Včelařská konference

Za včelstvo počítá 2000, za úl 2500. To je dá se říct horní hranice ceny, silné včelstvo na začátku května, které zajišťuje okamžitě medný výnos a umístěné v novém poněkud dražším úlu.
Teoreticky to je správně, realita je, že včelař leckdy získá včelstvo tak, že za 200 koupí od souseda včelaře právě složený oddělek s 3 plásty a jeden rok silné včelstvo jen vychovává nebo koupí za 200 včelstvo končícího starého včelaře v 50 let starém úlu.

A na včelstvo počítá 20 hodin práce ročně, to je tak reálné pro včelaře s 2 nebo s 5 včelstvy, který do těch včel skutečně chodí a sleduje je. Při více včelstvech už je tlak snižovat spotřebu práce, tam nakonec "včelař" jen přehazuje bedničky nástavků , točí med a dávkuje do sklenic, s vlastními včelami prakticky nepracuje.

Vycházel jsem z jeho údajů ve VF. Svazový časopis je pro mě nedosažitelný. Ale zjišťuji, že autor březnovou diskuzi zohlednil v nových propočtech. I když se moc nepolepšil. Spočítal to stejně tak, aby to vyšlo dle jeho tvrzení, tak nějak "statisticky".

Ono náklady na 5 včelstev můžu vypočítat i dost podstatně nad 50 tisíc stejně tak jako zakoupením levně nějakého dědictví po včelaři a vlastní samovýrobou, kde zhodnotím staré dřevo nebo dřevo z vlastního lesa a jako truhlářský kutil bez nároků na vyčíslení nákladů na práci třeba i jenom na 5 tisíc.

Ale jednu chybičku tam podle mně má, a sice přínos za medovinu. Všechno ostatní se dá legálně prodávat, ale medovina bez registrace coby výrobce lihu ne.

Nemám rád slovo moderní, protože se historie neustále opakuje. V těch knížkách co mám z let 1900 jsou podobné počty o ekonomice pro začínající včelaře a také se stejným výsledkem, jako normálnímu člověku ekonomicky nedostupné v případě pořízení nového zařízení.
Znám to u sebe když jsem začínal, to jsem "potřeboval" každou blbost. Teď jedinou vymoženost co mám je Jenter rámek a to pro úsporu času, abych mohl být v práci. A další věci co plánuji budou v podobném duchu, ale to jsou záležitosti kolem zpracování medu. Kolem medu jsou náklady větší než na samotný chov včel.

Pokud se medovina nedolihovává na víc %, (třeba methylem) a nedělá se jí víc než 2000lt, není problém. A nemusí být ani registrace. Spíš hrozí přiznání k dani.

Znovu jsem si pohral s cisly v onom teoretickem rozboru.Autor to hezky nalajnoval od stolu,dokonce vypocetl,ze vcelar si koupi 125 sklenic,jez naplni medem a proda ho.Z ceho ovsem vyrobi onech 30 litru medoviny,kdyz vsechen med proda,to je mi tedy zahada.A o medu pro vlastni potrebu ani zminka.Asi je lepsi podobne studie necist,proto jsem psal,ze doufam,ze to zadny zacatecnik necetl...Naprosto chybi polozka nakup vcelarske literatury,vzdelavani,naradi na udrzbu,atd.Za to je tam nakup nadratkovanych ramku,jako nejdrazsi mozna varianta...Nevim jak by se zamlovala autorovi varianta:za par set koupit vcelstvo od konciciho vcelare,sklepnout si ramky,nadratkovat,udelat si 5 ulu,ono koupene vcelstvo rozdelit do oddelku,ucit se na nich,zdarne zazimovat 5 kvalitnich vcelstev s mladou matkou a pristi sezonu mit naklady zpatky.JosPr