Včelařská konference

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

Fumigace je neporovnatelná s Grifinem nebo Furretem. Jdeo mnohem rychlejší práci. Dále, znám velmi málo lidí co aerosolují pod 10°C. Resp jen dva kolegy z okolí. Protože aceton není až tak dobrý nosič a má nevýhody typu rychlého ubývání a nebezpečí otravy.

Vzhledem k tomuto vidím určité možnosti v aplikaci nejen léčiva v oleji a vodou ale i lihu s KŠ. Zajímavost s olejem je ta, že vločkuje a krystalyzuje podobně jako při parafinování do bílého dýmu spolu s úč. látkou nebo jako KŠ při sublimaci. Hnědý dým je tudíž při léčbě nežádoucí. Každopádně úpravy JJindry kdy upravil Grifina s přehřívačem aby neodkapával a lepší dávkovadlo typu závit za nasazenou injekční stříkačko, vidím jako lépe zvládnuté odpařování léčiva než má původní (nyní nabízený) Griffin. U teplého aerosolu oleje nebo KŠ nebo s vodou jsou trochu jiné fyzikálně chemické vlastnosti v účinku roznosu úč. látky po úlu a jsou s se studeným aerosolem v podstatě neporovnatelné. Studený aerosol má nevýhody v aplikační době /úl, ale má zase výhody ve velikosti aerosolových částic což ale zase může mít negativní dopady na larvální stadia včel které se mi jevily jako sepse z otravy po aerosolování vodou spolu s amitrazem. Studený aerosol a jeho čístice se dostávají dle mého názoru snáze do potravinového řetězce včelstva (plod larvární stadia) než teplý aerosol kdy podle mých zkušeností sepse neprobíhá ani v nejmenším. Je ale pravdou, že studený aerosol je více účinný v řádu asi 95-98% oproti teplému aerosolu s vodou nebo oleji kde je účinnost o několik procent nižší. Může to být ale chybné tvrzení protože samotná účinnost se těžko dokazuje když včelstva normálně neusmrtím a roztoče nespočítám. Za takovou důkladnost nejsem placený a nehodlám včely prototo likvidovat když to má dělat výzkumný ústav a ne já._gp_
..........
M. Holý (80.95.103.249) --- 7. 10. 2017
Re: Griffin (71003)

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

No vtom není nic složitého, jde to ukázat na petflašce a typu proudu aerosolu. Petflaška se chladem smrskává a teplem nafukuje. To samé je při vhánění proudu aersolu do úlů. Vzduch je normální roztažný plyn, tz. pokud se foukne do relativně teplého úlu studený aerosol o teplotě nižší než je úlová teplota,(při minusových teplotách může mít aceton mnohem méně než je úlová teplota okolo 5-15°C v místech očka nebo dna, dojde ke stažení vzduchu uvnitř úlu a studený aerosol začne difundovat s teplejším vzduchem směrem ke klesajícímu vnitřnímu tlaku v úlu vlivem studeného aerosolu.(petflaška se smrskává)

Obráceně by mělo platit to samé, pokud fouknu do úlu teplejší aerosol než je teplota úlového vzduchu, začne promíchávání směrem z česna ven, protože se vháněním teplého aerosolu ohřívá roztažitelný vzduch a zvedá se tak tlak uvnitř úlu. (petflaška se natlakuje)

V obou případech ale dojde k rozrušení včelstva a záleží jen na vnějších momentálních klimatických podmínkách a tlaku a ktomu přijatých opatření při aplikacích. Takže je nesmysl počítat stím, že když fouká a je průvan, že aerolosování je perfektní. Proto se používá tzv. zakrývání česna na určitou dobu. Právě to zakrývání česna zpomaluje celý proces usazování aerosolu v úlovém prostředí a zlepšuje účinnost úč. látky proti roztoči. U teplého griffinu je vidět, že aerosolování okolo 18 hodiny při klidném teplém počasí je jiné než ráno. Ráno cca okolo 8 hodiny při klidném počasí, by měla částečně platit ta poučka o kondenzaci na plásty, ale zapomíná se na mávání křídel při rozrušení a přitom rozrušení zároveň i zvýšené ventilaci včelstva v úlu. Ráno více zůstává teplý aerosol u dna protože se musí nejprve promíchat a ohřát úlový chladnější vzduch aby začal difundovat dovrchu a proto je všeobecně lepší teplý aerosol aplikovat spíše očkem nebo k večeru nebo za teplejšího klidnějšího odpoledního času dne a nad 10°C. _gp_
............
(62.209.197.2) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

Já myslím, že ty teplotní rozdíly u aerosolu jsou minimální, tudíž roztahován ía stlačování vzduchu uvnitř úlu taky.
Tam se prostě jedná o to, že vzniklý aerosol má tak malé rozměry, že se sám na těch studených plástech nesráží, prostě zůstává dlouhodobě ve vzduchu. Asi jako třeba ten jemný polétavý prach, co k nám při severním větru putuje stovku kilometrů z Polska.
Plus je k tomu to, že vhodnou volbou materiálu těch perlí, na kterých v přístroji aerosol vzniká, má aerosol stejný elektrický náboj jako včely, tudíž. protože je odpuzovaán od včel, nesrazí se na včelách kryjících chomáč, ale pronikne až dovnitř zimního chomáče a ty včely ošetří stejnoměrně.