78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

(e-mailem) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Tyto pokusy s jinými druhy včel tu byly již před více jak 100 lety a dopadlo
to špatně. To víte, najdouse však vždy mudrci kteří jsou chytřejší jak týmy
výzkumníků. V krátké době však o nich již neuslyšíte a nejvýš po nich
zůstane nějaký průšvih. 

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 12. 2016 16:54:13
Předmět: Re: Zpravy z tisku

" Nejsem privrzencem bf,a je mi jedno,kolika % kranku mam,jestli 40 % nebo
70 %,dulezite je,aby se s ni dalo pracovat v trenclich a triku,bez
skafandru a palcaku.Netusim,co na to poslanci,vetsina nejspis netusi,o
cem,ze to bude vlastne hlasovat,v ule v zivote nebyla.Navic tento zakon je
nekontrolovatelny,prevezt matku neni jiste slozitejsi,nez prevezt par matek
v kapse.Vceli matka je o chlup mensi nez krava:-) Chovatele matek to budou
mit zajimave,produkovat 100 % matky.Jina tomuhle zakonu prece musi
odporovat,ze ano??? Chovatele matek to neznepokojuje? Pozmenovaci navrh i
se zduvodnenim na VF,autorstvi pry z Nasavrk...
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Dovoz cizích matek bude mít jeden kladný účinek.
"Emani" co si někde přečtou, že je módní, ekologické atd včelařit a bez zkušeností nakoupí s dotacemi cca 5 včelstev a vybavení, nebudou ty včely trápit a lajdácky ošetřovat třeba 10 let, než se jim úly začnou rozpadat a včely definitivně odejdou.
Druhý, třetí rok, jak se jim vymění matky za nové oplozené zkříženými trubci z okolí, je ty včely při každé prohlídce pobodají tak, že do dvou měsíců se těch včel zbaví.
A já s tím zkušenosti mám, ještě pamatuji křížence černé včely a práci v nich. Kdy když se rozzuřily, nechránila před bodáním ani několikanásobná vrstva oděvu, důkladná kukla a rukavice. CCa 50 - 100 rozzuřených včel, nalétávajících na včelaře a lezoucích po něm a hledající přístup ke kůži, byl vcelku normál. Stejně jako to, že od úlu takové včely pronásledovaly člověka třeba na 50 metrů daleko. Vyjít od jara do podzimu před česna - do 20 sekund přilétlo první žihadlo....
Pamatuji z té doby dva včelaře z mého okolí, kteří kvůli tomu přestali včelařit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(82.99.171.68) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

A já s tím zkušenosti mám, ještě pamatuji křížence černé včely a práci v nich.

-----------
No já taky mám zkušenost s bestiemi, a dokonce i s těmi které jsem nakupoval z tuzemských chovů na konci sociku. Ale to byla pouliční směs, s včelou tmavou to mělo asi málo společného.

Toto bych asi rozlišoval. I dnes se u včelařů co nedovedou vyměnit matku a udělat oddělek nejde ledacos a svářečské rukavice ve včelíně.


Vyslechl jsme vzpomínky starého pána, jeho táta i on včelu tmavou nakupovanou ze zahraničních chovných stanic choval a problémy s bodavostí neměl.

Problém byl že už za války a pak po 48 defintivní konec.

A pak šel chov tady do . . . . . protože nebyl dovoz.
Ke zlepšení došlo až v když se zase začaly dovážet matky ze zahraničí přes DOL.

Takže mně to vychází tak že tady šlo za války ale hlavně po válce nějaké šlechtění tam kam to ostatní a obdobně zmizela odbornost a schopnost udržet nebo zlepšit kvalitu toho co se chová.

S Lysenkem by se tady zprznila i Kraňka.
Takže podle mě je to o včelařích a ne o nějaké včele tmavé.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(109.81.211.1) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Pepan:
Tyto pokusy s jinými druhy včel tu byly již před více jak 100 lety a dopadlo
to špatně. To víte, najdouse však vždy mudrci kteří jsou chytřejší jak týmy
výzkumníků. V krátké době však o nich již neuslyšíte a nejvýš po nich
zůstane nějaký průšvih.

---------------

Máte pravdu. Před víc jak sto léty tu byly i pokusy s dovozy kraňky (přímo ze slovinska). A dopadlo to špatně, kromě bodavosti byly taky děsně rojivé. To by se mělo pohlídat, aby sem tu kraňku někdo nedovezl :-)

Nesrovnávejte genetický materiál před sto léty a dnes. I včelu tmavou lze šlechtit na mírnost. V podstatě jakoukoliv i místní směsku lze zlepšovat selekcí.

Bodavost bych více spojoval s neprošlechtěnou místní populací. Chovem šlechtěných včel neodpovídajícíh standartu kraňky se ortodoxním kraňkařům rozhodí znaky exteriéru jako loketní index nebo zbarvení tergitů. Z toho mají hrůzu zejména šlechtitelé co neinseminují. Je to ale jejich chybné rozhodnutí chtít se živit plemenitbou včel v převčelařené oblasti a nezajistit si kontrolu páření inseminací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Bronislav Gruna (109.81.211.1) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Zapoměl jsem na podpis.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu