75998

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (212.77.163.101) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování

JK:
Na závěr si položme akademickou otázku. Může za všechny úhyny skutečně ten aerosol? Kde ty příčiny asi jsou?
--------------
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně.

A tak to po mnoho let bylo až na jednotlivé vyjímky, které mě celkem nechávaly klidným, protože jsem pro ně měl vysvětlení.

Ale v roce 2007 jsem z přesvědčení, že je aerosol lepší a účinější dělal tři ošetření aerosolem.
A padalo stále srovnatelné množství roztočů po prvé, druhé a i třetí aplikaci. Třetí jsem nedokončil a sehnal si M1 a část dělal po čtvrté M1, nedokončenou část po třetí M1.
A jak říkám důvody tohoto průběhu mohly být různé, ale podezření hlodá.

To že včely hynuly, je mi celkem dnes jasné, včely hynuly na viry a jestli je přenášely roztoči, či jim jen otevřeli cestu - to je na ty co se tím zabývají. Nevím.
Mě udivilo že nehynuli/neubývali roztoči.

Od té doby nearosoluji, ale vyvíječ je ve skříni kdyby někdy přišla zima hned v listopadu. Takže žádné srovnání účinnosti nemohu provést.

Doufám že za běžných podzimů i nadále vystačím s kouřem.
A nebo třeba jen s KM.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (83.208.54.27) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování

já myslím, že lepší pronikání aerosolu do včel v zimním chumáči bylo prostě přeceněno. Rozdíl mezi fumigací a a erosolem je ten, že včely cítí kouř z knotu a instinktivně na několik minut se sevřou a zabrání průniku toho kouře dovnitř. Když už potom zase potřebují vzduch a chumáč uvolní, je za těch pár minut většina léčiva na aerosolu z teplého kouře už usazené na chladných stěnách úlu.
Aerosol z přístoje je studený a včely na něho nereagují sevřením chumáče, takže jde dovnitř chumáče s takovou intenzitoum s jakou včely dýchají. A v tom je asi problém, včely hodně silného včelstva, za chladu a bez plodu mají tak malou spotřebu vzduchu, že toho aerosolu se vzduchem se dovnitř zimního chumáče taky dostane málo. Kromě toho za těch 20 let, co se aerosol používá, se změnily průměrné parametry včelstva i úlu, včelstvo je silnější, průměrná spotřeba potravy a tím vzduchu včely je za nízké teploty menší a úl je v průměru větší, má větší neobsazený prostor a aerosol musí od česna ke včelám překonat větší vzdálenost než dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vorja (78.108.145.2) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování

Ten poslední řádek si poněkud odporuje. Co je to "s mírou" a co "když je to nutné"? Kde je ta hranice? budeme ji odvíjet od požadované výtěžnosti nebo nám bude stačit, že nám jen přežije včelstvo? Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba? (Beze jména).
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
-----------------------------------------------------------
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně. (Karel).
--------------------------------------------------------
Tedy jak na to? Teorie je teorie, praxe je praxe. Praxe ověřuje teorii. Musíme si také ověřovat výsledky své práce. Neboť když dva dělají totéž, není to mnohdy totéž.
Pokud se nevyšlechtí včely odolné VD, nebo se nenajde přirozený škůdce parazita Varroa destruktor, pak nám nezbývá nic jiného než VD hubit, neboli léčit včelstvo proti varroaze.
Musíme rozlišit v podstatě léčené na letní (kyselina mravenčí,gabon), které chrání zimní generaci včel a léčení podzimní (Varidol). Obě jsou důležité a nenahraditelné, neboť nám zajistí zachování včel a výnos v příštím roce.
Nutnou míru a hranici léčení si můžeme upřesnit sami pomoci monitoringu VD a jeho vyhodnocení a stanovení postupu léčení. V létě je to sledování přirozeného spadu VD, doplněného např. smyvem, poprášení včel jemným cukrem, apod.
Při podzimním a zimním léčení, bychom měli sledovat spad VD po léčení (např. po třech dnech)a jeho vyhodnocení a zase stanovení dalšího postupu. Cílem by mělo být dosažení minimálního zůstatku VD ve včelstvu (neboť ti se zúčastní své reprodukce v příštím roce) a minimalizovat dávkování léčiva, abychom zbytečně nezatěžovali samotné včely a jejich produkty.
Pro kontrolu a následně optimalizací léčení navrhuji(si) vzít v úvahu účinnost léku (deklarovanou výrobcem v ideálních podmínkách léčení) a ukazatel účinnosti vlastního léčení (v daných podmínkách), ovlivněnou metodou léčení, dávkováním léčiva,prostorem úlu, venkovní teplotou, netěsnosti úlu apod.
Účinnost vlastního léčení (x)stanovím pomoci spadu VD po dvou léčeních ve včelstvu bez plodu (např. klíckováním matky).
Pro účinnost vlastního 1.léčení pak: x1=100.s1/(s1¬+s2)
Kde: x1 je vlastní účinnost po 1.léčení, s1 je spad roztočů po 1.léčení a s2 spad roztočů po 2.léčení.
Pokud si spočteme, zde na diskusi uvedené hodnoty spadů po léčeních, pak:
Přítel Polášek měl vlastní účinnost léčení 90%, přítel Turčány 77% a přítel Petr (aerosol) méně než 50%, přítel Josef (průměr 73%). Účinnost Varidolu je přitom 95-98%.
Podotýkám, že toto je jen výpočet orientační, který (si myslím) pro praxi postačí. Pro přesnější výpočet bychom museli znát místo spadu po 2. léčení (s2) zůstatek roztočů ve včelstvu po 1. léčení (z1), ale ten neznáme.
Znalost účinnosti vlastního léčení má význam hlavně u vysokého zamoření VD.
Ukazatel účinnosti vlastního léčení (x)chci použít v příští sezóně, kdy si chci ověřit vliv dávkování léčiva pro můj úlový systém, i zde diskutovaný vliv denní teploty na účinnost léčení. Cílem je optimalizovat předepsané léčení ve vlastních podmínkách. Zároveň vyzkoušet a vyhodnotit i ekologické metody léčení varroázy.
P.S. Moje účinnost vlastního léčení byla 90%. Víte, jaká je ta vaše?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu