75645

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (46.135.12.11) --- 24. 11. 2018
Re: vaoráza

Driv tyto pocty vcelstva hrave zvladala,dnes pokud se ve vcelstvu rozbehne viroza ci se nabali dalsi problemy,staci tech roztocu nekolik desitek,stovek.
Nerekl bych,ze to bude nejaka genetika k rozchovu,spis zhanclive vcelstvo,ktere se uplatnilo v cizich vcelstvech a spolu s koristi ze zasob si jako bonus nanosilo i tyhle pleskate hnede trofeje.Mohlo z vesela loupit jeste v predminulem tydnu.
Je li ona shanclivost dedicna,to tezko rict,ale presne tahle vcelstva byvaji prvni,ktera si donesou i MVP,pokud v okoli je.Takovy signalizator zdravotniho stavu okoli.Rozchovat,ci ne,kdo vi.
On vubec ten vyber na vcelnici s par desitkami vcelstev je osidny.Po uhynech se razi heslo,rozchovavat to co prezilo,nikde ovsem neni dano,ze odchovy budou odolne a nezlikviduje je jiny problem,vcelstvo mohlo mit pouze stesti,ze prezilo.
Pokud bych dnes mel hledat vcelstvo k rozmnozeni,hledal bych v prirode vcelstvo,ktere dokaze dat v dutine 3,4 roky,aniz by ho kdo osetroval ci do nej zasahoval,menil dilo,vcelstvo,ktere si dokazalo nanosit a prezit...Kdesi jsem cetl,ze je nejaka studie,ze valna vetsina roju neprezije uz prvni zimu,neustoji zivot bez pece vcelare.Ta ktera to dlouhodobe dokazi,ta by mela byt mnozena,coz nejspis i sama dalsim rojenim delaji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
PavelA (31.30.13.118) --- 24. 11. 2018
Re: vaoráza

tohle je jak Babylon...
každej ať si rozchovává to co se mu jeví nejlepší/a ono třeba bude/,v rámci jeho lokality.
Jakmile je ale vyveze,nebo pokud mu k nim někdo nakočuje,riziko,že si "natáhnou" nějakej bordel bude mnohonásobně vyšší.Logicky.
opakuju již mnohokrát vyřčené-každý ať si rozchovává to svoje "nejlepší"!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 11. 2018
Re: vaoráza

"Pokud bych dnes mel hledat vcelstvo k rozmnozeni,hledal bych v prirode vcelstvo,ktere dokaze dat v dutine 3,4 roky,aniz by ho kdo osetroval ci do nej zasahoval,menil dilo,vcelstvo,ktere si dokazalo nanosit a prezit...Kdesi jsem cetl,ze je nejaka studie,ze valna vetsina roju neprezije uz prvni zimu,neustoji zivot bez pece vcelare.Ta ktera to dlouhodobe dokazi,ta by mela byt mnozena,coz nejspis i sama dalsim rojenim delaji."
-----------
Přežití roje první zimu, ale i potom je podle mne dáno jednoznačně snůškou, která v tom roce na tom místě byla a datem, kdy roj dutinu obsadil a vystavěl většinu plástů, aby tu snůšku mohl využít. Neboli když je v tom směru dobrý rok, jako třeba letos tady u nás, přežijí zimu hlavně nejranější roje i divoká včelstva, které už jsou v dutině víc let. Kvalita včel je podle mně podružná, pokud není velmi podprůměrná. Naopak, když je hladový rok anebo trvale převčelená oblast, nepřežijí zimu podle mne ani nejlepší včelstva v nejlepší dutině.
U dlouhodobě obsazených dutin , v oblasti, kde se včelaří tak, že je hodně rojů, je podle mne velké nebezpečí, že se trvale obsazená dutina jedním včelstem zamění za zamořenou dutinu třeba MVP, kterou každý rok na jaře obsadí jeden z prvních rojů a každý rok na podzim nebo v zimě v ní uhyne. I když stejně tak se může jednat o dutinu, kde včely v zimě každý rok zničí třeba hlodavci nebo i hmyzožraví ptáci, pokud ty zbytky včel a plástů vyházené predátorem třeba ven na sníh v zimě včelař nezaznamená.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
JosPr (46.135.22.78) --- 25. 11. 2018
Re: vaoráza

Do kytek jde vcelstvo nakrmene a x krat osetrene proti varroa,coz je dnes zcela bezny jev.Kdezto vcelstva,ktere to ve volne prirode da nekolik let po sobe,bez leceni a krmeni,to si o rozmnozeni primo zada,bo je to maly zazrak prirody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 11. 2018
Re: vaoráza

"Do kytek jde vcelstvo nakrmene a x krat osetrene proti varroa,coz je dnes zcela bezny jev.Kdezto vcelstva,ktere to ve volne prirode da nekolik let po sobe,bez leceni a krmeni,to si o rozmnozeni primo zada,bo je to maly zazrak prirody."
----------------
Já si to nemyslím.
Jednak kvůli těm nemocem v mém dřívějším příspěvku, jednak kvůli tomu, že včelstvo chované včelařem je obírané o med a je do něho v červenci a srpnu rván cukr, takže včely a matka jsou opotřebovanější a v době, kdy je roztočů ve včelstvu hodně, díky tomu cukru včely proti přirozenosti víc plodují. Takže roztoči mají o dva měsíce delší sezónu. Případně i na jaře, kdy včelař urychluje plodování třeba komorováním, takže dohromady má roztoč třeba až o tři měsíce delší sezónu. Zatímco včelstvo v dutině v přírodě klidně může začít plodovat později a málo a být tak v březnu, dubnu až do poloviny května i velmi slabé. Pak v květnu, červnu i části července nashromáždí medu jako zimní zásoby a později po slunovratu v červenci , srpnu a září už plodování padá, jen pauzíruje a jen tak trošku sbírá, aby medu na zimu neubylo.
Kromě toho ulétlé včelstvo v dutině je samotné širokodaleko, zatímco u včelaře je 10 - 20 i víc včelstev na jednom místě. To jsou mnohem větší nároky na ochranu před vyloupením i na infekční tlak nemocí a parazitů.
Zkrátka já na výborná včelstva přežívající sama v přírodě moc nevěřím. Určitě nebudou úplně špatná, protože ty špatnější uhynou. Ale taky nebudou u včelaře nejlepší, protože včelař má na včelstva trochu jiné požadavky než je požadavek přežití včelstva v přírodě.
Jako třeba u drůbeže, člověk preferuje na maso třeba osvalené brojlery a na vejce slepice, co nosí celý rok každý týden 5 vajec. Jenže když by ta drůbež měla zdivočet, tak brojleři padnou za oběť predátorům, nosnice se vysílí kladením vajec. Přežijí hubené pohylivé slepice, co ročne snesou třebas jen 20 vajec, ale dokáží z nich vychovat kuřata.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu