Včelařská konference

Jak moc je důlěžité, aby česna byla bezpodmíněčně směrována na východ?

Mohou být směrována i na jihovýchod?

Stavím včelín a prostě východním směrem ho prostě natočit nemohu.
Pavel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5448 (20100913) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Úly se nejčastěji orientovaly na jih. Dodnes to také často slouží jako pomůcka k určování světových stran. Dnes se to tak striktně nedodržuje a nacházíme úly orientované do všech světových stran. pořadí podle výhodnosti je stále jih, pak východ posléze západ a nejhorší je sever.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Dotaz na směr česna
> Datum: 14.9.2010 19:51:09
> ----------------------------------------
> Jak moc je důlěžité, aby česna byla bezpodmíněčně směrována na východ?
>
> Mohou být směrována i na jihovýchod?
>
> Stavím včelín a prostě východním směrem ho prostě natočit nemohu.
> Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5448 (20100913)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Právě to přes rok zkouším, mám česna na všechny světové strany a různě chráněna. To včelstvo, co je na sever a vystaveno nejvíce větru, prakticky na trvalém větru přes horizont kopce a bez slunce, je nejlepší:-). Vypadá to tak, že to má vliv jen na jarní rozvoj, tam se zdá mírnější zpoždění. Žádné rozdíly, co by stály za řeč. Pokud budou ve včelínu, tak bych to neřešil.

Nemám problém souhlasit s odpovědí P. Holuba.
Ale rád bych to doplnil.
V současné době část mých včelstev obývá 3 včelíny. Většina včelínů ( za cca 25 roků jich bylo 5 ) jsem měl s se včelstvy umístěnými oboustranně. Po těch dlouhodobých zkušennostech jsem při každé další stavbě včelína přestal řešit orientaci česen vůči světovým stranám.
Mám v současné době včelín, který má česna na jih a sever, jiný má česna na východ a západ, další na JV a SZ. Na výnos medu dle mého sledování nemá orientace česen vůči světovým stranám vliv. Podstatnější roli hraje celková orientace včelína v závislosti na několika jevech blízkého okolí ( tvorba mlh, vlhkost, orientace svahu, vzdálenost terénních překážek, průvan, letové koridory včel za zdroji snůšky a vodou). Nejvýznamnější však je genetická vloha matky a schopnost včelaře předjímat a adekvátně reagovat na aktuální potřeby včelatva. Moje dlouhodobá sledování rovněž ukazují, že včelstva ve včelínech s orientací česen na J, JV mají vyšší spad kleštíka. Ale nemám důkaz, že by to bylo jen orientací česna. Pravděpodobněji se k tomu přidává např. blízké umístění včelstev jiných včelařů. (Doložitelné nízkým počtem světlých, proti tmavým kleštíkům. Ze směru, kde jsou blízcí jiní včelaři je spad vyšší. Zejména od těch, kterým nic neříká VMS, nebo nemají touhu aktivně sledovat zdravotní stav svých včelstev a kvalifikovaně na něj reagovat). Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
Proto si dovoluji sdělit názor, že orientace česen včelínově umístěných včelstev je druhořadou záležitostí.
Josef Kala

Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
-----------------------------------------------------------
Jaké jsou tedy rozdíly v chovu včelstev ve včelíně a včelstev včelnicových. Děkuji.

Rozdílů v chovu včel mnoho není. Ale chování včel je v mnoha aspektech odlišné. To jsou odlišné pojmy. V uzavřených včelínech je např. odlišné reagování včelstev na změny počasí, zimování je klidnější, včely z protilehlých stran včelína se vzájemně nezaletávají, je sníženo riziko přenesení roztočů VD i případně některých dalších onemocnění. U včelnicově rozmístěných se stejnou orientací česen jsou zvýrazněny jiné vazby mezi jednotlivými úly.
V dobře postaveném včelínu ( osvětlení, okna s výkluzy, podlaha nepřenášející kroky včelaře na ostatní úly atd. atd.) je práce ve včelách pro mne pohodlnější, prakticky neexistuje, abych byl při otevření jednoho úlu atakován včelami ze sousedních úlů, dá se pracovat i dešti a pod. Ve včelstvech mohu pracovat vždy postupně po řadě, což u včelnicových zejména v bezsnůškovém období je obtížnější. Je výrazně nižší možnost vyvolání loupeže mezi včelstvy při krmení. Bodavější včelstva vysílají významnější část bránících se včel česnem před včelín.
A co se týče chovu: ze včelínů se obvykle kradou jen matky, nebo uložené zde nářadí. Včelnicová včelstva bývají zcizena komplet i s úly. Ale jak je známo: deset včelařů má na stejnou věc jedenáct obvykle protichůdných názorů, z nichž všechny, nebo ani jeden nemusí být pro včely ani pro ostatní včelaře optimální. Mnoho cizích rad je třeba na vlastní kůži prověřit.
J. Kala

