Včelařská konference

Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
Nějak to již nesleduji.
Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
nejtmavším dílem bez včel i pylu.
Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
trubčiny v dosahu i co krmit.
Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
bezproblémové fungování.

Milan Čáp

Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> menší rojivost.
>

Se snůškou problém nemám, v lužním lese je snůška od časného jara až po lípy. Když je dobrý rok tak javory, řepka, medovice z dubu a lípa. Standartně řepka a lípa. Stavění nad plodištěm vyžaduje dobrou snůšku a silné včelstvo a v dadantu, ve kterých včelařím, medník staví nahoře, jiná možnost ani není a pokud nedávám mřížku tak včely mají v plné sezóně proplodován spodní polonástavek, velký nástavek a asi polovinu dalšího polonástavku nad velkým plodištěm.
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.

AM:
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.
-----------
Ty používáš mřížku u dadntu?
.................
MČ:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob
-------------------
Podepisuji. .-)
Hlavně to první je to co mě v minulých letech překvapilo, dřív jsem měl pocit, že metodiky doporučují podsazovat. Když jsem ztratil zábrany "ochladit" plodiště, bylo po problému. (po přečtení Wrighta).
Třetí - souhlas
Druhé - jo, ale těžko se odolá. A dřív jsem pár let právě roztahoval plodiště na výšku. Než jsem si přečetl Wrighta. A pochopil. A ušetřil si práci i čas. :-)

---------
Jinak jsem byl párkrát nucen vytáčet jen jednou a nechat včely od května být, a právě proto potvrzuji 1,2,3. Jde to, alepoň u nás - pozdní snůška do podletí, pomalý nástup jara.


Karel

Mřížku jsem začal používat, když jsem se rozhodl pro výkluzy a chtěl jsem odebrat všechny polonástavky nad velkým plodištěm. Toho co zaplodovala matka v prvním polonástavku moc nebylo a tak jsem nasadil mřížku a vyndal stavební zábranu. A když porovnám zaplodovanou plochu v prvním polonástavku s plochou, která je zaplodovaná ve vystavěném podmetu, tak v tom podmetu je plodu mnohem víc. Proto se také nebráním změnit zaběhnutou sestavu na polonástavek, nástavek a polonástavek. Ten poslední horní bude stejně asi fungovat jako medná komora, kterou si včely sami přirozeně vytvoří. A s přidaným polonástavkem by mi to vycházelo i na to, že bych mohl zrušit i 10cm podmet, síto bych ovšem zachoval z důvodu větrání a kontroly spadu.

Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní plodiště. Vychází vám to také? H.

Jak to bylo myšleno? Stejná pozice, nebo velikost?

13. říjen 2011 9:32:16, Honza napsal:
> Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní
> plodiště. Vychází vám to také? H.
>

Určitě velikost.
Mně to tak zhruba orientačně odpovídá, pokud se jedná o potřebný prostor, který má mít včelstvo od srpna k uložení zásob a k zimování a ne o včelami fyzicky obsednutý prostor třeba v zimě za mrazů nebo brzo v předjaří.

Zimní sedliště se mění jak včely spotřebovávají zásoby a posouvají se na plástu a uvolněný prostor, pokud není zanešen na jaře sladinou, slouží jako letní plodiště. Tak jsem to pochopil já a celkem by to i odpovídalo a pozná se to i podle barvy díla.
Potom jde o stavbu v plodišti(obnovu) s uložením zásob, co zase upraví zimní sezení. Když se při obnově díla v plodišti nepodaří udržet dost prostoru pro kladení matky včelstvo jde do zimy slabší.

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.

Když už, tak musí plodovat v červenci. Aby na začátku srpna byl dostetek včelek na vychovávání zimních včel. Plodování v červnu je pro přezimování prakticky nepodstatné.

Kazda prestavka v plodovani i ta v cervnu,se musi projevit na sile vcelstva.Pridam svoji letosni zkusenost.Vcelstva,kterym jsem nastavky podstavoval,sla do rojovky v pulce dubna,tam kde jsem nadstavil nastavek pan.sousi a mezisten,potom dalsi a vcely mohly jit nahoru,tam byl klid.Jeden kolega razil heslo:plod se Ti nesmi dotknout strupkove folie a vcely dole site...Je na tom kus pravdy.JosPr

Zimní včely se prý líhnou i v červnu, je to prý dlohodobější proces než se dřív myslelo.
Je to prý výsledek nějakého výzkumu.

A i kdyby ne, a líhly se později, tak ke svému odchování potřebují dostatek včel i zásob a to se bez plodování v červnu obtížně podaří.

-------
Nevím kdo tam co přednášel, ale jestli chtěl říci že včely majímít hodně prostoru i zásob po celý rok, plod a chomáč se pohybuje vertikálně, atd., tak byl blízko pravdy.



Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: diskuze - MLM (Metoda Líného Muze)
> Datum: 12.10.2011 20:25:27
> ----------------------------------------
> Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
> která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
> trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
> Nějak to již nesleduji.
> Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
> stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
> vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
> díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
> nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
> včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
> nejtmavším dílem bez včel i pylu.
> Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
> pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
> trubčiny v dosahu i co krmit.
> Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
> byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
> rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
> Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
> nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
> snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
> bezproblémové fungování.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> > Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> > volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> > před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> > podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> > minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> > tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> > si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> > postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> > menší rojivost.
> >
>
>
>