76155

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 9. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528) (12538) (12540)

regulace kyselosti vin slouzi i pro doladeni chuti
je to halt vinarsky obor

Otazka ale znela, kde se da mlecna kyselina v maloobchode koupit ?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: pan Josef Menšík
Datum: 09.10.2005 18:00

>proc( ne(c(ím konzervovat 12-14% alkoholu musí stac(it samo o sobe(.
>
>Pepan
>
>----- Original Message -----
>From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
>To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Sunday, October 09, 2005 5:19 PM
>Subject: Re: E270 - kyselina mlecna
>
>
>
>
>>Ahoj.
>>Madovinu de(lám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu,
>>
>>
>med,
>
>
>>kvasinky a kor(ení. Hlavne( skor(ici a hr(ebíc(ek. A zatím je celkem dobrá.
>>Osobne( si myslím, že vc(elí produkty by se me(li zpracovávat pokud možno
>>"c(iste(".
>>Zdravím
>>
>>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.109.94) --- 9. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528) (12530) (12532) (12534) (12535)

Z tohohle odkazu mi nevyplývá, že se tam mléčná kyselina přidává, ale že je produktem kvašení.
http://www.meadmadecomplicated.org/mead_making/chemicals/other_chemicals.html

Já dám na začátek do 20 l demižonu jeden oloupaný a rozsekaný citron a tím mám kyselé prostředí vyřešeno. V medu jsou taky nějaké kyseliny. Nekomplikoval bych to a řídil se jednoduchými a osvědčenými recetpty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 9. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528) (12538)

proč něčím konzervovat 12-14% alkoholu musí stačit samo o sobě.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 5:19 PM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Ahoj.
> Madovinu dělám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu,
med,
> kvasinky a koření. Hlavně skořici a hřebíček. A zatím je celkem dobrá.
> Osobně si myslím, že včelí produkty by se měli zpracovávat pokud možno
> "čistě".
> Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 9. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12524)

no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do pevného
plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny spojenými
pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
> vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
> vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
> ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
> párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
> ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
doplnit
> nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky
se
> potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
> možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
zavíječi.
> Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
> několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe
to
> funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
zreaguje,
> pravděpodobně s voskem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků
nebo
> > včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> > zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> > postup
> > mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70
l
> > ten naplním dešovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
> avhodím
> > do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> > sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
> připravil
> > a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
> vosku
> > tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> > voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu
naházím
> do
> > kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
> necám
> > zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> > výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> > náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
> na
> > tavení divočiny
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> > Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> >
> >
> > > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než
je
> > sud
> > > pro celé rámky.
> > > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšavovacím
hrnci
> na
> > > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku
vejde
> > > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá
se
> > > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> > malý.
> > > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> > 1/3 -
> > > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> > napadány
> > > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> > odšavovací
> > > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> > objemem
> > > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
> vosk
> > s
> > > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> > peci
> > > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
> kýblu.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (212.11.112.134) --- 9. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528)

Ahoj.
Madovinu dělám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu, med, kvasinky a koření. Hlavně skořici a hřebíček. A zatím je celkem dobrá.
Osobně si myslím, že včelí produkty by se měli zpracovávat pokud možno "čistě".
Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.84.141.197) --- 9. 10. 2005
Vyváření vosku.

I když do budoucna uvažuji o zpracovávání plástů bez porušení drátkování, přičemž vzor vytápěné nádrže pevnými palivy bych použil z Dolu a vytápěnou odstředivku od př. Havrlíka, snažím se nyní využívat to co mám jak nejlépe umím a hlavně aby všechny úpravy moc nestály. Voští vyřežu nožem, aby se neporušil drátek, což při používání anticorového není dnes problém. Pak hromadu výřezů proženu drtičem na jablka aby dr byla co nejmenší. Starý klasický vařák jsem pečlivě zaizoloval a těsně nad dno umístil topné tělísko z aut pračky /Gorenje cca 250 Kč./ Rychlost vyváření se cca 5 x zvýšila, výtěžnost je super, což dává tušit jak je ekonomick=é vyvařovat na el. vařiči. Protože mě to takhle v podstatě vyhovuje tak můj přechod na vyvařovací vanu a odstředivku se pohybuje pouze v teoretické rovině a zřejmě to tak i další rok zůstane. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12524)

Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě doplnit
nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky se
potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali zavíječi.
Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe to
funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek zreaguje,
pravděpodobně s voskem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
> včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> postup
> mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
> ten naplním dešovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
avhodím
> do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
připravil
> a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
vosku
> tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím
do
> kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
necám
> zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
na
> tavení divočiny
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
> sud
> > pro celé rámky.
> > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšavovacím hrnci
na
> > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> malý.
> > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> 1/3 -
> > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> napadány
> > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> odšavovací
> > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> objemem
> > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
vosk
> s
> > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> peci
> > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
kýblu.
> >
> > R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528) (12530) (12532) (12534)

Ne, je treba hledat treba anglicky v google mead + lactic acid a
vypadnou desitky odkazu.
Napriklad tento
http://www.meadmadecomplicated.org/mead_making/chemicals/other_chemicals.html

Kvasinky potrebuji kysele prostredi.
Citronova kyselina je ale kvasinkami metabolizovana, cili se postupne
odbourava.
Mlecna neni.
Neznam v podstate recept, kde by se o pridani kyseliny nepsalo.
Divne, ze to na ceskem webu neni znamo.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 08.10.2005 20:22

>Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
>Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?
>
>_gp_
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528) (12530) (12532)

D. Helmut
> Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
> Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
> trvanlivost napoje.
> Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
...........

Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 8. 10. 2005
Re: pokusy s psanim (12521) (12525)

Ksakru jdi se předvádět někam jinam, zacláníš tady.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: cvxv <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: pokusy s psanim (12521)
> Datum: 07.10.2005 10:15:37
> ----------------------------------------
> hjsfosf sasfwqalf \. :-(
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528) (12530)

Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
trvanlivost napoje.
Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
To je bezne v internetu k nalezeni.
Mozna jste cetl, ze se pridava kyselina citronova.
Ta ma naprosto stejnou funkci, rozdil je v tom, ze na ozdil od mlecne
kyseliny neni chutove neutralni a pri kvaseni se rozklada,
takze k vysledne kvalite hotove medoviny prilis neprispiva.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Eman
Datum: 08.10.2005 16:55

>Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny
>mléčné při kvašení je nežádoucí.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 8. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12524)

již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
postup
mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
ten naplním dešovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím avhodím
do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím připravil
a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého vosku
tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím do
kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a necám
zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen na
tavení divočiny

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
sud
> pro celé rámky.
> Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšavovacím hrnci na
> ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
malý.
> Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
1/3 -
> 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
napadány
> zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
odšavovací
> hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
objemem
> bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk
s
> kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
peci
> jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> > je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> > plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> > vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získᚠve stavebním
> > bazaru za 150,-Kč.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.109.94) --- 8. 10. 2005
Re: E270 - kyselina mlecna (12528)

Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny mléčné při kvašení je nežádoucí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12524)

Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je sud
pro celé rámky.
Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšavovacím hrnci na
ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně malý.
Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca 1/3 -
1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou napadány
zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten odšavovací
hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s objemem
bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk s
kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na peci
jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získᚠve stavebním
> bazaru za 150,-Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 10. 2005
E270 - kyselina mlecna

Ma nekdo zkusenosti, zda se nekde v maloobchode da koupit kyselina
mlecna, alias konzervacni prisada znama jako E 270 ?
Kyselina mlecna se pouziva pri vyrobe medoviny.

D. Helmut

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 7. 10. 2005
vyvíječ páry (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12524)

Doporučuji vyvíječ páry od firmy PROMA Dobruška ( v případě zájmu
www.promacz.cz), minulý týden jsem ho kupoval za necelých 1400,- kc a je
výkonnější a má i větší zásobník na vodu
Radek HUbač

-----Original Message-----
From: pepa raska [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, October 07, 2005 8:01 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství
vosku,tak
je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získᚠve stavebním
bazaru za 150,-Kč.

__________ Informace od NOD32 1.1245 (20051006) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 7. 10. 2005
Re: Nen? o ?em ps?t? (12520)

> Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
> Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
> Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
> Na to se opravdu tezko reaguje.

Konkretne v tomto pripade (ale pouze v tomto pripade) to bylo zpusobeno
technickou chybou pri oprave databaze (skript na pridavani prispevku z
mailove konference na web a skript na rozesilani prispevku pridanych z
webu se dostaly do smycky).

                            Petr "Pasky" Baudis

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvxv (81.220.39.75) --- 7. 10. 2005
Re: pokusy s psanim (12521)

hjsfosf sasfwqalf \. :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepa raska (213.211.52.97) --- 7. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485)

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získᚠve stavebním bazaru za 150,-Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 10. 2005
Re: pokusy s psanim (12521)

Mile "cvxv".
Rad bych te pozadal, aby si svoje pokusy s psanim provadelo odpriste
nekde JINDE.
Uvedom si, ze hazis spouste lidi do schranek nevyzadane informace, ktere
diky svemu vtipnemu obsahu hodne nastvou.
Cilem teteo konference je prijimat informace o vcelarstvi a ne nejake
tvoje pokusy ci testy kdovi ceho.
Domnivam se, ze podobny nazor ma hodne lidi v teto konferenci.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: cvxv
Datum: 07.10.2005 07:45

>hjfhjfj
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvxv (212.65.255.44) --- 7. 10. 2005

hjfhjfj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvxv (212.65.255.44) --- 7. 10. 2005

hjfhjfj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 10. 2005
Re: Nen? o ?em ps?t?

Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
Na to se opravdu tezko reaguje.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radek HUBAÈ
Datum: 07.10.2005 00:34

>Vis co maj včelaři práce? My z Pardubicka připravujeme nejvetsi svatek -
>Dny medu o tomto vikendu v Hronovicke v Pardubicích, přijďte pobejt i s
>detmi, snad se Vam u nas bude libit.
>Radek HUbac
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.65.255.44) --- 7. 10. 2005

hjfhjfj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (62.24.88.241) --- 7. 10. 2005
Re: Není o čem psát? (12503) (12517)

Jak bylo uvedeno v zahlavi webovych stranek konference, stranky prochazely udrzbou (pregenerovavanim historie). Nyni by jiz melo byt vse v poradku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 10. 2005
Re: Není o čem psát? (12503)

Něco se dějě i s webovým serverem diskuse. Poslední příspěvky tam vůbec
nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 06, 2005 7:58 PM
Subject: Není o čem psát?


> Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
> konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 7. 10. 2005
Problemy s konferenci

Dobry den,

velice se omlouvam za problemy se zobrazovanim e-mailovych prispevku
ve webovem rozhrani konference - byly zpusobeny zmenou konfigurace jine
casti systemu a vyreseni problemu bylo bohuzel pomerne casove narocne
a komplikovane (navic se seslo s casovymi problemy na me strane).

Bylo nakonec treba zrekonstruovat historii prispevku za posledni cca
mesic, coz bohuzel zpusobilo jejich precislovani. V nekterych pripadech
take mohlo dojit ke zmene poradi prispevku (nikdy vsak v ramci jednoho
vlakna, nemelo by to tedy snad prilis vadit). Za vznikle neprijemnosti
se omlouvam.

S pozdravem,

                            Petr "Pasky" Baudis

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: p?edvol?n? k soudu

Treba je to tim, ze jsou v panelacich namackani jak sardinky.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: zak
Datum: 04.10.2005 17:22

>Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
>musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chu se přít, nebo totální
>nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
>okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
>druhému lítá bodavý hmyz atd.
>
>
>K. Zak
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: předvolání k soudu (1245) (1247) (1253) (12510)

Co je to "letaji k vam na vodu" ?
Do kuchyne nebo do koupelny?
Pokud je to jenom na vasi zahradu, meli byste si uvedomit, ze zahrady
jsou urceny pro zemeelske vyuziti a v takovych oblastech se vcely
prirozene vyskytuji. Zahrady a pole maji (ac jsou mozna soukrome) i
celospolecensky vyznam a opylovani vcelami k nim patri.
I kdyz se vam mozna zda, ze tech vcel tam leta ponekud vice, zvazte
predevsim proc tomu tam je.
Vcely maji dolet radove kilometry a pokud mate u vas nejakou vodni
nadrz, tak si ji vyhledaji, jedno jestli jsou od souseda nebo z druheho
konce mestecka.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Soused-alergik
Datum: 04.10.2005 14:17

>Vážení včelaři!
>Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
>(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
>považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
>včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
>kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
>polovina populace".
>Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
>tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
>měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
>stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
>zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
>což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, by byste
>právníky neměli v lásce.
>K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
>hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
>zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
>na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
>téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
>tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
>Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
>průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
>alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
>nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
>nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
>dvůr. Zvl᚝, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
>tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
>která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
>jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
>záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
>stránkách včelařské konference.
>To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
>Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
>(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
>aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: p?edvol?n? k soudu (1245) (1247) (1250) (12509)

Ono by stačilo zamyslet se nad tím proč tam včely lítají a upravit podmínky
tak aby se to nedělo sám mám doma dceru alergika na včelí jed a 30 včelstev
mám asi 30-40 metrů ode dvora který celá rodina využívá jako letní obývák a
včelku tam vidím jen sporadicky. přes vekou výsadbu květin nemám jediný
problém ono někdy stačí mělké jezírko se špinavou vodou která se hodně
ohřívá a problém je tu, právě tato špinavá a teplá voda včely láká

menšík
----- Original Message -----
From: "Soused-alergik" <vcely/=/soukroma.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:19 PM
Subject: Re: p?edvol?n? k soudu


> Vážení včelaři!
> Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
> (příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248, 1251 z 11.6.2002). Obě strany sporu
> znám a považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde
> diskutujících včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový
> zazobanec", a ten, kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože
> to přece "tvrdí polovina populace".
> Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
> tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
> měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
> stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
> zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat
souseda,
> což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, by
byste
> právníky neměli v lásce.
> K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
> hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
> zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
> na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě
nedá
> téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
> tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
> Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
> průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem
sám
> alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
> nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
> nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
> dvůr. Zvl᚝, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
> tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
> která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
> jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
> záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
> stránkách včelařské konference.
> To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
> Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
> (jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci
jen,
> aby se včelaři podívali na problém z jiné stránky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zak (e-mailem) --- 4. 10. 2005
RE: Re[2]: p?edvol?n? k soudu (1245) (1247) (1253) (12510)

Stále se vzdalujeme víc a víc od reality (částečně i přírody), kdo chce
uspět, musí být netolerantní a trvdě prosazovat svoji pravdu ( platí to i o
nás včelařích ? ).

Pokud neberu v úvahu alergika, u kterého jde po štípnutí o život, tak
ostatním bodnutí život pouze znepříjmení, jaké jsou ale vedlejší následky v
imunitním systému běžného člověka ?

Sám mám alergické děti (běžná alergie prach, pyl, roztoči) a pokud budu
skutečně upřímný, tak lze následky alergie celkem dobře utlumit, ale jak ji
léčit ? Pro řadu odvětví je jistě toto tlumení celkem dobrý finanční kšeft.
Rady jsou také různé, nám bylo doporučováno minimalizování fyzické zátěže a
vytvoření sterilního nealergického bytového prostředí, nenavštěvovat
alergická prostředí, čímž vytvoříme člověka, pro kterého je pobyt v přírodě
nebezpečný. Pro tohoto člověka je styk s alergenem problémem, a skutečným,
nebo alespoň důvodem ke stížnostem. Kolik z nich má v ústech problémy
netolerantnosti okolí vůči jejich alergií a přitom ve svém bytě bytě žije se
zdrojem svého alergenu, třeba psem, nebo kočkou ?

Nedávno zde byl zajímavý odkaz na pořad o včelách, kde byl rozebírán
propolis jako léčivo, ale hlavně jako problematická látka pro alergika -
nemá totiž stálé složení a v tom je problém.

Pokud se dělají alergické testy (pokožka, krev) jsou často i protichůdné a
nalezení skutečné příčiny alergie je poměrně složité. Děty také nereagují
vždy shodně na obdobný alergen.

Nepřeceňuji, nepodceňují alergii ale myslím že zdravotní stav dětí vyřešila
úprava bytu , podstatná a postupná změna životního stylu, ne opakované
tlumení příznaků ale skaut, venkovní sporty.

Pokud máte zájem tak třeba http://www.alergie.cz/

Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chu se přít, nebo totální
nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
druhému lítá bodavý hmyz atd.


K. Zak



-----Original Message-----
From: Soused-alergik [mailto:vcely/=/soukroma.cz]
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:18 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Re[2]: p?edvol?n? k soudu

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, by byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvl᚝, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: Re[2]: předvolání k soudu (1245) (1247) (1253) (12510)

> Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
> kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
> polovina populace".

Clovek alergicky je nemocny a musi se lecit a vyvarovat se propuknuti
nemoci. Plati to obecne o vsech chorobach. Lide alergicti na pyl brizy
nemohou svevolne kacet kazdou brizu, na kterou narazi, protoze ta je
soucasti ekosystemu. nelze zdrave a potrebne likvidovat ve prospech
nemocneho. Ukol vyrovnat se s problemem je vzdy na strane nemocneho.

> zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
> na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě
nedá
> téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
> tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
> Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
> průletu včel brání.

Je neprijemne, kdyz vcely letaji vice pres cizi pozemky. Obvykle vsak
nedojde k utoku a pokud ano, tak jen za urciteho pocasi, kdy je treba omezit
urcite aktivity - napriklad koseni travy a agresivita vcel je zvladnutelna.
Je proto treba prizpusobit chovani cloveka, nebot vcelam neni mozne vec
vysvetlit. Pochopitelne, je zcela nespravne, kdy uprostred obce nekdo chova
napriklad 150 vcelstev. Takova koncentrace je neprijemna a obtezujici i pro
lidi zdrave.

> Není v
> tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
> která mohou chovem včel trpět?

Premistit vcely jinam nelze ve vsech pripadech tak snadno. To uz proto, ze
pozemek musi byt oploceny a pokud mozno ne na samote. V dobe, kdy se veci
ztraceji rychleji, nez yrabeji, je riziko umistovat vcelnice na samotu. V
tomto pripade maji oba obcane vcelar i pacient stejne pravo. Jak jej resit?
Jedine domluvou. Kde neni vule na obou stranach, vznikaji spory, ale to uz
je jina kapitola a rozhodne ne vcelarska.

Byl jsem spoluresitelem nekolika sporu a v 50 % slo o zabomysi valky sousedu
a ne o vcely.

Pridal

> chci jen,
> aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky

Tedy i takto vcelari vidi problem alergie na vceli bodnuti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Soused-alergik (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: Re[2]: předvolání k soudu (1245) (1247) (1253)

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, by byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvl᚝, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Soused-alergik (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: předvolání k soudu (1245) (1247) (1250)

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248, 1251 z 11.6.2002). Obě strany sporu
znám a považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde
diskutujících včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový
zazobanec", a ten, kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože
to přece "tvrdí polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, by byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvl᚝, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém z jiné stránky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 1. 10. 2005
Re: Orueň (12210) (12213) (12214)

oskeruše ( krajově orušeň) se přírodě vyskytuje ve dvou variantách a, s
kulatým a za b, spodlouhlým plodem. obě tyto formy rosto v karpatech volně
vpřírodě jinde jen jako uměle vysazené.

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 01, 2005 4:29 PM
Subject: Re: Orueň


Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Dobry den,

nahodou jsem narazil jeste na jiny strom, je to krizenec hrusky a jerabu.

http://www.ekozahrady.com/jeřáby.htm



Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (e-mailem) --- 6. 10. 2005
Re: Není o čem psát? (12503)

Celý rok sleduji spad.Těšilo mne, že žádný roztoč nebyl až dosud,kdy čím
více lítají, tím více jich najdu.Mor se vyskytl 15 km od nás.S dalekohledem
jsem obešel včelstva v nejbližším okolí a nahlídnul přes ploty.Kde není
rady, není pomoci.Raději se nebudu vyjadřovat, protože ti co by to nejvíce
potřebovali se poučit,to stejně budou dělat jak začali před 30 lety.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 1. 10. 2005
Re: Orueň (12210) (12213) (12214)

Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Dobry den,

nahodou jsem narazil jeste na jiny strom, je to krizenec hrusky a jerabu.

http://www.ekozahrady.com/jeřáby.htm



Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 6. 10. 2005
Re: hádání o přírodě (12497)

> V tomto pořadu na ČT2 je hezké povídání o včelkách a vysílá se právě teď

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/index.php?streamtype=WL&progid=6963

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 6. 10. 2005
RE: Nen? o ?em ps?t? (12503)

Vis co maj včelaři práce? My z Pardubicka připravujeme nejvetsi svatek -
Dny medu o tomto vikendu v Hronovicke v Pardubicích, přijďte pobejt i s
detmi, snad se Vam u nas bude libit.
Radek HUbac

-----Original Message-----
From: J.Hork? [mailto:hitzer.db/=/worldonline.cz]
Sent: Thursday, October 06, 2005 7:58 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Nen? o ?em ps?t?

Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

__________ Informace od NOD32 1.1241 (20051004) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (e-mailem) --- 6. 10. 2005
Není o čem psát?

Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 5. 10. 2005
RE: Medovina (12437) (12438) (12439)

Podle receptu ctim zasadu baleni modre od kvasinek vinka na 10l
Radek

-----Original Message-----
From: Stanislav Pácl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:46 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Medovina

Dík za radu Radku. U mě by asi s tou teplotou nebyl problém protože mám
termokomoru s elektronickým termostatem.Ale chtěl bych se ještě zeptat
kolik
přidávᚠživné soli jak do zákvasu tak potom do celé várky medoviny .Dík
Standa
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:28 PM
Subject: RE: Medovina


> Tyhle kvasinky tak trochu propaguji, protože me ještě nezklamaly.
> Davkuji podle způsobu zakvaseni. Ideálně usporne po všech stránkách
> vidim udelat napr. Pouze 10 l zakvasu, kdyby se nepovedlo, není velka
> skoda a cca za 3-4 dny když se kvasinky namnozi, tak tim nastartuji
> třeba 100l. Tak to delam obvykle s dobrými vysledky. Obcas to udělám
> podle navodu, taky to jde dobře, ale je vyssi spotreba kvasinek ( to
> berte s rezervou cena vcetne poslani mi vychází 0,50kc na litr),
hlavne
> mam ale strach, ze něco nevyjde a prijdu o celou davku, jako se mi to
> letos stalo, ale to nebylo chybou kvasinek, ale počasí, protože jsem
to
> nalozil začátkem cervence a odjel po navstevach a za 14 dni studeneho
> počasí ( medovina byla ve skleniku) z toho byl ocet.
> S pozdravem Radek
>
> -----Original Message-----
> From: Stanislav P?cl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
> Sent: Tuesday, September 27, 2005 8:52 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Medovina
>
> Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože
jsem
> doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
> zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde
je
> to
> popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik
> přidává
> živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
> zkušenost.
> Dík za každou radu.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>


__________ Informace od NOD32 1.1241 (20051004) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490) (12495) (12496) (12498) (12499) (12500)

pan Josef Menšík:
Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
> jejich tlumení.
.............

Tohle vedomi ti moc nepomuze, protoze se jim zastavuje vyvoj v tlumeni chorob. Napriklad kdyzby neexistoval ucinny vyvoj obrany v ruznem napadani a v prenosech viru po siti TCP/IP tak by sit internet byla davno mrtva. Ale ona zije i presto, ze se nepali (neodpojuji) pocitace od cele site, ktera neustale roste.

U moru je to to same. Jde o postupy ve zdolavani a v paleni vidim budoucnost pouze u nevyhovujicich ulu nebo soucasti ulu.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 5. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490) (12495) (12496) (12498) (12499)

Tím už se dostáváme ke globalizaci
a už tím co píšeš potvrzuješ že se tady záměrně porušují veškeré přírodní
bariěry a člověk je přesvědčen o své neomylnosti a všemocnosti. Právě v
přesunech biologického materiálu které dnes probíhají přes půl zeměkoule
během pár hodin je nebespečí nákaz které nejsou pak běžnými postupy
zvládnutelné. Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
jejich tlumení. Zvládnout zřejmě nepůjdou jinak než zase šlechtěním a
pozitivním výběrem který v malém může provádět každý sám na svém stanovišti
Varoa destruktor je právě důsledk porušení uváděných přírodních faktorů a
právě proto nás ani nemine obávaný tumida

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 05, 2005 12:48 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni
parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve
velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem
mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes
svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje
hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit
opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu
odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat
unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se
domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi
vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi
riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale
jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou
podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v
zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne
rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych
podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez
vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak
skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty
naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se
bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a
vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy
!ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v
prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji
furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490) (12495) (12496) (12498)

pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy !ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490) (12495) (12496)

Tím vůbec nechci napadat velkovčelaře , sám covám 30 včelstev a plně si
uvědomuji , že i mne je riziko přenosu chrom mnohem větší než u toho dědulu
s 3 včelstvy a důvodem je právě ona malá vzdálenos, tak zvaná biologická
terénní bariéra mezi biologickými objekty která omezuje právě šíření chorob
právě čím větší počet včelstev na jednom místě tím je i větší riziko. jinak
nesmite být tak vztahovačný můj příspěvek není aspoň podle mne demagogie ale
jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
lesnícké branži

From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:48 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske
zakladne CSV.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
hádání o přírodě

V tomto pořadu na ČT2 je hezké povídání o včelkách a vysílá se právě teď

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490) (12495)

Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske zakladne CSV.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490)

K TOMU JSEM JEŠTĚ ZAPOMNĚL DODAT ulétlé roje nejsou takovým nebezpečím jak
se prezentuje šíření chorob obvykle brání jejich vzdálenost . Hlavním
nebezpečím jsou velké chovy , a snad nejvíce dovozy medů ze zahraničí kdy se
sem p=řes všechnu opatrnost dovezou kmeny nákazy na které nejsou naše včely
zvyklé a nákaza pak propukne mnohem rychleji a ve větším měřítku

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždy jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A le varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotĄ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MَEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN
>
> ---- Original Message -----
> From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně
v
> > drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to
nedaří.
> > Knot se tam zapálit bojím.
> > Tonda.
> >
> > >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru
vč.
> > plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> > dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> > spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> > přispívá městký úřad.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490)

Já myslím, že je někdy dobré řešení spíš po likvidaci včelstva otvor
rozšířit tak, aby se dovnitř dostali ptáci nebo dokonce kuny. Jak bude do
dutiny větší otvor než řekněme 10 cm. včely ho přestanou považovat za vhodný
a neobsadí ho. Pokud ano, budou v zimě spolehlivě zničeny hmyzožravými ptáky
nebo kunami. Zaplňovat dutiny je problémové v tom, že pak v dutině zůstane
uzavřená hniloba a vlhkost. Je pravda, že ještě před 20 lety se to běžně
dělalo, dnes se ale takové dutiny naopak otvírají, shnilé dřevo odstraňuje a
dutina zevnitř napouští látkami proti hnilobě.
Záleží asi na konkrétním případu. Jestli to je nějaký strom v městském
parku, tak asi po likvidaci včel bude chtít správce tu dutinu vybrat,
otevřít a zakonzervovat. Pokud to je v produkčním lese, majitel při
nejbližší probírce takový strom nejspíš shodí na dřevo na topení, pokud o
dutině ví.
Mozná nejlepší řešení při objevení divokého včelstva v srpnu a září by bylo
nepanikařit a zlikvidovat ho až někdy ke konci října, kdy už včely neslídí a
přes zimu bude divoké včelstvo i se zásobami zlikvidováno ptáky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždy jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A le varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotĄ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MَEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12487) (12488) (12489)

Termín "nebezpečný odpad" je bohužel obsazen a rozsáhle používán třeba v
zákoně o odpadech 185/2001 sb. Jakmile před nějakým úřadem vyslovíš tento
obrat, začnou se chovat podle tohoto zákona a pak by přišla řada na ty
tanečky, co jsem popsal výše. Když to řeknu hovorově, každý větší včelař by
pak podle tohoto zákona byl buzerován ještě více a častěji, než kdyby
postavil a provozoval třeba plnírnu medu. Vždy dneska je problém vyčistit
kdejaký potok, protože kaly z něho obsahují těžké kovy a tudíž to je
nebezpečný odpad.
Jestliže uvažuješ o nějaké vyhlášce, která předepisuje včelařům zacházení se
soušemi a podobným materiálem, musí se v ní používat jiný termín, v žádném
případě ne nebezpečný odpad.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 1:15 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je
pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat
pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc.
ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl
napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo
souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo
vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu...
A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni
protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci
mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na
skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v
poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet
nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490)

Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak bezpečná
jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my ho
objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
budeme se divit kde se to tady vzalo vždy jsme vyhubily všechny
potencionální ohniska, že ano?
A le varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě uhyne
a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do doby
nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotĄ tam zůstane ještě pach včelích
nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má všechno
perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
téměř vždy doplatí .
Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části pravdivé
to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
MَEME NA TOM JEN VYDĚLAT.

POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
genů odolnosti vůči nákazám

A TĚĎ BABO RAĎ

PEPAN

---- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
> drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
> Knot se tam zapálit bojím.
> Tonda.
>
> >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484) (12490)

Na jižní Moravě se prodává ve vinařských potřebách.Obsah je jeden kilogram
a vydrží několik let.Cena je 250-300kč.Obrovskou výhodu má v tom, že ho lze
použít i v prostředí, kde je nebezpečí požáru.Dá se použít i proti
zavíječům a na ošetření medoviny při stáčení,zde je nutná opatrnost
vzhledem k možnosti předávkování.Při likvidaci včelstva neunikly ani
myši,které byly v dvojitém dnu úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484)

Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
Knot se tam zapálit bojím.
Tonda.

>U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12487) (12488)

Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu... A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485) (12487)

Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 11:24 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho
rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to
nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479) (12485)

Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12484)

To ucpání dutiny může být problém u vzácných stromů. Konkrétně pěna
způsobuje, že dutina nedýchá a o to rychleji vnitřek hnije. Odborníkům
zabývajícím se ochranou stromů by se to asi nelíbilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 10:27 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12479)

Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
muselo opatrně. Sice už jsem zákon o odpadech nějaký rok neviděl, ale pokud
si dobře pamatuji, tak víc než 50 kilo nebezpečného odpadu na hromadě se
musí evidovat a musí být dokazatelné, jakým předepsaným způsobem byl tento
odpad zničen. A pokud někdo vytváří takové množství odpadu pravidelně, musí
mít na skladování a likvidaci takového odpadu projekt, budou mu na toto
chodit kontroly atd. Nebezpečný odpad smí likvidovat jen speciální firma,
takže by to někdo musel odvážet a stejně by dřevěné úly nejspíš skončily u
někoho v kotli. Místo spálení při likvidaci moru plodu by si úly odvážela
specializovaná firma, které by se stejně muselo za tu likvidaci platit.
Kdoví, jestli by nakonec včelařský provoz třeba o stovce včelstev nebyl
považován za tak velký zdroj vyřazených úlů, že včelař by potom musel
podobné "tanečky s nebezpečnými odpady" provozovat. Takže vyhlášením něčeho
nebezpečným odpadem je dost dvousečná věc.

Podle mně v okolí moru plodu by bylo vhodné eliminovat divoká včelstva
vyhlášením nějaké odpovídající odměny za nalezení včelstev, případně jen
dutiny, kde by se včelstva mohla usídlit. Dutiny by měla být nějak upravena,
aby byla pro včely nevhodná, třeba zaplněním nebo naopak otevřením pro
hmyzožravé ptáky a podobné škůdce. Tipoval bych, že jak se teď začínají
masivně izolovat paneláky a vytvářet různé nízkoenergetické stavby, že bude
postupně dost případů usídlení divokých včelstev v takových dutinách. Méně
kvalitní izolaci budou včely schopny vyhryzávat samy. Možná by měl být
vyhlášený nějaký režim pro nepoužívané úly a včelíny, třeba jejich kontrola
jedenkrát za rok, jestli jsou zabezpečeny proti usazení rojů a jako mírný
tlak na likvidaci takových objektů.
Co se týká likvidace starých plástů, uvítal bych nějaké zařízení, kde by se
dalo průběžně přes léto kvalitně zpracovat menší množství plástů, víček a
pod, aby se to nemuselo skladovat. Sluneční tavidlo moc vhodné není, protože
zbytky obsahují hodně vosku a proto se stejně musí skladovat. Klasický vařák
je zase hodně velký, takže se vyplatí ho rozdělat až pro stovky plástů.
Možná malý vařák nebo malá odstředivka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 3:02 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je
podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko
pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko),
ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat
predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v
bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako
nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji
likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro
uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup
do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych
dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru.
Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat -
ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou
mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same
a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred
vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen o
jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky vyznam
ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na serveru
CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne kdyz
hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v
Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At
vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu -
informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s
morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni
ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se
svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi
c.10/r.2005/str.255

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476)

U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re:Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen? (12480)

M.Osusky:
> Len jeden dodatok. To vyvaranie susi nemusi byt v autoklave. V autoklave za
> teploty 130 stupnov su povinne vosk dezinfikovat vyrobne medzistienok.
> Plasty na vosk vytopi vcelar normalnym sposobom.
.........

Ul, ktery nelze ucinne dezinfikovat je nevhodny k chovu vcelstev. V takovem ulu nevidim pri problemu s plodem rozdil mezi nim a napr. brti, kosem atp nerozberneho.

Mluvim o pozitivnim ulu a jeho soucasti jako ve zdolavani. Upozornuji na to, ze takovy postup neni v CR schvaleny a to z mnoha dobrych ci spatnych duvodu z uvahy, vychazejici z povahy ceskeho vcelare. Takze spalit, je prozatim nejjednodusi v cele masinerii zdolavani u nas.

Nikdo bohuzel nemluvi otom, jak by to mohlo fungovat a s dobrymi vysledky pro zdravi vcelstev jinak a co by bylo jako pro budoucnost dobre. Tz. spravna volba ulu pro 99,99 % uspesnot v dezinfekci pri moru, hnilobe ci napr. treba u opomijenych viru atd. co se tyka nemoci plodu. Clovek nesmi zapominat, ze prirozenou obranou vcely proti nepriznivym vlivum tu byla vzdy prave ta jeji migrace a tim i schopnost regenerace a nasledne preziti. Ne, hodne i vcelariku si mysli, ze dojde s ulem a nasype tam vcely a nic vic sem tam krome jakehosi podle me bezvyznamneho opalovani nedela.(mimo vybirani medu) To je opravdu malo v ceste kupredu ve vyvoji v dezinfekci A.m. od spalku, brte, ci cehokoliv jineho pred ulem s rozbernym dilem. Ja tvrdim. Unifikovat ul ne v rozmerech, ale v dezinfekci pri vyskytu chorob plodu a bez paleni. Postupy jine nez v paleni existuji, ale je to otom, ze pozadavek na odolnost a dokonalost pri dezinfekci je samotnym predpokladem. Proto autoklav, nebo uzavrena ostra para nebo fritak alternativne vice%-ni louh. Nic jineho neni 99,99%.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (e-mailem) --- 3. 10. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414) (12415) (12465) (12470) (12471) (12476) (12481)

Proto jsem změnil způsob včelaření.Na všech úlech zasíoval dna,tím bez
rušení sleduji pravidelně stav. Vodu nedávám před úly,ale do úlů.Rámky
kvůli přenosu žádné neskladuji.Matky chovám tak, že včelstva s novou matkou
spojuji,aby byla co nejsilnější atd.Všichni to stejně dělat nebudou,takže
jistota není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76155 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 12482 do č. 12542)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu