Včelařská konference

Ano,přiznávám se k tomu,že jsem také přehazovač bedniček,tak jako mnoho ostatních včelařů,kteří začínali v Budečácích,Mor.univerzálech , Tachovácích .Tehdy se neznaly všeobecně nástavky ať už jakékoliv míry.Mnoho těchto včelařů přešlo vlivem času a osvěty na nástavky a pro svoji radost si třeba ponechali i pár těch starých úlů ve kterých začínali a mají z nostalgie v nich včely.
Je vidět z Vaší reakce,že máte bedničkáře v nelibosti,nazval bych to trochu razantněji ale neudělám to,jedno je jisté,že Vám to Vaše bádání leze na mozek a jste převčelovanej a náležitě na to hrdej. Jenže ať chcete či ne,bedničkáři / na ten název jste přišel sám? / již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího. Ale to my už tady nebudeme,ani Vaše kolikrát konfiderní rady 5x denně budou k ničemu , R. Hlavně zdraví,R...

již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího.

______________________________________________________________

Když už, tak... ,,racionálnější,, nikoliv ,,racionalizačnější,,. Čeština opět zaplakala.
Slovo racionální znamená rozumný. Co je nové, nemusí být racionální. Např. české klasické úly ( budečáky, univerzály atd. ) jsou vývojově daleko mladší a novější než Langstroth.

S pozdravem M. Václavek

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.
Vždyť on by měl být považován za původce
nástvkového včelařství. Jó ta Amerika.
JK

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.

______________________________________________________________

Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel nástavkový úl s trámci. Rámky nepoužíval, takže jeho úl měl polorozběrné dílo. Tento typ úlu se neujal.
Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810-1895 ) objevil včelí mezeru a jako první vynalezl nástavkový úl s rozběrným dílem ( rámky ). Tento úl nejen, že se s menšími úpravami používá dodnes, ale také patří k nejrozšířenějším úlovým soustavám v rámci celého světa.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Nemáš pravdu Janyš zavedll sice e rozběrný úl. Pohyblivá dílo však zavedl syrský včelař Abé Dela Rocca na loučkách 1790. Na něj nezaávisle navazuje Švýcar František Huber 1792 , vynalezl rámkový úl známý jako Čejkováka o dvacet let později je vyrábí Petr Prokopovič
Pramen:: Josef Nepraš ČESKÉ VČELAŘSTVÍ r.v.. 1971

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ehazova?i bedni?ek
> Datum: 07.8.2009 09:03:48
> ----------------------------------------
> No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.
>
> ______________________________________________________________
>
> Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel nástavkový úl s
> trámci. Rámky nepoužíval, takže jeho úl měl polorozběrné dílo. Tento typ
> úlu se neujal.
> Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810-1895 ) objevil včelí mezeru a jako první
> vynalezl nástavkový úl s rozběrným dílem ( rámky ). Tento úl nejen, že se s
> menšími úpravami používá dodnes, ale také patří k nejrozšířenějším úlovým
> soustavám v rámci celého světa.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

>Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel... M. Václavek <
-----------------------------------------------------------
Pokusím se. J.A.Janiš nástavkový úl navymyslel. Byl však jeho propagátorem. Ve druhé polovině 18. století počaly vznikat úly dělitelné. Kdo na tuto myšlenku přišel se již patrně nedovíme. Má ale zcela určitě náš vděk. Opřeme se tedy o literaturu. Literatura uvádí, že dělitelné úly truhlíkové sestrojil a propagoval v tisku ve Francii Palteau (1756), tyto zlepšila švýcarská včelařka Vicatová (1764) a v různých modifikacích je potom užívali a šířili další včelaři (Širach, Christ, Huber aj.). Myšlenku truhlíkových úlů převzal v osmdesátých letech i Janiš. Kromě truhlíkových úlů z prken doporučoval pro přechodné období rozřezat špalkové úly na prstence a ty používat podobně jako truhlíky z prken, jako stojany, nebo ležany. Při použití truhlíkových úlů stojanů se používaly ke zpevnění včelího díla pevné lišty na horní straně truhlíku (Christ) nebo vyjímatelné kříže (Janiš aj.). Teprve konstrukce truhlíkových ležanů (Vicatová, Janiš) se již velmi přiblížila vzniku rámku, respektive truhlíku, ve kterém byl jen jeden plást - též i Huber. Skutečný rámek sestrojil v letech 1813 - 1814 P.I.Prokopovič. Na vývoji úlu se ve čtyřicátých letech 19. století podíleli Jan Wunder na Moravě, Jan Oettl v Čechách, Jan Dzierzon ve Slezsku a v polovině století i L.L.Langstroth. Pohyblivé dílo (loučky - trámky)se připisuje Syrskému včelaři ABÉ DELA ROCCA (1790), nezávisle na něm Huber, Prokopovič, Jan Wunder. Tak vidíte příteli, že ve včelařské historii není nikdo první a je zde mnoho včelařů již neznámých, jejichž objevů využili jiní a nemůžeme s určitostí tvrdit ani to, že L.L.Langstroth je vynálezcem včelí mezery. Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků. Do té doby se používaly pouze jako prostředek k linchování. Tak kopni do té bedny ať panstvo... Tím ale nechci jeho zásluhy na způsobu chovu včelstev a jeho zásluhy o americké včelařství, které se skutečně rozšířilo do celého světa upřít. Dnes již nenalezneme v oboru gramotného včelaře, který by neznal jméno Lorenzo Lorraine Lngstroth.
JK

Děkuji za vysvětlení, jak to s vynálezem nástavkové technologie bylo.

____________________________________________________________

Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
____________________________________________________________

Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé.

S pozdravem M. Václavek

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé. S pozdravem M. Václavek <
------------------------------------------------------------
To víte příteli, zda je to pomluva jedovatých hub nebo následek vypité bedny Vhisky to už nám patrně nikdo neřekne.
Prý podle vnitřních rozměrů beden dělal rámky. Ale kdo ví? Do prohibice na alkohol v USA zbývalo asi 70 let, tak ta Vhisky snad byla ještě i pitná ......
JK

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku
-----------------------------------------------

Nevím jestli je to originální ale šířím to já.

V literatuře se mluví snad o bednách od rybích konzerv které viděl u obchodníka.

ALe já jsme exactně proměřoval řadu lahví od Whisky, především Bourbon a měl jsem někde uloženy výsledky¨, ale už nevím kde. :-))
Nevím proč bych prokopával dno od bednz sleďů, ale vztek když mi dojde bedna whisky si dovedu živě představit i stím prokopnutím dna, když ji vyhazuji ze sklepa.
Ve výzkumu jsem připraven pokreačovat, hned jak seženu potřebný grant. Říká se tomu experimentální archeologie, a myslím že včelaři by si zasloužili, aby věděli jestli song "Tak kopni do tý bedny" není zapomenutou hymnou PSNV.

Taktéž doporučuji kopat do bedny - nástavků když strčíte již za chladných dní knot s varidolem do úlu. Naruší to chomáč lépe jak teplá PETka v podmetu - kam se vejde zase jen ta placatá PETka od Whisky.


Karel