78499

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (46.135.94.8) --- 26. 3. 2021
Re: buckfastská včela

Strach z buckfast? Jiste,nenechá si kopat do své dotacni babovicky a kazit si vlastní kšefty.Pred lety na přednášce prezentoval to samo,úplně mimo téma přednášky.Nastesti si z podobných výstupů nikdo nic moc nedělal.Skoda času,místo podobné přednášky jsem mohl ostříhat pár stromků na zahradě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 3. 2021
Re: buckfastská včela

No, ona je spíš přirozenější ta menší síla buckfastky než síla dnešní vyšlechtěné kraňky. V přírodě spíš přežívala slabší včelstva, která se usídlila v menších dutinách, o objemu tak kolem 10 litrů, než ta silná včelstva, co se usídlila v dutinách o objemech odpovídajících dnešním nástavkovým úlům, 20 - 40 a víc litrů. Ono totiž takhle velká dutina ve stromě má i velký vstupní otvor, kde se snadno, i přes zatmelení propolisem, v zimě za nízkých teplot, kdy jsou včely bezbranné, dostali škůdci. Třeba kuna nebo i hmyzožraví ptáci. Nebo, pokud vstup nebyl výše než takové 2 - 3 metry, tak třeba i obyčejné myšice.
a.
Jinak já jsem ještě zažil včelstva, která nebyla úplně překřížena na kraňku, ale byla to, včelstvo od včelstva různé, směs tmavé včely, kraňky a vlašky. Třeba zimování záleželo na typu zimy, když byla teplá zima a jen krátké mrazy, dobře přežívaly včely s rysy vlašky. Ty byly potom excelentní při rozvoji na jaře, protože jak plodovaly téměř průběžně přes zimu, tak měly nakonec naplodováno víc než kraňky a byly na jaře silnější a lépe využily časné jarní snůšky. Když byla zima chladná a delší, vlašky dostaly pořádný kartáč a dobře přežívaly ty druhé, s rysy kraňky, protože sice začaly plodovat až na jaře, ale strašně rychle se rozjely. Vlašky se na jaře z takové zimy dlouho vzpamatovávaly. Kraňkám naopak tehdy nevyhovovala kolísavá spíš teplejší zima, protože tozjely plodování už třeba při oteplení v polovině ledna a za pár dní toho tepla nasekaly vysoké množství plodu, pak při následném ochlazení, jak se snažily plod udržet, velmi utrpěly. Včelstva s rysy tmavé včely přezimovávaly v obou typech zim zhruba stejně, plodovaly občas i přes zimu, ale velmi málo, takže jim plodování nevadilo a velmi málo plodovaly i dlouho do jara, dokud se pořádně neoteplilo a venku nebyla pořádná nabídka pylu a nektaru. Teprve potom se pořádně rozjely. Tyto včely byly třeba na začátku řepky či květu ovocných stromů slabé, ale během této snůšky obvykle zesílily a na konci už přinesly dost medu a sílily dále. Vrchol síly pak měly na konci května, vrchol snůšky červen a červenec a ještě polovina srpna většinou medovicový med. Zatímco kraňka měla vrchol snůšky v květnu, už v červnu začínala uvadat, v červenci to bylo ještě horší a v srpnu už nic moc.
Vlaška byla, co se týká snůšky, tak mezi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu