Včelařská konference

Před cca 2 měsíci byla na těchto stránkách dost obsáhlá diskuse o papírovém časopise Včelařství a o nutnosti reagovat na zprávy mnohem rychleji než papírový časopis umožňuje. Proto mne taky překvapuje, že v internetových včelařských novinách skoro nikdo nediskutuje a nereaguje na články.
R. Polášek

Právě jsem aktualizoval seznam filmů na
www.sweb.cz/jjvcela
Zdravím Honza

1. Vše nové se musí teprve usadit a najít si svoje čtenáře .
2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana Smělého,
pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové nástavky včelaří
scestně :o)!
3. Zřejmě je problém motivovat učitele včelařství a včelařské autority
k publikování na tomto médiu aby tam byl dostatek příspěvku k
pravidelnému čtení.
- pokud by měl tento časopis placeného a hmotně zainteresovaného
redaktora, tak by asi vypadal jinak , než když je na dobrovolnosti
a na tom jestli si náhodou někdo vzpomene, že by tam mohl publikovat.
- nejspíš to ani hodně autorů, kteří píší do Včelařství neví, jak
jednoduše můžou prezentovat svoje zkušenosti.

- na místě tohoto virtuálního časopisu bych asi spíš viděl kompletní
nápady na pomůcky s popiskou a dokumentací, než na konferenci.
-> myslím si, že ten časopis je k tomu více technicky uzpůsobený, než
mailovací konference.

- Jak složité je umístit článek včetně dokumentace do elektronického
časopisu?

4. Zveřejnil by časopis Včelařství, že je jistá rozbíhající konkurence na
internetu!?

S přáním zdravě přezimovaných včelek všem!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "R. Polásek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 16, 2003 1:35 AM
Subject: Re: Dotaz.


> Před cca 2 měsíci byla na těchto stránkách dost obsáhlá diskuse o
papírovém
> časopise Včelařství a o nutnosti reagovat na zprávy mnohem rychleji než
> papírový časopis umožňuje. Proto mne taky překvapuje, že v internetových
> včelařských novinách skoro nikdo nediskutuje a nereaguje na články.
> R. Polášek

> 4. Zveřejnil by časopis Včelařství, že je jistá rozbíhající
> konkurence na internetu!?
>
> S přáním zdravě přezimovaných včelek všem!
> Arnošt
Předpokládám že pochopitelně ano, zkuste na tohle téma napsat článek a
poslat ho redaktorovi na redakce.vcelarstvi/=/worldonline.cz . Jinak,
neuražte se ale včelařské noviny na internetu a časopis Včelařství
nevidím jako konkurenci, obojí zasahuje určitou část spektra chovatelů
včel (alespoň té menšiny, která je ochotna něco číst). Obě tyto skupiny
mají určitý průnik, ale není zase tak velký.


S pozdravem

Lněnička

> 2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana
> Smělého, pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové
> nástavky včelaří scestně :o)!

Musím se vždy pousmát nad tím, jak názory a výzkumy př. Smělého jsou
nestravitelné pro ty, kteří berou včelařství a jeho metody spíše
ideologicky než prakticky. Ideologie vidí "jediný správný způsob
včelaření" a ten považuje za potřebné prosadit.

Bylo by to spíše veselé, zarmucuje mne však, když v rámci podpory této
ideologie jsou podsouvány těm, kdo nesdílejí tyto ideologické pozice,
výroky, které nikdy nehlásali.

Copak př. Smělý někdy tvrdil, že "všichni, co nepoužívají
polystyrénové nástavky, včelaří scestně"?

Zapomíná se někdy na to, že se př. Boháč a př. Smělý, kteří jinak
zastávali opačné strany v názoru na progresivní včelařskou praxi,
shodli v základním pohledu na obě těžko slučitelné technologie chovu
včel. Shodli se v tom, že technologie využívající k chovu včel
tenkostěnné jednoduché nástavky (lhostejno jaké rámkové míry, ale
spíše nižší) je určena pro extenzivní chov včel. Kdežto dobře tepelně
izolované nástavky (píše na vyšší rámkovou míru) jsou vhodné pro
včelochov intenzivní.

Zatímco př. Boháč prosazoval a propagoval extenzivní chov (sám toto
slovo používal), tak př. Smělý propaguje chov intenzivní. Sám Smělý
píše ve svém článku v posledním Včelařství: "Tento způsob včelaření je
nepochybně vhodný pro včelaře s menším počtem včelstev. O využití v
komerčním včelařství mám pochybnosti..." (Tato slova v různých
modifikacích opakuje v různých článcích již dlouho.)

Extenzivní včelaření spočívá v tom, co hlásal př. Boháč: jednoduchá
výroba úlů, málo zásahů do včel (tj. minimalizovaná péče), aby bylo
možno využít jarní snůšku, tak je nutno zazimovat co nejsilnější
včelstva (protože v neuteplených nástavcích mají včelstva pomalejší
jarní vývoj a slabší včelstva by vůbec nestihla do řepky zesílit), na
podzim je potřeba včely hojně nakrmit (to znamená nasypat do nich
alespoň 20 kg cukru, někteří říkají dokonce 25 či snad až 30 kg!)
(Včely to spotřebují hlavně na jaře, kdy začínají plodovat a vytápějí
celý úlový prostor - kvůli minimální teplodržnosti tenkých stěn
spotřebují mnoho cukru a námahy na toto jarní topení). (V průběhu
jarní snůšky je mnoho včel vázáno v úlu na vyhřívání plodu, čímž jsou
blokovány a nevyužity pro snůšku.) Tedy jednoduchá výroba úlů a
minimalizovaná péče, zjednodušená obsluha (tzv. práce "jen s celými
nástavky" a nikoliv s jednotlivými plásty) - to vše něco stojí. Cenou,
kterou se za to platí, je zvýšená spotřeba cukru a menší výnosy medu.
Je jasné, že tento způsob včelaření je vhodný pro velkovčelaře, kteří
nemají čas ani zájem piplat se se včelstvy a s výrobou úlů.

Intenzivní včelaření je opakem. Výroba úlů je náročnější a
komplikovanější. Včelaří se s daleko větší péčí o včelstva. Na jaře je
vhodné zužování a pak postupné rozšiřování. atd. Ale za to něco
dostanu. Zimují se včelstva jen ve střední síle - v jednom nástavku
(39*24). Krmí se jen 10 kg cukru (často jen 7 kg), výnosy (zvláště v
jarní snůšce) jsou vyšší a med se nemusí vytáčet hned, ale vydrží v
úlu (není včelami spotřebován na topení). Vhodné pro ty, kteří chtějí
mít méně včelstev (do 40) (např. mají menší zahradu), ale chtějí z
nich mít maximum medu a nevadí jim investice většího množství práce na
péči o včelstva a na výrobu úlů (včelař ze záliby naopak chce tuto
práci vynakládat). (Vyšších výnosů se dosahuje mj. tím, že kvůli dobré
teplené izolaci úlu je méně včel zaměstnáno vytápěním úlu, a jsou tím
uvolněny pro snůšku a navíc se pro vytopení úlu spotřebuje méně medu.)



J. P. Baudiš

Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
polystyrenovým nástavkem
buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 11:48 AM
Subject: O včelařské ideologii


> 2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana
> Smělého, pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové
> nástavky včelaří scestně :o)!

Musím se vždy pousmát nad tím, jak názory a výzkumy př. Smělého jsou
nestravitelné pro ty, kteří berou včelařství a jeho metody spíše
ideologicky než prakticky. Ideologie vidí "jediný správný způsob
včelaření" a ten považuje za potřebné prosadit.

Bylo by to spíše veselé, zarmucuje mne však, když v rámci podpory této
ideologie jsou podsouvány těm, kdo nesdílejí tyto ideologické pozice,
výroky, které nikdy nehlásali.

Copak př. Smělý někdy tvrdil, že "všichni, co nepoužívají
polystyrénové nástavky, včelaří scestně"?

Zapomíná se někdy na to, že se př. Boháč a př. Smělý, kteří jinak
zastávali opačné strany v názoru na progresivní včelařskou praxi,
shodli v základním pohledu na obě těžko slučitelné technologie chovu
včel. Shodli se v tom, že technologie využívající k chovu včel
tenkostěnné jednoduché nástavky (lhostejno jaké rámkové míry, ale
spíše nižší) je určena pro extenzivní chov včel. Kdežto dobře tepelně
izolované nástavky (píše na vyšší rámkovou míru) jsou vhodné pro
včelochov intenzivní.

Zatímco př. Boháč prosazoval a propagoval extenzivní chov (sám toto
slovo používal), tak př. Smělý propaguje chov intenzivní. Sám Smělý
píše ve svém článku v posledním Včelařství: "Tento způsob včelaření je
nepochybně vhodný pro včelaře s menším počtem včelstev. O využití v
komerčním včelařství mám pochybnosti..." (Tato slova v různých
modifikacích opakuje v různých článcích již dlouho.)

Extenzivní včelaření spočívá v tom, co hlásal př. Boháč: jednoduchá
výroba úlů, málo zásahů do včel (tj. minimalizovaná péče), aby bylo
možno využít jarní snůšku, tak je nutno zazimovat co nejsilnější
včelstva (protože v neuteplených nástavcích mají včelstva pomalejší
jarní vývoj a slabší včelstva by vůbec nestihla do řepky zesílit), na
podzim je potřeba včely hojně nakrmit (to znamená nasypat do nich
alespoň 20 kg cukru, někteří říkají dokonce 25 či snad až 30 kg!)
(Včely to spotřebují hlavně na jaře, kdy začínají plodovat a vytápějí
celý úlový prostor - kvůli minimální teplodržnosti tenkých stěn
spotřebují mnoho cukru a námahy na toto jarní topení). (V průběhu
jarní snůšky je mnoho včel vázáno v úlu na vyhřívání plodu, čímž jsou
blokovány a nevyužity pro snůšku.) Tedy jednoduchá výroba úlů a
minimalizovaná péče, zjednodušená obsluha (tzv. práce "jen s celými
nástavky" a nikoliv s jednotlivými plásty) - to vše něco stojí. Cenou,
kterou se za to platí, je zvýšená spotřeba cukru a menší výnosy medu.
Je jasné, že tento způsob včelaření je vhodný pro velkovčelaře, kteří
nemají čas ani zájem piplat se se včelstvy a s výrobou úlů.

Intenzivní včelaření je opakem. Výroba úlů je náročnější a
komplikovanější. Včelaří se s daleko větší péčí o včelstva. Na jaře je
vhodné zužování a pak postupné rozšiřování. atd. Ale za to něco
dostanu. Zimují se včelstva jen ve střední síle - v jednom nástavku
(39*24). Krmí se jen 10 kg cukru (často jen 7 kg), výnosy (zvláště v
jarní snůšce) jsou vyšší a med se nemusí vytáčet hned, ale vydrží v
úlu (není včelami spotřebován na topení). Vhodné pro ty, kteří chtějí
mít méně včelstev (do 40) (např. mají menší zahradu), ale chtějí z
nich mít maximum medu a nevadí jim investice většího množství práce na
péči o včelstva a na výrobu úlů (včelař ze záliby naopak chce tuto
práci vynakládat). (Vyšších výnosů se dosahuje mj. tím, že kvůli dobré
teplené izolaci úlu je méně včel zaměstnáno vytápěním úlu, a jsou tím
uvolněny pro snůšku a navíc se pro vytopení úlu spotřebuje méně medu.)



J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.542 / Virová báze: 336 - datum vydání: 18.11.2003

Pan Smělý má pouhých 12 včelstev a všechny v polystyrenových úlech. Tedy
žádné porovnání s jinými úly. Ze statistického hlediska proto jeho výsledky
a tvrzení mají nulovou hodnotu pokud jde o jejich zobecnitelnost do jiných
podmínek, pro jiné včelaře. Ovšemže jeho medné výnosy jsou úctyhodné!
Zásadní otázkou pro tuto diskusi je, jak velký podíl na nich má samo silné
uteplení (8 cm polystyren); pokud vím, ing. Smělý ho považuje za hlavní
faktor. Kdyby se blížil 100 %, tak by mi stačilo např. místo 100 včelstev s
průměrem 20 kg jen 20 včelstev při jeho výnosech kolem 100 kg, ať je to
kdekoliv a kterýkoliv rok (při obecné platnosti vlivu takového uteplení).
Ptám se - je to reálné? Může ten vliv uteplení být třeba i pouze 50 %? Asi
to tak jednoduché není...

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 10:32 PM
Subject: Re: O včelařské ideologii


> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem
> buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická

> Pan Smělý má pouhých 12 včelstev a všechny v polystyrenových úlech.
> Tedy žádné porovnání s jinými úly. Ze statistického hlediska proto
> jeho výsledky a tvrzení mají nulovou hodnotu pokud jde o jejich
> zobecnitelnost do jiných podmínek, pro jiné včelaře.

Já tady nechci fungovat jako nějaký advokát př. Smělého. Škoda, že
tady není on sám. Mohu čerpat jen z toho, co vím z jeho pražských
přednášek a článků.

Když př. Směly vyvíjel svoji úlovou koncepci, tak srovnávací úly měl.
Ale opravdu nevím, kolik jich bylo a jak dlouho je sledoval. (Při
svých přednáškách většinou spojoval sousloví "dřevěný úl" se slovy
"štípal jsem" nebo "rozštípal jsem" případně "spálil jsem".)

Výše uvedený výrok "pouhých 12 včelstev" není úplně na místě. Jde nám
přece o počet včelstev sledovaných po dobu jedné sezóny. Takže
sledujete-li "pouhých 12 včelstev" po dobu 30 let, máte soubor
výsledků sledování 360 včelstev.

Srovnání jeho včelstev tady je - a to se včelstvy včelařů okolních.
Vím, co mi výzkumník namítne. Včelstva okolních včelařů nejsou přesně
na stejném místě. Odlišná technologie obsluhy u jiných včelařů atd.
Jinými slovy - stanoviště ing. Smělého je výjimečně šťastná lokalita
(už o pár set metrů jinde jsou dramaticky jiné snůškové i klimatické
podmínky), včelaři v okolí mají nižší výnosy, protože asi neumějí
vůbec včelařit atd...

Výzkumníci sledují 2 skupiny včelstev umístěné na stejném stanovišti,
stejně ošetřované a v různých úlech. Jenže tato zdánlivě(!) objektivní
metoda má i své slabiny. Když ošetřujete obě skupiny včelstev stejnou
chovatelskou technologií, pak tato technologie může být pro včelstva v
jedné skupině výhodná (protože se hodí pro příslušný typ úlu), kdežto
pro druhou skupinu včelstev může být vzhledem k odlišnému typu úlu
nevýhodná. Výsledky pak vlastně nejsou objektivní, i když se tak
tváří...

Někdy v polovině 80 let vedl ing. Smělý nějaký kurs výroby silně
uteplených úlů a několik včelařů z jeho okolí si pod jeho vedením tyto
úly vyrobilo. Vzpomínám si, že jak si později včelařské schůzi tyto
úly pochvalovali. Samozřejmě, toto má hodnotu "pouhého" svědectví,
nemá to hodnotu exaktně vedené vědecké studie...

(Poznámka pod čarou.;, ten termín "vědecké studie" ještě nezaručuje
pravdivost. Stačí se podívat, jak stále znova a znova vystupují
"vědci" se svými studiemi proti homeopatii. Je jim jedno, že to
funguje a pomáhá to milionům lidí na celém světě, jenže "vědci" budou
sveřepě tvrdit, že to nemůže fungovat, protože na to nemají svoji
studii...)


> Může ten vliv uteplení být třeba i pouze 50 %?
> Asi to tak jednoduché není...

Myslím si (docela nevědecky), že uteplení může mít citelný význam, jen
když je dokážeme využít. Např. nemá smysl mít uteplené stěny úlů, když
máme studené víko, očka nebo zasíťované dno, česno jak vrata do garáže
a teplo, které stěny nástavků ušetří, uteče jinudy. Nevím, jestli by
uteplení úlů mělo nějaký význam při podzimní nebo pozdně letní
snůšce... Atd.

Věřím tomu, co říká ing. Kamler: "U včel se vše točí kolem tepla". Do
jaké míry se to projeví, záleží na mnoha dalších okolnostech, nejen na
masivnosti uteplení.

J. P. Baudiš

Často bohužel mívám pocit, že většina autorů publikovaných textů nedokáže o
mnoho víc, než kategoricky předkládat jediná a tzv. správná hotová řešení.
Doba více fandí těm, kteří hodnotová měřítka ( nejen ve včelařství )
bezvýhradně posunuli k totalitě zase jediné pravdy - tentokrát jménem zisk.
A to bohužel tak, že to cíleně deformuje svobodu rozhodování i u těch
včelařů, kteří jako by v návaznosti na dědictví dob minulých jsou náchylní
bezmyšlenkovitě přebírat vše, co je publikováno. Málo pozorný, nebo
začínající včelař pak ve svém rozhodování může mít zmatek.

Snažím se porozumnět včelstvům na třech stanovištích.
Měl jsem kdysi naivní představu, že musí existovat nějaký úl a k němu
stručný, snadno pochopitelný návod, jak to zvádnout k všeobecné spokojenosti
( mého zdraví, peněženky, zdraví včel, technických možností, stanoviště,
aktuálních zdrojů snůšky ....).
Současně s tím hltavě sleduji vše, co se ve včelařství děje. A to co mne
zaujme, nebo nabízí řešení mých problémů ověřuji vlastní zkušeností.

Všechno to úsilí mne dovedlo k opatrnému a nekategorickému vyjádření se k
problematice:

1.Kategorická i emotivní sdělení beru jako zdroj možných Informací a proto
děkuji všem, kteří mé poznání posunují o krůčky dopředu, byť se dopustili
dílčích chyb.
2.Kdo hledá pravdu u jiných, nakonec ji nalezne u sebe ( z cihel cizích
zkušeností stavím vlastní dům ).
3.Směšovat intenzivní a extenzivní způsob včelaření je jako porovnávat
sportovní ferari s autobusem ( přičemž zastánci ani jednoho z vehiklů asi
nelžou. Vážnější neshoda by byla mezi aviatiky a námořníky )
4.Pokud včelař není schopen ovládat v konkrétním úlu genetické vlohy
včelstva v návaznosti na správný odhad možností snůšky měl by se smířit s
nemaximálním výsledkem ( nižším, než dosažitelným ).
5.Včelstvo je živý tvor, který mluví jazykem přírody - ne každý umí, nebo se
snaží rozumět jejich řeči.
6.Včelaři z různých míst mohou mít zcela rozdílné zkušenosti na stejnou věc.
7.Teplo je jedna z podstatných podmínek života na Zemi. Lze ho vyrobit i
využít mnoha způsoby.
8.Včely nenosí pětikoruny z nadnárodní banky, ale nektar a pyl z okolní
přírody.
9.Lidé, včely, pětikoruny i autobusy by se měly na tuhle Zemi vejít
10. Každý hledá cesty, jak najít sluncem osvětlené místo.

Promiňte, jen mi to tak neuspořádaně upadlo od úst na klávesnici.
pepa.kala/=/volny.cz








---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Krásně napsané od J. Kaly.

souhlasím.

>Výše uvedený výrok "pouhých 12 včelstev" není úplně na místě. Jde nám
>přece o počet včelstev sledovaných po dobu jedné sezóny. Takže
>sledujete-li "pouhých 12 včelstev" po dobu 30 let, máte soubor
>výsledků sledování 360 včelstev.

Pokud nejde o řádný pokus, tedy s kontrolou v jiné variantě (srovnání) - aby
byl rozdíl jen v jednom vlivu - zde v úlové stěně, nedá se přesně zjistit,
jak velký
význam má pro vynikající výnosy p.Smělého teplodržnost úlových stěn.

K. Čermák

tachovský ul