| - Josef Křapka (77.237.138.69) --- 17. 12. 2009
Re: aerosol
>vtedy uviaznuté mŕtve Vd zo uzatvoreného chumáča vypadnú. Ak ale nie je tak, mŕtve VD v chumáči zostávajú dlhodobo (aj viac ako 2 týždne) a potom môže dôjsť k stavu, že môžu padať ešte aj v čase odberu meliva a vtedy môžu ovplyvniť výsledok vyšetrenia meliva a pritom to pravda nemusí byť. No veterinári sa potom rozhodujú nesprávne, ak nariadia jarné ošetrenie a pritom vo včelstve už nemusia byť žiadne roztoče. AT <
------------------------------------------------------------
Již více než dvacet roků zimuji ve čtyřech NN. Klasicky je na nejvyšším místě nástavek s jarními zásobami, tzv. medná komora. Druhý a třetí nástavek shora je určen pro zimní chomáč a včely zde mají svůj medný a pylový věnec zásob pro zimní období. Celkem tedy, asi 22 - 25 kg zásob. Čtvrtý nástavek shora, na úlovém dně, je nárazníkový prostor, někdy také zvaný polštář, ze kterého se včely v průběhu ochlazování stáhly a nezřídka v něm zbydou nepřenesené zbytky medných a pylových zásob donesených včelami v pozdním podzimu z nárazových pozdních snůšek, např. hořčice ... Jsou zde tedy tři patra horních louček, tři patra nastvěného díla (jazyky) nad horní loučky a mnoho volných buněk do nichž po provedeném ošetřování ať již fumigací nebo aerosolem napadají roztoči (kleštíci), kteří nespadnou ihned na podložku. Pak nastane situace, že v jarní měli máme zjištěný průměr spadu roztočů pod 2 ks na včelstvo a plácáme se po ramenou jak jsme dobří. Avšak o měsíc později, při očišťovacím proletu včel, které již také počali provádět jarní úklid jich na podložkách napočítáme neurekom - tedy mnohem více, více o zapadlé roztoče, které včely následně vyházeli při úklidu. Je to moje vlastní zkušenost která potvrzuje názor AT. Nastane-li však několikadenní oteplení v lednu, není to u nás tak vyjímečné, máme tyto roztoče ve spadu v jarní měli a to ovlivní rozhodnutí o následném provedení jarního ošetření.
Jakou tedy máme jistotu, že mezi roztoči uhynulými po léčení nejsou také roztoči uhynulí přirozeně a v jakém množství? Uvedené ale nemusí platit při jednoprostorovém zimování, kdy není v úle (jednom nástavku) tolik možností (schovávaček) pro zapadlé mrtvé roztoče a tito tedy nezkreslují, alespoň v takové míře, výsledky monitoringu v zimní měli. Je-li však nařízeno jarní ošetření není to žádná tragédie, pokud si uvědomíme, že žádné z provedených léčení není stoprocentní. Prostě máme nařízen jeden léčebný úkon navíc a naději, že zlikvidujeme další část přezimovaných roztočů. Prosím, úmyslně vynechávám úvahu o kritizované další chemické zátěži včelstva. Takové úvahy ponechám fundovanějším. A co z toho plyne? Nestálo by za úvahu nově upravit metodiku léčení? Původně vypracovaná metodika v době svého vzniku, nezohledňuje nynější způsob zimování ve více nástavcích a proto je nutné výsledky jarního monitoringu roztočů brát s jistou rezervou.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39439
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |