75438

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(93.92.52.23) --- 17. 12. 2018
Re: drosophila suzukii OVP 2016-1,s.82

Asijská octomilka
Nová výzva pro ovocnáře a včelaře
(Dr. Klaus Wallner; ADIZ•die Biene•Imkerfreund, 2015, č. 6, str. 7–8)

Souhrn: Octomilka Drosophila suzukii je nepřítel,
který k nám doputoval až z Asie. Je to škůdce s velmi
širokým spektrem hostitelů a vysokým potenciálem
šíření. Jaké problémy způsobuje ovocnářům a vina-
řům, ale i včelařům, vysvětluje Dr. Klaus Wallner.

Pěstitelé ovoce a vinaři v Německu bijí na po-
plach. Loňský rok zaznamenaly některé pěstitelské
oblasti rozsáhlé škody způsobené touto octomilkou
a zemědělským provozům v zemi přibývají starosti
o budoucnost.

Otázky a souvislosti
Čím je škůdce z Asie tak nebezpečný? Proč je dia-
gnóza a boj s ním tak obtížný? Čím se liší od jiných
škůdců, které už v ovocnářství známe?
Při bližším zkoumání nacházíme pozoruhodnou
podobnost s varroázou, která nám už po desítky
let ztrpčuje život. Asijská octomilka (Drosophila
suzukii) byla do Evropy zavlečena ze své původní
oblasti rozšíření patrně spolu s importovaným ovo-
cem. Od roku 2013 útočí také na velkou část důleži-
tých pěstitelských oblastí v Německu. Nezadržitelně
se šíří (stejně jako varroáza z Asie) do oblastí, kde
nemá žádného přirozeného nepřítele a může se zde
nerušeně rozmnožovat. Ovocnářství zažívá nyní to-
též, co před třiceti lety včelařství, které s varroázou
musí bojovat dodnes.
Dobře chráněné rozmnožování
Na rozdíl od domácí octomilky, kterou známe
jako obtížný hmyz v kuchyni nebo na přezrálém
spadaném ovoci, a která je odkázaná na již poško-
zené nebo natlučené ovoce, asijská octomilka si
umí sama bez problémů obstarat přístup k ovocné
dužině. Svým pilovitým kladélkem umí rozříznout
zdravé zralé ovoce a pod slupku ukryje vajíčka. Do-
růstající larva pak dýchá dvěma nepatrnými dýcha-
cími trubicemi, které jako šnorchl vyčnívají z ovoce.
Po vylíhnutí se živí dužinou uvnitř plodu, z něhož
vyteče šťáva a začne se kazit.
U roztoče varroázy probíhá rozmnožování v za-
víčkovaném plodu, octomilka se rozmnožuje v na-
padeném ovoci. Při výběru druhu ovoce je octo-
milka velmi flexibilní a navíc i extrémně úspěšná
v počtu svých potomků. V našich klimatických
podmínkách je to odhadem asi osm až deset gene-
rací ročně, přičemž jedna samička naklade až 400
vajíček. Prudká rychlost množení dalece převyšuje
schopnosti roztoče varroázy.
Obtížná likvidace
Rozmnožovací schopnosti asijské octomilky vel-
mi ztěžují její likvidaci. Pokud je ovoce již napa-
deno, je na jakýkoliv boj pozdě. Neexistuje zatím
žádná účinná látka, která by vývoj larev v ovoci za-
stavila. Ovocnářství by potřebovalo podobný účin-
ný mechanismus, jakým je pro nás včelaře kyselina
mravenčí, s účinkem pronikání skrz slupku. I kdyby
se taková látka našla, nastal by problém s reziduí.
Ovoce (bobuloviny, peckovice a některé odrůdy
červeného vína) totiž octomilka napadá krátce před
sklizní.
Hodila by se tedy přesná prognóza okamžiku na-
padení. Ovocnáři musí začít s likvidací ještě před
nakladením vajíček a zabránit tak masívnímu na-
padení. Bohužel máme dosud jen velmi úzký výběr
účinných látek.
Problém reziduí
Asijská octomilka podobně jako roztoč varroázy
má období žravosti, po němž teprve začne s klade-
ním vajíček. Octomilka dává přednost kvasinkám,
které jsou všude na listech a plodech, pomocníkem
v boji jsou nám proto hlavně požerové jedy. Velkým
problémem je, že asijské octomilky nenapadají ovo-
ce v určitých termínech, nýbrž průběžně v dlouhém
časovém období. Ovocnáři by tedy potřebovali pří-
pravky s dlouhotrvajícím účinkem, které by pak
v době sklizně měly pokud možno beze stopy zmi-
zet, aby nevznikaly problémy s reziduí. To je dosud
tvrdý oříšek. Druhým problémem je rezistence vůči
použitým účinným látkám, kterou momentálně za-
žíváme s přípravkem Bayvarol.
Nebezpečí pro včely
Některé prozatím povolené přípravky jsou zařaze-
ny mezi nebezpečné pro včely – až na jednu výjim-
ku v případě naléhavé potřeby pro červené odrůdy
vinné révy. Podle vyhlášky o ochraně včel jsou za-
kázány postřiky ploch, na které létají včely. Jedná se
o pozdní květy na keřích s bobulemi nebo na ovoc-
ných stromech, kvetoucí podrost, porosty produku-
jící medovici nebo místa náletu včel na poškozené
ovoce. Je důležité, aby byli ovocnáři upozorněni,
kdy a proč létají včely na plochy s ovocnými stromy
a jak to poznají. Jen tak lze zabránit otravám včel.
Problém zvaný červený med
Ovocná šťáva zralých plodů nebo bobulí není
dostatečně bohatá na cukr, aby byla atraktivní pro
včely. To se může změnit při vhodných povětrnost-
ních podmínkách, kdy se zahušťuje ovocná šťáva
vytékající z poškozených plodů. Tento jev se vysky-
tuje u třešní, vinných hroznů nebo u přezrálých mi-
rabelek a u spadaného ovoce (např. hrušky). Zvláště
nápadné to bylo minulý rok, kdy v červenci včelstva
náhle začala plnit medníky červenou ovocnou šťá-
vou. Příčinou bylo nalétání včel na přezrálé popras-
kané nebo jinak poškozené třešně, možná již násle-
dek poškození plodů asijskou octomilkou. Je dost
dobře možné, že se tato situace může v budoucnu
opakovat.
Hledání alternativ
Dosud nedokážeme odhadnout, jak se asijská
octomilka přizpůsobí našim podmínkám a jak velké
škody z dlouhodobého hlediska hrozí, ale zřejmě se
změní systém pěstování ovoce. Bobuloviny (maliny,
ostružiny, borůvky a bezinky) budeme asi muset
pěstovat pouze pod ochrannými sítěmi, stejně jako
značně ohrožené třešně. Nadcházející roky budou
proto pro všechny zúčastněné bohužel velmi napí-
navé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu