78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 17. 12. 2009
Troška z botaniky...

Fejeton o lnu - medonosné rostlině.

Len krásně kvete,modrými drobnými kvítky a radost pohledět na lán této kvetoucí hospodářské rostliny.
Postupem času len vytlačila umělá vlákna,která jej však cele nahradit nemohou.Zkuste se utřít do ručníku z
umělotiny,i když tam je trochu příměsi bavlny či lnu a poté do čistě lněného.Rozdíl je naprosto zřetelný.
Len živil v minulosti jak hospodáře,který jej pěstoval,tak i mnoho lidi,kteří mu jej chodili trhat,rosit,vochlovat a potom odebírat ke svému domácímu zpracování.atd.
Také živil mnoho lidí ve vesnických chalupách,kteří dělali tzv. přádlo,v každé druhé chalupě byl kolovrat a ti potom na svých stavech tkali plátno,chodili jej na trhy prodávat,či měli své stálé odběratele. To plátno bylo sice na dnešní dobu hrubé,ale velká většina vesnických obyvatel v něm chodila oblečena a práci proto měli i krejčí.
V minulosti v Čechách skoro v každé vesnici,kde se pěstoval len stávala a to ponejvíce na konci vesnice tzv. pazderna.To byla budova většinou postavená z kamene a na které se podíleli hospodáři,kteří tento len pěstovali.Sloužila k tomu,kde se len zbavoval toho pazdeří - tzv.vochlováním,aby zbylo jen čisté vlákno ku předení.To pazdeří jako odpad sloužilo k topení.Každý hospodář podle rozvrhu naložil ten svůj len na povoz a dovezl jej do té pazderny,kde se to provádělo pomocí jakéhosi koryta a tupého nože , připevněného na něm a tím nožem za postupného posouvání toho lnu v tom korytě se len zbavoval toho pazdeří. Postupem doby,když nastoupilo průmyslové zpracování lnu a zároveň také končilo jeho předení a tkaní ve vesnických chalupách,zůstávaly tyto pazderny bez využítí k čemu byly postaveny. A tak samozřejmě chudých obyvatel v té době bylo habaděj,ba příliš,pastoušky mnohdy nestačily je všechny pojmout a tak se někteří tito lidé nastěhovali se svými rodinami do těchto opuštěných pazderen,kde žili.Zůstalo jim pak jen to přízvisko – Pazdera,Pazderka , atd.
Postupem času a zlepšením sociálních poměrů ke konci RU a za I. republiky se tito obyvatelé těchto pazderen
také zmohli,někteří,ti podnikavější si ty pazderny opravili,rozšířili,přistavěli,zvelebili, nu a někteří se odstěhovali do lepšího bydlení.Dnes jsou původní pazderny na vesnicích velice vzácné,zůstal tam jen ten název „U pazderny“ apod., většinou zmizely z povrchu země a nanejvýš tam zbyla po nich jen hromada kamení,pokud je neodvezl nějaký člověk,který je využil na stavbu svého domu.Kdysi tito lidé z pazderen dlouho trpěli syndromem méněcennosti protože jejich původ jim byl dlouho připomínán ostatními obyvateli, byli druhořadí. Dnes po mnoha létech potomci těchto obyvatel jsou naprosto rovnocenní všem lidem,ba mnohé i předčí jak vzděláním,tak majetkem ,tak i svojí rétorikou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu