78273

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky

Ten slabší jedinec sice má velkou šanci přežít s nízkou nákazou VD , je to však dáno nízkým počtem plodu (málo plodu = málo VD) někdy také taková včelstva ani nevychovávají trubce.S tou nákazou jinými patogeny máš také pravdu , Roztoči v rostlinné i živočišné říši beze sporu jsou největšími přenašeči chorob. Právě proto by byla potřeba včela s delším životem a jestli by za sezönu bylo ve včelstvu o jednu generaci méně představ si kolik rostočů by to bylo méně. My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek . Ne jen, aby přežívala.
Tím se zase dostaneme ke šlechtění.
Zatím se všichni předhánějí kolik od jejich matek se vytočí a maximálně se sleduje čisticí pud Nikdo se zatím nezabývá počtem obsednutých rámků a plochou plodu ve včelstvech nebo hledat cestu jak by naše včely přestaly VD šmakovat. Jistě by taky stálo za to i u silných včelstev s vysokým spadem samiček VD matku měnit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 19:51:45
> ----------------------------------------
> Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař
> na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující
> se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem
> odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout
> cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.
>
> Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik
> koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i
> dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy
> cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče,
> který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak
> nic.
>
> Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně
> jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry
> jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.
>
> .......
> > (e-mailem) --- 23. 3. 2009
>
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)
>
> Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro
> všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí
> dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si
> na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle
> přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co
> špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými
> geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně
> tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky

Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
.......
Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický problém, ne genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 22:16:59
> ----------------------------------------
> Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
> ......
> Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický       problém, ne
> genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu
> dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky

Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou využít silnou snůšku?

Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?

Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak zajímavý, že?

...........
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky

Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

PS
Gusto vždycky se zasekneš na něcem a přestaneš myšleku rozvíjet
Do teď byjs dobrý


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 00:59:35
> ----------------------------------------
> Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou
> využít silnou snůšku?
>
> Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj
> stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci
> v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje
> žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?
>
> Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že
> jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a
> naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým
> problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze
> silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak
> zajímavý, že?
>
> ..........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)
>
> ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem
>
> (pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky

Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

........
Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?

Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí. Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na hraně s pádem do rojovky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky

To je pak věcí, jak kdo vnímáme slabé včelstvo spíše by vyhovovalo dělení na 1 nástavek slabá 2. střední 3. silná a 4. super silná a podobně

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 11:39:15
> ----------------------------------------
> Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak
> často vracet do úlu
>
> pepan
>
> .......
> Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo
> létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se
> stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?
>
> Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního
> včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se
> běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí.
> Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se
> to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky
> včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených
> slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na
> hraně s pádem do rojovky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu