| - (e-mailem) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
Netýkavky vůbec není snadné udržet na místě Název rostliny pochází právě z vlastnosti kdy při otřesech rostliny vystřelují semena až do vzdáleností 5 m To by se pak opravdu při jech likvidasi dělo neb ještě rozkvetlé rostlyny mají již spostu zralých semen. proto je považována za invazní rostlinukterá pro svoji velikost dokáže zničit původní porost
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika. > Datum: 23.12.2009 11:04:30 > ---------------------------------------- > Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z > jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených > rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc, > nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se > takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit > několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první > týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v > případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek > hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým > vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální. > Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období. > Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě > stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů > nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu > a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim, > kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později > na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam > je podle mně takové "samovysazování" dostatečné. > U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka , > ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května, > divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června, > lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a > příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice > od června po srpen. > V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza, > osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém > lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty > kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém > období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je > dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují. > V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy > ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl, > slunečnici topinambur. > Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí > zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém > je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo > bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by > být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda > na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou. > 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka > někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39535
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |