Včelařská konference

Zkoušel jsem teď krmit z kbelíku, ale bez úspěchu. Kbelík plný roztoku už skoro týden stojí v horním nástavku, všude kolem prázdno, jedna utopená včela plave na hladině jinak nic. Včely na plástech pilně staví.

Kbelík je asi na 5l z plastového kanystru, na povrchu je bublinková folie, roztok je 1:1.

Poradí někdo v čem je problém? Roztok podaný klasickým balónem včely hned odeberou.

Pozn. krmím nové včelstvo proto,aby stavěly mezistěny, med z nich letos vytáčet nebudu.

Pokud staví je zřejmě dobrá snůška a roztok je nezajímá. V době květu řepky
si včely nevšimnou ani medového plástu položeného vedle úlu ...
Vita

Nevím , jak teď, když je pořád přísun sladiny z přírody a včeličky spíše touží aby byly ve stálé teplotě. (přidání kbelíku teplotní režim naruší.) Ale v době kdy se přidávají zásoby na přezimování to funguje: nad horními loučkami se včelkami, nesmí být zbytečné překážka (úplně sundat igelit), kbelík postavit na 2 lištičky ,do krmiva dát hrst slámy, přiklopit. Včelky spustí se strůpku hrozen, který se pak dotkne krmiva a vynášejí ho kam potřebují. S bublinkovou folií nemám dobré zkušenosti.

K předešlým připomínkám bych přidal ještě jednu. Trochu tím roztokem pocintat loučky a hlavně nádobu z vnějšku, po sladkém spíš najdou cestu. Jinak, já osobně taky raději slámu než fólie i když teď se čerstvá asi blbě shání.

Tomáš Jaša

Nebylo by jednoduší krmit jednoduše a hygienicky prosakovacím způsobem. Těch 5 Kč za prosakovací víčko ( který si stejně může včelař udělat sám )láhev a nějaké latičky na podložení nejsou problém. Prázdný nástavek máte.
Určitě si toho pak včely všimnou.
Otázka kolik toho vezmou, ted ve snůšce asi moc ne.

Zdraví....M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Jinak, já osobně taky raději slámu než fólie i když teď se čerstvá asi blbě shání.
Tomáš Jaša
.............
Mě taky, a tak používám trávu. V létě tu vysokou suchou nesekanou. ALe mám vyzkoušeno, že i taková ta zelená vysoká ostřice, nebo ta tráva co vypadá jako obilí - má stébla -funguje.
Optimální je, když se chomáč trávy dotýká strůpku. Nalákat se tam dají namočeným svazkem, který nechám viset z kýble na rámky.
Někdy nenajdu v nádobě ani jednu utopenou včelu. Zkoušel jsem kdysi jiné plováky, molitany, pak bublinkové folie ale dost včel se stále topilo. Tak jsem to moc nepoužíval. Až jsem se u Liebiga dočetl o té slámě, vyzkoušel a od té doby to považuji za bezkonkurenční.
Pak jsem si nakoupil plast. kontejnery, co se dají skladovat zasunuté do sebe a vejdou se přesně do jednoho nástavku a nemá to chybu. Hlavně je to dobře skladovatelné oproti sklenicím, a pokud krmím když jsou včely při síle a ve velkém prostoru, tak jsem nepozoroval rozdíl v zimování. Mám kontejnery až na 16litrů a dva roky jsem to zkoušel u desítek včelstev. Minulý rok jsem už tam nechal dost medu a jen jsem pro jistotu dával 10litrů na včelstvo. Krmení "z kýble" je ale asi až pro silná včelstva.

ALe protože mě nebavilo pořád rozdělávat kilové pytlíky, co se stal cukr ze supráků nejlevnější, tak jsem zkoušel krmit ještě jednodušeji a pokusně dával včelám celý balík cukrů do nástavku. A fungovalo to. Myslím, že pokud někdo teď krmí, asi oddělky, tak by to mohlo být ideální.
Chce to:
-dát to přímo na rámky !
-folii dát přes to, aby se pod ní srážela vlhkost a navlhčovala cukr
-musí být přínos, aby byla ve včelstvu vlhkost. jinak jsem vedle toho dával ještě sklenci s roztokem. To když přestala snůška a potřeboval jsem, aby to včely dobraly.
Výše uvedené nakonec stačilo a fungovalo to. Včely to braly pomalu a když jsem jim to tam na konci července strčil, tak to v pohodě vybraly.
Když jsem to potřeboval urychlit, nebo zpočátku než jsem došel k jednoduchému systému, tak jsem sáčky otevřel a do nich konví lil vodu, později jsem ji lil jen do vnějšího obalu, jako do vaničky.
Měl jsem ale tenkrát vnější obal z bílého papíru. Nevím, jak by si poradily s pevnějším hnědým sulfátovým. Ale pár
balení jsem měl v samosmrštitelné folii a to odebraly taky. Ale tam jsem to načal vodou.

Pokud někdo chce používat víčka, a bude si objednávat z JH-Obaly víčka (třeba na svazové sklenice:-) ) tak si může objednat pár kusů jejich plast. víček na velké sklenice. Pak si je provrtá. Podle mě mají ohromnou výhodu - jdou velmi ztuha nasadit a ještě se mi nevytahaly, na rozdíl od těch klasických. Tam se mi již párkrát stalo, že jsem při neopatrné manipulaci náplň na včely vyklopil. Nic příjemného. :-)
Karel

Já používám jako plovák korkové zátky a vcelku to ujde. Množství utopených je u každého včelstva jiné. A tak je možná otázkou, zda to také nené o čistícím pudu včelstva.
S pozdravem

Také jsem příznivcem slámy. Vloni jsem ale na poli sebral nějakou horší a i když byla pšeničná, tak to bylo nic moc. Z výroby plemenáčů mě zbylo spousta odřezků styroduru a tak jsem na pásovce z nich odřezal plátky cca 3 mm. tlusté. Funguje to velice dobře, ale mám obdélníková krmítka. V kulatých by to asi bylo nic moc. Zdraví R. Stonjek

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

Koupim maringotku k bydleni. Nabidky posilejte na tuto e-mailovou adresu

Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce, popř. nějekou mar. k prodeji.

Včelaření v maringotce už nejméně 10 let jen dobíhá. Podstatně se zdražil
převoz, traktor je drahý a zvětšil se používaný objem úlu pro včely, aby se
neztrácelo množství času a energie na potlačování rojení, takže dřív běžně
používaný zadovák nevyhovuje. Nastavkových úlů se tam zase vejde příliš
málo, aby se kvůli nákladům na převozy, o pořizovací ceně maringotky
nemluvě, rentovaly. Proti nastavkovým úlům umístěným venku a převážených na
obyčejném přívěsu za auto nemají maringotky ekonomikou provozu vůbec šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan" <placatejknedlik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:45 PM
Subject: Včelaření v maringotce


> Hledám přítele, který má nějakou zkušenost se včelařením v maringotce,
> popř. nějekou mar. k prodeji.

Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl. Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci ve voze jsem se pravdu netěšil
Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek bylo pořád málo
4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na několik minut)
5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při neodstranění nelibě vonící.
6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14 dní hnízdo sršňů.
Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke značnému snížení produktivity práce.

No, já na včelaření v maringotce - kočovném včelínu vzpomínám rád, začínal
jsem takhle, ale dnes skutečně už to není ono. Tam je hlavně to dilema
jestli nastavky, kde ta obsluha zabírá minimum času, ale vejde se jich málo
nebo zadováky, kde se dá těch úlů nacpat do včelína hodně, ale jeden kočovný
včelín plně osazený včelstvy v zadovácích znamená od května po srpen nedělat
téměř nic jiného než se hrabat v těch včelstvech. V minulosti bylo typické,
že takové včelíny měli buď důchodci nebo lidi, kteří měli takové povolání,
že byli zaměstnáni, ale mohli být hodně času u včel. Tehdy se to vyplatilo
trávit tolik času v tom včelíně, protože jeden takový kočovný včelín s 60
včelstvy v zadovácích vydělal za med tolik jako tehdy činil průměrný roční
výdělek
Dneska by se musely hlavně upravit zadováky, asi místo dvakrát po 14 rámcích
39 x 24 by takové zadováky musely mít 3x po 14 - 15 rámcích. Potom by nešlo
umístit více úlů než dva nad sebou, do šestimetrového vozu by se potom vešlo
maximálně 52 včelstev, pokud by se přípravna a vytáčení medu řešila zvenku
třeba stanem nebo maximálně do 30 včelstev, pokud by přípravna s medometem
byla uvnitř včelína. Rentabilní by takový včelín mohl být tehdy, pokud by se
platilo a dobře za opylování, potom by se mohlo ošetřování v těch zadovácích
více omezit jen na opatření zabraňující rojení a tak by se mohlo snížit dost
radikálně potřebné množství času nutné k ošetřování včelstev v zadovácích.
Kočovné včelíny by se potom mohly vyplatit místně zemědělci, pokud by byla
snadná dostupnost traktoru a pokud by v tom místě byla dostatečná síť
polních cest, kde by se ty včelíny mohly přesunovat bez vyřizování papírů.
Totiž při správné konstrukci úlů stačí u kočovných včelínů doslova jen pár
minut k přípravě na kočování, zavřou se česna, uvnitř se zajistí proti pádu
pár věcí a včelín se může připnout a jede se. Na rozdíl od samostatných úlů
na paletách, kde se ty úly musí nakládat a skládat.
Občas jsem uvažoval o variantě umístit dva nastavkové úly nad sebou a pro
práci je vysunovat, bohužel samostatné nastavkové úly mají proti kompatní
úlové baterii zadováků množství hluchých prostorů na šířku i na výšku, takže
by se jich do stejného prostoru i tak vešlo méně a práce hlavně na horní
řadě by byla práce spíše na žebříku, ale ještě jsem to neuzavřel. Možná budu
takhle přezimovávat nastavkové úly ve včelíně doma na zahradě, přes zimu by
včely byly ve včelíně ve dvou nastavcích 39x24 plus nějakých 20 cm na dno a
víko ve třech řadách nad sebou, od dubna by se většina těch úlů vyvezla
venku na letní stanoviště a někdy na konci září by se úly zase zůžily na ty
dva nastavky a dovezly zase zpátky na zimování do včelína.
Ale jinak, pokud by pro někoho byla lákavá práce v kočovných včelínech
oproti práci v klasicky umístěných samostatných nastavkových úlech na
paletách, domnívám se, že nyní pro nové včelíny by bylo asi nejlákavější
řešení používat převozné včelínové moduly převážené na samostatném
oddělitelném podvozku. Ten podvozek se potom může provozovat v rámci
klasického silničního schváleného zařízení, tudíž by se podroboval
pravidelným technickým prohlídkám a byl by jištěn běžným komerčním povinným,
případně havarijním pojištěním a potom taky těch včelínových modulů může být
více. Ten podvozek by potom klidně mohl být nějaký sérivý, třeba od oka by
šlo docela dost velký včelín udělat na podvozek používaný k transportu
osobních automobilů za nějakým větším osobákem za cenu trochu vyšších nároků
na kvalitu příjezdového cesty na stanoviště. Případně by se takový podvozek
