| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Včelaření v maringotce
No, já na včelaření v maringotce - kočovném včelínu vzpomínám rád, začínal jsem takhle, ale dnes skutečně už to není ono. Tam je hlavně to dilema jestli nastavky, kde ta obsluha zabírá minimum času, ale vejde se jich málo nebo zadováky, kde se dá těch úlů nacpat do včelína hodně, ale jeden kočovný včelín plně osazený včelstvy v zadovácích znamená od května po srpen nedělat téměř nic jiného než se hrabat v těch včelstvech. V minulosti bylo typické, že takové včelíny měli buď důchodci nebo lidi, kteří měli takové povolání, že byli zaměstnáni, ale mohli být hodně času u včel. Tehdy se to vyplatilo trávit tolik času v tom včelíně, protože jeden takový kočovný včelín s 60 včelstvy v zadovácích vydělal za med tolik jako tehdy činil průměrný roční výdělek Dneska by se musely hlavně upravit zadováky, asi místo dvakrát po 14 rámcích 39 x 24 by takové zadováky musely mít 3x po 14 - 15 rámcích. Potom by nešlo umístit více úlů než dva nad sebou, do šestimetrového vozu by se potom vešlo maximálně 52 včelstev, pokud by se přípravna a vytáčení medu řešila zvenku třeba stanem nebo maximálně do 30 včelstev, pokud by přípravna s medometem byla uvnitř včelína. Rentabilní by takový včelín mohl být tehdy, pokud by se platilo a dobře za opylování, potom by se mohlo ošetřování v těch zadovácích více omezit jen na opatření zabraňující rojení a tak by se mohlo snížit dost radikálně potřebné množství času nutné k ošetřování včelstev v zadovácích. Kočovné včelíny by se potom mohly vyplatit místně zemědělci, pokud by byla snadná dostupnost traktoru a pokud by v tom místě byla dostatečná síť polních cest, kde by se ty včelíny mohly přesunovat bez vyřizování papírů. Totiž při správné konstrukci úlů stačí u kočovných včelínů doslova jen pár minut k přípravě na kočování, zavřou se česna, uvnitř se zajistí proti pádu pár věcí a včelín se může připnout a jede se. Na rozdíl od samostatných úlů na paletách, kde se ty úly musí nakládat a skládat. Občas jsem uvažoval o variantě umístit dva nastavkové úly nad sebou a pro práci je vysunovat, bohužel samostatné nastavkové úly mají proti kompatní úlové baterii zadováků množství hluchých prostorů na šířku i na výšku, takže by se jich do stejného prostoru i tak vešlo méně a práce hlavně na horní řadě by byla práce spíše na žebříku, ale ještě jsem to neuzavřel. Možná budu takhle přezimovávat nastavkové úly ve včelíně doma na zahradě, přes zimu by včely byly ve včelíně ve dvou nastavcích 39x24 plus nějakých 20 cm na dno a víko ve třech řadách nad sebou, od dubna by se většina těch úlů vyvezla venku na letní stanoviště a někdy na konci září by se úly zase zůžily na ty dva nastavky a dovezly zase zpátky na zimování do včelína. Ale jinak, pokud by pro někoho byla lákavá práce v kočovných včelínech oproti práci v klasicky umístěných samostatných nastavkových úlech na paletách, domnívám se, že nyní pro nové včelíny by bylo asi nejlákavější řešení používat převozné včelínové moduly převážené na samostatném oddělitelném podvozku. Ten podvozek se potom může provozovat v rámci klasického silničního schváleného zařízení, tudíž by se podroboval pravidelným technickým prohlídkám a byl by jištěn běžným komerčním povinným, případně havarijním pojištěním a potom taky těch včelínových modulů může být více. Ten podvozek by potom klidně mohl být nějaký sérivý, třeba od oka by šlo docela dost velký včelín udělat na podvozek používaný k transportu osobních automobilů za nějakým větším osobákem za cenu trochu vyšších nároků na kvalitu příjezdového cesty na stanoviště. Případně by se takový podvozek mohl i půjčovat, za jednu noc by se určitě stihl obrátit vícekrát a převést více včelínů. Co se týká nedostatků kočovných včelínů, je to z velké části věc zvyku. Málo prostoru jsem nikdy nějak nepociťoval, 20 let jsem dělal jen ve včelínech a mít k dispozici jen uličku mezi úly širokou něco těsně přes metr mně připadá úplně normální. Je třeba si zorganizovat, jak jednotlivé bedny a nastavky umístit a po ruce mít hlavně ty, které potřebuji nejvíc. Je to možné zorganizovat tak, že za hodinu práce v jednom včelstvu se vstává ze židličky jen párkrát. Vše nosit do schodů - to je skutečně problém, který dost dobře odstranit nejde. Zase na nastavcích umístěných venku mně dost vadí kluzký povrch, kolikrát je při práci ve včelách venku bláto, které klouže nebo i když je sucho, stačí rozšlapat v zápalu práce se včelami nějaký silnější stonek a klouže to taky. Uvnitř ve včelíně to klouže málokdy, i když tam jsou na podlaze hladké krytiny. Světlo - pro práci v zadovácích se musí přisvěcovat světlem, třeba baterkou, aby se dobře trefilo rámky v kleštích do drážek nebo rámek dobře uchopil kleštěmi nebo se vyřezalo to, co je potřeba a zbytečně se nerušily včely. Hledání matky je možné pod světlíkem, prohlížet plod na rámku se musí venku. Dneska ale by se už na to mohlo udělat kvalitní osvětlení z bílých LED diod a nemuselo by se chodit ven vůbec. Kuřák - to byl problém, včelař buď uzavřel prostor a byl doslova vyuzen ( skoro bych ale řekl, že vedle propolisu takové nakuřování výrazně zvyšovalo životnost různých filcových a látkových uteplivek i vnitřků včelínů, o včelařích si to tvrdit nedovoluji, v nastavcích umístěných samostatně venku tyhlety uteplivky velice rychle odcházejí, plesniví atd.) nebo kuřák měl u pootevřeného okna na takovém místě, že průvan kouř odnášel ven, ale dovnitř létaly včely. Nyní připravuji předělávku bývalého kočovného včelínu na stabilní, tam budou ve stropu dva odtahy na kouř z kuřláku dělané z hliníkového obalu ze spreje zakomponovaného do střechy a zajištěného proti včelám muším pletivem, kuřlák bude těsně pod stropem kouřit rovnou do odtahu. Uvažoval jsem i o odtahu poháněném malým ventilátorkem napajeným malým aku na 12 voltů, nevím ale, jak se motorek popere s dehty obsaženými v kouři. Pořádek a čistota - stejné nečistoty jako ve včelíně padají na zem i kolem úlů venku, tam se ale ztratí v blátu. Ve včelíně je vhodné používat hladkou podlahu, typicky vyřazené lino a po práci je třeba zamést, vodou a hadrem nečistoty uklidit a ty voskové oškrábat. Myši vadí ve včelínech spíš proto, že proti samostatným úlům se tam nechává více věcí. Když ty věci nebudou volně venku, ale zavřené v dobré skříni, myši se na ně nedostanou a v holém včelíně jen s zavřenými úly se ani nebudou moc zdržovat. Jinak jsou schopné se pokusit sežrat klidně i parafínovou svíčku nebo mýdlo. Zase pokud jsou ve včelíně různé pro člověka nepřístupné prostory, třeba i vyplněné uteplivkou, polystyrenem, stávají se útočištěm myší. Sršni, vosy se musí podchytit během května, kdy je hnízdo malé. Do velikosti několika centimetrů není problém hnízdo za šera rozmačkat mezi dvěma deskami nebo shodit do igelitového pytlíku a vyhodit ven, nebo taky rozšlapat. dneska bych se je asi pokusil v tom pytlíku prostě přemístit aspoň 20 metrů daleko od včely, měly by být schpné se z něho prokousat. Už raději končím.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, March 08, 2008 8:34 AM Subject: Re: Včelaření v maringotce
> Moje zkušenosti se včelařením v maringotce mohu označit za veskrze > negativní. Souhlasím s R. Poláškem že rozhodně nelze dnes osadit vůz > zadováky tak jak napsal. Proč jsou moje zkušenosti negativní. Mám možnost > srovnání. 2 sezóny jsem jeden takový vůz v dobrém stavu pronajmutý měl. > Současně jsem pracoval s dalšími 20 včelstvy volně na stojanech. Na práci > ve voze jsem se pravdu netěšil > Důvody:1) Málo prostoru - ať jsem se hnul kamkoliv všude nedostatek místa > 2) Vše nosit do schodů a úzké dveře (dvoje) - ono se to moc nezdá, ale ty > 2-3 schůdky např. při medobraní, krmení dost naštvou. > 3) Světlo- světla pro prohlížení plodu, zejména při kontrole výměn matek > bylo pořád málo > 4) Kuřák - Nevím jak je to možné, ale ať jsem jej postavil kamkoliv, vždy > mi kouřil rovnou do .... (otevírání oken, dvěří atd. pomohlo vždy jen na > několik minut) > 5)Pořádek a čistota- I při sebevětší opatrnosti se vždy několik včel > pošlape, něco vykape a výsledkem je velice pěkná hmota časem při > neodstranění nelibě vonící. > 6) Myši- známá věc včelíny a vozy prostě hlodavce přitahují > 7) Sršni, vosy - Každoročně vždy na jiném místě vyrostlo něčekaně během 14 > dní hnízdo sršňů. > Pozitiva: Ve snůšce je velice pěkné sednout si mezi obě řady a poslouchat. > Závěr: Bohužel tento krásný zážitek nevyrovná alespoň pro mě, negativa > která jsem popsal. Všechny zmíněné důvody vedou, alespoň v mém případě ke > značnému snížení produktivity práce.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 27880
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |