Včelařská konference

Děkuji za radu,já osobně mám odborné literatury dostatek,zkušenosti také,ale je dost čtenářů,kteří vemou za vděk i radou proč nekvetou slivoně.Buďme rádi,že se tvář i obsah časopisu Včelařství pozvolna mění.Čtou jej i začínající včelaři tak buďme tolerantní.Zdraví Víťa.

Ano, to nepopírám že pár procent včelařů uvítá článek o slivoních ale myslím že zbytek by uvítal nějaké praktické rady ( hlavně začátečníci si většinou nevědí rady s tím kdy mají udělat to či ono, nebo jestli na něco nezapomněli ), je to jen můj názor, nic nevnucuji.
Zdaraví F.A.

Ano, to nepopírám že pár procent včelařů uvítá článek o slivoních ale myslím že zbytek by uvítal nějaké praktické rady ( hlavně začátečníci si většinou nevědí rady s tím kdy mají udělat to či ono, nebo jestli na něco nezapomněli ), je to jen můj názor, nic nevnucuji.
Zdraví F.A.
.............
Tam kde není monopol ale o zákazníka se bojuje (i kvalitou, zaměřením,atd) si redakce, vydavatelé dělají i čtenářské růzkumy. Někdy i jejich výsledky zveřejňují. Těžko soudit podle jaké zpětné vazby pracuje Včelařství.
Karel

Máš Karle pravdu, ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu) dobré. O "slivoních" mi redaktor tvrdil, že to téma je velmi žádané. Asi spokojení čtenáři píší do redakce a nespokojenci se vybíjejí na konferenci, kterou redaktor nečte. Mě osobně to tolik nevadí, mám tolik materiálu (zahraničního), že nestíhám číst. Jakmile časopis vezmeme jako členskou výhodu a přestaneme ho spojovat s těmi 150 Kč příspěvku, budeme mít lepší pocit.

-----------------------------
> Tam kde není monopol ale o zákazníka se bojuje (i kvalitou, zaměřením,atd)
> si redakce, vydavatelé dělají i čtenářské růzkumy. Někdy i jejich výsledky
> zveřejňují. Těžko soudit podle jaké zpětné vazby pracuje Včelařství.
> Karel

ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu)
.......
Nehodnotil jsem formu distribuce, ale jakou formou je možné získávat zpětnou vazbu na obsah.
Ale když jsi to nakousl tak se zeptám. Nevyhovoval by činnosti organizace spíše nízkonákladový (finančně) operativně vydávaný bulletin - tedy dnešní vnitřek - výrobní cena asi 1Kč, (pro registrované zájemce by se nemusel ani v době mailů tisknout a zasílat), vydával by se podle operativní potřeby s krátkou uzávěrkou a pak skutečný včelařský časopis. Třeba i zaměřený na spolkovou činnost a další obecnosti atd.
Protože podle posledních čísel soudím, že pozici ryze odborného časopisu asi přebírá (doufám) Moderní včelař.
Karel

ono těch témat ve včelařském oboru není zase tak moc a když budou opakovat každý rok seriál co právě dělat pro začátečníky nebudou spokojeni ti pokročilý a když to tam nebude budou frflat zase začátečníci. TAK SI VYBER! a vtom Mod. včelaři se to již také opakuje Půlka se věnuje špatné situaci v ČSV a druhá část oboru ale žádné převratné věci tam nejsou protože prostě jich zase tolik není Jen si vem nástavkové včelaření je záležitost 150 let stará A kdyš se tam napíše o rotačním plodišti je zase zle Když to shrnu tak se brblá proto aby se brblalo. Jiný smysl to asi nemá

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 24.3.2007 07:28:38
> ----------------------------------------
> ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční
> organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu)
> ......
> Nehodnotil jsem formu distribuce, ale jakou formou je možné získávat
> zpětnou vazbu na obsah.
> Ale když jsi to nakousl tak se zeptám. Nevyhovoval by činnosti organizace
> spíše nízkonákladový (finančně) operativně vydávaný bulletin - tedy dnešní
> vnitřek - výrobní cena asi 1Kč, (pro registrované zájemce by se nemusel ani
> v době mailů tisknout a zasílat), vydával by se podle operativní potřeby s
> krátkou uzávěrkou a pak skutečný včelařský časopis. Třeba i zaměřený na
> spolkovou činnost a další obecnosti atd.
> Protože podle posledních čísel soudím, že pozici ryze odborného časopisu
> asi přebírá (doufám) Moderní včelař.
> Karel
>
>
>

Mně ty slivoně nijak zvlášť nevadí, článek není nijak velký. Spíše mně překvapily dva návraty ke "starým dobrým časům". V článku o opylování jetele - ty kočovné včelíny s umístěnými cca 70 včelstvy ve třech řadách nad sebou, pokud ovšem ten včelař nebyl zaměřen výhradně na peníze za opylování a článek, kde příslušný učitel včelařství vymlouvá včelařům zadováky a aby aby nezimovali na 6 - 7 rámcích. Ten článek mohl být uveřejněn ve Včelařství někdy v roce 1975, zrovna v té době se přecházelo v zadovácích se zimování při intenzívním zúžení na těch 6 - 7 rámků na zimování v plném prostoru plodiště a medníku. Je tam taky jedna věcná chyba způsobená zřejmě časovou vzdáleností tématu - Původní černá včela měla přes zimu poměrně silná včelstva a pomalejší rozvoj na jaře, naopak tehdejší kraňka se u nás rozšířila, protože zimovala v zůženém úlu v menší síle, takže šetřila cukr a na jaře se rychleji rozvinula než původní černá včela.

ono to s těmi plemeny včely nebylo na území bývalé ČSR tak jednoduché Na východ od řeky Moravy již bvla v karpatské oblasti kraňka a na západ až do němec včela černá A vlastně území Moravy bylo právě přechodem

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 24.3.2007 07:38:33
> ----------------------------------------
> Mně ty slivoně nijak zvlášť nevadí, článek není nijak velký. Spíše mně
> překvapily dva návraty ke "starým dobrým časům". V článku o opylování
> jetele - ty kočovné včelíny s umístěnými cca 70 včelstvy ve třech řadách
> nad sebou, pokud ovšem ten včelař nebyl zaměřen výhradně na peníze za
> opylování a článek, kde příslušný učitel včelařství vymlouvá včelařům
> zadováky a aby aby nezimovali na 6 - 7 rámcích. Ten článek mohl být
> uveřejněn ve Včelařství někdy v roce 1975, zrovna v té době se přecházelo v
> zadovácích se zimování při intenzívním zúžení na těch 6 - 7 rámků na
> zimování v plném prostoru plodiště a medníku. Je tam taky jedna věcná chyba
> způsobená zřejmě časovou vzdáleností tématu - Původní černá včela měla přes
> zimu poměrně silná včelstva a pomalejší rozvoj na jaře, naopak tehdejší
> kraňka se u nás rozšířila, protože zimovala v zůženém úlu v menší síle,
> takže šetřila cukr a na jaře se rychleji rozvinula než původní černá včela.
>
>
>

No nejméně 150 let se k nám plemena dovážela a mísila. Pamatuji jak kdysi v 70 letech byly včely proměnlivé. Jedno včelstvo bylo šedé, jedno rezavé, jedny nazlátlé, jedno chlupaté a co se týkalo chování včel, tak taky byly obrovské rozdíly. Jedny zimovaly hodně silné a přes zimu hodně zelábly, jedny zimovaly slabé a na jaře byly stejně silné jako na podzim, a to ještě když byly rozdílné zimy, tak jednu zimu jedna včelstva zimovala líp a druhá hůř a druhý rok při jiné zimě to bylo naopak. V létě květy využily jedny včely, o měsíc později medovici druhé včely. Dneska už to je všechno v lati, ať včelař kupuje matky nebo třeba sbírá cizí úlétlé roje, mezi těmi včelami jsou úplné minimální rozdíly.

Jen tak na okraj a čistě obecně - nechápu, proč někteří včelaři považují
téma o rostlinách (v tomto případě o slivoních) za nevhodné do včelařského
časopisu. Copak to nemá souvislost se včelí pastvou ? Nehledají snad,
doufám, jakoukoliv záminku pro napadání časopisu :-) ?
S pozdravem Petr