78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


karel-zak (e-mailem) --- 23. 4. 2007
RE: les se snÚ�kou

I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji. Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek
Sent: Monday, April 23, 2007 1:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: les se sn?škou

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu