Včelařská konference

Zkusím vysvětlit rozdíl mezi fumigací a aerosolováním. Třeba se mi to povede
tak abych i já tomu potom rozumněl. :-))) A většinu "moudrostí" mám ze
stejného školení o použití aerosolové techniky - podzim 2002.

Fumigace: léčivo se odpařuje teplem hoření pásku a rouděním vzduchu se
roznese po úlu. A v porovnání s aerosolem je ten dým nevýhodný. A proč?
Protože dým dráždí včely. Pokud jsou rozlezené po úlu (teplota venku
dlouhodobě je více než +10°C) tak nestihnou udělat nic moc, aby chránily
plod a matku a celé společenství. (Plod tu nemá být, a když tak má být před
ošetřením vyřezán, že? - kdo to dělá?)
Ale pokud k utvoření zimního chumáče už moc nechybí, (noční teploty klesají
k nule a přes den je na 2 hodiny možná i nad +10°C) tak to podráždění dýmem
stačí na to, aby uzavřely svými těly a křídly uličky mezi plásty tak, že nic
z toho dýmu neprojde. Věřte, nevěřte, ony to dokážou.****
A pokud je zimní chumáč vytvořen, tak se léčivo dovnitř nedostane vůbec. Ty
uličky jsou ucpané už před tím, než k nějakému podráždění dýmem vůbec došlo.
Roztoči uvnitř chumáče jsou dobře chráněni. A ti co spadnou na podložku
mněli tolik smůly, že byli na povrchu chumáče.

****poznámka: to je zřejmě důvod pro strkání zapáleného pásku co nejblíže ke
včelstvu. To jest zapíchnout do plástu nahoře v úlu. Aby účinná látka a dým
prošel rychleji než celé včelstvo stihne reagovat. Asi jako obvykle všechno
souvisí se vším.

Aerosol: léčivo se naleje nebo nakape do vody a nebo acetonu. Záleží na tom
jaká účinná látka se používá a při jaké (okamžité)teplotě se bude ošetření
provádět. Výsledný aerosol s použitím vody má asi o 7 až 8 stupňů niží
teplotu než je teplota nasávaného vzduchu. A s použitím acetonu ještě myslím
o dalších 5 stupňů méně. Rozdíl teplot je dán fyzikálními zákony. Odpařovaná
látka (voda nebo aceton) si bere energii (=měrné teplo odparné) z
přiváděného "teplého" vzduchu. A proto může vyvíječ při použití vody
zamrznout i když je venku nad nulou. A protože v hadici zkondenzuje voda a
dostane se až do vyvíječe, tak se totéž múže stát i s acetonem.
Z vyvíječe je vyfukován aerosol. Dokud jsem o tom slyšel jen vyprávět, mněl
jsem pouze představu jakési stříkačky. Ale při předvádění jsem viděl z
hubice vystupovat jemnou mlhu. Asi o něco hustší, než páry, které teď můžete
vidět venku vystupující z vašich úst. Prostě nic moc. Včely nedráždí ani
voda a ani aceton. A tahle mlha (v množství asi 3ml původní kapaliny na
nástavek -dle návodu) prostupuje celým úlem a proniká do všech koutů i do
středu chumáče a do všech otevřených buněk

Ještě mi stojí za zmínku aceton. Proč zrovna aceton? Aceton se v tělech včel
(i lidí a zvířat) přirozeně nachází. Jako důkaz nám byl připomenut acetonový
zápach u lidí se záchvatem cukrovky. A včely to podle zkušeností snášejí
dobře. Nechci rovnou tvrdit, že jim to nevadí. Ale musí se použít čistý
aceton z lékárny. NE to ředidlo co se jmenuje aceton. V ředidle jsou další
přímesi které by vadily.
Ve VÚVč zkoušeli i použít alkohol. :-)) Ale dokážete si představit 10 000 až
30 000 ožralých? A potom stejný počet s opicí. Co po sobě ječí, ať je ten
druhý, třetí nebo čtvrtý zticha, že ho bolí hlava? :-)) Už si to
představujete? :-))) Tak přesně takhle to dopadlo s aerosolováním pomocí
alkoholu. Některá včelstva se z toho prý vzpamatovávala více jak týden. :-)

Účinné látky v léčivech pro aerosol i pro fumigaci jsou stejné. nebo lépe
říci stejného druhu? Mohl bych to podrobně rozebírat, ale bez opisování
návodů by to nešlo. A do toho se mi nechce.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

PS: přeji Vám všem veselé Vánoce a štěstí, zdraví a Boží požehnání do Nového
roku 2003

> To ste naozaj presvedčení, že ten aerosol je účinnejší ako liečivá, ktoré
sa
> používajú pri dymení. Je 100% isté, že sa voči nemu taktiež po čase
> nevytvorí u niektorých klieštikov rezistencia ?