78173

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Stonjek --- 15. 7. 2004
Překládání rojů

Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Jednoznačně vysířit!
Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky, právy
i povinnostmi.
Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy, pak
by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a že
jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž ostatních
starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
Jen na okraj:
Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral
přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku).
Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny ulétlé
roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
Tuhle poznámku jsem si neodpustil.

Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla,
tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu
odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v
pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se
nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně
takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
vysířit.
Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: Překládání rojů


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
havlík --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Jenom na okraj ohledně dutin a přežívání rojů.Asi předloni jsem byl na zámku v Uherčicích.Ten zámek je obrovský,ale ve velmi špatném stavu.Jak posvítilo sluníčko,změnilo se nádvoří zámku v úl.Ze všech trhlin a spár,a že jich tam bylo,vylétaly včely a rojily se.V jednu chvíli,jsme se i s průvodkyní museli schovat do sálu.Ty včely tam v pohodě přežívaly určitě více než jen pár sezon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Emanuel Vesely --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Stonjek napsal:
> chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední
> dobou stále přitvrzují

To si jen myslíš, nebo je to někde v zákoně či vyhlášce?
Veterináři mohou (a mají) přitvrzovat jen v rámci zákona.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Jiří Menšík --- 16. 7. 2004
Re: P?ekl?d?n? roj?

Rozhodně bych to vložil do rámečků. Nezaplodované dilo jde velmi dobře
zatavit do rámku a zaplodovaně dát vyvázané nejlépe drátam do zadu nebo na
okraje , po vylíhnutí vytočit a odstrani sám jsem to již dělal několikrát a
vždy úspěšně.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: P?ekl?d?n? roj?


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Jiří Menšík --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 12:18 AM
Subject: Re: Překládání rojů


> Jednoznačně vysířit!
> Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
> Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
> zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
> záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky,
právy
> i povinnostmi.
> Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy,
pak
> by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a
že
> jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
> značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž
ostatních
> starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
> Jen na okraj:
> Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo
nestaral
> přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
> několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku).
> Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny
ulétlé
> roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
> ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
> navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
> desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
> odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
> Tuhle poznámku jsem si neodpustil.
>
> Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
> přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
> donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam
byla,
> tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny
divočinu
> odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v
> pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
> divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by
se
> nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
> kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
> včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale
obecně
> takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
> i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
> vysířit.
> Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
> Pepa Kala
>
> ----- Original Message -----
> From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
> Subject: Překládání rojů
>
>
> > Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně
bych
> > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> > nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> > Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám
stojí
> > to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále
přitvrzují
> > a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> > Ruda
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Jindra --- 18. 7. 2004
Slunečnice

Po dvou týdnech chladna a přeháněk přišel letní výkend. Slunečnice rozkvetla na plný pecky a včely za pouhé dva dny naplnily všechny prázdné nástavky nektarem. Slunečnice je u nás třetí snůškou, na kterou je po řepce a akátu problém včely připravit a tak dává pravidelně průměr pod 10kg. Takovou snůšku jako letos jsem ze slunečnice ještě neviděl. Tak jsem o tom tak přemýšlel a došlo mi, že za to asi může právě to ochlazení, které nevyčerpalo létavky. Ba naopak si asi odpočinuly a podle jejich mohutného proletu je v úlech velké množství létavek připravených na snůšku.
Druhou zvláštností letošního roku je i opoždění květu slunečnice. Slunečnice rozkvetla nejméně o 10 dní později. To letos způsobí, že vytáčet a krmit budu až v druhé polovině srpna - až po dovolené. To bude poprvé v životě, kdy včely nedostanou ani jednu flašku ještě v červenci.
Polí se slunečnicí je letos plno, také jste k ní přikočovali?
Zítra doplním ještě nějaké fotografie ze slunečnice na www.sweb.cz/jjvcela.
Zdravím všechny Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
jkala --- 18. 7. 2004
Re: Slunečnice

Ano, letošní poměrně chladné počasí způsobilo ( dle mého názoru )
prodloužení kvetení i řepky, hořčice a pod. Asi to tak bude i se slunečnicí
a lesní květenou. To mělo pro včelstva ten blahodárný dopad, že v krátkých
obdobích, kdy mohly vylétat za snůškou donesla do ůlú dostatek sladiny, v
mezidobí ji stihla zpracovat do kvalitního medu. Přitom deštivé a chladné
přestávky využily matky na doplnění a nahrazení upracovaných dělnic. Takže
včelstva neslábla a jdou dostatečně silná i do dalších snůšek ( pokud jsou v
doletu ). Jen mám pocit, že na mých stanovištích byla medovice z větší části
spláchnuta silnými dešti. Ale snůška pokračuje, takže myslím, že letos by
celkový výsledek mohl být dobrý, a to především kvalitního zralého medu.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Jan Jindra <jan.jindra/=/seznam.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 18, 2004 9:02 PM
Subject: Slunečnice


> Po dvou týdnech chladna a přeháněk přišel letní výkend. Slunečnice
> rozkvetla na plný pecky a včely za pouhé dva dny naplnily všechny prázdné
> nástavky nektarem. Slunečnice je u nás třetí snůškou, na kterou je po
řepce
> a akátu problém včely připravit a tak dává pravidelně průměr pod 10kg.
> Takovou snůšku jako letos jsem ze slunečnice ještě neviděl. Tak jsem o tom
> tak přemýšlel a došlo mi, že za to asi může právě to ochlazení, které
> nevyčerpalo létavky. Ba naopak si asi odpočinuly a podle jejich mohutného
> proletu je v úlech velké množství létavek připravených na snůšku.
> Druhou zvláštností letošního roku je i opoždění květu slunečnice.
> Slunečnice rozkvetla nejméně o 10 dní později. To letos způsobí, že
vytáčet
> a krmit budu až v druhé polovině srpna - až po dovolené. To bude poprvé v
> životě, kdy včely nedostanou ani jednu flašku ještě v červenci.
> Polí se slunečnicí je letos plno, také jste k ní přikočovali?
> Zítra doplním ještě nějaké fotografie ze slunečnice na
www.sweb.cz/jjvcela.
> Zdravím všechny Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Miroslav Sedláček --- 2. 8. 2004
Re: Slunečnice

Nu odpověď je jasná - slunečnice potřebuje vodu !!!!!! a ta např. u nás na jižní Moravě nebyla již 14 dní a tak slunečnice dala trochu pylu a bodavé včely..... sucho je sucho.

Ahojky Mirek
----- Original Message -----
From: Jan Jindra
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, July 18, 2004 9:02 PM
Subject: Slunečnice


Po dvou týdnech chladna a přeháněk přišel letní výkend. Slunečnice
rozkvetla na plný pecky a včely za pouhé dva dny naplnily všechny prázdné
nástavky nektarem. Slunečnice je u nás třetí snůškou, na kterou je po řepce
a akátu problém včely připravit a tak dává pravidelně průměr pod 10kg.
Takovou snůšku jako letos jsem ze slunečnice ještě neviděl. Tak jsem o tom
tak přemýšlel a došlo mi, že za to asi může právě to ochlazení, které
nevyčerpalo létavky. Ba naopak si asi odpočinuly a podle jejich mohutného
proletu je v úlech velké množství létavek připravených na snůšku.
Druhou zvláštností letošního roku je i opoždění květu slunečnice.
Slunečnice rozkvetla nejméně o 10 dní později. To letos způsobí, že vytáčet
a krmit budu až v druhé polovině srpna - až po dovolené. To bude poprvé v
životě, kdy včely nedostanou ani jednu flašku ještě v červenci.
Polí se slunečnicí je letos plno, také jste k ní přikočovali?
Zítra doplním ještě nějaké fotografie ze slunečnice na www.sweb.cz/jjvcela.
Zdravím všechny Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jan Cervenka --- 2. 8. 2004
Re: Slunečnice

Dne po 2. srpna 2004 11:03 Miroslav Sedláček napsal(a):
> Nu odpověď je jasná - slunečnice potřebuje vodu !!!!!! a ta např. u nás na
> jižní Moravě nebyla již 14 dní a tak slunečnice dala trochu pylu a bodavé

Dobry den,

a nemuze to byt druhem slunecnice ? Loni bylo u nas (v cele CR) hrozny vedro a
sucho a vcely nanosily spoustu slunecnicoveho medu.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Emanuel Vesely --- 2. 8. 2004
Re: Slunečnice

Asi to bude taky potřebovat určitou vlhkost vzduchu. Pozoroval jsem to na řepce. Bylo pod mrakem, asi 20 C, vlhko a včely nosily jak o život. Váhu jsem musel každý den kalibrovat.
A vaše problémy se slunečnicí bych chtěl mít. Já neměl 10 let v okruhu 5 km žádnou slunečnici a předtím jsem neměl včely. Všichni mají slunečnici, chválí si jaký je z ní dobrý med (ten jsem díky jednomu slovenskému příteli z konference aspo'n ochutnal).
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Souhlasím, a poradit jsem se ( jako jednu z alternativ ) v druhé části svého
příspěvku snažil. Já bych se to tak jak jsem napsal určitě snažil vyřešit.
Pro kvalifikovanou odpověď mi však chybí dostatek dalších údajů: jak silný
to byl roj, jak dlouho je usazen v úlu, jak velký objem zastavěl divočinou,
zda je divočina chaotická, nebo uspořádaná do vyjmutelných částí plástových
ploch, zda je to na místě, kde může úl stát až do zimy a pod. Problém
spočívá především v tom, že odpověď na otázku, jak ji položil Eman by měla
mít obecnou platnost a pak je vše bohužel jasné. Veterinární předpis sice
není zákonem, ale je návodem, jak si nejlépe počínat, když nás něco
podobného potká. Ale na to řešení může být několik různých pohledů, aniž by
se proti předpisu zhřešilo. O tom taky tak trochu byl můj text.
Myslím, že Eman situaci jako zkušený včelař zvládne tak, aby včelky nemusel
zahubit. Čas ještě je.
Ale obavy jsou myslím vždy na místě, zejména pokud není 100% jisté, že je to
roj Emanův. Pak je i pro rozvoj místního včelařství důležitá především
nákazová situace.

Jen na okraj: sám jsem zatím do tajů včelsřství zasvětil čtyři mladé ( pod
30 roků ) a dosud včelaří. Je to možná málo, ale já jsem na to hrdý.

Mějte se fajn a hodně radosti ze zdravých včelek přeje
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: pan Josef Jiří Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 9:36 PM
Subject: Re: Překládání rojů


> Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
> Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
> cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 16, 2004 12:18 AM
> Subject: Re: Překládání rojů
>
>
> > Jednoznačně vysířit!
> > Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
> > Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
> > zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
> > záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky,
> právy
> > i povinnostmi.
> > Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy,
> pak
> > by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a
> že
> > jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
> > značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž
> ostatních
> > starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
> > Jen na okraj:
> > Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo
> nestaral
> > přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
> > několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník
Budečáku).
> > Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny
> ulétlé
> > roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
> > ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
> > navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
> > desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy
ale
> > odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
> > Tuhle poznámku jsem si neodpustil.
> >
> > Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
> > přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným
pokrmováním
> > donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam
> byla,
> > tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny
> divočinu
> > odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě
v
> > pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
> > divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by
> se
> > nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
> > kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
> > včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale
> obecně
> > takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním
včelařům
> > i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
> > vysířit.
> > Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
> > Pepa Kala
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
> > To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
> > Subject: Překládání rojů
> >
> >
> > > Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně
> bych
> > > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> > > nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném
díle.
> > > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> > > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské
dílo
> > > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> > > Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám
> stojí
> > > to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> > > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále
> přitvrzují
> > > a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> > > Ruda
> > >
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
František Rada --- 19. 7. 2004
Co je to za med?

Zdravím,
vytáčel jsem v sobotu med a zjistil jsem zajímavou chuť medu. Jediné k
čemu bych to dokázal přirovnat, je mentol. Za 5 let včelaření jsem na
něco podobného nenarazil. Dá mi někdo odpověď, z čeho je to med?

Dík, Franta

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Jindra --- 19. 7. 2004
Re: Co je to za med?

Podobnou chu a nazelenalou barvu má med z krmného bobu. Ještě asi před 15-ti lety jsme na něj kočovali. Dával do 20 kg medu.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Ducháč. --- 19. 7. 2004
Re: Co je to za med?

Mentolovou příchutí a nazelenalou barvou jsou typické lipové medy,pokud je ještě příchu nakyslá ukazuje to na lípu. Zdraví Ducháč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Ing . Alois Pinďák (e-mailem) --- 19. 9. 2006
jak poznám, že je v úlu matka?

Dobrý den.
Dá se podle chování včel poznat jestli má matku, nebo musím rozebrat úl.
A. Pinďák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 9. 2006
Re: jak poznám , že je v úlu matka?

Dne úterý 19 září 2006 13:20 Ing. Alois Pinďák napsal(a):
> Dobrý den.
> Dá se podle chování včel poznat jestli má matku, nebo musím rozebrat úl.
> A. Pinďák
DD,
pokud jste se v nich nehrabal a bylo to normalni vcelstvo s matkou,
da se to poznat - pokud ji nemaji - huci, pokud ji maji a maji i plod, nosi
pyl, coz by pro Vas mel byt nejvetsi signal, ze tam je (pokud jste ji omylem
pred hodinou nezamackl :) )

Honza
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turcani (62.168.124.222) --- 7. 10. 2006
Re: jak poznám, že je v úlu matka?

Pán Pinďák, prešiel som všetky odpovede na Vašu otázku a zdá sa mi, že to načo Ste pýtali, ani s jednou odpoveďou nemôžete by spokojný. Autori ani správnu odpoveď nemohli da, lebo Vaša otázka je nejasná. Možno sa budem mýli, ale zdá sa mi, že Ste začínajúci včelár a jednoducho Ste chceli vedie, či sa dá aj bez rozobratia včelstva zisti, či vo vašom včelstve je matka.
Po niekožkých reakciách odpovedajúcich Ste mali svoju otázku doplni o chýbajúce údaje.
Aj napriek tomu sa pokúsim na Vašu otázku odpoveda: včelstvo aj v tomto čase môže prís o matku a to najčastejšie vinou včelára, pri jeho kontrole. Jednoducho z odobratého rámika spadne, včelár to nezbadá a na druhý či ďalší deň pri návšteve včelnice zbadá, že včely na letáči sa neobvykle správajú. Z vlastnej skúsenosti viem, že začínajúci včelári nevedia rozlíši zvýšený ruch na letáči, či je to prelet, rabovačka alebo skutočne ide o stratu matky.
Ako sa prejavuje strata matky vo včelstve: včely po strate matky reagujú zvýšeným neobvyklým ruchom, vyletujú pred úž, pobehávajú na letáčovej pätke a po prednej stene úža aj vtedy, keď v ostatných úžoch na sklonku dňa je už pokoj. Toto je len jeden prejav, druhý prejav, ktorý ešte skôr potvrdí stratu matky vo včelstve, je zvýšený silný šum "zúfalých" včiel, pretože im chýba feromón- materská látka, ktorá stmežuje včelie spoločenstvo do pokojného celku. Preto ak je prejav zúfalý, včely valetujú a pobehávajú, treba sa zamera ne letáč a odpoču včelstvo, ak šum a hučanie je silné, dá sa usúdi, že včelstvo matku nemá. Vtedy treba úž otvori a prekontrolova, ak je hučanie spojené s trepotaním krídiel, je temer isté, že matka v úli nie je.
V takomto prípade sa musí rozhodnú včelár, či podnikne záchranu včelstva. Ak áno, môže to urobi pridaním celého zásobného včelstva nad pôvodné včelstvo bez akejkožvek novinovej zábrany. Po úspešnom spojení, treba pridaný nástavok odobra. V tomto čase (ak včelstvo bez matky za to stojí) a máte matku, môžete prida bez akéhokožvek rizika na ostro, včely matku prijmú a po 1-2 hodinách ruch vo včelstve stíchne a máte to vyhrané, ale i včely.
Ak zásobné včelstvo alebo matku nemáte a včelstvo je inak v poriadku (primerane silné) pridajte ho k inému včelstvu, do novej znášky získate dobré a silné včelstvo. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Ing . Alois Pinďák (e-mailem) --- 13. 10. 2006
RE: jak poznám, e je v úlu matka?

Jsem věčný začátečník, mám jen 2 včelstva a moje obavy vznikly z toho, že
jedno včelstvo je podsdatně slabší, takže jsem si to vysvětloval chybějící
matkou.
Včelstvo jsem měl rozebrané naposledy někdy v půli srpna.
Nyní podle rad jsem pozoroval česno: včelky ještě nosí pyl, trubce jsem
neviděl a chování včel se mi zdá normální.
Už asi nebudu do včel zasahovat, nechám je osudu, novou matku nemám ani
vhodné včelstvo na spojení ale především zdůvodů zaneprázdnění.
Všem děkuji za rady.
A. Pinďák



-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]za uživatele
A.Turcani
Odesláno: 7. října 2006 20:52
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: jak poznám, e je v úlu matka?


Pán Pinďák, prešiel som všetky odpovede na Vašu otázku a zdá sa mi, že to
načo Ste pýtali, ani s jednou odpoveďou nemôžete by spokojný. Autori ani
správnu odpoveď nemohli da, lebo Vaša otázka je nejasná. Možno sa budem
mýli, ale zdá sa mi, že Ste začínajúci včelár a jednoducho Ste chceli
vedie, či sa dá aj bez rozobratia včelstva zisti, či vo vašom včelstve je
matka.
Po niekožkých reakciách odpovedajúcich Ste mali svoju otázku doplni o
chýbajúce údaje.
Aj napriek tomu sa pokúsim na Vašu otázku odpoveda: včelstvo aj v tomto
čase môže prís o matku a to najčastejšie vinou včelára, pri jeho kontrole.
Jednoducho z odobratého rámika spadne, včelár to nezbadá a na druhý či
ďalší deň pri návšteve včelnice zbadá, že včely na letáči sa neobvykle
správajú. Z vlastnej skúsenosti viem, že začínajúci včelári nevedia
rozlíši zvýšený ruch na letáči, či je to prelet, rabovačka alebo skutočne
ide o stratu matky.
Ako sa prejavuje strata matky vo včelstve: včely po strate matky reagujú
zvýšeným neobvyklým ruchom, vyletujú pred úž, pobehávajú na letáčovej pätke
a po prednej stene úža aj vtedy, keď v ostatných úžoch na sklonku dňa je už
pokoj. Toto je len jeden prejav, druhý prejav, ktorý ešte skôr potvrdí
stratu matky vo včelstve, je zvýšený silný šum "zúfalých" včiel, pretože im
chýba feromón- materská látka, ktorá stmežuje včelie spoločenstvo do
pokojného celku. Preto ak je prejav zúfalý, včely valetujú a pobehávajú,
treba sa zamera ne letáč a odpoču včelstvo, ak šum a hučanie je silné, dá
sa usúdi, že včelstvo matku nemá. Vtedy treba úž otvori a prekontrolova,
ak je hučanie spojené s trepotaním krídiel, je temer isté, že matka v úli
nie je.
V takomto prípade sa musí rozhodnú včelár, či podnikne záchranu včelstva.
Ak áno, môže to urobi pridaním celého zásobného včelstva nad pôvodné
včelstvo bez akejkožvek novinovej zábrany. Po úspešnom spojení, treba
pridaný nástavok odobra. V tomto čase (ak včelstvo bez matky za to stojí)
a máte matku, môžete prida bez akéhokožvek rizika na ostro, včely matku
prijmú a po 1-2 hodinách ruch vo včelstve stíchne a máte to vyhrané, ale i
včely.
Ak zásobné včelstvo alebo matku nemáte a včelstvo je inak v poriadku
(primerane silné) pridajte ho k inému včelstvu, do novej znášky získate
dobré a silné včelstvo. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek --- 19. 7. 2004
Re: Co je to za med?

Trochu jakoby chuť mentolu má lípový med čistě z květů. Je to tehdy, když
časté deště vyřadí ze snůšky producenty medovice na lípách, kteří jinak
vytvářejí medovici zrovna v době květů lip poměrně spolehlivě a lípy hodně
kvetou. A letos kvetou hodně, protože v loňském roce díky počasí nasadily
hodně květů.
Med je hodně světlý s nazelenalým nebo namodralým odstínem. Pokud se nechá
volně zkrystalizovat, vytvoří velice tvrdou, jemnozrnnou a obtížně
nabratelnou hmotu. Je velice vhodné, jak začne krystalizovat a zakalovat se
ve flaškách, tak ho promíchat. Mícháním, nebo aspoň přeléváním medu při
začínající krystalizaci lze získat med blížící se konzistencí pastovanému.
Případně se může taky naočkovat zkrystalovaným medem. Chuťově se hodí k
doplnění chuti tmavého medu, tak cca 1 díl lipového a cca 2 - 4 díly
tmavého. Hodí se i k doplnění chuti třeba řepkového, tam to ale nebude
cenově ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 19, 2004 7:43 AM
Subject: Co je to za med?


Zdravím,
vytáčel jsem v sobotu med a zjistil jsem zajímavou chuť medu. Jediné k
čemu bych to dokázal přirovnat, je mentol. Za 5 let včelaření jsem na
něco podobného nenarazil. Dá mi někdo odpověď, z čeho je to med?

Dík, Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Chytání neznámých rojů je vždy loterie. Kdo prohraje, objeví se u něho třeba
mor a ze včelstev mu zůstane hromada popela.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 9:36 PM
Subject: Re: Překládání rojů


> Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
> Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
> cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 20. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Bylo by to skvělé!
Kdybych já měl takový roj někde nablízku, udělal bych vše pro to, abych od
takového odolného a přirozeně zdravého včelstva mohl odchovat matky pro své
úly. Pak bych několik roků v těchto úlech sledoval přirozený spad roztočů a
případná propuknutí ostatních včelích chorob. A těšil bych se, že se stanu
bohatým majitelem a chovatelem nejvyhledávanějšího kmene včely medonosné.
V skrytu duše totiž věřím, že se jednou opravdu nějaké takové včelstvo
najde. Možná ho příroda sama vytvoří dřív, než to méně dokonale udělá nějaký
prznitel DNA a genomů. A třeba i proto se může vyplatit sledovat životní
projevy vlastních včelstev a porovnávat jak se s nepřátelskými snahami
parazitů, roztočů, plísní, virů, bacilů, mrazů, nebo insekticidů a jiných
protivenství jednotlivá včelstva vyrovnají.
Je to také dobrá cesta k tomu, jak zkvalitnit vlastní chov.
Tak ať se vám daří.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 20, 2004 12:09 PM
Subject: Re: Překládání rojů


Dne po 19. července 2004 22:22 Laco S napsal(a):
> Chytit roj najma ked je silny , prinesie vcelarovi vzdy iba osoh.
> Nemam moc casu na dlhe vypisovacky, ale ja viem o rojoch, ktore su vo
> svojich pribytkoch
> uz vyse 8 ROKOV !!!!!!!!
> Kto ich lieci ???!!!
> Kto im meni dielo ???!!!
> Nemaju ziadne choroby !!!! v ich okoli popadalo mnozstvo vcelstiev !

Dobry den,

take vim minimalne o 1 roji, ktery zije u nas skoro na navsi minimalne 6 let
( po tuto dobu jej pozoruji), a to prezil i pokusi o vysireni , biolit a
podobne veci. Kamarad mi sice rikal, ze roj pravdepodobne zahyne vlivem
varoazy a pote okamzite zaletne roj novy, ale to se mi nezda, hlavne co jsem
cetl, ze na varoazu vcelstvo padne obvykle na podzim, tak nevym, odkud by se
tam treba v rijnu ten roj vzal.Pres zimu 100% nikdy neuhynul - spis dava
jeste roje dalsi. Mor se u nas nastesti nevyskytuje. Jinak tech roju bude v
okoli asi vic - (v okoli tohoto je na hrbitove jeste 1-2, ale ty
nepozoruji).

Honza


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.725 / Virová báze: 480 - datum vydání: 19.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek --- 21. 7. 2004
Re: Překládání rojů

Mít v okolí nějaký takový strom, kde se dá předpokládat dutina velikosti úlu
a kde se drží včelstvo, jedním z mých priorit by bylo to včelstvo
zlikvidovat. Hlavně kvůli varoaze. Vždyť do doby než uhyne, 2-3 roky, je
takové včelstvo trvalým zdrojem roztočů.

Biolitem by to jít mělo, pokud se vystříká větší množství otvorem dovnitř
dutiny a otvor, nebo otvory se ucpou, stačí třeba vlhkým jílem. Nebo použít
třeba nějaký insekticid, nastříknutý injekční stříkačkou dovnitř. Dále pak
záleží na konkrétním případě. Z hlediska včel by se otvor měl trvale ucpat,
aby se tam znova neusídlily. Z hlediska stromu uzavřená dutina nebude
větrat, bude tedy rychleji vyhnívat. Možná díry uzavřít děrovaným plechem s
otvory tak 3 mm.
Před sířením v starých stromech varuji. Poloztrouchnivělé dřevo dokáže
doutnat s minimálním vývojem kouře v pohodě celé týdny, pozná se to až
tehdy, když strom vzplane, nebo z kmene zůstane jen vnější slupka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 20, 2004 12:09 PM
Subject: Re: Překládání rojů


Dobry den,

take vim minimalne o 1 roji, ktery zije u nas skoro na navsi minimalne 6 let
( po tuto dobu jej pozoruji), a to prezil i pokusi o vysireni , biolit a
podobne veci. Kamarad mi sice rikal, ze roj pravdepodobne zahyne vlivem
varoazy a pote okamzite zaletne roj novy, ale to se mi nezda, hlavne co jsem
cetl, ze na varoazu vcelstvo padne obvykle na podzim, tak nevym, odkud by se
tam treba v rijnu ten roj vzal.Pres zimu 100% nikdy neuhynul - spis dava
jeste roje dalsi. Mor se u nas nastesti nevyskytuje. Jinak tech roju bude v
okoli asi vic - (v okoli tohoto je na hrbitove jeste 1-2, ale ty
nepozoruji).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu