Včelařská konference

       Ve slovenském Včelári číslo 4 je článek o demonstraci maďarských, německých, francouzských, řeckých a lucemburských včelařů. Již 16.12.2004 tito včelaři navštívili poslance parlamentu Evropské unie a požadovali po nich pomoc pro včelařství v celé EU. Každý týden jsou z Maďarska vypravovány speciální autobusy se stále novými a novými demonstranty, kteří bojují za lepší podmínky včelařství v EU. Tomuto konkrétnímu činu, kterým maďarští a ostatní evropští včelaři zahájili tlak na poslance Evropského parlamentu, předcházelo v říjnu 2004 jednání významných evropských včelařů a předsedů státních včelařských organizací z několika evropských států.
       Potud holá fakta. Hlavní snahou je vytvoření určité ochrany evropského trhu s medem, aby se pomocí různých ochranářských opatření (přísnější kvalitativní požadavky na med, vyšší dovozní cla, apod.) podařilo v Evropě udržet vyšší nákupní cenu tuzemských medů. Při jednání s poslanci parlamentu Evropské unie zaznělo z úst poslanců, že pokud mají včelaři opravdový zájem své požadavky prosadit, je potřebné oslovit všechny včelaře v celé EU a spolu demonstrovat v Bruselu. Čím více státních vlajek bude na včelařských demonstracích v Bruselu vlát a čím početnější tyto demonstrace budou, tím snadněji se budou zájmy včelařů prosazovat v Evropském parlamentu.
       A co na to český včelař? Bohužel dodnes nic neví o připravované velmi nízké výkupní ceně, natož aby slyšel o nějakých včelařských demonstracích v Bruselu, kterých by se měl on sám aktivně zúčastnit. Po přečtení několika čísel zpět časopisu Včelařství čtenář nabude dojmu, že v ČR je vše v nejlepším pořádku a že se v nové výkupní sezóně dočká opět slušného zpeněžení svých přebytků, jak tomu poslední roky bylo. Ani komerční včelaři nic neví a přitom včelaření nedělají z pouhé záliby, ale hlavně za účelem výdělku. Na jejich valné hromadě z 2.4.2005 to vypadalo, jako by bylo včelařství v naprostém pořádku. Z úst tajemníka ČSV pana Peroutky, který měl přednášku o dotačních titulech z Operačního programu Rozvoje venkova každý nabyl dojmu, že nyní je nejvhodnější chvíle k rozvoji podnikání v oboru včelařství, protože stát hodlá formou dotací ne malou měrou přispět na zlepšení produkce medu u prvovýrobců. Tyto dotace ale neřeší podstatu věci a tou je nízká cena medu pod výrobními náklady včelaře.Žádná informace o katastrofální situaci s výkupem a odbytem medu ale nezazněla. K čemu jsou ale dotace do oboru jehož základy stojí nad propastí a který je ekonomicky prodělečný za současné situace? Další přednášející Ladislav Špaček z firmy Český med s.r.o. chtěl přítomné seznámit s nepříjemnou realitou současných světových cen a s realitou odbytu českého medu, o který není zájem pro jeho vysokou cenu, ale pro pobouření a nevoli některých členů z vedení komerčních včelařů svou přednášku nemohl dokončit.
       Kde hledat vinu nezapojení českého včelaře do již několik měsíců trvajících protestů? Je to absolutní neinformovanost českého včelaře. V tomto směru naprosto selhal svazový časopis, který namísto toho, aby s demonstracemi českých včelařů pomáhal a organizoval, vědomě zamlčoval jemu známé informace.
       ČSV stále prosazuje jedinou cestu českého včelařství a to je prodej českého medu pouze od včelaře přes ulici zákazníkovi. Jiné cesty ho nezajímají a proto vše, co činí, je podřízeno tomuto cíli. Prvotní je pro současný ČSV malovčelař s malým počtem včelstev. Tento včelař nemá problémy s prodejem své produkce přes ulici, tento včelař nemá problémy s veterinárními a hygienickými požadavky, protože o něm příslušné úřady neví, tento včelař nemá ambice kandidovat do funkcí v ČSV, tento včelař nežádá žádné změny v řízení a vedení ČSV, tento včelař snadno zaplatí své členské příspěvky stanovené podle počtu včelstev a tento včelař nakonec velmi ocení, že státní dotaci, o kterou by jinak musel složitě žádat na úřadech snadno dostane přes ČSV. Na druhé straně je určitě méně početná skupina větších včelařů, kteří ale v základních organizacích odvádějí nejvíce potřebnou každodenní mravenčí práci,včelaři, kteří odvádějí svazu vysoké členské příspěvky podle počtu včelstev, včelaři, kteří musí již část své produkce prodat specializovaným výkupním firmám, nebo med balit, čímž musí splňovat přísné veterinární a hygienické požadavky, včelaři, kteří potřebují být přesně informovaní o stavu v jejich oboru, aby se sami mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda dále včelařit ve velkém či ne.
       To jsou důvody, proč dodnes sedí český včelař doma v klidu, zatímco jeho maďarský kolega demonstruje v Bruselu, proč zpracovatelé a obchodníci v roce 2003 založili vlastní zájmové sdružení SVOZM, proč v roce 2004 vznikl nový časopis Moderní včelař.
       Doufejme, že současné vedení svazu tuto filozofii změní tak, že začne komunikovat s různými zájmovými sdruženími, že začne lépe informovat své včelaře v časopise Včelařství, že změní přístup k velkým včelařům, kteří jsou tahouny českého včelařství. Potom bude možné, že bude český včelař včas informován o nastupující krizi, že spolu s dalšími zájmovými sdruženími včas upozorní příslušné instituce o nastupující krizi a začne včas řešit tuto krizi všemu jemu dostupnými prostředky, jako jsou včelařské demonstrace v Bruselu.
       Protože změnit myšlení a jednání ČSV nelze ihned, ale postupnými kroky a protože pro záchranu českého a evropského včelařství je potřeba konat hned, vyzýváme tímto všechny základní organizace ČSV a sekci komerčních včelařů, aby i oni se aktivně přidali na stranu demonstrujících včelařů v Bruselu, aby i oni sepsaly své obavy o osud českého včelařství a co nejrychleji o tom informovali příslušné úřady, jako je vedení ČSV, Ministerstvo Zemědělství, Státní veterinární správa a Parlament Evropské unie, kde má česká republika své poslance.

V Praze 21.4.2005       
Sdružení výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu

Ano máte pravdu. Většinu včelařů s počtem 5-20 včelstev problém prodeje medu nebolí. Hravě to zvládnou ze dvora.A těch je nejméně 75% všech včelařů v ČR.

Na druhou stranu prodej ze dvora zvládají v zahraničí, např. v Itálii nebo ve Francii i poměrně velcí včelaři 250-400 včelstev. Viz některé články na stránkách PNSV nebo ve Včelařství.

Tento týden jsem někde v tisku četl, že právě v oblasti zemědělské produkce chce EU více omezit vývozní podporu zemědělských produktů a snížit omezení pro dovozů a totéž že očekává od zemí mimo EU. Takže nevím zda celá akce má v kontextu vizí volného globálního obchodu nějaký smysl.

Takže zbývají tři cesty realizace prodeje medu:
-pro drobné a větší včelaře zdokonalit prodej ze dvora, vzor si lze vzít např. ve Švýcarsku. Popsáno to bylo v některém Včelařství v r. 1994;
-využít dotační politiky EU a vytvořit menší odbytová družstva (podmínky dotačního programu byly opět zveřejněny ve Včelařství tentokrát letošním a myslím, že jsou i na webu ČSV).Tedy nikoliv cestou několika velkých výkupců;
-u nás stále oblíbená cesta přes velkovýkupce. Pak se ale prodávající včelař musí smířit s tím,. že med prodá za třetinu ceny než ze dvora ( o tržní ceně ani nemluvě).

Hezky se to kritizuje ČSV v oblasti podpory prodeje medu, ale kromě připojení se k protestům a možnosti zavedení svazových sklenic jsem nikde nezaslechl nějakou od kritiků představu o řešení.Jestli si navíc ještě někdo představuje že dostane přímou podporu např. na nákup úlů, nebo jinou přímou dotaci pro oblast provovýroby, tak je vzhledem k současným evrosým trendům hodně naivní.Dotace EU směřují spíše do oblasti vzdělávání a nebo jak již bylo uvedeno do podpory odbytu.
Je ale pravdou, že komunikace vedení ČSV s členskou základnou je na úrovni hluboké totality a to je třeba skutečně změnit.

S pozdravem

V.Hájek

Zravím,

Malý včelaři, moc se netěš, já mám doma 2t z loňska(a nejsem sám) a jestli to půjde dobře tak mám nejméně další 3t až ti to začnu prodávat ze dvora před nosen za 50Kč či méně,(stále lepší než za 20-30kč výkupcům)už vidím ty davy co kupují u Tebe za 100Kč a více. Jak natane přetlak v nabídce, tak je cena fuč, všichni budou chtít prodat. Nebo snad očekáváš, že med budu lít do kanálu, abych udržel cenu?! A co nějaká družstva s produkcí 10-100t, která zaplaví obchody v širokém okolí, už se těšte. Pokud bude na trhu tisíce tun medu navíc, tak to bude propad cen medu!!!
Zkátka se dle tvého návodu připrav va světové ceny medu(cena určená cenou prac síly v Číně, Argentině + dotovaný med z EU atd.)

Zdraví Luboš Holý

Nemusí ho lít do kanálu, ale může si s ním nakrmit včely a ušetří za cukr.
Než ho prodat za 25 ÷ 30,- Kč a koupit cukr za 20,- ÷ 24,- Kč tak je to
vždycky lepší. A ze dvora, pokud není člověk líný, se toho dá prodat dost.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Lubo Holy [mailto:holy/=/aster-jc.cz]
Sent: Friday, April 22, 2005 3:51 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Proč nejsou četí včelaři v Bruselu?

Zravím,

Malý včelaři, moc se netěš, já mám doma 2t z loňska(a nejsem sám) a jestli
to půjde dobře tak mám nejméně další 3t až ti to začnu prodávat ze dvora
před nosen za 50Kč či méně,(stále lepší než za 20-30kč výkupcům)už vidím ty
davy co kupují u Tebe za 100Kč a více. Jak natane přetlak v nabídce, tak je
cena fuč, všichni budou chtít prodat. Nebo snad očekáváš, že med budu lít
do kanálu, abych udržel cenu?! A co nějaká družstva s produkcí 10-100t,
která zaplaví obchody v širokém okolí, už se těšte. Pokud bude na trhu
tisíce tun medu navíc, tak to bude propad cen medu!!!
Zkátka se dle tvého návodu připrav va světové ceny medu(cena určená cenou
prac síly v Číně, Argentině + dotovaný med z EU atd.)

Zdraví Luboš Holý

Jan Schmidt napsal:
> Nemusí ho lít do kanálu, ale může si s ním nakrmit včely a ušetří za cukr.
.................................................

Prosím vás krmit medem(systematicky) je ze zdravotního hlediska celého chovu dost risk. A jestli dojde na moje slova, tak nehledejte chybu u druhých, ale u sebe. Takže s medem do včel dost opatrně, nejlépe vůbec. Předejdete v nejhorším případě infikace, vyhlášení ohniska a pásma moru včelího plodu. Krmení medem je jednou cestou šíření nemocí včel.

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

>Takže s medem do včel dost opatrně, nejlépe vůbec. Předejdete v nejhorším případě infikace, vyhlášení ohniska a pásma moru včelího plodu.
>
------------------------------

???
Tohle tvrzení máš Gusto z vlastní hlavy, nebo jsi to někde vyčetl? A kde? Můžeš to nějak srozumitelně odůvodnit, abych to pochopil i já? Doufám, že si nemyslíš, že bych krmil nějakým cizím levným medem.

> ???
> Tohle tvrzení máš Gusto z vlastní hlavy, nebo jsi to někde vyčetl? A kde? .....

Zabrouzdej do problémů a zastavení produkce slovenské Medozmesi někdy v 80 létech min století."Včelár"(zeptej se Mateje) Jinak tvrzení s určitostí, že tvůj med neobsahuje žádné původce včelích chorob je dogma.



____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Proč, v Americe se prý jedná o bvěžnou záležistot. Před časem se tím u nás zabýval doc.Ptáček, zkušenosti publikoval ve Včelařství v 1996, používal celé nástavky květového medu a tam při jisté pečlivosti nemusí být problém si označit který je ze kterého včelstva. Technologie vytočit a pak krmit je o ničem=práce =náklady. Takže je to možné řešení. Znamená to ovšem navíc rámky i nástavky.

> Proč, v Americe se prý jedná o bvěžnou záležistot. Před časem se tím u nás
> zabýval doc.Ptáček, zkušenosti publikoval ve Včelařství v 1996, používal
> celé nástavky květového medu a tam při jisté pečlivosti nemusí být problém
> si označit který je ze kterého včelstva. Technologie vytočit a pak krmit je
> o ničem=práce =náklady. Takže je to možné řešení. Znamená to ovšem navíc
> rámky i nástavky.

No právě. Když med vytočíš , uděláš směs ze všech včelstev. Tím je dáno riziko rozšíření nákazy z jednoho včelstva na celý chov.(Jak u lidí v kolektivu a s jedním bacilonosičem) Jestli si ovšem označíš nástavek tak tomu riziku přirozeně předcházíš.

Ameriku bych do toho moc netahal, protože je trochu jinak ve včelařství zaměřena. Tam je také mor, a jestli nějakej farmář toto provádí, tak jedině s jejich antibiotiky. To je docela možné, že to tam provádí. Já , ve spojitosti s nimi, četl o kukuřičných roztocích. K tomu bych se uchýlil spíše. Nebo u nás k invertu, který ovšem (kvůli času v podletí)nahrazuji částečným (nemám mřížku) ponecháním medu včelstvu a dokrmení roztokem.(Řepky je škoda, je o ní zájem.)

Technologie vytočit a pak krmit je u neprodaného medu u mě nepochopitelná, protože jestli tedy med neprodám, tak ho skladuji. (jak ta včela :-)) A jakmile si zapraskám veškerý dostupný prostor, tak zřejmě budu uvažovat snížit stav chovaných včelstev.A tím pádem budu mít víc času a se sníží cena medu v mém okolí přibližně na 40,-(dnešní situace) korun, protože ho tak začnu prodávat "ze dvora".
...

Pro Emana:

Důvod a paralelně s touto otázkou je i opylení.
A votom to je. Opylení se dá také dovést. Formou čmeláků. Už jsem nato také (v loni) narazil při domluvě (a ne malého sadu). Ale v jedné z největších sadařských firem u nás. Tak co, půjdeš do Bruselu se mnou?(asi těžko)



____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

>Tak co, půjdeš do Bruselu se mnou?(asi těžko)

Půjdu, kdy vyrážíme? :-)

Abych krmil včely vytočeným medem, to mě zatím nenapadlo. Snad v nouzi.

Myslíte že je možné nakazit včelstva morem přes starý medomet (podobně jako
morovými úly z půdy)?

Honza Čáp

Honza čáp napsal:
> Myslíte že je možné nakazit včelstva morem přes starý medomet (podobně jako
> morovými úly z půdy)?
>
> Honza Čáp
>

Možná kdyby jsi viděl vyhlášku o vyhlášení ohniska moru včelího plodu, nebo články v časopisech, tak byses tak neptal.(opatření ke zvládnutí choroby) Zcela určitě, je-li dokonce zabudován i ve voze, který se nachází ve vozech určené veterinou ke spálení.
Měj se.


____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Sakra, to se mne take trochu tyka, sehnal jsem totiz starsi medomet a ted
bych chtel mit jistotu, ze svoje ramky vlozim do opravdu cisteho prostredi.
Nerad bych skoncil jako ti chudaci na Hodoninsku...
Doporucili byste mi neco pro kompletni desinfekci? Mozna opakovany oplach
Chloraminem, co myslite?

Jan Zdenek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2005 9:00 AM
Subject: Re: Přenos moru medometem



Honza čáp napsal:
> Myslíte že je možné nakazit včelstva morem přes starý medomet (podobně
jako
> morovými úly z půdy)?
>
> Honza Čáp
>

Možná kdyby jsi viděl vyhlášku o vyhlášení ohniska moru včelího plodu, nebo
články v časopisech, tak byses tak neptal.(opatření ke zvládnutí choroby)
Zcela určitě, je-li dokonce zabudován i ve voze, který se nachází ve vozech
určené veterinou ke spálení.
Měj se.



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.10.2 - Release Date: 21.4.2005

Ve vyhlášce veterinářů se ( http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ost_289.html )
píše:

Provést účinnou desinfekci veškerého kovového materiálu. Po vyžíhání
plamenem provést desinfekci 2% roztokem louhu sodného nebo draselného o
teplotě 70oC ve dvou aplikacích s dobou působení minimálně dvě hodiny.

Řek bych že to veškerej cín sežere.

Honza Čáp

> Doporucili byste mi neco pro kompletni desinfekci? Mozna opakovany oplach
> Chloraminem, co myslite?
>
> Jan Zdenek

>Řek bych že to veškerej cín sežere.

Tak to pak natři bílým potravinářským Eprosinem za 100 Kč a jede se dál.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>


...Možná kdyby jsi viděl vyhlášku o vyhlášení ohniska moru včelího plodu,
nebo články v časopisech, tak byses tak neptal.(opatření ke zvládnutí
choroby) Zcela určitě, je-li dokonce zabudován i ve voze, který se nachází
ve vozech určené veterinou ke spálení.
Měj se...

Nejsem samozřejmě neomylný, domnívám se ale, že se pálí úly, rámky, medníky,
dílo...Včelíny i s půdou před nimi a kočovné vozy se ale jen desinfikují.
Petr

> Nejsem samozřejmě neomylný, domnívám se ale, že se pálí úly, rámky, medníky,
> dílo...Včelíny i s půdou před nimi a kočovné vozy se ale jen desinfikují.
> Petr
>
To nejsem ani já, a vyhledal jsem ve Včelařství,4/2000,(s tím zarostlým křížem v kmenu stromu) a Jedná se přímo o Metodický návod SVS, k moru včelího plodu. Čl.7- postup při dezinfekci:
a) Před dezinfekcí se provádí mechanická očista předmětů určenéch k dezinfekci(třeba kov. víko, nebo rukojeť; místa které držíš při točení klikou)
b) Naškrábaná hmota se spálí
c) Po vyžíhání předmětů plamenem se použijí běžné dezinfekční prostředky k dezinfekci půdy a dalších předmětů,.....

Představ si situaci, kdy je doopravdy lepší spálit komplet, protože proč se B.l.l. objevuje stále na stejných lokalitách(těch samých včelařů) ? Je to mor, a jestli je včelař viditelně svědomitý, už se případ neobjeví, a také zanedbá-li se cokoli (hlavně z nedokonale provedené dezinfekce) objeví se znovu. A kombinace vytočení medu v koupeném a nevydenzifikovaném starém medometu a zkrmení včele, může být i cestou k znovuobjevení nákazy. Proto, je-li možnost, spálit spalitelné a opálit vše nespalitelné a louhovat(rukavice, brýle)a dezinfikovat.(běžně)

Vůbec spojitosti, to má i s běžnou včelařskou hygienou. Nemohu to teď najít, ale ve Včelařství byla přesně popsána běžná dezinfekce všeho (plásty, úly,...) a článek se jmenoval snad jako " Hygiena ve včelařství"?
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

OK, máš pravdu.
Petr.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2005 9:11 PM
Subject: Re: Přenos moru medometem
>
To nejsem ani já, a vyhledal jsem ve Včelařství,4/2000,(s tím zarostlým
křížem v kmenu stromu) a Jedná se přímo o Metodický návod SVS, k moru
včelího plodu. Čl.7- postup při dezinfekci:
a) Před dezinfekcí se provádí mechanická očista předmětů určenéch k
dezinfekci(třeba kov. víko, nebo rukojeť; místa které držíš při točení
klikou)
b) Naškrábaná hmota se spálí
c) Po vyžíhání předmětů plamenem se použijí běžné dezinfekční prostředky k
dezinfekci půdy a dalších předmětů,.....

Představ si situaci, kdy je doopravdy lepší spálit komplet, protože proč se
B.l.l. objevuje stále na stejných lokalitách(těch samých včelařů) ? Je to
mor, a jestli je včelař viditelně svědomitý, už se případ neobjeví, a také
zanedbá-li se cokoli (hlavně z nedokonale provedené dezinfekce) objeví se
znovu. A kombinace vytočení medu v koupeném a nevydenzifikovaném starém
medometu a zkrmení včele, může být i cestou k znovuobjevení nákazy. Proto,
je-li možnost, spálit spalitelné a opálit vše nespalitelné a
louhovat(rukavice, brýle)a dezinfikovat.(běžně)

Vůbec spojitosti, to má i s běžnou včelařskou hygienou. Nemohu to teď najít,
ale ve Včelařství byla přesně popsána běžná dezinfekce všeho (plásty,
úly,...) a článek se jmenoval snad jako " Hygiena ve včelařství"?
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Viz Včelařství č. 10., ročník 2002, strana 225.:
"Likvidace nemocných včelstev" - autor: Ing. Dalibor Titěra, CSc.

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 26, 2005 9:11 PM
Subject: Re: Přenos moru medometem
Nemohu to teď najít, ale ve Včelařství byla přesně popsána běžná
dezinfekce všeho (plásty, úly,...) a článek se jmenoval snad jako "
Hygiena ve včelařství"?
____________________________________________________________

Pokud se díváte někdy na zprávy, tak zrovna před 2 dněma likvidovali na
Moravě napadená včelstva. Do ohně šel i vůz.
S pozdravem
Pavel

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2005 5:29 PM
Subject: Re: Přenos moru medometem


>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
>
>
> ...Možná kdyby jsi viděl vyhlášku o vyhlášení ohniska moru včelího plodu,
> nebo články v časopisech, tak byses tak neptal.(opatření ke zvládnutí
> choroby) Zcela určitě, je-li dokonce zabudován i ve voze, který se nachází
> ve vozech určené veterinou ke spálení.
> Měj se...
>
> Nejsem samozřejmě neomylný, domnívám se ale, že se pálí úly, rámky,
> medníky,
> dílo...Včelíny i s půdou před nimi a kočovné vozy se ale jen desinfikují.
> Petr
>
>
>

Co se spali a co ne, o tom rozhoduje veterinar. Pokud je napadeno jen 50% vcelstev, mohou se likvidovat je ta a ostatni se ponechaji. Ale je to vsechno na jeho rozhodnuti. Tak to bylo pred 2 roky.

Otrava včel postřikem
Zdroj,TV prima26/4/2005(je to video ve wmv) http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610# ,zaškrtnout vedle domácího zpravodajství políčko a příkaz spustit označené níže (pod zaškrtávácím políčkem)

Zadáno také do databáze http://test.vcelarskenoviny.cz/rz/index.php (je dobré mít povolenou Javu)A je to na 34 sekundě.
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Zdravím
v kterémsi článku, tuším v odborných včelařských překladech bylo, že spóry
moru byly objeveny v tuším 90 procentech vzorků ze zdravých včelstev. Mor
tam propukne tehdy, pokud počet spór přesáhne určité množství. Takže ten
přenos není zas tak kritický. Přirozeně kdo je lajdák, něco někde koupí a
hned to použije doma u včel, koleduje si o malér.

Ta vyhláška veterinářů je psaná pro zaměstnance, kteří nemají moc času. Pro
včelaře bych ji ještě doplnil bodem, že před opalováním a desinfekcí se
zařízení mimo dosah včel očistí a oškrábe od volných nečistot, ty se seberou
a nenávratně zlikvidují třeba v peci.

Louh určitě zlikviduje cín na galvanicky pocínovaném plechu, je ho tam jen
pár mikronů. Žárově pocínovaný plech by nemusel, cín zase není tak reaktivní
jako třeba zinek nebo hliník. Pozná se, jestli byla k pájení použita běžná
pájka, která obsahuje hodně olova, na povrchu naleptaného cínu zůstane
nerozpuštěné šedočerné olovo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2005 12:03 PM
Subject: Re: Přenos moru medometem


> Ve vyhlášce veterinářů se (
http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ost_289.html )
> píše:
>
> Provést účinnou desinfekci veškerého kovového materiálu. Po vyžíhání
> plamenem provést desinfekci 2% roztokem louhu sodného nebo draselného o
> teplotě 70oC ve dvou aplikacích s dobou působení minimálně dvě hodiny.
>
> Řek bych že to veškerej cín sežere.
>
> Honza Čáp
>
> > Doporucili byste mi neco pro kompletni desinfekci? Mozna opakovany
oplach
> > Chloraminem, co myslite?
> >
> > Jan Zdenek
>

Ten příspěvek jsem napsal odpoledne, ale poslal do diskuze až večer. Mezitím
diskuze trochu pokročila. Vidím, že taková logická věc, jako je oškrábání
nečistot před dezinfekcí v těch veterinárních předpisech přece jen je. Já
jsem taky nepsal o desinfekci v ohnisku moru plodu, ale o desinfekci nářadí
nebo úlů zakoupených z nákazově pochybných zdrojů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2005 3:58 PM
Subject: Re: Přenos moru medometem


> Zdravím
> v kterémsi článku, tuším v odborných včelařských překladech bylo, že spóry
> moru byly objeveny v tuším 90 procentech vzorků ze zdravých včelstev. Mor
> tam propukne tehdy, pokud počet spór přesáhne určité množství. Takže ten
> přenos není zas tak kritický. Přirozeně kdo je lajdák, něco někde koupí a
> hned to použije doma u včel, koleduje si o malér.
>
> Ta vyhláška veterinářů je psaná pro zaměstnance, kteří nemají moc času.
Pro
> včelaře bych ji ještě doplnil bodem, že před opalováním a desinfekcí se
> zařízení mimo dosah včel očistí a oškrábe od volných nečistot, ty se
seberou
> a nenávratně zlikvidují třeba v peci.
>
> Louh určitě zlikviduje cín na galvanicky pocínovaném plechu, je ho tam jen
> pár mikronů. Žárově pocínovaný plech by nemusel, cín zase není tak
reaktivní
> jako třeba zinek nebo hliník. Pozná se, jestli byla k pájení použita běžná
> pájka, která obsahuje hodně olova, na povrchu naleptaného cínu zůstane
> nerozpuštěné šedočerné olovo.
>
> R. Polášek

Eman napsal:

> >Tak co, půjdeš do Bruselu se mnou?(asi těžko)
>
> Půjdu, kdy vyrážíme? :-)
>
> Abych krmil včely vytočeným medem, to mě zatím nenapadlo. Snad v nouzi.
...........................

Jen co se ozve náš předseda(př. Sojka, př. Peroutka ),že jedou také, že to posvěcují a že domluvil hromadnou slevu u cestovky a já vzalbych tam i ten Budečák. A reklamní sběr suprmarketů o fantastických cenách medu za poslední dva roky.A ten emblém Český med.(je společným majetkem)A samozřejmě trikolóry(aby se češi poznali) a vlajku.(tu musím ušít)A ráhynka, na které dám v metráži nastříkanou hadru s "Včelaři (ne)děkují systému EU za dovozy a cenu medu" . Ty to přeložíš a jedem.:-)



____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Je třeba vidět několik věcí. Dnes obecně není problém něco vyrobit i ve vysoké kvalitě, ale uspět s produktem na trhu, tj. prodat. Tak je to i s medem. Přestože je u nás nadprodukce medu, když se podíváte do marktetů, téměř každý náš obchodník s medem prodává marketům med s označením "směs medu ČR a zemí EU" nebo i"směs medu ČR a zemí mimo EU" . Z toho vyplývá, že pokud je již dnes na našem trhu prostor pro cizí med, je třeba hledat cesty jak uspět na našem trhu s medem vlastním. Platí ovšem zákon třetiny a dle něho je prodej do výkupu to ekonomicky nejméně výhodné řešení realizace medu. Prodej ze dvora je vhodný spíše pro malé včelaře. Zcela zde v diskuzi opomíjíte problematiku odbytových družstev. Kromě toho, že lze touto cestou získat dotace z EU např. na vybavení medárny, umožňuje to také oslovit velké obchodní řetězce nebo i obchodníky v EU. Není to sice zcela triviální záležitost založit družstvo a získat dotaci, ale je to řešení, které je rozhodně lepší a více orientované do budoucna než prodej přes výkup.
S pozdravem

Vhajek napsal:

> Zcela zde v diskuzi
> opomíjíte problematiku odbytových družstev. Kromě toho, že lze touto cestou
> získat dotace z EU např. na vybavení medárny, umožňuje to také oslovit
> velké obchodní řetězce nebo i obchodníky v EU. Není to sice zcela triviální
> záležitost založit družstvo a získat dotaci, ale je to řešení, které je
> rozhodně lepší a více orientované do budoucna než prodej přes výkup.


Jestli víš naprosto přesně o čem mluvíš, tak mi dej buď na můj mail, nebo sem vědět, přesnou www stránku mze, či jinou. Hlavně ne ČSV, protože tam se nikam konkrétně dostanu a nezískám přesnou informaci kolem tohoto. Děkuji.

PS: Já vím jen o 5-3% ročních po pět let, a to je samovražda družstva.(to je lepší nic nezakládat)Výkup je hotovka, a nic mě nestojí. Co ty nato? Stačí, aby stát, jak ostatně by měl jednat a doufám, že jedná se soukromými subjekty stejně, i jak se subjektem zájmová organizace.(pozn. registr chovu je také s.r.o.)Tak vlastně družstvo je v dnešní nabízené podobě a situaci nepřijatelné.Podívej se do supr,hyprmarketu, kolik je tam výrobců s medem. Vagón. Je obrovský přebytek. Založim družstvo ještě s dalšími nadšenci a co dál? O dotaci zažádám za prodaný med za možná 45,- (je- li ho alespoň kamion),odečteš náklady na družstvo a krachneš. Taková je podle mě dnešní situace. Jedinně, že by to družstvo patronoval nějaký výkupce, který má papírování a komunikaci se včelaříky rád.(zadarmo a s pískotem)
Družstvem se nic nezmění na ceně medu pro člena družstva.Spíše naopak, protože musí platit náklady družstva z vlastního medu.

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Vzhledem k tomu, že odbytové problémy nemám a v nějbližší době je ani neočekávám, příliš konkrétně jsem se o to nezajímal. Připojuji informaci z webu MZE s odkazem na příslušnou vyhlášku ve sbírce zákonů.
K tomu-3 mil. obchodovatelné produkce jsou asi o ničem, skupina pěti už může být reálnou cestou. Další podmínky ve vyhlášce byly, že musí být registrovaní jako podnikatelé zemědělci , což může být problém (vzdělání v oboru, nebo praxe v zemědělském podniku). Dalším omezením bylo, že lze nakoupit mimo max 10%, takže je podpora orientovaná především na prvovýrobce. Víc jsem se o problém ze shora uvedených důvodů nezajímal.
Myslím, že je to možná cesta. Družtvo 5 členů dobrovolně založené je něco jiného než socialistický moloch a každý si ohlídá hospodaření. Ale i bez dotace může být tato cesta řešením, rozhodně lepším, než proklamované spolkové medárny. Důležité je obchodovat s objemem, kterým může být zajímavý pro markety nebo zahraniční odběratele. Pořád se sice nedá dosáhnout prodejní ceny jako ze dvora, ale určitě více než při prodeji do výkupu. Trochu jsme v minulosti zpohodlněli, když byla cena v maloobchodu cca 10Kč vyšší než ve výkupu, celkem o nic nešlo. Je-li výkupní cena cca třetinová proti tržní ceně, stojí za to hledat cesty jak ji dosáhnout. A tato cesta je nabízena. Pokud máte zájem mohu Vám zaslat text citované vyhlášky.

S pozdravem.

TISKOVÁ ZPRÁVA
Stát pokračuje v podpoře vzniku a činnosti odbytových organizací
Hlavním cílem tohoto opatření je vytvořit podmínky pro skupiny zemědělských výrobců, aby dosáhly konkurenceschopnosti v podmínkách jednotného trhu EU.

Dne 12. ledna 2005 nabývá účinnosti nové nařízení vlády pod číslem 655/2004 Sb., kterým se stanovují podmínky pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců. Nařízení stanovuje i podmínky pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti.

Základní podmínkou pro zařazení do programu je, že půjde o nově založenou organizaci, a to v období od 1. května 2004 do 31. října následujícího kalendářního roku. Dále je nezbytné splnit podmínku roční obchodované produkce v hodnotě nejméně 3 000 000 Kč anebo podmínku nejméně 5 společníků nebo členů skupiny výrobců.

Žádost o poskytnutí dotace za příslušný kalendářní rok podá skupina výrobců Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v období od 1. ledna do 15. února 2006.

Zemědělské komodity vybrané pro podporu jejich společného odbytu jsou následující: včelí produkty, obiloviny, olejniny, brambory, len a konopí pěstované na vlákno, květiny a okrasné dřeviny, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, školkařské výpěstky ovocných dřevin, jatečný skot, jatečná prasata, jatečná drůbež, jatečné ovce a kozy a jateční běžci.

Od r. 1999, kdy začalo Ministerstvo zemědělství podporovat vznik odbytových organizací, do r. 2003 včetně, bylo vyplaceno celkem 120,81 mil. Kč. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na podporu odbytovým organizacím v roce 2005 částku ve výši 63,3 mil. Kč, z nichž 80 % (cca 50,6 mil. Kč) připadá na prostředky ze společných fondů EU v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova a 20 % (přibližně 12,7 mil. Kč) představuje spolufinancování ze státního rozpočtu.

Martin Severa
tiskový mluvčí MZe
severam/=/mze.cz

Zdravím především realisty v tomto směru. Jen připojím trochu svých zkušeností.Dost se používá pojem výkupce medu. To je úplný prd na trhu s medem, protože správně by svoji činnost neměli provádět jako "obchod" ale jako "zprostředkování obchodu" (v převážné míře vykupují za cizí peníze) a dále med neprodávají. To ani nejde, protože obchodník z medem je na vnitřním trhu v ČR téměř úplně ztracenej. Východisko je v exportu a tam to odhaduji tak na počty kamionů řádově alespoň v desítkách. Neprosadila se ani Včela Předboj a.s. Podle mě to vypadá tak na rodinnou včelařskou farmu se stáčírnou, alespoň 400 včelstev a to jsem ještě asi idealista. S tím se dá získat odbyt tak možná na úrovni okresu. Nabídka převyšuje poptávku několikanásobně, dostat se vůbec do sítě hypermarketů taky něco stojí, nutno počítat s perfektním vybavením pokud nechceš být postihován za HMF,nové obaly, rozbory na antibiotika, mor plodu, atd. taky nestojí pár korun, kontroly od SVS na hygienu a CL, musíš mít zajištěno ošetření objektu akteditovanou firmou na program 3D (desinfekce, desikace, deratizace). Pokud někdo už stáčírnu má, a jede zatím bez toho o čem mluvím a dokonce věří na zmírnění požadavků na hygienu, je to možná jen dočasné řešení než odejdou do důchodu ti co to slibují. Stejně ve velké konkurenci s ostatními ( a ta bude asi furt ) se budou muset postupně vylepšovat a na to si asi nevydělají, protože jen ti nejlepší prolezou sakra hustým sítem. Přátelé, to co jsem napsal není jen planým tlacháním, to je ze života. Pokud se chcete přesvědčit na vlastní oči, nabízím Vám příležitostnou návštěvu v novém objektu - výkupně medu, která splňuje všechny zmíněné parametry EU a patří k jedné z nejmodernějších. U kávy v malované hospodě "U roubené studny" si o tom můžeme klidně pokecat. Kontaktní telefon na Středisko služeb pro včelaře jihočeského regionu je mobil 603 313 178. Všem kdo najdou odvahu do toho jít se hluboce klaním a přeji opravdu ze srdce úspěch. Ještě malý dodatek. Kdyby byla odbytová družstva řešením, měli by už dávno vinaři, ovocnáři atd. po problémech. Pokud vím, lítají v tom s námi včelaři i nadále. Úspěšné výjimky se samozřejmě asi najdou. Pokud se nemýlím, dotace z EU mají ještě malý háček v postupu realizace. Nejdříve kvalitní projekt, potom realizace za své až teprve (možná) nějaká podpora. Je s podivem, že se v poslední době zapomělo na jeden pojem, který není určitě totalitním produktem a to je "SPECIALIZACE". Tak jen dál si včelaříci i včelaři pracně zavádějte truhlářskou výrobu na úly, mezistěny z vlastní produkce jsou určitě nejlepší a v neposlední řadě má pořádný medák matky pouze z vlastního chovu. Ještě chvíli a začneme si sami vyrábět i léčiva. S pozdravem Josef Rotbauer.

Ve čtvrtek pojedu do Protivína, ale nebudu mít čas. Zastavím se jindy.
Určitě!

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Josef Rotbauer" <josefrotbauer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 25, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Prodej medu?


> Zdravím především realisty v tomto směru. Jen připojím trochu svých
> zkušeností.Dost se používá pojem výkupce medu. To je úplný prd na trhu s
> medem, protože správně by svoji činnost neměli provádět jako "obchod" ale
> jako "zprostředkování obchodu" (v převážné míře vykupují za cizí peníze) a
> dále med neprodávají. To ani nejde, protože obchodník z medem je na
> vnitřním trhu v ČR téměř úplně ztracenej. Východisko je v exportu a tam to
> odhaduji tak na počty kamionů řádově alespoň v desítkách. Neprosadila se
> ani Včela Předboj a.s. Podle mě to vypadá tak na rodinnou včelařskou farmu
> se stáčírnou, alespoň 400 včelstev a to jsem ještě asi idealista. S tím se
> dá získat odbyt tak možná na úrovni okresu. Nabídka převyšuje poptávku
> několikanásobně, dostat se vůbec do sítě hypermarketů taky něco stojí,
> nutno počítat s perfektním vybavením pokud nechceš být postihován za
> HMF,nové obaly, rozbory na antibiotika, mor plodu, atd. taky nestojí pár
> korun, kontroly od SVS na hygienu a CL, musíš mít zajištěno ošetření
> objektu akteditovanou firmou na program 3D (desinfekce, desikace,
> deratizace). Pokud někdo už stáčírnu má, a jede zatím bez toho o čem
mluvím
> a dokonce věří na zmírnění požadavků na hygienu, je to možná jen dočasné
> řešení než odejdou do důchodu ti co to slibují. Stejně ve velké konkurenci
> s ostatními ( a ta bude asi furt ) se budou muset postupně vylepšovat a na
> to si asi nevydělají, protože jen ti nejlepší prolezou sakra hustým sítem.
> Přátelé, to co jsem napsal není jen planým tlacháním, to je ze života.
> Pokud se chcete přesvědčit na vlastní oči, nabízím Vám příležitostnou
> návštěvu v novém objektu - výkupně medu, která splňuje všechny zmíněné
> parametry EU a patří k jedné z nejmodernějších. U kávy v malované hospodě
> "U roubené studny" si o tom můžeme klidně pokecat. Kontaktní telefon na
> Středisko služeb pro včelaře jihočeského regionu je mobil 603 313 178.
Všem
> kdo najdou odvahu do toho jít se hluboce klaním a přeji opravdu ze srdce
> úspěch. Ještě malý dodatek. Kdyby byla odbytová družstva řešením, měli by
> už dávno vinaři, ovocnáři atd. po problémech. Pokud vím, lítají v tom s
> námi včelaři i nadále. Úspěšné výjimky se samozřejmě asi najdou. Pokud se
> nemýlím, dotace z EU mají ještě malý háček v postupu realizace. Nejdříve
> kvalitní projekt, potom realizace za své až teprve (možná) nějaká podpora.
> Je s podivem, že se v poslední době zapomělo na jeden pojem, který není
> určitě totalitním produktem a to je "SPECIALIZACE". Tak jen dál si
> včelaříci i včelaři pracně zavádějte truhlářskou výrobu na úly, mezistěny
z
> vlastní produkce jsou určitě nejlepší a v neposlední řadě má pořádný medák
> matky pouze z vlastního chovu. Ještě chvíli a začneme si sami vyrábět i
> léčiva. S pozdravem Josef Rotbauer.
>

Mohu potvrdit. Výstavba malé a vyhovující medárny, která se na začátku zdála reálnou cestou se dnes dostala u mě téměř do slepé uličky. Utraceno spousta peněz a výsledek nikde. Dnes už prakticky nikdo neví co vyhovuje a co ne, spíš je to o tom že už nejde skoro nic. O programu 3D se ke mě zatím nic nedoneslo a nemáš přesné informace co stojí vyžadované rozbory medu? V dohledné době mě čeká jednání s OVS a tak stojí za úvahu, jestli to nebude ztráta času. Díky za informace. Zdraví R. Stonjek

O programu 3D bude určitě vědět na OVS hygienik přes živočišné produkty ( použití chem přípravků v potravinářském provozu atd). Rozbor na CL ( cizorodé látky ) nám dělají veterináři zdarma (posílají to kamsi tuším někam do Jihlavy, rozbory na antibiotika jsem četl myslím v Moderním včelaři na 4 zákl. druhy asi 12 tis.

>Dnes obecně není problém něco vyrobit i ve vysoké kvalitě,
>ale uspět s produktem na trhu, tj. prodat. Tak je to i s
>medem.
-------------------------

Nevěřili byste, kolik lidí se v poslední době začíná zajímat o zdravou výživu. Spousta z nich, po zprávách o kvalitě prodávaných medů v supermarketech, by ráda získala kontakt na včelaře a kupovala by med přímo "ze dvora". On možná bydlí o 2 ulice vedle, ale neví se o něm. Ti lidé mají známé podobného zaměření a informace se šíří rychlostí světla. Zkusme nejdřív udělat všechno, aby se tato "díra v trhu" vyplnila. Co třeba si pověsit na plot vkusnou vitrínku s pěknými obrázky včel, krátkými články o včelách, medu, propolisu, alergiích atd. Kdo má, tak tam může vyvěsit i certifikát svého medu. Mohou se tam uvést kontakty na funkcionáře místní ZO. Zákazník se může zajít podívat na prostředí, kde se včely chovají a vytáčí. Divím se někdy tomu, ale lidi se o včely hodně zajímají, přestože odvahu a čas chovat včely má málokdo. K tomu je ale potřeba chovat mírné včely - a to nás nutí ke zlepšování chovu.
Můžeme jít i dál. Zveřejnit si na webu kontakty s adresami a telefony jiných včelařů, co o to budou mít zájem. Odbyt medu se vám určitě zvedne, že budete mít medu nedostatek. Prodávat ale cizí med je vždycky riziko, to musím toho včelaře dobře znát. Tyhle rady může využít většina včelařů s 20-30 včelstvy, co by mohli mít letos problémy s odbytem.
A to nepíšu o domácí výrobě medoviny, o kterou je taky velký zájem. Formou "řetězového obchodu" jde na dračku. Nadává se na stupidní reklamy, ale ono to funguje a velmi dobře. Využijme toho. Do dneška jsem nedokázal pochopit, proč časopis Včelařství musel zmizet z novinových stánků. Proč se nemohl vytvořit další podobný časopis jako odnož Včelařství určeného pro veřejnost, kde by nebyly svazové záležitosti, ale jen různé recepty a zajímavosti z říše včel a jejich chovu. I to by mohlo zlepšit odbyt medu. Mohly tam být inzeráty s adresami včelařů na přímý prodej medu, propolisu, vosku, mateří kašičky, "včelích žihadel" atd. Svaz by nám mohl pomoci v podpoře neustálé kontroly medu na trhu a zveřejňovat situaci jako například: http://www.spotrebitel.cz/article/view/8468
a http://www.spotrebitel.cz/article/view/6881/1/27

Odbytu medu ze dvora by hodně pomohlo, kdyby takových kontrol bylo více a
byly víde publikované!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2005 6:26 AM
Subject: Re: Prodej medu?


> >Dnes obecně není problém něco vyrobit i ve vysoké kvalitě,
> >ale uspět s produktem na trhu, tj. prodat. Tak je to i s
> >medem.
> -------------------------
>
> Nevěřili byste, kolik lidí se v poslední době začíná zajímat o zdravou
> výživu. Spousta z nich, po zprávách o kvalitě prodávaných medů v
> supermarketech, by ráda získala kontakt na včelaře a kupovala by med přímo
> "ze dvora". On možná bydlí o 2 ulice vedle, ale neví se o něm. Ti lidé
mají
> známé podobného zaměření a informace se šíří rychlostí světla. Zkusme
> nejdřív udělat všechno, aby se tato "díra v trhu" vyplnila. Co třeba si
> pověsit na plot vkusnou vitrínku s pěknými obrázky včel, krátkými články o
> včelách, medu, propolisu, alergiích atd. Kdo má, tak tam může vyvěsit i
> certifikát svého medu. Mohou se tam uvést kontakty na funkcionáře místní
> ZO. Zákazník se může zajít podívat na prostředí, kde se včely chovají a
> vytáčí. Divím se někdy tomu, ale lidi se o včely hodně zajímají, přestože
> odvahu a čas chovat včely má málokdo. K tomu je ale potřeba chovat mírné
> včely - a to nás nutí ke zlepšování chovu.
> Můžeme jít i dál. Zveřejnit si na webu kontakty s adresami a telefony
> jiných včelařů, co o to budou mít zájem. Odbyt medu se vám určitě zvedne,
> že budete mít medu nedostatek. Prodávat ale cizí med je vždycky riziko, to
> musím toho včelaře dobře znát. Tyhle rady může využít většina včelařů s
> 20-30 včelstvy, co by mohli mít letos problémy s odbytem.
> A to nepíšu o domácí výrobě medoviny, o kterou je taky velký zájem. Formou
> "řetězového obchodu" jde na dračku. Nadává se na stupidní reklamy, ale ono
> to funguje a velmi dobře. Využijme toho. Do dneška jsem nedokázal
pochopit,
> proč časopis Včelařství musel zmizet z novinových stánků. Proč se nemohl
> vytvořit další podobný časopis jako odnož Včelařství určeného pro
> veřejnost, kde by nebyly svazové záležitosti, ale jen různé recepty a
> zajímavosti z říše včel a jejich chovu. I to by mohlo zlepšit odbyt medu.
> Mohly tam být inzeráty s adresami včelařů na přímý prodej medu, propolisu,
> vosku, mateří kašičky, "včelích žihadel" atd. Svaz by nám mohl pomoci v
> podpoře neustálé kontroly medu na trhu a zveřejňovat situaci jako
> například: http://www.spotrebitel.cz/article/view/8468
> a http://www.spotrebitel.cz/article/view/6881/1/27
>

Eman napsal:
> Do dneška jsem nedokázal pochopit,
> proč časopis Včelařství musel zmizet z novinových stánků. Proč se nemohl
> vytvořit další podobný časopis jako odnož Včelařství určeného pro
> veřejnost, kde by nebyly svazové záležitosti, ale jen různé recepty a
> zajímavosti z říše včel a jejich chovu. I to by mohlo zlepšit odbyt medu.
.........................
To jsem také nedokázal pochopit. Možná, že jde o systém vnitrostranického tisku (jak v politice). Já si myslím, že by stačila jen jedna jediná odborná verze s placenou reklamou a bez obalů ve článcích. A pěkně v trafice... Jo možná jeto takhle. Kdyby v minulosti nebylo k mání v trafice a ve veřejných knihovnách, tak bych vlastně ani nevčelařil, protože já byl tč. hodně čtivý. A to by byl klídek i na této konferenci, kdyby nevyrostl takový samorost jako já. A také pro někoho...

Emane, chápeš to? Byla to pro mě studnice a přecednictvo to zastavilo? Jak to tak? Hlavní důvod? Jak jsi měl tehdy dojít (asi po r.1994)k informacím o včelách a včelaření a třeba i těch receptů a nebýt svazákem? Směšné by bylo, že se to stoplo z důvodu finančních. Vypovídalo by to o "odbornosti" vytvořit cenu časopisu, když to v Rakvicích jde. Je to cenzura - neposkytovat veřejnosti informace, a fandím př. Protivínskému s Moderním včelařem.


____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

př. Eman napsal:
to funguje a velmi dobře. Využijme toho. Do dneška jsem nedokázal pochopit,
> proč časopis Včelařství musel zmizet z novinových stánků. Proč se nemohl

Taky si ještě pamatuji dobu, kdy bylo Včelařství v každém stánku jako jiné
zájmové časopisy. Dříve bylo jedno, jestli se časopis kupuje u stánku nebo
je předplacený, stálo to skoro úplně stejně. Dneska je předplatné o dost
levnější, u stánku si zájmové časopisy kupují vysloveně jen náhodní zájemci
a zájem proto dost kolísá. Tuším, ža náklady na remitendu - vrácení a
likvidaci neprodaných výtisků platí teď vydavatel, takže svaz dal přednost
jistotě předplaceného časopisu hlavně pro členy než možnosti platit občas za
likvidaci desetitisíců neprodaných výtisků. Je to škoda, když už nic jiného,
ztrácí se tím u nevčelařské věřejnosti povědomí o včelařích jako o zájmovém
svazu činném prakticky v každé obci. Pokud třeba stát zvýší příspěvek na
včelstva, tak bude rozdíl, až to běžný nevčelař uvidí ve zprávách, jestli
příjemci pro něho budou jacísik cizí včelaři, kteří mají včely kdesi v
lesích a kterým už platí za med nebo jestli příjemci budou členové svazu, o
kterém ví, že funguje i v jeho obci a že kromě medu jejich včely přispívají
ke kvalitě jablek, co pěstuje na zahradě nebo ke kráse jeho skalky.

Dneska je Včelařství hybrid. Grafický vzhled se snaží držet standartu
časopisů prodávaných na stáncích, což je určitě i příslušně drahé, i když to
jako svazový časopis prakticky pro vnitřní potřebu členů nepotřebuje. Obsah
se snaží držet potřeb běžného řadového člena svazu, tam by ale stačilo z
většiny černobílá verze na běžném papíře, třeba v podobné úpravě jako
odborné včelařské překlady s pár listy barevné přílohy. A kromě různých
zpráv většinu skutečně zajímavých článků autoři udávají už jinde, mám pocit,
že spousta článků ve Včelařství je jen vata, aby byl vůbec obsazen příslušný
počet stránek.

> proč časopis Včelařství musel zmizet z novinových stánků. Proč se nemohl
> vytvořit další podobný časopis jako odnož Včelařství určeného pro
> veřejnost, kde by nebyly svazové záležitosti, ale jen různé recepty a
> zajímavosti z říše včel a jejich chovu. I to by mohlo zlepšit odbyt medu.

Spíše než vytvořit tak rozdělit. Verze na křídovém papíře pro stánky a
veřejnost, černobílá verze pro členy svazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2005 6:26 AM
Subject: Re: Prodej medu?


> >Dnes obecně není problém něco vyrobit i ve vysoké kvalitě,
> >ale uspět s produktem na trhu, tj. prodat. Tak je to i s
> >medem.
> -------------------------
>
> Nevěřili byste, kolik lidí se v poslední době začíná zajímat o zdravou
> výživu. Spousta z nich, po zprávách o kvalitě prodávaných medů v
> supermarketech, by ráda získala kontakt na včelaře a kupovala by med přímo
> "ze dvora". On možná bydlí o 2 ulice vedle, ale neví se o něm. Ti lidé
mají
> známé podobného zaměření a informace se šíří rychlostí světla. Zkusme
> nejdřív udělat všechno, aby se tato "díra v trhu" vyplnila. Co třeba si
> pověsit na plot vkusnou vitrínku s pěknými obrázky včel, krátkými články o
> včelách, medu, propolisu, alergiích atd. Kdo má, tak tam může vyvěsit i
> certifikát svého medu. Mohou se tam uvést kontakty na funkcionáře místní
> ZO. Zákazník se může zajít podívat na prostředí, kde se včely chovají a
> vytáčí. Divím se někdy tomu, ale lidi se o včely hodně zajímají, přestože
> odvahu a čas chovat včely má málokdo. K tomu je ale potřeba chovat mírné
> včely - a to nás nutí ke zlepšování chovu.
> Můžeme jít i dál. Zveřejnit si na webu kontakty s adresami a telefony
> jiných včelařů, co o to budou mít zájem. Odbyt medu se vám určitě zvedne,
> že budete mít medu nedostatek. Prodávat ale cizí med je vždycky riziko, to
> musím toho včelaře dobře znát. Tyhle rady může využít většina včelařů s
> 20-30 včelstvy, co by mohli mít letos problémy s odbytem.
> A to nepíšu o domácí výrobě medoviny, o kterou je taky velký zájem. Formou
> "řetězového obchodu" jde na dračku. Nadává se na stupidní reklamy, ale ono
> to funguje a velmi dobře. Využijme toho. Do dneška jsem nedokázal
pochopit,
> proč časopis Včelařství musel zmizet z novinových stánků. Proč se nemohl
> vytvořit další podobný časopis jako odnož Včelařství určeného pro
> veřejnost, kde by nebyly svazové záležitosti, ale jen různé recepty a
> zajímavosti z říše včel a jejich chovu. I to by mohlo zlepšit odbyt medu.
> Mohly tam být inzeráty s adresami včelařů na přímý prodej medu, propolisu,
> vosku, mateří kašičky, "včelích žihadel" atd. Svaz by nám mohl pomoci v
> podpoře neustálé kontroly medu na trhu a zveřejňovat situaci jako
> například: http://www.spotrebitel.cz/article/view/8468
> a http://www.spotrebitel.cz/article/view/6881/1/27

Za poslední léta se z poměrně kvalitního odborného časopisu stala společenská drbna. Pokud jsou zveřejněny odborné články, jsou na jedné straně pro 99 % včelařů nesrozumitelné a v časopise zabírají zbytečně místo( ať se na mne př.Čermák nezlobí, ale právě jeho nekonečný seriál z genetiky)na druhé straně články hemžící se postupy z 19.století. Řada článků je psaná evidentně pro honorář a obsahuje pouze nic neříkající balast nebo je nesrozumitelná a bez smyslu pro běžnou praxi. Jsou evidentně protěžováni jen někteří autoři a některým nejsou příspěvky otištěny vůbec nebo až po několika letech - viz můj článek o Ondřejovském tavidle, na který byl mimochodem obrovský ohlas, což svědčí o zájmu o tento typ článků z praxe.

Nesouhlasím s př. Pravdou. Co mu bráni dát si své články na svůj web http://www.vcelar.com/index.html nebo do včelařských novin? Proč píše za 99% čtenářů? Vítám každý článek K. Čermáka, kterého si pro jeho práci pro naše včely vážím a jeho články mě zajímají. Myslím, že časopis je dobrý a vyvážený, nemůže být nafukovací.

Zdravím,
ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ. Mně to připadá jako
přepsaná skripta nebo přednášky o genetice tak na úrovni prvního nebo
druhého ročníku nějaké zemědělské vysoké školy nebo na úrovni posledního
ročníku specializované střední školy. Asi to je oblíbené téma př. Čermáka,
jenomže on je špičkový výzkumný pracovník a dlouhodobě se tím zabývá. Běžný
řadový včelař asi bude vědět o genetice maximálně to, že když koupí v sáčku
osivo F1, že bude lepší než to bez F. A aby se ten seriál mohl aspoň
přečíst, musí člověk aspoň vědět, co ty výrazy, které v tom seriálu jsou,
znamenají.
Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
patří, ale ne v takovéhle formě. Na to jsou určité zákonitosti, aby takové
články v takovém časopise byly co k čemu. Pokud se má napsat něco tak vysoce
odborného do časopisu, který čtou hlavně neodborníci ( a to na genetiku
běžný včelař určitě je ) musí být takový článek buď celý na čitelné úrovni
běžného včelaře a potom bude pro odborníky fungovat jen jako upoutávka a
skutečně odborný text si musí sehnat - stáhnout z internetu, vypůjčit,
koupit atd, nebo to bude skutečně odborný článek nebo seriál a potom bude
muset být cca čtvrtina, třetina článku nebo dílu seriálu napsaná pro
neodborníka jako nějaký přehled nebo souhrn toho, co se tam vlastně píše.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 27, 2005 9:12 AM
Subject: Re: časopis Včelařství


> Nesouhlasím s př. Pravdou. Co mu bráni dát si své články na svůj web
> http://www.vcelar.com/index.html nebo do včelařských novin? Proč píše za
> 99% čtenářů? Vítám každý článek K. Čermáka, kterého si pro jeho práci pro
> naše včely vážím a jeho články mě zajímají. Myslím, že časopis je dobrý a
> vyvážený, nemůže být nafukovací.

Naopak, serial pr.Cermaka je jedine co se ve vcelarstvi da cist! Na druhou stranu mi trochu vadi ta serialova forma, kdy za mesic si uz nepamatuji o cem byl predchozi clanek :-).

Kuba


> Zdravím,
> ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ....
> Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
> patří, ale ne v takovéhle formě.

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
o příbuznostech ve Včelařství.
Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ. Mně to připadá jako
>přepsaná skripta nebo přednášky o genetice tak na úrovni prvního nebo
>druhého ročníku nějaké zemědělské vysoké školy nebo na úrovni posledního
>ročníku specializované střední školy. Asi to je oblíbené téma př. Čermáka,
>jenomže on je špičkový výzkumný pracovník a dlouhodobě se tím zabývá. Běžný
>řadový včelař asi bude vědět o genetice maximálně to, že když koupí v sáčku
>osivo F1, že bude lepší než to bez F. A aby se ten seriál mohl aspoň
>přečíst, musí člověk aspoň vědět, co ty výrazy, které v tom seriálu jsou,
>znamenají.
>Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
>patří, ale ne v takovéhle formě. Na to jsou určité zákonitosti, aby takové
>články v takovém časopise byly co k čemu. Pokud se má napsat něco tak vysoce
>odborného do časopisu, který čtou hlavně neodborníci ( a to na genetiku
>běžný včelař určitě je ) musí být takový článek buď celý na čitelné úrovni
>běžného včelaře a potom bude pro odborníky fungovat jen jako upoutávka a
>skutečně odborný text si musí sehnat - stáhnout z internetu, vypůjčit,
>koupit atd, nebo to bude skutečně odborný článek nebo seriál a potom bude
>muset být cca čtvrtina, třetina článku nebo dílu seriálu napsaná pro
>neodborníka jako nějaký přehled nebo souhrn toho, co se tam vlastně píše.
>

Obsah se mi líbil, jen mi vadí ten seriál. Pokud by Včelařství mělo elektronickou podobu, nic proti tomu. Takhle mně jako laikovi vadí to listování několika čísli nazpátek, abych našel co si již nepamatuji. Jako knihu si to hned koupím, jako elektron. dokument ihned stáhnu.
Jen si myslím, že je to do Včelařského Blesku škoda.

Nezbývá než pověřit naše delegáty celostátní konference svazu, aby budoucímu
výboru svazu vytvoření elektronické podoty Včelařstí uložila, aby si nemohli
vysvětlit přání svých člený po svém jako ti nyněnší.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 05, 2005 12:00 PM
Subject: Re: časopis Včelařství


Obsah se mi líbil, jen mi vadí ten seriál. Pokud by Včelařství mělo
elektronickou podobu, nic proti tomu. Takhle mně jako laikovi vadí to
listování několika čísli nazpátek, abych našel co si již nepamatuji. Jako
knihu si to hned koupím, jako elektron. dokument ihned stáhnu.
Jen si myslím, že je to do Včelařského Blesku škoda.

Ahoj Květoši!

To je opravdu škoda, že nevydáš knihu. Možná by to po otisknutí všech částí
bylo dobré dát na elektronické včelařské noviny protože jsem tak ucelený
rozbor genetických souvislostí neviděl. Ale jsem v této oblasti laik!

Mě to minimálně osvětlilo co je to imbreeding a když koupím inseminovanou
matku, tak aspoň vím jak k tomu co mi do průvodního lístku přítel Ing.Přidal
napsal, s tím to souvisí a jak k tomu asi tak došel :o)!

Měl bych dotaz.
Kdysi jsem z návštěvy nějakého výzkumáku na Moravě došel k závěru, že se
přímému potomku volně spářené matky po inseminované matce říká F1.Už nevím,
jak jsem k tomu závěru došel, protože mi bylo 13.
Ale něco mi říká, že se z genetického hlediska něčemu F1 říká ... zatím jsem
tuto souvislost v tvém seriálu nezachytil.
TO neznamená, že to tam není, protože jsem tomu asi tak od čtvrtého
pokračování přestal rozumět a čtu to jen zběžně.
Můžeš mi k tomu něco říct? S čím jsem si to splet?

Díky a hezký dne!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:42 AM
Subject: Re: časopis Včelařství


Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
o příbuznostech ve Včelařství.
Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ. Mně to připadá jako
>přepsaná skripta nebo přednášky o genetice tak na úrovni prvního nebo
>druhého ročníku nějaké zemědělské vysoké školy nebo na úrovni posledního
>ročníku specializované střední školy. Asi to je oblíbené téma př. Čermáka,
>jenomže on je špičkový výzkumný pracovník a dlouhodobě se tím zabývá.
Běžný
>řadový včelař asi bude vědět o genetice maximálně to, že když koupí v sáčku
>osivo F1, že bude lepší než to bez F. A aby se ten seriál mohl aspoň
>přečíst, musí člověk aspoň vědět, co ty výrazy, které v tom seriálu jsou,
>znamenají.
>Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
>patří, ale ne v takovéhle formě. Na to jsou určité zákonitosti, aby takové
>články v takovém časopise byly co k čemu. Pokud se má napsat něco tak
vysoce
>odborného do časopisu, který čtou hlavně neodborníci ( a to na genetiku
>běžný včelař určitě je ) musí být takový článek buď celý na čitelné úrovni
>běžného včelaře a potom bude pro odborníky fungovat jen jako upoutávka a
>skutečně odborný text si musí sehnat - stáhnout z internetu, vypůjčit,
>koupit atd, nebo to bude skutečně odborný článek nebo seriál a potom bude
>muset být cca čtvrtina, třetina článku nebo dílu seriálu napsaná pro
>neodborníka jako nějaký přehled nebo souhrn toho, co se tam vlastně píše.
>

Ano, F1 je označení pro něčího potomka první generace. Nemusí to být jen
potomek inseminované matky, ale třeba kterékoliv matky, kterou si vyberu
za plemennou. F1 značí, že jde o potomka 1. generace, zrovna tak se dá
hovořit o F2, F3, F4, atd., pokud je to zapotřebí. Význam toho F je
"filiální" - tedy dceřinný/synovský (podobně víme co je to filiálka).
Výchozí matka (rodič) se značí písmenem P, s významem "parentální"
generace (parentes = rodiče).
V seriálu jsem tato označení opravdu asi nepoužil, ale je tam označení
generací I1, I2, I3 (velká "i"), což má stejný význam jako F1, F2, F3,
ale zároveň se tím vystihuje, že jde o inbrední generaci potomků.
Ještě dodatek - ten seriál je jen jedna úzká část včelí genetiky.
Genetika je mnohem širší disciplína - má více částí, odvětví, podtémat...
K. Čermák


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>Měl bych dotaz.
>Kdysi jsem z návštěvy nějakého výzkumáku na Moravě došel k závěru, že se
>přímému potomku volně spářené matky po inseminované matce říká F1.Už nevím,
>jak jsem k tomu závěru došel, protože mi bylo 13.
>Ale něco mi říká, že se z genetického hlediska něčemu F1 říká ... zatím jsem
>tuto souvislost v tvém seriálu nezachytil.
>TO neznamená, že to tam není, protože jsem tomu asi tak od čtvrtého
>pokračování přestal rozumět a čtu to jen zběžně.
>Můžeš mi k tomu něco říct? S čím jsem si to splet?
>

př. Čermák napsal
Mohu vás
> ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
> posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
> jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R).

Málokomu se poštěstí dát dohromady něco, co na světě nikde jinde není. Jenže
pokud je to někde v šuplíku doma, tak se to nepočítá. Včely šlechtí stovky a
možná tisíce lidí a možná by se to zajímalo i další. Proč tedy nezefektivnit
úsilí a čas vydaný prací na tomto tématu jeho vydáním v nějaké ucelené
knižní formě a tím to zpřístupnit ostatním? Hlavní práce ze strany autora -
text a příslušné schémata už je hotova. Ostatní práci už nejspíš klidně
mohou udělat jiní, tedy "řemeslníci". Že je to v tom Včelařství, zdá se mně
spíše jako sondáž, jaký to bude mít ohlas. Kdo by s tím pracoval denně, asi
by ho obtěžovalo přelistovávat kvůli každému dílu časopisy. A skladovat tři
ročníky kvůli tomu.
Zkoušel jste to už někde nabídnout? Třeba jako část vysokoškolských skript?
Nebo do nějakého odborného nakladatelství? Nebo neexistuje v rámci VUVČ
nějaký zavedený systém publikace takových věcí?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:42 AM
Subject: Re: časopis Včelařství


> Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
> o příbuznostech ve Včelařství.
> Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
> čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
> které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
> se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
> ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
> posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
> jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
> vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
> nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
> pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
> zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
> nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
> Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
> poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
> Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
> odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
> čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
> předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
> Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
> jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
> užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
> včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
> těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
> není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
> K. Čermák

Já bych to určitě dal ucelené do Včelařské knihovny ČSV v Praze. Pokud bych to potřeboval, tak bych si to vypůjčil a nemusel to pracně hledat někde na půdě v časopisech.
Tonda.

>Zkoušel jste to už někde nabídnout? Třeba jako část vysokoškolských skript?
Nebo do nějakého odborného nakladatelství? Nebo neexistuje v rámci VUVČ
nějaký zavedený systém publikace takových věcí?

Pokud jsem uvedl, že na psaní knih nemám čas, neznamená to, že si ho do
budoucna neudělám... Tedy - děkuji všem za zájem a dobré rady, snad za
pár let něco stvořím.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):

>Zkoušel jste to už někde nabídnout? Třeba jako část vysokoškolských skript?
>Nebo do nějakého odborného nakladatelství? Nebo neexistuje v rámci VUVČ
>nějaký zavedený systém publikace takových věcí?
>

B.Pravda napsal:
.....zbytečně
> místo( ať se na mne př.Čermák nezlobí, ale právě jeho nekonečný seriál z
> genetiky)na druhé straně články hemžící se postupy z 19.století. ...
..................................
Tak to bych mohl brát, jako nepochopení smyslu odborné literatury a proto hodnotím jeho články jako odborné. Ty tam mají své místo.K pochopení. (internetový laik a přímá znalost jazyka PHP,Perl,Javy, atd.., která má také své diskuzní fóra i s laiky)

Je mi však záhadou (a to nevím) zdali světová uznávaná včelařská (vlastně i studenti) mají přístup k časopisu Včelařství, jako obrázek k výkladům o nejlepším medu (snad na světě) u nás... Ono, kvalita se hledá právě ve výzkumu...

A to já využívám v běžné praxi jeho článků. Chce to trochu sice zajít do sféry správného nastudování a spojení s praxí.(toho je v seriálu dost)

:-)A vůbec. Květoš na Hrad. :-)Podle mě se narodil (jako více lidí v jeho zaměření) pro včelu a obor včelařství.Ať se mu daří a zkoumá a studuje a vůbec.
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Pokud jste to vzal jako útok na Květoše, tak se hluboce mýlíte. Květoš je můj kamarád a bývalý spolužák a spolu s ním a V. Ptáčkem jsme kdysi založili kroužek nízkonástavkového včelaření v Brně. Také já si ho hluboce vážím pro to co dělá pro včelařství, ale to neznamená, že na vše musíme mít stejný názor. To je ta demokracie o které právě vy příteli Pazderko tak rád přímo či nepřímo píšete. Časopis si představuji jako okamžitý zdroj informací. Pokud budu chtít něco studovat do detailů, zapůjčím si odbornou literaturu.

Priateľia Českí !
Viete koľkým Slovenským včelárom a jednoduchým ľuďom pomohol Ing. Čermák
? Koľkým osobným návštevám odkrojil so svojho mimopracovného voľna ?
Prakticky úkazal , či už umelú insemináciu, rôzne fígle pri chove matiek a
pod. Poradil ako narábať s prístrojom Warox-Vc -damplér od firmy Biocontrol
a.g. či Honig Jenterov rámik. Každý článok , ktorý máme možnosť prečítať si
či už na internete, alebo v časopisoch nám prináša poučenie. Treba využívať
osobné e-maily a nie mleť čo už bolo dávno zomleté. Notorickým otravám či
pisateľom odporúčam najsť si iný zdroj okamžitých informácií.
Slovenský časopis Včelár tiež niekedy pripomína skôr pozvánku na kar,
ako prameň nápadov a poučení . Netreba sa zaoberať vecami, ktoré nemôžete
zmeniť. V súčasnom období máme na Slovensku zvolené nové vedenie SZV, bude
aj nová obsahová náplň časopisu ? Teraz hľadajú nového redaktora, potom
dopisovateľov a nakoniec budu hľadať časopis, lebo niekto mudrejší dokáže
viac.
Vás priatelia to čaká teraz. Ako starí včelári hovoria - všetko je v
ľuďoch a nie mlátiť prázdnu slamu.
Veľa úspechov, G.Komínek



----- Original Message -----
From: B.Pravda <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 27, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Časopis Včelařství


> Pokud jste to vzal jako útok na Květoše, tak se hluboce mýlíte. Květoš je
> můj kamarád a bývalý spolužák a spolu s ním a V. Ptáčkem jsme kdysi
> založili kroužek nízkonástavkového včelaření v Brně. Také já si ho hluboce
> vážím pro to co dělá pro včelařství, ale to neznamená, že na vše musíme
mít
> stejný názor. To je ta demokracie o které právě vy příteli Pazderko tak
rád
> přímo či nepřímo píšete. Časopis si představuji jako okamžitý zdroj
> informací. Pokud budu chtít něco studovat do detailů, zapůjčím si odbornou
> literaturu.
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1079 (20050426) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

___________________________________________
Asi se seká webové rozhraní s mailovým, proto zasílám ještě jednou odpověď na příspěvek, protože ho zde ani po asi dvou
hodinách, co jsem ho odeslal a jako rozeslanou serverem dostal nevidím. Ti s mailovou schránkou, ať laskavě prominou.
___________________________________________
K tématu:
B.Pravda napsal:
> Pokud jste to vzal jako útok na Květoše, tak se hluboce mýlíte. ..... Také já si > ho hluboce
> vážím pro to co dělá pro včelařství, ale to neznamená, že na vše musíme mít
> stejný názor. To je ta demokracie o které právě vy příteli Pazderko tak rád
> přímo či nepřímo píšete. Časopis si představuji jako okamžitý zdroj
> informací. Pokud budu chtít něco studovat do detailů, zapůjčím si odbornou
> literaturu.

A neurazte se př. Pravdo
Mohu mít, doufám, tady v konferenci svůj názor.


Jen krátce a pro vysvětlení. Hledal jsem a našel, že časopis je vedle titulku "Časopis členů ČSV" uvnitř napsáno nad jmény autorů, Odborný měsíčník. O toto jde a každý člen příjmá odbornou literaturu. Jestli čte (studuje)raději jiné příspěvky, nebo nějaký redakční bonus,nebo inzerci je jen jeho věc, ale úroveň musí být převážně odborná. To je jeho posláním. Vypadá tak jako celek?(v poslední době)


Na okamžitý zdroj jsou vymyšleny noviny(denní tisk).Také. Oběžníky, zprávy(př. tajemníka), formuláře ,... ty by měly mít místo v příloze ve Včelařství(ty se dají vyškubnout, když je tam nechci). Inzerce kdekoli, protože ji vyhledávám, jako 90% čtenářů.(v případě časopisu a mého oboru) A chybí mě v nich ti třídně(oborově) pronásledovaní dovozci.

Rakvický tisk PSNV je za peníze a tam souhlasím zaplacením.Nebudu-li ho spokojen, tak ho nekoupím.(nepředplatím) Včelařství je podmíněno, a to vypadá jak totalitní(donucovací) Kocourkov.


K článkům o genetice. Tento seriál stačí k lepšímu pochopení začít studovat od začátku.(1. dílu)Doopravdy od prostředka může být dost náročný.

Mě se líbí pohled na včelu ne z Měsíce(běžný lidský pohled), ale pěkně z blízka.(I když je pro mě důležitý jen medný výnos)Vše totiž souvisí se vším. Obzvláště ve včelařství.

Mějte se, a vše v dobrém.(chcete-li)

PS: K rozdílnému názoru s př. K.Čermákem. Vy máte jiný názor na problematiku A.m. a její genetiku? O co jde?

Zdravim

Mám stejný názor jako pan B.Pravda. Od časopisu bych očekával co nejvíce praktických rad a fíglů o včelaření. Proč třeba není ukázka stáčírny medu, plus potřebná povolení.(napsat, že něco lze získat, ale pokud nevím jak, tak my je to na ....) To se stále točí dokolečka úlová míra, krmení z jara, voda včelám atd. Stejně jako některé předchozí, mě nezajímá spousta foto, která se převážně nevztahují k včelařině, ani kvalita papíru. Nevim, proč omezovat reklamu, pokud si to někdo chce zaplatit? Zkrátka časopis Včelařstní nic moc. Což takhle internetová podoba s možností komentářů a dotazů.

Na rozdil od více méně se vším spokojeného Emana
zdraví více méně nespokojený Luboš Holy
(pokud někdo sháníte med nabídněte cenu a množství atd.- třeba se dohodneme - holy/=/aster-jc.cz)

>Proč třeba není ukázka stáčírny medu, plus potřebná
>povolení.(napsat, že něco lze získat, ale pokud nevím jak,
>tak my je to na ....)

Tak tohle zrovna v časopise za 13 Kč nehledám. Na to jsou vyhlášky, předpisy a zákony. Časopis má být pro většinu a většina jsou zájmoví včelaři do 20-30 včelstev. Časopis je jen jeden z mnoha pramenů informací. Bohužel jsem zjistil, že mnoho včelařů nečte ani to minimum.

Tak tady si zase přihřeju svojí polívčičku. Zdaleka asi nejsem sám, kdo se cítí jako hlupák, kterému kdosi, byť sebe vzdělanější a se sebevětšími zásluhami o české včelařství strká pod nos něco, co ani možná nechci nebo nechceme, možná ano, ale rozhodování o tom co budu číst by mělo záležet už jen na mém svobodném rozhodování. Nesouvisí to vůbec s kvalitou časopisu, která je proměnlivá, pro někoho moc barevná, každému se líbí něco jiného, někdo to nečte vůbec, najdou se i zřejmé a snad i záměrně zveřejňované polopravdy ( např. že medová burza v Brémách čeká na kvalitní český med – autor se ale zapomněl zmínit o jedné maličkosti a to za kolik Za cenu důstojnou pro českého včelaře asi ne. ), ale proto bych Včelařství vůbec nezavrhoval. Postavil bych jej ale určitě „na vítr a déšť“, do „průvanu tržní ekonomiky“. Ať si v konkurenci s ostatními vybojuje své postavení na slunci. Kdyby se rozdával třeba i zadarmo, tak by se dost včelařů bránilo už jen z principu něco povinného zase „fasovat“. My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí, že jej dostáváme zadarmo. V naší ZO jsme kdysi navrhovali, aby se časopis využíval i pro šíření formulářů potřebných pro členy ČSV. Zhruba za dva roky jsme se dočkali. Některé přílohy uvnitř časopisu jsou většinou dobré a potřebné, vydával bych je ale formou několika Věstníků za rok. Výroba černobílých Věstníků přeloženého formátu A3 by byla daleko pružnější, levnější, méně závislá na termínech tisku. časopisu. Distribuce by se měla podstatně zkrátit a hlavně zlevnit. Každý člen ČSV by jej dostával z prostředků svazu jako pracovní dokument s nutnými formuláři, pokyny, návody, právní poradnou, která je opravdu potřebná a na úrovni. Z ústředí svazu by se mohly Věstníky hromadně zasílat pro všechny včelaře okresu na okresní výbory, tady udělat kopičky pro ZO a z jednání OV si je zástupci ZO pro své členy odnesou v tašce. Těch 10 až 50 přeložených listů formátu A3 váží přátelé pouze ½ kila. Asi by se zlepšila i účast na jednání OV, když by se „rozdávaly noty.“ Doma by se to pak muselo oběhnout a nebo raději svolat ČS ? A jestli to bude na trhu a mezi včelaři a veřejností žádoucí, ať je časopis Včelařství zasílán v tom drahém prezervativu třeba i se zlatou ořízkou. To ať prověří trh a zájem lidí. O JEHO KOUPI AŤ SI KAŽDÝ ROZHODNE SÁM A ZA SVOJE. TO POVAŽUJI ZA ZÁKLADNÍ PRINCIP. Je to i cesta k úsporám ve výdajích ČSV, třeba i ke nížení čl. příspěvků, určitě k ještě větší kvalitě časopisu, jeho popularizaci na veřejnosti a tím i včelařství zároveň. Protože máme v rodině k dispozici mimo Odborných překladů i Včelařství ve dvojím vyhotovení, tak si jeden výtisk nechávám svázat a druhý trousím obyčejně po čekárnách u různých ordinací. Proto mohu tvrdit, že veřejnost má o včelařské časopisy zájem i když to může být také ovlivněno tím čekáním v čekárně, Asi dvakrát se stalo, než jsem se vrátil z ordinace tak časopis někdo …...Protože je náš ČSV ale dost konzervativní, tak si nedělám o případných změnách iluze. Vždyť je vždy vše OK, jsme zahleděni do své dokonalosti a o těch pár názorů u známých rebelantů už vůbec nejde.
S pozdravem J. Rotbauer

Josef Rotbauer:
>My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z
>jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je
>to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk
>pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí,
>že jej dostáváme zadarmo.
---------------------

Nemusíš nic. A členství v jakémkoli spolku vždycky něco stojí. Bez informací je každý spolek mrtvý. Přesto, že členové nemají extra výhody před nečleny (pojištění a časopis), tak ve svazu zůstává 50000 milovníků včel. Proč asi? Někomu jinému by se zase nelíbila ta Tvoje pravidla. Tak to v demokracii chodí: Většina diktuje menšině.

Eman napsal:
>>>Nemusíš nic. A členství v jakémkoli spolku vždycky něco stojí. Bez informací je každý spolek mrtvý. Přesto, že členové nemají extra výhody před nečleny (pojištění a časopis), tak ve svazu zůstává 50000 milovníků včel. Proč asi? Někomu jinému by se zase nelíbila ta Tvoje pravidla. Tak to v demokracii chodí: Většina diktuje menšině.<<<
-------------------------
Tak to Emane nemáš pravdu. Proč tedy vznikají jiné větve v organizaci. Toto je demokratické. Jsi-li nucen se podřídit jinému oborovému názoru a tím se časopisy V. a MV. vyznačují, tak to je ta alternativa. Když by vznikla menšina, která nepovažuje za nutné odebírat Včelařství nebo by chtěla jen ty formuláře na dotace, tak proč ne. Kdo by se bál? Snad, jen mě nechceš namluvit, že jsme politickou stranou, nebo náboženskou společností. Tam je totiž nutné masírovat a masírovat přes cokoli, s čím dojde člen komunity či strany či jakékoli organizace do styku. Včelařstvím (čas.) má jít o masírování? Ono to tak vypadá, a vypadá to dnes, jak články v historických časopisech Český včelař a Moravský včelař.(Vč.a MV)A to považuji za zdravý vývin. A jen nouze a válka a komunistický režim dokázal, že v jednotě je síla. Je nutné to dokazovat i dnes? (přechod na jednotný časopis - Českomoravský včelař,potom Včelař, A potom Včelařství,pozn. ale možné je že v chronologii vývoje názvů časopisů jsem nepřesný )Tak chceš podporovat silné slova sjednocené minulosti, nebo chceš pozorovat viditelné taktiky a manipulace pár lidí s 50 000-ci členy(pard.49 000), kteří ani neumí zde komunikovat a ohání se s nimy jak kůň s oháňkou?

Svazové zastřešení zachovat je to nejlepší. A také je výborné, aby podávané diskuse (Vč.) byly doopravdy diskuzí a vznikaly jiné svazové odnože, s vlatními informacemi,oběžníky a časopisy. Chápeš to a tuto moji verzi ? To je přesně, jak demokracie viditelně funguje, nebo by mohla fungovat v ČSV. Tak také chápu podstatu stanov, že jde o to, že ČSV zastřesuje scénu včelařské činnosti. Musí vědět, ale jak. Jinak ať se nediví slovům o rozdělení.

Faktem je, že časopis Včelařství už není jen odborným tiskem... Docela jsem se "pobavil", myslím že v březnovém čísle, kdy byl otištěn příspěvek, který poukazoval na rozpad slovenského svazu a že je nutno takové situaci u nás zabránit, ale že vydávání Moderního včelaře už tento rozpad započal... Do toho pár poznámek typu "vrážení klínu" do jednoty včelařů, "svaz si rozvracet nedáme"... no, slovník jak z února 1948.
Pokud by časopis byl odborným, nikdy by takový příspěvek neotiskl! Bohužel realita je jiná. Mimochodem, dost dobrý vtip (bohužel to byla realita) byl starší příspěvek o návštěvě včelařů ze severní koreje a o přínosných poznatcích, navázání dobrých vztahů a příslibu do budoucna...
Nevím, vyšlo to myslím loni (rok 2004), ale zřejmě to někde zůstalo viset už od roku 1986 nebo co.
Je vidět, jak odborný časopis radí a pomáhá, místo článků o tom, jak zvýšit kvalitu medu, jak zlepšit podmínky pro mladé... V prvním okamžiku jsem nevěděl, jestli se mám smát, nebo jestli mám začít balit kufry.

Přeji časopisu více takových nosných aktualit, alespoň se o něco dřív oddělí kvalita a odbornost.

Ještě bych dodal
Tak vystup dotaci 150 přes včelaře stějně dostaneš a povinné vyšetření ti
také zajjistí. Ušetříš na členkých poplatcích a budešli chtít si něco
přečíst tak koupíš včelaře ve své oblíbené včel prodejně bude-li Pojštění
včel si sjednáš u své pojišťovny. O co jde???

Pepan

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 29, 2005 6:24 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


> Josef Rotbauer:
> >My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z
> >jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je
> >to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk
> >pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí,
> >že jej dostáváme zadarmo.
> ---------------------
>
> Nemusíš nic. A členství v jakémkoli spolku vždycky něco stojí. Bez
> informací je každý spolek mrtvý. Přesto, že členové nemají extra výhody
> před nečleny (pojištění a časopis), tak ve svazu zůstává 50000 milovníků
> včel. Proč asi? Někomu jinému by se zase nelíbila ta Tvoje pravidla. Tak
to
> v demokracii chodí: Většina diktuje menšině.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1085 (20050501) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Zdravím,
mně nezbývá než s téměř se vším souhlasit. Snad jedině že v případě uvolnění
prodeje naopak vzniknou náklady na remitendu časopisu, na druhé straně
pravděpodobně z tohoto zdroje lze u některých jiných odborných časopisů
zakoupit v redakcích výtisky ještě po několika letech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Rotbauer" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2005 10:05 PM
Subject: Re: časopis Včelařství


> Tak tady si zase přihřeju svojí polívčičku. Zdaleka asi nejsem sám, kdo se
> cítí jako hlupák, kterému kdosi, byť sebe vzdělanější a se sebevětšími
> zásluhami o české včelařství strká pod nos něco, co ani možná nechci nebo
> nechceme, možná ano, ale rozhodování o tom co budu číst by mělo záležet už
> jen na mém svobodném rozhodování. Nesouvisí to vůbec s kvalitou časopisu,
> která je proměnlivá, pro někoho moc barevná, každému se líbí něco jiného,
> někdo to nečte vůbec, najdou se i zřejmé a snad i záměrně zveřejňované
> polopravdy ( např. že medová burza v Brémách čeká na kvalitní český med –
> autor se ale zapomněl zmínit o jedné maličkosti a to za kolik Za cenu
> důstojnou pro českého včelaře asi ne. ), ale proto bych Včelařství vůbec
> nezavrhoval. Postavil bych jej ale určitě „na vítr a déšť“, do „průvanu
> tržní ekonomiky“. Ať si v konkurenci s ostatními vybojuje své postavení na
> slunci. Kdyby se rozdával třeba i zadarmo, tak by se dost včelařů bránilo
> už jen z principu něco povinného zase „fasovat“. My si časopis musíme ale
> povinně zaplatit, je jedno z jakých prostředků a ještě být za to pomalu
> vděční, jak je to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk
> pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí, že jej
dostáváme
> zadarmo. V naší ZO jsme kdysi navrhovali, aby se časopis využíval i pro
> šíření formulářů potřebných pro členy ČSV. Zhruba za dva roky jsme se
> dočkali. Některé přílohy uvnitř časopisu jsou většinou dobré a potřebné,
> vydával bych je ale formou několika Věstníků za rok. Výroba černobílých
> Věstníků přeloženého formátu A3 by byla daleko pružnější, levnější, méně
> závislá na termínech tisku. časopisu. Distribuce by se měla podstatně
> zkrátit a hlavně zlevnit. Každý člen ČSV by jej dostával z prostředků
svazu
> jako pracovní dokument s nutnými formuláři, pokyny, návody, právní
> poradnou, která je opravdu potřebná a na úrovni. Z ústředí svazu by se
> mohly Věstníky hromadně zasílat pro všechny včelaře okresu na okresní
> výbory, tady udělat kopičky pro ZO a z jednání OV si je zástupci ZO pro
své
> členy odnesou v tašce. Těch 10 až 50 přeložených listů formátu A3 váží
> přátelé pouze &#189; kila. Asi by se zlepšila i účast na jednání OV, když
> by se „rozdávaly noty.“ Doma by se to pak muselo oběhnout a nebo raději
> svolat ČS ? A jestli to bude na trhu a mezi včelaři a veřejností žádoucí,
> ať je časopis Včelařství zasílán v tom drahém prezervativu třeba i se
> zlatou ořízkou. To ať prověří trh a zájem lidí. O JEHO KOUPI AŤ SI KAŽDÝ
> ROZHODNE SÁM A ZA SVOJE. TO POVAŽUJI ZA ZÁKLADNÍ PRINCIP. Je to i cesta k
> úsporám ve výdajích ČSV, třeba i ke nížení čl. příspěvků, určitě k ještě
> větší kvalitě časopisu, jeho popularizaci na veřejnosti a tím i včelařství
> zároveň. Protože máme v rodině k dispozici mimo Odborných překladů i
> Včelařství ve dvojím vyhotovení, tak si jeden výtisk nechávám svázat a
> druhý trousím obyčejně po čekárnách u různých ordinací. Proto mohu tvrdit,
> že veřejnost má o včelařské časopisy zájem i když to může být také
> ovlivněno tím čekáním v čekárně, Asi dvakrát se stalo, než jsem se vrátil
z
> ordinace tak časopis někdo …...Protože je náš ČSV ale dost konzervativní,
> tak si nedělám o případných změnách iluze. Vždyť je vždy vše OK, jsme
> zahleděni do své dokonalosti a o těch pár názorů u známých rebelantů už
> vůbec nejde.
> S pozdravem J. Rotbauer

Kdesi jsem četl nějaké pojednání o prodeji ze dvora, kde právě reklamní cedule na plotu nebo inzerát byť jen v regionálním tisku je již trochu v rozporu s prodejem ze dvora a uváděním potravin do spotřební sítě. Pokud máte zájem, našel něco dnes o medu na obdobné téma na adrese www.spotrebitel.cz ( k článku se dostanete po cestě NABÍDKA, Potraviny, Atest prodávaného medu, Více ....
J. Rotbauer

Tak jsem sem dal ten dotaz a odpověď.

Zdroj: http://www.spotrebitel.cz/index.php/article/view/8578/1/
=========================================================
Atest prodávaného medu
              
       

Datum vydání: 08.04.2005 09:21

Musí včelař nechat vyšetřit svůj med, který hodlá uvést na trh? Můžu jako zákazník požadovat nějaký atest, který by prokazoval, že se jedná o nezávadný med?


Je li včelař podnikatelem a jako podnikatel svůj med na trh uvádí, musí být schválen a registrován pro tuto činnost příslušnou krajskou veterinární správou. Toto schválení je podmíněno splněním požadavků uložených ve veterinárním zákoně a ve vyhlášce 375/2003 Sb. Tento podnikatel je pak pod veterinárním dozorem.

Obecně z veterinárního zákona vyplývá povinnost uvádět na trh med, který je zdravotně nezávadný a pochází od klinicky zdravého včelstva. Vyhláška 76/2003 stanovuje v příloze č.3 v tabulce 2 fyzikálně-chemické požadavky, které musí med splňovat.

Pokud tento včelař prodává med ve svém "hospodářství" přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, pak přímá povinnost na vyšetřování medu není. Nicméně i tento včelař je pod veterinárním dozorem v tom smyslu, že je registrován, je členem Českého svazu včelařů, který spolupracuje s orgány státního veterinárního dozoru. Tento včelař též musí dodržovat ustanovení veterinárního zákona, to znamená mimo jiné i odesílání stanovených vzorků na vyšetření zdraví včelstev. (V přípravě je legislativa, která včelařům prodávajícím svůj med ve svém hospodářství přímo spotřebiteli, dává právo požadovat dotace na vyšetření fyzikálně-chemických parametrů uvedených ve vyhlášce 76/2003.)

Odpověď zpracoval: Josef Duben,SVS, Ing. Blanka Matějovská,ÚZPI ========================================================
Konec převzaté správy bez úprav.
.......................................

Ona vyhláška 76/2003 toho obsahuje mnohem více.

Mě ta otázka a odpověď připadá nějak střelená od boku. Na to, že je platíme z daní, by to mohly rozvést víc a hlavně přesněji. Nemyslíte? (asi to byl záměr)

A ty dotace tedy naco ? Když nepotřebuji vyšetření? Že by nějaký nesmysl?...

>A ty dotace tedy naco ? Když nepotřebuji vyšetření? Že by nějaký nesmysl?...

Proč nesmysl? Až to bude, tak si zažádám o dotaci na vyšetření medu a získaný certifikát si vyvěsím do své informační skříňky na vrata. Tam si dám taky fotografii mé nejlepší včelí matky a přehled cen medu v okolních Supermarketech spolu s výsledky kontrol medů SZPI. A budu čekat na zákazníky :-)

((Co se ti zase Gusto na tom článku nelíbí? Je stručný, výstižný a slibný. Už se na tu legislativu těším :-)))

Zdravím,
předešlý příspěvek, byl pro pan Hájka.
Jinak, až výkupci nakoupí med za 20-30Kč, za kolik ho budou moci se ziskem realizovat na trhu?. A mimo dovezeného medu, budou mít výkupci levný med od našich včelařů(a to nejenom od velkovčelařů!, které tato situace postihuje nejvíc.). Vždyť, jak píšete většina z nás jsou malý včelaři - nebo jsou to ti, kteří mají starost s výrobou pro sebe?
Jinak nějaký vztah kvality a ceny medu bych také moc nespoléhal(leda, že by med neprošel přes hranice, ale tomu moc nevěřím!)

Luboš Holý

Zcela určitě včely nevymetu na sníh. Protože mám včelaření jen jako koníčka a ne jako kšeft a navíc mám stabilní klientelu, nemám zatím s odbytem problém. Asi bych rozšířil svoji činnost o výrobu medoviny. Jde to i v malém a když budu zpočátku dávat svým stálým zákazníkům 1/3l jako prezent, tak si ji budou po nějaké době ochotni i koupit. Dělal jsem zkušební várku a měl jsem s tím úspěch.
Je ale pravda, že zcela volný obchod s medem je určitou hrozbou. Pro obchodní nadnárodní řetězce jako AHOLD, TESCO, Carrfure apod. skutečně není problém odebrat z Číny či Argentiny stovky tun medu za velmi výhodné ceny a zaplavit jím evropský trh včetně našeho. Já sem naznačil alespoň nějaké možnosti řešení dle mého pohledu přijatelné pro naše malé české poměry přinejmenším pro horizot nejbližších 2-5 let, ale vy jste se vrátil k našim typicky českým nářkům. Zkuste říci svoji představu, jak z toho ven. Pokud se má problém pohnout někam dopředu je třeba diskutovat o možných variantách řešení a ne apriory zavrhovat nápady jiných. Říci že je něco blbý a kritizovat umí každý. Smyslem mého příspěvku bylo diskusi nasměrovat do možnosti hledání řešení anových nápadů.
Nejsem si také jistý, že zájmy obchodníků s medem jsou zcela totožné se zájmy většiny včelařů.

S pozdravem

Př. Holý
Tak na co čekáte,vzhůru do prodeje ze dvora. Těch 50,-Kč za kilo ve výkupu stejně nikdy nedostanete.Tržní cena je kolem stovky, když budete hodně skromný, máte šanci ho udat za 60-70,-Kč za kilo zcela v pohodě. .

Mk. neberte tuto narážku zase tak vážně. Je mi jasné, že je něco jiného prodat ze dvora nějakých 200-300 kg, a 2-3 tuny, ale hodně záleží i na Vašich místních podmínkách. Např. ve velkém městě to nemusí být až takový problém.
Motto pro prodej z dvora je prodat "mým příbuzným, mým známým, známým mých příbuzných a známých a td.Třeba za 60,- ale doporučte prodejní cenu za 80,- nechť každý má třeba 10,-Kč provizi. Všichni budou spokojeni. Konečný odběratel, že koupil domácí kvalitu za cenu nižší než v obchodě a osttaní na malém přilepšení. Na tomto principu byl před 10 lety velmi úspěšný prodej přípravku Herbalife. A fungovalo jim to. Zkuste to. Prodej do výkupu je ekonomicky ta nejhoší varianta.

V.Hájek napsal:
> Smyslem mého příspěvku bylo diskusi nasměrovat
> do možnosti hledání řešení anových nápadů.
> Nejsem si také jistý, že zájmy obchodníků s medem jsou zcela totožné se
> zájmy většiny včelařů.
......................................
Mohu ti snad garantovat, že med a všemožné problémy s ním, zajímají skoro všechny včelaře.

Nasměrování a hledání východiska v dané situaci neexistuje.Chce to změnit situaci s dovozy do EU.

Také je jasné, že by byla síla, kdyby i představitelé ČSV vážně hovořili a jednali, a vůbec vytvořili svými protesty třeba spolu s obchodníky s medem na pravých evropských místech bariéru na dovoz medu do EU a dělali vše pro normální vztahy v organizaci a byli představiteli včelařů. Také něco podobného jsem ti odpověděl v komentáři ke článku Prodej medu II.ve Včelařských novinách. Protesty myslím zcela vážně, protože jak známo jsou dost účinnou zbraní občanů či poddaných v EU. Výsledkem bývají rozhodnutí a i trvalá rozhodnutí. Mohlo by to ukázat skutečnou organizaci ČSV v pravém světle jak se komu chce přispět k důležité otázce a protestem ne k obchodníkovi, ale k EU, která obchodníkovi při dovozu medu do EU (ne)diktuje podmínky.

Možná a věřím a fandím tomu vývozu přes Státní intervenční zemědělský fond. To je jakousi nálepkou, ale může jít také nakonec o systémový tah v podpoře zobchodování a přesunu neprodaného medu jinam mimo EU.

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Vcelku se ztotožňuji a souhlasím s otázkou od SVOZM. Kdo se zamyslí, co se tímto sděluje včelařské české veřejnosti, tak ovšem musím konstatovat, že český človíček je pohodlný a dokaváť nemává rukama při pádu do té propasti, tak nereaguje střízlivě.

1.Budeli znám termín dalších včelařských protestů, tak ocením datum a místo odjezdu.(nebo srazu na místě)Připojím se.

2.Je smutné, když "komerční včelař" nedovede pochopit systém jednání ve složitém kolosu EU a zemědělství.Kdo neprotestuje z titulu své budoucnosti a udržení životní úrovně kvůli rozhodnutí poslanců EU, na kterém chci mít podíl jako protestující, tak nemůže nosit titul ani včelaře dnešního (moderního) myšlení.

A je mi líto, protože jsem slyšel o pískotu (já tam nebyl), který prováděl příspěvek p. Špačka. Ten pískot měl zaznít někde jinde a pro někoho jiného. P. Špaček je obchodníkem. My jsme včelaři. ..... Také znám přísloví "Devatero řemesel a desátá je bída." Tak mě prosím vás nelakujte, abych se zabýval prodejem v malém balení sám. Který zemědělec- prvovýrobce s traktorem, který dělá zrno, také mele mouku, zabalí ji, a prodá do sítě.

Všeobecně. Jestli někdo chce abych suploval, snad mluvím za větší včelaře, kompletně včelařské řemesla včetně balení malospotřebitelského balení medu, tak jedině, že bych byl otrokem. Tak to prostě a jednoduše nemůže fungovat ve větším měřítku u jednotlivce.

3.Dotaz. (Pro účastníky srazu)Pan tajemník zná podrobnosti o systému podpory venkova ministerstvem zemědělství neboli o systému OP a neotiskne jej do Včelařství s formuláři a s postupy, jako u stávající pomoci státu se zazimováním včelstev? Mít dotační titul v ústech je jedna věc a informovat v postupech při vyřízení žádosti člena ČSV (podřízeného) je v rámci stanov ČSV věc věc druhá pro funkci a funkčnost svazu. Jestli neexistuje něco naprosto konkrétního v otázce úlové, (k tomu OP podle mě by mohlo být určeno)a nejen o ní , ale i vybavení včelařského provozu, tak to není nic konkrétního a jeto škoda času. Děkuji za odpověď.
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB