- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 3. 2009
Re: Spojování včelstev
Už samotná řepka je, jestli to tak můžu říct, pro včelstva velký napnelismus, intenzívní snůška velice brzy, kdy může být ještě pěkně chladno. Pamatuji kvetoucí řepku zapadanou sněhem, pamatuji hromady zkřehlých včel před česny, - 5 - 10 st C v noci a zamrzlé kaluže..... Počasí hlavně v první polovině květu řepky hodně rozhoduje.... Pokud je chladno, severní, severovýchodní vítr a do toho ještě nějaké srážky, spousta včel na poli zkřehne a uhyne a včelstva silně zeslábnou. Hlavně ty slabší, ale i ty silnější. Včely potom nějaký med donesou, ale na rojení jich není dost a tak je řepka bez rojení, slabší včelstva nepřinesou nic. Pokud se po řepce vyrojí, tak ty úplně nejsilnější a náchylné k rojení. Pokud je v době řepky spíše už tepleji, hodně deštivo, včely nelétají ven, hodně sedí v úlech, mají tam těsno, zvyšují tam teplotu, matka intenzívně klade plus přínos pylu a sladiny z řepky mimo deště, na konci řepky jsou včelami narvané úly a rojí se všechny včelstva kromě těch úplně nejslabších, tam je posilování včelstev jednoznačně kontraproduktivní. Pokud je v době řepky spíše tepleji a pěkné počasí, a dost prostoru v úlech, včely furt nosí a zpracovávají sladinu, spousta včel se tím upracuje a na konci řepky je v úlech plno medu, ale i v těch silných včelstvech spíše méně včel, takže se spíše nerojí... A teď včelaři dumej, jaké to počasí na řepce bude, protože pokud se mají včely na řepku nějak posilováním přípravit, musí se to udělat těch 2 - 4 týdny před květem.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34502
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |