Včelařská konference

Úl je umělé obidlí pro včely Včely si ůl nebudují ale osídlují různé dutiny

Pepan
----- Original Message -----
From: "tomas foist" <profifitness/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 20, 2005 3:01 PM
Subject: uli a v?eliny


> Doma se dohaduji o tom co je ul.Ja tvrdim že ul je domov včel na stromě
> kterí si vybudovali sami.

Dutina ve stromě osídlená včelami a obhospdařovaná člověkem je brť a on je
brtnik. Od toho je také pojmenování Medvěd brtnik neboˇtaké vyhledával
dutiny se včelami

Pepan


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 20, 2005 4:12 PM
Subject: Re: uli a včeliny


Dne sobota 20 srpna 2005 15:01 tomas foist napsal(a):
> Doma se dohaduji o tom co je ul.Ja tvrdim že ul je domov včel na stromě
> kterí si vybudovali sami.
DD,

vcely si vetsinou stavi obydli v dutinach stromu, ne na strome.
Ul se nazyva obydli, nebo chceteli dutina, kterou obvykle vyrobili a / nebo
upravily lide. Meziclanek mezi timto se nazyva klat. Je to odriznuta cast
stromu i s dutinou.


Honza

Dne sobota 20 srpna 2005 15:01 tomas foist napsal(a):
> Doma se dohaduji o tom co je ul.Ja tvrdim že ul je domov včel na stromě
> kterí si vybudovali sami.
DD,

vcely si vetsinou stavi obydli v dutinach stromu, ne na strome.
Ul se nazyva obydli, nebo chceteli dutina, kterou obvykle vyrobili a / nebo
upravily lide. Meziclanek mezi timto se nazyva klat. Je to odriznuta cast
stromu i s dutinou.


Honza

A proc to tvrdite?
Domov vcel, ktery si vcely nevybudovaly sami se nenazyva ulem?

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: tomas foist
Datum: 20.08.2005 15:01

>Doma se dohaduji o tom co je ul.Ja tvrdim že ul je domov včel na stromě
>kterí si vybudovali sami.
>
>
>
>

Doma se dohaduji o tom co je ul.Ja tvrdim že ul je domov včel na stromě kterí si vybudovali sami.

vhájek napsal:
>Přestože počasí v posledních týdnech bylo nic moc,
>zajímalo by a asi nejen mne, jaká byla snůška na safloru.

Připojuji se k žádosti na Josefa surovce. Pokud to není tajemství, bylo z toho safloru něco?
Já nekočuji a od mého stanoviště byl vždy saflor tak 2-3km daleko. Navíc se doba květu více méně kryje se slunečnicí. A jak už jsem napsal, neslyšel jsem od místních včelařů, že by čistě ze safloru vytáčeli.

Radek Krušina

Př. Krušina
Přestože počasí v posledních týdnech bylo nic moc, zajímalo by a asi nejen mne, jaká byla snůška na safloru.

S pozdravem V.Hájek

Zdravím,
křídlatka byla mezi včelařskými rostlinami na poslední straně Včelařství v
kterémsi čísle tuším v roce 1992. Podle textu to měla být nektarodárná
květina na úrovni řepky nebo malin atd, tudíž s velkým množství nektaru. Od
této doby křídlatku sleduji. O cca 4 roky dřív byl ve Včelařství článek
nějakého včelaře z Ostravska, který popisoval snůšku z zlatobýlu na konci
srpna a křídlatky o něco později. ( V Ostravě je taky hodně zanedbaných
ploch, kde ta křídlatka dodnes roste).
Loni jsem zaznamenal plný květ křídlatky 9 září a odkvět 29 září. Ale
křídlatku nemám u včel a dostanu se k ní zblízka méně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 3:47 PM
Subject: RE: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> Krídlatka a nektár !
> Ako som už písal včelnicu v Štóse 45 km od Košíc v kopcoch vysokých
> 900 m.n.v. / Kojšova Hoľa 1 246 m.n.v. / mám cca15 rokov. Všetka ta
> bambusová burina začne ešte len kvitnúť. Praktický až po zakŕmení
včelstiev
> začne peľovať a kvetenstvo ostáva až do príchodu mrazov. Rána v horách su
> tiché, ale chladné. Včielky letajú len na poludnie, skracuje sa denný
svit.
> V roku 2004 mám záznam, že včielky lietali za teplého slnečného počasia
celý
> deň 29. septembra / záři / na Michala a váha nemala žiadny prírastok. Z
> toho vyplýva, že prínos sladiny je z tejto buriny minimálny.
> Pásty sú naplnené peľom ako jediným zdrojom v 480 m.n.v. v dedine.
Na
> jar je to zase bieda, lebo rozvoj je opozdený o jeden mesiac.
> Pokiaľ ta pliaga rastie na nižine tak ako bolo písané , kosením a
> obrábaním nemá šancu na rozširovanie. Ozaj len pri brehoch neudržiavaných
> potokoch a smetiskách. Priamo v Košiciach je možné vidieť ju na odstavných
> plochách vagónov staníc a zanedbaných plochách.
> Gabi Komínek
>

