
> bezmatečnost.
> Proto se na Vás obracím , co by jste udělali Vy, zkušení včelaři, v
> takovémto případě?
> Děkuji: Holec Václav - začátečník!
>
>
>
>

Vážený příteli.Pokud jde opravdu o včelstvo kde je hrboplod a klade tam trubčice,doporučuji jediné.Vysiřit.Nemá cenu v dubnu zachraňovet staré včely od podzimu.Máte jedinečnou příležitost,jak se zbavit bez lítosti,jak píšete agresivních včel.Tím spíše to platí o potomstvu v podobě trubců.Plásty se
zásobami zajistěte proti loupeži.
Hodně úspěchů přeje V.Banýr.

No, samotnými dělnicemi se geny nepřenášejí, spíše naopak teď na jaře
potřebuje každé včelstvo každou včelu, aby se co nejrychleji rozvíjelo. A ty
zimní včely stejně nejpozději do poloviny května odejdou. U trubců už to
není tak jednoznačné, ale pokud bude dost trubců vychovaných kvalitně a v
trubčích plástech, menší slabší trubci vychovaní v dělničích buňkách moc
šancí oplodnit matku mít nebudou. Snad jedině teď mne napadá, kdyby bylo na
stanovišti hodně varaózy, nad 3 roztoče v měli na včelstvo a včelstva by se
na jaře přeléčovaly, tak by se ten trubčí plod nejspíš měl zničit. To
záleží na nákazové situaci a na uvážení včelaře.
Takže já bych na jaře sířil jen úplně slabé včely evidentně nakažené třeba
silnou nosematózou atd které by ostatním včelstvům spíše uškodily roznesením
nákazy než pomohly v rozvoji. O moru nemluvím, tam je postup předepsaný a
jasný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V.Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 5:39 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Vážený příteli.Pokud jde opravdu o včelstvo kde je hrboplod a klade tam
> trubčice,doporučuji jediné.Vysiřit.Nemá cenu v dubnu zachraňovet staré
> včely od podzimu.Máte jedinečnou příležitost,jak se zbavit bez lítosti,jak
> píšete agresivních včel.Tím spíše to platí o potomstvu v podobě
> trubců.Plásty se
> zásobami zajistěte proti loupeži.
> Hodně úspěchů přeje V.Banýr.

je to nejrozumnější řešení . Pokud by ovšem chtěl pokusníičit tak by bylo možné odebrat od jiných včel čerstvě zakladený plást stačí pár buněk a ony si matku vychovají pokud je tam hrboplod tak by neměl být problém s trubci . NĚCO PODOBNÉHO SE MI PŘIHODILO PŘED LÉTY V ŘÍJNU A DOPADLO TO DOBŘE

pean

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Hork? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Hrboplod
> Datum: 01.4.2006 12:56:09
> ----------------------------------------
> Přítel Václav myslel,teď při jarní prohlídce našel hrboplod.Tak si to aspoň
> vysvětluji já.Předpokládám,že náhradní matku nemá tak tedy nezbývá než je
> spojit!
>
>
>

Jaká je současná prodejní cena včelstva s ohledem na počet obsednutých rámků? Tzn. za kolik můžu nyní prodat včely?
...........
Za tolik, kolik kdo zaplatí. :-)
Cena SF je takový "státní" ceník na odškodnění. Tedy co nejmenší.
Například na http://www.beedol.cz/beedolcz.html
je cena oddělku v létě 700-900 Kč.
Tedy včelstvo na jaře by mělo mít cenu o jeden roční zisk větší.
Kolik je ten zisk, to ať si každý spočte podle svých výsledků.
Nebo se to může oceňovat jako podniky. Podle příštích výnosů, třeba za tři roky.
Karel

Mně se zdá právě kvůli trubčicím spojení dost riskantní, mohl by přijít i o
další matku.
R. Polášek
........
Brenner v Zákonitostech života včelstva doporučuje brutální metodu, kterou jsem i já v nouzi vyzkoušel.
Včelstvo rozebrat, vyklepat na plachtu před jiným úlem, tomu zajistit přiměřeně česna. Včely prý do úlu trubčice nepustí, ostatní se vžebrají. Plodové plásty pak včelstvu přidat k vyběhnutí.

Karel

Sammam asi 20 vcelstev na 39*36, jde to docela dobře, vic si myslim,
podle pozorovani plodu není ani potreba ( nevidel jsem plod az k
loučče). Když to budete chtit delat event. napiste, je tam i nejaky ten
zadrhel

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Jan Čáp [mailto:teoretik/=/bydlo.net]
Sent: Friday, March 31, 2006 7:38 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Největší únosný rámek do Ležanu (Dadantu)

Rád bych vyzkoušel skutečný Dadant (zimování v 1 prostoru s velkými
plásty,
NN jen na med), případně ležan s vodorovně posouvanými NN medníky (něco
jako
http://www.dartingtonhive.co.uk/).

Jak velký rámek považujete za ještě únosný z hlediska veškeré manipulace
kromě vytáčení (tomu bych se rád vyhnul).

Zdraví

J.Čáp


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ja by som slovom hrboplod označil len plod, ktorý je od plodujúcej matky, v ktorom sa strieda robotníčí s trúdim plodom. To sa občas stáva, ale ak je plod trúdí v robotníčich bunkách, je to trúdí plod, buď od neplodnenej matky, alebo včiel trúdic. V tomto čase som zažil aj jedno aj druhé. V skratke vám popíšem ako so to riešil práve dnes.
- 27.3 som pri kotrole silného (ktoré malo zmysel zachraňovať) včelstva hučanie včelstva. Vedel som koľko bije. Včelstvo som okamžite prezrel a zistil som tieto anomálie.
- na dvoch plástoch som našiel trúdí plod v rôznych stádiách vývoja.
- musel som zistiť, prečo je v ňom trúdí plod, či od matky alebo trúdic. Malú poznámočku- p.Brenner bol možno dobrý včelár, ale čo on dopručoval s trúdicovým včelstvom je na zasmiatie. Kúpte si novšiu literatúru, včiel trúdic v postihnutom včelstve je nekonečné množstvo,keď každá včela sa časom stáva potencionálnou včelou- nepravou matkou, ktorá dokáže tak dobre lietať ako každá včela. Na plachte ostanú len mladé včely, ktoré sú bez orientácie na letáč, preto nevedia kam sa v žobrať, ostatné postupne odletia.
- definitívne som vedel čo sa vo včelstve stalo, pretože som našiel zbytky niekoľkých mater.buniek z náhradného chovu. Preto som začal hľadať neoplodnenú matku.
- našiel som naozaj krásnu vyspelú matku neoznačenú, ktorú som okamžite zničil, a rozhodol som sa, že včelstvu pridám matku aj s včelami. Matka sa stratila pred zimou,preto včely na otvorenom plode si vychovali náhradnú matku a tá sa už nedokázala oplodniť. Zákrok netreba urýchľovať, radšej niekoľko dní počkať, aby včaly pocítili úplnú osirotenosť.
- dnes t.j. 1.4 k večeru pri 17°C (ale robil som to aj pri nízkej teplote), keď už ustávajú s letom.
- vo postihnutom včelstve som pri zásahu na dvoch plástoch
dokonale odstránil mechanicky trúdí plod (okolo 2,5dm2). Časť rámikov som preložil pod plodisko, odkiaľ včely prejdú k ostatným.
- vybral som dva plásty s včelami, plodom a ozn. matkou a vložil bez akejkoľvek ochrany proti úľovým včelám, priložil ostatné plásty a úľ zatvoril. Včely a plásty zo zásobného včelstva (zásobné nebolo silné) som pridal k inému zásobnému včelstvu, úľ zatvoril. Včely, ktoré sa vracali na na svoje miesto sa veľmi rýchlo vžobrali do včelstva kde som dal zbytok včiel. Miesto našli, pretože pridané včely označili letáčik vôňou z Nassanovovej vonnej žľazy. Včelstvo je zachránené a určite svoj výkon odovzdá pre včelára. To je v podstate všetko.
Pán Banýr vám dal dobrú radu, zbytok včiel vysírte, aj podľa Vás je ich málo, prípadne ich pridajte do iného včelstva, ale nemá to význam, lebo ak sú to naozaj trúdice, sú silno postihnuté biologickou chorobou, majú zväčšené vaječníky a tie do normálneho stavu sa už nevrátia preto sa rýchlo vytratia bez úžitku.
Anton

Nešlo mi o přenos genů včelami,ale případně trubci na třeba jiné česně vylíhlé matky.Právě vzhledem k udávané agresivitě.Pokud by si mělo včelstvo vychovat novou matku,než by kladla byl by úl už prázdný.V.B.

Nešlo mi o přenos genů včelami,ale případně trubci na třeba jiné česně vylíhlé matky.Právě vzhledem k udávané agresivitě.Pokud by si mělo včelstvo vychovat novou matku,než by kladla byl by úl už prázdný.V.B.
......
Spíš by to byla špatná služba sousedům.
Pravděpodobnost, že se matka potká s trubci od stejného včelaře je při počtu do desitek včelstev na jednoho včelaře a zavčelení naší krajiny, velmi malá.

I když, jak to matka dělá, že doletí ten kilometr, či dva na trubčí shromaždiště "neposkvrněná":-) to nevím.
Teoreticky by jí mělo stačit prvních pár metrů od česna. Pokud trubci nejsou "trubci", a nenechají si jí uletět.
Karel

Vážení přátelé.Zdá se mi úsměvné,jak zde většina z vás a to ne jenom zde doporučujete:Včely vymést mimo úl a.t.d.Nevím proč.Vlastně vím,protože to kdysi někdo napsal.Já bych polemiku kolik trubčic ve včelstvu je nechal stranou a zaměřím se nato co jsem mnohokrát odskoušel.Předem bych zdůraznil,že není pravda,že trubčice se poznají zásadně podle toho,že vajíčka jsou po plástech a že jich je v buňkách více.To samozřejmě svědčí na trubčice,ale ne vždy je to podmínkou.V buňkách může být klidně po 1 vajíčku a mimo toho,že plod je kostrbatý se to nepozná podle ničeho.Mluvím o trubčici a né o trubcokladné matce.Jednoduché přidání vypadá tak,že včely s trubčicí ometeme do prázdného úlu,necháme je tam viset bez rámků a nad ně nebo vedle nich dáme oddělek s matkou,ale jsou od sebe odděleny pletivem.Přidaný oddělek je zavřený a nemůže létat ven.Za 2 dny zjistíme,že včely jsou přitisknuty k pletivu a z krze pletivo se starají o ty zavřené.Potom pletivo popotáhneme, lépe v místě kde je méně včel a když se další den včely spojí,tak je pustíme.Vůbec nezáleží natom,zda se některé staré zalétané včely vrátí domů.Máme tam přece včely původní.Takto se dají spojovat včelstva i napodzim při likvidaci oddělků.Mě se jeden rok podařilo takto připojit 5 oddělků s tím,ať si sami vyberou lepší matku.Bylo to v budečákách a když jsem je na jaře pouštěl do medníku, tak po najití jedné matky jsem dále nehladal.Při vytáčení jsem s hrůzou zjistil,že ve 3 případech byla matka jak dole tak nahoře.Byly značené a byly to sestry a vůbec si nevadily.
Hodně medu. V.B.

Stojím pred dilemou či ísť na včelársku výstavu do Brna,alebo počkať na Trenčín.V Brne má byť údajne cez 20 vystavovatelov čo do včelárstva.Nevie niekto aká účasť bude v Trenčíne?Viac ma láka Brno,pretože na Trenčín nemám ktovie aké spomienky.Lenže ak by sa účasť zlepšila,tak idem do Trenčína,pretože to mám o polovicu bližšie...

Po odeslání jsem dospěl k závěru,že je ještě třeba upřesnit.Včelstvo s trubčicí ometeme do prázdného úlu,znamená do původního,který zůstává stále otevřený.Co se děje s trubčicemi v chumáči bez rámků o tom nechci spekulovat.Stejně si to každý vykládá po svém.Této methodě se v 50 letech říkalo přidávání včel k matce.Nic nového.Zdravím.V.B.

Vážený příteli Karle,opět jedna z otázek,která je pro mně nevyjasněná.Protože moje pozorování je úplně jiné.Vám je to jasné,Vy jste si to přečetl,ale co já.Já totiš tvrdím,že matky jsou převážně oplodňovány trubci ze stejného včelstva ze kterého pochází matka.Samozřejmě také tvrdím,že trubci se stahují do včelstev,ve kterých jsou neoplozené matky a tak dochází k jejich křížení.To vše mám odpozorované pomocí značených trubců.Měl jsem možnost po řadu let sledovat 15 včelstev v budečákéch 3*5 nad sebou ve včelíně po celé dny.Měl jsem nemocného otce,který celé dny sledoval co se děje a po mém příchodu domů jme vše probírali.Takže skoro u všech matek věděl v kolik hodin se šla matka oplodnit.Není možné,aby po celé dny měli trubci pohotovost někde v rokli a čekali až se nějaká matka uráčí za nimi přiletět.Oplozovací doba byla velmi rozdílná.Někdy ani trubci z ostatních včelstev nelétali a matka se šla oplodnit a létali jen trubci od matky.Choval jsem taky matky v oplpdnáčkách se značenými trubci.Oplodňáčky jsem pouštěl až večer,kdy žádní trubci nelétaly.Dokud nepřiletěla matka se znaménkem musel oplodnáček spátky do tmy a pouštěl se zase druhý den.Hlášení vypadalo třeba takto.Ve 2 hod se šla oplodit matka z úlu č.x .Od 11 hod. nebyla snůška,takže včely tvořily na česnech rundele.Matka přiletěla se znaménkem, dvaktát se pokoušela vletět domů,ale vlastní včely na ní vždy vystartovaly.Dvakrát se pokusila sednout na chumáč u vedlejších včel,tam to bylo stejné,tak si chvíli odpočívala na krovu včelína a pak ji pustily do včelstva o jedno níže,kde nebyla matka žádná,protože jsem jí před 2 dny zamáčkl.Závěr.Tvrdit,že matky se páří jen na shromaždištích,asi není správné.Spíše bych řekl,také na shromaždištích.Zdraví V.B.

A já bych spekuloval tak, že trubčice, pokud nejsou na rámcích a u plodu ve
svém obvyklém prostředí, utrpí šok a během krátké doby, snad pár hodin, se
zase svým chováním "předělají" na normální včely. Tudíž tam je horda včel
bez matky, která ochotně přijme oddělek s kladoucí matkou. Podobně utrpí šok
i trubčice vytřepané z úlu, když musí vzlétnout, pokud to dokáže a vžebrávat
se do cizích úlů. Musím říct, že uvažuji o likvidaci trubčího včelstva
takovým způsobem, že se prostě celé včelstvo setřepe přes smyk do rojáku a
nějaké době ve sklepě se tam prostě nová matka přidá jako do smetence. Jenže
trubcokladné včeltvo je záležitost jednou za několik let a ještě dost silné
trubcokladné včelstvo ještě míň.
Tak mě napadá, na této bázi by se mohla udělat třeba varianta norského
zimování spojená s výměnou staré matky, včelstvo někdy v srpnu by se prostě
setřepalo přes mateří mřížku do rojáku, tím se oddělilo od matky, přidala
nová matka a včelstvo po zcelení usadilo na mezistěny a nakrmilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V.Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 12:36 AM
Subject: Re: Matka do trubčic.


> Po odeslání jsem dospěl k závěru,že je ještě třeba upřesnit.Včelstvo s
> trubčicí ometeme do prázdného úlu,znamená do původního,který zůstává stále
> otevřený.Co se děje s trubčicemi v chumáči bez rámků o tom nechci
> spekulovat.Stejně si to každý vykládá po svém.Této methodě se v 50 letech
> říkalo přidávání včel k matce.Nic nového.Zdravím.V.B.

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 9:57 PM
Subject: Re: Hrboplod


> Ja by som slovom hrboplod označil len plod, ktorý je od plodujúcej matky,
v
> ktorom sa strieda robotníčí s trúdim plodom. To sa občas stáva, ale ak je
> plod trúdí v robotníčich bunkách, je to trúdí plod, buď od neplodnenej
> matky, alebo včiel trúdic. V tomto čase som zažil aj jedno aj druhé. V
> skratke vám popíšem ako so to riešil práve dnes.
> - 27.3 som pri kotrole silného (ktoré malo zmysel zachraňovať) včelstva
> hučanie včelstva. Vedel som koľko bije. Včelstvo som okamžite prezrel a
> zistil som tieto anomálie.
> - na dvoch plástoch som našiel trúdí plod v rôznych stádiách vývoja.
> - musel som zistiť, prečo je v ňom trúdí plod, či od matky alebo trúdic.
> Malú poznámočku- p.Brenner bol možno dobrý včelár, ale čo on dopručoval s
> trúdicovým včelstvom je na zasmiatie. Kúpte si novšiu literatúru, včiel
> trúdic v postihnutom včelstve je nekonečné množstvo,keď každá včela sa
> časom stáva potencionálnou včelou- nepravou matkou, ktorá dokáže tak dobre
> lietať ako každá včela. Na plachte ostanú len mladé včely, ktoré sú bez

> Pán Banýr vám dal dobrú radu, zbytok včiel vysírte, aj podľa Vás je ich
> málo, prípadne ich pridajte do iného včelstva, ale nemá to význam, lebo ak
> sú to naozaj trúdice, sú silno postihnuté biologickou chorobou, majú
> zväčšené vaječníky a tie do normálneho stavu sa už nevrátia preto sa
rýchlo
> vytratia bez úžitku.
> Anton

Tady je možná trochu posunutý termín, obecně hrboplod se nazývá trubčí plod
nakladený do dělničích buněk, kde včely musí plod v cca každé druhé buňce
zlikvidovat, aby byly zbývající buňky rozšířeny a zvýšeny a trubci v nich
přežili do vylíhnutí. Je jedno, jestli je od trubčic nebo rozkladené
neoplozené matky nebo staré matky s vypotřebovanými spermiemi. Asi v první
řadě je myšlen plod od trubčic, protože ošetřování je jiné než v případě
matky. Matka totiž pořád svými feromony říká včelstvu, že je tady, takže
jejím nalezením a odstraněním se připraví půda pro v podstatě běžnou výměnu
matky, zatímco v případě trubčic je nalézt a odstranit nejde, proto musí
přijít na řadu náhradní řešení.
Jestli trubčice po přidání do nějakého normálního včelstva se změní zpátky v
normální včely nebo jestli to už nedokážou, jenom se přestanou chovat jako
trubčice a během pár dní se ze včelstva vytratí, nevím. Možná bude pravda
někde uprostřed, že začnou zase vykonávat běžné úlové práce, ale budou je
dělat hůř a už budou jiné než běžné úlové včely. Každopádně ale teď na jaře
přispějí k rozvoji včelstva už tím, že v tom úlu jsou, protože vyrábějí
teplo a když už nic jiného, mohou zahřívat plod a tím uvolnit jiné normální
včely k výletům ven.
Otázka je, kolik těch trubčic v úlu je. Myslím, že by se mělo rozlišovat
mezi potencionálními trubčicemi, to jsou včely, které vznikají už při
určitém nadbytku mateří kašičky v každém včelstvu a zřejmě v dnešní době při
pitvě takových včel jsou už rozpoznatelné rozdíly proti jiným včelám. Tedy
to jsou ty včely, které vzniknou, když je ve včelstvu nadbytek krmiček a
nedostatek otevřeného plodu, to znamená podmínky pro přípravu na rojení a ze
kterých se potom stanou rojové včely. A mezi skutečnými trubčicemi, které
při absenci mateřích feromonů začnou aktivně vyžadovat od krmiček mateří
kašičku a taky klást vajíčka a i jinak se chovat jako matky. Logicky to
znamená, že jednu takovou trubčici musí krmit několik krmiček, deset, dvacet
nebo tak nějak. Jestli na jaře jedna krmička krmí až tři včelí buňky, tak v
běžném včelstvu pokud matka naklade na jaře 1000 vajíček denně a krmičky
krmí plod mateří kašičkou od 3 do 6 dne věku, tak je takových krmiček asi
tisíc. Pokud je stejný počet krmiček v trubčím včeltvu, tak je aktivních
trubčic asi okolo stovky. Otázka je taky, kolik vajíček je vlastně trubčice
schopná klást. Pokud se vezme v úvahu teorie, že trubčice neumí poznat,
jestli je buňka zakladená nebo ne a proto kladou do každé buňky, potom
vzhledem k tomu že víc než 3 vajíčka se v buňkách neobjevují, tak by
aktivních trubčic bylo ve včelstvu jen několik a každá trubčice by nakladla
denně několik desítek vajíček. Možná už to někdo zjistil a publikoval v
nějakém článku.

Jinak každopádně pokud jsou v úlu s trubčicemi včely hodně slabé nebo
evidentně nemocné atd, tak nejlepší řešení je ta síra.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 11:34 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> I když, jak to matka dělá, že doletí ten kilometr, či dva na trubčí
> shromaždiště "neposkvrněná":-) to nevím.
> Teoreticky by jí mělo stačit prvních pár metrů od česna. Pokud trubci
> nejsou "trubci", a nenechají si jí uletět.
> Karel

No knihy říkají, že matka se oplozuje výhradně na trubčím shromaždišti, má
to být nějaké slunečné místo o rozloze minimálně několik desítek metrů
chráněné před větrem atd. ve výšce 15 - 30 metrů, typu paseka v lesa atd. Má
to být nějak geneticky zakódóváno do matek i trubců. Byli identifikováni
trubci, kteří létali v horských oblastech za oplozením až 15 kilometrů
daleko. Každopádně dokud někdo nevytvoří nějaký "batůžek" pro včely s
sledovacím zařízením nebo dokonce kamerou, asi se toho moc nedovíme. Ale
technika postupuje rychle kupředu, třeba už to nosí nějaký student nějaké
univerzity v hlavě nebo v návrhovém programu v PC.

R. Polášek

Já bohužel své matky neviděl a bylo by to pro mě s mými dvaceti krátkozrakými dioptriemi na nose obtížné:-)
Zase na oplátku nemám problém přelarvovávat, protože po sundání brýlí vidím jako se silnou lupou. Na krátko.
Vycházím z všeobecně přijímaných informací. Namátkou z knihy př.Boháčka, který dal ve své kapitole pěkný název. Něco jako "Milování vysoko za svistu křídel ...:-)", či tak nějak.
Možná je skutečně problém plemenitby a následně inseminací zbytečně zveličován a je to tak, jak Vy říkáte.
Zatím lidé, jejichž názory hluboce respektuji jsou přesvědčeni, že příroda se brání příbuzenské plemenitbě.
Víc k tomu nemám co dodat, jsem bohužel odkázán na svědectví jiných. Jednotlivé poznatky dosud zapadají souvisle do sebe, ale jak jsem říkal, objevil jsem chybějící kamínek.
Budu pátrat, jak to, že matka doletí až na shromaždiště, nebo dál od úlu, a nespáří se hned za česnem s partou trubců z vlastního úlu.

Jinak ale jen podotýkám, že vše je třeba vidět ve "velkých číslech". Statisticky.
To znamená, že je třeba říci, že spermie, se kterými se vrátí matky z našeho stanoviště, jsou [vždycky | většinou | průměrně | málokdy | zřídka | nikdy] od trubců z [našeho | cizího] stanoviště.

V našem diskutovaném případě je třeba vzít v úvahu, že matky by se oplodňovali v odbdobí dubna. Kdy je málo trubců a je opravdu šance, že při malém množství trubců se přičiní i naši.
Jak je to s oplodňováním v dubnu nevím. Tady u nás byl včera teprve první pořádný prolet, a můj rekord je přijetí serie na 1.máje.
A pak se taky přiznám k neznalosti. Jak je to spoužitelností trubců od trubčic? Tohle mě nikdy nezajímalo, ale někde jsem zaslechl že to není ono.

Karel

No, já taky o tom vím jen to, co jsem vyčetl. Za posledních cca 40 let bylo
pár článků ve Včelařství, spíše ale tak do roku 80 než teď a něco bylo i v
knihách. Pamatuji si na článek, kdy trubčí shromaždiště identifikoval
včelař, který tam někde poblíž toho místa byl podle zvuku a snad i
vizuálního pozorování oplozování matky a po delším pozorování zjistil na tom
místě za pěkného počasí pravidelný výskyt obletujících trubců a snad i
oplozování dalších matek. Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali. Od 80 let těchto článků nějak ubylo. Asi
včelaři pracují víc ve včelách a méně chodí po okolí stanoviště.
Připadá mi z této četby, že hlavně trubci pravidelně vylétavají z úlu a
propátravají okolí v okruhu obvykle 1 - 2 kilometrů, možná i víc a hledají
nějaké slunné závětrné místo, kde potom pravidelně létají. Matky asi taky,
i když na to mají méně času Asi jako milenecký lidský pár má v okolí taky
vytypováno pár míst kde mohou být sami a chodí tam nebo tam zajíždějí autem.
Když nemají k dispozici nějaký byt. Těch 15 kilometrů cestující trubci byli
sledováni v nějakém horském terénu, kde bylo jedno stanoviště v jednom
horském údolí s terénem nevhodným pro nějaké trubčí shromažďování a jiná
včelstva tam nebyla, Takže označení trubci museli z toho údolí přeletět těch
15 km jinde, kde ten terén byl vhodnější.
Trubci po vylíhnutí musejí ještě nějakou dobu zrát, aspoň dva, tři týdny,
aby mohli matku oplodnit. Takže v dubnu by to byla dost náhoda, kdyby byla
matka oplodněná. Navíc v případě změny počasí je v dubnu dost velké riziko,
že matka prochladne a nevrátí se. Trubci od trubčic jsou každopádně menší,
myslím, že někteří nebo dokonce většina nejsou vůbec schopni matku oplodnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 1:37 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Já bohužel své matky neviděl a bylo by to pro mě s mými dvaceti
> krátkozrakými dioptriemi na nose obtížné:-)
> Zase na oplátku nemám problém přelarvovávat, protože po sundání brýlí
vidím
> jako se silnou lupou. Na krátko.
> Vycházím z všeobecně přijímaných informací. Namátkou z knihy př.Boháčka,
> který dal ve své kapitole pěkný název. Něco jako "Milování vysoko za
svistu
> křídel ...:-)", či tak nějak.
> Možná je skutečně problém plemenitby a následně inseminací zbytečně
> zveličován a je to tak, jak Vy říkáte.
> Zatím lidé, jejichž názory hluboce respektuji jsou přesvědčeni, že příroda
> se brání příbuzenské plemenitbě.
> Víc k tomu nemám co dodat, jsem bohužel odkázán na svědectví jiných.
> Jednotlivé poznatky dosud zapadají souvisle do sebe, ale jak jsem říkal,
> objevil jsem chybějící kamínek.
> Budu pátrat, jak to, že matka doletí až na shromaždiště, nebo dál od úlu,
a
> nespáří se hned za česnem s partou trubců z vlastního úlu.
>
> Jinak ale jen podotýkám, že vše je třeba vidět ve "velkých číslech".
> Statisticky.
> To znamená, že je třeba říci, že spermie, se kterými se vrátí matky z
> našeho stanoviště, jsou [vždycky | většinou | průměrně | málokdy | zřídka
|
> nikdy] od trubců z [našeho | cizího] stanoviště.
>
> V našem diskutovaném případě je třeba vzít v úvahu, že matky by se
> oplodňovali v odbdobí dubna. Kdy je málo trubců a je opravdu šance, že při
> malém množství trubců se přičiní i naši.
> Jak je to s oplodňováním v dubnu nevím. Tady u nás byl včera teprve první
> pořádný prolet, a můj rekord je přijetí serie na 1.máje.
> A pak se taky přiznám k neznalosti. Jak je to spoužitelností trubců od
> trubčic? Tohle mě nikdy nezajímalo, ale někde jsem zaslechl že to není
ono.
>
> Karel

Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali.
.....
Asi před 2 roky jsem slyšel přednášku Ing Veselého, že to trubčí shromaždiště, které nalezly asi v šedesátých letech je stále potvrzováno. Stále nafouknutý balon a k němu přivázaná klícka.
Útoky trubců prý začínají na poměrně ostré hranici v desítkách metrů.
Vysvětlení prý není, ale asi je nějak fixováno, jak vypadá místo, "kde by to šlo". jak píšete, jako u lidí:-).

Ta shromaždiště, jsou prý místa, která by se dala popsat jako "pastvina, paseka,.." atd.

Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.

Karel

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 6:44 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k
> průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.
>
> Karel


Tady se jedná o průnik několika oborů. Jako třeba ty batůžky pro čápy a jiné
ptáky. Nejdřív jedni vyvinuli GPS a družice. Pak druzí vyvinuli malý
vysílač, který pomocí té GPS a družic dokázal určovat polohu. Pak třetí
napadlo ty batůžky udělat tak, aby mohly fungovat měsíce až roky a dát je
těm čápům. To byli údajně naši ornitologové nějak v roce 1998 a 99. A nyní
je to relativně běžná metoda a spousta větších ptáků je zdokonalené nosí.
Pomalu je čas tyto výsledky zpracovat a zveřejnit v nějakých televizních
pořadech nebo něčem podobném. Na hmyz velikosti včely taková série objevů
teprve čeká.

R. Polášek

Radim Polasek:
> Tak mě napadá, na této bázi by se mohla udělat třeba varianta norského
> zimování spojená s výměnou staré matky, včelstvo někdy v srpnu by se prostě
> setřepalo přes mateří mřížku do rojáku, tím se oddělilo od matky, přidala
> nová matka a včelstvo po zcelení usadilo na mezistěny a nakrmilo.
.......

Dost bláznivá, ale reálná představa. Každopádně pravděpodobnost kladení neoplozených vajíček je podle mých zkušeností při přirozeném páření mladých matek 0 stáří asi tak vysoká, jak u starých 1 - více letých matek, kterým došly spermie.(prostě v mém chovu není vzácností potkat problém s matkou) Nejvíce jde o zkušenosti s invaliditou kladení u ranných matek. (výchova a oplození již po půli dubna)

To mimo jiné znamená. Že i u výměny matek u takového smetence existuje pravděpodobnost pozdějšího (třeba do zimování) projevu vady v kladení.

Záležitost s dřívějším vyčerpáním spermií u matek spojuji s nepoužíváním a neomezováním matek mřížkou.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Skúsim na niektoré pochybnosti a otázky odpovedať, preto doplním článok svojimi poznatkami, ktoré som získal za dobu 50 rokov pri včelách.

- biologicky zmenené včely na falošné matky, sa už nedostanú do pôvodného stavu, teda z tejto včely už nebude viac robotnica. Časom sa z úľa vytratia. Pozoroval som niekoľko prípadov takto postihnutých včelstiev, keď som úspešne pridal oplodnenú matku (aj to sa stáva, no nie je to pravidlom),matka silno a pravidelne plodovala. Včely nový plod (robotníčí) ošetrovali, ale zároveň ošetrovali i plod- trúdov od trubčíc a to bol naozaj zmiešaný plod- hrboplod. Znepokojúce bolo, že biologicky zmenené včely plodovali ďalej, ale nie v časti kde plodovala oplod.M, ale centrum si vytvorili v medníku. Včelstvo sa znormalizovalo až vtedy, keď sa tieto falošné matky z úľa vytratili. Tento úkaz som často zažil v oplodniačikoch po odobratí oplod. M a novú neprijali, lebo medzitým prešli do stavu trúdic. Tu som úspešne pridal mladú (11-12 dňovú), ktorá sa dokázala bezpečne oplodniť alebo otvorenú MB tesne pred zaviečkovaním. Kým som pochopil ako tento stav vzniká (výskyt trúdic), som dlho pochyboval o matke či je správne oplodnená, ale vždy bola!

-koľko je v takomto včelstve trúdic a koľko vajíčok sú schopné vyprodukovať? Odpoveď- toľko koľko je v úli včiel, toľko je i potencionálnych trúdic, lebo trúdice nevznikajú naraz, ale postupne, až kým včelstvo bez pomoci včelára neuhynie. Včela robotnica, ktorá sa biologiky zmení na falošnú matku, položí za svoj život 26 až 32 vajíčok. Včela trúdica má malé zakrpatené párové orgány -vaječnímy, vktorých sa nachádza oproti norm.M len zlomok vaječných rúročiek asi 8-12 (dobrá matka má až 180- 220). Ak takáto včela nakladie svoju "normu", uvolní miesto ďalším a to až do doby keď včelstvo ako sociálna skupina hynie.

- prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky schopné klásť neoplodnené vajíčka.
Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka. Pokiaľ je M vo včelstve, toto sa chová prirodzene, včely vychovávajú plod, donášajú peľ, nektár, vodu, ale hlavne neustále MF koluje medzi včelami a potláča rozvoj vaječníkov včiel. Ak dlhodobo nie je v úli matka a včely nemajú možnosť vychovať si novú (NCH), úplný nedostatok materskej látky núti včely stratu matky nahradiť kladením neoplodnených vajíčok. Ešte dodávam, že materská látka sa medzi včelami šíri nie vôňou, ale jedným zo zmyslov teda CHUTI, ktorú odoberajú z tela M a navzájom si ju medzi sebou odovzdávajú.

- píšete, že včela trúdica položí do jednej bunky max.3 vajíčka. Moje pozorovanie je iné, lebo vo včelstvíčku ak je málo kŕmičiek, nemá sa kto o vajíčka starať, býva v jednej buke aj 8-12 a viac vajíčok. Anton

ZdravĂ­m
Teorie ,Ĺľe trubÄŤice staÄŤĂ­ vysypat a nemohou
vzletět s velkou pravděpodobností padla , byl tomu
věnován rozsáhlý článek v Odborných vč.
překladech snad poslední nebo předposlední
ÄŤĂ­slo.
Pepa

--- hosemo/=/post.cz wrote:

>
> > ------------ P�vodn� zpr�va ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > P�edm�t: Re: bezmate?n? v?elstvo
> > Datum: 01.4.2006 13:03:19
> > ----------------------------------------
> > V zim� vydr�� v�ely bez matky i celou
zimu, akor�t
> o tro�ku neklidn�ji
> > zimuj�, je tam o n�co v�c mrtvolek atd.
> P�edpokl�d�m, �e to byl tento
> > p��pad, v�ely p�i�ly o matku t�eba
p�i
> aerosolov�n� v prosinci nebo byla
> > matka v�celet�, potom se st�v�, �e
n�kdy p�es zimu
> nevydr�� podm�nky v
> > zimn�m chum��i, kdy nem� o�et�ovatelky
a musďż˝ se
> �ivit sama za sebe jako
> > ostatn� v�ely. (aspo� to tak
p�edpokl�d�m, �e nem�
> o�et�ovatelky). V�elstvu
> > v�cem�n� a� na ten m�rn� v�t��
neklid matka v zimďż˝
> nechybďż˝, projevďż˝ se to aďż˝
> > v p�edja��, kdy m� matka za��t kl�st
vaj��ka.
> Proto�e tam je hrboplod
> > (ur�it� hrboplod, neklade takhle p�ece jen
> p�e�iv�� matka? trub�ice kladou i
> > v�ce vaj��ek do jedn� bu�ky a kladou je
r�zn�,
> proto�e maj� krat�� zade�ek a
> > nedos�hnou a� na dno bu�ky, makta klade
v�dy jen
> jedno vaj��ko), v�ely si to
> > u� p�ed n�jak�m t�dnem uv�domily,
vznikly trub�ice
> jako "n�hradn�" matky.
> > Tak�e v�ely v tom v�elstvu budou p�ece jen
on�m
> zimn�m neklidem trochu
> > oslaben�, trub�ice novou n�hradn� matku v
�lu
> nestrpďż˝ a i kdyby, tak ostatnďż˝
> > v�elstva u� maj� od b�ezna plod, tak�e i
kdyby se
> p�id�n� matky povedlo a
> > nov� matka rozkladla, v�elstvo za��n�
skoro s
> m�s��n�m zpo�d�n�m.
> >
> > Tak�e bych vid�l dv� mo�nosti. Pokud je k
> dispozici n�jak� od�lek s mladou
> > matkou, p�ece jen bych to vid�l na spojen�,
ale
> nejd��v se mus� zpacifikovat
> > trub�ice. Ud�lal bych to tak, �e bych vzal z
> odd�lku mlad� plod - larvi�ky a
> > p�idal do v�elstva s trub�icemi. Mus� se
z�sadn�
> p�idat doprost�ed
> > st�vaj�c�ho hrboplodu, pokud by byl n�kde
na kraji
> , v�ely by ten plod
> > nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul.
> Jakmile ve v�elstvu vznikne
> > p�id�n�m tohoto plodu popt�vka po
mate�� ka�i�ce,
> p�estanou se j� krmit
> > trub�ice a t�m se z nich stanou norm�ln�
v�ely,
> v�elstvo poc�t� osi�elost a
> > naraz� na p�idan�m plodu mate�n�ky.
M�e to b�t a�
> po p�idan�m druh�m nebo i
> > t�et�m pl�stu b�hem dvou, t��
t�dn�. Jestli se
> mate�n�ky neobjev� ani po
> > t�et�m pl�stu, tak je ve v�elstvu p�ece
jen matka,
> ale star� nebo po�kozen�,
> > tak�e klade jen trub�� vaj��ka i do
d�lni��ch
> bun�k. Jakmile budou mate�n�ky
> > zav��kovan�, je �as je vyl�mat,
proto�e takhle
> �asn� by se nov� matka s
> > nejv�t�� pravd�podobnost� neoplodnila,
kladla by
> jen trub�� vaj��ka a byla
> > by to posledn� r�na, kter� by v�elstvo
zni�ila.
> N�sledn� v�ely b�hem p�l
> > hodiny poc�t� osi�elost a potom p�idat
t�eba p�es
> novinov� pap�r nas�kl�
> > z�ed�n�m medem nebo cukrem odd�lek s novou
matkou.
> Pokud je v�e v po��dku,
> > pozn� se to na bou�liv�m ohlasu, s jak�m
v�ely
> osi�el�ho �lu v�taj� prvn�
> > z�van v�n� nov� matky. Prvn� sn�ka z
takov�ho
> v�elstva bude i tak slab�
> > nebo dokonce ��dn� oprti ostatn�m
v�elstv�m,
> v�elstvo bude p�ece jen
> > oslabenďż˝.
> > Pokud odd�lek nen� nebo je v�elstvo hodn�
slabďż˝,
> je nejlep�� ho zru�it,
> > proto�e v�pomoc� z ostatn�ch
produk�n�ch v�elstev
> se tyto v�elstva nyn�
> > v�razn� oslab�. V p��hodn�m dni, kdy
je p�es
> poledne aspoďż˝ 15 st C, bych
> > v�ely na slunci ot�epal z r�mk� t�eba na
�ernou
> lepenku nebo tmav� pap�r, ne
> > na zem, proto�e ta je po��d chladn�, �l
odstranil
> a r�mky s hrboplodem
> > p�idal do ostatn�ch v�elstev, aby plod
vyb�hl, i
> takov� trubci se hod� t�eba
> > k udr�ov�n� teploty v �lech. V�ely
l�tavky se
> v�ebraj� do okoln�ch �l� a
> > pos�l� je, trub�ice nel�taj� a tak
z�stanou na
> pap��e. M�lo by tam z�stat
> > jen mal� po�et v�el, p�r des�tek.
> >
> > Tak�e bu� se v�elstvo o�et�� a dod�
se mu novďż˝
> matka, vynalo�� se na to �as
> > a n�klady na v�robu odd�lku od lo�sk�ho
l�ta po
> te� a za to se zachr�n�
> > v�elstvo, kter� sice bude v kv�tni je�t�
slabďż˝,
> ale u� v �ervnu a� �ervenci
> > m�e dos�hnout nejvy���hho v�nosu na
stanovi�ti
> > nebo se v�elstvo p�i nejbli���
p��le�itosti zru��,
> v�ely pos�l� okoln�
> > v�elstva a zbyl� z�soby se pou�ij� p�i
vytv��en�
> odd�lku v kv�tnu nebo
> > �ervnu pro dorovn�n� po�tu v�elstev.
Zimn� v�ely
> mohou m�t v t�to dob� je�t�
> > �ivotnost n�kolik t�dn� a v ��dn�m
v�elstvu v t�to
> dobďż˝ jich nenďż˝ nazbyt.
> > Nebo se v�elstvo nech� tak p��padn� se
jeho
> z�chrana nepovede, potom zimn�
> > v�ely postupn� uhynou tedy budou ztraceny,
> p��padn� i odd�lek, a pokud se
> > pr�zdn� �l nezav�e, nejsp� budou
okoln�mi
> v�elstvy vybr�ny i z�soby
> >
> > R. Pol�ek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
> > Subject: bezmate�n� v�elstvo
> > D�kuji p. Pol�kovi za vy�erp�vaj�c�
odpov�� , pro
> jistotu je je�t� jednou prohl�dnu.
> Holec V�clav
> >
> > V�en� p��tel�,
> > 10.4.2005 jsem dostal 3 v�elstva na r�mkov�
m��e
> 39*24 po jednom palubkov�m,
> > zateplen�m ,3cm PS n�stavku.Postupn� jsem
v�elstva
> roz���il na 3 n�stavky
> > t�to m�ry. Dv� v�elstva se vyrojila, roje
jsem
> usadil, zd�rn� se rozv�jely,
> > jeden z roj� jsem vyto�il
> > (cca 20kg medu), druhďż˝ jsem zimoval pouze na
> medn�ch z�sob�ch. P�i v�erej��
> > kontrole z�sob a p��tomnosti plodu ve
v�ech
> > v�elstvech (5), zimovan�ch ve dvou
n�stavc�ch,
> bylo v�e vpo��dku, z�soby
> > kolem 15-20 kg, zav��kovan� plod cca
5-10cm2,ve
> > 4 v�elstvech z 5 ti. Spodn� n�stavky jsem
> neprohl�el.
> > U pr�v� zm�n�n�ho, vyto�en�ho (roje
z 13.5.2005),
> jsem na�el pouze hrboplod,
> > v�elstvo nadm�rn� hu�elo, v�elky
zmatenďż˝
> > pob�haly po pl�stech. Mimo jin�, byly
nadm�rn�
> agres�vn�, ikdy�, to byly i v
> > lo�sk� sez�n� p�i sn�ce.Z t�chto
indiciďż˝ usuzuji
> > bezmate�nost.
> > Proto se na V�s obrac�m , co by jste ud�lali
Vy,
> zku�en� v�ela�i, v
> > takov�mto p��pad�?
> > D�kuji: Holec V�clav - za��te�n�k!
> >
> >
> >
> >
>


__________________________________________________
Do You Yahoo!?
Tired of spam? Yahoo! Mail has the best spam protection around
http://mail.yahoo.com

Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4 včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umožňují stálé sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3 roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete mi poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky. Zdeněk

Vážení,hrboplod je podle mně zavíčkovaný plod v díle pro dělnice,který vznikl z neoplozených vajíček.Protože se plod nemůže do buňky vejít,vyboulí včely víčko tak,že vzniká dílo hrbaté.Nikdy jsem neviděl hrboplod na kterém by bylo patrno,že některé buňky byly zrušeny,aby plod mohl být větší.To s tím přidáním matky jsem uvedl proto,že se mi to zdá jednoduší než tahat včely po zahradě.
Ke trubčím stanovištím.Uvedl jem,že neni správné,aby se tvrdilo,že matky se oplodnují jen na trubčích stanovištích.Správnější by asi bylo,matky se oplodnují také na trubčích stanivištích.Není možné,když pustím matku z oplodňáčku v 6 hod večer,ona se za 5 min.vrátí oplodněná,že měla čas zaletět někam na stanoviště.Co by tam dělala?Před několika lety jsem viděl film,kde matka byla připevněna na klacku ve vzduchu a trubci na ni nalétávaly poměrně rychle za sebou.Tomu se ale nedalo říkat kopulace.
K oplodňování matek vlastními trubci.V říši živočichů jsou druhy,kde příbuzenská plemenitba moc nevadí.Včely budou asi jeden z nich.Tomu by nasvědčovalo i to,že se mi za 50 let nepodařilo příbuzanskou plemenitbou ani jednou vychovat potomstvo včel, které by vykazovalo známky degenerace.Naopak si myslím,že právě díky této vlastnosti lze prodávat matky,tak zvaně ušlechtilé do oblastí,kde je pole neorané a nespůsobit tak hromedný úprk včelařů z našich řad.Koupí-li si včelař matku do včelstva,které řadu let nepřišlo do styku s dnešními moderními plemeny,je pravděpodobné,že mu jí do 14 dnů vymění.Protože po nové matce nejsou ještě trubci,spáří se její dcera s trubci původního chovu a tak vznikne něco jako africká včela.V tom případě bych doporučil matku rychle vyměnit,zrušit všechen její trubčí plod a trubci vychytat do lapáku.Pokud však má matka už svoje trubce /příští sezona/ je možné,že se dcera spáří s vlastním trubcem /alespoň z části/a tak by se to dalo vydržet.Výběr je ale nutný na 50 procent.Znám několik včelařů,kteří takto skončily.Málem se to podařilo také mě.Závěrem: Jsou to meje poznatky,nikomu je nevnucuji a jsem ochoten kdykoliv příjmout slušně formulované i názory opačné.
Dnes jsem byl na včelíně,nosily pyl na plné obrátky a u všech ptacovaly u okénka.Nádhera.V.B.

Dne neděle 02 dubna 2006 21:59 zdenek napsal(a):
> Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4
> včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umožňují stálé
> sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3
> roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete mi
> poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky.
> Zdeněk

Co vysledky meli ? Pri spadu vyce nez 3-4 ks /vcelstvo se prelecuje. Ted se
leci, jak bylo nedavno debatovano naterem plodu a to co nejdrive. Pokud jste
clenem CSV, mel by jste ohledne leciva kontaktovat sveho nakazoveho
referenta, nebo aspon duvernika.

Honza

tri za den su v tomto obdobi velmi vela. Je treba urobit nater plodu.
Pre buducnost je potrebne venovat vacsiu pozornost zimnemu lieceniu.

Matej




"zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
02.04.2006 21:59
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Varoasa






Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4
včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umož�ují stálé
sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3
roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete
mi
poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky.
Zdeněk

> Skúsim na niektoré pochybnosti a otázky odpovedať, preto doplním článok
> svojimi poznatkami, ktoré som získal za dobu 50 rokov pri včelách.
>
       Pan Turcani som dlhorocny vcelar, ale mozno vsetko je inak ako My to
       vidime. Skuste so mnou uvazovat. Strati sa matka,tym padom strati sa
       aj feromon. Vcely ako tvrdite zacnu sa navzajom krmit, tym padom
       sa im vyvinu vajecniky. Otazka: Zacne sa u nich vyvijat aj matersky
       feromon? Podla toho co Vy opisujete kazda vcela trudica by produkovala
       svoj matersky feromon. AKO JE MOZNE MAT VO VCELSTVE
       V MEDNIKU TRUDICE ZO SVOJIM MATERSKYM FEROMONOM
       A V PLODISKU PRIDANU MATKU ZO SVOJIM FEROMONOM.
       Alebo stane sa, ze vo vcelstve su dve matky. Jedna v plodisku
       a druha v medniku. Kazda zo svojou (CHUTOU).
       Obdivujem Vasu bujnu fantaziu. Dufam ze,som Vas priatelu neurazil.

       Ladislav Matej

> - biologicky zmenené včely na falošné matky, sa už nedostanú do pôvodného
> stavu, teda z tejto včely už nebude viac robotnica. Časom sa z úľa
> vytratia. Pozoroval som niekoľko prípadov takto postihnutých včelstiev, keď
> som úspešne pridal oplodnenú matku (aj to sa stáva, no nie je to
> pravidlom),matka silno a pravidelne plodovala. Včely nový plod (robotníčí)
> ošetrovali, ale zároveň ošetrovali i plod- trúdov od trubčíc a to bol
> naozaj zmiešaný plod- hrboplod. Znepokojúce bolo, že biologicky zmenené
> včely plodovali ďalej, ale nie v časti kde plodovala oplod.M, ale centrum
> si vytvorili v medníku. Včelstvo sa znormalizovalo až vtedy, keď sa tieto
> falošné matky z úľa vytratili. Tento úkaz som často zažil v oplodniačikoch
> po odobratí oplod. M a novú neprijali, lebo medzitým prešli do stavu
> trúdic. Tu som úspešne pridal mladú (11-12 dňovú), ktorá sa dokázala
> bezpečne oplodniť alebo otvorenú MB tesne pred zaviečkovaním. Kým som
> pochopil ako tento stav vzniká (výskyt trúdic), som dlho pochyboval o matke
> či je správne oplodnená, ale vždy bola!
>
> -koľko je v takomto včelstve trúdic a koľko vajíčok sú schopné
> vyprodukovať? Odpoveď- toľko koľko je v úli včiel, toľko je i
> potencionálnych trúdic, lebo trúdice nevznikajú naraz, ale postupne, až kým
> včelstvo bez pomoci včelára neuhynie. Včela robotnica, ktorá sa biologiky
> zmení na falošnú matku, položí za svoj život 26 až 32 vajíčok. Včela
> trúdica má malé zakrpatené párové orgány -vaječnímy, vktorých sa nachádza
> oproti norm.M len zlomok vaječných rúročiek asi 8-12 (dobrá matka má až
> 180- 220). Ak takáto včela nakladie svoju "normu", uvolní miesto ďalším a
> to až do doby keď včelstvo ako sociálna skupina hynie.
>
> - prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa
> navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky
> schopné klásť neoplodnené vajíčka.
> Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná
> tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka. Pokiaľ je M vo včelstve,
> toto sa chová prirodzene, včely vychovávajú plod, donášajú peľ, nektár,
> vodu, ale hlavne neustále MF koluje medzi včelami a potláča rozvoj
> vaječníkov včiel. Ak dlhodobo nie je v úli matka a včely nemajú možnosť
> vychovať si novú (NCH), úplný nedostatok materskej látky núti včely stratu
> matky nahradiť kladením neoplodnených vajíčok. Ešte dodávam, že materská
> látka sa medzi včelami šíri nie vôňou, ale jedným zo zmyslov teda CHUTI,
> ktorú odoberajú z tela M a navzájom si ju medzi sebou odovzdávajú.
>
> - píšete, že včela trúdica položí do jednej bunky max.3 vajíčka. Moje
> pozorovanie je iné, lebo vo včelstvíčku ak je málo kŕmičiek, nemá sa kto o
> vajíčka starať, býva v jednej buke aj 8-12 a viac vajíčok. Anton

U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3 roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny.
.......
Normální stav v tomto období je NULA roztočů ve včelstvu a tím spíš na podložce.
To padají pořád? Kolik jich spadlo celkem?
Nejená se o NN úly a úklid včelstev na loučkách? Tam někdy bývá napadaná měl i s roztoči a včely ji teď uklízejí.

Pokud by se ukázalo, že se opravdu jedná o spad roztočů - tedy mrtvé a vykladené roztoče, tak to vidím černě.
Jak tam u Vás léčíte? Kdy - termíny a forma?
Karel

Pán M.L., Musíte lepšie čítať, aby ste mohol komentovať. V krátkej úvahe som nikde nenapísal, že sa včely navzájom kŕmia (to je v iných komentároch), ja som napísal jasne, včela sa mení na kladúcu včelu nie, pre požieraní kŕmnej kašičky ale pod vplyvom nedostatku materskej látky. Ak by prvá zmenená včela produkovala M.L., ďalšie trúdice by už nevznikali. Takisto som nenapísal, že trúdice majú svoj vlastný materský feromón. Trúdica je produkt biologických zmien a teda nemôže produkovať materský feromón, pretože včele sa materská žľaza nevyvinie. Matke sa na druhej strane nevyvinú npr. košíčky na zadnej nohe pre zber peľu a nemá na strednej nohe tŕň, ktorý je typický pre včelu.
A čo sa týka "bujnej fantázii" tá je potrebá pri každom bádaní, aby sa mohol človek človek dostať ďalej. To čo som napísal, nie je produkt mojich bádaní, to sú len moje empirické pozorovania života včiel a študovanie biológie včely medonosnej a tá je vo svetovej literatúre ddpbre zastúpená. Študujte! Anton

Trochu se zpožděním děkuji všem za pomoc,zaškrtla jsem tedy panenské plásty.

Všechny zdravím,

Dominika Žáková

Normální stav v tomto období je NULA roztočů ve včelstvu a tím spíš na podložce.
To padají pořád? Kolik jich spadlo celkem?
Nejená se o NN úly a úklid včelstev na loučkách? Tam někdy bývá napadaná měl i s roztoči a včely ji teď uklízejí.

Možná, že se opravdu jen zbytečně plaším. Mám langsthrothy NN vyzimované na 3 nástavcích, vysoké dno s rámky na trubčinu. Léčení Varidol 2x v říjnu (poslední dekáda), v prosinci aerosol, v zimní měli 0. Čistil jsem minulý týden dno a na podložce jsem našel dva spadlé roztoče. Začal jsem tedy následující tři dny sledovat co padá a bylo jich dalších 10. Tedy průměr dejme tomu 3,3.
Dá se poznat, jestli jsou to roztoči po úklidu z loňska?
Nemám preventivně postříkat kyselinou mléčnou, než bude ještě více plodu?
Zdeněk

Předpokládám, že při čištění byly i rozebrané nastavky a případné nečistoty,
měl i roztoči na rámcích byly odstraněny. Takže spad dalších roztočů byl
spadem z živých roztočů. Bohužel spad na den tři roztoče znamená obrovské
zamoření tak několik stovek živých roztočů ve včelstvu. Pokud se s tím něco
nebude dělat, včelstvo v létě padne a zároveň stihne nakazit ještě okolní
včelstva na kilometry daleko.
Ukazuje to taky na nějakou chybu při fumigaci, netěsné úly nebo odolnost
roztočů proti použitému prostředku. Ale taky je velice divné, že se nic
neukázalo v zimní měli, taky tam to ukazuje na nějakou chybu.
Já bych se svěřil místnímu včelařskému důvěrníkovi, bude mít přes ČSV
přístup k lékům na varaózu, které jsou mnohem účinnější než kyselina mléčná
nebo mravenčí a navíc musel by být velice hloupý, kdyby se o to nezajímal.
protože při počtu desítek až stovek roztočů ve včelstvu teď na jaře padnou
do září nejen tyto včelstva, ale i včelstva okolních včelařů.

Orientačně by tak vysoké zamořenímělo jít poznat, roztoči by měli být v
buňkách s zavíčkovaným plodem.

R. Polášek

Anton, myslím že je to ještě složitější. Na vzniku trubčic se podílí jak nedostatek mateřího feromonu, tak i kašička. Ta obsahuje hormony, které podporují vývoj matečníků. Nevím jestli se ve včelstvu mateří látka hlavě šíří chutí, nebo čichem, ale určitě oběmi cestami. Včely se přeci podle pachu poznávají.


> - prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa
> navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky
> schopné klásť neoplodnené vajíčka.
> Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná
> tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka.

to jsou panečku věci, jen víc takových informací!

Milý môj priateľ Laco !
V úvode Ťa musím poopraviť a usmerniť. Veľmi diletantne si prtečítal článok pána Turčaniho a nepochopil si podstatu celej veci.
Bujnú fantáziu majú Tvoje včely a skromných 50 rokov Tvojho včelárenia je chabých. Včelár nekomentuje
skúsenosti iných a vôbec ak si myslíš. že si niekoho urazil, tak si na omyle. Pán Turčáni nie je posunovač u dráhy , ale Majster s veľkým " M" S tými trudicami máš to popletené. Treba ´sa naučiť načúvať a pozorne čítať.
Michal Seničan

<<        Pan Turcani som dlhorocny vcelar, ale mozno vsetko je inak ako My to
<        vidime. Skuste so mnou uvazovat. Strati sa matka,tym padom strati sa
<        aj feromon. Vcely ako tvrdite zacnu sa navzajom krmit, tym padom
<        sa im vyvinu vajecniky. Otazka: Zacne sa u nich vyvijat aj matersky
<        feromon? Podla toho co Vy opisujete kazda vcela trudica by produkovala
<        svoj matersky feromon. AKO JE MOZNE MAT VO VCELSTVE
<        V MEDNIKU TRUDICE ZO SVOJIM MATERSKYM FEROMONOM
<        A V PLODISKU PRIDANU MATKU ZO SVOJIM FEROMONOM.
<        Alebo stane sa, ze vo vcelstve su dve matky. Jedna v plodisku
<        a druha v medniku. Kazda zo svojou (CHUTOU).
<        Obdivujem Vasu bujnu fantaziu. Dufam ze,som Vas priatelu neurazil.
<
<        Ladislav Matej

příteli musím Vás pochválit, taková pěkná a laskavá stránka se na netu zase moc často nevidí.

No pokd byla měl správně odebrána a byla nula, tak jsou dvě možnosti:
Spad z louček, a to by měl přestat.
Reinvaze. Jak dlouho u Vás včely létají? Mohly obrat nějakého chcípáka s varoázou v okolí. A to by padaly rozotči dál.

Očistil bych úl, dal podložky a sledoval.
Pokud by spad pokračoval, do 15.dubna je legální potírat plod do 10dm2 a následně fumigovat.
V tom případě bych neváhal. Možná vzhledem k letové aktivitě bych si fumigoval po nátěru a pak někdy večer, až by všechny včely byly v úle, ještě jednou.

Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
Viděl to někdo.
Máte někde nějak moc úhynů?. Nad 10%?
Já měl letos okolo 10%, z poloviny chyba včelaře. A taky hodně nových a slabých včelstev.
Karel

Můžeš použít fumigaci nebo při vyšší teplotě t.j. 20°C formidol

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Varoasa
> Datum: 02.4.2006 21:59:10
> ----------------------------------------
> Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4
> včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umožňují stálé
> sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3
> roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete mi
> poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky.
> Zdeněk
>
>
>

http://www.nova.cz/tvarchiv/

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]

Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
Viděl to někdo.

