Včelařská konference

http://www.apipharma.com/eng/kooperanti.asp

No to nemusíš. Ale přeposílat několikrát sem-tam jeden text, který má
velikost 11 až 13kB...?
Ale máš pravdu, že jsou tu extrémy i z opačného pólu :-) Když to trpí
správce konference...

Josef

TY OCASY ČÍST NEMUSÍŠ ale odpověď bez původního textu je nekdy na ho.....
ZVLÁŠTĚ NEČTEŠLI POŠTU DENNĚ

pepan


> Já bych na něj poslal včely. Hlavně pokud nebude umazávat ocasy z mailu.
To
> mám ostatně chuť dělat i dalším.

Před asi 4 lety stál inseminační přístroj kolem 40.000,- Kč (z VÚVČ Dol),
něco stojí kurs. Dostaneš ještě CD-ROM s návodem k obsluze.

Josef Blinka

> ,že inseminikační přístroj není zrovna nejlevnější. Jaká je pořizovací
cena
> inseminikačního přístroje???
>
> zdravím : Martin Václavek
>

Děkuji za připomínky, zohledním.

Tady tedy před definitivním zařazením do webu dávám novinky k oponentuře.

http://www.ceskymed.cz/spoluprace.htm

pokud někdo to chce editovat, tak ať napíš, večer bych tam dal down-load s formátem ve wordu k editaci.

Děkuji
Karel

Napsal jsem to tak, že to nedává smysl - správně má být, že horní loučka
je tlustá 10mm a i při jejím poměrně malém prohnutí se plást vyboulí.

Milan Čáp

> Čtu v této konferenci, že mezistěna je lepší dát k dolní loučce, nahoře že
to lépe dostaví?

téma je nedrátkované ..

K tématu .. mám pocit, že vyboulené nedrátkované plásty jsou záležitostí
spíše medníku - pokud od shora vytahovanou mezistěnu včely hned zanášejí,
tak se zpravidla vyboulí, kdežto mezistěny po vytažení hned zaplodované
dopadají dobře.

J. Čáp

Ještě jen pro upřesnění, aby nedošlo k omylu: Systém "Zaplať a pak třeba
něco dostaneš" :-) se týká dotací od EU. U národní dotace známé jako D1 (ta
do 150,- Kč na včelstvo) se pravidla nemění, snad jen že má být o něco málo
vyšší, snad prý do 180,- Kč, pokud se v rozpočtu najdou prostředky. U
obojích je ale třeba "hlídat" a dodržovat stanovené termíny pro zažádání i
vyúčtování.
S pozdravem
Petr

> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 09, 2006 8:58 AM
> Subject: Re: Re:dotace
>
>
> ZJEDNODUŠENĚ ŘEČENO DOTACE SE DNES NNEVPLÁCEJÍ PŘEDeM ALE AŽ ZPĚTNĚ TAKŽE
> MUSÍŠ NAPŘED NĚKOMU ZAPLATI ZA PRÁCI NEBO ZBOŽÍ A PAK DOSTANEŠ NĚJAKÁ
> PROCENTA ZPĚT .
>
> PEPAN

Čtu v této konferenci, že mezistěna je lepší dát k dolní loučce, nahoře že to lépe dostaví???

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re:[ ] (nedrátkované mezistěny)
> Datum: 09.3.2006 10:03:00
> ----------------------------------------
> Také s bratrem používáme druhým rokem tento způsob zatavování mezistěny.
> Práce je to rychlá, ale máme problémy s horizontálním vyboulením
> mezistěny (plástu?) v úlu v její dolní polovině - pár cm nad dolní
> loučkou. Plást je potom vystavěn s tímto průhybem a buňky na jedné
> straně jsou příliš mělké. Myslím si, že je to způsobeno i poměrně malým
> prohnutím horní loučky (10mm) při zanesení takového plástu medem.
> Projevuje se mi to u rámků Optimál - 17 cm vysokých, ale i u rámků
> vysokých 15,9cm.
> Jaké s tím máte zkušenosti vy?
>
> Milan Čáp
>
> zdenek napsal(a):
>
> >Tak nízké rámky se nemusí drátkovat. Mezistěna se upraví tak, aby měla v
> >zářezech mezi horní a spodní drážkou cca 1 mm dilataci. Pak stačí rozehřát
> >vosk (nádoba s vařící se vodou a v ní další s voskem), větší inijekční
> >stříkačka a mezistěna se pevně připevní tekutým voskem v zářezu v horní
> >loučce. Dilatační mezera je dole. Jde to dobře a je to daleko příjemnější
> >než drátkování. Z.
> >
> >
> >
>
>
>

Je to tak s malými jakoby výjimkami. Například prý dotaci do 800,- Kč za
rozbor medu si zaúřaduje Výzkumný ústav včelařský sám, takže pro včelaře je
to jakoby ji dostal předem, protože do peněženky v případě jednoduchého
rozboru prakticky nemusí jít skoro vůbec a při složitějším již je dotace od
ceny odpočítána.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 09, 2006 8:58 AM
Subject: Re: Re:dotace


ZJEDNODUŠENĚ ŘEČENO DOTACE SE DNES NNEVPLÁCEJÍ PŘEDeM ALE AŽ ZPĚTNĚ TAKŽE
MUSÍŠ NAPŘED NĚKOMU ZAPLATI ZA PRÁCI NEBO ZBOŽÍ A PAK DOSTANEŠ NĚJAKÁ
PROCENTA ZPĚT .

PEPAN

Také s bratrem používáme druhým rokem tento způsob zatavování mezistěny.
Práce je to rychlá, ale máme problémy s horizontálním vyboulením
mezistěny (plástu?) v úlu v její dolní polovině - pár cm nad dolní
loučkou. Plást je potom vystavěn s tímto průhybem a buňky na jedné
straně jsou příliš mělké. Myslím si, že je to způsobeno i poměrně malým
prohnutím horní loučky (10mm) při zanesení takového plástu medem.
Projevuje se mi to u rámků Optimál - 17 cm vysokých, ale i u rámků
vysokých 15,9cm.
Jaké s tím máte zkušenosti vy?

Milan Čáp

zdenek napsal(a):

>Tak nízké rámky se nemusí drátkovat. Mezistěna se upraví tak, aby měla v
>zářezech mezi horní a spodní drážkou cca 1 mm dilataci. Pak stačí rozehřát
>vosk (nádoba s vařící se vodou a v ní další s voskem), větší inijekční
>stříkačka a mezistěna se pevně připevní tekutým voskem v zářezu v horní
>loučce. Dilatační mezera je dole. Jde to dobře a je to daleko příjemnější
>než drátkování. Z.
>
>
>

Tak nízké rámky se nemusí drátkovat. Mezistěna se upraví tak, aby měla v zářezech mezi horní a spodní drážkou cca 1 mm dilataci. Pak stačí rozehřát vosk (nádoba s vařící se vodou a v ní další s voskem), větší inijekční stříkačka a mezistěna se pevně připevní tekutým voskem v zářezu v horní loučce. Dilatační mezera je dole. Jde to dobře a je to daleko příjemnější než drátkování. Z.

drazky v ramku pouziva pr. nerad. ma nizkonastavkove langstrothy. nedratkuje vubec.
ramek postavi horni louckou dolu, zasadi do ni mezistenu, mirne ji prohne a tak vlozi i do drazky ve spodni loucce.
v horni loucce zalije mezistenu horkym voskem (injekcni strikackou bez jehly).
ve spodni loucce ji myslim nezaliva - prave kvuli te dilataci a naslednemu vybouleni.
velikost mezisteny je presne takova, aby se z drazky ve spodni loucce nevyskocila, ale zaroven aby tam byla urcita vule.

vice informaci a zkusenosti u nej - kontakt je na www.n-vcelari.cz - odkaz na vyrobce.

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepan <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 09.3.2006 09:29:24
> ----------------------------------------
> Už v tom textu je rozpor. Máž-li v rámku drážky na mezistěnu tak tam nemůžeš nít
> žádnou dilataci jinak se mi zdá ta drážka zbytečná pokud bych nepoužíval
> mezistěny s zataveným drátkem, pokud to někdo u nás vyrábí, ale zatím jsem to
> nikde neviděl spíž přemýslím jestli v nízkém rámku není to drátkování zbytečné
> sám s tím žádné skušenosti nemám a rád bych věděl jestli to někdo zkoušel dříve
> se totiž drátkování v malých rámcích nepoužívalo
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:
> > Datum: 09.3.2006 08:37:19
> > ----------------------------------------
> > Přecházím na Optimal mám nové rámky s drážkou v dolní a horní loučce.Kolik
> > drátků potřebuji na rámek 30 a 17 cm?Jak zasadit voštinu do drážek ? Má
> > být nějaká dilatční mezera mezi rámkem a voštinou? Děkuji za radu.
> >
> >
> >
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Už v tom textu je rozpor. Máž-li v rámku drážky na mezistěnu tak tam nemůžeš nít žádnou dilataci jinak se mi zdá ta drážka zbytečná pokud bych nepoužíval mezistěny s zataveným drátkem, pokud to někdo u nás vyrábí, ale zatím jsem to nikde neviděl spíž přemýslím jestli v nízkém rámku není to drátkování zbytečné sám s tím žádné skušenosti nemám a rád bych věděl jestli to někdo zkoušel dříve se totiž drátkování v malých rámcích nepoužívalo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 09.3.2006 08:37:19
> ----------------------------------------
> Přecházím na Optimal mám nové rámky s drážkou v dolní a horní loučce.Kolik
> drátků potřebuji na rámek 30 a 17 cm?Jak zasadit voštinu do drážek ? Má
> být nějaká dilatční mezera mezi rámkem a voštinou? Děkuji za radu.
>
>
>

V tom máš pravdu a hlavně je to pro normálního smrtelka srozumitelnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kristl Pavel <Kristl/=/oez.cz>
> Předmět: RE: propagace medu
> Datum: 09.3.2006 07:56:43
> ----------------------------------------
> Na stránkách jsem našel větu:
>
> Aby včela sebrala sladinu pro 1 kg medu, musí přinést do úlu svůj náklad až
> 15tisíckrát.
>
> Shodou okolností jsem i o víkendu objevil také v nějaké propagaci nebo časopisu,
> už nevím. Jen tak pro zajímavost jsem to kvůli malé dceři spočítal a vyšel mi
> zajímavý údaj. Za předpokladu 12-ti hodinové pracovní doby včely a její
> životnosti cca 6 týdnů, tj. 30240 minut, mi vyšlo, že pokud by chtěla za svůj
> život nasbírat kilo medu, musela by letět z úlu každou půlminutu!
> Asi bude lepší, když necháme tisíc včel vyletěl pro kilo medu patnáctkrát :)
> Pavel
>
> > http://www.ceskymed.cz/spoluprace.htm
>
>
>

Četl jsem, že s tou pracovitostí to není tak horké, že se vydá pro snůšku v průměru čtyřikrát za den. Já to nepočítal.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kristl Pavel <Kristl/=/oez.cz>
> Předmět: RE: propagace medu
> Datum: 09.3.2006 07:56:36
> ----------------------------------------
> Na stránkách jsem našel větu:
>
> Aby včela sebrala sladinu pro 1 kg medu, musí přinést do úlu svůj náklad až
> 15tisíckrát.
>
> Shodou okolností jsem i o víkendu objevil také v nějaké propagaci nebo časopisu,
> už nevím. Jen tak pro zajímavost jsem to kvůli malé dceři spočítal a vyšel mi
> zajímavý údaj. Za předpokladu 12-ti hodinové pracovní doby včely a její
> životnosti cca 6 týdnů, tj. 30240 minut, mi vyšlo, že pokud by chtěla za svůj
> život nasbírat kilo medu, musela by letět z úlu každou půlminutu!
> Asi bude lepší, když necháme tisíc včel vyletěl pro kilo medu patnáctkrát :)
> Pavel
>
> > http://www.ceskymed.cz/spoluprace.htm
>
>
>

ZJEDNODUŠENĚ ŘEČENO DOTACE SE DNES NNEVPLÁCEJÍ PŘEDeM ALE AŽ ZPĚTNĚ TAKŽE MUSÍŠ NAPŘED NĚKOMU ZAPLATI ZA PRÁCI NEBO ZBOŽÍ A PAK DOSTANEŠ NĚJAKÁ PROCENTA ZPĚT .

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohuslav xxxx <b.acek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:dotace
> Datum: 08.3.2006 14:04:10
> ----------------------------------------
> Právě ta komunikace mě zajímá, u nás vázne.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: Re:dotace
> > Datum: 08.3.2006 13:07:56
> > ----------------------------------------
> > Příjemcem této dotace je skutečně jednotlivý včelař.
> > Můžete to však brát tak, že ji včelař dostane na částečné pokrytí výloh
> > spojených s tímto léčením (léčiva, práce léčitelů, amortizace vyvíječe a
> > kompresoru a Bůh ví, co ještě. Tudíž ve skutečnosti příjem vlastně jen
> > podepíše, ale prostředky předá základní organizaci, která je použije právě
> > na provedení léčení.
> > Zbytek úhrady již záleží na tom, jak která organizace hospodaří. Některá
> > může doplatek vybírat v hotovosti, jiná (například i naše, úpická) stanoví
> > takovou výši příspěvku pro ZO, aby již povinné léčení mohla doplatit z
> > těchto svých prostředků.
> > Přítomnost nebo nepřítomnost včelaře při plánovaném léčení je již věcí
> > komunikace v rámci ZO, nikoliv samotných dotací.
> > S pozdravem
> > Petr
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, March 08, 2006 9:59 AM
> > Subject: Re:dotace
> >
> >
> > Dotaci ve výši 10Kč na jedno včelstvo při ošetření aerosolem dostane včelař.
> > Dostane je jmenovitý včelař, bez ohledu na to, kdo to léčení provedl. Když
> > jsme u toho léčení aerosolem, tak by mě zajímalo, jak jednotlivé organizace
> > provádí tu léčbu, myslím tím, jak platí náklady, vůbec organizace(aby byl
> > doma ten který včelař atd.). Sláva
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Welser Rudolf <rvmos/=/cmail.cz>
> > > Předmět: dotace
> > > Datum: 07.3.2006 21:51:03
> > > ----------------------------------------
> > > Chtěl bych se zeptat na ošetření aerosolem,protože to většinou dělá pár
> > > lidí všem ostatním a ty by měli dostat ty peníze,jestli se žádá na každého
> > > včelaře a nebo můžou požádat jen ti co to dělali sobě a ostatním s tím že
> > > uvedou počet včelstev kolik ošetřili.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

TY OCASY ČÍST NEMUSÍŠ ale odpověď bez původního textu je nekdy na ho..... ZVLÁŠTĚ NEČTEŠLI POŠTU DENNĚ

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hrozba ?r?nsk? ropn? burzy (15157)
> Datum: 07.3.2006 09:46:51
> ----------------------------------------
> jakmile bývá chomáč nad loučkami bývá to obvykle známka hladu jsou asi
> utržené od zásob . asi by to chtělo tésto.než se oteplí a přenesou zásoby
> nebo zásoby přisunout k nim.
>
> pepan
>
> Já bych na něj poslal včely. Hlavně pokud nebude umazávat ocasy z mailu. To
> mám ostatně chuť dělat i dalším.
>
>
>

Přecházím na Optimal mám nové rámky s drážkou v dolní a horní loučce.Kolik drátků potřebuji na rámek 30 a 17 cm?Jak zasadit voštinu do drážek ? Má být nějaká dilatční mezera mezi rámkem a voštinou? Děkuji za radu.

Je to opravdu škoda, otázka proč mizejí lípy nebo ještě lépe proč se vysazovalo na vesnicích tolik lip nesouvisí nijak s národním povědomím ale s požárním řádem vydaným císařem Josefem II v sedumdesátých letech 18 století který jako ochranu před rosáhlými požáry nařizoval odělit stavby, obydlí ,chlévů a stodol, určitou vzdáleností a vysoce vzrůstnými stromy které pak svojí výškou snižovaly přelet jisker a a oddělovali se tak i celé části obcí a měst A lípa spolu s topoly se pro tyto účely používala nejčastěji.Postupem času se změnou, hospodaření , požární tecniky , tyto stromy postupně mizely a dnes se vysazují jen jako národní stron k různým významným objektům.

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Hlav?? <tom.hlavac/=/seznam.cz>
> Předmět: stromy - l?py
> Datum: 07.3.2006 08:00:06
> ----------------------------------------
> Přeji hezký den,
> jsem včelař teprve začínající, ale za těch pár let jsem si ke včelám
> vytvořil vztah. Ale vlastně teď nechci psát o včelách, ale o něčem co s tím
> dost souvisí.
> Chci psát o stromech, o velkých košatých stromech, které kdysi patřily k
> životu na vesnici a které nyní spíš najdeme ve městech.
> Nevím jak je to u vás, ale v našem okolí pozoruji pozvolný úbytek
> vzrostlých stromů a tyto stromy jsou pak nahrazovány čtvrťkmeny v tom
> lepším případě anebo a to spíše okrasnými jehličnany.
> Za mého dětství a není to tak dávno, tvořily jakousi dominantu vesnice
> vzrostlé lípy.       Když se člověk díval z dálky, tak se zástavba prolínala se
> zeleni. Nyní to vypadá jako malé panelové sídliště. Prázdné zahrádky,
> prázdné volné prostranství kde kdysi rostly nebo mohly růst stromy,
> argumenty o tom, kdo by uklízel to spadlé listí.
> Staré lípy doplatily a ty zbylé doplácejí na jmelí a jen otázka pár let kdy
> zmizí i ony.
> A tak jsem se vás chtěl zeptat, jste tady v konferenci spíše z vesnic nebo
> z měst? Je to u vás podobné?
> Zasadila se u vás v posledních letech lípa, ta lípa o které mluvíme jako o
> národním stromu?
> Když ano, tak při jaké příležitosti? Myslíte, že za sto let tady budou
> nějaké památné stromy?
> Vím, že to asi zcela nepatří do této konference, ale asi víc než
> petrodolary…taky vím, že lípa nemeduje každým rokem, a že řepka v tomhle
> směru je jistější, ale když jsou rok kdy je lípový med, když si člověk může
> jen tak posadit nebo postát v jejím stínu zrovna když kvete a cítit jak
> voní a jak to v koruně bzučí…to přece stojí za to.
> Co si o tom myslíte? Napište mi o tom..
> Díky
>
> Tomáš Hlaváč
>
>
>

Teď, když to po sobě čtu, vidím chybu ve výpočtu, otočil jsem dělence a dělitele, správně by bylo, že má vyletět každé dvě minuty. Takže se tak neuhoní.
Pavel

> ... mi vyšlo, že pokud by chtěla za svůj život nasbírat kilo medu, musela by letět z úlu každou půlminutu!

Na stránkách jsem našel větu:

Aby včela sebrala sladinu pro 1 kg medu, musí přinést do úlu svůj náklad až 15tisíckrát.

Shodou okolností jsem i o víkendu objevil také v nějaké propagaci nebo časopisu, už nevím. Jen tak pro zajímavost jsem to kvůli malé dceři spočítal a vyšel mi zajímavý údaj. Za předpokladu 12-ti hodinové pracovní doby včely a její životnosti cca 6 týdnů, tj. 30240 minut, mi vyšlo, že pokud by chtěla za svůj život nasbírat kilo medu, musela by letět z úlu každou půlminutu!
Asi bude lepší, když necháme tisíc včel vyletěl pro kilo medu patnáctkrát :)
Pavel

> http://www.ceskymed.cz/spoluprace.htm

Od svých včelstev požaduji dědičně podložené výborné vlastnosti užitkové a doprovodné. Vím,ceny inseminikovaných matek jsou nízké s porovnáním s jejich kvalitou a prací spojenou s inseminikací.Vklady do Kohlerovy metody prakticky nejsou žádné. Jde jen o uzpůsobení vedení včelstev. Inseminikace vyžaduje dobré teoretické a praktické vědomosti a dovednosti. Kupovat každým rokem inseminikovanou matku jen proto,abych si moje včelstva trvale udržela výborné vlastnosti, je tak trochu závislost na vyšších chovech. Tato závislost se dá snížit vlastním řízeným oplozováním matek. Slyšel jsem ,že inseminikační přístroj není zrovna nejlevnější. Jaká je pořizovací cena inseminikačního přístroje???

zdravím : Martin Václavek

V určitom období som sa zaujímal o tento problém, pretože som mal problém s kvalitou vystavaného diela na medzistenách, ktoré som vymieňal za vosk. Okrem toho, že medzistena sa po vložení do včelstva značne vlnila a na medzistene včely na vydutinách stavali trúdie bunky, čím vystavané plásty strácali na kvalite. V literatúre som našiel údaje určené pre výrobcov medzistien, kde sa v ČSN udávalo na 1dm2 818-828 buniek obojstranne. Keď som prepočítal množstvo buniek na Ms (valcované)od daného výrobcu, na 1dm2 som napočítal obojstranne len 760 buniek. To bola príčina prečo včely na nich často stavali TB, menej buniek na 1dm2 automaticky museli byť väčšie a to často včely zvádzalo k stavbe trúdich buniek. Určiť množstvo buniek na používaných Ms nie je ani zdĺhavé ani ťažké. Treba si na Ms vyznačiť na vodorovných riadkoch dĺžku 10cm a v stĺpcoch taktiež, odpočítať počet buniek presne ak treba aj zlomok bunky a hodnoty vynásobiť. Určil som aj množstvo buniek na voľne vystavanom pláste- divočine, kde počet buniek sa pohyboval v množstve 832-836. Od roku 1992 vymieňam MS (liate) od výrobcu, od ktorého Ms majú na 1dm2 obojstranne 836 buniek. Kvalita vystavaných plástov je mimoriadne dobrá, plásty sú bez chýb. Niekedy dávno som objednával takéto kvalitné medzisteny zo Stražiska. Anton

http://www.ceskymed.cz/spoluprace.htm

Omlouvám se za zneužití konference. Před časem si u mě někdo objednal včelařské keramické domovní znamení, ale v chlívu, který mám na stole kolem počítače se mi ztratila adresa dotyčného. Znamení je již hotovo a tak tedy prosím zájemce aby se mi ozval na e-mail
jan.jindra/=/centrum.cz
Díky Honza

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 08, 2006 2:03 PM
Subject: Re: Re:dotace


>Právě ta komunikace mě zajímá, u nás vázne.

S tím u nás problém není - scházíme se totiž pravidelně každou první neděli
v měsíci (takže ušetříme za pozvánky :-) ) v počtu zhruba 50 - 60 % členů. A
když už se náhodou vyskytne něco mimořádného, stačí obtelefonovat , obeslat
maily nebo navštívit pouze 12 důvěrníků a ti již ve svých obvodech zařídí
další.
S pozdravem
Petr

Právě ta komunikace mě zajímá, u nás vázne.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re:dotace
> Datum: 08.3.2006 13:07:56
> ----------------------------------------
> Příjemcem této dotace je skutečně jednotlivý včelař.
> Můžete to však brát tak, že ji včelař dostane na částečné pokrytí výloh
> spojených s tímto léčením (léčiva, práce léčitelů, amortizace vyvíječe a
> kompresoru a Bůh ví, co ještě. Tudíž ve skutečnosti příjem vlastně jen
> podepíše, ale prostředky předá základní organizaci, která je použije právě
> na provedení léčení.
> Zbytek úhrady již záleží na tom, jak která organizace hospodaří. Některá
> může doplatek vybírat v hotovosti, jiná (například i naše, úpická) stanoví
> takovou výši příspěvku pro ZO, aby již povinné léčení mohla doplatit z
> těchto svých prostředků.
> Přítomnost nebo nepřítomnost včelaře při plánovaném léčení je již věcí
> komunikace v rámci ZO, nikoliv samotných dotací.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 08, 2006 9:59 AM
> Subject: Re:dotace
>
>
> Dotaci ve výši 10Kč na jedno včelstvo při ošetření aerosolem dostane včelař.
> Dostane je jmenovitý včelař, bez ohledu na to, kdo to léčení provedl. Když
> jsme u toho léčení aerosolem, tak by mě zajímalo, jak jednotlivé organizace
> provádí tu léčbu, myslím tím, jak platí náklady, vůbec organizace(aby byl
> doma ten který včelař atd.). Sláva
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Welser Rudolf <rvmos/=/cmail.cz>
> > Předmět: dotace
> > Datum: 07.3.2006 21:51:03
> > ----------------------------------------
> > Chtěl bych se zeptat na ošetření aerosolem,protože to většinou dělá pár
> > lidí všem ostatním a ty by měli dostat ty peníze,jestli se žádá na každého
> > včelaře a nebo můžou požádat jen ti co to dělali sobě a ostatním s tím že
> > uvedou počet včelstev kolik ošetřili.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Příjemcem této dotace je skutečně jednotlivý včelař.
Můžete to však brát tak, že ji včelař dostane na částečné pokrytí výloh
spojených s tímto léčením (léčiva, práce léčitelů, amortizace vyvíječe a
kompresoru a Bůh ví, co ještě. Tudíž ve skutečnosti příjem vlastně jen
podepíše, ale prostředky předá základní organizaci, která je použije právě
na provedení léčení.
Zbytek úhrady již záleží na tom, jak která organizace hospodaří. Některá
může doplatek vybírat v hotovosti, jiná (například i naše, úpická) stanoví
takovou výši příspěvku pro ZO, aby již povinné léčení mohla doplatit z
těchto svých prostředků.
Přítomnost nebo nepřítomnost včelaře při plánovaném léčení je již věcí
komunikace v rámci ZO, nikoliv samotných dotací.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 08, 2006 9:59 AM
Subject: Re:dotace


Dotaci ve výši 10Kč na jedno včelstvo při ošetření aerosolem dostane včelař.
Dostane je jmenovitý včelař, bez ohledu na to, kdo to léčení provedl. Když
jsme u toho léčení aerosolem, tak by mě zajímalo, jak jednotlivé organizace
provádí tu léčbu, myslím tím, jak platí náklady, vůbec organizace(aby byl
doma ten který včelař atd.). Sláva


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Welser Rudolf <rvmos/=/cmail.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 07.3.2006 21:51:03
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na ošetření aerosolem,protože to většinou dělá pár
> lidí všem ostatním a ty by měli dostat ty peníze,jestli se žádá na každého
> včelaře a nebo můžou požádat jen ti co to dělali sobě a ostatním s tím že
> uvedou počet včelstev kolik ošetřili.
>
>
>

Novoročni
S radostnymi nadajemi zaciname...jako vitezove na poli valecnem i politickem .Jsme si dobre vedomi...ze musime plneji a usilovneji pracovati na zvelebeni sve vlasti,sveho naroda a celeho jeho zrizeni...Sesli jsme se poprve po prohlaseni nasi narodni samostatnosti.Doufame ze take nase jako vsech nadeje budou splneny a ze uz nebudeme tak macessky oddelovani vcelim cukrem. Dolezal.
Za valky veskere veci spolkove musel /jsem /vyrizovati sam a sam.S akci nouzoveho cukru vcel bylo mnoho prace...presto se to mnohym clenum nelibilo...ze bylo malo,ze jinde vice se dostalo...aby se odhlasili,tak neucinili.

/spolek Sloup a okoli na podzim 1918 obdrzel 900q cukru pro vcely.Pro vyzivu lidu prihlaseno 31kg medu,a to od p.Meluzina 23,od ostatnich 8kg,zazimovano 430 celedi./
Ohromne potize v prejimani medu:Vcelari tuto akci sami kazili denunciacemi a udavanim celych spolku i jednotlivcu, odvadeji malo.

Prvni schuzka delegatu ustrednich spolku 3.1.1919
Cechy:Kebrle,Schonfeld,Pohl,Smidlik,
Moravu:Dolezal, sdruzeni:Kudrnac, Slezsko:Cernin.
Probrany hlavni zasady smerujici k utvoreni svazu.

Valna hromada ZU v Brne
Predseda Dolezal navrhuje,zriditi v Brne ZVLASTNI spolek z primych clenu cele Moravy,ktery by mel takova prava,do nehoz by vstoupili clenove,jimiz priciny neni mozno byti clenem spolku/mistniho/a stali se v tomto spolku cleny primymi.
Konecne usneseno zruseni primych clenu v ZU Brno.A ucineno vse pro dobro a zdar naseho vcelarstvi.Nyni je povinnosti odloucivsich se spolku/sdruzeni/aby se zase bratrsky prihlasili,nebot dle Fialy,byly pricinou roztrzky,ktere jiz pominuly.Volby provedeny dle navrhu p.Vosky aklamaci.

Ministerstvo zemedel.vyslalo na Slovensko vcelarske experty
V1/3 tohoto roku oznamene nam bolo,ze sa vcelarsky spolok-slovensky-so sidlom v Stuhnianskych Tepliciach.V maji jedno cislo vyslo,ale od tych cias nedalspolok tento znak zivota.

Ustavujici schuze Zemskeho Ustredi v Bratislave 15.8.1919
Shromazdenie zahajil Vaclav Smidlik vyslany jako expert vcelarstva...K dalsimu jednaniu poveril J.Gasperika:Vyslovuje vdaka ceskym extremen ktori neunavne pracovali a casto velmi obtizne,predsa vsak so zdarom celu organisaciu dokoncili...Je treba vydavat casopis.Tu na Slovensku pokusil se uz p.Pravda zo St.Teplic,ktory i od vlady dostal 1tis.na vydavanie,lec neopravnene.Preto doporucuje sa prevziat ho od p.redaktora a vyziadat si i vyuctovanie,aby bolo mozno vsetkym,ktori priesspevky tam uz zaplatili dostat zpet./Juraj Babka spoluredaktor ces.Vcelara v Liptovskom Sienici./

Cukerni komisi bylo pro rok 1919 povoleno:17200 cetu cukru
ZU Praha:7000, ZU Brno:2200, Sdruzeni:800, Opava:200, ZU Bratislava:2000,U nemecke:5000 centu cukru.

Jednatelska zprava ZU Slovensko:
Experty bolo zalozeno 60 spolkov.Teraz je treba aby svolali schromazdenie a privedli riadne volby,kde su funkcionari ktori boli provizone zvoleni.
Slubeny cukor prisel neskoro a este i teraz je nie vsude dodany...Zivnobanka,ked mala rozposlat cukor chcela zalohu...Ako si to panovia predstavuju, ze predseda spolku ma vo vrecku 10-20tisic.Bolo treba zakrocit,by cukor i bez zalohy bol zasielany...ponevadz nemozem nadalej zastavat riadne funkci zriekol som sa 23.12.1919 Suchy

ZU Brno valna hromada:
Prime cleny zrusila,stanovy predlozeny ke schvaleni..stalo
se hlavne z te priciny aby clenove nepocitili ujmy,mame zato ze niceho neutrpi a jen ziskaji.

ZU Praha valna hromada:
Slovenskym vcelarum zasilan casopis zdarma,rovnez pojisteni za ne zaplaceno.Clenu ZU:17649 ,clenu primych:466

franta

Dotaci ve výši 10Kč na jedno včelstvo při ošetření aerosolem dostane včelař. Dostane je jmenovitý včelař, bez ohledu na to, kdo to léčení provedl. Když jsme u toho léčení aerosolem, tak by mě zajímalo, jak jednotlivé organizace provádí tu léčbu, myslím tím, jak platí náklady, vůbec organizace(aby byl doma ten který včelař atd.). Sláva


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Welser Rudolf <rvmos/=/cmail.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 07.3.2006 21:51:03
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na ošetření aerosolem,protože to většinou dělá pár
> lidí všem ostatním a ty by měli dostat ty peníze,jestli se žádá na každého
> včelaře a nebo můžou požádat jen ti co to dělali sobě a ostatním s tím že
> uvedou počet včelstev kolik ošetřili.
>
>
>

Chtěl bych se zeptat na ošetření aerosolem,protože to většinou dělá pár lidí všem ostatním a ty by měli dostat ty peníze,jestli se žádá na každého včelaře a nebo můžou požádat jen ti co to dělali sobě a ostatním s tím že uvedou počet včelstev kolik ošetřili.

Já bych rád platil úroky z úroků kdybych se měl jako občan USA.
..
Já ne, raději mám jistý státní důchod, věk se mi na to blíží.
......
FRB je příčinou obrovské zadluženosti americké
> ekonomiky a amerických domácností. Američané prostě platí úroky z úroků a
> jsou tak v nekonečném koloběhu dluhů.

Chudáci malí americký. Dokonce je tam mají asi o dvě procenta větší než my v našem /ne/zadluženém státě:-)
škoda že do této logiky nezapadají dvouciferné úroky v nezadlužené éře před deseti lety.
To už mi připadají logičtější vysvětlení konce Včely.
Karel

800 buněk na dm2 na oboustranách, tedy 400 jednostraně, aby nedošlo k mílce.

A ta US ekonomika? Není nad zpestření.
Například vědět tak, co si přeje americký lid, po tom už jsem dlouho toužil. A po Angele Davisové taky.
Karel

Nevím sice jestli jsem správně ve včelařské konferenci nebo na ropné burze, ale mám dotaz .Kolik je buněk v jednom čtverečním decimetru??Přiznávám ,že se mě to nechce počítat.Určitě je to ale lepší otázka než ropa.Ten co to tam dal je vadný a divím se kolik včelařů na to reaguje.Nevím proč na tohle někdo vůbec odpovídá.Nebo co včelař to odborník na US ekonomiku??Jesli ano potřebuji poradit kde uložit medodolary.
Milan

Já bych rád platil úroky z úroků kdybych se měl jako občdan USA!

S přáním hezkého dne Josef KOUBA


----- Original Message -----
From: "crabro" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 07, 2006 7:29 PM


> Ono nejde tak ani o to, že si státy nemohou tisknout peníze jak chtějí,
> ale
> je také fakt, že Federal reserve bank USA není od 30 let minulého století
> v
> rukách amerických občanů, ale jde o soukromou banku, která si dělá co
> chce,
> navíc v přímém rozporu s vůlí amerického lidu. Finanční operace a
> ekonomická opatření FRB je příčinou obrovské zadluženosti americké
> ekonomiky a amerických domácností. Američané prostě platí úroky z úroků a
> jsou tak v nekonečném koloběhu dluhů.
> Dluhy vznikají tvorbou "imaginárních" penez, které neexistují fyzicky,ale
> jako dluhy jež vnikají aktivitami všemožných finančních institucí a
> bank(hypotéky,pujčky apod.)
>

Ono nejde tak ani o to, že si státy nemohou tisknout peníze jak chtějí, ale je také fakt, že Federal reserve bank USA není od 30 let minulého století v rukách amerických občanů, ale jde o soukromou banku, která si dělá co chce, navíc v přímém rozporu s vůlí amerického lidu. Finanční operace a ekonomická opatření FRB je příčinou obrovské zadluženosti americké ekonomiky a amerických domácností. Američané prostě platí úroky z úroků a jsou tak v nekonečném koloběhu dluhů.
Dluhy vznikají tvorbou "imaginárních" penez, které neexistují fyzicky,ale jako dluhy jež vnikají aktivitami všemožných finančních institucí a bank(hypotéky,pujčky apod.)

Kdo leze do zadku, leze. je to zvyk a na zadku nezáleží.

Když se vezme 20 kostek z puclí , tak taky do sebe zapadají, když se hrany obrousí.
V té agitaci udeří do očí hned nesrovnalost s naftou a dolary. Tvrdá fakta. Žádná vláda , ani v USA nemůže tisknout dolary jak chce, jednak na to je FED, jednak je to poměrně stabilní měna. To je fakt.
I když dolary dostávám , nemusím si je nechat a můžu je měnit. Je to volně směnitelná měna, na rozdíl od jiných.
Z dolarů můžu utéct například do zlata. Současná dvojnásobná cena zlata vypovídá o tom, že se tak děje, jedním z hlavních investorů do zlata je středovýchodní region - tradice + nestabilita, nikoli nenávist k USA (V jaké měně má Usáma bL. finance? V rublech?).
Pokud někdo věří Euru, může místo něho kooupit EURA a BUsh ho nevybombarduje.
US dolar ale drží, a to ve vlastním zájmu Čína a další obdobné státy (jejichž ek, váha je daleko větší, než Irán a Saudská Arábie), které nakupují masívně dolary aby udržely a financovaly svůj export do USA kde mají masívní přebytek v obchodní bilanci.
Kdo používá hlavu a trochu čte, tak takové agitky jen proletí. Tohle mi v ní přišlo absolutně nedořešené a zařadil jsem ji do zkazek o světových spiknutích.
Jinak na druhé straně neupírám Iráncům milovat USA jako my SSSR. Oni měly Rézu Páhlavího a my Husáka. Ten náš mu dal dokonce Řád bílého lva.
Ale předmětem takovýchto infiltrací není faktická argumentace, ale blbnutí lidí.
Jednou si přikreslí karikatury, jindy fakta.
KArel

Prakticky všechno, obvzláště fakta, které neznáme lze podat tak, že vypadají
věrohodně a do sebe zapadají.

S přáním hezkého dne Josef

----- Original Message -----
From: "Vrána Vítězslav" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 07, 2006 5:24 PM
Subject: Re: ropná burza


> Článek o ropné burze v Iránu jsem si se zájmem přečetl a musím rovněž
> konstatovat,že to vše jaksi do sebe zapadá.Mám na to svůj názor,který tady
> nemíním nikomu vnucovat.Jenom konstatuji,že jsme lezli do zadku východním
> směrem a nyní je tomu opačně.Zamyslete se lidi nad tím a mějte na věc svůj
> názor a nepapouškujte co se nám tady denodenně předkládají za
> nesmysly.Včelkám zdar.
>

ve 2N jsou pořád dole a vrchních zásob se ani nedotkli,pokud plodují tak výrazně míň než v 1N,kde zatím můžu spolehlivě říct,že na konci října sem viděl pod folií o polovinu míň včel,než teď(?).asi plodovali ty mladý matky pěkně dlouho souměrně se snůškou...

myslím,že ve 2N zatím tichá voda břehy mele ale jejich nástup bude výbušný, spíš proto ,že je zatím dutina velikosti 2N příliš velká, na začátku průměrného března studená a vlhká...

kdo najde na netu fotku,kde zimujou na nízkých nástavcích v cizině ?

aj sami si piseme casto nezmysli, ktore vydavame za vcelarsku tematiku.
Dostali sme SPAM, kto chcel ho precital, zamyslel sa kto nie ho vymazal.

Matej




"Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
07.03.2006 16:27
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Hrozba íránské ropné burzy (15157)






Není on uvedený soudruh náhodou magor a na prodloužený víkend ho
nepustili
z Bohnic domů??? Docela slušně nám dokázal konferenci zasvinit nesmysly. R
Stonjek

Článek o ropné burze v Iránu jsem si se zájmem přečetl a musím rovněž konstatovat,že to vše jaksi do sebe zapadá.Mám na to svůj názor,který tady nemíním nikomu vnucovat.Jenom konstatuji,že jsme lezli do zadku východním směrem a nyní je tomu opačně.Zamyslete se lidi nad tím a mějte na věc svůj názor a nepapouškujte co se nám tady denodenně předkládají za nesmysly.Včelkám zdar.

Tedy že se na včelařském foru dočtu o ropné burze bych nečekal, ale není nad věcí trochu si rozšířit obzory.
Je faktem, že když se člověk zamyslí, tak jednotlivé části mozaiky zapadají do sebe..
Každopádně članek se tu objevil, mužem si ho přečíst, popřemýšlet si o něm a pak se vrátit k tématům pro které tohle forum je-totiž včelařina.

Není on uvedený soudruh náhodou magor a na prodloužený víkend ho nepustili z Bohnic domů??? Docela slušně nám dokázal konferenci zasvinit nesmysly. R Stonjek

Zima je dlouha, neuletely Vam nekomu nahodou vcely?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Löffelmann
Datum: 07.03.2006 14:55
> Soudruhu

Soudruhu Petrove,
Vy jste si spletl stoleti a kontinent. Rad bych Vam pripomel ze jsme v
demokraticke republice, mlcet budou na Kube a v Severni Korei. Tady mne
neumlcite - zijeme v demokracii.
Strycek Sam
----- Original Message -----
From: "Krassimir Petrov, Ph.D. " <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 07, 2006 5:30 AM
Subject: Re: Hrozba íránské ropné burzy (15157)


> Když ničemu nerozumíš tak alespoń mlč.
>
> Krassimir Petrov, Ph.D.
>
>
>
> pan krasimir to nejak plete pate pres devate:o(
> snad take nevcelari...
> dobrou noc vsem!
> mariana prokesova
>
> ----- Original Message -----
> From: \"Löffelmann\" _
> To: \"Vcelarska konference\"
> Sent: Monday, March 06, 2006 12:01 PM
> Subject: Re: Hrozba íránské ropné burzy
>
>
>> Soudruhu Petrove,
>> jeste jste zapomel na nebezpeci hrozici od imperialistu ve Vatikanu.
>> Cest praci
>> soudruh Kim Ir Sen
>> ----- Original Message -----
>> From: \"Krassimir Petrov, Ph.D. \"
>> To: \"Včelařský mailing list\"
>> Sent: Friday, March 03, 2006 11:47 PM
>> Subject: Hrozba íránské ropné burzy
>>
>>
>>> Hrozba íránské ropné burzy - americká ekonomika mezi mlýnskými kameny
>>>
>>> Státy získávají finanční prostředky formou zdanění občanů. Impéria na
>>> rozdíl od toho získávají finanční prostředky formou zdanění občanů
>>> podřízených států. K tomu, aby toho dosáhla, musí mít silnou a
>>> prosperující
>>> ekonomiku a z toho vyplývající vojenskou moc. Část peněz vybraných
>>> impériem
>>> od vazalských států bývá určena na zlepšování kvality života vlastních
>>> občanů, část jde na financování armády, což bývá většinou nutné k
> udržení
>>> statu quo.
>>>
>>> Formy takového zdanění se různí. V minulosti to mohlo být zlato,
> stříbro,
>>> výrobky, zboží, popř. zemědělské plodiny vypěstované satelitními státy,
>>> volové či otroci. Z historického hlediska se platba daní uskutečňovala
>>> vždy
>>> přímo mezi zúčastněnými státy. Vazalský stát prostě předal část svých
>>> vytvořených hodnot impériu.
>>>
>>> Ve 20. století se Americe poprvé v historii podařilo zdanit i zbytek
>>> světa
>>> a přinutit ho k nepřímým platbám – totiž formou vlastní inflace. K tomu,
>>> aby jí platily ostatní státy nemusela užívat síly ani hrozeb. Stačilo,
>>> aby
>>> v zahraničí nakupovala všemožné zboží a platila vlastní měnou, ochotně
>>> přijímanou a uznávanou ostatními zeměmi.
>>>
>>> Americké ekonomické impérium formálně vzniklo roku 1945 v Bretton Woods.
>>> Už
>>> tehdy nebyl dolar pro normální smrtelníky plně kryt zlatem, ale
>>> zahraniční
>>> vlády mohly zlato výměnou za dolary od americké vlády ještě obdržet.
> Díky
>>> tomu se z amerického dolaru stalo světové platidlo. Amerika tehdy měla
>>> dost
>>> zlata, jímž si v průběhu druhé světové války nechávala od spojenců
> platit
>>> za různé služby. Impérium by ovšem nemělo dlouhého trvání, kdyby
>>> udržovalo
>>> v oběhu jen omezené množství dolarů. V období vietnamské války Amerika
>>> potřebovala hodně peněz. Začala tady tisknout dolary, nakupovat za ně
>>> služby a zboží a financovat své válečné dobrodružství. Při plném vědomí,
>>> že
>>> natištěné dolary jsou méně a méně kryté skutečným zlatem, Amerika trvale
>>> udržovala obchodní deficit a zvýšené množství dolarů v zahraničí
>>> odpovídalo
>>> přibližně tomu, co by normální stát získával od vlastních občanů formou
>>> zvyšující se daně z příjmu. Jenže toto byly daně, které platili jiní.
>>>
>>> Až to jednoho dne prasklo. 15. srpna 1971 Amerika poprvé odmítla vydat
>>> zlato za dolary držené zahraniční vládou. Prostě ho už tolik neměla.
>>> Jinými
>>> slovy to byl bankrot amerického finančního systému. Amerika nakoupila od
>>> zbytku světa obrovské množství zboží, přestože věděla, že ho nikdy
> nebude
>>> schopna zaplatit. A neměla to ani v úmyslu. A zbytek světa? Ten zůstal
>>> jen
>>> bezmocně stát, neschopen zareagovat a potrestat dlužníka, jak by se
> stalo
>>> v
>>> případě jednotlivce.
>>>
>>> Amerika ovšem potřebovala nakupovat víc a více zboží, aby vyhověla stále
>>> rostoucímu domácímu apetitu, a proto musela za každou cenu přijít s
>>> nějakým
>>> novým důvodem proč by měl zbytek světa nadále přijímat a držet ve svých
>>> bankách její upadající měnu.
>>>
>>> Od roku 1971, kdy už bylo zřejmé, že nebudou nadále schopni krýt své
>>> dolary
>>> zlatem, hledali Američané jiné řešení. Našlo se. V roce 1972/73 uzavřely
>>> Spojené státy s režimem Saudské Arábie pevně ukotvenou smlouvu. Slíbily,
>>> že
>>> se postarají aby vládnoucí režim zůstal u kormidla moci. Ten na oplátku
>>> bude za svou ropu přijímat platby pouze v dolarech. Zbytek zemí OPEC pak
>>> následoval příkladu Saudské Arábie. A protože zbytek světa rovněž
>>> nakupoval
>>> ropu od OPEC, byl tu najednou opět důvod udržovat, shromažďovat a dále
>>> navyšovat dolarové rezervy. Svět potřeboval stále více ropy jejíž cena
>>> pořád stoupala, proto bylo třeba mít v rezervě stále více dolarů. Dolar
>>> byl
>>> žádaný i přesto, že ho nebylo možné vyměnit za zlato. To ale najednou
>>> nevadilo, protože byl směnitelný za ropu. A tak vznikly petrodolary.
>>>
>>> Z pohledu ekonoma je to tedy měna krytá ropou. Dokud za ni bude dolar
>>> jediným platidlem, může americké impérium tisknout další a další peníze
> a
>>> dále nakupovat od zbytku světa na dluh. Jinými slovy Amerika nerušeně
>>> pokračuje ve zdaňování zbytku světa. Kdyby dolar z nějakého důvodu
>>> přestal
>>> být krytý ropou, přestalo by americké impérium existovat. Proto je pro
>>> Ameriku životně důležité, aby jediným platidlem za ropu zůstal i nadále
>>> dolar. Bylo také žádoucí, aby ropná pole byla roztroušená v různých
>>> zemích,
>>> ne dosti vojensky ani politicky silných aby si mohly dovolit požadovat
>>> platbu v jiné měně. Pokud tu a tam někdo požadoval opak, bylo mu
>>> domluveno.
>>> Někdy stačil politický tlak, jindy bylo třeba sáhnout k vojenské hrozbě.
>>>
>>> Prvním vládcem, který se Americe odvážil otevřeně postavit a požadovat
>>> platbu za ropu v euro, byl v roce 2000 Saddám Hussein. Zpočátku ho
>>> nebrali
>>> vážně, pak se ho snažili ignorovat, ale když viděli, že to ten paličák
>>> myslí vážně, zkusili obvyklé triky – politický nátlak, očerňování a
>>> zastrašování. Skutečný problém se vynořil až když se k Iráku připojil
>>> Írán,
>>> a také další země požadovaly platbu v euro nebo v jenech. Američanům
> bylo
>>> jasné, že toho chlapa musí ztrestat. Bushova akce „Shock-and-Awe“ v
> Iráku
>>> nebyla kvůli Saddamovým ZHN. Ani kvůli demokracii či lidským právům.
>>> Dokonce nešlo ani o zabrání ropných polí. Šlo o zachování amerického
>>> impéria. Saddáma bylo třeba exemplárně potrestat, aby to odradilo
>>> případné
>>> následovníky. Americká výstraha světu zněla jasně: každý kdo bude
>>> požadovat
>>> platby za ropu v jiné měně, než v dolarech, dopadne stejně.
>>>
>>> Mnozí se mylně domnívají, že Bush spustil tuto válku aby získal iráckou
>>> ropu. Nedochází jim, že mu stačilo natisknout za cenu papíru další
> dolary
>>> a
>>> koupit za ně třeba všechnu ropu světa.
>>>
>>> Historie nás učí, že impérium válčí jen tehdy, když a) se musí bránit,
>>> nebo
>>> b) má z války prospěch. Pokud není ani jedna podmínka splněna, budou
>>> náklady na takovou válku vysávat ekonomiku země až do jejího úplného
>>> zhroucení. Nezdá se, že by obsazení iráckých ropných polí z dlouhodobého
>>> hlediska stálo Bushovi za válku. Bush nenapadl Irák kvůli ropě, ale
>>> proto,
>>> že americkému impériu šlo o život. A skutečně. Do dvou měsíců po
> obsazení
>>> Irák zrušil svá konta v euro a začal opět přijímat platby za ropu pouze
> v
>>> dolarech. Svět už nemohl nakupovat iráckou ropu za euro. Světová
> nadvláda
>>> dolaru byla opět (ještě naposledy) potvrzena. Když tehdy Bush z paluby
>>> letadlové lodi oznamoval světu ukončení mise znamenalo to, že úspěšně
>>> ochránil americký dolar a tím americké impérium.
>>>
>>> Íránská rošáda
>>>
>>> Ale íránští muslimové nepopřáli Bushovi dlouho klidu. „Atomová bomba“,
>>> kterou Írán údajně vyvíjí není radioaktivní, ani nemá tvar typické
> bomby.
>>> A
>>

Mám zájem o nabídnuté včely.Zavolejte mi na tel.721139957. A nebo mi napište svůj telefon a já vás budu kontaktovat.
Díky Vlasák František.

skodlive latky ktere jime kazdy den se muzou promenit v tezkou a nekdy i smrtelnou nemoc

Honza:
Pokud se jedná o letošní zimu, mám za to je zatím naprosto ideální. Velké mrazy přeléčily včelstva úbytkem nejslabších - poškozených nebo nemocných včel. Stálá teplota těsně pod nulou nenastartovala zatím plodování a tak i spotřeba je na nízké úrovni. Vytáhl jsem podložky a odkryl spodní větrání podmetu. Pozoroval jsem občasné výlety včel, ale sníh kolem úlů nebyl pokálen. Vypadá to, jako by včely se šly prolétnou jen tak z radosti, že svítí slunko. Posedávaly na síti před úly a po chvíli se vracely zpět do otevřených oček.
......
Studená stálá zima je určitě lepší než kolísavá s tepl. extrémy rychle se měnícími.
S kálením je to asi včelstvo od včelstva. Pozoroval jsem asi před týdnem kolem jednoho velmi hustý, ale malý, asi do 1 metru poloměru hustě pokálený okruh. Oproti jiným, kde to bylo řidší. Asi si sedli na medovicový med, nebo měly větší spotřebu. Ale jsou včelstva co prostě nemají potřebu se proletět, nebo vyčistit. Dřív jsme z toho usuzoval bůhvíco - slabá, hynou, ... ale pak se ukázalal naprosto v pořádku a mnohdy v nejlepší kondici.
Včely když se potřebují vyčistit, tak to zřejmě dovedou i za teploty těsně pod nulou. Já měl takové jedno včelstvo letos v lednu, kdy se objevil pokálený okruh na sněhu již při teplotě pod nulou. Bylo to po té vlně mrazů v lednu. Zajímavé bylo, že jsem při tom neviděl na sněhu mrtvolky.
Za to teď, když je tepleji, tak zřejmě vylétají hynout ven z úlu častěji. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Nebo jsou na nich ty další skoro dva měsíce zimy znát.
V melicitózní zimě jesm byl svědkem mnoha výletů zoufalých včel i za silného mrazu. Překvapilo mě, kolik desítek metrů dokázaly uletět, než zahynuly. Jako by ani neměly snahu se vrátit. Takže takovéto jedno metrové kolečko kolem úlu na jedene bobek by snad měly zvládnout v pohodě.

S tou změnou technologie, to bylo spíš poznámka k jiným technologiím než mým. Já se opravdu snažím zakrmit maximálně již v 7/8 a 8/9 dokrmit. Věřím, že každý zásah teď je do silných včelstev kontraproduktivní. Slabší, a taková jsou, pomoc asi potřebují.

Karel

Měl jsem diskusi o oteplování vlivem skleníkových plynů s kolegou, který učí meteorologii a rostlinářský předměty. Vysvětlil mi jak je to s oxidem uhličitým v ovzduší. Podle něj se o nadbytek CO2 postarají rostliny sami, je to pro ně hnojivo - živina přijímaná z dešťovými srážkami. Nárůst CO2 ve vzduchu potvrzuje rychlejší růst rostlinné hmoty, což je patrné na rychlejším růstu stromů. Ty mají řidší pletivo a tím jsou také křehčí. Je to vidět na tom, jak často dochází k polomům nejen větrem, ale letos i tíhou sněhu. Takových kalamit asi bude narůstat.
Pokud se jedná o letošní zimu, mám za to je zatím naprosto ideální. Velké mrazy přeléčily včelstva úbytkem nejslabších - poškozených nebo nemocných včel. Stálá teplota těsně pod nulou nenastartovala zatím plodování a tak i spotřeba je na nízké úrovni. Vytáhl jsem podložky a odkryl spodní větrání podmetu. Pozoroval jsem občasné výlety včel, ale sníh kolem úlů nebyl pokálen. Vypadá to, jako by včely se šly prolétnou jen tak z radosti, že svítí slunko. Posedávaly na síti před úly a po chvíli se vracely zpět do otevřených oček.
Honza

Mám zájem o koupi nabízených včelstev prosím pošli svoje tel číslo nšebo volej 603472191 díky

Včelařím 14 let. Včely nakrmím vždy na podzim v dostatečném množství.Ještě se mi nestalo, až na několik výjimek ( počítáno na prstech jedné ruky), že bych musel na jaře dokrmovat.
MArtin

Tak opět přijdou mrazy:-(
http://www.novinky.cz/domaci/79347-na-konci-tydne-se-otepli--pak-opet-prijdou-mrazy.html

V pátek jsem pslouchal na radiu Hradec Králové rozhovor s nějakým klimatologem. Ten mimojiné trvdil, že klima se mění stále, a není to nic mimořádného.
Mimo jiné tvrdil, že oni dělali nějakou prognozu (asi v roce 2004) a v té byly tyto trendy:
- studenější a méně srážkové (to letos neplatí) zimy
- v létě více srážek a nejsem si jistý, jestli neříkal, že budou chladnější
-prudký přechod zimy do léta a naopak. tedy krátká jara a podzimy. To jim tedy letos vychází.

Patří někdo mezi pořádné včelaře a dělá si záznamy?
Potvrzují to?
Já jsme s tím po počátečním začátečnickém nadšení přestal, protože jsem zjistil, že včely většinou zpoždění dohnaly a příroda jakbysmet. Ale laicky mohu potvrdit, že mám takový dojem, že se tady dá lyžovat na pěkném sněhu až do konce března. To pamatuji asi tak před dvaceti lety, když jsem začínal, to bývaly mrazy pod -20 i v březnu a půl metru sněhu k tomu. Pak to dalo pokoj. To by odpovídalo těm dvacetiletým změnám počasí, které jsou snad taky potvrzené.
Takže se máme na co těšit.
To by znamenalo možná i změnu technologie. Nebude počasí na jarní machrování. Včely se budou muset nakrmit a připravit v podletí a na jaře jenom doufat.
Karel

jakmile bývá chomáč nad loučkami bývá to obvykle známka hladu jsou asi utržené od zásob . asi by to chtělo tésto.než se oteplí a přenesou zásoby nebo zásoby přisunout k nim.

pepan

Já bych na něj poslal včely. Hlavně pokud nebude umazávat ocasy z mailu. To mám ostatně chuť dělat i dalším.

jakmile bývá chomáč nad loučkami bývá to obvykle známka hladu jsou asi utržené od zásob . asi by to chtělo tésto.než se oteplí a přenesou zásoby nebo zásoby přisunout k nim.

pepan
........
V tomto případě je to v pohodě. Špatně jsme se vyjádřil. jsou již nad loučkami VN a zasahují do N se zásobami nad sebou. Tak kdybych jim to začal teď přehazovat, jak radí metodiky, tak bych jich asi zůstalo pár na sněhu.
A určitě jsou i obklopený zásobami okolo sebe ve VN.
Přece 9cm polyst. = téměř nulová spotřeba:-).

Reaguji hlavně proto, že jsem se také domníval, že když včely jsou na horní loučce horního nástavku, zvláště u mého úzkého rámku (Brenner přesně asi 31,5cm), tak že jsou bez zásob.
Nejsou. Většinou. Nevím proč, ale některé včely se přemístí během zimy až pod strop a hlady nestrádají. Jestli jdou za teplem, nevím. Z počátku jsem býval vyvalený, děsil se, rozebíral je , přidával rámky se zásobami. Teď jen kouknu do uliček okolo, potěškám nástavek a poslechnu si je.
Ono se to možná dá i trochu určit pohledem na včely. v této roční době, asi tak od začátku února si myslím, že poznám včely které jsou v kupě. Nevím jak to popsat, ale včely které jsou v pohodě, se tam různě pohybují na okraji chomáče, atd. Včely bez zásob sedí nehnutě a semknutě. Asi šetří energii. Ale neberte to příliš za bernou minci a radši u včel vyhodnocujte viditelná fakta.

Karel

Hm,hm, pan Krasimír si z nás tropí šprýmy. Za trest mu neprodáme žádný med.
Bureš J.

Ne ze by sem takove veci patrili, je mi jedno jak to pan Petrov mini,
ale kdyz se to nekomu nelibi, tak jednoduse neodpovidejte a nebude z
toho dlouha diskusni snura.
(Puvodni dlouhy retezec zprav jsme umazal)

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Ing. Aleš Příleský
Datum: 07.03.2006 07:18
> Pane Petrov, odpověděl jste si sám - nikdo se Vás na včelařských stránkách
> !!!neptal na Irán, ani na Ameriku. Vaše vývody jsou ze stejného soudku
> romantických polopravd a lží jako pana Dolejšího. Ona je zajimavější
> bublina, než střízlivá věcná pravda - o bublině se krásně hovoří a nádherně
> se dál a dál nafukuje. A lidi to májí rádi.
>
> Vaše vývody předpokládají naprosto negramotnmé lidi na celém světě,
> negramotné vlády jiných státu mimo Ameriku! Víte a to jaksi nejde dohromady
> s Gaussovou křivkou pravděpodobnosti.
> Příště prosím na těchto stránkách hovořte o včeařských problémech, nebo
> mlčte!
> Aleš Příleský
>
> -

Tu a tam vidím i nově vysazenou lípu a mám za to, že je to tak dobře.
Ale pozor, budete-li sami sázet nebo máte-li možnost to ovlivnit: do naší
krajiny patří naše evropské druhy lip. Občas se objeví cizokrajné lípy
a ty mohou mít nektar pro včely jedovatý. Pozorování uvádí, že pod
nimi vždy leží velké množství mrtvých včel a čmeláků. Zvláště to dělají
tyto lípy: Tilia tomentosa, T. petiolaris, T. euchlora, T. dasystyla,
T. americana a jejich kultivary.

Ivan

Je to od tebe hezký, že jsi nás informoval, ale toto je včelařská konference (i když to tak kolikrát nevypadá), takže pokud chceš pokračovat v komunikaci, tak si založ svojí konferenci a nebo uveřejni tvůj e-mail, ať můžeš dále šířit své myšlenky.
S pozdravem MF

Přeji hezký den,
jsem včelař teprve začínající, ale za těch pár let jsem si ke včelám vytvořil vztah. Ale vlastně teď nechci psát o včelách, ale o něčem co s tím dost souvisí.
Chci psát o stromech, o velkých košatých stromech, které kdysi patřily k životu na vesnici a které nyní spíš najdeme ve městech.
Nevím jak je to u vás, ale v našem okolí pozoruji pozvolný úbytek vzrostlých stromů a tyto stromy jsou pak nahrazovány čtvrťkmeny v tom lepším případě anebo a to spíše okrasnými jehličnany.
Za mého dětství a není to tak dávno, tvořily jakousi dominantu vesnice vzrostlé lípy. Když se člověk díval z dálky, tak se zástavba prolínala se zeleni. Nyní to vypadá jako malé panelové sídliště. Prázdné zahrádky, prázdné volné prostranství kde kdysi rostly nebo mohly růst stromy, argumenty o tom, kdo by uklízel to spadlé listí.
Staré lípy doplatily a ty zbylé doplácejí na jmelí a jen otázka pár let kdy zmizí i ony.
A tak jsem se vás chtěl zeptat, jste tady v konferenci spíše z vesnic nebo z měst? Je to u vás podobné?
Zasadila se u vás v posledních letech lípa, ta lípa o které mluvíme jako o národním stromu?
Když ano, tak při jaké příležitosti? Myslíte, že za sto let tady budou nějaké památné stromy?
Vím, že to asi zcela nepatří do této konference, ale asi víc než petrodolary…taky vím, že lípa nemeduje každým rokem, a že řepka v tomhle směru je jistější, ale když jsou rok kdy je lípový med, když si člověk může jen tak posadit nebo postát v jejím stínu zrovna když kvete a cítit jak voní a jak to v koruně bzučí…to přece stojí za to.
Co si o tom myslíte? Napište mi o tom..
Díky

Tomáš Hlaváč

Nápodobně pane inženýre. Hloubka neznalostí světové politiky u včelaře s akademickým titulem Ing. mě nepřekvapuje. Rada na závěr. Ignorujte texty na které jste ještě duševně nedozrál. Možná ta informace někomu zde otevře oči.

V úctě

Krassimir Petrov, Ph.D.


> Pane Petrov, odpověděl jste si sám - nikdo se Vás na včelařských stránkách
> !!!neptal na Irán, ani na Ameriku. Vaše vývody jsou ze stejného soudku
> romantických polopravd a lží jako pana Dolejšího. Ona je zajimavější
> bublina, než střízlivá věcná pravda - o bublině se krásně hovoří a nádherně
> se dál a dál nafukuje. A lidi to májí rádi.
>
> Vaše vývody předpokládají naprosto negramotnmé lidi na celém světě,
> negramotné vlády jiných státu mimo Ameriku! Víte a to jaksi nejde dohromady
> s Gaussovou křivkou pravděpodobnosti.
> Příště prosím na těchto stránkách hovořte o včeařských problémech, nebo
> mlčte!
> Aleš Příleský
>
> -----Original Message-----
> From: Krassimir Petrov [mailto:Krassimir Petrov]
> Sent: Tuesday, March 07, 2006 5:31 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Hrozba ?r?nsk? ropn? burzy (15157)
>
>
> Když ničemu nerozumíš tak alespoń mlč.
>
> Krassimir Petrov, Ph.D.
>
>
>
> pan krasimir to nejak plete pate pres devate:o(
> snad take nevcelari...
> dobrou noc vsem!
> mariana prokesova
>
> ----- Original Message -----
> From: \\\"Löffelmann\\\" _
> To: \\\"Vcelarska konference\\\"
> Sent: Monday, March 06, 2006 12:01 PM
> Subject: Re: Hrozba íránské ropné burzy
>
>
> > Soudruhu Petrove,
> > jeste jste zapomel na nebezpeci hrozici od imperialistu ve Vatikanu.
> > Cest praci
> > soudruh Kim Ir Sen
> > ----- Original Message -----
> > From: \\\"Krassimir Petrov, Ph.D. \\\"
> > To: \\\"Včelařský mailing list\\\"
> > Sent: Friday, March 03, 2006 11:47 PM
> > Subject: Hrozba íránské ropné burzy
> >
> >
> >> Hrozba íránské ropné burzy - americká ekonomika mezi mlýnskými kameny
> >>
> >> Státy získávají finanční prostředky formou zdanění občanů. Impéria na
> >> rozdíl od toho získávají finanční prostředky formou zdanění občanů
> >> podřízených států. K tomu, aby toho dosáhla, musí mít silnou a
> >> prosperující
> >> ekonomiku a z toho vyplývající vojenskou moc. Část peněz vybraných
> >> impériem
> >> od vazalských států bývá určena na zlepšování kvality života vlastních
> >> občanů, část jde na financování armády, což bývá většinou nutné k
> udržení
> >> statu quo.
> >>
> >> Formy takového zdanění se různí. V minulosti to mohlo být zlato,
> stříbro,
> >> výrobky, zboží, popř. zemědělské plodiny vypěstované satelitními státy,
> >> volové či otroci. Z historického hlediska se platba daní uskutečňovala
> >> vždy
> >> přímo mezi zúčastněnými státy. Vazalský stát prostě předal část svých
> >> vytvořených hodnot impériu.
> >>
> >> Ve 20. století se Americe poprvé v historii podařilo zdanit i zbytek
> >> světa
> >> a přinutit ho k nepřímým platbám – totiž formou vlastní inflace. K tomu,
> >> aby jí platily ostatní státy nemusela užívat síly ani hrozeb. Stačilo,
> >> aby
> >> v zahraničí nakupovala všemožné zboží a platila vlastní měnou, ochotně
> >> přijímanou a uznávanou ostatními zeměmi.
> >>
> >> Americké ekonomické impérium formálně vzniklo roku 1945 v Bretton Woods.
> >> Už
> >> tehdy nebyl dolar pro normální smrtelníky plně kryt zlatem, ale
> >> zahraniční
> >> vlády mohly zlato výměnou za dolary od americké vlády ještě obdržet.
> Díky
> >> tomu se z amerického dolaru stalo světové platidlo. Amerika tehdy měla
> >> dost
> >> zlata, jímž si v průběhu druhé světové války nechávala od spojenců
> platit
> >> za různé služby. Impérium by ovšem nemělo dlouhého trvání, kdyby
> >> udržovalo
> >> v oběhu jen omezené množství dolarů. V období vietnamské války Amerika
> >> potřebovala hodně peněz. Začala tady tisknout dolary, nakupovat za ně
> >> služby a zboží a financovat své válečné dobrodružství. Při plném vědomí,
> >> že
> >> natištěné dolary jsou méně a méně kryté skutečným zlatem, Amerika trvale
> >> udržovala obchodní deficit a zvýšené množství dolarů v zahraničí
> >> odpovídalo
> >> přibližně tomu, co by normální stát získával od vlastních občanů formou
> >> zvyšující se daně z příjmu. Jenže toto byly daně, které platili jiní.
> >>
> >> Až to jednoho dne prasklo. 15. srpna 1971 Amerika poprvé odmítla vydat
> >> zlato za dolary držené zahraniční vládou. Prostě ho už tolik neměla.
> >> Jinými
> >> slovy to byl bankrot amerického finančního systému. Amerika nakoupila od
> >> zbytku světa obrovské množství zboží, přestože věděla, že ho nikdy
> nebude
> >> schopna zaplatit. A neměla to ani v úmyslu. A zbytek světa? Ten zůstal
> >> jen
> >> bezmocně stát, neschopen zareagovat a potrestat dlužníka, jak by se
> stalo
> >> v
> >> případě jednotlivce.
> >>
> >> Amerika ovšem potřebovala nakupovat víc a více zboží, aby vyhověla stále
> >> rostoucímu domácímu apetitu, a proto musela za každou cenu přijít s
> >> nějakým
> >> novým důvodem proč by měl zbytek světa nadále přijímat a držet ve svých
> >> bankách její upadající měnu.
> >>
> >> Od roku 1971, kdy už bylo zřejmé, že nebudou nadále schopni krýt své
> >> dolary
> >> zlatem, hledali Američané jiné řešení. Našlo se. V roce 1972/73 uzavřely
> >> Spojené státy s režimem Saudské Arábie pevně ukotvenou smlouvu. Slíbily,
> >> že
> >> se postarají aby vládnoucí režim zůstal u kormidla moci. Ten na oplátku
> >> bude za svou ropu přijímat platby pouze v dolarech. Zbytek zemí OPEC pak
> >> následoval příkladu Saudské Arábie. A protože zbytek světa rovněž
> >> nakupoval
> >> ropu od OPEC, byl tu najednou opět důvod udržovat, shromažďovat a dále
> >> navyšovat dolarové rezervy. Svět potřeboval stále více ropy jejíž cena
> >> pořád stoupala, proto bylo třeba mít v rezervě stále více dolarů. Dolar
> >> byl
> >> žádaný i přesto, že ho nebylo možné vyměnit za zlato. To ale najednou
> >> nevadilo, protože byl směnitelný za ropu. A tak vznikly petrodolary.
> >>
> >> Z pohledu ekonoma je to tedy měna krytá ropou. Dokud za ni bude dolar
> >> jediným platidlem, může americké impérium tisknout další a další peníze
> a
> >> dále nakupovat od zbytku světa na dluh. Jinými slovy Amerika nerušeně
> >> pokračuje ve zdaňování zbytku světa. Kdyby dolar z nějakého důvodu
> >> přestal
> >> být krytý ropou, přestalo by americké impérium existovat. Proto je pro
> >> Ameriku životně důležité, aby jediným platidlem za ropu zůstal i nadále
> >> dolar. Bylo také žádoucí, aby ropná pole byla roztroušená v různých
> >> zemích,
> >> ne dosti vojensky ani politicky silných aby si mohly dovolit požadovat
> >> platbu v jiné měně. Pokud tu a tam někdo požadoval opak, bylo mu
> >> domluveno.
> >> Někdy stačil politický tlak, jindy bylo třeba sáhnout k vojenské hrozbě.
> >>
> >> Prvním vládcem, který se Americe odvážil otevřeně postavit a požadovat
> >> platbu za ropu v euro, byl v roce 2000 Saddám Hussein. Zpočátku ho
> >> nebrali
> >> vážně, pak se ho snažili ignorovat, ale když viděli, že to ten paličák
> >> myslí vážně, zkusili obvyklé triky – politický nátlak, očerňování a
> >> zastrašování. Skutečný problém se vynořil až když se k Iráku připojil
> >> Írán,
> >> a také další země požadovaly platbu v euro nebo v jenech. Američanům
> bylo
> >> jasné, že toho chlapa musí ztrestat. Bushova akce „Shock-and-Awe“ v
> Iráku
> >> nebyla kvůli Saddamovým ZHN. Ani kvůli demokracii či lidským právům.
> >> Dokonce nešlo ani o zabrání ropných polí. Šlo o zachování amerického
> >> impéria. Saddáma bylo třeba exemplárně potrestat, aby to odradilo
> >> případné
> >> následovníky. Americká výstraha světu zněla jasně: každý kdo bude
> >> požadovat
> >> platby za ropu v jiné měně, než v dolarech, dopadne stejně.
> >>
> >> Mnozí se mylně domnívají, že Bush spustil tuto válku aby získal iráckou
> >> ropu. Nedochází jim, že mu stačilo natisknout za cenu papíru další
> dolary
> >> a
> >> koupit za ně třeba všechnu ropu světa.
> >>
> >> Historie nás učí, že impérium válčí jen tehdy, když a) se musí bránit,
> >> nebo
> >> b) má z války prospěch. Pokud není ani jedna podmínka splněna, budou
> >> náklady na takovou válku vysávat ekonomiku země až do jejího úplného
> >> zhroucení. Nezdá se, že by obsazení iráckých ropných polí z dlouhodobého
> >> hlediska stálo Bushovi za válku. Bush nenapadl Irák kvůli ropě, ale
> >> proto,
> >> že americkému impériu šlo o život. A skutečně. Do dvou měsíců po
> obsazení
> >> Irák zrušil svá konta v euro a začal opět přijímat platby za ropu pouze
> v
> >> dolarech. Svět už nemohl nakupovat iráckou ropu za euro. Světová
> nadvláda
> >> dolaru byla opět (ještě naposledy) potvrzena. Když tehdy Bush z paluby
> >> letadlové lodi oznamoval světu ukončení mise znamenalo to, že úspěšně
> >> ochránil americký dolar a tím americké impérium.
> >>
> >> Íránská rošáda
> >>
> >> Ale íránští muslimové nepopřáli Bushovi dlouho klidu. „Atomová bomba“,
> >> kterou Írán údajně vyvíjí není radioaktivní, ani nemá tvar typické
> bomby.
> >> A
> >> přesto je pro americké impérium stejně, ne-li více smrtící. Tou zbraní
> je
> >> ropná burza, kterou Írán hodlá otevřít v březnu 2006. Bude postavena na
> >> evropských obchodních mechanizmech a platby budou prováděny v euro. Z
> >> ekonomického pohledu je mnohem větším nebezpečím než byl Saddám, protože
> >> umožní komukoliv nakupovat a prodávat ropu za euro, tedy úplně obejít
> >> nemocný americký dolar. Je téměř jisté, že svět s úlevou a ochotně
> přijme
> >> tuto možnost.
> >>
> >> Evropané nebudou potřebovat (a tudíž ani držet v bankách) dolary k
> nákupu
> >> ropy, budou prostě platit vlastní měnou. Přijetí eura jako světové
> >> rezervní
> >> měny umožní Evropě nejen ekonomickou prosperitu, ale posílí to i její
> >> status – na účet Spojených států. Touto možností budou velmi potěšeni i
> >> Číňané a Japonci. Umožní jim snížit zásoby dolarů a diverzifikovat své
> >> portf

jakmile bývá chomáč nad loučkami bývá to obvykle známka hladu jsou asi utržené od zásob . asi by to chtělo tésto.než se oteplí a přenesou zásoby nebo zásoby přisunout k nim.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jarn? prolet
> Datum: 06.3.2006 21:06:21
> ----------------------------------------
> Včera jsem to kontroloval.
> Souhlasí, v neizolovaných jsou víc rozvolněný.
> V izolovaném 9cm polysturenu na mě dýchla zima.
> Zimuji je N V N, včelstvo je hlavně ve V, a tak nad ním bylo téměř 15cm
> zásob.
> Pokud mohu věřit svému nosu, jako čidlu teploty, tak to byl oproti
> neuteplenému vedle velký rozdíl. A taky tam byl rozvolněný chomáč.
> Je tady ještě po kolena sněhu, tak nechci zásobní N dávat pod V. Asi by na
> to dost včel doplatilo, protože chomáč už je nad loučkami.
>
> Je to zatím v souladu s fyzikou :-), setrvačnost izolované hmoty se
> projevuje. Uvidíme co se bude dít dál.
> Karel
>
>
>
>