- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy
No, já nikoho neverbuju, aby dělal to a to. jen prostě píšu svůj názor. Co se týká chemie proti varaóze, jasně se ukázaly její hranice před dvěma roky. Kdy roztočů bylo stejně nebo ještě méně než dříve, ale protože se něco stalo, dodnes se přesně neví co, tak by bylo bývalo tehdy třeba nasadit tu chemii podstatně intenzívněji než bylo zvykem. Jenže to nikdo nevěděl předem, léčilo se stejně (lajdácky) jako jiné roky a zjistilo se to, až bylo pozdě. Následující rok to nejspíš bylo přesně opačně. Hrozba současného působení varaózy s tím dalším neznámým činitelem pominula, ale léčilo se znatelně intenzívněji a často možná zbytečně, jen se dodávaly rezidua do včel. Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi. A včelám potom jen ponecháme úlohu "mikromašinek" sbírajících sladinu a vyrábějících med v úle. Jenže ruku v ruce s tím, protože člověk není neomylný a leccos se prostě zjistí dodatečně, pokud se objeví některý zatím neznámý škůdce nebo choroba. Logicky těch několik vybraných rozchovávaných linií nebude mít odolnost a zase to bude zaměstnávat množství lidí, od výzkumníků, kteří budou hledat, čím to je a čím úhyny zastavit až po politiky, kteří budou moct žvanit o tom, jak zachraňují životní prostředí podporou včelařů, kterým uhynula včelstva. Nebo jestli způsobem chovu aspoň částečně necháme včelkám vedle jejich úlohy výrobce medu taky určitý prostor si samy vytvářet jakousi odolnost proti současným i budoucím chorobám a parazitům.
R. Polášek ----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, August 02, 2009 7:55 PM Subject: Re: l??en? varo?zy
> Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen > trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se > mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat > otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může > akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce > infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč > přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění > vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince > stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné, že > v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou. > Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A > tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky, ale > spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce > infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a > pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem > žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře, > dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu. > Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě. > Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také roztoči, > molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále > střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten by > se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 37122
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |