78210

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

--- 1. 6. 2004
RE: Rojenie

Sebral jsem jej na večer a je pravda, že jsem jej ráno "vysadil". Ale klid,
už je od neděle večer "u ledu" a dnes navečer si s ním budu hrát. Ale mám ho
rozdělený - v rojáku je část s matkou a v nástavku včely, co se nevešly do
rojáku (a ten není zrovna malý). Chci vše přidat ke včelám - ty s matkou do
osiřelce a bez matky k usazenému roji, co nevyletěl úplně. Nebo co
navrhujete?

S pozdravem

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Tuesday, June 01, 2004 7:59 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojenie
>
> Zdeňku a to jsi usazoval roj hned, nebo po 1-denním "vychlazení", že ti
> znova vyletěl? Nekrmil jsi ho medem? To se mi ještě nestalo.
> Já zas dělám experimenty se sesypáváním menších rojů, jsem zvědav co to
> udělá. Taky zkouším dávat jim jen prázdné rámečky bez mezistěn.
> To současné zhoršení počasí je ideální pro vytočení kvalitního medu s
> minimem vody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Emanuel Veselý --- 1. 6. 2004
Re: Rojenie

> rojáku (a ten není zrovna malý). Chci vše přidat ke včelám - ty s matkou do
> osiřelce a bez matky k usazenému roji, co nevyletěl
> úplně. Nebo co navrhujete?

Taky bych to tak zkusil. Usazuju roj pozdě večer, aby neměly cukání moc lítat a ráno jsou tam jak doma. Když je pak za 14 dní spojím, mohly by letos ještě něco donést.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Cervenka --- 1. 6. 2004
Re: Rojenie

Dne út 1. června 2004 12:51 Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz napsal(a):
> Sebral jsem jej na večer a je pravda, že jsem jej ráno "vysadil". Ale klid,
> už je od neděle večer "u ledu" a dnes navečer si s ním budu hrát. Ale mám
> ho rozdělený - v rojáku je část s matkou a v nástavku včely, co se nevešly
> do rojáku (a ten není zrovna malý). Chci vše přidat ke včelám - ty s matkou
> do osiřelce a bez matky k usazenému roji, co nevyletěl úplně. Nebo co
> navrhujete?

Dobry den,

jsem v tomto ohledu sice zacatecnik, ale vzhledem k nepomeru mezi roji a
volnymy uly jsem letos sebrane roje a hlavne poroje "spojoval" a to tak, ze
navecer ( po prichodu z prace, mozna to funguje i pres den ) jsem sebral roj
do rojaku, nebo plastoveho kyblu a na jiz usazeny roj jsem pridal jeste jeden
NN a do nej vysypal roj. Efekt to melo ten, mozna i proto, ze tou dobou byla
celkem zima, ze pridany roj se "pritulil" k tomu usazenemu a druhy den jsem
jim vecer sebral ten NN a byly spojeny. Mrtve vcely nikde vydet nebyly. Jak
se vyrovnaly se 2. matkami (nekde jsem spojil takto i 4 poroje) nevim, dle
chytrych knih by do slunovratu mohly byt obe (nebo i vic ?).

                     Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Ivan Cerny --- 1. 6. 2004
Re: Rojenie

JC> volnymy uly jsem letos sebrane roje a hlavne poroje "spojoval" a to tak, ze
JC> navecer ( po prichodu z prace, mozna to funguje i pres den ) jsem sebral roj
JC> do rojaku, nebo plastoveho kyblu a na jiz usazeny roj jsem pridal jeste jeden
JC> NN a do nej vysypal roj. Efekt to melo ten, mozna i proto, ze tou dobou byla
Mně to funguje taky tak. Většinou musím ještě ten den od včel odjet,
tak na nic nečekám: seberu, vysypu/přisypu do nástavku a hotovo. Za
týden je vystavěno a plno včel, přidávám další nástavek.

Mimochodem, rojí se nám to všem. Je tu někdo (jako např. Jan Jindra),
komu se to rojí jen minimálně a hlavně JAK TO DĚLÁ?

Zdravím
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Jindra --- 1. 6. 2004
Re: Rojenie

Ivan Cerny:
Mimochodem, rojí se nám to všem? Je tu někdo (jako např. Jan Jindra), komu se to rojí jen minimálně a hlavně JAK TO DĚLÁ?

Už se tu o tom psalo mockrát. Je to celá řada opatření a sledování. Nechci nikoho poučovat, ale ja to dělám tedy takhle:
1) mladé matky
2) mladé dílo
3) dostatek vzduchu = zasíované dno, vysoký podmet, očka, rozteč rámků cca 37mm
4) dostatek příležitosti pro stavbu = mezistěny nad plodištěm i v plodišti, volný prostor v podmetu na trubčinu.
5) zásobní prostor pod plodištěm = vystrojený polonástavek pod vysokým plodištěm v době nárazové snůšky jako je řepka
6) dostatek volného prostoru pro ukládání zásob nad plodištěm
7) ranná tvorba plodových oddělků těsně před příchodem "zmrzlých mužů" kdy matky omezují plodování
8) sleduji průběh počasí, které napoví co se bude se včelstvy dít
9) a v neposlední řadě nahrávání a zpracování zvuků včel v kritické době roku.
Zatím mám dva roje kupodivu od slabších včelstev, od kterých jsem nebral oddělek. Oddělků mám 45 od 80-ti včelstev. Roje umísuji na nepovedené = nedostavěné mezistěny z minulého roku a nebo na nové mezistěny. Pokud to jde sklepnu je přímo do úlu, který následně přiklopím tak aby měly nahoře škvíru asi 5cm. Navečer je přiklopím a přemístím na stálé místo. Nechám je postavit celé patro, pak se spojím s oddělkem. Nemám zájem o přezimování staré matky z roje když neznám důvod jejícho vyrojení. Může jít o to, že včely zvolili vyrojení jako způsob výměny nevyhovující matky.
Ještě dnes umístím na moje stránky několik nových fotografií letošních oddělků.
Zajímalo by mě, jak se s chladem vypořádaly včelstvíčka v oplodňáčcích chovatelů matek?
A se nám všem daří Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
jkala --- 2. 6. 2004
Re: Rojenie

Tři roky jsem marně čekal na slušný roj. K dobře vylétlému roji dobře
sejmutelnému mám přímo obřadný vztah. Každoročně přiměřeně situaci využívám
téměř vše z toho co př. Jindra uvádí. Navíc:

před začátkem květu řepky ( plus-minus pár dní ) mezi horní loučky hned pod
víko úlu vložím tolik nalarvovaných matečníkových misek, kolik jich mám po
ruce ( 6, nebo i 15).
( Př. Protivínský v MV něco podobného nazval Boháčovým odsavačem ). To je
aspoň dle mé zkušennosti jedno z nejůčinnějších protirojových opatření pokud
je vše ostatní v pořádku. Po týdnu nahlédnu pod víka, případné opravdu pěkné
matečníky využiji, ostatní ruším. Asi polovina včelstev matečníky vůbec
nenarazí, nebo je do tří dnů zruší.
Je to dobrý tréning larvování matečníkových misek, zdroj mateří kašičky i
úspora proti pracnému sebrání a usazení roje.
Na jednom ze tří stanovišť jsem odsavač nepoužil ( nestihl jsem to ) a
jediné tři roje ( zatím ) jsem měl právě tam.
Takže trocha ušetřeného času mne stála mnohem víc. Byly to však roje opravdu
úctyhodné, takže aspoň takto se odměnily. Nádherně staví, intenzivně
pracují - no paráda.
Tak ať se vám také daří.
Pepa Kala




----- Original Message -----
From: Jan Jindra <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 01, 2004 8:51 PM
Subject: Re: Rojenie


> Ivan Cerny:
> Mimochodem, rojí se nám to všem? Je tu někdo (jako např. Jan Jindra), komu
> se to rojí jen minimálně a hlavně JAK TO DĚLÁ?
>
> Už se tu o tom psalo mockrát. Je to celá řada opatření a sledování. Nechci
> nikoho poučovat, ale ja to dělám tedy takhle:
> 1) mladé matky
> 2) mladé dílo
> 3) dostatek vzduchu = zasíované dno, vysoký podmet, očka, rozteč rámků
cca
> 37mm
> 4) dostatek příležitosti pro stavbu = mezistěny nad plodištěm i v
plodišti,
> volný prostor v podmetu na trubčinu.
> 5) zásobní prostor pod plodištěm = vystrojený polonástavek pod vysokým
> plodištěm v době nárazové snůšky jako je řepka
> 6) dostatek volného prostoru pro ukládání zásob nad plodištěm
> 7) ranná tvorba plodových oddělků těsně před příchodem "zmrzlých mužů" kdy
> matky omezují plodování
> 8) sleduji průběh počasí, které napoví co se bude se včelstvy dít
> 9) a v neposlední řadě nahrávání a zpracování zvuků včel v kritické době
> roku.
> Zatím mám dva roje kupodivu od slabších včelstev, od kterých jsem nebral
> oddělek. Oddělků mám 45 od 80-ti včelstev. Roje umísuji na nepovedené =
> nedostavěné mezistěny z minulého roku a nebo na nové mezistěny. Pokud to
> jde sklepnu je přímo do úlu, který následně přiklopím tak aby měly nahoře
> škvíru asi 5cm. Navečer je přiklopím a přemístím na stálé místo. Nechám je
> postavit celé patro, pak se spojím s oddělkem. Nemám zájem o přezimování
> staré matky z roje když neznám důvod jejícho vyrojení. Může jít o to, že
> včely zvolili vyrojení jako způsob výměny nevyhovující matky.
> Ještě dnes umístím na moje stránky několik nových fotografií letošních
> oddělků.
> Zajímalo by mě, jak se s chladem vypořádaly včelstvíčka v oplodňáčcích
> chovatelů matek?
> A se nám všem daří Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.690 / Virová báze: 451 - datum vydání: 22.5.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu