76141

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Josef Křapka (77.237.138.69) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček

>Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel... M. Václavek <
-----------------------------------------------------------
Pokusím se. J.A.Janiš nástavkový úl navymyslel. Byl však jeho propagátorem. Ve druhé polovině 18. století počaly vznikat úly dělitelné. Kdo na tuto myšlenku přišel se již patrně nedovíme. Má ale zcela určitě náš vděk. Opřeme se tedy o literaturu. Literatura uvádí, že dělitelné úly truhlíkové sestrojil a propagoval v tisku ve Francii Palteau (1756), tyto zlepšila švýcarská včelařka Vicatová (1764) a v různých modifikacích je potom užívali a šířili další včelaři (Širach, Christ, Huber aj.). Myšlenku truhlíkových úlů převzal v osmdesátých letech i Janiš. Kromě truhlíkových úlů z prken doporučoval pro přechodné období rozřezat špalkové úly na prstence a ty používat podobně jako truhlíky z prken, jako stojany, nebo ležany. Při použití truhlíkových úlů stojanů se používaly ke zpevnění včelího díla pevné lišty na horní straně truhlíku (Christ) nebo vyjímatelné kříže (Janiš aj.). Teprve konstrukce truhlíkových ležanů (Vicatová, Janiš) se již velmi přiblížila vzniku rámku, respektive truhlíku, ve kterém byl jen jeden plást - též i Huber. Skutečný rámek sestrojil v letech 1813 - 1814 P.I.Prokopovič. Na vývoji úlu se ve čtyřicátých letech 19. století podíleli Jan Wunder na Moravě, Jan Oettl v Čechách, Jan Dzierzon ve Slezsku a v polovině století i L.L.Langstroth. Pohyblivé dílo (loučky - trámky)se připisuje Syrskému včelaři ABÉ DELA ROCCA (1790), nezávisle na něm Huber, Prokopovič, Jan Wunder. Tak vidíte příteli, že ve včelařské historii není nikdo první a je zde mnoho včelařů již neznámých, jejichž objevů využili jiní a nemůžeme s určitostí tvrdit ani to, že L.L.Langstroth je vynálezcem včelí mezery. Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků. Do té doby se používaly pouze jako prostředek k linchování. Tak kopni do té bedny ať panstvo... Tím ale nechci jeho zásluhy na způsobu chovu včelstev a jeho zásluhy o americké včelařství, které se skutečně rozšířilo do celého světa upřít. Dnes již nenalezneme v oboru gramotného včelaře, který by neznal jméno Lorenzo Lorraine Lngstroth.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (85.132.159.232) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček

Děkuji za vysvětlení, jak to s vynálezem nástavkové technologie bylo.

____________________________________________________________

Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
____________________________________________________________

Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé.

S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé. S pozdravem M. Václavek <
------------------------------------------------------------
To víte příteli, zda je to pomluva jedovatých hub nebo následek vypité bedny Vhisky to už nám patrně nikdo neřekne.
Prý podle vnitřních rozměrů beden dělal rámky. Ale kdo ví? Do prohibice na alkohol v USA zbývalo asi 70 let, tak ta Vhisky snad byla ještě i pitná ......
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 8. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku
-----------------------------------------------

Nevím jestli je to originální ale šířím to já.

V literatuře se mluví snad o bednách od rybích konzerv které viděl u obchodníka.

ALe já jsme exactně proměřoval řadu lahví od Whisky, především Bourbon a měl jsem někde uloženy výsledky¨, ale už nevím kde. :-))
Nevím proč bych prokopával dno od bednz sleďů, ale vztek když mi dojde bedna whisky si dovedu živě představit i stím prokopnutím dna, když ji vyhazuji ze sklepa.
Ve výzkumu jsem připraven pokreačovat, hned jak seženu potřebný grant. Říká se tomu experimentální archeologie, a myslím že včelaři by si zasloužili, aby věděli jestli song "Tak kopni do tý bedny" není zapomenutou hymnou PSNV.

Taktéž doporučuji kopat do bedny - nástavků když strčíte již za chladných dní knot s varidolem do úlu. Naruší to chomáč lépe jak teplá PETka v podmetu - kam se vejde zase jen ta placatá PETka od Whisky.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu