Včelařská konference

mam len jednu otázku neviem sa royhodnúť medzi langstrothom a optimalom napíšte mi prosím všetky pre a proti
s pozdravom pavol

> neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> napíąte mi prosím vąetky pre a proti

Optimal se tak nejmenuje nadarmo - řeąil jsem dost dlouho stejnou otázku a
rozhodl se pro něj - v jeho návrhu je spousta 'optimálních drobností' pro
které je to ve středoevropských podmínkách nejlepąí nástavkový úl.

Lze to těľko shrnout, ale snad takhle: pro Langstroth hovoří světová
kompatibilita (ve střední Evropě ale zatím moc roząířený není), pro Optimal
vąechno ostatní.

Pokud máą ale pro kompatibilitu s Langstrothy nějaký pádný důvod (já osobně
jsem jej nenaąel), platí naopak, ľe rozdíly jsou sice v mnoha, ale přeci jen
drobnostech, které v moderně chápaném komerčním provozu nemusí převáľit.

Honza Čáp

Hodně ąalamounslá odpověď :o)! Moc moudrý z ní nejsem.
Neąlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat?

Výhody asi nebudou ľádné ... jak uľ to tak bývá v Čechách a na Moravě u
zastánců nějakého typu úlu ;)

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 03, 2004 1:03 PM
Subject: Re: Langstroth nebo Optimal


> neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> napíąte mi prosím vąetky pre a proti

Optimal se tak nejmenuje nadarmo - řeąil jsem dost dlouho stejnou otázku a
rozhodl se pro něj - v jeho návrhu je spousta 'optimálních drobností' pro
které je to ve středoevropských podmínkách nejlepąí nástavkový úl.

Lze to těľko shrnout, ale snad takhle: pro Langstroth hovoří světová
kompatibilita (ve střední Evropě ale zatím moc roząířený není), pro Optimal
vąechno ostatní.

Pokud máą ale pro kompatibilitu s Langstrothy nějaký pádný důvod (já osobně
jsem jej nenaąel), platí naopak, ľe rozdíly jsou sice v mnoha, ale přeci jen
drobnostech, které v moderně chápaném komerčním provozu nemusí převáľit.

Honza Čáp

Ja osobne som presiel z B na Langstroth musim povedat ze som to olutoval .Pre Langstroth si vsetko musim urobit vsetko sam na slovensku ak nieco chces v predajni na Langstroth tak sa na teba pozeraju ako na blazna a samozrejme to nemaju uznavam ze slovensko je pozadu vo vsetkom ale tu je desat nasobne.Optimal je vlastne zmencene B {zander} a dostat nanho plno veci, mriesky,dna, medzistienky atd..

Stefan.

Priatelia,
Poradte mi prosím, jednoduchý spôsob značenia matiek. Mám originálnu farbu, musel som ju odpari», lebo bola riedka. Značil som aj bielidkom na mazanie textu pri písaní písacím strojom. V čísle 6, časopisu Včelár je fotografia Ing. Tibora Jokayho ako značí matku ąpecialnou fixkou.
Poradte o jednoduchom spôsobe.
Michal Seničan
____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - ąiroký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navątivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Akurat dnes som znacil niekolko matiek z oplodniacikov a vobec sa s tym nebabrem.Pouzivam klasicky lak na nechty a opalitove znacky s cislami.Nelamem si hlavu tym,ze kazdy rok by mala byt matka oznacena inou farbou.Jednoducho nanesiem na matku trosku laku(v kazdom je malicky stetec),polozim si na prst znacku z cislom a jemne ju pritlacim na kvapocku laku.Lak ochvilocku uschne a je to.Do zaznamu si potom poznacim cislo matky a datum vyliahnutia ako aj vlastnosti materskeho vcelstva,z ktoreho matka pochadza.
Tot vsjo