Krídlatka a nektár !
Ako som už písal včelnicu v Štóse 45 km od Košíc v kopcoch vysokých
900 m.n.v. / Kojšova Hoľa 1 246 m.n.v. / mám cca15 rokov. Všetka ta
bambusová burina začne ešte len kvitnúť. Praktický až po zakŕmení včelstiev
začne peľovať a kvetenstvo ostáva až do príchodu mrazov. Rána v horách su
tiché, ale chladné. Včielky letajú len na poludnie, skracuje sa denný svit.
V roku 2004 mám záznam, že včielky lietali za teplého slnečného počasia celý
deň 29. septembra / záři / na Michala a váha nemala žiadny prírastok. Z
toho vyplýva, že prínos sladiny je z tejto buriny minimálny.
Pásty sú naplnené peľom ako jediným zdrojom v 480 m.n.v. v dedine. Na
jar je to zase bieda, lebo rozvoj je opozdený o jeden mesiac.
Pokiaľ ta pliaga rastie na nižine tak ako bolo písané , kosením a
obrábaním nemá šancu na rozširovanie. Ozaj len pri brehoch neudržiavaných
potokoch a smetiskách. Priamo v Košiciach je možné vidieť ju na odstavných
plochách vagónov staníc a zanedbaných plochách.
Gabi Komínek

aka je nektarodajnost kridlatky - v prepocte na 1 ha.

Matej




Radim
Polášek An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: Článek o křídlatce

18.08.2005
14:28
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravím,

Agresívní růst s tím trochu souvisí. Podstatou je sklidit z takového pole
co
nejvíc organické hmoty, která se dá upravit na palivo. Seno, slámu, suché
stvoly pro lisování na brikety a peletky nebo zelenou hmotu pro bioplyn.

Ale je to diskuze o včelách, o křídlatce už nebudu psát.

R Polášek

----- Original Message -----
From: <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 2:19 PM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Co je podstatou jeji energeticke vyhodnosti? Agresivni rust?
>
> D. Helmut

Zdravím,

Agresívní růst s tím trochu souvisí. Podstatou je sklidit z takového pole co
nejvíc organické hmoty, která se dá upravit na palivo. Seno, slámu, suché
stvoly pro lisování na brikety a peletky nebo zelenou hmotu pro bioplyn.

Ale je to diskuze o včelách, o křídlatce už nebudu psát.

R Polášek

----- Original Message -----
From: <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 2:19 PM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Co je podstatou jeji energeticke vyhodnosti? Agresivni rust?
>
> D. Helmut

Co je podstatou jeji energeticke vyhodnosti? Agresivni rust?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 18.08.2005 11:54

>Zdravím,
>no, na oraném poli, pokud vím, křídlatka nepřežije. Na louce v trávě, kde se
>seká několikrát ročně, živoří nebo zmizí. A nevadí tam, protože není
>jedovatá. Likviduje se asi dost špatně, pokud se nechá vyrůst do výšky.
>Pokud se organická hmota z křídlatky neodstraňuje, tak křídlatka využije
>všechny živiny vzniklé rozpadem loňské křídlatky a ještě přidá další a o to
>více roste.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Křídlatka je u nás více než 100 let. Jenže kdysi to byla okrasná rostlina a
starali se o ni zahradníci. Co vyrostlo nebo co vykopali, tak to hodili na
kompost a když to rostlo i tam, tak to mechanicky zničili. Pokud by se tehdy
křídlatka dostala ven, tak by zřejmě byla orvávána prostým lidem na krmení
koz a králiků a nešířila by se. . Šíření křídlatky začalo před pár desítkami
let, kdy nadbytečná zemina a organický odpad z zahrádek a parků byla
vyvážena na různé divoké a polodivoké skládky a tam byla oddenky rozšířena i
křídlatka. A když přišla povodeň, tak ta časovaná bomba vybuchla a oddenky
křídlatky se roznesly všude.

R. Rolášek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 1:19 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> u nás byla taky dlouho a nešířila se. ale přišel den ...
> takže klid není na místě.
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr J. Borsky" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 18, 2005 12:13 PM
> Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce
>
>
> > Zdravím,
> >
> > také máme na zahradě křídlatku, roste tam "od nepaměti" (více než 30
let).
> > Potvrzuji, že je "nezničitelná", ale nepozoroval jsem, že by se příliš
> > šířila - její okolí je víceméně pravidelně sekáno.
> >
> >
> >
>

u nás byla taky dlouho a nešířila se. ale přišel den ...
takže klid není na místě.


----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 12:13 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> Zdravím,
>
> také máme na zahradě křídlatku, roste tam "od nepaměti" (více než 30 let).
> Potvrzuji, že je "nezničitelná", ale nepozoroval jsem, že by se příliš
> šířila - její okolí je víceméně pravidelně sekáno.
>
>
>

Zdravím,

také máme na zahradě křídlatku, roste tam "od nepaměti" (více než 30
let). Potvrzuji, že je "nezničitelná", ale nepozoroval jsem, že by se
příliš šířila - její okolí je víceméně pravidelně sekáno.

Zdravím,
no, na oraném poli, pokud vím, křídlatka nepřežije. Na louce v trávě, kde se
seká několikrát ročně, živoří nebo zmizí. A nevadí tam, protože není
jedovatá. Likviduje se asi dost špatně, pokud se nechá vyrůst do výšky.
Pokud se organická hmota z křídlatky neodstraňuje, tak křídlatka využije
všechny živiny vzniklé rozpadem loňské křídlatky a ještě přidá další a o to
více roste.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 10:57 AM
Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> z vlastní zkušenosti bych vás taky varoval - babička křídlatku vysadila a
> ještě ji chudinku chodila konví zalívat. no a teď ta bestie nejde nijak
> zničit, obzvlášť mechanicky je absolutně nesmrtelná. jedině roundup a to
> ještě opakovaně. je ale pravda, že včelám velmi vyhovuje
> honza
> ----- Original Message -----
> From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 18, 2005 10:40 AM
> Subject: RE: Antwort: Re: Článek o křídlatce
>
>
> > Na mojej včelnici v Štose je Krídlatka japonská veľmi rozšírená,
> > zaplienené brehy potokov a cintorín. Sám používam hneď z jara postrek s
> > prípravkom na ničenie dvojklíčných burín a prípravok Randap. Keď som
> > rozširoval priestor za zahradou tak som vykopal často koreňový systém
> > hrubý
> > ako ruka.
> > Miestna samospráva vykonáva postreky Randapom hlavne na spomínanou
> > cintoríne. Včely ju začnu hojne navštevovať teraz v septembri lebo kvety
> > majú hodne peľu.
> > Na jar ju vyschnutú vylamujem rukou a pálim, riadne to strieľa.
Byľ
> > je vysoká 2,5 metra . Ináč je to hnus.
> > Viď. www.enviromagazin.sk/enviro6_2/burina20.html
> > Gabi Komínek
> >
> >
>

z vlastní zkušenosti bych vás taky varoval - babička křídlatku vysadila a
ještě ji chudinku chodila konví zalívat. no a teď ta bestie nejde nijak
zničit, obzvlášť mechanicky je absolutně nesmrtelná. jedině roundup a to
ještě opakovaně. je ale pravda, že včelám velmi vyhovuje
honza
----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 10:40 AM
Subject: RE: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> Na mojej včelnici v Štose je Krídlatka japonská veľmi rozšírená,
> zaplienené brehy potokov a cintorín. Sám používam hneď z jara postrek s
> prípravkom na ničenie dvojklíčných burín a prípravok Randap. Keď som
> rozširoval priestor za zahradou tak som vykopal často koreňový systém
> hrubý
> ako ruka.
> Miestna samospráva vykonáva postreky Randapom hlavne na spomínanou
> cintoríne. Včely ju začnu hojne navštevovať teraz v septembri lebo kvety
> majú hodne peľu.
> Na jar ju vyschnutú vylamujem rukou a pálim, riadne to strieľa. Byľ
> je vysoká 2,5 metra . Ináč je to hnus.
> Viď. www.enviromagazin.sk/enviro6_2/burina20.html
> Gabi Komínek
>
>

Na mojej včelnici v Štose je Krídlatka japonská veľmi rozšírená,
zaplienené brehy potokov a cintorín. Sám používam hneď z jara postrek s
prípravkom na ničenie dvojklíčných burín a prípravok Randap. Keď som
rozširoval priestor za zahradou tak som vykopal často koreňový systém hrubý
ako ruka.
Miestna samospráva vykonáva postreky Randapom hlavne na spomínanou
cintoríne. Včely ju začnu hojne navštevovať teraz v septembri lebo kvety
majú hodne peľu.
Na jar ju vyschnutú vylamujem rukou a pálim, riadne to strieľa. Byľ
je vysoká 2,5 metra . Ináč je to hnus.
Viď. www.enviromagazin.sk/enviro6_2/burina20.html
Gabi Komínek

Matej napsal:
>Nepoznate niekto slovenske pomenovanie křídlatky ?
>Dakujem

Krídlatka japonská (Fallopia japonica, syn. Reynoutria japonica)

Radek Krušina

Nepoznate niekto slovenske pomenovanie křídlatky ?

Dakujem

Matej




"Radim
Polá Pek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: Rlánek o kk ídlatce

17.08.2005
22:02
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravím,
křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce a
nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech,
rozsekala
oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A za
pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.

Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky se
dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické,
pokud
se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
oddělovací pruh, který se hlídá.

Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se teprve
tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2 roky
se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
včely.....

Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou
dobu
přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět
dřevo
a to protože nebude stačit, tak biomasu.

Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
> vse.
> Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
> radost.
> I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
> To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
> pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
> vetsina jich je puvodnich.
>
> Hezky den

polovica sveta urcite nie. Europa a Severna Amerika nie su cely svet.
Vcelarskymi velmocami su pre nas mozno exoticke krajiny - Cina, Turecko,
Rusko, Argentina, Etiopia a neda sa povedat ze by systém Langstroth bol v
nich rozsirenym ulovym systemom.

Matej





"Rytina"
<lukas.rytina/=/a An: V ela ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
groweb.cz> Kopie:
Thema: Kolik lidí v Langstrothech?
18.08.2005
09:12
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Mám jede rychlý a skromný dotaz. Ví někdo kolik včelařů- jaká část populace
včelaří v systému Langstroth????
Dá se říci, že polovina světa???

Mám jede rychlý a skromný dotaz. Ví někdo kolik včelařů- jaká část populace včelaří v systému Langstroth????
Dá se říci, že polovina světa???

POKUD KOUPÍTE MED OD SOUSEDA A BUDETE HO PRODÁVAT A BALIT DO SPTREBITELSKÉHO
BALENÍ JE TO ŽIVNOST POKUD JSTE VCELAR NIKDO VÁM NENARIZIJE JESTLI HO MÁTE
STÁCET DO 1/4 llitrového nebo 50 litrovího balení
----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 6:29 PM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


> Veterinarni sprava mluvi do chovu vcel, ale vyrobu potravin kontroluji a
> povoluji hygienici.
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Jan Cervenka
> Datum: 17.08.2005 18:20
>
> >co ja vim, tak hygiena s tim nema nic spolecnyho, plnirny povoluje ,
> >kontroluje a schvaluje veterinarni sprava.
> >
> >Honza
> >
> >
> >
> >

Otec ji před mnoha lety vysadil v zahradě pro včely a mně pak trvalo 15 let
než se m ji vyhubil

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:02 PM
Subject: Re: ?l?nek o k??dlatce


> Zdravím,
> křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
> aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
> rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
> pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce
a
> nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
> povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech,
rozsekala
> oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A
za
> pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
> dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.
>
> Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky
se
> dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
> Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
> hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
> Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické,
pokud
> se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
> oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
> oddělovací pruh, který se hlídá.
>
> Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se
teprve
> tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
> vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2
roky
> se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
> toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
> včely.....
>
> Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
> exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
> Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou
dobu
> přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
> Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět
dřevo
> a to protože nebude stačit, tak biomasu.
>
> Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
> vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
> Subject: Re: Článek o křídlatce
>
>
> > a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
> > vse.
> > Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
> > radost.
> > I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
> > To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a
topolu.Ty
> > pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou )
a
> > vetsina jich je puvodnich.
> >
> > Hezky den
>

Díky za vyčerpávající odpověď.O těch vrbách vím, že nejsou všechny
původní.Celkem už mám i přehled. Byl jsem hodně zkratkovitý. Opravdu jsem si
rozšířil pohled na věc,ale přesto mam obavu. Znám i totiž situaci a
disciplinu našich zemědělců.( A vy určitě taky ) Upřímě pochybuju o tom, že
se to udrží pod kontrolou. V zemědělství vydělat není snadné, a proto pojmy
jako péče o krajinu jdou většinou bohužel stranou. (Jezdím po firmách) Nikdo
si s tím nebude dělat hlavu. Někdy nejsou peníze na naftu, aby se zoralo,
natož problém jako nějaký ten oddenek na mezi ... neuhlídáte to prostě ne.
A jak se u nás roztahuje taky sleduju.Svého času jsem měl v rámci zaměstnání
jednu lokalitu nastarosti ( likvidaci ). U nás v polabí se nenápadně leč s
jistotou rozřiřuje.Jsou tu příhodné podmínky.
S tím uhlím - bylo by to fajn - ale nevěřte tomu ! Uhlí je domácí zdroj a
nikdo si nepoštve tolik voličů.U nás je to totiž většina obyvatel, kteří
mají jen na uhlí Je to stejné jako s trabanty,kolik let se o tom mluvilo a v
tichosti stále jezdí. Ale to už jsme trochu mimo mísu
Já se s křídlatkou smířím, ale radost z ní mít nebudu

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:02 PM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Zdravím,
> křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
> aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
> rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
> pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce
> a
> nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
> povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech,
> rozsekala
> oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A
> za
> pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
> dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.
>
> Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky
> se
> dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
> Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
> hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
> Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické,
> pokud
> se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
> oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
> oddělovací pruh, který se hlídá.
>
> Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se
> teprve
> tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
> vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2
> roky
> se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
> toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
> včely.....
>
> Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
> exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
> Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou
> dobu
> přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
> Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět
> dřevo
> a to protože nebude stačit, tak biomasu.
>
> Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
> vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
> Subject: Re: Článek o křídlatce
>
>
>> a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
>> vse.
>> Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
>> radost.
>> I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
>> To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
>> pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
>> vetsina jich je puvodnich.
>>
>> Hezky den
>

Inzerovat jsem zkoušel jak v inzertním týdeníku, tak formou letáků do schránek ve cca 100 000 městě, výsledk byl roven nule. Zafungoval až systém známých a jejich známých, tj. něco jako letadlo. Nabídnu svým známým a zeptám se zda by něchtěli i nějací jejich známí. To funguje. Tím, že jsem zaměstnán v hodně velkém podniku, mám opravdu známých hodně a 250 kg opravdu není problém. Tržnice jsem nezkoušel a ani na to nemám čas.

Zdravím,
křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce a
nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech, rozsekala
oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A za
pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.

Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky se
dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické, pokud
se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
oddělovací pruh, který se hlídá.

Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se teprve
tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2 roky
se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
včely.....

Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou dobu
přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět dřevo
a to protože nebude stačit, tak biomasu.

Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
> vse.
> Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
> radost.
> I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
> To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
> pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
> vetsina jich je puvodnich.
>
> Hezky den

Na www.epravo.cz <http://www.epravo.cz/> je zveřejněn seznam konkursů,
prohlášených ve 32. týdnu 2005.
Podle tohoto zdroje byl 11.8.2005 vyhlášen konkurs na Včelu Předboj,
a.s., Kojetice
u Prahy. Správcem konkursu je Ing. Miroslav Grecman.

A.Bojanovský

Veterinarni sprava mluvi do chovu vcel, ale vyrobu potravin kontroluji a
povoluji hygienici.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Cervenka
Datum: 17.08.2005 18:20

>co ja vim, tak hygiena s tim nema nic spolecnyho, plnirny povoluje ,
>kontroluje a schvaluje veterinarni sprava.
>
>Honza
>
>
>
>

Dne středa 17 srpna 2005 17:44 pan Josef Menšík napsal(a):
> "
>
> nemusíte.
>

>
> spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze
> dvora ,
> musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .

DD,
jsem to blbe napsal, melo byt "prodaval nejenom ze dvora".

Honza

Dne středa 17 srpna 2005 13:40 9732597286/=/gmx.net napsal(a):
> S plnirnou (stacirnou) medu je to bohuzel individualni.
> Na muj dotaz mi pracovnice na hygienickem oddeleni udelala ctvrthodinovy
> vyklad.

DD,

co ja vim, tak hygiena s tim nema nic spolecnyho, plnirny povoluje ,
kontroluje a schvaluje veterinarni sprava.

Honza

"

nemusíte.


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 11:15 AM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


Dne úterý 16 srpna 2005 22:15 9732597286/=/gmx.net napsal(a):

> a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
> si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
> podnikani.

DD,

spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze dvora
,
musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .

Honza

D. Helmut napsal:
>Tak mne napadlo, ze asi neexistuji zadna pravidla, kdy je med
>biopotravina a kdy ne.

Podmínky pro biopotraviny zřejmě stanoví zákon 42/2000 Sb.
ze dne 29. června 2000
o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 320/2002 Sb.

Pro včely platí:
§ 17
Včely
       (1) Při chovu včel v ekologickém zemědělství je ekologický podnikatel povinen zajistit, aby byla stanoviště včelstev od 1. března do 30. září běžného roku umístěna na území ekofarmy v místě, od kterého v okruhu 3 km je přístup k vodě a jsou zdroje nektaru, medovice a pylu převážně
a) z plodin a trvalých kultur pěstovaných podle podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, nebo i
b) z přirozené vegetace, zemědělských ploch s přikázaným režimem hospodaření jako například chráněné krajinné oblasti, národní parky, ochranná pásma I. a II. stupně
       a nevyskytují se velké průmyslové aglomerace, městská centra, dálnice, skládky odpadů, spalovny odpadů.
       (2) Podrobnosti o ekologickém chovu včel stanoví prováděcí právní předpis.

Podrobnosti chovu včel už zřejmě prováděcí předpis nestanoví, protože ve vyhlášce 53/2001Sb.
Ministerstva zemědělství
ze dne 23. ledna 2001,
kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb. , o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 263/2003 Sb.
Změna: 263/2003 Sb. (část) , 174/2004 Sb.
byl zrušen §23, který stanovoval podmínky ekologického chovu včel.
Je možné, že jsou na to nějaké směrnice EU.

Možná se tím někdo z Vás zabývá, a ví něco přesnějšího.


Radek Krušina

Prosel jsem se vcera jednou prodejnou biopotravin a nasel tam sklenice
medu. Nebudu psat, kdo to vyrabi a kdo to prodava.
Byl to ale luxusni komplex obchodu.
Tak mne napadlo, ze asi neexistuji zadna pravidla, kdy je med
biopotravina a kdy ne. Prodavali tam obycejny med jako bioprodukt,
ackoli med muze snadno obsahovat zbytky chemickeho osetrovani. Vyrobce
pouze na etiketu napsal z ceho se takovy vceli med sklada, o vyrobnim
postupu ani zminka. Takze obycejny med.

D. Helmut

Je to plevel, ale nevim nevim, pokud to nejak napechuji do hustych
baliku, velkoobjemova letadla to dopravi lehce po celem svete.
Navic z toho muzou rovnou vyrabet nejakou tu (elektrickou?) energii a
prodavat ji.

U nas se nejspis jen tezko najdou vhodne plochy 30-50 km od domu, aby se
to dalo plosne zavest.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polá Pek
Datum: 17.08.2005 10:42

>Tady se jedná o objemy. Podle propočtů ekonomiky pěstování energetických
>rostlin není rentabilní dovážet z polí z větší vzdálenosti než cca 30 - 50
>kilometrů. Čína je podstatně dál. Ale v první řadě by se křídlatka musela
>vyjmout ze seznamu nežádoucích rostlin, aby se dala vůbec legálně pěstovat.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

S plnirnou (stacirnou) medu je to bohuzel individualni.
Na muj dotaz mi pracovnice na hygienickem oddeleni udelala ctvrthodinovy
vyklad.
Vyplynulo z nej, ze zakony nebo vyhlasky, ktere by urcovaly podminky
provozu neexistuji, podminky si stanovuji pracovnici prislusneho zdrav.
ustavu (hygieny). Delaji to vetsinou tak, ze kdo ma na to zivnostensky
list, tak se o nej zajimaji a mel by mit vsechny provozni mistnosti
schvalene (nejen tedy plnirnu, jeste je tu sklad medu, umyvarna, sklad
skla ...)
Provozovna je pro ne proste potravinarska vyroba bez ohledu na to jak
velka a kde se deje (v kuchyni to nepovoluji).
Pokud zivnostensky list nema tak je takova osoba moc nezajima (to jsou
bezni vcelari). Pokud ovsem neprijdou na to, ze nekdo med nekam ve
vetsim prodava.
Termin "prodej ze dvora" ta pracovnice vubec nepouzivala, pro ni je
dulezite, ze vyrobeny med (medovina) se nekam prodava (dodava). Od toho
se pak odvijeji pozadavky hygieniku.
Podle te pracovnice si subjekt udela plan vyrobnich prostor a hygiena mu
to schvali nebo vyjadri pripominky. Nejdriv se proto vyplati planovat a
az potom stavet.

Na druhe strane pokud jste vetsi vcelar tak ta neexistence pravidel
nemusi byt bezpodminecne nevyhodna.
Pracovnice zdravotnickych ustavu maji urcite rady sladke.

Poznamka: od pristiho roku by mela prijit novela stavebniho zakona,
ktera pry podstatne zjednodusi stavebni povoleni.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Cervenka
Datum: 17.08.2005 11:15

>Dne úterý 16 srpna 2005 22:15 9732597286/=/gmx.net napsal(a):
>
>
>
>>a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
>>si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
>>podnikani.
>>
>>
>
>DD,
>
>spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze dvora ,
>musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .
>
>Honza
>
>
>
>

Prodám prototyp jeřábu za 2500 Kč, 3 roky používaný. Zařízení bylo zapsáno na ÚPV jako užitný vzor. Možnost si dokoupit váhu v ceně do 300 Kč a kontrolovat zásoby jen vážením, bez rušení včel. Uchycení je vyrobeno na hladké stěny úlů vnější rozměr 48 x 48 cm. Jinak si předělat na svůj rozměr. Pod úlem prostor 25 cm na vjetí pojezdových koleček a rovnou podlahu. Váha zař. 20 kg. Nosnost do 100 kg.
Tel. : 776825099

dovoz biomasy na energeticke ucely je rentabilny do max. 100 km, za
podmienky predbezneho spracovania . U slamy ci rastlin je to lisovanie u
haluzoviny podrvenie.

Azia ma s rastucim poctom obyvatelov problem ich zasytit, takze si sotva
bude moct dovolit vacsie plochy pouzit na pestovanie energetickych rastlin.
Ak tak len pre vlastnu potrebu. Cina je velky importer ropy.

Matej




9732597286/=/gm
x.net An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
17.08.2005 Thema: Re: Článek o křídlatce
09:52
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 17.08.2005 00:04

>Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce
jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i
dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to
pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.
>
>R. Polášek
>
>
>

Dne úterý 16 srpna 2005 22:15 9732597286/=/gmx.net napsal(a):

> a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
> si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
> podnikani.

DD,

spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze dvora ,
musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .

Honza

Tady se jedná o objemy. Podle propočtů ekonomiky pěstování energetických
rostlin není rentabilní dovážet z polí z větší vzdálenosti než cca 30 - 50
kilometrů. Čína je podstatně dál. Ale v první řadě by se křídlatka musela
vyjmout ze seznamu nežádoucích rostlin, aby se dala vůbec legálně pěstovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 9:52 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
> paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
> Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
> komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.
>
> D. Helmut

a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
vse.
Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
radost.
I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
vetsina jich je puvodnich.

Hezky den

----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 9:52 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
> paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
> Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
> komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.
>
> D. Helmut
>
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Radim Polášek
> Datum: 17.08.2005 00:04
>
>>Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce
>>jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i
>>dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to
>>pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.
>>
>>R. Polášek
>>
>>
>>

Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 17.08.2005 00:04

>Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.
>
>R. Polášek
>
>
>

Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.

R. Polášek

Ano nekdo ma proste tolik znamych ze dvora, ze nema problem, jiny to na
250 kilo ze dvora dotahnout nemuze
a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
podnikani.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: vhájek
Datum: 14.08.2005 23:31

>Prodat med
>za 20000,- ze dvora si myslím že nemusí být až takový problém, je to 250,-
>kg za 80,-. Ale je pravda že je to hodně individuální. Jsou včelaři, kteří
>prodají v pohodě ze dvora i více.
>

Tak si najeďte ten web ČSV jak jsem uváděl a tam je i z jakých zdrojů těch
500 pochází a věčně se v tom nepřehrabujte. Situace je sice jiná, ale výklad
se vztahuje k zákonu schválenému. Až se zase zákon změní, tak bude výklad
třeba jiný.
Honza

-----Original Message-----
From: pan Josef Menšík [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, August 16, 2005 11:02 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost

Nevím Nevím, nikde ale jsem neviděl z jakých zdrojů těch 500 pochází a tak
zvaná dotace je také jen příjem za za opylování A při stanovování výše
uvedené částky se vycházelo z průměrného výnosu medu na včelstvo 10 kg při
tehdy výkupní ceně 50 Kč . TAKŽE LETOS JE SITUACE JINÁ

Pepan
----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:59 AM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: produkce a prodej medu jako zivnost
> Datum: 15.8.2005 10:00:47
> ----------------------------------------
> Předseda našeho OV nás upozorňoval na to, že pokud se přijme dotace na
těch
> 40 včelstev, překročí to 20 000 Kč a musí se danit. Snad to má zjitěno.
> Tonda.
>
> >Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu z výše uvedeného
> nemusím nic danit.
>
Stím jsem se již také setkal k těm 500,- Kč se prý musí přičíst ta dotace na
zazzimování a už to není 40 včekstev .
Vláďa

Kez by to nebylo jen pranim moudrych lidi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: TomáH
Datum: 15.08.2005 12:00

>Přátelé opravdu si myslím, že dotace se nedaní!!!
>
>Tomáš
>
>
>
>

Ano tak je vcelstvo definovano pro ucely udileni one dotace.
Jestli to ale plati i pro zakon o danich z prijmu, ktery take hovori o
vcelstvech, tim bych si tak jisty nebyl.
Jak z diskuze vyplyva, neni to ale zas tak dulezite.

Horsi je kdyz mate 134 vcelstev, houby z toho mate, protoze ten rok neni
zadny med,
musite ale koupit spoustu cukru, dostanete tu dotaci 150 x 134, ktera
neni nic moc
a jeste musite jit na finnacni urad a zaplatit z dotace dan, protoze ta
dotace presahne 20000 korun.
To nastve. Platite dan a pritom nic neprodate. Co stat daruje si rad
zase jinde vezme zpatky.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: TomáH
Datum: 15.08.2005 12:27

>Ještě se někdo ptal co si předstvit pod pojmem včelstvo:
>
>
>Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.
>
>Předmět dotace: včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno.
>
>Subjekt: včelař, chovající včely na území ČR.
>
>Forma dotace: neinvestiční dotace.
>
>Výše dotace: do 150 Kč na jedno včelstvo splňující předmět dotace.
>
>
>
>Poznámka: zazimovaným včelstvem pro účely této dotace se rozumí včelstvo,
>které plně obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 x 24 cm (odlišná míra
>se přepočítává).
>
>Dotace se poskytne prostřednictvím Českého svazu včelařů a jeho
>organizačních složek (dle jmenného seznamu včelařů a počtu chovaných
>včelstev v příslušném roce). Včelař podává žádost u základní organizace
>Českého svazu včelařů jejímž je členem, neorganizovaný včelař u základní
>organizace Českého svazu včelařů na jejímž území má umístěna včelstva.
>Zdroj: Ministerstvo zemědělství (MZe)
>
>Tak se mějte
>Tomáš
>
>
>
>

Upřesním : medovici ,která byla v plástech 24 hodin v místnosti při teplotě okolo 20 C

Zdravím
Na Vindex web jsem dal odkazy na články Včelařských novin ...

Více na: http://vindex.ic.cz/vn/

Nabízím úly ze dřeva.Víc tipů. Informace na www.vcelarstvi.info Dobrá kvalita přijatelná cena.
Milan

určitě pokud se to stane vaší jediným nebo hlavním příjmem.

Pepan

----- Original Message -----
From: "vh?jek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 10:25 PM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


> Ano v zásadě se asi díky mě odbočilo od původního tématu, kterým bylo
> "produkce a prodej medu jako živnost" a bylo by dobré se k tomuto tématu
> zase vrátit. Já chtěl jen říci, že podmínkou pro to mít živnost není
> překročení oné hranice 40 včelstev, která se týká jen příjmů fyzických
osob
> nepodnikatelů osvobozených od daně. A tak se vraťme k původní otázce,
> respektive dvěma:
> a)kdy se musí včelař stát z drobného chovatele registrovaným výrobcem
> -zemědělcem;
> b) kdy musíse musí včelař, proto aby zajistil odbyt svojí produkce stát
> také registrovaným prodejcem?
> Domnívám se, že se opět bude vycházet z daňových zákonů (dań z příjmů
popř.
> i zákon o DPH). Určitě má někdo nějakou zkušenost, já nikoliv.
> S pozdravem

4 rámky stačí na zimování matek jako rezerva matek pro jaro a nebudouli
potřeba pak spojit ve vícematečné včelstvo a tak se vyrovnají silným
včelstvům.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:42 PM
Subject: RE: klub zelenáčů


Ja bych to asi spojil. Je blbost snazit se udrzet při zivote chudaky.
Radek

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Thursday, July 28, 2005 1:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: klub zelenáčů

Kolik by měli mít oddělky obsedat rámků Langstroth 3/4, aby mohli
zimovat.
Mám 4 roje každý obsedá cca 1 nástavek + 4 oddělky, každý je teď tak na
4 rámcích.
Mám ty oddělky pospojovat s roji nebo ne?

Pavel

__________ Informace od NOD32 1.1189 (20050808) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Nevím Nevím, nikde ale jsem neviděl z jakých zdrojů těch 500 pochází a tak
zvaná dotace je také jen příjem za za opylování A při stanovování výše
uvedené částky se vycházelo z průměrného výnosu medu na včelstvo 10 kg při
tehdy výkupní ceně 50 Kč . TAKŽE LETOS JE SITUACE JINÁ

Pepan
----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:59 AM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: produkce a prodej medu jako zivnost
> Datum: 15.8.2005 10:00:47
> ----------------------------------------
> Předseda našeho OV nás upozorňoval na to, že pokud se přijme dotace na
těch
> 40 včelstev, překročí to 20 000 Kč a musí se danit. Snad to má zjitěno.
> Tonda.
>
> >Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu z výše uvedeného
> nemusím nic danit.
>
Stím jsem se již také setkal k těm 500,- Kč se prý musí přičíst ta dotace na
zazzimování a už to není 40 včekstev .
Vláďa

Nejlepší je je nechat v úlech. pokud to ale nejde tak je zasypu práškovým
cukrem a umístím do nástavků do komína jako ostatní souše ale vyžadují
pečlivější ochranu proti hlodavcům, ti je dokáží úplně zničit.

pepan

----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:30 AM
Subject: Uchov?n? pylov?ch pl?st?


> Chtěl jsem se zeptat jak uchovat pylové plásty proti zaviječi??

http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/novinky-dane.pdf
Takže tam jsem se teda dočetl, že pokud mám 40 včelstev od daně jsem osvobozen!!!
A nemusím nic!!!platit ani z dotací.
Děkuji Vám pane Schmidt.

Studenou medovici nevytočíš v žádném medometu NG----- Original
Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 16, 2005 6:14 AM
Subject: Re: radialni medomety


> Zkoušel jste vytáčet studenou medovici ? Ani v tom případě se nebortí
plást
> ?
>
>
>
>

Nejlépe je dát pylovéplásty do prostoru na zimování a nechat je zanést
¨cukrem. Je dobré tento plást označit napínákem nebo barvou na matky, pokud
bychom chtěli tento plást přistrčit v březnu těsně k plodovému tělesu. Jinak
je pylovým oplástům nejlépe v úlu pod cukrem, tam nedojdou žádné újmy.
NG----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:30 AM
Subject: Uchování pylových plástů


> Chtěl jsem se zeptat jak uchovat pylové plásty proti zaviječi??
>
>
>
>

Zkoušel jste vytáčet studenou medovici ? Ani v tom případě se nebortí plást ?

Zimuji i ve třech po 11 rámcích 39 x 27,5 ale musí to být silné včelstvo , ještě lépe se dvěma matkami. Rámky žádné neskladuji , vše nechávám včelám. Vlastním zařízení, kterým si převážím každý úl před a po doplnění zásob. Vychází to tak, že oddělek v jednom díle doplním na 12kg, ve dvou na 20 kg a ve třech až na 3O kg. Váha např. úlu ve třech tj. s 33 rámky váží až 80 kg. Platí tu přírodní zákony , které je nutno dodržovat, jinak se to vymstí. Vycházím z toho jak v přírodě zimovaly v dutém stromě vždy na výšku. Nasazování medníků, převěšování rámků, mřížky atd. vývoj přibrzdí a způsobuje rojení při nedodržení určitých zásad. Chytají se roje a později se vytáčí. Proto když mi před 30 lety jako začátečníkovi vzkazovali ať nasazuji medníky, později po odzkoušení jsem jim vzkázal, že už mám nasazené od minulého roku.

Ano v zásadě se asi díky mě odbočilo od původního tématu, kterým bylo "produkce a prodej medu jako živnost" a bylo by dobré se k tomuto tématu zase vrátit. Já chtěl jen říci, že podmínkou pro to mít živnost není překročení oné hranice 40 včelstev, která se týká jen příjmů fyzických osob nepodnikatelů osvobozených od daně. A tak se vraťme k původní otázce, respektive dvěma:
a)kdy se musí včelař stát z drobného chovatele registrovaným výrobcem -zemědělcem;
b) kdy musíse musí včelař, proto aby zajistil odbyt svojí produkce stát také registrovaným prodejcem?
Domnívám se, že se opět bude vycházet z daňových zákonů (dań z příjmů popř. i zákon o DPH). Určitě má někdo nějakou zkušenost, já nikoliv.
S pozdravem

Ja bych to asi spojil. Je blbost snazit se udrzet při zivote chudaky.
Radek

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Thursday, July 28, 2005 1:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: klub zelenáčů

Kolik by měli mít oddělky obsedat rámků Langstroth 3/4, aby mohli
zimovat.
Mám 4 roje každý obsedá cca 1 nástavek + 4 oddělky, každý je teď tak na
4 rámcích.
Mám ty oddělky pospojovat s roji nebo ne?

Pavel

__________ Informace od NOD32 1.1189 (20050808) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz