| Květoslav Čermák  --- 19. 4. 2002Re: Kurs racionalizace
> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
 > > skoro stejná jako česká 39x24.
 >
 > Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
 > propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
 > společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
 > cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
 rámků
 > má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
 > nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)
 
 Když se řekne Langstroth, většina včelařů si představí jeho původní variantu
 s rámkem 44,8x23,2 cm. Před ní jsem chtěl varovat, aby někdo neopakoval ten
 nedostatek českého rámku 39x24, zde jen "v bledě modrém". Vím totiž o pár
 včelařích, kteří si Langstroth na zkloušku udělali (aby získali "světové
 zkušenosti") a právě na tu původní míru rámků!
 
 > > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
 >> Langstrothova
 > > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
 > > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
 > > kompatibilní?
 >
 > Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
 měr
 > je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
 Všichni
 > už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
 > systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
 a
 > na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
 > K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
 > nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
 >
 > vojta
 
 Akorát že to není nejrozšířenější systém v ČR nebo v SR. Takže se tím
 roztříštěnost úlových typů a rámkových měr ještě zvětší.
 A ještě na něco bychom neměli zapomínat - i u nás úly prodělali nějaký
 zdokonalovací vývoj pokud jde o konstrukční řešení jednotlivých částí,
 detailů. Naše úly jsou v některých věcech lepší než Langstroth, tak proč je
 má nahradit tento úl? Třeba jen jeden příklad - čtvercový půdorys nástavků.
 Ale (už se opakuji) je věcí každého, jaký úl si pořídí. Jednodušší je to pro
 začínajícího včelaře. Ten, kdo má v provozu 20 nebo 50 dobrých nástavkových
 úlů, je teď přece nebude měnit za jiné. A nemusí se přitom vůbec obávat, že
 to bude někomu v EU vadit. Víte např., v jakých úlech se včelaří ve
 Španělsku? Většina včelstev je v jakýchsi ležanech, kam do dna úlů není
 žádný přístup (např. pro kontrolu varroázy) a druhým rozšířeným úlem je
 korkový úl bez rámlů na způsob klátů, v nichž se u nás včelařilo před cca
 200 let. Chci říci, že v tomto směru jsme pro vstup do Unie už dávno
 připravení... Trochu jsem v myšlenkách zašel dál, ale souvisí to i s
 uvedenými věcmi.
 
 K. Čermák
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 806
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 |