78437
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
| - R.Polášek (90.178.51.173) --- 16. 9. 2024
Re: Spojovani
Nejsem si stoprocentně jistý, ale za hodinu se už včely mohly přeorientovat z feromonu matky na feromony plodu a začít si stavět na tom plodu matečníky. Možná to chtělo čekat jen půl hodiny. Osiřelost se dá poznat podle zvuků, co ty včely vydávají a podle jejich chování.
Ale i tak, přidání naostro je problém, stačí možná jedna přimáčklá včela vypouštějící útočný feromon nebo něco takového a jedny včely ohodnotí ty druhé jako vetřelce a vzájemně se začnou pobíjet. A nyní na konci léta jsou včely navíc excitované na cizí včely nebezpečím slídivosti pluds ještě navíc mohou být excitované tím nečekaným ochlazením.
Byly i případy, kdy včelstvo vytočené něčím k divokosti opakovaně odmítaly přijmout i cizí plod ometený od včel, ten vytáhly z buněk a zlikvidovaly.
Možná to chtělo nechat ty plodové plásty v medníku mimo přístup matky, aby plod zestárl a nešlo už na něm založit matečník. Včely, které nemají šanci založením matečníku a odchovem nové matky včelstvo udržet se při přidání do nového včelstva chovají úplně jinak, bouřlivě přivítají vůni cizího včelstva a podřídí se mu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78380
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gupa (93.92.52.23) --- 16. 9. 2024
Re: Spojovani
Viditelně to není ta správná cesta, očekával bych i ztrátu matky v takto posíleném včelstvu.
I spojování celých včelstev má svá pravidla. A i zimování více matek v jednom včelstvu, jak zaklíckovaných, tak nezaklíckovaných vedle sebe na jednom rámku, lze zimovat i nespojená včelstva přes tenkou přepážku, lze hodně věcí aby se slabšímu včelstvu pomohlo. Otázkou je ale, proč je slabší. Jestli proto, že je slabší není lepší to nechat tak a nic nedělat, případně jiné rozhodnutí. Ale na prasáka včelaří jen masochisti. Včelaření a chov má svá pravidla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78379
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gupa (93.92.52.23) --- 16. 9. 2024
Re: Spojovani
Odhaduji, že jde o nějaké včelstvo s novou letošní matkou u posíleného včelstva s pobitými přidanými dělnicemi, to podle síly feromonu, který má vliv na boj při spojování. Mladé matky mají silný a zdravý feromon který její strážkyně chrání v přímé úměrnosti s její kvalitou.
Takže odhaduji že sice jde o slabší včelstvo, ale důvod posílení byl že bylo letošní.
Co bych dělal, nic, měl ho doživotně jako záložní matku pro zimní rychlý přidání celého nástavku nad osiřelce, případně jen zjistil a dodal zásoby. .. Nebo. Položil ho chomáč nad chomáč na nepropustnou neprokousatelnou přepážku nad silnější včelstvo a znovu vyházel zbytečné souše a zateplil dodal záložní plást se zásobami a udělal nějaký jednovčelí vchod nebo když je očko tak zúžené očko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78383
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R.Polášek (90.178.51.173) --- 16. 9. 2024
Re: Spojovani
To je právě problém nástavkových úlů, které se obtížně a složitě zužují. Slabší včelstvo obtížně vytápí celý nástavek a je pro ně těžké bránit česno před zlodějkami.
Být to úl se zadním přístupem, prostě se neobsazené plásty odstraní, úl se tak přiměřeně zůží, slabé včelstvo si v něm udělá teplo a dostane se do pohody a i lépe brání česno. A možná i ještě stihne v teple udělat nějaké další zimní včely.
Slabé včelstvo šlo zimovat ještě docela slušně i jenom na 4 plástech 39 x 24 zásob, na 6 už do jde hodně dobře a spolehlivě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gupa (93.92.52.23) --- 16. 9. 2024
Re: Spojovani
Ale jo, jde to, dnes jsou polystyreňáky, tam bych se nebál. Potom jde o polohu a větry a vlhkost na místě. Také lze dodatečně zvenku doteplit.
Třeba si včelař myslí v dnešní době, že kmen z kterého vzal včelu je nanic, jeho úl že je lepší, ale mýlí se velmi. V živé stromové dutině je chlad kompenzován vlhkostí dřeva které je má malý tepelněizolační koeficient výškou dutiny, které je spojeno s relativně teplou zemí a kmen je ohříván denním sluncem, každý živý strom je vlastně teplený stroj na dělení tepla. Lze to přirovnat k sorpční jednotce. Čím vyšší a širší je strom, tím ideálnější je postup tepla na časové ose. Navíc tlení v dutině také produkuje teplo, takže čím více je pod včelstvem jejich zbytků, tím více tlí a živí nějaké stadia jiného živého organismu. Celkem. Když je venkovní teplota minusová, uvnitř stromu je díky těmto vlivům v kmeni lépe, než v nějakém palubkovém úlu třeba nástavkovém.
A proč to píšu ke spojování. V takovém kmenovém hnízdišti díky přirozenému dělení včelstev, kdy je jeden prostor rozdělen nějakou morfologickou přírodní zajímavostí, může hostit i několik včelstev. A v takovém prostoru dochází ke spojování včelstev také. Ale kdy?? Když se začne vytrácet nebo se náhle ztratil jeden z několika mateřích feromonů. Dokonce i pokud se stratí jeden feromon, jsou tu další na dosah a zimování je relativně klidné kvůli dosahu jiné mateří vůně. Prakticky divoká včelstva mají mechanismy které člověk nedokáže odpozorovat, má plnou hlavu medu a peněz za něj nebo nyní aktuálně si myslí, že matka která udolá roztoče a je nekontorolovaná má ten "zákonitě" jeden zázračný gen více hodnotný než zlato, který po namnožení zachrání světové včelařství.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78385
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (188.129.83.103) --- 17. 9. 2024
Re: Spojovani
Zdravím, přeju, aby to dobře dopadlo. Je tu ale ještě nejistota v tom, že letošní matka může být"poškozená" léčením kyselinou mravenčí. V mém okolí se letos stalo, že včelař léčil po vytočení v červenci KM. Bylo horko a tudíž značný odpar KM a letošní matky v oddělcích to nedaly. Matka v oddělku může fyzicky existovat, ale už nic nezaklade. Tak že se oddělek s přidaným plodem nedožije jara.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R.Polášek (90.178.51.173) --- 20. 9. 2024
Re: Spojovani
"Přesne tak jde o letošní matku F1 co nestihla v oddelku nabýt plodu na přezimování. Teď už je plod vylíhlý mají sílu a stálo to za to."
a.
Podle mne je ještě brzo na definitivní hodnocení. Ještě ty včely taky musí být dlouhověké zimní včely, ne krátkověké. To se asi nepozná jinak než časem, kdy včelstvíčko, přirozeně chráněné před slídilkami a nevylupované udrží jakžtakž svou sílu.
Řekl bych, že pokud včelstvíčko zřetelně zeslábne v říjnu a listopadu, na 95 - 98 % nepřežije, pokud k novému roku, tak na 80 % a pokud v době prvního plodování v předjaří, tak na 20 - 40 nepřežije. Aspoň tak to vidím v posledních leetch s mými zkušenostmi. Proč přesně to tak je nevím, ale v mém případě to určitě nebude poškozením matky kyselinou mravenčí.
Ovšem pokud tam je letošní matka a oddělek byl dobře krmený, tak snad tam ty zimní včely v dostatečné síle budou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78394
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - gupa (93.92.52.23) --- 17. 9. 2024
Re: Spojovani
copak je problém fiknout desku ze styroduru a to slabší včelstvo zůžit?<
Jedna deska z boku nic neřeší, teplo stoupá nebo se odráží, záleží na typu který se docílí rezistencí a odrazem vln. Plus klid při zimování.
Sleduji opačný případ okolo nadměrného zateplení včelstev na youtube, jednoho Kanaďana, který má problém zase s nadměrným resp. nevhodně nadměrným zaizolováním, že se lehko tak dostává do stadia rychlého pomnožení améb, Což je velmi kritické onemocnění a včelstvo jde rychle do kopru při kulminaci. Takže má více práce s větší starostí okolo profylaktické dezinfekce aby se mu infekce nemotala furt dokola. Má tak ideální podmínky s pozorováním a zkoumáním amébového onemocnění včel, že okolo toho docela i uveřejňuje dost výzkumných informací.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78389
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R.Polášek (90.178.51.173) --- 20. 9. 2024
Re: Spojovani
"Radime,copak je problém fiknout desku ze styroduru a to slabší včelstvo zůžit?"
a.
Problém to přirozeně není.
Jenom se v zadováku nemusí nic "fikat" nic natírat nebo jinak chránit proti okusu včel, žádné zbytky z velké desky polystyrenu a přes léto tu desku do úlu skladovat mimo včely.
Prostě se jenom vytáhnou plásty. Neobsazené směrem od česna se tam kvůli vylupování nevrátí, neobsazené směrem od zadního okýnka kvůli ochlazování se tam taky nevrátí, dají se tam jenom ty spolehlivě obsazené, zasune zadní okýnkou a zavře se úl.
Není žádné provizorní zalepování polystyrenové desky lepicí páskou do igelitu kvůli vykousávání, není žádné upevňování a utěsňování té desky v úlu třeba zmačkaným papírem zabaleným do igelitu atd.
Jinak přirozeně polystyrenová deska, jakkoliv silná zmenšuje tepelné ztráty jen asi 1,2 - 1,5 x, víc ne, protože ostatní stěny úly zůstávají stejné a tepelné ztráty jsou tak jimi limitovány. Pro lepší uteplení třeba pro jarní rozvoj slabého včelstva či oddělku v předjaří by musely být plásty v nástavku na studenou stavbu a polystyrenová deska z obou stran.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 78393
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu