- karel-zak (e-mailem) --- 23. 4. 2007
RE: les se snÚ�kou
I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd. Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji. Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.
K. Zak
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek Sent: Monday, April 23, 2007 1:28 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: les se sn?škou
Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců, kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu. U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10 hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby, olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště. Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče. Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 22341
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |