Včelařská konference

> Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že
> lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva ......

a) potvrzuji, otec měl takové stanoviště a po letech je opustil.
b) Quido Sklenar, Moje včelí matička, strana 27 (Březen, pohádka Šibal)

Opisovat to sem nebudu, není to o dnešní technologii včelařství. Je to o
jarním rozvoji včelstva zimovaného v jednom nástavku. Ale pokud se pochopí
princip, je to o tom, že zásoby zavíčkované jsou rezerva pro přežití. A je
jedno, zda jde o tři nebo o třicet kilo. A hlavně nejde jen o jaro. Pokud
nemá včelstvo alespoň slabý přínos sladiny v srpnu, například bílý jetel a
nedostává cukrový roztok průběžně, ale jednorázově, je omezeno plodování. A
navíc poškozených včel roztočem je procentálně více. Pokud se k tomu přidají
chemikálie a neobsednuté česno a podmet má včelstvo dost malou šanci. Viry a
houby nevidím, proto jejich vliv nemohu započítat. Mohu jen odhadnout, že
čím více je včelstvo poškozeno tím co jsem schopen posoudit, tím více mu
škodí také Nosema a různé viry.
VP

No, pokud se jedná o medovici a o ochotu ji sbírat, já bych to nehrotil na režim včelstva.
Podle mých názorů ochota sbírat sladinu je ovlivňována poklesem zásob už pod cca 10 kilo. Pod cca 5 kilo už ta ochota klesá velmi. Jenže kdo v létě dopustí, aby u produkčních včelstev klesly zásoby pod takovéhle množství? Takový pokles je přípustný u včelstev spíš na chov, kde se nejede na medný výnos, ale u produkčních včelstev to je dost ztráta.
Maximálně je to přípustné uprostřed maximální snůšky, kdy se vybere, co to jde, protože setrvačností už další den včely donesou dostatek sladiny a zaplní dostatečné množství buněk na udržení chutí ke sběru.
Jinak to množství zásob nutných k ochotě sbírat závisí na síle včelstva. Čím slabší včelstvo, raději v úlu přiměřeném síle než největším, tím pro plnou ochotu sbírat stačí méně zásob.
Dále ta ochota sbírat potom závisí na něčem jako životní síle včelstva. Kdysi jsem v každém úlu udržoval linii, to znamená novou matku odchovával vždy z plodu toho včelstva. U některých linií se pak stávalo, že s každou novou matkou byly včely v létě vždy o trochu slabší, až to nakonec skončilo obvykle pozdě na podzim zmizením včel z úlu a zůstaly jen plásty se zpracovanými zásobami. Varaóza tehdy ještě nebyla příčinou. V prostředí zadováku byla ta slabší včelstva určitým způsobem dobrá, protože v létě se s nimi lépe manipuloval oa lépe využívala slabší snůšky, neproplodovala je jako hodně silná včelstva.