Včelařská konference

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina .... samé léčení, ale žádný výběr.
U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
...
Shrnu to: Léčit. Léčit. Ale, včelstva, která mají nejvíc roztočů vysířit nebo vyměnit matku (i kdyby včelstvo bylo velmi produktivní, tak toto včelstvo je šiřitelem roztočů). Dále včelstvo, které má po fumigaci v zimě velký spad, tak na jaře nenatírat plod ale vysířit. Roztoči v tomto včelstvu jsou odolní a i po nátěru nějaká ta odolná mrška zůstane. Vysířit i s tou odolnou mrškou. Je to drsné, ale je to tak.

Pavel napsal:

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina samé léčení, ale žádný výběr.
>U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
.........................

Už jsme tu na to taky narazili. :)
O tom se prostě nemluví. :)

Ve včelařství se myslím na jaře psalo, na co všechno máme v ČR úspěchy při šlechtění matek, ale o odolnosti proti roztoči nic.
Jediný šlechtitel, který o tom nemlčí a podle svých slov i svědectví jiných se snaží na odolnost šlechtit, a kterého znám, je ing. Květoslav Čermák se svými Vigorkami.
Ale o něm se zase mlčelo ve včelařství. :)

Pokud znáte někoho jiného, který odolnost sleduje a šlechtí, prosím, zveřejněnte to tu.

A každý u svých včelstev dělat výběr a rušit ty nejmíň odolná samozřejmě taky může, ale k tomu musí sledovat spad (popřípadě nějak jinak vysledovat, která včelstva má méně odolná a která více).

Radek Krušina

Souhlasím s tím, že výběr ano, ale nebyl bych ta příkrý. Je škoda sířit včelstva, stačí výměna matky. Hodnocení včelstva ale není tak jednoznačné a jednoduché, problém je daleko složitější. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.

Jestli se má dlouhodobě sledovat a selektovat včely třeba na množství roztočů, musí se změnit způsob jejich udržování a rozmnožování.
Dneska se to dělá obvykle tak, že se vybere nebo koupí jedna matka a z ní se odchová většina nebo všechny matky a ty se vymění. Za rok, dva roky zase....
Při takovém způsobu rozmnožování včelstev se toho moc vybrat nedá.

V chovu se musí "držet linie", místo odchovu mnoha dcer od jedné matky se musí třeba u včelaře s 20 včelstvy z 15 - 18 matek odchovat vždy od každé matky po minimálně jedné matce - dceři a starou matku v tom včelstvu potom nahradit její dcerou. Pouze u zbylých 4 - 2 nejhorších včelstvech se linie zruší, jejich matky se nahradí dcerami odchovanými od matek jiných nejlepších včelstvech.
Vlastnost, tady odolnost proti varaóze, se potom musí hodnotit komplexně v posledních aspoň 3 generacích jedné linie, aby se vyloučil náhodný vliv...

Pavel Holub napsal:
... Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
--------------------
Právě hodnotit podle zimního spadu.
Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před tím, než se rozletí a roznese roztoče.
Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje okolní včelstva.
Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo, neprovádí výběr a zamořuje okolí.

Za to, že neúčinkuje hubení, za to ty včely nemohou, proto je přece nebudu selektovat. Dále, v předjarním období, i když je ve včelstvu pod, se roztoči nemnoží.

Chyba lávky ti se začínají množit jakmile je plod. jejich počet vzrůstá geometrickou řadou. Každá samička má jednoho samečka a jednu až 5 dcer. je to závislé od délky vývoje včely nebo trubce. Také se ve včelstvu projevuje v množství populace kleštíka délka života včel.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 12:26:57
> ----------------------------------------
> Za to, že neúčinkuje hubení, za to ty včely nemohou, proto je přece nebudu
> selektovat. Dále, v předjarním období, i když je ve včelstvu pod, se
> roztoči nemnoží.
>
>
>

No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou.
U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru
jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem
vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně
ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více.
Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat.
Otázka výběru není vůbec jednoduchá.

Milan Čáp

Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a):
> Pavel Holub napsal:
> .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na
> jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
> --------------------
> Právě hodnotit podle zimního spadu.
> Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná
> rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale
> také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před
> tím, než se rozletí a roznese roztoče.
> Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů
> (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje
> okolní včelstva.
> Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused
> (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo,
> neprovádí výběr a zamořuje okolí.
>
>
>

Velmi důležité je také znát cyklus kleštíka v jeho domovině a přizpůsobit se mu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 12:32:07
> ----------------------------------------
> No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou.
> U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru
> jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem
> vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně
> ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více.
> Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat.
> Otázka výběru není vůbec jednoduchá.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a):
> > Pavel Holub napsal:
> > .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na
> > jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
> > --------------------
> > Právě hodnotit podle zimního spadu.
> > Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná
> > rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale
> > také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před
> > tím, než se rozletí a roznese roztoče.
> > Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů
> > (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje
> > okolní včelstva.
> > Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused
> > (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo,
> > neprovádí výběr a zamořuje okolí.
> >
> >
> >
>
>
>

reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či není.
Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je jednou z cest.

Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva. Zrovna tak existují včelstva která mají méně plodu jak jiná a přesto je velmi silné. Včely se jen prostě dožívají delšího věku a pro kleštíka tak nabízejí o nějakou tu generaci jeho potravy méně. Proto pak ta včelstva s obrovským množstvím plodu o gigantické síle vykazují větší napadení. Včely si to nedonesly od souseda , ale sami si jej nevědomky množíme

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 14:32:26
> ----------------------------------------
> reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy
> pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni
> přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či
> není.
> Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová
> zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na
> to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení
> včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je
> jednou z cest.
>
>
>

""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.""
To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit.
Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře než na DP.

samička klade v několika cyklech po 1 vajíčku a proto je jich víc Na trubčině


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 17:47:12
> ----------------------------------------
> ""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného
> závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více
> potomstva.""
> To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit.
> Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že
> jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu
> více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou
> delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných
> potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře
> než na DP.
>
>
>

Pepan:
Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.
---------------
Tak jsem si vzal do včel vidličku, abych se o tom přesvědčil.
Nijak rteprezentativní vzorek, z pěti včelstev jsem našel trubčinu jen ve dvou. A tam jsme našel VD jen na trubčině. Ve zbývajících třech jsme ve dvou případech neměl moc štěstí ve třetím jsem pár VD na děl.plodu našel. Na jedno dloubnutí jsem vyndal cca 10 larev, dloubal jsem tak 3-5x. Samozřejmě nic moc reprezentativního.

Jinak jak jsme tady o tom debatovali asi před měsícem, tak jak nebyl na trubčině, tak pak nebyl ani na podložce. Ale teď se mu začalo asi dařit.

Karel

Ahoj Pavle,

ja mel predstavu, ze ty svetle roztoce vcely do urciteho stupne zamoreni
dokazi vynosit?? Myslel jsem si ze je vidam v cervenci az kdyz uz je urcity
stupen napadeni a vcely uz to nestihaji uklizet.

Co je pro tebe jeste svetly roztoc? Dokaze nedovyvinuty roztoc (svetlejsi)
ve vcelstvu chvili fungovat?

Diky za odpovedi
T.H.



> . Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či
> není.

Otázkou je co kdo považuje za světlé roztoče. Okrová samička je životaschopná a je jasné, že není starší než pár dnů. To stačí k tomu, abych věděl. Světlejší jsou také ještě živé, těžko říci zda nadále reprodukce schopné. Můžeš nalézt i deutonymfy. To vše je produktem momentální reprodukce, která se tak snadno identifikuje. Světlí mi občas padají od jara a nepředpokládám žádné dramatické napadení, předpokládám (zatím) že padají procentuálně stejně jako při vyšším napadení. Zkušenosti tomu zatím odpovídají.

Co muze byt duvodem, ze se zacnou reprodukovat treba az v cervnu? Vim, ze
tezka otazka ale aspon naznac nejakou uvahu.

Diky

T.H.


18.8.10, Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>:
>
> Otázkou je co kdo považuje za světlé roztoče. Okrová samička je
> životaschopná a je jasné, že není starší než pár dnů. To stačí k tomu,
> abych věděl. Světlejší jsou také ještě živé, těžko říci zda nadále
> reprodukce schopné. Můžeš nalézt i deutonymfy. To vše je produktem
> momentální reprodukce, která se tak snadno identifikuje. Světlí mi občas
> padají od jara a nepředpokládám žádné dramatické napadení, předpokládám
> (zatím) že padají procentuálně stejně jako při vyšším napadení. Zkušenosti
> tomu zatím odpovídají.
>

Už jsem to tu psal. Domnívám se, že jednou z příčin může být fixace na trubčí plod. To je pro kleštíka problém. Bud to pro něho problémem zůstane a do konce sezony bude spad okolo nuly, protože už žádná trubčina nebude a nebo se vrhne na dělničinu a pak to začne. Možná to souvisí s genetikou včely, možná genetikou kleštíka, možná potravou včely, možná kondicí včelstva, možná počasím, možná tebou...., měli bychom se všímat souvislostí. Totiž tam, kde je srovnatelné napadení trubčiny a dělničiny od začátku, tam je problém od začátku.

Tomáš Heřman napsal: Co muze byt duvodem, ze se zacnou reprodukovat treba az v cervnu?

Pavel Holub napsal: Domnívám se, že jednou z příčin může být fixace na trubčí plod. To je pro kleštíka problém. Bud to pro něho problémem zůstane a do konce sezony bude spad okolo nuly, protože už žádná trubčina nebude a nebo se vrhne na dělničinu a pak to začne.
--------------------------------------
V trubčím plodu jsou pro kleštíka lepší podmínky (doba zavíčkovaného plodu je delší), protože samičce se z více nakladených vajíček vylíhne více vyvinutých potomků. Kleštíci se množí na dělničím i trubčím plodu. Vrchol trubčího plodu je v květnu až červnu. To, že vrchol kleštíků je po srpnu není dáno typem včelího plodu, ale protože je ve včelstvu už hodně kleštíků,tak v absolutních číslech dochází k největšímu nárustu a také dochází k nepříbuznému páření. A když je se včelí larvou zavřeno několik samiček s trubci, to jsou orgie.
Kleštíci se množí vždy, když je jakýkoliv plod.