Souhlas s těmi včelíny. Dodal bych ještě, že ve včelínu neexistuje přerušit práci ve včelách kvůli loupeži, je to akorát větší nepohoda pro včelaře, protože se akorát všechno zavře. V létě na kočovném stanovišti nezastíněném stromy a s roztopeným kuřákem je to tak docela síla. Úly ze včelína se kradou méně podle mně proto, že bývají napevno spojeny se včelínem nebo dokonce v případě zadováků to byly úlové baterie.
Jinak já jsem ve včelíně pracoval ve včelách vždy od úl, protože se mně zdálo, že sousední včely jsou přes stěnu rušeny víc prací ve včelstvu a jsou tedy přechodné víc divočejší. A v zadovácích jsem si nemohl dovolit ani ve včelíně práci za deště.
A ve včelíně se v případě nějaké bouřky či přeháňky krásně čeká, až nepohoda přestane.....

já mysllel že mají být na jih

Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth 18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

Děkuju.
Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad.

Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic.
Mám rozměr 39x24 a po 11 rámkách viz úly firma Břinek. A musím konstatovat,
že se mi výtěžnost vzrostla o 30% oproti bývalým 9 rámkům 39x24.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 15, 2010 7:54 AM
Subject: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna


Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak
doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a
hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře
fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth
18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy
pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi
těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva
nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

"Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad."

To jsou všechno věci, které byly dříve běžně známé a běžně používané, akorát s převláddnutím umísťování samostatných úlů přímo venku byly pozapomenuty. Doporučuji někde sehnat starší včelařskou literaturu , třeba staré časopisy Včelařství z 70 a 60 let nebo ještě starších, tam je fotek včelínů s takovými úpravami hodně.
U včelínů byl přesah střechy metr i víc, svislé oddělení jednotlivých česen až 10 centimetrů silným hřebenem kvůli vytváření závětří a lepší orientaci matky po návratu z proletu, předsíňka česna zabudovaná do stěny včelínu o objemu cca 10 litrů, barevné odlišení česen jednotlivých úlů a další vychytávky.

"Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic."

Včelín umísti pod listnáč, pokud budou česna k východu nebo jihovýchodu, tak listnáč by měl být někde u pravého předního rohu včelína. Nebo tam listnáč vysaď, na zahradě na jižní Moravě nebo v Polabí by byla dobrá meruňka, v chladnějších drsnějších oblastech myrobalán. Ty se hodí, pokud je na místě dobrá snůška z ovocných stromů, protože z ovocných stromů kvetou jako první a včely tak na snůšku připraví. Jinak je vhodný jakýkoliv vzrůstnější strom dobrý pro včely.
Pokud směrem na jih v zimě nestíní baráky nebo něco jiného, do pravé boční stěny včelína dej větší okno. Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob.
Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat. Přes podlahu za mrazů potom půjde do včelína zemní teplo, včelky ve včelíně tak budou mít za zimních mrazů o pár stupňů vyšší teplotu než včelky v úlech venku. Pokud se jedná o dřevěný včelín nespojený s podkladem, ten se staví na kameny nebo betony 5 - 10 centimetrů nad úrovní země a potom se obvod včelína dole obíjí kouskami desek, aby mezi zemí a včelínem zůstalo tak centimetr dva. Tuto mezeru potom v zimě utěsní sníh.

"Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat."

Ještě, co znám včelíny v okolí, byly postaveny a izolovány proti vlhkosti vrstvou škváry. Nevím jestli by se dnes dal náklad škváry sehnat. Možná by se mohl použít nějaký písek či štěrk. Dříve se to jen vysypalo na zem, udělala se vrstva takových 20 - 30 centimetrů a na to se postavil včelín. Dneska se takové izolační vrstvy od země oddělují geotextilií, polypropylénová vydrží v zemi desítky let a po tu dobu zpomaluje průnik jílovitých součástí půdy do izolace.

Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov - kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.

Díky za příspěvky na toto téma.
Nejvíc mně potěšil názor, že jihovýchodní směr je nejoptimálnější. :-)).

Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
"chlazení" včelkama. Ostatní směry autor neřešil. Čím studenější směr po
ránu tím pozdnější prohřátí česna.

Naopak mně ještě napadlo, že když je orientace na západ, že včelky vyletují
i v pozdnějších hodinách a návrat do úlu mají už za soumraku či dokonce za
tmy a teoreticky může docházat ke ztrátám na létavkách.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Albert Gross" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 14, 2010 9:22 PM
Subject: Re: Dotaz na směr česna


Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými
dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli
najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov
- kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.

"Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
"chlazení" včelkama"

No, snůška v létě během dne se liší. Časně ráno je snůška na zdrojích, co medovaly přes noc a na potencionálně suchších místech, kde není chladno a mokro z rosy. Na stromech, na suchých místech na zemi.... Přes poledne tyto zdroje zasychají a snůška z nich klesá. Naopak začíná snůška z míst, kde dopoledne už uschla rosa a z vlhčích míst, snůška z zastíněných míst stromů a pod stromy nebo z míst v závětří atd. Odpoledne a k večeru se situace zase vrací k ránu, zastíněná vlhká místa jsou příliš studená a vlhká a naopak na místech otevřených slunci a větru díky nižší teplotě přestává sladina vysychat a včelky ji zase mohou sbírat...
A teď se k tomu přičítá vliv stanoviště a směr česna. Na stanovištích obrácených k východu včelky dříve začnou vylétávat, ale dříve taky skončí. Na západním stanovišti to je naopak. Takže jedny včely využijí lépe ranní snůšku, druhé zas pozdní podvečerní snůšku....
Přehřátí úlů na stanovišti je jen tehdy, pokud včelín nebo úly jsou v létě kolem poledne na přímém slunci a potom je podle mně téměř jedno, na jakou stranu jsou česna. Nekočovná stanoviště se ale spíš dělají pod stromy, ideálně listnatými. V létě, kdy je slunce vysoko, potom stromy stíní, v zimě, kdy je slunce nízko, svítí kolem poledne přímo na úly nebo včelín a ohřívá je. Platí potom taky ta podmínka, co jsem napsal dříve, že sice v létě jsou úly zastíněné před sluncem, ale zároveň z česen by mělo být přímo vidět co největší díl oblohy.
Staří praktici včelíny umísťovali buď přímo z jihu blízko ke kmeni velkého obvykle listnatého stromu nebo těsně vedle včelína na severní či severovýchodní nebo severozápadní straně zasadili nějakou rychlerostoucí nebo včelařskou dřevinu. Vrbu jívu, javor, třešeň ptačí, ovocný strom vysokokmen....

S tou Tvojí filozofií ohledně západu je si třeba uvědomit, že východ je doporučován i z důvodu medovice a jak známo večer medovice nebývá nikdy tolik jako brzy ráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Dotaz na směr česna
> Datum: 15.9.2010 09:36:25
> ----------------------------------------
> Díky za příspěvky na toto téma.
> Nejvíc mně potěšil názor, že jihovýchodní směr je nejoptimálnější. :-)).
>
> Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
> východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
> důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
> "chlazení" včelkama. Ostatní směry autor neřešil. Čím studenější směr po
> ránu tím pozdnější prohřátí česna.
>
> Naopak mně ještě napadlo, že když je orientace na západ, že včelky vyletují
> i v pozdnějších hodinách a návrat do úlu mají už za soumraku či dokonce za
> tmy a teoreticky může docházat ke ztrátám na létavkách.
>
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "Albert Gross" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 14, 2010 9:22 PM
> Subject: Re: Dotaz na směr česna
>
>
> Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými
> dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli
> najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov
> - kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.
>
>
>
>

Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!

:-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 16.9.2010 15:42:05
> ----------------------------------------
> Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba
> a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!
>
>
>

No, česna směrem na jih jsou výhodou v chladných měsících. Slunce totiž ohřívá letáky a stěnu úlu, případně kolem poledne přímo svítí česnem do úlu a tak tyto včelstva mají od podzimku do jara častější prolety a kromě větrného počasí menší ztráty. Prokřehlé včelky, co sednou na teplý leták nebo stěnu úlu se ohřejí.
V létě je směr česna podle mně více méně jedno. Podstatné je, aby včely nevylétaly do vlhka, stínu , chladu, do stěny třeba hustého lesa nebo prudkého srázu nebo stěny baráku. Z tohoto pohledu je na mnoha stanovištích výhodnější obrátit česna na jih nebo trošku na východ nebo západ , protože tím směrem od úlů v létě rychleji vyschne rosa a rychleji se oteplí než směrem od úlů na sever. Podle mně je taky vhodné, když z česen úlů je vidět větší kus oblohy, připadá mi totiž, že doba, kdy včelky ráno začínají a doba, do kdy ještě večer létají, určují v první řadě podle světlosti oblohy, ne podle slunce.