Já bych poradil chytat trubce a zkouąet a zkouąet. Tak cca aspoň 100 trubců.
Pak uľ na to budeą mít ten správný gryf.
Já jsem značil matky barvou na značení matek, bílou nitrobarvou na kůľi
barvenou podle roku barevnými emaily, taky jsem dělal vodouředitelnou barvu
z akrylátové disperze a z bílého bigmentu a barevných barviček do pokojových
barev a jednou dokonce barvou na včelí česna, to bylo mixem bílého latexu,
akrylátové disperze a malířské barvy. Vľdycky jsem to dělal tak, ľe jsem
nabral tak cca čtvrt - půl kapičky barvy na dřevěný konec zápalky, matka
byla pod poklopkou, tu barvu jsem nechal přiměřeně zaschnout,pak jsem tou
sirkou označil matku a drľel ji pod poklopkou tak dlouho, aby barva na matce
zaschla a nerozmazávala se. Ztráty jsem měl tak kaľdou dvacátou aľ
čtyřicátou matku, vesměs z důvodu, ľe ji včely označenou nepřijaly zpátky.
Ale mohlo to být i tím, ľe matka byla přimáčknuta při vrácení rámků do úlů,
bylo to v zadovácích.
Ovąem nyní uľ několik roků oąetřuji včelstva tak, ľe matku obvykle nemusím
hledat, proto je nepotřebuji označené a neznačím .

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 04, 2004 9:14 AM
Subject: Značenie matiek


Priatelia,
Poradte mi prosím, jednoduchý spôsob značenia matiek. Mám originálnu farbu,
musel som ju odpari», lebo bola riedka. Značil som aj bielidkom na mazanie
textu pri písaní písacím strojom. V čísle 6, časopisu Včelár je fotografia
Ing. Tibora Jokayho ako značí matku ąpecialnou fixkou.
Poradte o jednoduchom spôsobe.
Michal Seničan
____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - ąiroký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky,
výrazné slevy. Navątivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Pane Polacek,
jak mam osetrovat vcelstva abych nemusel oznacovat matky viz. "Ovsem nyní uz několik roků osetřuji včelstva tak, ze matku obvykle nemusím
hledat, proto je nepotřebuji označené a neznačím ."
velmi me tato veta zaujala.
Dekuji za odpoved
Marek Langmajer

Matku odstraňuji i s plodovým hnízdem do oddělku a včelám nechávám plod, aby
si vychovaly matku novou. Tak zachovávám u kaľdého včelstva linii. Pokud
chci linii zruąit, nechávám včelám plod z jiného včelstva. To je vąechno.
Matky nechovám. Jednou za pár let kupuji matku odjinud, abych oľivil linie.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 06, 2004 1:34 PM
Subject: Re: Značenie matiek


> Pane Polacek,
> jak mam osetrovat vcelstva abych nemusel oznacovat matky viz. "Ovsem nyní
> uz několik roků osetřuji včelstva tak, ze matku obvykle nemusím
> hledat, proto je nepotřebuji označené a neznačím ."
> velmi me tato veta zaujala.
> Dekuji za odpoved
> Marek Langmajer

Preco Langstroth,Zander a podobne opiciny?Ked niekto zacina vcelarit bude prenho lepsie zadovazit si mieru,ktora prave "leti",ale preco by mal dlhorocny uspesny vcelar(nehovorim o sebe) prechadzat na nejaku europsku mieru,ktora mu narobi viac problemov ako osohu?Presne ako napisal pr.Stefan-nezozeniete k takej miere absolutne nic okrem literaturi.
Jedine co by malo platit je na jednu vcelnicu jedna miera a dost.Ktorej ramikovej miere da kto prednost je len jeho vec.Ved ci vytoci 40kg agatoveho medu z B-ecka,alebo z Langstroth-u je uplne jedno nie?

Diskuze je zcela na místě a to právě kvůli těm co začínají. Je hezké když letí langtroh se nechat ulovit na tuto míru, když jako začátečník do musím investovat do základního vybavení a v případě langtrothu musím vše koupit nové. Zejména vhodný medomet asi nekoupím výhodně na inzerát po končícím včelaři. Těžko jako začátečník budu kupovat medomet za 12000,-. S úly je to podobné. Takže je diskuze zcela na místě.
Podle mne platí slova p.Kaly. Rozhodující je co od včelaření očekávám, zda jako koníček, pak není rámková míra až tak rozhodující nebo jako živnost. I v tomto případě je otázkou zda volit Langtroth nebo "zander" (optimal).
Ti, kteří to podědili včalaření po předcích a nehodlají v oboru podnikat mají problém zpravidla vyřešen. Já podědil 39x24 a 39x30, s medníkovými polorámky 39x15 v českých standartech a 4 doma dělané tachovské nástavky s medníkovými polorámky 39x17. Vzhledem k zásobám rámečků a dalším okolnostem je pak otázka délky rámku jasná a zbývé dořešit "rámkový guláš" co se týká výšky rámku. A v tom jsem si udělal také jasno. Plodiště 39x30 a 39x15 medník. ale chce to svůj čas.

Dobry den,
Dne po 7. června 2004 10:59 V.Hájek napsal(a):

> nové. Zejména vhodný medomet asi nekoupím výhodně na inzerát po končícím
> včelaři. Těľko jako začátečník budu kupovat medomet za 12000,-.

Sam jsem pred peti lety koupil 10 let "novy" (nikdy nepouzity z pudy) medomet,
triramkovy, kam se mi ramky Langstroth vejdou, mam 15.9 vysku a vejde se jich
tam 6. Medomet stal 1000 Kc.

> S úly je to
> podobné. Takľe je diskuze zcela na místě.

Pokud zacinate jen s jednim, tak Lanhstroth 5 nastavku na 15.9 ramek vas bude
stat cca 1500 Kc a ramecky 650 kc+ mezisteny 10 kg 1350 kc. Podle toho
jednoho i takovy drevozpracujici amater jako jsem ja s vybavenim za cca 3000
Kc vyrobi takovy ul (ne tak pekny) za cca 5 hodin.

Zrovna pred nedavnem jsem chtel koupit neco z pozustalosti na inzerat ze
vcelare, a co za to chteli - nestacil jsem se divit - z nerezoveho medometu
s pohonem se vyklubal zrezly z pohonem na motor 380 V (vypadalo to jako
pracka pred 100 lety), vcelstva v rojove nalade ( nektera jiz vyrojena ), a
ted ten chudak zacatecnik. Vim co rikam (teda ne ze bych uz nebyl
zacatecnik), sam jsem koupil pred temi 5 lety uly petiletka po 1250 Kc/ks,
ted jsem je venoval zadarmo (no zadarmo to nebylo, musel jsem k tomu neco
pridat). Sam jsem se rozhodl pro Langstroth predevsim z duvodu potreby
prechodu na jinou vysku nastavku, a vzhledem k tomu, ze jsem se docetl, o
vyhodnejsi sirsi mire z duvodu izolace pri zimovani vyhral Langstroth. Pokud
bych mel souseda, znameho (proste nekoho , kdo ma zkusenosti a cas je
predavat) , kdo by mel Optimal, asi bych si poridil Optimal.


Honza

> Nešlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat?

Šlo (ale ztuha :), právě proto, že se jedná o 'drobnosti' a jak nějakou
nezapomenout nebo nepřecenit, když si je sám cením až v jejich souhrnu -
bylo to tak, že ať jsem se zaměřil na kterýkoliv detail, měl Optimal
'navrch' - zkrátka se mi v úvahách pořád vracel a nedal pokoj .. (když tak
mne někdo doplňte:)

* čtvercový půdorys Optimalu je praktický jak pro včelař (manipulace), tak
pro včely (nenutí je zplošťovat chomáč/plodové těleso od ideální krychle,
velikostí díky 11 rámkům vyhovuje silným včelstvům i při šířce rámku 42 cm

* výška rámku 17 cm je velmi dobrý kompromis - 3 nástavky jsou skoro krychle
(pro včely koule)

* Optimal počítá s osovou roztečí plástů 38 mm (horní hranice, vyhovuje
silným včelstvům), Langstroth jen 35 mm

* standardní rámek Langstrothu je strašně moc dřeva - šikovný pro výrobu
(loučky se nařežou z 3/4 coulovejch prken ze kterejch je i nástavek) a pro
strojový odvíčkování-vytáčení (masivní horní loučka), ale moc dřeva pro
včely - 8 nástavkovej Optimal má v plástový ploše při pohledu z boku 9,7%
dřeva a stejně velkej, resp. o 80 dm2 oboustranný pl. plochy menší 2/3
Langstroth má 17,2 % dřeva - tedy dvojnásobek. Pokud do Optimalu použiješ
rámky se stejnou tloušťkou všech oušek 8 nebo dokonce 7 mm (jako př.
Karásek), bude toho dřeva 8,6 nebo 7,5 %.

* Optimal málo roste do výšky, osminástavkovej úl má bez dna a střechy 144
cm a plástovou plochu cca 1080 dm2 oboustranně, 2/3 Langstroth (v. rámku 159
mm) má při 9 nástavcích a výšce 151,2 cm plástovou plochu cca 1000 dm2

* délka (šířka) rámku 42 cm je postačující pro tenkostěnný úl a přitom
neznamená příliš velký nástavek na manipulaci (vnější půdorys 485x485 při 25
mm stěně)

* 42 cm je taky nejrozšířenější šířka rámku ve střední Evropě, takže se s ní
mnohdy počítá u stávajícího vybavení - např. se vejde do staršího medometu

* je v Čechách asi nejrozšířenějším typem NN úlu


Hezky to na svém webu shrnul Mirek
Sedláček(http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php) :
"Jedná se o naši českou úlovou sestavu, kterou považuji za jedinou
konkurenceschopnou pro vstup do EU či světa. Šířka 42cm (více méně běžná na
Slovensku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Švýcarsku) a výška 17 cm byly velmi
zdařile zvoleny, výhodou je čtvercový půdorys, i když způsobuje nárůst
hmotnosti nástavku - je to na hranici zdravé únosnosti. A proč jsou ony
rozměry velmi vyhovující - jsou to opravdu posunuté (zmenšené) rozměry
Langstrothu pro středoevropské snůškové a klimatické poměry. Šířka 42 cm
vyhovuje neuteplenému úlu a chovu silných včelstev s širší základnou a výška
17 cm je optimální výška pro to, aby matka musela vždy ignorovat situaci, že
klade na mnoha malých nástavcích a nestane se, že se nám „kousne“ na jednom
nástavku. Při této výšce nám zkrátka matka po úle běhá a klade, kde je
potřeba. Toto platí i u výšky 15,9 cm, ale zde cítíme, že přece jen je rámek
nižší - šíře 44,8 cm tento handicap však vynahrazuje. Při výšce 18,5 cm se
dostáváme k sice k lepším podmínkám pro plodování, ale zároveň k větší
hmotnosti nástavku a také k tomu, že se nám matka daleko dříve a spíše
stáhne na kladení v jednom nástavku a na jaře se později pouští do kladení v
dalším (zejména) nižším nástavku."

Také jsem se otázkou volby úlu ( několik roků ) dost podrobně zabýval,
sháněl literaturu a hledal v tom sám sebe ( tedy to, co od včelaření
očekávám, kolik včelstev utáhnu já a má stanoviątě..... ). O změnu si řekly
včely samy-prostě starąí úly byly uľ neúnosné pro mne i pro včely. Nakonec u
mne těsně zvítězil Optimál. Proto, ľe např. má standartně zasí'tované dno -
coľ povaľuji za velmi praktický konstrukční detail i do budoucna. A také
proto, ľe ( viz krásný sumář Honzy Čápa a Mirka Sedláčka ). To stručné a
jasné shrnutí je v souladu s mými výsledky rozhodování. Ale poctivě
přiznávám, ľe to často bylo tak 51:49.
Optimál také proto, ľe je nepředpojatý, neseąněrovaný, československý.
Langstroth bych doporučil tomu, kdo včelařinu chce dělat metodami průmyslové
výroby a zákonitě proto bude potřebovat koupit celou výrobní linku v níľ je
vąe od rámků, nástavků, technologie oąetřování včelstev ( pomocí sezonně
najatých zaučených pracovníků) aľ po plničku sklenic po celém světě
jednotné. ( to nemám z vlastní zkuąenosti, ale z literatury ).

Úspěąně a téměř rovnoceně se asi dá včelařit v obou systémech, ( koneckonců
úl je do značné míry méně významnou součástí spolupracujících činitelů:
včelstva, přírody a včelaře). Jen ten L. se mi právě tou celosvětovou
standartizací jeví jako okovaná louko»ová kola proti bezduąovým pneumatikám.
Chceą-li vyuľít výhody L. musíą se smířit s L. a to se vąím vąudy.

Jen na okraj:
dost podstatnou roli v mém rozhodování hrála dvě slůvka z literatury:
technologie ( uľívaná ve spojitosti s Langstrothem )
oąetřování, metodika ( uľívaná ve spojitosti s Optimálem ).

Inu-včelařerní nemusí být jen o zisku, ale i o emocích a ľebříčku hodnot.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php





----- Original Message -----
From: Jan Čáp <capjan/=/ekolog.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 03, 2004 2:27 PM
Subject: Re: Langstroth nebo Optimal


> > Nešlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat?
>
> Šlo (ale ztuha :), právě proto, že se jedná o 'drobnosti' a jak nějakou
> nezapomenout nebo nepřecenit, když si je sám cením až v jejich souhrnu -
> bylo to tak, že ať jsem se zaměřil na kterýkoliv detail, měl Optimal
> 'navrch' - zkrátka se mi v úvahách pořád vracel a nedal pokoj .. (když tak
> mne někdo doplňte:)
>
> * čtvercový půdorys Optimalu je praktický jak pro včelař (manipulace), tak
> pro včely (nenutí je zplošťovat chomáč/plodové těleso od ideální krychle,
> velikostí díky 11 rámkům vyhovuje silným včelstvům i při šířce rámku 42 cm
>
> * výška rámku 17 cm je velmi dobrý kompromis - 3 nástavky jsou skoro
krychle
> (pro včely koule)
>
> * Optimal počítá s osovou roztečí plástů 38 mm (horní hranice, vyhovuje
> silným včelstvům), Langstroth jen 35 mm
>
> * standardní rámek Langstrothu je strašně moc dřeva - šikovný pro výrobu
> (loučky se nařežou z 3/4 coulovejch prken ze kterejch je i nástavek) a pro
> strojový odvíčkování-vytáčení (masivní horní loučka), ale moc dřeva pro
> včely - 8 nástavkovej Optimal má v plástový ploše při pohledu z boku 9,7%
> dřeva a stejně velkej, resp. o 80 dm2 oboustranný pl. plochy menší 2/3
> Langstroth má 17,2 % dřeva - tedy dvojnásobek. Pokud do Optimalu použiješ
> rámky se stejnou tloušťkou všech oušek 8 nebo dokonce 7 mm (jako př.
> Karásek), bude toho dřeva 8,6 nebo 7,5 %.
>
> * Optimal málo roste do výšky, osminástavkovej úl má bez dna a střechy 144
> cm a plástovou plochu cca 1080 dm2 oboustranně, 2/3 Langstroth (v. rámku
159
> mm) má při 9 nástavcích a výšce 151,2 cm plástovou plochu cca 1000 dm2
>
> * délka (šířka) rámku 42 cm je postačující pro tenkostěnný úl a přitom
> neznamená příliš velký nástavek na manipulaci (vnější půdorys 485x485 při
25
> mm stěně)
>
> * 42 cm je taky nejrozšířenější šířka rámku ve střední Evropě, takže se s
ní
> mnohdy počítá u stávajícího vybavení - např. se vejde do staršího medometu
>
> * je v Čechách asi nejrozšířenějším typem NN úlu
>
>
> Hezky to na svém webu shrnul Mirek
> Sedláček(http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php) :
> "Jedná se o naši českou úlovou sestavu, kterou považuji za jedinou
> konkurenceschopnou pro vstup do EU či světa. Šířka 42cm (více méně běžná
na
> Slovensku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Švýcarsku) a výška 17 cm byly
velmi
> zdařile zvoleny, výhodou je čtvercový půdorys, i když způsobuje nárůst
> hmotnosti nástavku - je to na hranici zdravé únosnosti. A proč jsou ony
> rozměry velmi vyhovující - jsou to opravdu posunuté (zmenšené) rozměry
> Langstrothu pro středoevropské snůškové a klimatické poměry. Šířka 42 cm
> vyhovuje neuteplenému úlu a chovu silných včelstev s širší základnou a
výška
> 17 cm je optimální výška pro to, aby matka musela vždy ignorovat situaci,
že
> klade na mnoha malých nástavcích a nestane se, že se nám „kousne“ na
jednom
> nástavku. Při této výšce nám zkrátka matka po úle běhá a klade, kde je
> potřeba. Toto platí i u výšky 15,9 cm, ale zde cítíme, že přece jen je
rámek
> nižší - šíře 44,8 cm tento handicap však vynahrazuje. Při výšce 18,5 cm se
> dostáváme k sice k lepším podmínkám pro plodování, ale zároveň k větší
> hmotnosti nástavku a také k tomu, že se nám matka daleko dříve a spíše
> stáhne na kladení v jednom nástavku a na jaře se později pouští do kladení
v
> dalším (zejména) nižším nástavku."
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 3.6.2004

Chybná otázka. Kaľdý bude chválit ten úl, ve kterém včelaří.
Jedno řeąení je koupit oba po dvou, třech kusech a za 4 - 5 roků se
rozhodnout pro jeden.
Druhé řeąení je přečíst vąechno na internetu o včelaření v těchto úlech a
případně i na papíře a rozhodnout se.
Třetí řeąení navątívit úspěąného včelaře, který včelaří ve stejných
podmínkách, třeba sousedního a okopírovat jeho metodu.

R. Poláąek

> > neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> > napíąte mi prosím vąetky pre a proti

mohu srovnávat oba typy a jednoznačně jsou na stejno! podstatná je jen snůąka a matka atd.... statistika za cca 5 let

Pár těch optimálních rad nejdete i na naąich nových www stránkách.


S pozdravem

Váą dodavatel českých včelích produktů
a veąkerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
®dánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Ing. Arnoąt Hrdina
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, June 03, 2004 1:13 PM
Subject: Re: Langstroth nebo Optimal


Hodně ąalamounslá odpověď :o)! Moc moudrý z ní nejsem.
Neąlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat?

Výhody asi nebudou ľádné ... jak uľ to tak bývá v Čechách a na Moravě u
zastánců nějakého typu úlu ;)

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 03, 2004 1:03 PM
Subject: Re: Langstroth nebo Optimal


> neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> napíąte mi prosím vąetky pre a proti

Optimal se tak nejmenuje nadarmo - řeąil jsem dost dlouho stejnou otázku a
rozhodl se pro něj - v jeho návrhu je spousta 'optimálních drobností' pro
které je to ve středoevropských podmínkách nejlepąí nástavkový úl.

Lze to těľko shrnout, ale snad takhle: pro Langstroth hovoří světová
kompatibilita (ve střední Evropě ale zatím moc roząířený není), pro Optimal
vąechno ostatní.

Pokud máą ale pro kompatibilitu s Langstrothy nějaký pádný důvod (já osobně
jsem jej nenaąel), platí naopak, ľe rozdíly jsou sice v mnoha, ale přeci jen
drobnostech, které v moderně chápaném komerčním provozu nemusí převáľit.

Honza Čáp