Včelařská konference

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky. Reserv mám dost (50 % matek budu v předjaří při spojování včelstev vyřazovat, mimo to letos jsem byl chovatelsky dost pilný, takže mám spoustu matek v plemenáčích).

Všechny ostatní praktiky (prodyšný strop, prázdný nástavek nahoře, atd.) jsou jen pomocnými prostředky k omezení plodování, nikoliv skutečnými blokačními mechanismy. Jejich účinnost je úzce spojena s konkrétní situací (včela, včelař, prostředí), takže nelze prohlašovat, že např. prázdný nástavek nahoře, či komíny (viz můj článek v MV), či brzké zakrmení, či panenské dílo zaručeně zamezí podzimnímu (zimnímu) plodování. Při dané konkrétní kombinaci faktorů to může někomu fungovat, ale většinou převažují takové zkušenosti, že plodový cyklus mění jen velmi těžko. Třeba se tím znatelně omezí podzimní a zimní plodování, ale nedá se spolehnout na úplné zamezení (mimo jiné proto klíckuji). Jsou to spíš jen prostředky k navození určité nálady ve včelstvu (připomenutí blížící se zimy, vytvoření užšího kontaktu s okolím). Včelstva se pak snadněji a ochotněji dostávají do stavů, které chceme.

Taky jde o omezení vlhkosti v úle, respektive odvádění odpadní vlhkosti (ta, která uniká ze zimního chumáče).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Pokud vysloveně usilujete o zamezení plodování, neznám efektivnější, účinnější a zaručenější metodu než klíckování matek. Letos to dotahuji až do takového extrému, že nechám matky v klíckách do konce února či začátku března (dle počasí, respektive dle začátku předjaří). Když matky v klíckách vydrží 4 týdny bez "ztráty kytičky", snad vydrží i 5 měsíců. Úskalí je v tom, aby centrum chumáče neopustilo matku. Takže jsem moc zvědavý na předjaří, až budu vyhodnocovat výsledky.

Martin, z výsledku môžete byť sklamaný, poukazujete na na Váš ojedinelý prípad, ja som držal matku v IZO (nie v klietke) až 73 dní, ale v sezóne nie v zime, je to rozdiel.

Správne predpokladáte ohrozenie matky z jej nepokrytia klietky zimným chumáčom včiel, včely sa riadia uloženými zásobami a bez pardonu M opustia. Navyše by som rád vedel, pretože hovoríte o klietkach, či sú opatrené mater. mriežkou, aby mohli včely M navštevovať, je to dôležité pre jej prežitie alebo je to typická klietka do ktorej včely nemôžu voľne vchádzať. Pýtam sa preto, že ak M vložíte do typickej pridávacej klietky, včelstvo ak bude mať eštze vajíčka alebo mladý plod, na 100 % bude včelstvo robiť náhradný-nouzový chov M.

Ja som skúšal prezimovať M v IZO, ale pokus nevyšiel. Preto urobte pokus v max. 2-3 včelstvách, pretože nie jedno či včely do konca zimy budú bez M alebo s M. Mne po úhyne M prešli včely do stavu trúdic-trubčíc a na jar som mal problém im pridať M, navyše včelstvo bude zaostávať v jarnom raste.

Tento spôsob izolácie M som robil robil cca 15 rokov, prestal som pre 9 rokmi, pretože ošetrenie včelstiev proti V.d. robím oveľa jednoduchším spôsobom a s takým istým výsledkom ako pri 21 dňovej izolácii, ak nie lepším.

Po zime sa so skúsenosťami podeľte s nami.

Pane Turčáni, matky mám samozřejmě v IZO klíckách (klícka s mateří mřížkou… používám toto: http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova). Matky jsem nechal izolované především kvůli tomu, abych je nemusel začátkem předjaří, kdy budu včelstva spojovat, vyhledávat. Klícky jsem vložil do středu 3. nástavku ode dna (celkem 4 NN, horní dva s hlavním dílem zimních zásob). Včelstva jsou poměrně silná, centrum chumáče se zatím nachází všude ve 3. NN.

Mohu se Vás zeptat, v čem vidíte příčinu toho, že matka přezimovaná v IZO uhynula?

MV

>Klícky jsem vložil do středu 3. nástavku ode dna (celkem 4 NN, horní dva s hlavním dílem zimních zásob). Včelstva jsou poměrně silná, centrum chumáče se zatím nachází všude ve 3. NN.<
------------------------------------------------------------
Nechci sýčkovat, zatím bych však nedělal tento pokus v masívní míře. Nejsem přesvědčen, že včely matku v zimním období ošetřují tak pečlivě jako v období plodování. Proto zde hrozí pro matku nebezpečí nezájmu ošetřovatelek, pokud matka nebude mít možnost po delší dobu klást vajíčka. To bývá jednou z příčin zimních ztrát zvláště starších matek. Můžeme si to zdůvodnit tím, že jsou včelstvem tyto matky pokládány za vadné. Pokud si v zimním období za příznivých teplotních podmínek prohlédneme včelstvo a nevidíme ještě žádný plod, tak můžeme matku spatřit na glicidových zásobách jak se zde sama přiživuje. To může znamenat jediné, že včely o matku nejeví zvláštní zájem a matka pokud chce přežít se musí živit sama. Pokud bude tedy věznění trvat do období po zimním slunovratu a matka nebude moci založit plodové hnízdo, hrozí nebezpečí jejího úhynu hladem. Spíše bych to viděl po dvacetidenní (nebo chcete-li i čtyřtýdenní)izolaci matky na použití jednoplástového izolátoru zhotoveného z mateří mřížky a situovaného ve včelstvu tak, jak míníte umístit klícku s matkou a to tak, aby tento izolátor byl včelstvem pojat do zimního hroznu. V každém případě mne ale Váš pokus zajímá a byl bych rád, pokud byste se o získané zkušenosti s námi podělil.
JK

Děkuji za velmi podmětný příspěvek př. Křapky.

V souvislosti s tím jsem si vzpomněl na to, jak se tu diskutovalo o tom, jak probíhá transport potravy v zimním chumáči (diskuze kolem tzv. "sycení").

Můj názor je takový, že pokud bude matka v jádru chumáči, vyhladovění nehrozí. V centru jsou včely poměrně aktivní a nevidím důvod, proč by měly škudlit, začne-li je matka pobízet k nakrmení.

Kladení matky se odvíjí o toho, zda a v jakém množství je krmena mateří kašičkou. Matka bude klást vajíčka, akorát je nebude moci položit do buňky. Určitý pokles zájmu o ni asi nastane. Otázka je, zda to bude v konečném důsledku vadit.

Letos jsem ve dvou včelstev klíckoval matky, které už přestaly plodovat (ve včelstvech byl již jen poslední vybíhající plod). Bez problému vydržely 3 týdenní věznění stejně jako ostatní matky, které v září při klíckování stále plodovaly.

MV

Zdravím vás Martine,
zkoušet se musí, ale opatrně, stačí jedno včelstvo, osobně tomu předpovídám 50/50. Ozývám se ale proto, že si myslím, že zimní a jarní plodování nemá na rozvoj roztoče zásadní význam. Proto klíckování za tímto účelem podle mne také nemá význam. U sebe jsem ještě nikdy neviděl mladou samičku roztoče, čerstvého světlejšího dospělce na podložce dříve, než v květnu. Dokonce jsem měl letos na přelomu dubna/května spad i 100 za týden a ani jeden nebyl světlý.

Opět zdůrazňuji, že hlavní důvod, proč experimentuji se zimováním matek v IZO klíckách, je ten, abych je bleskurychle mohl při spojování včelstev v předjaří dle potřeby a záměru odebrat. Jsem líný je v předjaří hledat. Přesněji řečeno připadá mi kontraproduktivní je v říjnu vypouštět a kolem začátku března opět hledat. Takové ty věci, jako efektivnější "jarovizace" včelstev a omezení varroázy (varroózy chtete-li) vnímám jako přidružené užitky, nikoliv jako hlavní motiv, proč to zkouším. Kromě toho nebudu mít problém s přeléčením včeltev v předjaří v případě nutnosti. Nátěr plodu u bezplodových včelstev, respektive u včeltev bez zavíčkovaného plodu (nejdříve za 9 dní po vypuštění matek se objeví první zavíčkovaný plod)odpadá, stačí jen fumigace či aerosol, což je podstané zlehčení.

MV

Opět zdůrazňuji, že hlavní důvod, proč experimentuji se zimováním matek v IZO klíckách, je ten, abych je bleskurychle mohl při spojování včelstev v předjaří dle potřeby a záměru odebrat. Jsem líný je v předjaří hledat.

Martin, posledných 30 rokov boli tak vhodné zimné mesiace na kladenie matiek, že často (poľa množstva plusových denných teplôt)k zimným včelstvám pribudlo od 3 do 8 tisíc včiel, čo je ohromný prínos pre každé včelstvo. Tento jav bol včelármi opomínaný, aj preto jarný nástup bo silný čo často končilo rojmi. Takto od od roku 1960 do r. 1982 nebolo a jarný rozvoj bol značne opozdený a tam boli naozaj dobré aj záložné matky. Takto podobne to môže byť podľa prognóz niektorých meteorológov už v tejto zime.

Týmto chcel povedať, že obmedzenie matiek v plodovaní je kontraproduktívne a nemá význam.Ak včelstvo posledným účinným zásahom proti V.d., nie je potrebné matky klietkovať aby sme zabránili plodovaniu M v súlade s prírodou! Práve aj ja som robil pokusy s klietkovaním matiek v zime a dopadlo zle.

A nakoniec, včelár nemôže byť lenivý-líný, lebo keď už raz vloží toľko energie do celoročného ošetrovania včelstiev, musí si nájsť aj čas na vyhľadanie matiek, veď v tomto období nie ich vyhľadanie náročné. Pri vašich silných včelstvách (často nás o tom presviedčate) nie je potrebné včelstvá na jar ostatné včelstvá posilňovať.
Človek je už taký, uverí až kým si sám nerozbije nos pri páde na zem a patrím tam i ja.

>Kromě toho nebudu mít problém s přeléčením včeltev v předjaří v případě nutnosti. Nátěr plodu u bezplodových včelstev, respektive u včeltev bez zavíčkovaného plodu (nejdříve za 9 dní po vypuštění matek se objeví první zavíčkovaný plod)odpadá, stačí jen fumigace či aerosol, což je podstané zlehčení.<
------------------------------------------------------------
Zřejmě předpokládáte, že u takto zimovaných včelstev (matka do jara v izolační klícce)nebude v zimní měli nález roztočů nad kritickou hranici (3 ks). Pomineme skutečnost, že žádné nám dosud známé léčivo nemá na roztoče (ani foretické) 100%-ní účinnost.

Zimujete ve čtyřech nízkých nástavcích. Já též. Protože jsem se v roce 2009 počal více věnovat varroamonitoringu sledoval jsem i spady po odběru zimní měli. Mohu Vás ubezpečit, že v takto zimovaných včelstevech je pro roztoče uhynulé po podzimním léčení tolik schovávaček (míst kam mohou zapadnout), že veškerý monitoring roztočů v zimní měli je neprůkazný. Včely, tak jak rozšiřují zjara svoji působnost v prostoru úlu, čistí další buňky v nižších "patrech" a při tom vyhazují i mrtvé roztoče, kteří uhynuli při podzimním léčení. Tito roztoči pak zkreslí spad přirozeného úhynu ve sledovaném období (Leden - Únor). Čili, nespoléhejte na to, že izolace matky Vám v tento problém vyřeší. Namátkou jsem otevřel záznam na včelstvu č. 9. Spad roztočů po 9-ti dnech do 12.04.10 činil 21 ks. Dne 13.04.10 jsem prováděl jarní úpravu včelstev která spočívá v prohození dvou spodních nástavků nad dva horní (úlové dno: 1,2,3,4 - zima, a úlové dno: 3,4,2,1 - jarní úprava ). Spad roztočů dne 17.04.10 (po 5-ti dnech) činil 86 ks, 24.04.10 (po 7-mi dnech) 8 ks, se snižující tendencí do 01.05.2010 kdy byl spad po 2 dnech 1 ks. Toto se opakovalo s malými rozdíly u všech sledovaných včelstev. Nemůžete proto spoléhat na to, že v období sběru zimní měli nebudete mít nález roztočů. Stačí krátké oteplení např. v lednu a máte na podložce červeně naseto. Toto může fungovat u včelstva zimovaného v jednom nástavku. U včelstev zimovaných ve více nástavcích nikoli a nikdy a nikdo nezhodnotí zda se jedná o přirozený úhyn roztočů nebo o uhynulé roztoče po podzimním léčení a spadlé po úklidu (čištění buněk). Přesto, by mne výsledek Vašeho pokusu zajímal i ztohoto hlediska.
Zdravím JK

Klícku mám zaříznutou v plástu, takže z obou stran plástu mají včely přístup k matce a meziplástová mezera není zvětšena. Klícku jsem umístil mírně k přední stěně, nikoliv přímo doprostřed (přesněji řečeno k první třetině plástu směrem ke středu). Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně. Stoupají vzhůru (do medné komory). Proto jsem klícky umístil k horní loučce. Sílu včelstev odhaduji na 1,5-2,5 kg včel, takže chumáč bude sedět minimálně přes 2 NN. Všechna včelstva se naštěstí seskupila centrem ke středu nástavku.

Myslím, že víc jsem pro zajištění trvalé přítomnosti klícky v chumáči asi udělat už nemohl, takže již jen zbývá čekat, jak experiment dopadne, případně provést ještě nějakou korekturu. Chumáče mohu pozorovat svrchu a očky mohu kontrolovat, zda jsou přitisknutý k přední štěně.

Nedávno jsem tu psal o tom, že vyšetření zimní měli při zimování v několika NN považuji za zcela neobjektivní, takže to jen připomenu a dál to nebudu rozepisovat. Taky mám zkušenosti s nebývale vysokými spady roztočů v předjaří u jinak zdravých včelstev. Řídím se dle spadů z fumigací. Zimní spady mě nezajímají.

K tomu zimnímu růstu včelstev dodávám, že mi je to zhola ukradené, protože po spojení včelstev již žádný růst potřebovat nebudu, protože včelstva budou již ve snůškové síle, takže mě stačí jen pozvolný nástup plodování k obměně zimní včel, která u velmi silných včelstev nevysílených překotným plodováním probíhá až v průběhu dubna a května. Překotné plodování by bylo jen na úkor výnosu a urychlovalo by odchod dlouhověkých včel a příchod rojové nálady, které budu opět čelit prostým rozpůlením včelstev. Výsledek takového počínání je, že včelstva jsou od začátku předjaří v neustálé snůškové připravenosti a aktivitě (rozdělení včelstev v půlce jara snůškovou aktivitu včel nesnižuje, naopak spíše zvyšuje, protože po rozpůlení včelstva včely ztratí chuť k rojení… letos jsem si to ověřil…celkový výnos nebyl nižší než při standardním postupu, rojová nálada se tímto jednorázovým zásahem naprosto eliminovala a do konce sezóny byl od ní klid).

MV

Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně.

Takto zimujú nie len vaše včely, ale i moje, stáva sa tak asi 1-3%, že chumáč vytvoria i vzadu, pričom to môže byť v strednej polohe Pri 10 plástoch, ale najčastejšie pri pravej alebo ľavej bočnej stene.
Niektorí si to vysvetľujú po svojom, včely musia byť blízo letáčového otvoru, no ja mám zimný letáč 150x0,7 mm vždy v strede. Ja tvrdím, že to tak nemusí byť. Ak pred zimou, prípadne v januári-lednu, včely obsadajú vždy priestor (pri stredne silnom včelstve) medzi bočnou latkou rámika a prednou alebo zadnou stenou úľa a tak je to i pod chumáčom (hrozen).
Moje vysvetlenie: včelstvo ako také musí medzi sebou neustále komunikovať (musia si odovzdávať mater. látku ML). Keďže obyčajne pri správne vystavaných plástoch nie sú otvory, cez ktoré by prechádzali z uličky do uličky, musia prechádzať z boku a zospodu rámika. Aby sa včelár o tom presvedčil stačí nadvihnúť debničku v ktorej včelstvo zimuje a uvidí včely sa nachádzať aj v najtuhšej zime pod rámikmi.
U mňa vystavané plásty v plodisku! sú pri bočných latkách nedostavané k nim až do výšky dvoch tretín a tak isto je to i nad spodnou latkou. Ak je Ms vystavaná nad Mmr, tak tam vystavané Ms sú vystavané bez týchto medzier.
Len toľko z mojej strany, prečo zimný chumáč začína zimovať pri prednej stene úľa.

Zimovat zaklíckované matky jsem zkoušel loni. V zasílacích (neprůlezných) klíckách uhynulo vše. V školkovacích (průlezných) klíckách přežila polovina matek. Klíckováno v listopadu, puštěno koncem března. Matky na jaře kladly normálně. Takže cesta tudy vede, ale velmi záleží na poloze klícky v chomáči. Raději začínat v horní části chomáče a možná v polovině zimy zkontrolovat a případně přesunout klícku. Nutnou podmínkou jsou velmi silná včelstva a samozřejmě rezervní matky :-).

Klíckování matek je opravdu jistý způsob jak nemít včelí plod při podzimním ošetřování včelstev Ale...
Již je to dávno, co jsem všechny matky zaklíckoval, nechal jsem je pocelou dobu kdy by mohl být ve včelstvu plod, přidal jsem týden /matka v klícce byla umístěna mezi plodem/. Hned začátkem listopadu, možná koncem října , se ochladilo a napadl sníh. Po tomto období a ošetření včelstev jsem pouštěl matky . Výsledek: třicet šest uhynulých v klíckách, včelstva vytvářela chomáč ne kolem matky , ale kde jim to vyhovovalo asi vzduch , zásoby a pod., dalších několik matek uhynulo hned na jaře či koncem zimy. Vše jsem pospojoval, vytvořil veleobří včelstav a snůška na konec nebyla katastrofální. Abych zabránil rojení, podařilo se pomoci odělků stav včelstev obnovit.
Podle mé zkenosti bych se dlouhodobě bál mít uzavřenou matku,pokud klíckovat pro léčení včelstev, raději začít co nejdříve.pokud by to bylo v pozdější době , je nutno sledovat chomáč, zásoby a klícku s matkou.

Mohu se Vás zeptat, v čem vidíte příčinu toho, že matka přezimovaná v IZO uhynula? M.V.

Úplne jasnú príčinu nepoznám, pokusov nebolo toľko aby som sa mohol fundovane vyjadriť, v predchádzajúcom komentári som čiastočne naznačil prečo, človek neodhadne kde sa bude zdržovať zimný chumáč.

V 80-tich rokoch bola táto problematika rozoberaná v OVP, miesto činu Kanada, počet matiek 28, uložených v silnom sústredenom včelstve. Bolo by treba nájsť a podľa ich technologického postupu matkám vytvoriť podmienky. Poznám včelára, ktorý to chcel napodobniť, ale všetky M uhynuli.

Je to trochu zložitejšie ako si myslíme. Ja používam iný typ IZO-látora, je plochý hrubý 14 mm a má otvory vytvorené MMr z strán klietky, výhoda je tá, že stačí rozšíriť plástové medziuličky o 4 mm a na drôte ju vpustiť do stredu plochy plásta.

Priemyselná klietka môže spĺňať parametre na umiestnenie M, len klietku by bolo dobré užšou stranou "zarezať" do plástu a vsunúť ju tak aby vyčnievala do uličky, aby mohli k M prichádzať včely alebo naplocho a včely budú mať prístup k matke z dvoch uličiek.

Zložitejšie môže byť umiestnenie klietky, aby bola vždy pokrytá zimujúcimi včelami. Stále to bude o sile zimného chumáča, v mojom prostredí včely zo začiatku zimy sedia pri prednej strane- tam kde je letáč úľa a ten postupuje smerom hore a až potom dozadu. Takže klietka s matkou by mala byť uložená na hranici prázdnych buniek a uloženého medu s ohľadom na postup včiel smerom k hornej latke R.