mohl i půjčovat, za jednu noc by se určitě stihl obrátit vícekrát a převést
více včelínů.
Co se týká nedostatků kočovných včelínů, je to z velké části věc zvyku.
Málo prostoru jsem nikdy nějak nepociťoval, 20 let jsem dělal jen ve
včelínech a mít k dispozici jen uličku mezi úly širokou něco těsně přes
metr mně připadá úplně normální. Je třeba si zorganizovat, jak jednotlivé
bedny a nastavky umístit a po ruce mít hlavně ty, které potřebuji nejvíc. Je
to možné zorganizovat tak, že za hodinu práce v jednom včelstvu se vstává ze
židličky jen párkrát.
Vše nosit do schodů - to je skutečně problém, který dost dobře odstranit
nejde. Zase na nastavcích umístěných venku mně dost vadí kluzký povrch,
kolikrát je při práci ve včelách venku bláto, které klouže nebo i když je
sucho, stačí rozšlapat v zápalu práce se včelami nějaký silnější stonek a
klouže to taky. Uvnitř ve včelíně to klouže málokdy, i když tam jsou na
podlaze hladké krytiny.
Světlo - pro práci v zadovácích se musí přisvěcovat světlem, třeba baterkou,
aby se dobře trefilo rámky v kleštích do drážek nebo rámek dobře uchopil
kleštěmi nebo se vyřezalo to, co je potřeba a zbytečně se nerušily včely.
Hledání matky je možné pod světlíkem, prohlížet plod na rámku se musí venku.
Dneska ale by se už na to mohlo udělat kvalitní osvětlení z bílých LED diod
a nemuselo by se chodit ven vůbec.
Kuřák - to byl problém, včelař buď uzavřel prostor a byl doslova vyuzen (
skoro bych ale řekl, že vedle propolisu takové nakuřování výrazně zvyšovalo
životnost různých filcových a látkových uteplivek i vnitřků včelínů, o
včelařích si to tvrdit nedovoluji, v nastavcích umístěných samostatně venku
tyhlety uteplivky velice rychle odcházejí, plesniví atd.) nebo kuřák měl u
pootevřeného okna na takovém místě, že průvan kouř odnášel ven, ale dovnitř
létaly včely. Nyní připravuji předělávku bývalého kočovného včelínu na
stabilní, tam budou ve stropu dva odtahy na kouř z kuřláku dělané z
hliníkového obalu ze spreje zakomponovaného do střechy a zajištěného proti
včelám muším pletivem, kuřlák bude těsně pod stropem kouřit rovnou do
odtahu. Uvažoval jsem i o odtahu poháněném malým ventilátorkem napajeným
malým aku na 12 voltů, nevím ale, jak se motorek popere s dehty obsaženými v
kouři.
Pořádek a čistota - stejné nečistoty jako ve včelíně padají na zem i kolem
úlů venku, tam se ale ztratí v blátu. Ve včelíně je vhodné používat hladkou
podlahu, typicky vyřazené lino a po práci je třeba zamést, vodou a hadrem
nečistoty uklidit a ty voskové oškrábat.
Myši vadí ve včelínech spíš proto, že proti samostatným úlům se tam nechává
více věcí. Když ty věci nebudou volně venku, ale zavřené v dobré skříni,
myši se na ně nedostanou a v holém včelíně jen s zavřenými úly se ani
nebudou moc zdržovat. Jinak jsou schopné se pokusit sežrat klidně i
parafínovou svíčku nebo mýdlo. Zase pokud jsou ve včelíně různé pro člověka
nepřístupné prostory, třeba i vyplněné uteplivkou, polystyrenem, stávají se
útočištěm myší.
Sršni, vosy se musí podchytit během května, kdy je hnízdo malé. Do velikosti
několika centimetrů není problém hnízdo za šera rozmačkat mezi dvěma deskami
nebo shodit do igelitového pytlíku a vyhodit ven, nebo taky rozšlapat.
dneska bych se je asi pokusil v tom pytlíku prostě přemístit aspoň 20 metrů
daleko od včely, měly by být schpné se z něho prokousat.
Už raději končím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 08, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Včelaření v maringotce


> Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze
> negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz
> zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost
> srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl.
> Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci
> ve voze jsem se pravdu netěšil
> Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa
> 2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty
> 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou.
> 3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek
> bylo pořád málo
> 4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy
> mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na
> několik minut)
> 5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel
> pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při
> neodstranění nelibě vonící.
> 6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují
> 7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14
> dní hnízdo sršňů.
> Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat.
> Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa
> která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke
> značnému snížení produktivity práce.

Zdravím Dušane.Ještě před zimou mi jeden pán nabízel maringotku.Je to kousek od Boru u Tachova.Pokud máte zájem pošlu vám číslo na toho člověka.Míra

Včely neodoberajú cukrový roztok (teraz je najlepší pomer 1:1) preto, lebo jednoducho nevedia nájsť zdroj potravy. K tomu napomáha i prínos nektáru z vonku. Ja osobne vedierko-kbelík neobľubujem, má šikmé a vysoké steny. V takýchto prípadoch je lepšia nádoba na podanie roztoku nízka npr. tanier pod kvetináč s kvetmi- kytky. Tie majú steny tak 3cm vysoké, do ktorých jev hodné dať drevený rošt a položiť rovno na rámiky. teraz nie je potrebné žiadne uteplenie. Skôr ma prekvapuje, že včelám ponúkate teraz roztok, keď príroda dáva dostatok nektáru aj na stavbu MS. Skôr si myslím, že tie včelstvá nie sú dostatočne silne, no ale môžem sa mýliť. Anton

Děkuji za názory na krmení z kbelíku i jinak. Nezbývá mi než dále zkoušet. Ono, když budu v srpnu krmit naostro, nemohu si dovolit, aby to nefungovalo.
Pokud jde o ta víčka, problém je jednak ve skladování sklenic, jednak v jejich ucpávání. Při větším počtu úlů tyto problémy rostou.

Zkuste ,prosím, prostudovat článek ve Včelařských Novinách, jak je dále uvedeno. Týká se možnosti, jak donutit včely k postavení překvapivého množství kvalitních plástů,
bohužel až v srpnu:
www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501. Dlezkušeností sice ne mých, ale jiných přátelů včelařů, to funguje.

Nechápem prečo uvádzate čas stavby medzistien, práve august-srpen, keď to včely hravo zvládnu aj v iných mesiacoch bezproblémov. Ja som tento zásah robil 12 rokov, keď som v čase po odkvitnutí vŕb vymieňal včelstvu 9 Ms plus je záchytný plást s matkou. Ten je pra rýchlu konzolidodáciu včelstva potrebný, aby sa matka kde "uchytiť a včely ukladať peľ a prípadne nektár, inak včely aj s matkou volne vypustenú, z úľa utekajú. Ten po troch dňoch (M položila prvé vajíčka do Ms, odberieme, alebo ho dáme na okraj Ms ku stene, mal by byť postavený v tom roku. Na kvalitu nových plástov je lepší pozdejší termín, keď pud rojenia je už pasé. Novopostavené plásty sú kvalitné.

Dočasne odložené plásty s plodom v medníkoch iných včelstiev môžeme vrátiť do pôvodného včelstva do medníka nad MMr, ale až vtedy, keď nové plodisko je znovuvystavané a zanesené medom. Včelstvo tak v pôzdnom čase nedokáže vychovať dostatok včiel na zimu. Aj z tohoto dôvodu by bolo v našich podmienkach tento zákrok urobiť v 7. mesiaci, keď je dostatok peľu.

Paradoxom v mojom prípade po 12-tich rokoch bolo, že choroby, konkrétne N.A. sa vo včelstvách vyskytovala i naďalej. Potvrdili dve vyšetrenie včiel v Ústave včelárstva v Liptovskom Hrádku. Po tomto zistení som s týmto nezmyslom prestal a teraz pokorne im v čase kvitnutia poctivo vkladám tri MS. To množstvo práce nebolo adekvátne vynaloženej práce, výskyt N.A nezáleží zrejme len od každoročnej výmene matiek vo včelstvách. Druhá strana mince, prináša (pri viac včelstvách) neúmerne veľa práce s každoročnou likvidáciou plástov a s prípravou nových v takom istom množstve. Pri vyradení troch plástov je to oveľa reálnejšie.

Jedinou výhodou takto riešiť výmenou plástov je ich kvalita, lebo v čase výmeny včely nestavajú trúdie bunky. Po zime pri jarnom rozvoji si včely vyžadujú stavať nové Ms a tie znovu budú stavať ako ony potrebujú, teda s trúdimi bunkami.

Najväčším problémom je vždy čo s plástami, ktoré nesmú byť nad plodiskom a to ani plásty bez plodu, lebo včely budú ukladať podaný cukrový roztok do týchto plástov a Ms si veľmi všímať nebudú. Technologický postup v ostatnom je správny.

Ďalším problémom som mal vždy s prebytočnými plástami s plodom, plásty bez plodu po zmetení včiel z nich sa môžu zasíriť v skriniach. Anton

Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších věcí.díky

Mnohem osvědčenější postup než coby nováček hned úly vyrábět je zakoupit 1-4
úly nové nebo i použité, začít včelařit a potom podle nich vyrábět další.
Studium internetu použít na to, aby ty koupené úly nebyly nějaké překonané
věci. Vzhledem k nákazové situaci a místy velkým úhynům bude asi letos dobrá
nabídka použitých úlů. Důležitá věc je vyčištění použitých úlů kvůli
možnosti přenosu hlavně moru plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondrej" <lorczhubacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 01, 2008 11:18 PM
Subject: Re:Stavba ulu-postup


> Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním
> technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších
věcí.díky

Dobrý den,

technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
http://matela.wz.cz
Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.

Ať se daří

Lukáš Matela

Dobry den,
musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat, jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky) bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k nezaplaceni.

Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal na:
http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=51
- Čermák K: Včelaření v nízkonástavkových úlech.

Ta publikace obsahuje popis celeho ulu vcetne vykresu vsech soucasti ulu (vykres plus slovni popis - dobre k pochopeni) a take jsou tam popsany zpusoby osetrovani vcelstev v nastavkovych ulech (v Optimalu). V pripade, ze clovek nezvoli zrovna Optimal, ale treba Lanstroth neni problem rozmery prepocitat (to dno mam vyrobene pro Langstroth i pro 39x24, optimal nemam)

Toto dno doporucuji proto, ze je uz praxi overeno a tudis je vychatana vetsina drobnych much, ktere mohou byt zbytecne otravne.
Hlavne lze bez ruseni vcelstva kontrolovat spad v podlozce pod pevnym sitem. Tj, klidne i v trenyrkach bez kukli :-)) Lze vcely ve vterine uzavrit v pripade kocovani ci z jineho duvodu. Neni problem dodelat pylochyt vlozenim pylochytovych desticek v ramu atd.

Samozrejme vyroba techto zasitovanych den je mnohem narocnejsi nez bezneho nezasitovaneho - ale to si kazdy musi rozhodnout sam co od dna ocekava a zda je pronej vyroba nutne zlo nebo dobry konicek (taky asi zavisi dost na poctu kusu :-)) ) ...

Preji stastnou volbu :-)

T.H.



> technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
> [odkaz] http://matela.wz.cz
> Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.
>
> Ať se daří
>
> Lukáš Matela
>
>
>

> musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle
> zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat,
> jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky)
> bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k
> nezaplaceni.
>
> Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem
> k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji
> prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal
>

Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)

Hezký zbytek dne

Lukáš Matela

matela.wz.cz

> Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
> pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
> podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
> o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
> opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)
>
> Hezký zbytek dne
>
> Lukáš Matela



Mate pravdu ze, to neni zadny problem, ale tim, ze to tam neni detailne nakreslene tak to zacatecnik, ktery varoa dno nevidel nazivo nemusim presne pochopit, proto odkaz na ten optimal kde je to vse slovem i vykresem popsano. Navic udelat si obrazek z vice ruznych zdruju neni na skodu a pak si vybrat co mi vyhovuje. To je moje zkusenost :-)

A to, ze to neni v planku detailne nakreslene neberte jako vytku. Vim jak pracne a kolik casu zabere delat takove vykresy pro cloveka, ktery se tim nezivi :-)

At se dari

T.H.