Včelařská konference

v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují určitě míň než v jiných úlech

Indikátor rojové nálady a bezmatečnost včelstva.
Máte někdo zkušenosti s tímto výrobkem,
myslím že to tady už proběhlo.

Děkuji

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=131

_gp_
http://vindex.ic.cz

6) Myslím, že by se dalo udělat do přehledu příspěvků na webu
automatické zkracování původní zprávy na základě porovnání s X
předchozími příspěvky. Mohl by se vypisovat pouze začátek původní zprávy
s odkazem na celé znění příspěvku. Pokud někdo dopisuje reakce k
jednotlivým částem původního příspěvku, většinou ho i zkrátí, takže by
se v tomto případě nemuselo dělat nic.

Milan Čáp

>Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
>mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
>příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
>několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
>který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
>účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
>jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
>dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
>původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
>dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
>V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
>téma.
>
> J. P. Baudiš
>
>

1 - ne
2 - volitelne
3 - nesmysl
4 - nerozumim
5 - ano

Zdravím včelaře,

především děkuji za všechny návrhy a podněty. Konferenci jsme v
průběhu uplynulých pěti let stále technicky vylepšovali, vylaďovali a
přidávali nové funkce. Budeme v tom pokračovat i nadále.

Některé dodatečně implementované funkce konference (např. zobrazení IP
adresy, omezení délky podávaného příspěvku na 10000 znaků) byly
zavedeny právě na návrh uživatelů konference. A budeme v tom průběžně
pokračovat. Je to jen věc časových možností.


> Mozna by stalo za to, stanovit nekde na webu jasna pravidla
> konference

Pravidla jsou uveřejněna na webu, ale dávám za pravdu všem, kteří
soudí, že by se měla více propagovat. Pro začátek je více zviditelním
ve všech možných vrstvách webového rozhraní konference.

> a konferenci zoficialnit.
> Ja treba nevim, kdo za ni stoji? Kdo ji podporuje ci financuje?

Konferenci provozuji já - jakožto soukromá osoba. Nikdo ji nefinancuje
ani nesponzoruje a není to ani potřeba. (Takže nejsme nikomu zavázáni
a konference může být opravdu svobodná.)

> Kdo ji usmernuje ci ridi?

Konference je od samotného svého počátku vedena jako typ internetové
konference - nemoderované. Čili podané příspěvky neprocházejí žádnou
kontrolou ani cenzurou, ale jsou ihned zařazeny.

Moderované i nemoderované konference mají každá své výhody a nevýhody.
Někteří jsou hákliví na jakýkoliv moderátorský zásah konference, jiní
by si zase přáli konferenci přísně moderovanou... O tom už se zde
vedla několikrát diskuse...

------------------

Na závěr: jsem zásadním odpůrcem cenzury (ostatně - pamětníci jistě
vědí - tato konference byla založena jako svobodná, všem přístupná a
co nejširšímu okruhu otevřená a přátelská včelařská(!) debata). Nikdy
nesmažu žádný příspěvek, který se nějak dotýká včelařství a který je
napsán zdvořile, - lhostejno, zda se mi ten příspěvek líbí či nikoliv.
Vždy budu bránit právo kohokoliv napsat sem zdvořile cokoliv, co se
týká včelařství.

Požadavku největší možné otevřenosti a přístupnosti pro nejširší okruh
lidí byla přizpůsobena i technická podoba konference - tj. možnost
plné účasti na této konferenci jak přes e-mail tak přes web. Právě
proto se bráním omezování účasti na konferenci přes její webové
rozhraní (mimochodem, většina účastníků konference do ní přistupuje
právě přes web).

Srdečně zdravím a ještě jednou děkuji za všechny připomínky, které
zazněly.

J. P. Baudiš

Neomlouvej se, byl to po čase příspěvek co sem obsahem patří. Určitě by to zajímalo víc lidí. U nás je možné dát med na rozbor na veterinární správu nebo do Výzkumáku. Dokonce jsou tyto rozbory dotovány. Cena je podle toho, co se v medu má hledat.

Od firmy Bereza mám 6ti rámkový zvratný medomet s plnou automatikou.Funguje bezvadně a cena víc než dobrá. Vřele doporučuji. Vláďa

Měl bych pár návrhů pro správce této konference. Na základě informací v helpu:
Budete-li mít pocit, že by se v pravidlech konference mělo něco změnit, zachovejte klid a vyvolejte o tom diskusi. Přidá-li se k Vám alespoň pět dalších účastníků, uskutečníme hlasování (např. zřízením speciální hlasovací e-mailové adresy) a ozve-li více účastníků pro než těch, co se ozvou proti, zavedeme to do používání.



1) Odesílat jednou za nějaké období účastníkům přes mail informační mail o účasti na konferenci. Prostě informační mail, který dostane každý odesílatel mailu na adresy: vcely-info?v.or.cz a vcely-faq?v.or.cz ... třeba jednou za měsíc, nebo dva. (mailové konference toto mívají z důvodu např. opakování pravidel)
2) Mezi operaci skriptu, který po stlačení tlačítka přes webové rozhraní, spustit informační okno s náhledem, který ukáže podobu příspěvku před odesláním. To by mohlo do určité míry zabezpečit chyby v příspěvcích sebekontrolu před odeslání.
3) K tomu webovému rozhraní. Přidat do posloupnosti ještě (např popisek na tlačítku) "souhlas s podmínkami konference a odeslání".
Vedle toho tlačítka dát link na http://www.vcely.or.cz/help.html .
4) Každý se rád poučí a rád dodrží doporučení k používání konference, které je v tom mailu vcely-info, nebo na http://www.vcely.or.cz/help.html, jestliže ho budou pravidelně (mail) nebo před odesláním (web)číst. (možná je to bláhová myšlenka)
5) Dost možná by bylo záhodno přidat (úvodní stránka , archív) nějakou možnost prolistovávat konferenci na základě času.(jako podle roku, měsíce,popř. dne)


Kdo souhlasí, atˇ odpoví ke každému bodu jako odpověď ano nebo ne.

Stačí podoba kupříkladu:
1 -ano
2-ne
3-ne
4-ano
5-ne

Já bych byl pro vše ano. Záleží ale na správci a jeho času. Samozřejmě.

_gp_
http://vindex.ic.cz
http://vindex.ic.cz/search.php

Hlboko sa omlúvam účasníkom konferencie. Táto správa bola určená pre môjho
priateľa.
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 06, 2006 10:15 AM
Subject: med


> Pozdravujem !
> Prosim Ťa obratila sa jedna moja známa , že chce poslať med na rozbor.
> Ktro to robí, asi koľko to stoji a kde to treba poslať.
> Gabi M.Kominek
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1394 (20060205) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Mám návrh,smažme všechny příspěvky které se mě nelíbí a samozřejmě které se komukoli nelíbí.Velmi mě to připomíná doby nedávné.Pokud se mě něco nelíbí nebo mě nezajímá tak to jednoduše nečtu např.příspěvek o Terezínu.Pokud si někdo nechá posílat příspěvky tak přece s tím musel počítat ,že budou chodit i takové které ho nezajímají.
Milan

Pozdravujem !
Prosim Ťa obratila sa jedna moja známa , že chce poslať med na rozbor.
Ktro to robí, asi koľko to stoji a kde to treba poslať.
Gabi M.Kominek

Souhlasím.
Zase nechávat v odpovědi dlouhé předchozí příspěvky, když třeba někdo
reaguje na jednu větu je zbytečné zvětšování mailu a konference. Měl by
fungovat nějaký kompromis. Nechat z minulého příspěvku jen to, na co
odpovídám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 06, 2006 8:46 AM
Subject: Re:Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


jestli neznám předcházející zpravu je mi odpověď k ničemu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <>
> Předmět: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Datum: 05.2.2006 22:32:20
> ----------------------------------------
>
> > Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> > mame ve schrance.

nic

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Welser Rudolf <rvmos/=/cmail.cz>
> Předmět: cech
> Datum: 05.2.2006 22:35:32
> ----------------------------------------
> co říkáte na vývoj situace ohledně cechu prof vcelařů
>
>
>

jestli neznám předcházející zpravu je mi odpověď k ničemu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
> Předmět: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Datum: 05.2.2006 22:32:20
> ----------------------------------------
>
> > Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> > mame ve schrance.
>
> Těm, co se účastní konference přes e-mail, je opravdu jedno, jestli se
> něco vymaže z webového archivu. Jenže většina(!) účastníků konference
> se účastní přes webové rozhraní, a tam nepatřičné příspěvky ruší.
>
> Smazáním příspěvků jsem též chtěl dát najevo, že bychom do této
> konference neměli tahat politiku, protože to jsou pak diskuse, které
> neberou konce a většinou nebývají zrovna klidné; např. se rozvíří
> vášně kolem různých pohledů na vysídlení sudetských Němců atd. atd.
> Obávám se, že politika by zde dokázala rozdělit (a rozčílit)
> konferující včelaře ještě více než otázky vedení ČSV, nejasnosti kolem
> Včely Předboj, ba dokonce ještě razantněji, než principiálně rozdílné
> názory včelařů na otázku použití polystyrenu k výrobě včelích úlů :-)
>
>
> > Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
> > jine nesmysly?
>
> Uznávám, že příspěvky na téma Terezín nebylo to jediné, co ruší
> přehlednost.
>
> Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
> se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
> příliš často).
>
> Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
> některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
> stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
> příspěvcích.)
>
> Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
> mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
> příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
> několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
> který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
> účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
> jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
> dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
> původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
> dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
> V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
> téma.
>
> Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
> mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
> je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
> vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.
>
> Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
> to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
> jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
> příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
> prosba...
>
> Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
> účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
> konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
> monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
> dokola...
>
> Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...
>
> -----------
>
> Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
> myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
> nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

Konference není standardní e-mailová komunikace, aby tam musela být připojena celá historie. Stačí snad citovat 1-2 věty na které se reaguje. Já také nepíšu do konference e-mailem, abych zbytečně nešířil svoji adresu na počítače lidí, kteří nedokáží technicky zvládnout elementární kultivaci svého sdělení do světa. Jak potom mohou být schopni zabezpečit svůj počítač? Smířil jsem se s tím, že tato konference je včelařský bulvár - špinavý, užvaněný a neseriozní (občas). Lidé jsou různé.

A buďme rádi, že správce konference ji udržuje v chodu a nechtějme po něm, aby pravidelně ten humus četl a čistil.

Konference je toho, kdo ji umoznuje. Ten ma taky pravo s ni nalozit podle sve vule. Jestli se Vam to nelibi, muzete s tim nesouhlasit, muzete proti tomu protestovat a to je tak vsechno co proti tomu muzete delat. Jinak se musite podridit pravidlum. Souhlasim s vymazem nerelevantnich prispevku jak z hlediska taktickeho, tak i strategickeho. Zvlaste podporuji vyzvu spravce o odmazavani citaci z dopisu, je to rozsireny nesvar. I ja jsem si odhlasil zasilani prispevku mailem, prave z duvodu neumerneho mnozstvi prichazejiciho balastu.

právě vychází. Obsah najdete na www.modernivcelar.cz

Není lepší koupit medomet u české firmy ,která používá kvalitní potravinářskou nerez,než cizí firmy feronerez,češi dávají do převodovek ocelová kolečka,cizí plastová,atd.
A co servis,v případě nějakých problémů,náhradní díly?
Né všude se plast hodí.

> Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> mame ve schrance.

Těm, co se účastní konference přes e-mail, je opravdu jedno, jestli se
něco vymaže z webového archivu. Jenže většina(!) účastníků konference
se účastní přes webové rozhraní, a tam nepatřičné příspěvky ruší.

Smazáním příspěvků jsem též chtěl dát najevo, že bychom do této
konference neměli tahat politiku, protože to jsou pak diskuse, které
neberou konce a většinou nebývají zrovna klidné; např. se rozvíří
vášně kolem různých pohledů na vysídlení sudetských Němců atd. atd.
Obávám se, že politika by zde dokázala rozdělit (a rozčílit)
konferující včelaře ještě více než otázky vedení ČSV, nejasnosti kolem
Včely Předboj, ba dokonce ještě razantněji, než principiálně rozdílné
názory včelařů na otázku použití polystyrenu k výrobě včelích úlů :-)


> Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
> jine nesmysly?

Uznávám, že příspěvky na téma Terezín nebylo to jediné, co ruší
přehlednost.

Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
příliš často).

Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
příspěvcích.)

Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
téma.

Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.

Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
prosba...

Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
dokola...

Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...

-----------

Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)


J. P. Baudiš

Zlozvyky. Mozna by stalo za to, stanovit nekde na webu jasna pravidla
konference a konferenci zoficialnit.
Ja treba nevim, kdo za ni stoji? Kdo ji podporuje ci financuje? Kdo ji
usmernuje ci ridi?

Druha vec je to verejne pristupne webove rozhrani. Opravdu je to treba?
To vetsina zdejsich vcelaru nema email?
Nebo aspon nastavit program tak, aby ze stejne adresy neslo za jednu
minutu vlozit 20 zprav.
Nebo filtrovat html prikazy a znaky.
Hodne prispevku-zmetku by tim odpadlo.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Baudis Jan
Datum: 05.02.2006 22:32

>Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
>se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
>příliš často).
>
>Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
>některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
>stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
>příspěvcích.)
>
>Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
>mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
>příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
>několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
>který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
>účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
>jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
>dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
>původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
>dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
>V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
>téma.
>
>Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
>mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
>je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
>vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.
>
>Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
>to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
>jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
>příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
>prosba...
>
>Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
>účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
>konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
>monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
>dokola...
>
>Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...
>
>-----------
>
>Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
>myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
>nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

Vyvažovací zařízení jsem zkoušel před 5-ti lety a nefungovalo.
Na koš zvratného medometu jsem přivařil dvě trubičky,jednu nahoru a druhou na spodek koše.Do obou trubiček jsem postupně přidával ocelové kuličky o průměru 11 mm a vždy jsem s medometem zatočil(6 rám.zvratný).Musím dodat,že v jedné kazetě jsem měl desku o váze 2 kg.Do každé trubičky jsem postupně nasypal 100 kuliček.Kuličky se v trubičkách pohybovali bez odporu ale vždy se natlačili do nejtěžšího místa,takže se nevývaha zvyšovala.
To nefunguje.
Možná jsem udělal něco špatně,ale spíš ne.

co říkáte na vývoj situace ohledně cechu prof vcelařů

proč je to škoda,při dnešní technice?zvednu telefón,napíšu nebo pošlu /=/
svět se změnil a zrychlil,už nemusíte posílat poštovního holuba.

Já jsem pro výmaz. Určitě by ty věci neměly upadnout v zapomění. Ale tady
o tom jsou na internetu jiné diskuze, kde se může každý vyjádřit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 05, 2006 5:54 PM
Subject: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference.

Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
vzbuzuje emoce a nelibost.

Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.

Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!

J. P. Baudiš

správa konference

Nejsem si tak docela jist, že to bylo prozíravé rozhodnutí.
S přátelským pozdravem
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <baudis.konfer/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 05, 2006 5:54 PM
Subject: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference...

jinak moje včely ve dvou nástavcích mají námrazu nebo spíš led na zadní stěně,v 1N jsou krásně suché, dno zasítované po celé ploše podložku dávám hluboko pod síto -mezera tak deset centimetrů,když si dřepnu včely jsou přes zasítované dno vidět(v 1N), očka mám otevřené,nějakej slabej průvan v trávě u země je moc netlačí
za jakých podmínek se oplatí chovat opravdu silná včelstva zimovaná ve dvou nástavcích, když rosný bod je přes zimu uvnitř ůlu a dokáže na některých stanovištích dělat pěknou neplechu, plíseň apod(což se mi zaplať pánbůh nestalo,protože to roztaje zteče to do dna to to nasákne a já ho při první jarní, kterou dělám fakt dost brzo, měním za suché čisté dezinfikované plamenem,protože až nebo už v prvních teplejšich předjarních dnech vám to plesnivý,protože včely se rozplodují a to je další vlhko a teplo k tomu vlhkému ůlu na 2N, kde včely jsou jaksi víc v dutině....navíc pokud rozšířuju loňskou souší mají včely brzo na jaře jaksi ten jeden nástavek navíc, dá se i odebrat...)nechci úly zamořené sporou plísně a její vlákna na díle...nevím ani co bych s tím dělal, co stím děláte vy?
já bych včelstvo smetl, dílo spálil,nástavky vyžehl a zařadil do kategorie nejmíň použitelných( zkroucené, pomocné apod.),opakovaně změnil stanoviště....

Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
mame ve schrance.
Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
jine nesmysly?

Dekuji D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Baudis Jan
Datum: 05.02.2006 17:54

>Zdravím včelaře,
>
>vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
>Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
>což je téma této internetové konference.
>
>Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
>držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
>Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
>vzbuzuje emoce a nelibost.
>
>Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.
>
>Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!
>
> J. P. Baudiš
>
> správa konference
>
>
>
>

Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference.

Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
vzbuzuje emoce a nelibost.

Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.

Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!

J. P. Baudiš

správa konference

myslím, že to stojí....jen za tu zkoušku

pro včely je to další překážka-více dřeva ,mezery,plástová plocha je nesmyslně rozdělená, sice to včely řeší po svém ale je to jaksi navíc,nevidím jeden důvod proč to vůbec zkoušet.

Pozri:http://www.omme.hu/portal/index.php?category=programnaptar&id=20060109501

Jestli je to na mě, jak jsem psal o kombinaci vysokých rámků a polorámků v
dvou polonastavcích, tak to určitě zkoušet budu. Je přirozeně otázka, jak
moc se to bude využívat, jestli vzácně v nějakých náhodných situacích nebo
pravidelně a tedy jak moc se to od¨razí na pracnosti. Když už ale takovou
možnost mám...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 03, 2006 7:32 PM
Subject: Re: Zimování


> Radime, teoreticky by to možná šlo, stačí to pouze vyzkoušet v praxi a
> hned je každému jasné, že je to nesmysl. Je to přeně o novém vymýšlení
> věcí, které jsou již dávno vymyšlené. Jinak se mi nezdá, že by včelaření v
> DS bylo pracnější,nepočítám li vyšší výnosy a tím ztížené medobraní. Kromě
> výnosů je přínosem včelaření v DS i výrazně snížená pracnost a
jednoduchost
> ošetřování. To je také důvod proč jsem všechny ostataní úly zrušil a mám
> jenom Dadanty. Pouze pro chovatelské účely používám několik ležanů na
> shodnou míru 39 x 35. Zdraví R. Stonjek

Radime, teoreticky by to možná šlo, stačí to pouze vyzkoušet v praxi a hned je každému jasné, že je to nesmysl. Je to přeně o novém vymýšlení věcí, které jsou již dávno vymyšlené. Jinak se mi nezdá, že by včelaření v DS bylo pracnější,nepočítám li vyšší výnosy a tím ztížené medobraní. Kromě výnosů je přínosem včelaření v DS i výrazně snížená pracnost a jednoduchost ošetřování. To je také důvod proč jsem všechny ostataní úly zrušil a mám jenom Dadanty. Pouze pro chovatelské účely používám několik ležanů na shodnou míru 39 x 35. Zdraví R. Stonjek

ma niekto skusenosti s vetranim v bokoch,prip.v zadnych dvierkach odnimatelneho dna,ktore je plne drevene,nezasietovane?

-homo homini lupus- Jiři Bartoněk Včelařstvi 2006/2/diskuse

Ctel bych vám řict,dřív než,přistoupíme k projednávání a hlasování...přimomenout že ČSV je především zajmové združení...z nejušlechtilejších činností vůbec,která má obrovský a nepostradatelný vliv na přírodu,krajinu a vůbec,život na planetě...Při rozhodování kam se bude ČSV ubírat berme zřetel na 99% nadšenců nikoliv hlasů účelových manipulantů ovlivněných dekadencí současné doby.

CO a KDO je dekadentní v současné době a v současné struktúře ČSV :
Jsou to STANOVY stanovující řízení veškeré činnosti z předsednictva a SKUPINA v předsednictvu která si přisvojila veškeré rozhodování a je imunní proti hlasům potřebných k setrvání v nejvyšším postu.
Tato vedoucí SKUPINA v předsednictvu má jen riziko v době konání sjezdu.
Každý sjezd ,jeho příprava,režie,není v kompetenci včelařů delegátů ani ZO a OV.Jeho roční příprava je svěřena jednomu z předsednictva který tím prokáže být platným v předsednictvu i v dalším období.
Stanovy udělující právo vyšším složkám radit nižším složkám a jim dbát těcto rad.
Delegáti jsou povinni účastnit se školení kde se setkávají z nejvyššími představiteli kde jsou seznámeni s problémy předsednictva.Je to takové STAROBYLE VRCHNOSTNI právo první noci./na sjezdu jde pak všechno snadněji bez problemů ex předseda Mandík/

Dekadentní je neomezená moc skupiny která sebe staví do role nepostrádatelnosti závislé s rozvojem ,vlivem na přírodu a životem na planetě.

Domnívám se,že delegát Bartoněk se sám stal obětí a byl ovlivněn dekadenci současné doby a nevědomky se stál tím popisovaným účelovým manipulantem vlků.

člen ZO Brno franta

Mrazy včelám nevadí, už ve 30 letech bylo prokázáno, že včelstva nehynou mrazem ale obvykle nedostatkem zásob. Já jsem takto přišel o 1 včelstvo před 3 lety, kdy jsem zimoval silný oddělěk v 1 VN a 1 NN, ale po zakrmení jsem nezkotroloval uložení zásob. Včely zůstaly v NN, ale zásoby byly spodním VN. Kdybych to v září zkontroloval a přehodil nástavky, bylo vše OK. Úhyn hladem se pozná podle toho, že jsou včely zalezné v plástech. Pokud tomu tak není, mohlo by jít také o důsledky varoázy, nebo o jiné onemocnění.

S pozdravem

Neboj nic se neděje


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <milan.most/=/email.cz>
> Předmět: Re: Zimov?n?
> Datum: 02.2.2006 21:04:57
> ----------------------------------------
> 2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v
> některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl
> (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.
>
> PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze
> včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere opravdu
> hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a
> možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!!
> Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření (
> resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na
> 42cm rámcích
> nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a
> jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé republice
> !
>
> S pozdravem
> Milan - MOST
> ( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )
>
>
>

Používám 39x30x10 v plodišti a 39x15x10v medníku, takže to co říkáte je možné, ale používám to spíše výjimečně. Prostě ztrácíte výhodu manipolace s celým NN. Dle mého názoru jsou propracovanější technologie chovu v DS. Obměna díla v plodišti se dá úspěšně řešit tvorbou oddělků, kdy se dají 4 rámky za sezónu v pohodě nahradit mezistěnami, technologi př. Čermáka výmenou v podletí při krmení, nebo s využitím komorování (ing.Řeháček, př. Stonjek) v předjaří. Pro to dělat složitě, když to jde jednoduše.

S pozdravem

nepřetržitý mráz bych považoval za výhodu....
hledal bych chybu jinde

Tady na severní Moravě je už déle než měsíc sníh a teploty pod nulou. To je
pro včely ta správná zima, protože se drží pevně v zimním chumáči, teplota
včel je nízká a proto mají nízkou spotřebu.
Krutá zima pro včely je tehdy, když teploty oscilují v rozmezí + 10 až
hluboko pod nulou. Když je teplo, včely se rozvolňují a případně dokonce
zakládají plod a když se ochladí, snaží se plod udržet . Snad jedině mrazy
až pod - 20 st C včelám vadí, pokud trvají dlouhodobě, protože včely musí
víc "topit", aby se aspoň udržely na teplotě dostatečné k jejich přežití.
Pokud letos včely uhynuly, myslím, že je to spíše dlouhým poměrně teplým
podzimem a začátkem zimy, včely během této doby spotřebovaly mimo jiné na
plodování zásoby uložené v obsazených uličkách a na přenášení zásob z
krajních rámků bylo už moc zima.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 02, 2006 9:04 PM
Subject: Re: Zimování


> 2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v
> některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl
> (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.
>
> PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze
> včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere
opravdu
> hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a
> možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!!
> Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření
(
> resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na
> 42cm rámcích
> nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a
> jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé
republice
> !
>
> S pozdravem
> Milan - MOST
> ( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )

Podle mně je dobrý nápad používat vysoké rámky a potom přesně poloviční.
Dají se potom ve dvou nízkých nastavcích kombinovat vedle sebe vysoké i
nízké rámky. Vysoké rámky "tahají" včely a plod a nízké se potom dají vyndat
a použít do medníkového nastavku. A taky odpadá problém jak vystavět vysoké
rámky. Divím se, že to zatím nikoho nenapadlo a že se kombinace vysokých a
přesně polovičních rámků nepoužívá běžně a pokud se nyní používají v úlu dva
různé vysoké rámky, je nižší rámek vždy cca 3/4 výšky vyššího.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 02, 2006 11:32 AM
Subject: Jumbo


> Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
> nejsou s tím nějaké problémy.
> Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm
> 42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
> a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
> nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem,
kroucení
> rámků atd.. ?

Chcem sa spýtať pán Turčáni !
Čim je natretý sololit, nekrúti sa ? Možno takéto úle použiť na voľnom stanovišti, alebo v domcoch ?
Bol som v Drevone a uz na paletách bol spomínaný sololit zvleny. Jedna tabula stála cca 300 sk.- 180 x 250 cm.
S pozdravom M.S
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Anton Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Ule PUT
< Dátum: 01.2.2006 19:31:01
< ----------------------------------------
< Ja som autor úľa PUT B10 (Panelový Ul Turčáni B10 na 10 rámik.). Je to
< úľová zostava známeho úľa miery "B", s vonkajšími rámikmi 420x275mm,
< vyhotovená z panelových častí stien hrubých 26mm. Včelárim v nich už 23
< rokov, jedna deb. má hmotnosť 3,6 až 4,2kg. Základnou kostrou sú drevené
< hranolky 30mm šir. a 20mm hrubých, ktoré zvnútra a zvonka pokryté sololitom
< 3mm hrubým, steny sú uteplené 20mm polystyrénom alebo len vzduchom.Debničky
< sú bez tzv. falcov. POsledné roky vyhotovujem debničky len so vzduchovou
< "uteplivkou". Panelové steny sú vyrábané v šablone, ktorá umožňuje v
< nekonečnom rade vyrobiť úplne presné diely. Aj teraz je to najlacnejší úľ
< vyrábaný amatérsky (cc 300 Sk), do ktorého je započítaný náter, oddeliteľné
< dno, medzidno, vrchnák. Ja mám vyrobené cca 200 debničiek (tri deb. do
< jednej úľovej zostavy)
< Návod na výrobu bol uverejnený niekedy v roku 1992 -94 v časopise Včelár.
<
<
<

2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.

PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere opravdu hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!! Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření ( resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na 42cm rámcích
nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé republice !

S pozdravem
Milan - MOST
( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )

Mam jich 20 na míře 39*36 + medníky 39*17 a 39*24 protože 24 mam hodne.
Je to na delsi povidani, ale zkusenosti mam dobře. Loni jsem ze dvou
vyzimovaných mel 130kg, ale je s tim trochu vic práce.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, February 02, 2006 11:32 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Jumbo

Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé
rm
42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem,
kroucení
rámků atd.. ?

__________ Informace od NOD32 1.1391 (20060201) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Je to v podstatě včelaření v Dadant systému. Stačí si napsat př. Řeháčkovi do Nasavrk a on ti pošle výbornou metodiku a přesný postup, jak tímto způsobem včelařit. Je zbytečné objevovat pracně věci dávno objevené a odzkoušené. Držím palce aby se ti dařilo. Zdraví R. Stonjek

Dík za rady.Nejvíc se mě zamlouvá názor Zdenka zkusím to s olší a na prsty si dám pozor.
Pepa

Nástavek Jumbo se používá u Langstrothu ve smíšeném provozu.Jde plodiště.Obsahuje vesměs plod medné věnce a pyl.Na rozdíl od medníků,v kterém je, nebo má být med.Domnívám se ,že je daleko těžší.Já mám podle ing.Čermáka úl s rámky o výšce 36cm ,ale délku mám 44,8 ,tedy delší než on.Vidět zaplodovaný rámek této velikosti je úžasný pohled.Délku 44.8 mám proto ,abych mohl používat nízké rámky z ostatních Langstrothů Po mém klopotném vyprávění chci říct,že není potřeba s celým nástavkem manipulovat,ale přenášet jednotlivé rámky.Systém včelaření popsán ve Včelařství ,ale momentálně nevim číslo ahoj zden

Dřevo z olše úspěšně používám.Pro sušení je nutno kmeny zbavit kůry.Jsou dostupnější než lipové.Rozřež podélně motorovkou na díly ,které mohu na cirkulárce rozřezat.Plochu zarovnám na srovnávačce.Potom pozor na prsty hodně úspěchů přeje Zden

Jestli někdo běduje, že nástavek plný 39*24 je těžký, co teprve tahle kombinace.

v plodisku je to hlavne na jar velka vyhoda. Ak takyto ramik, ale prevesis
do mednika stracas moznost prace s celymi nastavkami.

Matej




"Kamil"
<Kamil.Rimal/=/cz.en An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
ersys.com> Kopie:
Thema: Jumbo
02.02.2006 11:32
Bitte antworten an
"Vcelarska
konference"






Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm
42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem, kroucení
rámků atd.. ?

Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm 42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem, kroucení rámků atd.. ?

Hřebeny vyrábí p.Sapák z Brna,tel:544 217 527,mob.603 183 062.

Topol se často štípe, i přes vlákna a proto bude víc zmetků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 01, 2006 3:10 PM
Subject: Rámky.


> Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
> například topol?
> dík Pepa

Topoľové drevo je vhodné na rámiky do včelích úľov tak ako každé iné drevo (aj rámiky zo smreka či lipy sa neraz zlomia či pokrivia). Treba mu však venovať náležitú pozornosť pri výbere vhodných dosák pri pílení prírezov. Topoľové drevo je pomerne dostupné a včelári ho aj využívajú a s rámikmi sú primerane spokojní. Rámiky z lipového dreva sú pomerne vyhľadávané, ale lipa ako solitérny strom je určený pre krásu a kvet pre zdravie, nektár (niekedy aj medovica ) pre včely. Preto by sme mali odolať pokušeniu ich stínať na rámikové prírezy.
Ja už skoro 10 rokov používam (a úspešne) drevo na výrobu prírezov a úľových debničiek zo stromu Topoľ osika, osika Populus tremula L.. Osika patrí do rodu topoľov, horári ju majú za plevel a radi ju dávajú vypilovať na palivové drevo.
Osika ak sa nachádza v stromovom lesnom,zápoji, dokáže narásť do výšky okolitých stromov, je bez bočného obrastu, konárov a dorastá do značnej výšky a hrúbky. Ja som dostal súhlas na výrub niekoľko takýchto stromov s prsným priemerom až 40cm.
Po popílení na potrebnú hrúbku 30mm (pamätať na hobľovanie), dosky uložíme do roviny a kladieme ich na dilatačné prírezy min.2,5cm, aby rýchlo uschli (schnú až 2 roky) a samozrejme ich chránime proti dažďu. Dosky so spodnej časti stromu sú často "chlpaté", ťažko sa pília a hobľujú, preto keď to zistíme treba takéto dosky vyradiť. Tam kde je strom rovný, bez konárov, sú dosky hladké a prírezy sú vynikajúce. Rámiky z osikového dreva sú tak dobré ako z ostatných stromov, nekrútia sa (ale stane sa), nehnijú , mám s nimi tie najlepšie skúsenosti. Preto neváhajte a využite topoľové či osikové drevo na vyhotovenie rámikov.

Ja osobné skúsenosti s konzervovaním drevených výrobkov olejom nemám, ale podľa spomínaného včelára (takto to robia viacerí včelári,ktorí prešli na podnikanie s včelami) je to krátka doba max. 10 minut, pretože horúci olej rýchlo vytvorí vrstvu olejového filmu, ktorý zabraňuje vlhnutiu úľa z vonku i z vnútra! Voľne vystavené úle (s malými strechami) sú často vystavené prírodným živlom.
Maďarskí priatelia to zobrali "útokom" a myslia to vážne. Vysokým výnosom vďačia premyslenému kočovaniu na repku olejnú, na dva-tri agáty (od rumunských po slevenské hranice), znáška z glejovky americkej a posledná zo slnečnice.Darilo sa im zo včiel slušne žiť, teraz majú i oni s predajom medu tie isté problémy ako u nás.

       Myslím, že už se to tady probíralo, ale nemůžu najít kontakt na výrobce
hřebenu. Taky uvítám vaše zkušenosti, pokud hřeben používáte.

mp

>>Jaka je doba namáčení nástavku v tom jedlém oleji? Já myslel, že se
použivá
parafin, který se používá na výrobu svíček (parafinové). jaká je výhoda
takového ošetření nástavku?


O jedlém oleji nevím, mi jde o parafin, přesněji Cerezin 65/70. Pokud máte
zkušenosti, napište prosím, jestli je Cerezin vhodný. Dále by mě zajímalo-

- jestli se nástavky v horkém cerezinu nezkroutí
- jestli nástavky nebudou v létě "lepit"
- jestli je vhodné cerezin barvit


mp

v literatuře seuvádí smrk , lípa, olše, a dub topol je dost křehký ten se používal pro svoji lehkost na troky ,vaničcky ,různé misky a také na stropy a zákrovy střech

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: R?mky.
> Datum: 01.2.2006 15:35:26
> ----------------------------------------
> Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
> například topol?
> dík Pepa
>
>
>

Jaka je doba namáčení nástavku v tom jedlém oleji? Já myslel, že se použivá parafin, který se používá na výrobu svíček (parafinové). jaká je výhoda takového ošetření nástavku?

Ja som autor úľa PUT B10 (Panelový Ul Turčáni B10 na 10 rámik.). Je to úľová zostava známeho úľa miery "B", s vonkajšími rámikmi 420x275mm, vyhotovená z panelových častí stien hrubých 26mm. Včelárim v nich už 23 rokov, jedna deb. má hmotnosť 3,6 až 4,2kg. Základnou kostrou sú drevené hranolky 30mm šir. a 20mm hrubých, ktoré zvnútra a zvonka pokryté sololitom 3mm hrubým, steny sú uteplené 20mm polystyrénom alebo len vzduchom.Debničky sú bez tzv. falcov. POsledné roky vyhotovujem debničky len so vzduchovou "uteplivkou". Panelové steny sú vyrábané v šablone, ktorá umožňuje v nekonečnom rade vyrobiť úplne presné diely. Aj teraz je to najlacnejší úľ vyrábaný amatérsky (cc 300 Sk), do ktorého je započítaný náter, oddeliteľné dno, medzidno, vrchnák. Ja mám vyrobené cca 200 debničiek (tri deb. do jednej úľovej zostavy)
Návod na výrobu bol uverejnený niekedy v roku 1992 -94 v časopise Včelár.

Ja si myslím, že pozinkovanú nádobu na zohriatie parafínu môžete použiť bez obáv. AK sa má parafín dostať do dreva , musíte ho zohrievať na 110-115°C, ale musíte dbať na bezpečnosť pri práci.

Ped dvomi rokmi som bol na návšteve u včelára pána Konopáša v Maďarsku v obci Patak, ktorý obhospodaruje viac ako dvesto včelstiev.V ten rok mal znášku 120 kg na včelstvo. V priemere pre jedno včelstvo potrebuje 6 debničiek na rámikovú mieru 420x180mm. Debničky si zhotovuje sám, používa drevo z borovice doska je hrubá 22mm, debničky pred nafarbením najskôr impregnuje a tak natiera šedou farbou. Úľová zostava má strechu len na obvod debničiek, preto potrebuje ochranu proti hnilobe dreva. Hovorí, že je to najlepšia a naklacnejšia ochrana debničiek. Žiadne farebné variácie okolo letáčov, žiadne značky a s orientáciou včiel nemá žiadne problémy. Ja osobne už 30 rokov natieram debničky len jednou farbou, prírodne zelenou, bez farebného rozlíšenia letáčov.

Technologický postup pri impregnácii debničiek:
1./ Potrebuje k tomu jednu väčšiu nádobu, do ktorej sa zmestí pohodlne celá debnička. Debničku môže ponoriť do vriaceho roztoku celú, najskôr jednu polovicu, potom druhú.

2./ Voľné ohnisko, ale môže byť i uzatvorené, na ktoré uloží impregnačnú nádobu. Dodržte bezpečnosť!

3./ Zakúpi ten najlacnejší jedlý olej v množstve podľa potreby a umiestni do varnej nádoby. Teplotu udržuje mierne nad 100°C, aby impregnácia bola rýchla, kvalitná a dostatočná.

4/ Debničku po napustení olejom vyberá a dáva odkvapkať nad plechovú vaňu a do oleja vkladá ihneď ďalšiu debničku.

5./ Po zaschnutí natiera debničky farbou riediteľnou vodou (jeden alebo dvakrát) Anton