Pavel napsal:

>To, že vrchol kleštíků je po srpnu není dáno typem včelího plodu, ale protože je ve včelstvu už hodně kleštíků,tak v absolutních číslech dochází k největšímu nárustu a také dochází k nepříbuznému páření.
>A když je se včelí larvou zavřeno několik samiček s trubci, to jsou orgie.
Kleštíci se množí vždy, když je jakýkoliv plod.
..............

Ono to právě není až tak jednoduché.
Například včelstvo č.10 v Hustopečích teď momentálně ošetřuji KM.
Před tím naposledy v r.2008 fumigace.
Vloni v červenci měli přirozený spad okolo 2/den. v srpnu se spad snížil postupně až k nule.
I když vychovávali plod.
Nebylo koho hubit. :)
Ale to je samozřejmě výjimka a spíš tomu zatím moc nerozumím.
Jen je pravda, že to není tak jednoduché a některé včely si za nějakých podmínek prostě s roztoči umí poradit.
:)

Radek Krušina

Pavel: "V trubčím plodu jsou pro kleštíka lepší podmínky (doba zavíčkovaného plodu je delší), protože samičce se z více nakladených vajíček vylíhne více vyvinutých potomků."

Dovedl by jste toto Vaše tvrzení podpořit alespoň dvěmi nebo třemi odbornými články? Nejlépe i jeden zahraniční. Pak to bude silný argument.

Logika pak říká, že nejvíce roztočů se ve včelách dle Vašeho názoru objeví po líhnutí trubčího plodu. A toho je v červenci a srpnu, kdy bývá roztočů maximum, již výrazně méně (je-li u některých vůbec) než v květnu nebo v červnu. Tyto dvě věci jdou proti sobě.

Domnívám se, že zde je ještě hodně nepoznaného...

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 18. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46644)

Otázkou je co kdo považuje za světlé roztoče. Okrová samička je životaschopná a je jasné, že není starší než pár dnů. To stačí k tomu, abych věděl. Světlejší jsou také ještě živé, těžko říci zda nadále reprodukce schopné. Můžeš nalézt i deutonymfy. To vše je produktem momentální reprodukce, která se tak snadno identifikuje. Světlí mi občas padají od jara a nepředpokládám žádné dramatické napadení, předpokládám (zatím) že padají procentuálně stejně jako při vyšším napadení. Zkušenosti tomu zatím odpovídají.
xxxxxxxxx
Pane kolego, já bych se chtěl zeptat na jednu věc, která mi trochu vrtá hlavou. Možná je to naivní otázka, ale vypustím ji: občas najdu na podložce nikoli roztoče, nýbrž jenom jaksi krunýřek z něho. Nic jiného, žádné nožičky, žádný "vnitřek". Jen ta "slupka". Pokud se dobře pamatuji, barva byla tak něco mezi světlou a hnědou. Lupou, kterou to prohlížím, rozeznám zcela zřetelně nožičky etc. I to, když je třeba krunýřek promáčknutý. Ale tohle mě zaujalo, nic tam nebylo. Co si o tom myslíte? Díky předem za reakci. Jiří

Mohou to být zbytky po svlékání, poslední fáze metamorfozy.

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 18. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46644) (46677) (46690)

Mohou to být zbytky po svlékání, poslední fáze metamorfozy.
xxxxxxxxxxxx
Díky! Něco podobného jsem tušil ... A čistě akademicky: počítat do spadu či ne? I ten krunýřek je vlastně doklad o roztoči ... :-). Jiří

To je čistě na vás, jen je třeba v tom mít systém. Do VMS bych je (velmi světlé) nezapočítával. Jsou ale v každém případě informací, pro mne cennou. Spad tmavých má své záludnosti a toto nám je pomáhá poodhalit.

... občas najdu na podložce nikoli roztoče, nýbrž jenom jaksi krunýřek z něho.
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 18. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46644) (46677) (46690)
Mohou to být zbytky po svlékání, poslední fáze metamorfozy.
xxxxxxxxxxxx
Díky! Něco podobného jsem tušil ... A čistě akademicky: počítat do spadu či ne? I ten krunýřek je vlastně doklad o roztoči ... :-). Jiří
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 18. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46644) (46677) (46690) (46693) (46694)
To je čistě na vás, jen je třeba v tom mít systém. Do VMS bych je (velmi světlé) nezapočítával. Jsou ale v každém případě informací, pro mne cennou. Spad tmavých má své záludnosti a toto nám je pomáhá poodhalit.
xxxxxxxxxxxxxx
Díky, i pro mne je tohle velice cenné. Klidný den! Jiří

A co když je zimní spad nula?A jak poznáte rezistentní roztoče?

Když jsou spady nula, nepozná se nic ani o roztočích, ani o včelách a ani o přípravku pro hubení. To je dvacet let dilema, co vlastně dělat či nedělat a kdo to má dělat. Zatím to je tak, že nic nedělat, nemyslet a nařízení vykonat.

Nevím jestli je dotaz na nulový zimní spad míněn vážně nebo ironicky.

Kleštíci nejsou nesmrtelní, přirozeně po dosažení určitého věku umírají. Když je zimní spad nula, je vše OK. Podzimní fumigace (odstranění kleštíků) proběhla dobře a ve včelstvu je kleštíků minimum. Z přirozeného spadu lze nejlépe odhadnout, jak je včelstvo zamořeno. Při léčení jsou výsledky zkresleny mnoha faktory (druh léčiva, koncentrace, teplota, účinnost, rezistence, ...).

Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj. Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.). Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
Byl zde názor, že se v předjaří kleštíci nemnoží. Ale množí. Množí a to stejnou geometrickou řadou jak v jiném období. Jen díky tomu, že je málo plodu a málo kleštíků, tak v absolutních hodnotách se jedná o malé počty.

Pvel napsal:
>Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj.
>Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.).
>Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
....................................

Co znamená ten sběr zimní měli?

Aby to mělo nějakou hodnotu pro výběr včeltev, která nebudou zrušena, potom by to měla být měl z první fumigace bez jarních nátěrů a letního léčení. A i to může být možná zkresleno o nějaké roztoče, které si může schopné a roztoči odolné včeltvo na podzim donést z loupeže kolabujícího včeltva.

Pokud je to až měl po všech léčeních, která se odevzdává na vyšetření, potom to jarní síření včelstev s mejvíce roztoči je spíš nepřiznání si metodických chyb v aplikaci jedů na roztoče, popřípadě aplikování neúčinných jedů.

Pokud má mít výběr odolných včeltev smysl, potom se mi to jeví tak, že není až tak důležité monentální množství roztočů ve včelstvu, ale moje schopnost rozpoznat, která včelstva si vůbec s roztočem neporadí (a ta postupně vyřazovat), a která alespoň částečně ano.
A potom moje schopnost rozeznat, kdy ta včeltva, která neruším, léčit, aby nebyla roztočem poškozena.

Radek Krušina

Pod toto se s čistým svědomím podepíši.Moje sledování,všemu dává za pravdu.

Vyšetření zimní měli a počítání roztočů nebudu vysvětlovat.

Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd. Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen překonat zvyklosti.

Pozor, likvidace včelstva má trojí účel: nejen likvidace včelstva, které má nedostatečný čistící pud, likvidace odolných roztočů, kteří přežili podzimní léčení (prokázali určitou odolnost vůči léčivům) a nakonec ochrana ostatních včelstev.


Ještě tady bylo v některém příspěvku zmíněno preventivní léčení kvůli virózám. Rozumím tomu, ale nesouhlasím. Preventivní léčení je nejlepší cesta k rezistivitě roztočů vůči léčivům. Koukněte za hranice a rezistence na Gabon se už ve větší míře projevuje i u nás.
Ty blbce, kteří gabon dávali/předepisovali každý rok a ještě prodlužovali dobu léčení bych ..... Léčivo nasákne do díla a ve stopovém množství funguje jako nejlepší očkování proti léčivům.

Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.

Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd. Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen překonat zvyklosti.Pavel

Tejto argumentácii nejak nerozumiem, pretože táto metóda nedokáže určiť budúcnosť včelstva v bežnom roku. Po poslednej novembrovej-listopadovej fumigácii (bez akéhokoľvek plodu) naostane žiaden klieštik alebo len málo. Potom aj klieštik sa nerozmnožuje a snaží sa toto obdobie prežiť bez straty. Už 25 rokov používam podložky v úľoch a podložky s melivom pravidelne kontrolujem a naozaj len ojedinele nájdem mŕtveho klieštika. A to môže byť klieštik zachytený v plástoch z poslednej fumigácii.
Takže skutočný reprezentačný spad len ťažko určíte, ktorým môžete brať ako skutočný základ pre vyvodenie budúceho vývoja Vd vo včelstve.
Ďalším mínusom pre presnosť určenia populácie Vd, je zavlečenie Vd z vonkajšieho prostredia, čomu včelár nedokáže zabrániť.

Základná prvá myšlienka vašich komentárov bola o výbere včelstiev rezistentných na prítomnosť kliešika, povedané ľudovou rečou, vyhľadávať včelstvá, ktoré by si postupne dokázali poradiť s touto pohromou-pliagou európskych včiel. Podľa mňa je ti to len ilúzia, pretože včely sú proti expanzie klieštika do včelstiev indiferentné-ľahostajné, nevšímavé, ešte lepšie povedané vlažne nevšímavé. Nedokážu zistiť, či sa na zaviečkovaných larvách množia Vd, ak by to vedeli, otvárali by viečka čím by v bunke nedochádzalo k jeho dokonalej premene. Jednoducho naša včela nebola v minulosti atakovaná týmto škodcom, čím sa nemohol vyvinúť inštikt brániť sa proti nemu.Ten fenomén už vo včelách dávno zanikol, pretože vývin druhov bol pred miliónmi rokov ukončený.

Možno sa Vám javia niektoré včelstvá ako odolné proti ved, ale to súvisí s niekoľkými faktormi, ktoré ovplyvňujú zamorenosť jednotlivých včelstiev. Spomeniem len niektoré (isto je ich viac), sila včelstiev, počet prezimovaných jedincov Vd vo včelstvách, množstvo plodu (možno i trúdí plod, ale ja to vylučujem, nikdy som nenašiel viac samičiek na trúďom plode ako na robotníčom), zamorenie okolia , hustota zavčelenia okolia včelnice, perenos VD včelami pri návšteve cudzích úľov, stretávania sa včiel na kvetoch a na napájadlách a mnoho ďalších.

Potom nepomôžu ani sírne knôty, veď ak sa situácia v napadnutom včelstve vytvorí ad absurdum, istotne do zimy skončí a klieštiky s ním. Na druhej strane to môže pomôcť okoliu, ale ak to budeme robiť, a veríme vo vývoj druhov, tak síra zabráni získať včely, ktoré by dokázali vzdorovať Vd.

Dobrý den,
jak jste došel k názoru, že byl vývoj druhů už ukončený.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa destructor (za blbých 100 let).

Pro biology je otázka, zda byl vývoj druhů ukončen nebo neukončen téměř filozofická otázka. Něco jako, zda bylo dříve vejce nebo slepice (neptejte se jich na to, někteří se touto blbostí zabývají).

Pavel napsal:

>Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa destructor (za blbých 100 let)
..................

No pokud si dobře pamatuji, jak se inforamce o roztoči postupně doplňovali, tak je to jinak.

Původně se roztoč, co škodí na včele medonosné, nazýval varroa Jacobsoni.
Později objevili biologové, že to není pravda, že na včele medonosné parazituje druh odlišný od varroa Jacobsoni, a nazvali ho varroa destructor.

Není to tak, že varroa Jacobsoni se vyvinul ve varroa destructor. Oba tyto druhy parazitovaly na místních asijských včelách, ale jen varroa destructor "poznal", že může parazitovat i na včele medonosné, a od té doby, kdy to "poznal", je s ním problém.

varora Jacobsoni na včele medonosné nikdy neparazitoval, neumí to, včela medonosná je vůči tomuto druhu roztoče zřejmě rezistentní.

Nebo se mýlím?
:)

Radek Krušina

Vývoj druhů není ukončen nikdy, jen náš život je tak krátký , že nejsme schopni jej postřehnout.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen le?en?, ale i v?ber v?elstiev
> Datum: 17.8.2010 08:50:14
> ----------------------------------------
> Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa
> destructor (za blbých 100 let).
>
> Pro biology je otázka, zda byl vývoj druhů ukončen nebo neukončen téměř
> filozofická otázka. Něco jako, zda bylo dříve vejce nebo slepice (neptejte
> se jich na to, někteří se touto blbostí zabývají).
>
>
>

Nejsem si jist, že jde o "trochu odlišného" roztoče. Pokud vím, tak se
změna v názvu vysvětlovala nepřesností jeho původního určení.
S pozdravem
Petr.

--------------------------------------------------

>> Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa
>> destructor (za blbých 100 let).

Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa destructor (za blbých 100 let).Pavel

Ale V.J. bol V.J. aj pred tým a je ním i dnes, len niektorý povolaný si ho zmýlili z V.J. V.D. je samostatný druh a bohužiaľ nás zamestnáva stále viac a len ťažko zmeníme gény včely európskej. A keď sme už pritom, prečo by Vd sa taktiež neprispôsobil novým podmienkam, čím sme nemuseli získať predstih. Stále si stojím za tým, že vývoj druhom je už ukončený. Predložte mi hodnoverný dôkaz o tom.

S Vámi je těžko diskutovat,když jste přesvědčen o své neměné pravdě.Přesto by mě zajímalo jaké spady máte v lednu při odběru měli a za měsíc (únor/březen).Já také "překonávám zvyklosti" a mé výsledky mě přesvědčují o opaku Vaší pravdy.

Osobně co jsem se kdy dočetl tak Gabon se v okolních státech oficiálně nepoužívá. včelaři je z okolních států jezdí shánět k nám. Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech???.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 21:57:22
> ----------------------------------------
> Vyšetření zimní měli a počítání roztočů nebudu vysvětlovat.
>
> Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat
> roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom
> jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam
> žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd.
> Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen
> překonat zvyklosti.
>
> Pozor, likvidace včelstva má trojí účel: nejen likvidace včelstva, které má
> nedostatečný čistící pud, likvidace odolných roztočů, kteří přežili
> podzimní léčení (prokázali určitou odolnost vůči léčivům) a nakonec ochrana
> ostatních včelstev.
>
>
> Ještě tady bylo v některém příspěvku zmíněno preventivní léčení kvůli
> virózám. Rozumím tomu, ale nesouhlasím. Preventivní léčení je nejlepší
> cesta k rezistivitě roztočů vůči léčivům. Koukněte za hranice a rezistence
> na Gabon se už ve větší míře projevuje i u nás.
> Ty blbce, kteří gabon dávali/předepisovali každý rok a ještě prodlužovali
> dobu léčení bych ..... Léčivo nasákne do díla a ve stopovém množství
> funguje jako nejlepší očkování proti léčivům.
>
> Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.
>
>
>

Osobně co jsem se kdy dočetl tak Gabon se v okolních státech oficiálně nepoužívá. včelaři je z okolních států jezdí shánět k nám. Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech???.
-----------------
Samozřejmě tam Gabon nepoužívají, to je český výrobek a nebude tam registrovaný. On je s tou registrací prý nějaký problém i u nás.

Ale že včelaři v zahraničí dávali/dávají do včel v létě nějaké proužky, to ano. Pokud je to u nich ještě povoleno.
A to už leckde prý není.
A to by vysvětlovalo fámy, že prý to jezdí nakupovat k nám. To by bylo stejné, jako když někteří naši včelaři jezdili do zahraničí nakupovat léčivo proti nosematóze či moru. Neříká to nic o kvalitě těch léků, pouze to, že jsou u nás nepovely/zakázány.

Karel

A to by vysvětlovalo fámy, že prý to jezdí nakupovat k nám.

Nuž keď Maďari chodia k nám kupovať Gabon cez základné organizácie ( a to viem z prevej ruky), tak prečo by Poliaci či Nemci nechodili kupovať dok Vám.

Pokud jde o Gabon,osobně jsem jejho aplikování viděl v Polsku a nebylo mi volno. Pásek položený na česnu,prý přes něj včely stějně chodí.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 17.8.2010 18:57:09
> ----------------------------------------
> A to by vysvětlovalo fámy, že prý to jezdí nakupovat k nám.
>
> Nuž keď Maďari chodia k nám kupovať Gabon cez základné organizácie ( a to
> viem z prevej ruky), tak prečo by Poliaci či Nemci nechodili kupovať dok
> Vám.
>
>
>

Pásek položený na česnu,prý přes něj včely stějně chodí.....
Radek
---------------
Proč chodit do Polska. A proč jej jen pokládat. Když se dá do dvou kolíčků na prádlo, tak se včely pod ním protahují a roztoče ze zad i schodí a gabonem se natřou:-)
Nemluvím o strkání gabonů mezi nástavky na plocho, ale to je proti tomu zbytečná dřina.

:-)

Karel

P.S: Na druhé straně fixace pásku do kolíčku a strčení do uličky zajistí, že se Gabon s menší pravděpodobností přilepí jednou stranou na plást.

> Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech?

Oficiální ne, ale jak bylo psáno, čeští včelaři kupují nějaký ten dotovaný gabon navíc a prodávají jej (u nás) Polákům.

Dotace na "léčiva" uvolnil stát, protože měl být zdravotní stav včelstev v ČR v zájmu republiky. Ale trochu se to zvrhlo a český daňový poplatník přispívá včelařům v okolních zemích (i když zdravotní stav včelstev i za hranicemi je důležitý, roztoč nezná hranice).

Za to diky!!

Skoda ze se to zase odvadi nekterymi od tematu :-) Treba ted :-))
T.H.


Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.
>

To s tou likvidací včelstev jako myslíte vážně? Upozorňuju, že není 1. dubna :-)

Nevím jak u ostatních, ale u mě, jakožto malovčelaře, který bez problému veškerou svoji produkci prodává přímo spotřebitelům, má každé vyzimované produkční včelstvo hodnotu kolem 8 000 Kč, a to počítám jen z medného výnosu (včely taky nejsou zadarmo), který z něho a z jeho části (oddělku) v daném roce vyplyne (samozřejmě po odečtení hmotných nákladů za nové sklenice, za mezistěny, za nové díly k úlům, za cukr).

Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).

Nevidím jediný významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

//\/\\//

Ona se již také včelstva kvůli roztočům nelikvidují. To se dělalo někdy před
asi patnácti, dvaceti roky, že se k varroáze přistupovalo jako k moru
včelího plodu.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, August 18, 2010 4:43 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Nejen leceni, ale i vyber

> Nevidím jediný významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

Přidej ještě nejméně 10 let. Ukázalo se to naprosto neúčinné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 18.8.2010 17:52:01
> ----------------------------------------
> Ona se již také včelstva kvůli roztočům nelikvidují. To se dělalo někdy před
> asi patnácti, dvaceti roky, že se k varroáze přistupovalo jako k moru
> včelího plodu.
> S pozdravem Petr.
>
> --------------------------------------------------
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
> Sent: Wednesday, August 18, 2010 4:43 PM
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: Re: Nejen leceni, ale i vyber
>
> > Nevidím jediný významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.
>
>
>
>
>

Pepan napsal:

>Přidej ještě nejméně 10 let. Ukázalo se to naprosto neúčinné.
(myšleno likvidace včelstev kvůli varroóze)
...................

Ono tady asi dochází k nepochopení.
Pavel nelikviduje včely kvůli tomu, aby se zbavil roztočů, ale protože je vyhodnotil jako neodolné proti roztočům. Tedy chce se zbavit neodolných včeltev.
To je něco jiného, než bylo to likvidování včelstev v 80. letech.
Pokud si to totiž vyhodnotil správně, zbaví se těch nejhorších genů a zústanou mu jen ty nejodolnější včely.
Teď tu zústává otázka, jestli je možné na základy výsledků zimního sběru měli usuzovat na odolnost včelstev proti roztoči (proti tomu tu zaznělo již dost námitek, hodných podle mě zamyšlení)

I když i toto likvidování se mi jeví stejně zbytečně drastické.
Nositeli genů pro další generace jsou matky a trubci.
Vysířit dělnice tedy problému stejně nepomůže.

RK

Děkuji za upřesnění. Věděl jsem jen, že to bylo dřív, než jsem před 13.
léty začal sám včelařit :-).
Petr.

--------------------------------------------------
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Sent: Thursday, August 19, 2010 7:39 AM
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Nejen leceni, ale i vyber

> Přidej ještě nejméně 10 let. Ukázalo se to naprosto neúčinné.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
>> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
>> Datum: 18.8.2010 17:52:01
>> ----------------------------------------
>> Ona se již také včelstva kvůli roztočům nelikvidují. To se dělalo někdy
>> před asi patnácti, dvaceti roky, že se k varroáze přistupovalo jako k
>> moru včelího plodu.
>> S pozdravem Petr.
>>
>> --------------------------------------------------
>> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
>> Sent: Wednesday, August 18, 2010 4:43 PM
>> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>> Subject: Re: Nejen leceni, ale i vyber
>>
>> > Nevidím jediný významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.
>>
>

"Děkuji za upřesnění. Věděl jsem jen, že to bylo dřív, než jsem před 13.
léty začal sám včelařit :-).
Petr."

Včely se likvidovaly při napadení Varoa někdy do roku 1988 nebo 1990. Kdy se zjistilo z zimní měli, že varoa je rozšířena na většině území a tudíž likvidace nemá smysl.

Jinak někdy okolo roku 1980 byla varoa na východním Slovensku , tam se dostala snad dovozem včel z Bulharska nebo přirozeným šířením. Někdo okolo roku 1981 82 si někdo přivezl načerno někde na Pardubicko včelstva od Košic a v roce 1983 tuším tam bylo kvůli tomu vybito množství včelstev a oblast byla na rok totálně odvčelena. Divoká včelstva nebo případná ulitá včelstva včelaři byla likvidována otrávenou návnadou.
Varoa se potom k nám rozšířila jednak od východu od Košic, jednak od západu z Německa. Protože do výzkumného ústavu v Německu dovezli v té době odněkud snad z Bulharska nebo Kavkazu nakažená včelstva a všimli si varoa až za nějaký rok.

To Václavek: Nejdříve si přečti diskusi a zbrklé odpovědi si nech. Na tvé připomínky je odpovězeno dříve.
Pokud neumíš číst, tak ti to shrnu: Nejde o likvidaci roztočů, ale likvidaci rezistentních (částečně) roztočů a variotolerantních včelstev. Jde o to, aby se tito odolní roztoči nerozšířily. V březnu/dubnu nikdo náhradní matku nemá. Pokud jseš v oblasti, kde rezistence není, tak buď rád, nepoučuj a čekej.

Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly roztoči a nebylo léčivo/metodika. Dnes již máme (především za hranicemi, ale i u nás) rezistentní roztoče. Máme léčivo na normální roztoče, na rezistentní ne.
Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ...
Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí.

Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
-------------
Včelařství není možné jen tak koupit, tak jen pro pořádak pro nečleny ČSV.
O Gabonu se to povídá, ještě jiná léčiva mají sníženou účinnost? Varidol taky?

Díky za konkrétní informace.

Karel

>V březnu/dubnu nikdo náhradní matku nemá. Pavel<
------------------------------------------------------------
Pokud je to včelař, tak má 10 - 30% z kmenového počtu včelstev. Přezimované v záložních včelstvech.

>Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly roztoči a nebylo léčivo/metodika. Pavel<
------------------------------------------------------------
A to jsou mi novinky. S takovým tvrzením bych na trh nelez.

>Máme léčivo na normální roztoče, na rezistentní ne. Pavel<
------------------------------------------------------------
Skutečně žádné léčivo nemáme?? Jestliže je roztoč rezistentní k jednomu druhu léčiva, musí být nutně rezistentní i k ostatním používaným léčivům?? Mimochodem, k léčivu používanému před třiceti roky nebyla dosud rezistence roztoče zjištěna. Taktic (Varidol) je stále v kurzu.

>Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ... Pavel<
------------------------------------------------------------
Je to opravdu tak nesrovnatelné??? Možná jsme jen dospěli k poznání, že žádné novější poznání nemáme a jsme tam kde před třiceti lety a jsme všichni stále stjně "...", jak uvádíte.

>Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí. Pavel<
------------------------------------------------------------
Ano, znalosti a věcnost přítele MV jsou neoddiskutovatelné. To mu přeci nemůžete odpustit, mladý příteli.

Již dlouho jsem se tak dobře nepobavil. Zdraví Vás JK

Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 21.8.2010 16:52:21
> ----------------------------------------
> To Václavek: Nejdříve si přečti diskusi a zbrklé odpovědi si nech. Na tvé
> připomínky je odpovězeno dříve.
> Pokud neumíš číst, tak ti to shrnu: Nejde o likvidaci roztočů, ale
> likvidaci rezistentních (částečně) roztočů a variotolerantních včelstev.
> Jde o to, aby se tito odolní roztoči nerozšířily. V březnu/dubnu nikdo
> náhradní matku nemá. Pokud jseš v oblasti, kde rezistence není, tak buď
> rád, nepoučuj a čekej.
>
> Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly
> roztoči a nebylo léčivo/metodika. Dnes již máme (především za hranicemi,
> ale i u nás) rezistentní roztoče. Máme léčivo na normální roztoče, na
> rezistentní ne.
> Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
> Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ...
> Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí.
>
>
>

Tak musím říci, že mě diskutér Pavel opět pobavil.

Co v diskuzi vysloveně nenávidím je hrubá desinterpretace příspěvků, více či méně účelové podsouvání cizích výroků a názorů, se kterými oponent nemá co dočinění. Proto mi dovolte uvést věci na pravou míru.

Za prvé: Chápu, že onen kontroverzní postup má za cíl likvidaci plně nebo částečně rezistentních roztočů a varroasensitivních (nikoliv varroatolerantních :-) včelstev. Sám jsem psal (cituji):

„Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).“

Za druhé: Nikde jsem nepsal, že je třeba měnit matky již v březnu či dubnu. Pokud se ta případná „varroasensitivní“ včelstva dožijí předjaří, nevidím důvod, proč by se neměla dožít začátku léta, kdy je mladých matek pro účely výměny dostatek. Co se týče otázky vlivu trubců s geny pro sklon k varroasensitivitě, to mi nepřipadá jako natolik významné negativum, abych matky měnil již v předjaří.

Kdo odchovává od kvalitní matky, má záruku alespoň průměrných včelstev (nevím jak ostatní, já si s průměrem bohatě vystačím). Taky lze vyřezávat trubčinu a nahrazovat ji jinou z lepších včelstev. Je sice pracné, ale je to zároveň opatření proti varroáze (varroóze chcete-li :-)

Za třetí: Rezistence (ani významněji zvýšená odolnost) roztočů na amitráz u nás dosud nebyla zaznamenána, tak proč už teď dělat kolem toho takový humbuk? Jediné co selhává, jsou Gabony. Ale ty se dají bez problému plně nahradit dlouhodobými odpařovači (Nassenheider, Mitegone). Za tu práci to stojí. Je to mnohem lepší, než bezhlavá likvidace včelstva na jaře.

Za čtvrté: Máme univerzální léčivo účinné při všech dosud zaznamenaných typů rezistence roztoče: HCOOH (kyselina mravenčí)

Prostě stále nevidím významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

Na závěr chci pochválit Pavla za to, že se zdržel hrubších osobních výlevů. Proto si ho jako diskutéra vážím a nepřistupuji k němu s despektem, byť to tak mohlo vypadat. Škoda, že se to netýká všech návštěvníků konference. Rázem by byla diskuze věcnější a smysluplnější.

Přeji hezký den.

//\/\\//

Nebylo to ironicky, ale vážně. V běžné praxi totiž nelze v zimě monitorovat jinak a v ostatních obdobích to je podle mne slušně vypovídající údaj. Pokud není spad, nemám informaci, tudíž těžko lze usuzovat, jaký je vývoj a jakých kvalit včelstvo je.
Likvidace včelstva je opravdu zbytečná. Horizontální přenos není zdaleka tak dramatický a situace u sousedů bude podobná a u volně žijících včelstev vždy dramatická. Tím se situace vůbec neřeší.
Kleštík se reprodukuje každým reprodukčním cyklem přibližně na dvojnásobek. Délka reprodukčního cyklu je 15 až 20 dnů. Pokud by byla reprodukce zahájena jediným kleštíkem 1. února, do konce září to je 8 měsíců by proběhlo 12 až 16 reprodukčních cyklů, takže výsledná populace by byla 4100 až 65000 jedinců, tedy včelstvo na odpis. Praxe je jiná. Není to tak zlé, jak se zdá. Jsou mechanizmy, které reprodukci brzdí, u některých včelstev jsou významnější, u některých méně. O to tu jde.