Děkuji, dal jsem si to k Oblíbeným položkám, ale s yvtáčeným internetem je slyším a nevidím.:-)

Ale, když vynechám/poopravím terminologii, tak z toho stejně nejsem moudrý. Včely přežívají i 30stupňové mrazy. A to i v neizolovaných úlech.
Když jsem začínal, tak jsem s almárkama koupil i takové malé úly asi 27*27, na studenou stavbu. A asi při odběru měli jsem špatně zandal okénko. Úl stál venku. Asi za měsíc jsem našel okénko vypadlé, sníh mezi plásty. Tehdy tady byly taky mrazy k -30. Včely jsem oplakak, oškrábal sníh kam to šlo, zandal okénko a dvířka, a doufal.
Včely měly normální rozvoj.
Takže včely přežijí i silné mrazy jen ve sněhovém obalu.
Takže pochopím úhyn pro nedostatek zásob v dosahu chomáče. A myši atd. Jiné neznám. Naštěstí. Tak co to je za úhyny?
Karel

Minulý rok jsem si na včelařské akademii ve Fryštáku koupil plátěnné včelařské rukavice.Nemužu je m
nikde sehnat! Poradí mi někdo kde se dají sehnat??

Minulý rok jsem pozoroval, jak včely pravidelně v počtu do 10 ks navštěvovaly zaschlou moč v kotci našeho psa. Kotec je vzdálen od včel cca 70m. Tento jev jsem si vysvětloval tím, že včely tímto způsobem získávají sůl Letos po zimně a vydatných deštích jim tento zdroj „vyschl“. Včera jsem pracoval na zahradě a všiml jsem si, že včely navštěvují psí exkrementy, které se na zmrzlém kompostu nahromadily přes zimu. Pozorovali jste také něco podobného ?

Chtěl bych se zeptat Vás zkušenějších zda je nutné vyhodit krajní zavíčkované plasty se zásobami na kterých je plíseň. Stačilo by plíseň odstranit, postříkat např. Savem, nechat vyvětrat a dát včelkám ?

Karel:
......
> Takže včely přežijí i silné mrazy jen ve sněhovém obalu.
> Takže pochopím úhyn pro nedostatek zásob v dosahu chomáče. A myši atd. Jiné
> neznám. Naštěstí. Tak co to je za úhyny?
......

Není doopravdy nad sníh, který je dobrým izolátorem v silných mrazech. Dokonce i v závějích je dobré vyzimování. Totiž. Nejen při letošním přehazování sněhu bylo patrné, jestli včelstvo žije a to utvořenou vzduchovou kapsou ve sněhu různě kolem dokola úlů, ale většinou od česen a dna. Při příchodu na stanoviště si musím dávat pozor kam šlapu, protože se tyto vzduchové komory mohou stát pastí při chůzi a hledání řady úlů.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Zdenda:
> Chtěl bych se zeptat Vás zkušenějších zda je nutné vyhodit krajní
> zavíčkované plasty se zásobami na kterých je plíseň. Stačilo by plíseň
> odstranit, postříkat např. Savem, nechat vyvětrat a dát včelkám ?
.......

Vyvařit nebo vyřezat a vyměnit. Nebo také si udělat jarní úklid na zahrádce a použít plesnivé plásty jako podpalovač místo Pepa. Savo vosk jednak rozloží a jednak bych to neriskoval kvůli otravě včel, protože se musí určitě máchat ve vodě a větrat. Včely přeci postaví dílo a nanejvýš když je brzké jaro.

Místo Sava je možná lepší nějaký roztok s vhodnou kyselinou. (Pozor na oči a kůži!)

_gp_
http://vindex.ic.cz

nedivim sa ze v republike je nedostatok vosku, ked sa so starymi plastami
podkuruje v kamnach. :-)

Matej



Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
03.04.2006 15:33
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:s?l + rada






Zdenda:
> Chtěl bych se zeptat Vás zkušenějších zda je nutné vyhodit krajní
> zavíčkované plasty se zásobami na kterých je plíseň. Stačilo by plíseň
> odstranit, postříkat např. Savem, nechat vyvětrat a dát včelkám ?
.......

Vyvařit nebo vyřezat a vyměnit. Nebo také si udělat jarní úklid na
zahrádce a použít plesnivé plásty jako podpalovač místo Pepa. Savo vosk
jednak rozloží a jednak bych to neriskoval kvůli otravě včel, protože se
musí určitě máchat ve vodě a větrat. Včely přeci postaví dílo a nanejvýš
když je brzké jaro.

Místo Sava je možná lepší nějaký roztok s vhodnou kyselinou. (Pozor na oči
a kůži!)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přesně takhle vypadájí včelstva některých včelařů,to co tam bylo vidět.Neskuteční slaboši, hrstka včel a to někdo chce aby zdárně přezimovalo? Každou zimu mám záložní oddělky s matkama kdyby se něco přihodilo,tyto zazimovávám na 9 rámcích v tachovákách a nemám problém s úhyny.A ještě dodám kacířskou myšlenku tyto chudáky včelaře je třeba odškodnit když jim ty včeličky uhynuly,myslím,že tam byla řeč na toto téma obecní úřad těmto včelařům pomůže! Já jenom doufám,že i svaz bude pomáhat takovým to /omlouvám se / žabarům ať se to České včelařství prosadí v Evropě!
S pozdravem Pepík

Souhlasím "s odškodńováním, ale holí", žabař je příliš velký eufemismus.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 145446 Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: TV Nova ?hyny
> Datum: 03.4.2006 16:16:53
> ----------------------------------------
> Přesně takhle vypadájí včelstva některých včelařů,to co tam bylo
> vidět.Neskuteční slaboši, hrstka včel a to někdo chce aby zdárně
> přezimovalo? Každou zimu mám záložní oddělky s matkama kdyby se něco
> přihodilo,tyto zazimovávám na 9 rámcích v tachovákách a nemám problém s
> úhyny.A ještě dodám kacířskou myšlenku tyto chudáky včelaře je třeba
> odškodnit když jim ty včeličky uhynuly,myslím,že tam byla řeč na toto téma
> obecní úřad těmto včelařům pomůže! Já jenom doufám,že i svaz bude pomáhat
> takovým to /omlouvám se / žabarům ať se to České včelařství prosadí v
> Evropě!
>                S pozdravem Pepík
>
>
>

Já kupuju vhodné rukavice v obchodě s pracovními pomůckami, to je prstové ze
středně silné kůže a manžety k tomu dodělám - přišiju třeba dvojité rukávy z
dvou nějakých starých košil.. Nebo před pár lety jsem koupil prstové
svářečské za 80 Kč, byly dostatečně silné, aby je včely neproštíply, zase i
dost jemné, aby se v nich dalo pracovat s citem a s dlouhými manžetami,
takže jsem měl chráněný celý loket, stačilo jen na ně nasadit gumičku. Taky
jsem jednu dobu používal tenké levné kožené prstové rukavice v ceně okolo 20
korun a pod ně bavlněné prstové kvůli žihadlům, potu a možnosti praní.
Včelařské rukavice jsou většinou moc drahé, protože se dělají v malých
sériiích a jejich životnost je stejná jako obyčejných pracovních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 1:55 PM
Subject: Plátěnné rukavice


> Minulý rok jsem si na včelařské akademii ve Fryštáku koupil plátěnné
> včelařské rukavice.Nemužu je m
> nikde sehnat! Poradí mi někdo kde se dají sehnat??

K mému tvrzaní,že se matky neoplodňují jen na trubčích stanovištích dodávám.Matky se musí také v některých případech oplodit při rojení.Když matky ve včelstvu několik dnů pískají,včelstvo se vyrojí,podotýkám že stará matka už je dávno pryč,včely dám s rojáčkem do tmy s tím ,že je použiji do oplodňáčků a nechám je tam týden,tak postaví srdíčka a ta budou nejednou zakladena.Kdyby matka nebyla oplodněna,tak by asi nekladla.Zajímavý je poznatek,že jsem nikdy neviděl matku se znaménkem v roji.A to jsem se velmi často předváděl,že chytím matku v roji,což se mi skoro pokaždé povedlo.Z toho plyne,že znaménko nemusí být vždy rozhodující.Totéž bylo i u oplodňáčků,které jsem každý den večer nosil na stálé stanoviště.Matku jsem vždy viděl vyletět a zase přiletět,když neměla znaménko,tak šla znovu na noc do tmy.Dost často se stalo,že jsem žádné znaménko neviděl a matka po týdnu začala v oplodňáčku klást a oplozená byla.Slibuji,že už s tímto thematem nebudu obtěžovat,leda,že by si to někdo přál.
Zprávy o úhynu jsem viděl.Je mi upřímně líto poctivých chovatelů, kteří o svá včelstva přišli ať z jakých koliv důvodů.Jednou to mohlo být jejich chybou,jindy,že daly na rady jiných a nebo skutečně vlivem přírody.Nicméně si myslím,že pokud budou nějak odškodněni,že se k ním pribalí spousta spekulantů u kterých nikdo napodzim včelstva nepočítal,sílu nekontroloval a tak si včelstva nyní spojí, nebo si je už napodzim spojili,budou žádat odškodné a doplatí nato sase jen ti poctiví.Jak by bylo jednoduché vydat nařízení,že nárok na dotace má jen ten,kdo má spolkem komisionálně odsouhlasen stav k 15.10.daného roku,bezohledu nato seš-li velký,nebo malý.Nechceš si nechat včelstva zkontrolovat,nevadí nedostaneš nic.To by ale mělo zajímat spíše naše představitelé.Pokud ,ale nemají zájem na tom,aby byl stav takový jaký je.
Ať už raději nikomu žádná včelstva neuhynou přeje V.B.

sdsdsd

Já jsem to viděl, to, co četl komentátor byly dost nebetyčné blbosti.
Jakýsi starý včelař z Karviné tam ukazoval plást, nevím jestli 39x xx nebo
nějakou delší rámkovou míru a bylo tam na levé straně cca čtvrtina plástu
zásoby, v pravém rohu cca čtvrtina plástu uhynulé a plesnivé včely zimního
chumáče a uprostřed plástu prázdné buňky - spotřebované zásoby. Pokud to
můžu posoudit z letmého pohledu na ten jeden plást, stalo se tam to, že se
zimní chumáč na začátku zimy usadil pro včely nevýhodně uprostřed plástu.
Během zimních mrazů spotřeboval zásoby ze středu plástu až po horní loučku a
potom se v mrazu muselo rozhodnout, jestli chumáč půjde na jednu nebo druhou
stranu. Šel na tu jednu, na kterou šel a protože mrazy trvaly moc dlouho,
včely na zvolené straně plástu spotřebovaly všechny zásoby a uhynuly hladem,
i když na druhé straně plástu bylo ještě minimálně z každé strany1,5 dm2
zavíčkovaných zásob, pokud to byl rámek 39 x xx, pokud delší rámek, tak těch
zásob bylo ještě víc. Včely se takhle často usazují u teplé stavby, pokud je
česno umístěno symetricky uprostřed čelní strany starších úlů s pevným dnem
nebo si takhle můžou sednout i v nastavku s zasíťovaným dnem, pokud nemají
nablízku otevřené očko. V normální zimě, kdy mrazy netrvají tak dlouho se
oteplí dříve, než včely spotřebují zásoby na té vybrané straně, takže se nic
nestane a včelař si ničeho nevšimne. Letos bohužel mrazy trvaly moc dlouho,
takže takových uhynulých včelstev bude víc. Nedalo se moc zjistit z jednoho
pohledu na jeden rámek, jestli to včelstvo bylo silné nebo slabé.

Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten na
Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 11:31 AM
Subject: TV Nova úhyny


> Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
> Viděl to někdo.
> Máte někde nějak moc úhynů?. Nad 10%?
> Já měl letos okolo 10%, z poloviny chyba včelaře. A taky hodně nových a
> slabých včelstev.
> Karel

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
Subject: Re: TV Nova úhyny


>
> Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
> tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
> stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
> na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
> okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
na
> Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
> mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
>
> R. Polášek

zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil, že
to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .

R. Polášek

Není doopravdy nad sníh, který je dobrým izolátorem v silných mrazech.
......
V mé bibli, "zákonitosti života včelstva" Brenner píše, že úkolem izolace není ochránit před mrazem, protože uvnitř úlu,dál od chomáče taky mrzne, ale ZPOMALIT změny teplot. Aby včel měly čas se změně teplot přizpůsobit.
Napsal to před více jak padesáti lety a já to po dvaceti letech včelaření v podkrkonoší mohu podepsat.

A ten sníh je perfektní v tom, jak v zimě zajišťujě tuto setrvačnost,a pak zmizí a umožní sluníčku prohřívat úl. Zatímco jiné izolace pak chrání vnitřek úlu od tepla venku.
Letos jsem na to dával bacha, a rozdíl polystrenových a dřevěných úlů byl právě jeden den. Většina včel v dřevěných úlech intenzívně létala v sobotu, silně izolované PS až v neděli. Ať si z toho každý dovodí své argumenty, podle svého přesvědčení Izolant - Neizolant (dobrý vodič :-)
Karel
Jak to vypadalo u mě doma:
http://www.obri.cz/prolet.htm
Ta směs Brennerů je právě z dob, kdy jsem si ověřoval, proč nemusím izolovat. Nové Langstrothy tady převážně nejsou vidět.

RE: Abych věc uvedl na pravou míru:účastním se taky korespondenční soutěže pro mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší výtěžnost vosku poskytují:
a)plásty žemlové barvy
b)panenské plásty
c)tmavé plásty

Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili? Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede konkrétní technologii?

PROSÍM ZADEJTE OTÁZKU PŘESNĚJI. PŘEDEM DĚKUJI!

Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá výmněna:
a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků

PŘEDEM DÍKY!R.M.

Dne pondělí 03 dubna 2006 21:01 robert.mimra/=/tiscali.cz napsal(a):
> RE: Abych věc uvedl na pravou míru:účastním se taky korespondenční soutěže
> pro mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší
> výtěžnost vosku poskytují:
> a)plásty žemlové barvy
> b)panenské plásty
> c)tmavé plásty
>
> Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili?
> Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede
> konkrétní technologii?
>
> PROSÍM ZADEJTE OTÁZKU PŘESNĚJI. PŘEDEM DĚKUJI!

Jiz to bylo zdeleno drive, nejvetsi vyteznost defakto pri vsech BEZNE
pouzivanych tecnologiich, tedy slunecni tavidlo, parak , je nejvyssi pri
panenskem dile. Osobne se domnivam, ze i pri rafinaci z tech tmavych plastu
nevymackate vic.

Honza

To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 6:41 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: TV Nova úhyny


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
Subject: Re: TV Nova úhyny


>
> Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
> tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
> stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
> na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
> okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
na
> Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
> mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
>
> R. Polášek

zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil, že
to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .

R. Polášek

mne sa to stalo tento rok. padli mi 3 rodiny hladom a na konci ula mali este
zasoby.

popri tom otazka. aka by mala byt najmensia medzera medzi hornou latkou
plodiaska a dolnou latkou nadstavku lebo mi nepresli do nadstavku a posli
hladom v plodisku. niekde som to cital ale nemozem sa z toho nejako vymotat.


dakujem
Pista




-----Original Message-----
From: Jan Schmidt [mailto:schmidt.jan/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 10:06 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: TV Nova úhyny


To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 6:41 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: TV Nova úhyny


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
Subject: Re: TV Nova úhyny


>
> Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
> tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
> stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
> na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
> okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
na
> Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
> mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
>
> R. Polášek

zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil, že
to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .

R. Polášek



__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

M.Osusky:
> nedivim sa ze v republike je nedostatok vosku, ked sa so starymi plastami
> podkuruje v kamnach. :-)
........

Kdyby byl skutečně nedostatek včelího vosku, určitě bych to pocítil při výkupu a jeho výměně za mezistěny, protože ho částečně i prodávám. ... Nebýt toho smajlíka nakonci, tak bych si myslel, že to myslíš vážně s tím nedostatkem vosku. A raději někomu poradím spálit, poněvadž už několikrát jsem viděl na skládkách odpadu včelí dílo černé jak mix jen tak volně a samozřejmě slídilky kolem toho.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Robert Mimra :
> Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá
> výmněna:
> a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
> b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
> c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků
...........

Co je slíbeno za výhry za takové testy??? Jo jinak za b/.

Tichá výměna samozřejmě matek proto, že je velmi málo pozorovatelná právě pro ten malý počet matečníků.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Moc děkuji, když ony si to ty holky zaslouží... Byl jsem (a ještě také budu)
za dětmi v naší místní škole a mám z toho tak příjemné zážitky, že je to na
samostatný článeček. Až bude, dám opět vědět.

Mějte se.

-----Original Message-----
From: KOZLÍK [mailto:e-mail/=/nezadan.haida.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 11:02 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včelaři v mexiku dávají jako důkaz pravosti medu do sklenky s
medem včelku

příteli musím Vás pochválit, taková pěkná a laskavá stránka se na netu zase
moc často nevidí.

> Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá
> výmněna:
> a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
> b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
> c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků

Ani jedno.
Tichá výměna je tichá výměna. Předem se nedá z počtu matečníků usoudit
jestli je to vono. Ale pokud je včelstvo silné a dost prostoru (netísní se)
a stejně jsou tam matečníky, tak s velkou pravděpodobností půjde o tichou
výměnu. Taky se to pozná, že včelstvo normálně lítá ke snůšce a nevysedává
ne česně a je klidné při rozebírání. Jen už matka asi nestíhá vydávat tolik
feromonů a tak ji donutí zaklást misky.

Karel :
> Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
> Viděl to někdo.
> Máte někde nějak moc úhynů?. Nad 10%?
> Já měl letos okolo 10%, z poloviny chyba včelaře. A taky hodně nových a
> slabých včelstev.
.......
To je rukama. ...
A nebylo tam jak dlouze předlouze ti postižení včelaři včelaří a toto se jim ještě nestalo? :-)) Média jsou stále jaksi pořáte zvrhlí v otázkách včelařství. Kdyby raději ryly do ceny medu při výkupu.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Hm, hm, raději bych korespondentům nepletl hlavy. Když se na nás s důvěrou obrátili, tak je třeba jim poradit. Tvůrce otázek vydává dotazy jak vidíme záludné, ale určitě za správnou považuje b. Pouze by bylo možno dodat, že se takto děje obvykle.

Zdravím
Bureš Jar.

No, já to vím už někdy od 80 let, ještě dříve než jsem začal zkoušet
nastavky, se to projevilo naplno v zadovácích. Považoval jsem to za
samozdřejmou věc. jak je vidět, tak to samozdřejmá věc není. Párkrát už jsem
tady v tomto smyslu psal.
Asi i proto mají některé staré úly česno s boční předsíňkou na jedné straně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Schmidt" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 10:06 PM
Subject: RE: TV Nova úhyny


To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
Zdraví Honza

b


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert Mimra <robert.mimra/=/tiscali.cz>
> Předmět: Tich? v?m?na
> Datum: 03.4.2006 21:11:29
> ----------------------------------------
> Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá
> výmněna:
> a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
> b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
> c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků
>
> PŘEDEM DÍKY!R.M.
>
>
>